Každý z těchto 4 přístupů plní jinou a nezastupitelnou úlohu. ***

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Každý z těchto 4 přístupů plní jinou a nezastupitelnou úlohu. ***"

Transkript

1 Čtyři komponenty řešení nelegální migrace Pavel Čižinský Jak vyplynulo ze závěrů první části realizace projektu Regularizace nelegální migrace v České republice v roce 2005, zejména z příspěvku amerického odborníka na migraci Williama Hiscotta na semináři ze dne , měl by systémový přístup k řešení nelegálního pobytu cizinců v každé zemi zahrnovat následující 4 komponenty: 1) umožňování či usnadňování legální migrace 2) pravidelné regularizační programy 3) měkká regularizace soft regularization 4) vynucování práva represivními prostředky Každý z těchto 4 přístupů plní jinou a nezastupitelnou úlohu. *** Nelegalita pobytu cizinců na území státu je rozpor faktického stavu s právem. Na tento rozpor státní moc nejčastěji reaguje vynucováním práva, tedy represí a trestáním porušování právních předpisů, přičemž snahou je přizpůsobit faktický stav právním předpisům. Represivní potírání porušování práva je důležité, legitimní a všeobecně přijímané, v případě pobytové legality cizinců však není jediným prostředkem ani samospasitelným řešením. Při řešení nelegální migrace většina vyspělých států sahá a dle názoru autora tohoto dokumentu zcela správně k opačnému přístupu, totiž k regularizaci, tedy k přizpůsobování právního stavu faktickému stavu. Při regularizaci nejenže se cizincům promíjí jejich pobytově právní delikty z minula (zejména nelegální pobyt a výdělečná činnost), tedy jejich nelegální jednání nejenže není důvodem k trestu, nýbrž právě se tato jednání naopak stanou právními skutečnostmi, s nimiž právo spojuje vznik nebo alespoň možnost vzniku oprávnění k pobytu. Regularizační přístup tedy nelegalitu rovněž odstraňuje, ovšem postupem opačným, nebo snad spíše komplementárním, než klasická represe. Regularizace bývá dle autora poněkud neprávem považována velkými částmi odborné veřejnosti za metodu kontroverzní. Umožňování či ulehčování legální migrace plní funkci preventivní a funkci nabídky alternativ k pobytové či pracovní nelegalitě. Vychází se přitom ze všeobecně přijímaného předpokladu, že nelegalita je z velké části důsledkem příliš restriktivní migrační politiky vyspělých států, která navíc plní jen zčásti své účely (např. Ochrana domácího pracovního trhu) a ze skandálně velké části jen roztáčí samoúčelnou byrokratickou mašinerii. Cíle migrantů, tedy nejčastěji žít a pracovat ve vyspělých státech, nejsou tudíž nutně vždy v rozporu se zájmy těchto států 1

2 anebo sice někdy jsou, ale celospolečenské škody a státní výdaje zapříčiněné pobytovou a pracovní nelegalitou jsou tak velké, že se vyplatí migraci usnadňovat, zejména pak odstraňovat nesmyslnou míru byrokratického zatížení migrace. Na tomto závěru se shodne drtivá většina odborné veřejnosti, ovšem chybí politická vůle k činům. Tzv. měkká regularizace je pak odpovědí na otázku, jak s pobytovou nelegalitou žít natrvalo a jak zajistit jednak základní lidská práva pobytově nelegálních cizinců a zadruhé základní funkce státu a společnosti, v niž určitý počet lidí bude pobývat bez oprávnění. Vychází se z toho, že státům se v dohledné době nepodaří zvládnout nelegální migraci anebo snížit počet cizinců žijících v nich bez oprávnění a že zvyšující se počet cizinců bude někde pobývat nelegálně po dlouhou dobu, někdy i natrvalo. A současně se připouští, že nelegální bude samozřejmě pobyt těchto cizinců, ale jiné oblasti jejich života již nelegální být nemusejí, ba nezřídka ani nemohou být považovány za nelegální. Měkká regularizace tedy pobytovou nelegalitu neodstraňuje, ale zkouší ji učinit snesitelnou jak pro cizince samotného (přitom ovšem neruší sankce za nelegální pobyt) tak pro společnost. Tento přístup je snad méně kontroverzní než klasická regularizace, ovšem nevládne ohledně něj celková shoda. VÝBĚR MOŽNÝCH OPATŘENÍ, KTERÁ BY MOHLA PŘISPĚT K ŘEŠENÍ NELEGÁLNÍ MIGRACE V ČR 1 : A) UMOŽNOVÁNÍ A ULEHČOVÁNÍ LEGÁLNÍ MIGRACE: Za současné situace v ČR (a to jak z hlediska druhů a typů migrace, tak z hlediska právní úpravy) by se tato opatření měla týkat především pracovní migrace. Ostatní druhy migrace v této souvislosti tak aktuální, neboť zřejmě negenerují tak velký počet pobytově nelegálních cizinců a za současné právní úpravy jim navíc nejsou kladeny tak velké překážky. Pokud jde o pracovní migraci, je nutno i v ní ještě dále rozlišovat na migraci za zaměstnanců, na migraci drobných živnostníků a nakonec na migraci větších podnikatelů a investorů (poslední 2 kategorie lze oproti sobě jen velmi obtížně vymezit. Opatření zde navrhovaná se týkají pouze migrace zaměstnanců, a to proto, že většina cizinců pracují jako zaměstnanci (ať už jde o pracovně právní poměr deklarovaný nebo v zastřený -Švarc-systém), s tímto typem výdělečné činnosti je spojeno nejvíce problémů (zejména tzv. klientský systém) a migrace za účelem zaměstnání bývá v právní praxi obtížnější než vyřízení si podnikatelských víz. Konkrétní navrhovaná opatření: 1) zavedení zvláštního programu dočasné pracovní migrace obdobného programu Pilotní projekt získávání kvalifikované zahraniční pracovní síly realizovaného MPSV 1 Zčásti jde o stručný nástin vlastních idejí autora, zčásti o rozpracování myšlenek, o kterých se v českém migračněprávním prostředí již diskutuje. 2

3 V rámci diskuse o řešení problému nelegální migrace a obchodování s lidmi zejména též tzv. klientského systému, existuje obecná shoda ohledně v tom, že stát musí být schopen nabídnout alternativu k těmto společensky nežádoucím a právně často nelegálním kanálům pracovní migrace do ČR. Touto alternativou mohou být zčásti určitě i veřejně prospěšné organizace či státem založené agentury práce, které se budou snažit klientskému systému konkurovat. Především by ovšem měla být konkurencí klientelismu sama ČR a její orgány, které by měly být schopny nabídnout cizincům přímo to, čeho se oni snaží dosáhnout přes zprostředkovatele a přes jiné okliky, totiž reálně dostupné možnosti pracovat v ČR. Již za současného právního stavu nebrání nic např. Úřadům práce, aby poskytovali cizincům a zaměstnavatelům komplexní služby při alokaci zdrojů na trhu práce, naopak jim to již dnes zákon ukládá (viz 8 odst. 1 písm. f) zákona o zaměstnanosti. Program dočasné pracovní migrace by měl zahrnovat následující prvky, jež jinak nabízí cizincům tzv. klienti a jiní zprostředkovatelé: komplexní povaha služeb: nejen pomoc při obstarání si pracovního místa, nýbrž i pomoc při zajištění ubytování, zdravotního pojištění, dopravy do ČR aj. a také pomoc při vyřizování dalších administrativních náležitostí jasnost a srozumitelnost informací zavedení zvláštních průkazů či jiných identifikačních prostředků lidská blízkost dělníků k úředníkům či sociálním pracovníkům Systém by mohl být vedle úřadů práce provozován též soukromými subjekty: obecně prospěšnými společnostmi nebo agenturami zaměřenými za pomoc při hledání práce. 2) snížení počtu povolení nutných pro zaměstnání v ČR V současné době jsou pro zaměstnání cizince nutná 3 povolení: povolení k získávání cizinců pro zaměstnavatele, povolení k zaměstnání pro cizince zaměstnance a povolení k pobytu pro cizince. Řízení o jednotlivých povoleních sice mohou teoreticky probíhat souběžně, ovšem v praxi trvá vyřizování povolování pobytu neprakticky dlouhou dobu. Přitom zejména první dvě povolení rozhodují v podstatě o tomtéž, totiž o situaci na trhu práce. ČR by měla přistoupit ke zjednodušení této procedury. Inspirovat by se mohla i návrhem Evropské komise zveřejněném v návrhu Směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu příslušníků třetích států za účelem zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti č. COM (2001) 386, který navrhoval zavést jen jedno povolení pro cizince plnící roli jak povolení k zaměstnání tak i povolení k pobytu a který dále hodlal zavést jen třítýdenní lhůtu, během níž by bylo volné pracovní místo nabízeno povinně domácím zájemcům. Tato směrnice sice neprošla diskusemi v Radě EU, ovšem v současnosti se opět jedná o harmonizaci podmínek zaměstnávání cizinců. Netřeba čekat až na příkazy z Bruselu. 3

4 3) rozšíření případů, v nichž je možno nahradit náležitosti pro povolení k pobytu pozváním Současný zákon neumožňuje, aby se pozvání uplatnilo i u žádostí o dlouhodobá víza. Zatímco u krátkodobých víz může pozvání nahradit doklad o zajištění ubytování a prokázání prostředků k pobytu, u dlouhodobých víz toto možné není. Přitom policií ověřené pozvání by mělo být mnohem účinnější garancí než finanční částky v hotovosti, které si cizinec mohl před vchodem na ambasádu vypůjčit. Současně by se pozvání mělo vést v příslušném informačním systému, do něhož mají přístup i pracovníci zastupitelských úřadů. Dle zásady, že obíhat nemá člověk, ale papír (dnes již ani ne papír jako spíše údaj z elektronické databáze), by rozhodnutí o ověřeném pozvání neměl muset předkládat zastupitelskému úřadu cizinec v listinné podobě, nýbrž zastupitelský úřad by si měl být schopen tento údaj najít sám. 4) zavedení lhůty pro hledání nového zaměstnání pro cizince, jejich zaměstnání skončilo Na rozdíl od současné praxe, kdy cizinecká policie zruší cizinci pobyt v podstatě ihned poté, co o zaměstnání přísel, by měla být cizincům dána po skončení určitá ochranná lhůta k tomu, aby si našli nové zaměstnání a aby pro toto nové pracovní místo mohli požádat o pracovní povolení. Tato lhůta by měla být tím delší, čím déle již cizinec v ČR pracoval. 5) zřízení cizinecké linky Dle vzoru plánované centrální protikorupční linky, kterou by měla provozovat nevládní organizace Transparency International, by se měla zavést i jedna či více telefonních linek pro cizince. Tuto linku by provozovaly buď nevládní organizace nebo jiné subjekty nezávislé na exekutivě, přičemž stát by se na jejím financování podílel. Stěžejním by bylo, aby tato linka byla uvedena spolu s dalšími doprovodnými informacemi na každé služebně cizinecké policie a na pracovištích dalších orgánů, s nimiž cizinci přichází část do styku. Tato linka by především poskytovala právní a jiné související poradenství pro cizince, popř. by cizincům zprostředkovávala pak další právní pomoc od jiných poskytovatelů právní pomoci (nevládní organizace, advokáti). Pracovníci cizinecké linky by dále zpracovávali stížnosti na postup orgánů rozhodujících o právech cizinců a jiné podněty v rámci platných právních předpisů. B) REGULARIZACE: 1) rušení rozhodnutí o správním vyhoštění dle 122 cizineckého zákona 122 zákona o pobytu cizinců by se měl novelizovat v tom smyslu, aby policie mohla rušit platnost rozhodnutí o správním vyhoštění kdykoli, tedy již před uplynutím poloviny doby platnosti tohoto rozhodnutí. 4

5 2) bezpečný výjezd pobytově nelegálních cizinců formou žádosti o vydání výjezdního příkazu Mechanismus navrženého institutu dobrovolného vycestování: Do 50 zákona o pobytu cizinců by se mělo vložit ustanovení upravující vydání výjezdního příkazu na žádost cizince, který pobývá v ČR nelegálně. O vydání výjezdního příkazu by ovšem nemohl požádat cizinec, kterému bylo uděleno správní vyhoštění nebo soudní vyhoštění. Cizinci by se na jeho žádost ihned vydal výjezdní příkaz s přiměřeným počtem dní pobytu, nejméně však 30 dny. Cizinec by tuto žádost mohl podat sám na příslušném oddělení cizinecké policie, ovšem a to zejména mohl by ji podat také prostřednictvím zmocněnce (např. prostřednictvím svého advokáta nebo nevládní organizace poskytující pomoc cizincům), jemuž udělí v souladu s 33 odst. 2 písm. c) správního řádu plnou moc i pro případné budoucí řízení o správním vyhoštění a budoucí řízení o zajištění cizince. Pokud policie poté, co ji cizinec požádá o vydání výjezdního příkazu, zahájí řízení o správním vyhoštění anebo cizince zajistí, bude muset všechna rozhodnutí doručovat dle 34 odst. 2 správního řádu zmocněnci cizince. Tento zmocněnec se bude moci proti rozhodnutím o vyhoštění nebo o zajištění cizince odvolat. Právě vědomí pracovníků služby cizinecké a pohraniční policie, že proti rozhodnutí může být reálně podáno odvolání, povede k tomu, že správní vyhošťování cizinců nebude nadužíváno a že k rozhodnutí o správním vyhoštění bude přistupováno jen v opravdu odůvodněných případech, kdy uložení vyhoštění bude přiměřené. Dále by se měl novelizovat též 171 cizineckého zákona a umožnit podávání správních žalob proti rozhodnutím o správním vyhoštění v případech vyhoštění cizinců, kteří o vydání výjezdního příkazu požádali prokazatelně před zahájením řízení o správním vyhoštění. Ať už by policie k vyhoštění cizince přistoupila nebo ne, musela by vydat cizinci výjezdní příkaz s přiměřenou délkou platnosti a cizinec by musel v této lhůtě vycestovat (žádal přece o vycestování). Toto by platilo i tom případě, že mu policie udělila správní vyhoštění a on proti tomuto rozhodnutí podal správní žalobu, která by měla automaticky odkladný účinek dle 172 odst. 3; dále by se tedy soudil prostřednictvím svého zástupce nebo i sám ze zahraničí. Odkladný účinek žaloby by ovšem znamenal, že by cizinec mohl ihned po vycestování požádat o povolení k pobytu na zastupitelském úřadu v zahraničí popř. o vstupní vízum za účelem podání žádosti o pobyt jako rodinný příslušník občana EU. Pokud by správní soud žalobu zamítl a rozhodnutí o správním vyhoštění potvrdil, zrušila by policie v mezidobí vydaná povolení k pobytu a cizinec by platil za správně vyhoštěného. K zavedení tohoto institutu tedy postačuje novelizovat 50, 168 a 171 zákona o pobytu cizinců. Do 50 se za odst. 1 vkládá nový odst. 2, který zní: Policie dále udělí výjezdní příkaz s dobou pobytu na 1 měsíc na žádost cizince, který pobývá na území neoprávněně. Do 168 se za slovo 50 vkládá slovo (s výjimkou řízení podle 50 odst. 2) 5

6 Do 171 odst. 1 písm. c) se za slovo neoprávněně vkládají slova a pokud před zahájením tohoto řízení nepožádal o udělení výjezdního příkazu. 3) Usnadnění vydávání pracovních povolení pro cizince pracujících v ČR na základě zaměstnání agenturami práce a na základě podnikatelských oprávnění Český zákon o zaměstnanosti zná dva způsoby vydání pracovního povolení: standardní řízení, kdy se vyžaduje předchozí povolení zaměstnavatele k získávání zaměstnanců ze zahraničí a kdy se zkoumá situace na trhu práce a zjednodušený postup dle 97 tohoto zákona, kdy se cizinci vydá povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce a i pro práci u zaměstnavatele, který nemá platné povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí. Tato zjednodušená procedura se uplatňuje jen u stanovených skupin cizinců, kteří jsou zákonem v tomto zvýhodněni, např. U žadatelů o mezinárodní ochranu po uplynutí 12 měsíců délky trvání jejich řízení, u cizinců s uděleným vízem či dlouhodobým pobytem za účelem strpění, u pedagogických a akademických pracovníků nebo u stážistů. Smyslem tohoto podnětu je zavedení toho, aby úřad práce mohl vydat pracovní povolení v tomto zjednodušeném režimu i těm cizincům, kteří na území ČR pracují v rámci tzv. klientského systému a kteří mají platné povolení k pobytu. Zejména by se měla usnadnit situace těm českým zaměstnavatelům, pro které tito cizinci již fakticky pracují, a to buď jako zaměstnanci dočasně přidělení agenturou práce nebo jako subdodavatelé anebo jako zaměstnanci subdodavatelů. Mezi těmito českými zaměstnavateli a těmito pracujícími cizinci existuje nezřídka faktický vztah zaměstnavatelů a zaměstnanců (a to nezřídka zcela legální vztah), ovšem právně jsou mezi nimi bariéry nejméně dvou povolení, takže nezřídka považují obě strany za nemožné dosáhnout toho, aby mezi nimi vznikl pracovně právní vztah i pro stránce právní. Mezi českými zaměstnavateli a pracujícími cizinci vznikají nezřídka i vztahy lidské a zaměstnavatelé mohou mít často chuť cizincům pomoci, ale kromě strachu z cizincových šéfů je od toho spolehlivě odrazují i administrativní překážky. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že jednou z hlavních otázek klientského systému je možnost dělníků tento systém opustit respektive z něj utéci. Z řady sociálních, jazykových ale též právních důvodů se opuštění klientského systému daří cizincům až v okamžiku, kdy získají dnes již po 5 letech povolení k trvalému pobytu (pokud jim ovšem klienti úmyslně pobyt administrativně nepřeruší např. pozdním podáním žádosti o prodloužení povolení k pobytu, což má dle současné nesmyslné praxe cizinecké policie za následek, že kýžený pětiletý pobyt cizince běží zase od začátku). Vystoupení ze systému se tedy daří často až v situaci, kdy odpadnou právní bariéry získávání si nového zaměstnání. V rámci boje proti klientelismu musí být tedy cílem státu pokoušet se ulehčovat cizincům, aby se z nadvlády klientů dostávali sami. Nejlepší cestou k tomu je dle názoru autorů podpoření přirozených vazeb, které cizinec v ČR při své práci snad naváže. Dále je nutno zdůraznit, že pokud mají cizinci platné povolení k pobytu, je míra nelegality jejich hospodářských aktivit citelně nižší než u těch cizinců, kteří povolení k pobytu nemají. V mnoha případech navíc se pracující cizinec ani žádného proti právního jednání nedopouští. 6

7 Agenturní zaměstnávání je zcela legální a to i případě přidělení delšího než 12 měsíců k témuž zaměstnavateli ( 38b odst. 6 zákona č. 65/1965 Sb. zákoník práce). Práce cizince v tzv. zastřeném pracovním poměru ( 13 odst. 3 písm. c) zákona o zaměstnanosti) nelegální prací. Za nelegální práci ovšem v českém právním řádu není zpravidla právně odpovědný zaměstnanec, nýbrž jen zaměstnavatel, neboť on porušuje ustanovení zákona o zaměstnanosti, zákona o odvodech na sociální a zdravotní pojištění popř. i trestního zákona. Naopak zaměstnanec pokud není trestně odpovědný např. za krácení daně jako návodce či pomocník nemůže být potrestán za to, že pracoval načerno. I v případě cizinců byl od 1.června 2006 zrušen přestupek nelegálního zaměstnání cizince dle 28 zákona o přestupcích, takže cizinec již v ČR nemůže dostat za nelegální práci pokutu. Cizinec ovšem může být potrestán, a to sankcí zřejmě nejtvrdší, totiž správním vyhoštěním až na 5 let. Vzhledem k tomu, jak rozšířené je v ČR zaměstnávání v zastřeném pracovněprávním vztahu (zejména mezi občany ČR) a vzhledem k tomu, že samotný zákaz Švarc-systému bývá např. některými vlivnými pravicovými stranami zpochybňován, lze se domnívat, že odpouštění sankcí za zastřený pracovněprávní vztah je zcela úměrné potřebě boje proti klientelismu. Dále nutno zdůraznit, že na vydání pracovního povolení ve zjednodušené proceduře dle 97 zákona o zaměstnanosti by nebyl právní nárok, nýbrž že úřady práce by o žádostech českých zaměstnavatelů a pracujících cizinců rozhodovaly případ od případu a mohly by přitom brát zřetel právě i na důvody humanitární, na ohrožení cizinců vykořisťováním, ale i na to, zda-li není toto zvýhodnění žádáno neoprávněně anebo zda-li cizinec či zaměstnavatel neporušovaly právní předpisy právě s úmyslem dosáhnout této výhody. Novela zákona o zaměstnanosti, jíž by bylo k této regularizační praxi zapotřebí, by mohla spočívat v doplnění 97 o odstavec druhý následujícího znění: Úřad práce může v odůvodněných případech povolení k zaměstnání vydat bez splnění podmínek uvedených v 92 odst. 1 též cizinci, který má platné povolení k pobytu na území České republiky a již zde vykonává výdělečnou činnost. NEBO Úřad práce může v odůvodněných případech povolení k zaměstnání vydat bez splnění podmínek uvedených v 92 odst. 1 též cizinci, který má platné povolení k pobytu na území České republiky a který o toto povolení k zaměstnání žádá prostřednictvím zaměstnavatele, pro kterého již pracoval na základě dočasného přidělení agenturou práce nebo na základě svého oprávnění podnikat. 7

8 4) Vízum za účelem strpění pobytu po propuštění z detenčního zařízení Vízum za účelem strpění by se mělo obligatorně udílet těm cizincům, kteří jsou propuštěni z detenčních zařízení, které v těchto zařízeních strávili alespoň 3 měsíce, během kterých se státu nepodařilo je deportovat, pokud není odůvodněná domněnka, že cizinec po propuštění z detence opravdu vycestuje. Současná praxe, kdy je těmto cizincům pouze udělen nový výjezdní příkaz a stát je tak propustí do jisté ilegality (cizinci totiž často nemají ani doklady, které potřebují k vycestování), je nepřípustná. 5) Zavedení zvláštního ustanovení v zákoně o pobytu cizinců umožňujícího za zvláštních okolností žádat o dlouhodobý pobyt určitým kategoriím pobytově nelegálním cizincům. O povolení k dlouhodobému pobytu z důvodů hodných zvláštního zřetele by mohli žádat cizinci, kteří v ČR pobývají fakticky (legálně a nelegálně) po dobu 10 let anebo kteří v ČR pobývají fakticky (legálně a nelegálně) po dobu 5 let a současně mají jiné důležité vazby v ČR (rodina, pracovní integrace, doporučení od obce, jiná humanitární kritéria) Donucovací mechanismy: 1) více využívat garancí ze strany zvoucích osob Pozvání dle 15 cizineckého zákona znamená závazek zvoucí osoby uhradit za cizince určité náklady: obživa, ubytování, zdravotní péče a náklady na vycestování a vyhoštění. V praxi se tyto náklady nevymáhají. Teoreticky by šlo vymáhat pouze náklady, které vznikly státu, nejlépe při provádění vyhoštění, což upřesňuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 447/2005 Sb. I tyto náklady ovšem lze vymáhat jen tehdy, pokud tyto prostředky nemá sám cizinec; v praxi se tedy nejprve zabaví všechny prostředky, co má cizinec u sebe a zbytek se poté stejně od zvoucí osoby nakonec nevymáhá. Pozvání by mělo znamenat ručení vedle cizince, nikoli až v situaci, kdy cizinec není schopen sám platit. Stát by pak v odůvodněných případech mohl vymáhat peníze pouze po zvoucích osobách (např. v případě vykořisťování cizinců). Rovněž by se mělo umožnit i soukromým subjektům, zejména nemocnicím, aby se domáhaly nákladů, které jim vznikly v souvislosti s pobytem cizince. S tím souvisí, že policie musí mít povinnost podávat informace o pozvání z informačních systémů každému, kdo na jejich získání prokáže právní zájem. 8

9 2) Spojit obligatorně možnost policie vyhostit cizince za výkon nelegálního zaměstnání se sankcí pro zaměstnavatele tohoto cizince popř. pro zprostředkovatele tohoto nelegálního zaměstnání Za výkon nelegální práce již za současné právní úpravy nehrozí cizinci pokuta, nýbrž jen správní vyhoštění dle 119 odst. 1 písm. b) bod 3. Ze strany nevládních organizací a odborné veřejnosti zaznívá již dlouho kritika toho, že v praxi jsou za nelegální práci postihováni jen cizinci dle pobytového zákona, zatímco jejich nelegální zaměstnavatelé postihováni nebývají. Tato skutečnost souvisí zřejmě s celkovým nastavení systému. Efektivní boj proti nelegálnímu zaměstnávání by přitom měl vypadat přesně naopak, tedy postihováni by měli být především zaměstnavatelé, nelegální zaměstnanci jen doplňkově. Vzhledem k tomu, že každá nelegální práce musí mít nejenom nelegálního zaměstnance, nýbrž i zaměstnavatele, navrhuje se dát jako obligatorní podmínku vyhoštění cizince za nelegální práci předchozí prošetření věci úřadem práce nebo jiným příslušným orgánem a uložení sankce zaměstnavateli. Toto procesní zkomplikování tedy nemožnost cizince vyhostit, dokud nebude rozhodnuto o zaměstnavateli by mohla vést k většímu tlaku na příslušné úřady a k tomu, že to přestanou být jen cizinci, koho společnost trestá za nelegalitu, kterou sama provozuje, toleruje a využívá. 9

10 KONKRÉTNÍ PODROBNĚJI ROZPRACOVANÉ NÁVRHY: A) Lhůta k hledání nového zaměstnání po skončení pracovního poměru: I. Současná situace K výkonu zaměstnání v ČR potřebuje cizinec bez trvalého pobytu 2 povolení: povolení k zaměstnání od úřadu práce (lidově pracovní povolení) a povolení k pobytu (nejlépe také za účelem zaměstnání) od orgánů cizinecké správy (zastupitelské úřady ČR v zahraničí a cizinecká policie). Obě povolení jsou na sebe navázána. Prvotní je povolení k zaměstnání- to je sice právně vzato na povolení k pobytu nezávislé, ale cizinec nesmí pracovat, pokud nemá povolení k pobytu. Naopak ke každému povolení k pobytu musí existovat tzv. účel pobytu a dokladem o tomto účelu pobytu je pro povolení k pobytu za účelem zaměstnání výše uvedené povolení k zaměstnání. 2 Cizinci tedy nemůže být vydáno povolení k pobytu, pokud nemá povolení od úřadu práce. 3 Povolení k zaměstnání se váže na konkrétní pracovní místo, je nepřenosné a je v něm stanoven konkrétní zaměstnavatel, sídlo zaměstnavatele, druh práce a místo výkonu práce. Tyto podmínky nelze během doby platnosti pracovního povolení měnit, takže cizinec nejenže nemůže během v rámci téhož pracovního povolení změnit zaměstnavatele, ale nemůže být ani uvnitř téhož zaměstnavatele převeden na jinou práci, ba dokonce vlastně nemůže být zaměstnavatelem ani vyslán mimo území okresu, který je uveden jako místo výkonu práce, aniž by bylo vydáno nové povolení. Platnost povolení k zaměstnání končí současně se skončením pracovního poměru, který byl tímto povolením povolen. Pokud jde o skončení povolení k pobytu, je cizinecká policie dle 37 cizineckého zákona povinna zrušit cizinci povolení k pobytu, pokud cizinec neplní účel, pro který bylo toto vízum uděleno. Policie tedy musí zrušit povolení k pobytu v případě, kdy cizincovo zaměstnání skončilo, a to bez ohledu na jakékoli jiné okolnost policie přitom ani nemusí brát ohled na přiměřenost takového rozhodnutí. Právně pak vypadá skončení cizincovy práce a pobytu následovně: pracovně právní poměr mezi cizincem a jeho zaměstnavatelem skončí (výpovědí, dohodou, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době) a týmž dnem skončí i cizincovo pracovní povolení. Cizincův zaměstnavatel je povinen ohlásit skončení zaměstnání do 10 dnů úřadu práce ( 88 zákona o zaměstnanosti) a úřad práce musí toto neprodleně ohlásit policii ( 106 cizineckého zákona). Policie následně zruší cizincovi platnost jeho povolení k pobytu a udělí mu výjezdní příkaz, který cizince bude opravňovat k pobytu po dobu max. 60 dnů. V této lhůtě je cizinec povinen vycestovat. Teoreticky existuje možnost, jak se zrušení pobytového povolení vyhnout, totiž sehnat si nové zaměstnání ještě dříve, než policie stihne dosavadní dlouhodobý pobyt zrušit. Nové zaměstnání by samozřejmě také muselo být povoleno novým pracovním povolením. O toto nové pracovní povolení lze požádat a též jej dostat vystaveno již před skončením dosavadního pracovního poměru. 2 Tak se to alespoň tradičně chápe, byť zákon to výslovně nestanoví. 3 Dříve nemohli cizinci ani podat žádost předtím, než jim bylo povolení od úřadu práce vydáno. Dnes již mohou obě řízení probíhat souběžně, ale povolení k pobytu nebude vydáno dříve než věc vyřídí úřad práce. 10

11 II. Problémy současné situace Hlavním problémem současné právní úpravy je vytváření a udržování závislosti zaměstnaného cizince na jeho zaměstnavateli. Cizinec totiž ví, že pokud přijde o zaměstnání, bude muset nejdéle v horizontu týdnů, spíše však dnů, opustit ČR. Na to, aby si před zrušením povolení k dlouhodobému pobytu našel nové zaměstnání a vyřídil i nové pracovní povolení nebývá zpravidla dostatek času. Aby si cizinec stihl zařídit nové zaměstnání, musel by si novou práci najít již za trvání dosavadního pracovního poměru a souběžně s dosavadní prací podat žádost o nové povolení k zaměstnání. Toto je možné jen tehdy, pokud cizinec sám chce ukončit své zaměstnání anebo pokud cizinec dostane výpověď, přičemž výpovědní lhůta činí nejméně 2 měsíce. Pokud ale cizincův pracovní poměr skončí okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době, může tato skutečnost nastat náhle, ze dne na den. Navíc okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele může být dáno i neoprávněně. Zaměstnavatel zkrátka může cizincovi oznámit, že jej propustil a nahlásit tuto skutečnost na úřadu práce. Cizinec by musel na úřadu práce úředníky přesvědčit, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné a že tedy úřad práce nemá cizinecké policii co oznamovat. To se cizincovi, který velkou většinou nemá právní vzdělání a který se navíc nachází v lidsky vypjaté situaci, zřejmě obtížně podaří. Je otázkou, jak by policie reagovala, pokud by si cizinec rychle sehnal nového zaměstnavatele, podal na úřad práce žádost o nové povolení k zaměstnání a požádal policii, aby přerušila řízení o zrušení jeho pobytového oprávnění do doby, než se rozhodne o novém pracovním povolení jako o předběžné otázce. Dle práva taková možnost existuje, ovšem v praxi by zřejmě narazila na faktické nesnáze. Vezmeme-li v potaz, jak málo i českých občanů, kteří byli neprávem propuštěni ze zaměstnání, se vůči svým zaměstnavatelům vůbec nějakým způsobem brání (ačkoli nemají žádné potíže s právem pobytu), je jasné, že cizinci, kteří by se museli nejen bránit, nýbrž i si v řádu dní sehnat nové zaměstnání, nemají reálnou možnost bránit svá práva v případě, že by byli neprávem a šikanozně propuštěni ze zaměstnání. Tato situace vede k tomu, že cizinec, který má v EU vízovou povinnost a který v ČR pobývá přechodně, ví, že o své zaměstnání zkrátka přijít nemůže. To jej činí vůči jeho zaměstnavateli ještě nesrovnaleji slabším, než tomu tak je u ostatních zaměstnanců, to určuje jeho vztah k zaměstnavateli a to udává jeho mantinely při hájení si svých práv. Tato právní úprava nahrává vykořisťování a jinému zneužívání cizinců, kteří jsou v ČR zaměstnáni, a přispívá nezanedbatelnou měrou k obchodu s lidmi a k fungování tzv. klientského systému v ČR. 4 Druhým problémem současné právní úpravy je dlouhodobě kritizovaná faktická nemožnost zaměstnaných cizinců využívat služeb zaměstnanosti. Jde o to, že zaměstnaní cizinci (tak jako ostatně i živnostníci) a jejich zaměstnavatelé platí z mezd příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a 4 Existující systém přispívá i k tomu, že cizinci se nemohou reálně domáhat svých práv vůči svým zaměstnavatelům soukromoprávní cestou. Pokud cizinec totiž musí v horizontu dní či týdnů vycestovat, nebude mít reálnou šanci podat proti svému zaměstnavateli žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru nebo na zaplacení dlužné mzdy: během tak krátké doby to nestihne a ze zahraničí je podávání žalob velmi obtížné. 11

12 jím tedy přispívají -pro případ, že o práci přijdou na dávky v nezaměstnanosti. Pokud ovšem cizinec o zaměstnání přijde, musí během krátké doby vycestovat a nemůže se tedy reálně přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Do zahraničí se podpora v nezaměstnanosti nevyplácí (tam by nešlo cizince kontrolovat, zda si opravdu hledá zaměstnání) a myšlenka vracet cizincům, kteří zaměstnání v ČR skončili a vycestovali, jejich zaplacené příspěvky narazila na administrativní potíže. Cizinci (a jejich zaměstnavatelé) jsou tedy zákonem nuceni přispívat si na něco, co v případě, že nezískají za 5 let trvalý pobyt, tedy v případě jen dočasné pracovní migrace nebudou moci využít. Za současné právní konstrukce příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ne jako daně, nýbrž jako odvodu na příspěvkovou dávku je tak tento stav vůči cizincům zjevně nespravedlivý snad i diskriminační. III. Navrhované řešení Řešením obou těchto problémů může být poskytnutí cizincům po skončení jejich zaměstnání určitou lhůtu k tomu, aby si sehnali nové zaměstnání, předtím než jim cizinecká policie dle 37 cizineckého zákona zruší pobytové oprávnění. Poskytnutí takové lhůty již za současného znění zákonů teoreticky nic nebrání, jde pouze o to, jak bude policie interpretovat ustanovení cizinec neplní účel, pro který bylo toto vízum uděleno. Pokud bude policie pojem účel pobytu interpretovat jen jako existující a trvající povolení k zaměstnání, pak přistoupí ke zrušení dlouhodobého pobytu ihned po skončení takového zaměstnání a nedá tak cizinci čas k tomu, aby si našel zaměstnání nové. Pokud ovšem bude za účel pobytu považován nejen vlastní výkon zaměstnání dle vydaného pracovního povolení, nýbrž i přiměřená doba po skončení tohoto zaměstnání, během níž si cizinec hledá zaměstnání nové, pak se právní postavení zaměstnaných cizinců radikálně zlepší. Zákon o zaměstnanosti totiž nebrání tomu, aby cizinec podal žádost o nové povolení k zaměstnání, ani tomu, aby se cizinec, který nemá povolení k zaměstnání, zaregistroval do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. V této souvislosti nelze nezmínit, že stejné řešení přijal i tzv. pilotní projekt výběru kvalifikované zahraniční síly Ministerstva práce a sociálních věcí. Tomuto řešení tedy právně nic nebrání ani v případě všech ostatních zaměstnaných cizinců. Není tedy nutné měnit zákon. Policie by mohla řešit každý případ individuálně a v závislosti na konkrétních okolnostech (dosavadní délka pobytu a délka zaměstnání, profese, míra nezaměstnanosti v regionu a pravděpodobnost, že si cizinec bude schopen najít práci atd.) stanovit přiměřenou lhůtu pro hledání nového zaměstnání. Vzhledem k fungování policejního sboru by ale zřejmě bylo praktičtější, pokud by délky přiměřených lhůt byly stanoveny vnitřními předpisy služby cizinecké a pohraniční policie pro všechny případy, a to v závislosti na délce předchozího zaměstnání. Autorům se zdá přiměřené, aby během prvního roku zaměstnání cizince v ČR činila tato lhůta jeden měsíc od skončení dosavadního pracovního poměru během tohoto měsíce by cizinec ještě neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť by zřejmě nesplňoval požadovaných 12 měsíců předchozího zaměstnání dle 39 zákona o zaměstnanosti. Během dalších let zaměstnání cizince v ČR by se tato lhůta měla prodlužovat vždy o jeden měsíc za každý další rok, takže během druhého roku zaměstnání cizince v ČR by tato lhůta činila 2 měsíce, během čtvrtého roku 4 měsíce a během pátého roku zaměstnání cizince by to bylo již 5 měsíců lhůty k hledání nového zaměstnání. Po skončení pátého roku by měl 12

13 zaměstnaný cizinec zpravidla získat již trvalý pobyt a mít tedy nárok na 6 měsíců podpory v nezaměstnanosti dle 43 zákona o zaměstnanosti. V těchto dalších letech by se cizinec během lhůty k hledání nového zaměstnání mohl zaregistrovat do evidence uchazečů o zaměstnání a pobírat podporu v nezaměstnanosti, pokud bude mít dle zákona o zaměstnanosti nárok na tuto dávku. Pokud by si cizinec během této doby nové zaměstnání včetně nového povolení k tomuto zaměstnání od úřadu práce nesehnal, pak policie zahájí řízení o zrušení dlouhodobého pobytu; pokud ovšem mezitím běží řízení o povolení k novému zaměstnání před úřadem práce, policie dle 64 odst. 2 správního řádu řízení o zrušení dlouhodobého pobytu přeruší do doby vydání rozhodnutí o této předběžné otázce. Druhou možností řešení je provést novelu zákona o pobytu cizinců a změnit 37 tohoto zákona tak, aby odpovídal výše uvedenému. Do ustanovení 37 odt. 1 písm b) cizineckého zákona by se tak vložil dodatek, že v případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání zahájí policie řízení o zrušení platnosti tohoto víza až po uplynutí přiměřené lhůty k hledání nového zaměstnání a tato lhůta by se tam ještě mohla specifikovat. První možnost řešení by bylo legislativně čistší, neboť zákony mají být povahy obecné, druhé řešení by naproti tomu více odpovídalo dosavadnímu stylu právní úpravy cizinecké správy, kdy zákon v podstatě nahrazuje tu část policejního manuálu, která je zveřejněna, zatímco ostatní části tohoto manuálu jsou v interních policejních předpisech, které jsou ke škodě efektivity řízení správy a v rozporu se zákonem utajovány. Každopádně bude přijetí jednoho z výše uvedených řešení znamenat spolupráci mezi cizineckou policií a úřady práce, a řešení by tedy mělo mít také formu usnesení vlády. 13

14 B) Odpouštění správního vyhoštění dle 122 cizineckého zákona I. Současná situace Správní vyhoštění je upraveno v hlavně X. Cizineckého zákona, přičemž některé procesní zvláštnosti řízení o správním vyhoštění jsou stanoveny v 169 tohoto zákona. Cizinci může být uloženo správní vyhoštění v případě, že se dopustí porušení právních předpisů stanovených taxativně v 119 až 120 zákona o pobytu cizinců; správní lhůta v řízení o správním vyhoštění činí 7 dnů od zahájení řízení a cizinec (popř. Jiný účastník řízení) může podat odvolání do 5 dnů od oznámení tohoto rozhodnutí. Toto odvolání má odkladný účinek, ledaže policie odkladný účinek odvolání vyloučí dle 85 odst. 2 písm. a) správního řádu, tedy z důvodu, že to naléhavě vyžaduje veřejný zájem. Pokud je odvolání zamítnuto, může vyhoštěný cizinec podat proto rozhodnutí o vyhoštění správní žalobu do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. Správní žalobu ovšem nemůže podat cizinec, který se před zahájením řízení o tomto správním vyhoštění zdržoval na území státu neoprávněně. Pokud vyhoštěný cizinec může podat správní žalobu, má podání této žaloby odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí ( 172 odst. 3 cizineckého zákona). Odkladný účinek ale neznamená, že by cizinci vzniklo oprávnění k pobytu. Pokud tedy vyhoštěný cizinec sám nevycestuje, stane se jeho pobyt nelegálním, čímž vznikne policii právo vydat nové rozhodnutí o správním vyhoštění, proti kterému již cizinec poněvadž v ČR pobýval neoprávněně nebude moci podat žalobu k soudu. Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, tedy doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, počíná běžet dnem právní moci vyhoštění bez ohledu na skutečnost, zda cizinec skutečně z ČR vycestoval. Udělené správní vyhoštění může být prominuto za dvou podmínek 122 cizineckého zákona: jestliže uplynula polovina doby platnosti tohoto vyhoštění a jestliže pominuly důvody vydání tohoto rozhodnutí. U občanů EU stačí, aby uplynuly 3 roky platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění. Před uplynutím poloviny doby platnosti správního vyhoštění respektive 3 let, nelze cizinci udělit žádné oprávnění k pobytu; výjimkou je povolení vstupu na území na dobu max. 30 dnů za účelem předvolání státního orgánu ČR anebo pokud by nepovolení vstupu bylo nepřiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života cizince. II. Problémy současné úpravy Cizinci nemají reálnou možnost využívat opravné prostředky proti rozhodnutí o správním vyhoštění. Lhůty jsou totiž kratší (místo 15 dnů činí odvolací lhůta jen 5 dnů a místo dvou měsíců musí být správní žaloby podána do 10 dnů), cizinci se v právních předpisech často špatně orientují a řada cizinců je navíc již před vydáním rozhodnutí o správním vyhoštění omezena na svobodě, tzv. zajištěna za účelem správního vyhoštění, takže si mohou jen velmi obtížně hledat právní pomoc. Většina vyhošťovaných cizinců jsou navíc v ČR bez povolení k pobytu, takže nemohou podávat správní žaloby proti rozhodnutím o správním vyhoštění k soudům. Mnoho cizinců dále dá na rady policistů, 14

15 že odvolání stejně nemá smysl a tak se neodvolávají, čímž je jim pak znemožněno využití jakýchkoli jiných právních prostředků obrany proti vyhoštění (správní žaloba, ústavní stížnost). V praxi se tedy rozhodnutí o správním vyhoštění vydávají vzhledem ke své závažnosti pro život cizince a pro život dalších osoby z cizincova okolí až příliš snadno. V této souvislosti nutno zmínit i to, že samotný důvod pro vydání mnoha správních vyhoštění, tedy nelegální pobyt cizince, je často důsledkem rozhodnutí cizinecké policie, která jsou nezřídka sporná. Pokud policie zruší nebo neprodlouží cizinci povolení k pobytu, ocitá se cizinec v ČR bez oprávnění k pobytu, a to i kdyby podal proti rozhodnutí o zrušení pobytu správní žalobu, pokud soud této žalobě nepřiznal odkladný účinek. K tomu nutno připočíst, že u mnoha cizinců (stejně jako u mnoha občanů ČR) bývá problém s doručováním a řada rozhodnutí je tak doručena veřejnou vyhláškou dle 25 správního řádu, o čemž se adresát v praxi nedozví. Mnoho cizinců tak přijde na cizineckou policii si prodloužit pobyt nebo vyřídit jinou záležitost a tam se teprve dozví, že v ČR pobývají nelegálně a je jim ihned dáno k podpisu potvrzení o převzetí rozhodnutí o správním vyhoštění. Naopak uložené správní vyhoštění nelze v podstatě zrušit, a to ani v případě, že vyhoštění představovalo nepřiměřený zásah do cizincova soukromého a rodinného života. Obnova řízení by byla možná jen tehdy, pokud by vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl v původním řízení uplatnit; tento důvod ovšem zřejmě není dán tehdy, pokud je cizinec neuplatnil jen z důvodu své neznalosti práva. Cizinec by dále mohl dát podnět k přezkumnému řízení dle 94 správního řádu, ovšem v praxi příslušné orgány Ministerstvo vnitra těmto podnětům nevyhovuje; ostatně by tak musely učinit do 1 roku od právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění. Prakticky jedinou možností je tedy vydání nového rozhodnutí, jímž se zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dle 122 odst. 5 a 6 zákona o pobytu cizinců. O tomto prominutí správního vyhoštění může ovšem Ředitelství cizinecké a pohraniční policie rozhodnout až po uplynutí poloviny doby platnosti správního vyhoštění. Předtím nemá ani policie ani žádný jiný orgán tuto možnost vůbec, ani když je na tomto prominutí jakýkoli veřejný zájem. Tímto zájmem je nejčastěji respekt k rodinným vazbám, které cizinec v ČR má, zejména jsou-li jeho rodinnými příslušníky čeští občané. Existenci těchto rodinných vazeb zejména manželé, druzi a nezletilé děti vyhoštěných cizinců cizinec často nemohl nebo nestihl uplatnit při rozhodování o správním vyhoštění. Častý je i případ, kdy tyto vazby vznikly až po vydání rozhodnutí o vyhoštění. Z právního hlediska se tak dostává do rozporu zájem státu na tom, aby cizinci dodržovali pobytový režim, na jedné straně a právo cizince jakožto i právo jeho rodinných příslušníků na ochranu jejich rodinného života (včetně práva dětí na to, aby mohli žít se svými rodiči) ve většině případů je totiž naprosto nemožné, aby rodinní příslušníci cizince mohli za cizincem jet žit do jeho země původu. Tento rozpor nelze zajisté řešit paušálně ve prospěch práv cizinců, ovšem v mnoha případech bude jasně právo cizinců převažovat nad zájmy státu. Napováženou je ale skutečnost, že stát v těchto případech nemá vůbec žádné právní prostředky, jak právo cizince na jeho rodinný život respektovat a povolit mu pobyt. Stát se sám tedy ve svém jednání omezuje, což mu brání reagovat pružně na situace, které život přináší. 15

16 V praxi cizinci tuto situaci často řeší žádostí o udělení azylu respektive mezinárodní ochrany. Během řízení může cizinec pobývat v ČR legálně a dokonce mu i během této doby běží doba platnosti správního vyhoštění, tedy doba, po kterou mu nelze umožnit vstup do ČR. Pokud řízení o udělení azylu/mezinárodní ochrany trvá dostatečně dlouho, uběhne cizinci i polovina doby platnosti vyhoštění a cizinec pak může požádat o prominutí tohoto správního vyhoštění, čemuž bývá někdy 5 vyhověno. Tato situace tedy vedla k účelovým žádostem o azyl/mezinárodní ochranu a ke zneužívání tohoto institutu k legalizaci pobytu ze strany osob, u nichž jasně žádné azylové důvody dány nejsou. Nutno ovšem dodat, že cizincům bylo toto řešení doporučováno i ze strany pracovníků státních orgánů, neboť to byla jediná možnost, jak jejich pobyt legalizovat v situacích, kdy se vycestování cizince jevilo všem jako naprosto nepřiměřené. Od novely v zákona o azylu č. 165/2006 Sb. Je ale situace ještě jiná: jedním z důvodů udělení tzv. doplňkové ochrany je i skutečnost, že vycestování cizince by bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, tedy zejména se závazkem státu zdržet se nepřiměřených zásahů do soukromého a rodinného života. Za současné právní situace tedy žádosti vyhoštěných cizinců o mezinárodní ochranu již nebudou zneužitím institutu azylu, nýbrž legitimním a zákonně předvídaným uplatněním práva cizince na ochranu soukromého a rodinného života. Vyhoštěný cizinec tedy zcela právem podá žádost u udělení mezinárodní ochrany, respektive doplňkové ochrany, aby nemusel uposlechnout správního vyhoštění a vycestovat z ČR. A Ministerstvo vnitra bude v tomto řízení rozhodovat o tom, zda rozhodnutí jiného státního orgánu, totiž cizinecké policie, neznamená nepřiměřený zásah do cizincova soukromého a rodinného života. Pokud rozhodne, že ano, nepovede to ovšem ke zrušení správního vyhoštění, nýbrž k udělení tzv. doplňkové ochrany, která dá cizinci právo pobývat v ČR v režimu zákona o azylu, ale nedá mu právo požádat o standardní povolení k pobytu jakožto rodinný příslušník českých občanů, ba dokonce mu ani nedá právo žádat o zrušení rozhodnutí o správním vyhoštění. Cizinec s doplňkovou ochranou tedy bude muset nejprve po uplynutí potřebné doby - požádat o zrušení doplňkové ochrany a pak teprve žádat o prominutí správního vyhoštění. Anebo pokud mu bude doplňková ochrana každoročně po tak dlouhou dobu prodlužována - počkat až do konce doby platnosti svého správního vyhoštění a pak rovnou požádat o trvalý pobyt z toho titulu, že je rodinný příslušník občanů ČR. Celý systém je tak nastaven velice komplikovaně a vede k tomu, že cizinci se po zbytečně dlouhou dobu pohybují v jakémsi právním pološeru, v permanentní právní nejistotě a pobývají v ČR v rámci právních institutů, které jsou svou povahou určeni jiným případům. Nezanedbatelný není ani fakt, že státní orgány rozhodují o týchž cizincových právech duplicitně. III. Možnosti řešení Nejlogičtějším řešením je provést novelu zákona o pobytu cizinců a umožnit tak policii promíjet správní vyhoštění již i dříve než až po uplynutí poloviny doby platnosti správního vyhoštění. Policie jakožto státní orgán příslušný pro povolování pobytu cizincům by tak mohla samozřejmě v odůvodněných případech - pružně reagovat na nově vzniklé situace v životě cizinců a případně též 5 Praxe Ředitelství cizinecké a pohraniční policie je v tomto bodě velmi nesourodá a netransparentní. 16

17 napravovat vady svých dřívějších rozhodnutí, které se ukázaly až později. Státní sebeomezení zakotvené v 122 cizineckého zákona je v případě správních vyhoštění zbytečné, v praxi stejně mnohdy nevede ke svému zamýšlenému účelu. Tento závěr může být podpořen i inspirací ze zahraničních právních úprav. Podívejme se na ony 3 státy, jimiž se měl inspirovat zákon o pobytu cizinců z roku 1999, jak to stojí v důvodové zprávě k tomuto zákonu, totiž na Francii, Německo a Rakousko. Ačkoli může být dělání paralel vzhledem k odlišnému právnímu kontextu vždy ošidné, takže je nutno postupovat velmi opatrně, přesto lze ve všech třech případech konstatovat, že se tam takto striktní ustanovení ohledně neprominutelnosti správního vyhoštění po tak dlouhou dobu nevyskytuje. V německém cizineckém zákoně existuje správní vyhoštění (Ausweisung). Uložení vyhoštění stejně tak jako výkon deportace či odsunu (Abschiebuing, Zurückschiebung) má za následek, že cizinci nesmí být povolen pobyt v Německu( 11). Tento právní následek se zpravidla na žádost cizince časově omezí na určitou lhůtu, přičemž je stanoveno, že tato lhůta začíná běžet dnem vycestování cizince. Nic tedy nebrání tomu, aby vyhoštěný cizinec po určité době požádal o časové omezení a příslušný úřad po přihlédnutí k okolnostem případu stanovil lhůtu tak, aby účinky vyhoštění skončily a cizinec mohl získat legální pobyt. Časové omezení účinků vyhoštění není možné pouze u cizinců vinných válečnými zločiny a v případě ohrožení bezpečnosti státu a terorismu; i v těchto případech ovšem může být udělána výjimka. Rakouské právo zná dva typy správních rozhodnutí omezujících právo pobytu do budoucna, jednak vyhoštění (Ausweisung) a zákaz pobytu (Auenthaltsverbot) oba tyto instituty jsou upraveny v zákoně o cizinecké policii 6. Obě tato rozhodnutí mají za následek, že dosud platná povolení k pobytu cizinci zanikají dnem, kdy se rozhodnutí o vyhoštění nebo o zákazu pobytu stalo vykonatelným ( 10 zákona o usazování a pobytu v Rakousku dále jen cizinecký zákon 7 ). Pokud jde o udílení pobytu v budoucnu, stanoví 11 cizineckého zákona, že vyhoštění cizince striktně brání udělení nového povolení k pobytu jen po dobu 12 měsíců. Zákaz pobytu je na překážku povolení nového po celou dobu své platnosti, ovšem tuto platnost lze v souladu s 65 zákona o cizinecké policii zrušit na žádost cizince anebo i z úřední povinnosti, pokud odpadly důvody, které u udělení zákazu pobytu vedly. Ke zrušení tedy může dojít zřejmě kdykoli. Francouzský cizinecké zákoník 8 ve svém článku L524-1 a násl. stanoví, že správní vyhoštění je možno zrušit kdykoli. Pokud cizince podá žádost o zrušení správního vyhoštění po uplynutí 5 let od vydání tohoto rozhodnutí, musí se jeho žádostí zabývat speciální komise složená ze zástupců departmentu a soudů 9. Příslušné úřady mají dále povinnost přezkoumávat každých 5 let, zda-li stále trvají důvody pro vydání správního vyhoštění Bundesgesetz über die Ausübung der Fremdenpolizei, die Ausstellung von Dokumenten für Fremde und die Erteilung von Einreisetitel (Fremdenpolizeigesetz 2005 FPG). 7 Bundesgesetz über die Niederlassung und den Aufenthalt in Österreich (Niederlassungs- und Aufenthaltsgesetz - NAG) 8 Zákoník o vstupu a pobytu cizinců a o právu azylu, viz 9 Article L522-1 I. - Sauf en cas d'urgence absolue, l'expulsion ne peut être prononcée que dans les conditions suivantes : 1º L'étranger doit être préalablement avisé dans des conditions fixées par décret en Conseil d'etat ; 17

18 Výše uvedenou komparací lze tedy prokázat přinejmenším to, že není neobvyklé, aby si státy ponechávaly pravomoc rušit správní vyhoštění kdykoli v souladu s vývojem situace v životě cizinců. Český cizinecký zákon je velmi nešťastný v tom smyslu, že místo aby stanovoval práva a povinnosti osob, tedy občanů a cizinců, vůči státu, stanoví především povinnosti policistů. Řízení práce policie přitom nemá probíhat formou zákona, nýbrž formou podzákonných interních předpisů. Určitě nelze požadovat, existovalo právo na zrušení vyhošťovacího rozhodnutí, ovšem prostor pro jednání sebe sama by si stát ponechat měl. Tento článek vzniknul za podpory Nadace rozvoje občanské společnosti v rámci projektu Regularizace nelegální migrace II. 2º L'étranger est convoqué pour être entendu par une commission qui se réunit à la demande de l'autorité administrative et qui est composée : a) Du président du tribunal de grande instance du chef-lieu du département, ou d'un juge délégué par lui, président ; b) D'un magistrat désigné par l'assemblée générale du tribunal de grande instance du chef-lieu du département ; c) D'un conseiller de tribunal administratif 10 Sans préjudice des dispositions de l'article L , les motifs de l'arrêté d'expulsion donnent lieu à un réexamen tous les cinq ans à compter de la date d'adoption de l'arrêté. L'autorité compétente tient compte de l'évolution de la menace pour l'ordre public que constitue la présence de l'intéressé en France, des changements intervenus dans sa situation personnelle et familiale et des garanties de réinsertion professionnelle ou sociale qu'il présente, en vue de prononcer éventuellement l'abrogation de l'arrêté. L'étranger peut présenter des observations écrites. A défaut de notification à l'intéressé d'une décision explicite d'abrogation dans un délai de deux mois, ce réexamen est réputé avoir conduit à une décision implicite de ne pas abroger. Cette décision est susceptible de recours. Le réexamen ne donne pas lieu à consultation de la commission prévue à l'article L

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva

Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva Podnět Rady vlády ČR pro lidská práva k částečnému řešení situace cizinců pobývajících v České republice přechodně, kteří ztratili své zaměstnání I. Současná úprava práv cizinců, kteří ztratí své zaměstnání

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Zaměstnávání cizinců na území ČR, vývoj právní úpravy od 1. 1. 2007 Soňa Vildová Plzeň 2012 1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická

Více

Materiál do meziresortního připomínkového řízení ZÁKON. ze dne 2016,

Materiál do meziresortního připomínkového řízení ZÁKON. ze dne 2016, Materiál do meziresortního připomínkového řízení III. ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění

Více

Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech

Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech Přehled přijímaných změn v zákoníku práce, zákoně o zaměstnanosti a dalších souvisejících zákonech Poslanecká sněmovna Parlamentu [268]R přijala významné novely řady zákonů, a to s účinností od 1. ledna

Více

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ INFORMACE PRO STUDENTY

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ INFORMACE PRO STUDENTY SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ INFORMACE PRO STUDENTY Účast na důchodovém a nemocenském pojištění, nárok na dávky, práva a povinnosti důchodové pojištění rodičovství OSVČ sirotčí důchod práce v zahraničí ukončení

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. k návrhu zákona o směnárenské činnosti A. OBECNÁ ČÁST. 1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. k návrhu zákona o směnárenské činnosti A. OBECNÁ ČÁST. 1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona o směnárenské činnosti A. OBECNÁ ČÁST 1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad Viz přílohu k důvodové zprávě. 2. Důvod předložení návrhu zákona

Více

mohou začít Zelené karty mají začít platit od 1. ledna 2009. Kdy si je cizinci 1 vyzvedávat?

mohou začít Zelené karty mají začít platit od 1. ledna 2009. Kdy si je cizinci 1 vyzvedávat? září 2008 Zelené karty nejsou jen nástrojem ke zrychlení procesu získávání zaměstnanců ze zahraničí. Rozhovor s Jiřím Sezemským, tiskovým mluvčím MPSV, a Zdeňkem Králem, zástupcem ředitele OAMP MV Abstrakt:

Více

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platná znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění příslušných ustanovení zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, s vyznačením navrhovaných změn 2 Hmotná nouze (1) Pro účely

Více

II. Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců

II. Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců II. Souhrnná informace za rok 2011 o aktivitách realizovaných příslušnými resorty v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců 1 OBSAH Část první: Meziresortní spolupráce v oblasti boje proti nelegálnímu

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne 2012 o směnárenské činnosti ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

Vládní návrh. ZÁKON ze dne 2012 o směnárenské činnosti ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy Vládní návrh ZÁKON ze dne 2012 o směnárenské činnosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky výkonu činnosti směnárníka

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony IV. DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 1. Základní identifikační údaje SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ

Více

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah

Více

Postup auditorů při zamezování legalizace výnosů z trestné činnosti ( Money Laundering") a financování terorismu

Postup auditorů při zamezování legalizace výnosů z trestné činnosti ( Money Laundering) a financování terorismu Postup auditorů při zamezování legalizace výnosů z trestné činnosti ( Money Laundering") a financování terorismu Metodická pomůcka Komory auditorů ČR 1. Účel materiálu Účelem materiálu je poskytnout auditorům

Více

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006. o provádění mezinárodních sankcí ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy 69/2006 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2006 o provádění mezinárodních sankcí Ve znění zákona č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 139/2011 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ

Více

Pracovněprávní aktuality

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 6. 3. 2014 2. 4. 2014) JUDr. Nataša Randlová/Mgr. Barbora Kudrhalt Suchá Advokátní kancelář Randl Partners, www.randls.com, člen Ius Laboris Právnická firma roku 2012 v kategorii Pracovní

Více

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30.

DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. za období od 1. července 2013 do 30. 2. DVANÁCTÁ ZPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ za období od 1. července 2013 do 30. června 2014 Seznam právních předpisů: ODDÍL I. Část II Zdravotní péče zákon č.

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 59Ad 2/2014-56 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.

Více

Manuál provádění kontrol plnění standardů kvality sociálně právní- ochrany

Manuál provádění kontrol plnění standardů kvality sociálně právní- ochrany Manuál provádění kontrol plnění standardů kvality sociálně právní- ochrany pro krajské úřady včetně Magistrátu hlavního města Prahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Odbor ochrany práv dětí Praha

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2397 204 ZÁKON ze dne 23. července 2015, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů,

Více

Náklady trestního řízení a jejich náhrada

Náklady trestního řízení a jejich náhrada HLAVA XVI Náklady trestního řízení a jejich náhrada Příklad č. 48: Obviněný Pavel je stíhán pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle 196 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil neplacením výživného

Více

P r á v n í r a d y n a l e d e n 2 0 1 6

P r á v n í r a d y n a l e d e n 2 0 1 6 P r á v n í r a d y n a l e d e n 2 0 1 6 Otázka: Je někde stanovena povinnost chodit na preventivní prohlídky? Odpověď: Ano, tato povinnost je uložena zákonem, a to zákonem o veřejném zdravotním pojištění.

Více

Metodika postupu při správě a vymáhání pohledávek

Metodika postupu při správě a vymáhání pohledávek Schváleno (vydáno) Zastupitelstvo města Jablonce nad Nisou Kdy 9. října 2014 Číslo usnesení ZM/ /2014 Účinnost 1. listopadu 2014 Metodiku postupu při vymáhání dluhů ze dne Ruší 8. dubna 2010 (účinnou od

Více

Krajský úřad Zlínského kraje INFORMACE PRO POŘADATELE VEŘEJNÝCH SBÍREK

Krajský úřad Zlínského kraje INFORMACE PRO POŘADATELE VEŘEJNÝCH SBÍREK Krajský úřad Zlínského kraje INFORMACE PRO POŘADATELE VEŘEJNÝCH SBÍREK OBSAH: Co je veřejnou sbírkou? 2 Kdo může konat veřejnou sbírku? 2 Jaké přílohy musí právnická osoba doložit k oznámení o konání veřejné

Více

Modelový příklad odškodnění pracovního úrazu

Modelový příklad odškodnění pracovního úrazu Materiál k úrazovému pojištění Modelový příklad odškodnění pracovního úrazu Úkol: Vypracovat popis zadání modelového příkladu odškodnění pracovního úrazu, aby bylo možno porovnat postavení zaměstnance

Více

DOHODA O POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKŮ NA MZDOVÉ NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE

DOHODA O POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKŮ NA MZDOVÉ NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE DOHODA O POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKŮ NA MZDOVÉ NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE k projektu SÍDLIŠTĚ příležitost pro mladé nezaměstnané z Janova CZ.1.04/3.3.05/96.00178 Uzavřená mezi: realizátorem projektu: LIBUŠE, spolek

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1992. Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1992 Vyhlásené: 17.12.1992 Vyhlásená verzia v Zbierke zákonov Slovenskej republiky Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 590 Z Á K O N České národní

Více

SMLOUVA na administraci zajištění pracovníků projektu Se sousedy k vzdělávání I

SMLOUVA na administraci zajištění pracovníků projektu Se sousedy k vzdělávání I SMLOUVA na administraci zajištění pracovníků projektu Se sousedy k vzdělávání I uzavřená podle ustanovení 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 As 3/2011-54 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a

Více

Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra

Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Metodický materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Další nástroje právní regulace související se zákonným zmocněním k vydávání obecně závazné vyhlášky obce, kterou se stanovuje

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh Zastupitelstva HMP. na vydání. zákona

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh Zastupitelstva HMP. na vydání. zákona PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 972 Návrh Zastupitelstva HMP na vydání zákona kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů

Více

I/5 Živnostenské podnikání

I/5 Živnostenské podnikání I Oblast územního rozvoje, koncepcí rozvoje I/5 Živnostenské podnikání Cíl kapitoly Cílem kapitoly je seznámit vedoucí úředníky ÚSC s prameny právní úpravy a s obsahem rozhodujících pramenů v oblasti živnostenského

Více

Praktický průvodce použitelnými právními předpisy v Evropské unii (EU), Evropském hospodářském prostoru (EHP) a ve Švýcarsku.

Praktický průvodce použitelnými právními předpisy v Evropské unii (EU), Evropském hospodářském prostoru (EHP) a ve Švýcarsku. Obsah ÚVOD 4 1. Proč potřebujeme tohoto průvodce? 4 2. Pravidla ve zkratce 4 ČÁST I: VYSÍLÁNÍ PRACOVNÍKŮ 6 1. Kterému systému sociálního zabezpečení podléhají zaměstnanci, kteří jsou dočasně vysláni do

Více

Důvodová zpráva. I. Obecná část

Důvodová zpráva. I. Obecná část Materiál do meziresortního připomínkového řízení III.b Důvodová zpráva I. Obecná část SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 1. Základní identifikační údaje Název návrhu zákona: Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004

Více

Poslanecká sněmovna schválila dne 22. srpna novelu zákona o zaměstnanosti

Poslanecká sněmovna schválila dne 22. srpna novelu zákona o zaměstnanosti Tisková zpráva ze dne 27. srpna 2008 Poslanecká sněmovna schválila dne 22. srpna novelu zákona o zaměstnanosti Poslanecká sněmovna v pátek 22. srpna 2008 schválila novelu zákona o zaměstnanosti a změnu

Více

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 V Praze dne 5. září 2008

z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 V Praze dne 5. září 2008 z p r á v y Ministerstva financí České republiky pro finanční orgány obcí a krajů Ročník: 2008 Číslo: 4 V Praze dne 5. září 2008 http: www.mfcr.cz http://www.denik.obce.cz OBSAH: strana 1. Podnikatelská

Více

OBSAH. Rozklad... 64 Žaloba... 66

OBSAH. Rozklad... 64 Žaloba... 66 OBSAH Personální bezpečnost Personální bezpečnost... 4 Bezpečnostní způsobilost Bezpečnostní způsobilost... 22 Průmyslová bezpečnost Průmyslová bezpečnost... 34 Abecední seznam podnikatelů, kterým bylo

Více

Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s vyznačením navrhovaných změn a odst. 2

Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, s vyznačením navrhovaných změn a odst. 2 Část první Platné znění příslušných částí zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993

Více

Přijímací řízení do středních škol a učilišť pro šk. rok 2016/2017.

Přijímací řízení do středních škol a učilišť pro šk. rok 2016/2017. Přijímací řízení do středních škol a učilišť pro šk. rok 2016/2017. Dvě totožně vyplněné přihlášky nejpozději 29. 2. 2016. (pouze první stranu) odevzdejte v ZŠ Jílové k potvrzení Po potvrzení si je sami

Více

(dále jen jako Smlouva )

(dále jen jako Smlouva ) Příloha č. 3 Smlouva o vytvoření a ověření strategie náborové kampaně (dále jen jako Smlouva ) uzavřená podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, mezi smluvními stranami:

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 70 Rozeslána dne 13. června 2012 Cena Kč 40, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 70 Rozeslána dne 13. června 2012 Cena Kč 40, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 70 Rozeslána dne 13. června 2012 Cena Kč 40, O B S A H : 202. Zákon o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci) Strana 2850 Sbírka zákonů č.

Více

222/2003 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o pobytu cizinců

222/2003 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o pobytu cizinců 222/2003 Sb. ZÁKON ze dne 26. června 2003, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějích předpisů, zákon č. 359/1999 Sb.,

Více

Stanovisko Transparency International Česká republika, o.p.s. k novele zákonů o územních samosprávních celcích

Stanovisko Transparency International Česká republika, o.p.s. k novele zákonů o územních samosprávních celcích Stanovisko Transparency International Česká republika, o.p.s. k novele zákonů o územních samosprávních celcích Transparency International Česká republika, o.p.s. (dále jen TIC ) vítá snahu vlády předložit

Více

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů IV. Platné znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 4 Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání

Více

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, (neoficiální znění se stavem ke dni 1. lednu 2016) ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb.,

Více

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 5 26.3.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

ZÁKON. ze dne 2016, ČÁST PRVNÍ. Změna insolvenčního zákona. Čl. I

ZÁKON. ze dne 2016, ČÁST PRVNÍ. Změna insolvenčního zákona. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2016, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST

DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad I. Důvod předložení Návrh zákona, kterým se mění zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších

Více

Vzor smlouvy o dílo. Smlouva o dílo

Vzor smlouvy o dílo. Smlouva o dílo Vzor smlouvy o dílo Smlouva o dílo (dále jen smlouva ) uzavřená dle 536 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník ) 1.1. Objednatel:

Více

V l á d n í n á v r h

V l á d n í n á v r h V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne. 2015, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti

Více

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SPECIALISTŮ NA FONDY EU

SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SPECIALISTŮ NA FONDY EU Příloha: Závazný návrh smlouvy SMLOUVA O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB SPECIALISTŮ NA FONDY EU Č.j.: 873/2012-28 Číslo v CES: BUDE DOPLNĚNO Číslo úkolu: BUDE DOPLNĚNO EU zdroje a BUDE DOPLNĚNO Státní rozpočet ČR

Více

Úplné znění zákona ČÁST PRVNÍ. Předmět úpravy. Vymezení pojmů

Úplné znění zákona ČÁST PRVNÍ. Předmět úpravy. Vymezení pojmů Úplné znění zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 517/2002 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZADÁVACÍ DOKUMENTACE k nadlimitní veřejné zakázce REKVALIFIKACE A PORADENSKÉ ČINNOSTI SLUŽBOVÉ PROFESE Opava, srpen 2009 Strana 1 z 149 Obsah dokumentace Čl. 1. Informace o zadavateli... 4 Čl. 2. Úvodní

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Předmět úpravy Zákon č. 124/2002 Sb. ze dne 13. března 2002 o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) Ve znění změn podle zákona č. 257/2004

Více

294/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013,

294/2013 Sb. ZÁKON. ze dne 12. září 2013, 294/2013 Sb. ZÁKON ze dne 12. září 2013, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních

Více

Částka 10 Ročník 2005. Vydáno dne 27. července 2005. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 10 Ročník 2005. Vydáno dne 27. července 2005. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 10 Ročník 2005 Vydáno dne 27. července 2005 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 12. Úřední sdělení České národní banky ze dne 14. července 2005 o vydání metodiky k vybraným povinnostem podle zákona č. 61/1996

Více

PRAVIDLA PRO PŘIJETÍ INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ K OBCHODOVÁNÍ NA REGULOVANÉM TRHU

PRAVIDLA PRO PŘIJETÍ INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ K OBCHODOVÁNÍ NA REGULOVANÉM TRHU PRAVIDLA PRO PŘIJETÍ INVESTIČNÍCH NÁSTROJŮ K OBCHODOVÁNÍ NA REGULOVANÉM TRHU Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Na regulovaném trhu RM-S se obchoduje s investičními nástroji, a to s investičními cennými papíry

Více

Smlouva o provedení penetračních testů a zpracování bezpečnostního auditu informačního systému pro prezentaci voleb

Smlouva o provedení penetračních testů a zpracování bezpečnostního auditu informačního systému pro prezentaci voleb Smlouva o provedení penetračních testů a zpracování bezpečnostního auditu informačního systému pro prezentaci voleb (č. ev. ČSÚ: 155-2013-S) Česká republika Český statistický úřad se sídlem: Na padesátém

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 45 Rozeslána dne 11. dubna 2012 Cena Kč 90, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 45 Rozeslána dne 11. dubna 2012 Cena Kč 90, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 45 Rozeslána dne 11. dubna 2012 Cena Kč 90, O B S A H : 119. Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů,

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA - 9 - Obecná část. I. Zhodnocení platného právního stavu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA - 9 - Obecná část. I. Zhodnocení platného právního stavu - 9 - DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část I. Zhodnocení platného právního stavu Usnesením vlády č. 1199 ze dne 25. října 2006, o Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011, přijala vláda základní

Více

OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT

OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT NEWSLETTER 2/2015 NEWSLETTER 2/2015 OBCHODNÍ REJSTŘÍK V ROCE 2015 CO VÁM NESMÍ UNIKNOUT Obsah: I. Úvodem II. Současná právní úprava obchodního rejstříku III. Obchodní rejstřík pojem, zapisované osoby a

Více

161/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 16. března 2006,

161/2006 Sb. ZÁKON. ze dne 16. března 2006, 161/2006 Sb. ZÁKON ze dne 16. března 2006, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Více

Manuál pro obce k zákonu o svobodném přístupu k informacím

Manuál pro obce k zákonu o svobodném přístupu k informacím Manuál pro obce k zákonu o svobodném přístupu k informacím Povinnosti obcí vyplývající z InfZ Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ ), ukládá

Více

118/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 6. dubna 2000 o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ

118/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 6. dubna 2000 o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ 118/2000 Sb. ZÁKON ze dne 6. dubna 2000 o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů Změna: 436/2004 Sb. Změna: 73/2006 Sb. Změna: 296/2007 Sb. Změna: 217/2009

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Azs 110/2005-46 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové

Více

Smluvní strany: Služby Odkaz Cena* Cena s DPH*

Smluvní strany: Služby Odkaz Cena* Cena s DPH* Referenční číslo Oracle: CZ-1210-1804 ORACLE SERVICES AGREEMENT SMLOUVA O SLUŽBÁCH ORACLE č. PPR-24409-12/ČJ-2012-990656 uzavřená ve vzájemné shodě ve smyslu ustanovení 269 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb.,

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ze dne 5. června 2008 ve znění zákona č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti

Více

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Příloha k PID: MFCR6XXMFJ Č. j.: MF-1062/2016/10-3 Počet stran 15 INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Tento materiál byl připraven na základě usnesení

Více

Závěr č. 58 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11. 6. 2007

Závěr č. 58 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11. 6. 2007 MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 58 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 11. 6. 2007 - Rozhodnutí v řízení o správním deliktu

Více

Zákon o nabídkách převzetí

Zákon o nabídkách převzetí 26. 6. 2008 Zákon o nabídkách převzetí Mgr. Tomáš Otruba JUDr. Ing. Petr Přecechtěl Mgr. Ing. Josef David Dne 1. dubna 2008 vstoupil v platnost zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých

Více

Servisní podmínky společnosti. EXPRESS SERVIS Company s.r.o.

Servisní podmínky společnosti. EXPRESS SERVIS Company s.r.o. Servisní podmínky společnosti EXPRESS SERVIS Company s.r.o. Servisní podmínky společnosti Express Servis Company s.r.o. 1. Obecná ustanovení Servisní podmínky (dále jen SP) společnosti Express servis company

Více

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ODBĚRATELE. ze dne 1.1.2016

VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ODBĚRATELE. ze dne 1.1.2016 VŠEOBECNÉ OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ODBĚRATELE ze dne 1.1.2016 obchodní společnosti: SIKO KOUPELNY a.s. se sídlem: Praha 9 - Kyje, Skorkovská 1310, PSČ 198 00, Česká republika IČO: 26065801 společnost zapsaná

Více

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy, 27.6.2014 Úřední věstník Evropské unie L 189/93 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu

Více

USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 1/1997 Věstníku. ze dne 31. října 1996,

USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 1/1997 Věstníku. ze dne 31. října 1996, USNESENÍ PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ADVOKÁTNÍ KOMORY č. 1/1997 Věstníku ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex), ve znění

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 47 Rozeslána dne 16. dubna 2012 Cena Kč 128, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 47 Rozeslána dne 16. dubna 2012 Cena Kč 128, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 47 Rozeslána dne 16. dubna 2012 Cena Kč 128, O B S A H : 128. Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,

Více

Zpráva o výsledku šetření

Zpráva o výsledku šetření I. Právní úprava udělení, prodloužení a zrušení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je obsažena jednak v zákoně o pobytu cizinců (ustanovení 33, 36 a 38 zákona o pobytu cizinců),

Více

PŘIPOMÍNKY. A. Zásadní obecná připomínka k části III. předkládaného materiálu

PŘIPOMÍNKY. A. Zásadní obecná připomínka k části III. předkládaného materiálu k materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony V Praze dne 1. dubna 2011

Více

správní řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

správní řád Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 500/2004 Sb. správní řád ZÁKON ze dne 24. června 2004 správní řád Změna: 413/2005 Sb. Změna: 384/2008 Sb. Změna: 7/2009 Sb. ČÁST PRVNÍ Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Více

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy

Personalistka. Dvanáctero správného vedení personální agendy Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy ALENA CHLÁDKOVÁ PETR BUKOVJAN Personalistka Dvanáctero správného vedení personální agendy 5., aktualizované vydání Vzor citace: CHLÁDKOVÁ, Alena.,

Více

ČÁST PRVNÍ OBĚH BANKOVEK A MINCÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ OBĚH BANKOVEK A MINCÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ. Předmět úpravy Úplné znění zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (Poznámka ČNB: jde o orientační pracovní pomůcku, která

Více

Vládní návrh na vydání zákona o specifických zdravotních službách

Vládní návrh na vydání zákona o specifických zdravotních službách PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2011 VI. volební období Pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 407 Vládní návrh na vydání zákona o specifických zdravotních službách Předkladatel: Marek Šnajdr

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MSMT-32896/2015-1

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MSMT-32896/2015-1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: MSMT-32896/2015-1 Informace pro přijímání na střední školy a konzervatoře ve školním roce 2015/2016 2015 Co byste měli vědět o přijímacím řízení ve šk.

Více

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 44A 31/2012 50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou v právní věci žalobkyně: N. T., nar., státní příslušnost, t.č. bytem, zastoupena

Více

Doporučený postup č. 2 /2014

Doporučený postup č. 2 /2014 Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor sociálních služeb Doporučený postup č. 2 /2014 Problematika neregistrovaných sociálních služeb a stíhání správního deliktu poskytování sociálních služeb bez oprávnění

Více

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Evidenční štítek C ROZHODNUTÍ O DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI I. díl Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti Toto hlášení je ošetřující lékař povinen odeslat okresní správě sociálního zabezpečení

Více

9. funkční období. Návrh zákona o směnárenské činnosti. (Navazuje na sněmovní tisk č. 845 z 6. volebního období PS PČR)

9. funkční období. Návrh zákona o směnárenské činnosti. (Navazuje na sněmovní tisk č. 845 z 6. volebního období PS PČR) 140 9. funkční období 140 Návrh zákona o směnárenské činnosti (Navazuje na sněmovní tisk č. 845 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 28. srpna 2013 2013 ZÁKON ze dne 2013 o

Více

PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY

PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY PROCESNÍ ŘÁD FOTBALOVÉ ASOCIACE ČESKÉ REPUBLIKY HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 1 Základní ustanovení 1. Tento Procesní řád FAČR (dále tento řád ) upravuje řízení před orgány Fotbalové asociace České republiky

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 697/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 697/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 697/0 Návrh poslance Martina Plíška na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Hotovostní placení vybraných daní prostřednictvím zprostředkovatele hotovostních plateb

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Hotovostní placení vybraných daní prostřednictvím zprostředkovatele hotovostních plateb ZADÁVACÍ DOKUMENTACE (dále též ZD ) ve smyslu ustanovení 44 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZ ) k nadlimitní veřejné zakázce na služby Hotovostní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 6/2013-28 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Nygrínové

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 25.6.2015 L 160/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/936 ze dne 9. června 2015 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích

Více

Staženo z ISAPu, Evidence revidovaných překladů (Databáze 3A) Dne 21.7.2003 ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 15. června 2001

Staženo z ISAPu, Evidence revidovaných překladů (Databáze 3A) Dne 21.7.2003 ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 15. června 2001 ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 15. června 2001 o standardních smluvních doložkách pro předávání osobních údajů do třetích zemí podle směrnice 95/46/ES (oznámeno pod číslem dokumentu K(2001) 1539) (Text s významem

Více

Obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky firmy SMAKO s.r.o.

Obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky firmy SMAKO s.r.o. firmy SMAKO sro společnosti SMAKO sro, se sídlem Luleč 380, LULEČ PSČ 683 03, DIČ:CZ 60727144 zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, v oddílu C, vložce 17085 1 Úvodní ustanovení

Více

ZÁKON. ze dne 10. února 2006,

ZÁKON. ze dne 10. února 2006, 81 ZÁKON ze dne 10. února 2006, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Více

Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů 412/2005 Sb. ZÁKON ze dne 21. září 2005 o ochraně utajovaných informací a

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA O REALIZACI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ

RÁMCOVÁ SMLOUVA O REALIZACI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ RÁMCOVÁ SMLOUVA O REALIZACI REKVALIFIKAČNÍCH KURZŮ uzavřená podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Smluvní strany Česká republika - Úřad práce

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh. poslanců Kateřiny Konečné, Soni Markové a Milana Bičíka.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Návrh. poslanců Kateřiny Konečné, Soni Markové a Milana Bičíka. PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 944 Návrh poslanců Kateřiny Konečné, Soni Markové a Milana Bičíka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní

Více

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, byl novelizován zákonem č. 48/2016 Sb. Změny vstupují v účinnost od 20. února 2016.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, byl novelizován zákonem č. 48/2016 Sb. Změny vstupují v účinnost od 20. února 2016. Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, byl novelizován zákonem č. 48/2016 Sb. Změny vstupují v účinnost od 20. února 2016. 2 Mezi nemotorová vozidla patří i přípojné vozidlo znění účinné do 19. února

Více

f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4).

f) právních předpisů upravujících výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi^4). 251/2005 Sb. ZÁKON ze dne 3. května 2005 o inspekci práce Změna: 230/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1 Tento zákon upravuje

Více

251/2005 Sb. ZÁKON. ze dne 3. května 2005. o inspekci práce. Změna: 230/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb.

251/2005 Sb. ZÁKON. ze dne 3. května 2005. o inspekci práce. Změna: 230/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. 251/2005 Sb. ZÁKON ze dne 3. května 2005 o inspekci práce Změna: 230/2006 Sb. Změna: 264/2006 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 1 Tento zákon upravuje

Více