JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH?"

Transkript

1 JAKÝM VLASTNOSTEM ROSTLIN BY SE MĚLA VĚNOVAT POZORNOST V SOUČASNÝCH MĚNÍCÍCH SE KLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH? 1 F.Hnilička, 2 L.Bláha, 3 L.Dotlačil 1 Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, , 2 2 L.Bláha Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně, Drnovská 507, , 3 L.Dotlačil,Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha Ruzyně, Drnovská 507, , V rámci konání česko-slovenského semináře Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2007, který byl pořádán ve dnech ve VÚRV Praha Ruzyně v.v.i., se uskutečnil workshop. Nosným tématem workshopu bylo hodnocení, jakým vlastnostem rostlin v pěstování a ve šlechtění by se měla věnovat pozornost v současných měnících se klimatických podmínkách a též hledání společných zájmových oblastí a možností spolupráce výzkumu a šlechtitelů při studiu vlastností rostlin po působení stresorů, výběru zdrojů odolnosti rostlin vůči stresorům a jejich využití pro zlepšování biologického potenciálu zemědělských plodin. Jednání bylo rozděleno do několika samostatných, ale navzájem propojených částí: a) funkce rostlin, b) fyziologické parametry rostlin, c) rostlina a stres, d) změny v utváření parametrů rostlin, e) genetické zdroje. Některé projednávané tématické okruhy byly v rámci jednání ve workshopu detailně řešené a to až na úrovni jednotlivých metabolických reakcí. Závěry, které vyplynuly z workshopu jsou zde prezentovány pouze v obecné rovině, vzhledem k zaměření tohoto periodika. VÝSLEDKY JEDNÁNÍ Současně pěstované plodiny a jejich odrůdy vzhledem ke zvětšujícím se výkyvům v průběhu počasí (a změnám klimatu) nemají již potřebnou požadovanou agroekostabilitu. Metody aplikované ve šlechtění a zkoušení odrůd tento problém neřeší v dostatečné míře; šlechtění se dosud orientuje na poměrně úzké cíle. Rovněž výběr, hodnocení a využití genových zdrojů zpravidla dostatečně nepočítá s uvedenými změnami a výkyvy počasí. 1

2 Vzhledem k uvedeným skutečnostem a vlastnostem současného sortimentu odrůd je pravděpodobné, že jako zdroje genetické diversity pro šlechtění bude nutno použít širší spektrum materiálů, mj. krajové odrůdy a plané druhy, které vynikají větší plasticitou v reakci na průběh povětrnostních podmínek. Funkce rostlin velmi úzce souvisí s jejich fyziologickými parametry. Je nutné si uvědomit, že fyziologické parametry rostlin se liší i podle charakteru vegetativních a generativních orgánů rostlin. Existuje řada orgánů rostlin a vlastností, kterým by měla být věnována pozornost, včetně způsobů pěstování a jednotlivých zásahů v krajině, které jsou uvedeny v následujícím přehledu. 1. Fotosyntéza Základní a nezastupitelnou funkcí rostlin je fotosyntéza, která je předpokladem existence vyšších forem života na Zemi.Vedle přeměny energie slunečního záření a CO 2 na organické látky má bezesporu klíčový význam fixace CO 2 a postupná změna atmosféry během evolučního vývoje života na Zemi; dále i vznik půdy a utváření krajiny. Je tedy možné uvést, že rostliny jsou nejdokonalejším klimatizačním zařízením na Zemi, neboť ve svém okolí dokáže snížit teplotu vzduchu a zároveň zvýšit jeho relativní vlhkost. V případě nadzemních orgánů, tedy především fotosyntetického aparátu rostlin, je nutné se zaměřit na sledování odolnosti těchto orgánů vůči stresorům a to především s ohledem na typ a délku jejich funkčního působení. Z fyziologických charakteristik by bylo vhodné se zaměřit detailněji na studium fotosyntézy, nejenom vzhledem k její rychlosti, ale také s ohledem na změny biochemických reakcí, otevírání a uzavírání průduchů, vodivost průduchů, změnám obsahu a charakteru chlorofylů a ostatních rostlinných barviv. Nezanedbatelnou roli hraje velikost a utváření listové plochy, ale také postavení listů na stonku, s možností regulace dopadajícího slunečního záření na jejich povrch. Jedná se o zvýšení využití dopadajícího slunečního záření v průběhu fotosyntetického procesu. Možnou metodou sledování je též diskriminace C Ranost Rostliny s rychlejším růstem a vývojem nadzemních a podzemních orgánů od začátku vegetace uniknou stresovému působení tepla a sucha v důležitých fázích růstu v letním období. Ranost může tedy nepřímo zlepšit odolnost rostlin vůči negativním fyzikálním vlivům (důležité fáze růstu sucho a vysoké teploty zasáhnou méně). Z pohledu zemědělské prvovýroby je nutné si uvědomit skutečnost, že pěstované, ale i plané rostlinné druhy jsou 2

3 během svého ontogenetického vývoje více či méně delší dobu omezovány negativním působením vlivů vnějšího prostředí a je možné stanovit index průběhu stresu. Vzhledem k obranným mechanismům rostlin vůči negativním fyzikálním vlivům je vhodné odolnost vůči stresorům charakterizovat celou řadou fyziologických reakcí, například změnami osmotického přizpůsobení rostlin, změnami hladin obranných proteinů (např. prolinu), antioxidační kapacitou rostlin, atd. Obdobná situace je i v případě biotických stresorů (plevelné druhy rostlin, choroby a škůdci). 3. Fyziologie stresu Aby bylo možné vytvořit vhodný kultivar vyhovující měnícím se podmínkám prostředí je nutné se zaměřit na detailnější studium stresové fyziologie rostlin a to nejenom v teoretickém, ale také v tzv. aplikovaném výzkumu a tyto poznatky předávat šlechtitelům. Jedná se zejména o vliv sucha, vysoké teploty a zvyšující se variabilitu průběhu počasí. Ze strany šlechtitelů by mělo jít o jasné definování požadavků na výzkumné báze jednotlivých pracovišť AV, VÚ a VŠ. Cílem takové společné spolupráce by mělo být vyhodnocení vhodných znaků (včetně fyziologických) pro efektivní selekci, vývoj expeditivních selekčních metod (screening), ale i nezbytných metod pro standardní (přesné a opakovatelné) hodnocení genotypů. Dalším společným úkolem je výběr druhů a odrůd, které by byly vhodné pro pěstování v podmínkách snížených vstupů, popř. v organickém zemědělství. Problémem jsou fyziologické a genetické rozdíly mezi jednoletými a víceletými plodinami, ale především rozdíly v produkčních vlastnostech šlechtěných rostlin. 4. Kořeny Mezi dosud nedostatečně prozkoumané rostlinné orgány patří kořeny. I přesto, že kořenový systém zajišťuje příjem a vedení vody, živin z půdy do nadzemních orgánů, řadu metabolických procesů, tvorbu fytohormonů a ukládání zásobních látek a v neposlední řadě hraje velmi významnou roli v reakci na stresové prostředí, není této části rostliny věnována stále dostatečná pozornost. Vlastnosti kořenového systému a jeho metabolické funkce přímo odráží i působení abiotických stresorů na rostliny a nepřímo ovlivňují celou řadu biochemických procesů v nadzemní části rostlin, morfologické a anatomické vlastnosti rostlin ale i výnos - tedy tvorbu nadzemní biomasy. Z hlediska reakce na vnější prostředí kořeny jsou nejcitivější orgán rostliny. Na základě vlastností kořenového systému lze např. vybírat odolné rostliny vůči suchu, jak je tomu v současnosti např. v Austrálii, nebo v minulosti také u nás, jak dokládá šlechtění 3

4 ječmenů diamantové řady ve druhé polovině 20 století atd. Pro nadzemní biomasu je jedním z ukazatelů odolnosti (nejenom) vůči vodnímu deficitu efektivnost využití vody, která charakterizuje poměr fotosyntézy a transpirace, utváření a postavení listového aparátu na stonku, počet a otevřenost průduchů, výskyt trichomů a u klasu výskyt osin. 5. Fytohormony Není možné opomenout fytohormony a jejich vliv na průběh působení stresu. U řady fytohormonů byl již prokázán pozitivní vliv na eliminování negativního působení stresorů na rostliny (např. ABA, brassinosteroidy). Otázka působení fytohormonů na stresované rostliny není doposud zcela jednoznačně ve všech směrech objasněna a proto je nutné tuto problematiku sledovat. 6. Vitalita semen, efektivnost využití vody na začátku a během vegetace. Uvedená problematika byla také sledovaná na zasedání ESA v loňském roce ve Varšavě. Na uvedeném setkání evropských agronomů byla také řešena problematika kvality osiva a technologie zpracování osiva a jeho následné distribuce až k farmáři. ESA navrhuje sledovat rychlost startu enzymatických reakcí semen, jenž souvisí s klíčením. Neopomenutelné hledisko je též efektivnost využití vody semeny (ale i během vegetace), tzn. nutné množství vody využitelné pro započetí klíčení, včetně nebezpečí postupné ztráty vody během klíčení v případě přechodného sucha. Podle současných poznatků by plodiny měly mít včasný a rychlý nárůst biomasy s odpovídajícím kořenovým systémem který může významně ovlivnit kvalita semen. První etapou vytvoření porostu je kvalita osiva a termín výsevu. Zde je možné využít znalostí fyziologů, kteří se zabývají klíčením semen kdy lze např. určit, která semena (plodin a odrůd) lépe využijí při klíčení vodu, mají větší energii klíčení, a tedy později mohou urůst plevelům, ale také stresorům. Efektivnost využití vody v době klíčení, odolnost vůči negativním vnějším faktorům a vitalita významně přispívají ke snížení rozdílu mezi laboratorně stanovenou klíčivostí a polní vzcházivostí ale i k tvorbě porostu a k jeho odolnosti vůči fyzikálním vlivům. 4

5 7. Současný systém povolování nových odrůd není ve směru plasticity odrůdy, ale spíše morfologické homogenity daného genetického materiálu. Zadáním pro postup šlechtitele je jak dosáhnout požadovaných parametrů nové odrůdy. Tuto otázku je možné zodpovědět pouze na základě komplexních informací o dané plodině, včetně genetických a fyziologických charakteristik a agronomických požadavků. U genetických zdrojů, zejména planých druhů a krajových odrůd, zcela nebo částečně chybí jejich fyziologický popis rychlost fotosyntézy, transpirace, efektivita využití vody, velikost a délka utváření fotosyntetického aparátu rostliny, transport asimilátů a jejich rozdělení v rámci rostlinných orgánů apod. Absence těchto poznatků omezuje efektivní využívání genofondů ve šlechtění. Po vytvoření vhodného genotypu nastává však další úkol, který by měly řešit již ve spolupráci se šlechtiteli další výzkumná či pedagogická pracoviště. Jedná se o zodpovězení otázky: Jak uvedený kultivar pěstovat a jak jej co nejlépe využít? Základní informace a doporučení pro pěstování nové odrůdy poskytuje pěstiteli již šlechtitel. Pro dokonalé poznání vlastností odrůd a jejich optimální využití je však nutný další výzkum a podrobná znalost biologických vlastností odrůdy a vývoj vhodných pěstitelských technologií, podle koncového využití produkce. 8. Rozšíření pěstování ozimů na úkor jařin. Lze též uvažovat o rozšíření pěstování ozimů na úkor jařin. U řady polních plodin se v současnosti vyskytují již obě formy a lze očekávat vývoj ozimých odrůd i u dalších druhů. Problémem však pak může být tvorba osevního postupu. 9. Ideotyp Často diskutovaným pojmem jsou tzv. ideotypy, zpravidla prezentované jako morfologický a fyziologický model rostliny, doplněný parametry požadovaných hospodářských znaků; tyto byly chápány jako cílové modely pro šlechtění rostlin. S ohledem na skutečnost, že ideotyp nelze objektivně definovat bez vazby na podmínky pěstování, zdá se vhodnější charakterizovat biologické vlastností plodin pro daný užitkový směr a pěstitelskou oblast. 5

6 10. Zachování a využívání biodiversity v zemědělství Veškeré kroky pěstitelů, šlechtitelů a ekologů by měly mít na zřeteli zachování a podporu biologické rozmanitosti v přirozených, ale i v uměle vytvořených ekosystémech, jako jsou agro a lesní ekosystémy. Na podporu biodiverzity agroekosystémů je nutné využívat genetické diversity druhů i odrůd, jejímž zdrojem jsou genofondy. Význam shromážděných a dále nově vytvářených genetických zdrojů spočívá v jejich nezbytnosti pro šlechtění, jako donorů nových znaků a vlastností pro zajištění potravin a krmiv, ale také surovin pro nezemědělské využití produktů (bioplasty, farmaceutické rostliny, chemický průmysl, fytoremediace) a energetické plodiny. Agro- biodiversita je prostředkem biologizace zemědělství, alternativou k vysokým vstupům agrochemikálií a energií a předpokladem pro dosažení setrvalého rozvoje. 11. Využití opomíjených druhů a krajových odrůd Specifické vlastnosti některých opomíjených druhů, popř. krajových odrůd, zejména jejich kvalita, odolnost k nepříznivým faktorům dává možnost jejich využití, zejména v regionálních podmínkách.(např. pohanka, proso, krajové odrůdy některých ovocných druhů..). Jiné okolnosti (např. klimatické změny) mohou napomoci rozšíření ploch např. čiroku, sóji a pod. 12. Zásahy v přírodě, volba plodin, způsob hospodaření Sledování fyziologických charakteristik rostlin je nutné nejenom s ohledem na změny klimatu, ale také na změny v agrárním sektoru, obecně v jeho přístupech ke krajině. Tyto změny spolu souvisí, neboť mezi nepříznivé zásahy do krajiny je možné zařadit zcelování pozemků, rušení remízků a mezí, necitlivé zásahy do vodního režimu krajiny, kdy se mění nejenom vzhled zemědělské krajiny, ale také hydrogeologické vlastnosti daných pozemků. Voda pak není v krajině zadržována a vytváří se rizika vodní eroze a povodní. Uvedené zásahy do krajiny často vedou k vytvoření suchých oblastí. V oblastech s výskytem stresů se často vyskytují u jednotlivých druhů a rodů i odolné genotypy a populace rostlin s rezistencí/tolerancí vůči abiotických i biotickým stresorům, které lze často využít v dalším šlechtění. 6

7 ZÁVĚRY Základní teze workshopu je možné shrnout do následujících závěrů: 1. Pro mladé, začínající vědecké pracovníky by bylo vhodné vytvořit letní školy. V letních školách by bylo představeno nejenom technické vybavení daných pracovišť a možnost další spolupráce.v případě zájmu mladých vědeckých pracovníků by se na organizaci podílely některé univerzity a výzkumné ústavy z České republiky a ze Slovenské republiky, které se účastnily konference, 2. vytvořit společnou internetovou platformu pro pracoviště, která se zabývají problematikou stresové fyziologie rostlin a pro šlechtitele, 3. v rámci biodiverzity agroekoystému dochází k posunu pěstitelských areálů plodin a jejich rozšiřování na území ČR a SR (sója, čirok, laskavce), 4. věnovat pozornost opomíjeným plodinám, které nevyhovovaly velkoplošnému pěstování, ale mohou nalézt uplatnění v multifunkčním zemědělství, orientovaném na kvalitu produkce, 5. prohloubit studium a využívání genetických zdrojů, včetně krajových odrůd a planých druhů. Možnost doplnit databáze plodin o vybrané fyziologické charakteristiky (fotosyntéza, transpirace, využití vody apod.), 6. využít možnosti pěstovaní nových plodin (laskavce, merlík čilský apod.) a odrůd pro alternativní využití produkce (škrob, etanol, energetická biomasa atd.), 7. do krajiny vrátit rostliny, které obnoví její přirozenou biodiverzitu a zároveň pozmění mikroklima daného regionu, 8. využít rostliny pro fytoremediační účely (zvýšení půdní úrodnosti a očištění od toxických látek ) a navrácení přirozených opylovačů do krajiny, 9. navázání užší spolupráce mezi fyziology, genetiky a šlechtiteli za účelem vytvoření nejenom nových odrůd, ale také vhodných testačních metod, 10. studium fyziologických charakteristik planých druhů rostlin a krajových odrůd plodin, 11. detailnější a tedy i fyziologický popis odrůd a genetických zdrojů. 7

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2013

Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2013 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha - Ruzyně a Česká zemědělská univerzita v Praze Vás srdečně zvou na mezinárodní konferenci Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2013

Více

Odrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa,

Odrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa, Odrůdové zkušebnictví ÚKZÚZ Lípa, 12.7.2012 Daniel Jurečka Radmila Šafaříková a kol. > 600.000 41.565 85.000 Odrůd v registru genových zdrojů (PGRFA) Odrůd v katalozích EU Počet zkušebních parcel ÚKZÚZ

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým a abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických

Více

Prestižní ocenění technologií s použitím UREA stabil

Prestižní ocenění technologií s použitím UREA stabil Prestižní ocenění technologií s použitím UREA stabil Zemědělská veřejnost je známá svojí otevřeností k pokrokovým věcem, je schopná si rychle osvojovat nové vědecké poznatky a ráda ověřuje technologické

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice

Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice Stimulace osiva čiroku pro praktické využití a poznatky s výživou u kukuřice Ing. Jiří Adamčík, Ph.D., Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D. Katedra rostlinné výroby Úvod Rostliny čiroku se vyznačují výnosem biomasy

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Růstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013

Růstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013 Růstové modely a agrometeorologický monitoring 9. 12. 2013 Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná

Více

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014

Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Ministerstvo zemědělství Veřejná soutěž KUS 2014 Odůvodnění změn v pořadí projektů doporučených Programovou komisí Ministerstva zemědělství k financování ve veřejné soutěži programu Komplexní udržitelné

Více

SOUČASNÉ MOŽNOSTI VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉHO A BIOLOGICKÉHO VÝZKUMU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ

SOUČASNÉ MOŽNOSTI VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉHO A BIOLOGICKÉHO VÝZKUMU PRO ZEMĚDĚLSTVÍ Workshop v rámci konference: Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2011, konaného v Praze Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., dne 9.3. 2011 SOUČASNÉ MOŽNOSTI VYUŽITÍ ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního

Více

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.

Úzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A. Úzkořádková technologie pěstování kukuřice Smutný V., Šedek A. MENDEL- INFO 2017, Žabčice, 16. 2. 2017 Proč měnit technologii? Výměra kukuřice se v osevních postupech stále zvyšuje. - bioplynové stanice

Více

60 let dlouhodobých pokusů v České republice

60 let dlouhodobých pokusů v České republice Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Vás srdečně zve na mezinárodní konferenci 60 let dlouhodobých pokusů v České republice 22. 24. červen 2015 Praha, Česká republika 1. cirkulář Dovolujeme si Vás pozvat

Více

Naše odrůdy pro Váš úspěch. Odrůdová nabídka pro pěstitelskou sezónu. gellert hynek victor charly presley

Naše odrůdy pro Váš úspěch. Odrůdová nabídka pro pěstitelskou sezónu. gellert hynek victor charly presley Naše odrůdy pro Váš úspěch Odrůdová nabídka pro pěstitelskou sezónu 2015 gellert hynek n o v in ka victor charly presley gellert diploid C až N/C typ Doporučený výsevek 1,31 1,39 VJ/ha Rychlá a rovnoměrná

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.

Více

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm Regulace plevelů Webová prezentace http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm PLEVEL = všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele

Více

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika

Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2013 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno

ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY. Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno ROSTLINOLÉKAŘSKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ ŘEPKY Jakub Beránek OdMIOR ÚKZÚZ Zemědělská 1a, Brno 545 110 456 Rostoucí zastoupení řepky v osevních postupech NEPŘÍZNIVÁ STRUKTURA PĚSTOVANÝCH PLODIN A MOŽNOSTI ODBYTU

Více

Letní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu

Letní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými

Více

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici Trénink o dobré praxi ochrany půdy KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici kvalita půdy jaro na Vysočině jarní porosty na Vysočině Ohrožení půdy nejen na Vysočině Ohrožení půdy Změna zemědělské politiky po

Více

Zemědělství minulých století

Zemědělství minulých století Způsoby hospodaření v zemědělství Zemědělství minulých století Znalost vlastností jednotlivých lokalit/ polí přizpůsobení způsobu kultivace přizpůsobení pěstovaných plodin odhad výnosových výsledků 1 Konvenční

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Česká Skalice, Vila Čerych února 2015

Česká Skalice, Vila Čerych února 2015 Česká Skalice, Vila Čerych 16. 17. února 2015 Bioinstitut,o.p.s. Bioinstitut, o.p.s. Olomouc Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Ondřejova 489/13, 779 00 Olomouc - Chválkovice;

Více

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce Trvale udržitelné zemědělství Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce Setrvalé zemědělství 2 Jde o takový vývoj zemědělství, který uspokojuje potřeby současnosti a neomezuje potřeby budoucích generací

Více

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách Fáze růstu na buněčné úrovni: zárodečná (embryonální) dělení buněk meristematických pletiv prodlužovací

Více

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Strana: 1/ 23 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Směrnice S 2 POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI Výtisk číslo: Zpracoval za společnost: Ověřil: Schválil: Funkce: Řešitel plodinové

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ PŘEHLED ODRŮD 2012 PŠENICE JARNÍ Pšenice jarní patří z pohledu ozimé pšenice a jarního ječmene pouze k doplňkovým plodinám. Její osevní plochy kolísají na

Více

Národní program uchování a využití genetických zdrojů kulturních rostlin a agrobiodiverzity

Národní program uchování a využití genetických zdrojů kulturních rostlin a agrobiodiverzity Národní program uchování a využití genetických zdrojů kulturních rostlin a agrobiodiverzity Jan Pelikán Výzkumný ústav pícninářský,spol. s r. o. Troubsko a Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko Co

Více

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Nové směry v rostlinných biotechnologiích Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE. 26. ledna 2006

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE. 26. ledna 2006 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ RUSKÉ FEDERACE KUBÁŇSKÁ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERSITA KATEDRA FYTOPATOLOGIE POTVRZUJI prorektor d.e.n. profesor 26. ledna 2006 V.I.Nečajev ZPRÁVA o výsledcích pokusů humatizovaného

Více

Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR. Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit

Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR. Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit Geneticky modifikované plodiny GM plodiny, transgenní rostliny změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových

Více

Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá.

Fyziologický. Půda je zdrojem života, protože je sama živá. Fyziologický stimulátor vegetativních funkcí rostliny Půda je zdrojem života, protože je sama živá. Produkce rostliny závisí na její schopnosti odolávat kritickým fázím růstu. K zajištění lepší odolnosti

Více

Sel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno

Sel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno sel plex brozura TISK.indd 2 14.12.2006 9:39:52 Sel-Plex JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno Selen hraje v metabolismu živých organismů zásadní roli tím, že umožňuje normální

Více

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně

J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Hospodaření zemědělce v krajině a voda J a n L e š t i n a Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně lestina@vurv.cz tel. 737 233 955 www.vurv.cz ZEMĚDĚLSTVÍ A VODA Zemědělská výroba má biologický

Více

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina)

1. generace Podíl vložené a získané energie = 1 : 1,3 2,5 (8) brazilský ethanol Řepka, Pšenice (a kukuřice), Žitovec (obilnina) Aktuální poznatky o možnostech trvale udržitelného pěstování energetických rostlin v Ústeckém kraji Jan Weger a kol. odbor fytoenergetiky a biodiverzity VÚKOZ, v. v. i., Průhonice Česko-německý seminář

Více

Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007. Způsoby uchování genofondu starých odrůd ovoce

Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007. Způsoby uchování genofondu starých odrůd ovoce Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 GENETICKÉ ZDROJE Způsoby uchování genofondu starých odrůd ovoce Ing. Stanislav Boček, Ph.D. ZF MZLU v Brně Tento projekt je spolufinancován

Více

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy

Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy Doc. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Prof. Ing. Vladimír Švachula,DrSc. Prof. Ing. Josef Šroller, CSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Věříme,

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

VÝZNAM ZKUŠEBNICTVÍ PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLCE

VÝZNAM ZKUŠEBNICTVÍ PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLCE VÝZNAM ZKUŠEBNICTVÍ PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLCE Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR Dny zemědělského zkušebnictví, ÚKZÚZ 12. 7. 2012, Lípa u Havlíčkova Brodu ILUSTRACE VÝVOJE A STAVU Po r. 1989 a posléze po r. 2004

Více

Semenářství obilovin. Dr. Ing. Pavel Horčička

Semenářství obilovin. Dr. Ing. Pavel Horčička Semenářství obilovin Dr. Ing. Pavel Horčička plodina obiloviny EU-25 52 653 Francie 9 208 Německo 6 881 CZ % EU 3,1 4,4 1 635 pšenice 19 610 4 842 3 092 863 jarní ječmen 8 123 582 613 353 4,3 ozimý ječmen

Více

K aktuálním problémům pěstebních technologií ozimé pšenice a jarního ječmene

K aktuálním problémům pěstebních technologií ozimé pšenice a jarního ječmene K aktuálním problémům pěstebních technologií ozimé pšenice a jarního ječmene Jan Křen a kol. Ústav agrosystémů a bioklimatologie Aktuální problémy I Na svých pozemcích mám výnosný čtyřhonný osevní postup:

Více

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství

Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Projekt NAZV QI101C167 Výzkum metod a technologických postupů zvyšujících výnos a kvalitu osiv vybraných druhů trav, jetelovin a meziplodin v ekologickém zemědělství Příjemce koordinátor: OSEVA vývoj a

Více

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.

BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,

Více

Energetické plodiny pro vytápění budov

Energetické plodiny pro vytápění budov Energetické plodiny pro vytápění budov Ing.Vlasta Petříková, DrSc. CZ Biom České sdružení pro biomasu, Praha Kontakty - vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353 Význam obnovitelných zdrojů energie

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

autokontrola* maximum bodování

autokontrola* maximum bodování Kontrolní list Zásada IOR Kontrola Vysvětlivky/doporučení/zdůvodnění 1. Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organismů 1.1. Střídání plodin 1. Byl zaveden systém střídání plodin, který je doporučen?

Více

Salsa 75 WG unikátní a nové řešení těžko hubitelných plevelů v řepce, po roce zkušeností

Salsa 75 WG unikátní a nové řešení těžko hubitelných plevelů v řepce, po roce zkušeností Salsa 75 WG unikátní a nové řešení těžko hubitelných plevelů v řepce, po roce zkušeností Gerhard Herda, DuPont Řepka v České republice je již po řadu let stále atraktivní plodinou na našich polích. Vysoké

Více

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy pedologie a ochrana půdy OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení TITULNÍ LIST

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení TITULNÍ LIST ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol

Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol Ing. Roman Rozsypal, CSc. NR 834/2007 čl.11 odst.1 písm. i) pro produkci jiných produktů než osiva a vegetativního

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze. Ústav ekológie lesa Slovenskej akadémie vied. Vás srdečně zvou

Česká zemědělská univerzita v Praze. Ústav ekológie lesa Slovenskej akadémie vied. Vás srdečně zvou Česká zemědělská univerzita v Praze & Vás srdečně zvou na mezinárodní konferenci Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015 se zaměřením na problematiku variability počasí a jeho

Více

Metodický pokyn č. 2/2012

Metodický pokyn č. 2/2012 Metodický pokyn č. 2/2012 kterým se stanovují specifická pravidla pro: pravidla pro zakládání a údržbu ovocných sadů vegetační pokryv sadů meziřadí vinic krajinné prvky v režimu ekologického zemědělství

Více

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Vytvoření osnov kurzů Vytvoření vzdělávacích materiálů Akreditace kurzů Pilotní ověření kurzů Evaluace kurzů Metody studia ekosystémů Analytická chemie Potravinářská

Více

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:

Více

Luskoviny a zemědělské systémy

Luskoviny a zemědělské systémy Luskoviny a zemědělské systémy chytíme příležitost za pačesy? Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Témata prezentace luskoviny nenahraditelné zdroje bílkovinných potravin a krmiv

Více

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11

Obsah. Předmluva 9. Úvodem 11 Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.072.4.00/12.0045 Koordinátor: Mgr. Martin Šlachta, Ph.D. Metodik: prof. Ing. Jan Frelich, CSc. Finanční manažerka:

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Agronom pro pěstování lnu a konopí (kód: M)

Agronom pro pěstování lnu a konopí (kód: M) Agronom pro pěstování lnu a konopí (kód: 41-094-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Agronom Kvalifikační úroveň NSK - EQF:

Více

ZPRÁVA ZA VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK Tagro Červený Dvůr spol. s r.o. (IČO: )

ZPRÁVA ZA VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK Tagro Červený Dvůr spol. s r.o. (IČO: ) ZPRÁVA ZA VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2008-2013 Tagro Červený Dvůr spol. s r.o. (IČO: 49050656) 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i

Více

ZNAKY ADAPTABILITY K PODMÍNKÁM STRESU U ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN. Field crops traits of adaptability under stress conditions.

ZNAKY ADAPTABILITY K PODMÍNKÁM STRESU U ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN. Field crops traits of adaptability under stress conditions. ZNAKY ADAPTABILITY K PODMÍNKÁM STRESU U ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN Field crops traits of adaptability under stress conditions Ladislav Bláha Výzkumný ústav rostlinné výroby, 161 06, Praha 6-Ruzyně, Drnovská 507,

Více

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ: úvod Zákon o ekologickém zemědělství: Ekologické zemědělství je zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení

Více

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316

Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit

Více

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37)

3. PEDOLOGIE Lesní půdní fond (PUPFL) T Vymezení pojmů, ochrana (37) "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.8. Lesní půdní fond (PUPFL) T - 3.8.1. Vymezení pojmů, ochrana (37) 289/1995 Sb. ZÁKON ze dne 3. listopadu

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více