Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy"

Transkript

1 Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory) 3. Proč je nejúčinnější chladič černý a termoska stříbrná? 4. Kdy je těleso v termodynamické rovnováze? 5. Co se stane s energií elektromagnetického vlnění po dopadu na povrch tělesa? (2 možnosti) 6. V jaké formě a kdy emituje těleso energii? 7. K výměně jaké energie dochází mezi Zemí a planetárním prostorem? 8. Kdy dojde ke změně kvantity a kdy ke změně kvality záření při jeho průchodu nějakým prostředím? 9. Co je to spektrum záření, která část je nebezpečná, která část je důležitá pro rostliny, která část je důležitá pro skleníkový efekt atmosféry? 10. Jak a kde funguje tepelná kondukce? 11. Jak a kde funguje tepelná konvekce? 12. Co je měrná tepelná kapacita a která látka je význačná svojí vysokou tepelnou kapacitou a kde se tato vlastnost využívá? 13. Jaký je princip výparu vody? 14. Na čem závisí výpar? (minimálně 3 faktory) 15. Co je opačným jevem k vypařování a kdy k němu dochází? 16. Co je skupenské teplo výparné a proč závisí na teplotě? 17. Co je koloběh vody v přírodě a co je jeho hybnou silou? (1 primární a min. 1 sekundární) 18. Co je geochemický koloběh? (2 příklady) 19. Co je biochemický koloběh? 20. Které hlavní 3 látky tečou mezi ekosystémem a atmosférou a co jsou jejich pumpy? 21. Proč má Slunce význam pro klimatický systém Země a proč pro růst rostlin? 22. Jaké množství energie dopadá na horní hranici atmosféry a jaké jsou důvody jeho dynamiky? (3 důvody) 23. Proč je na rovníku teplo a pólu zima? 24. Jaká je bilance záření mezi Zemí a vesmírem ve dne a jaká v noci a jaká z dlouhodobého hlediska? 25. Jaké jsou dvě složky slunečního globálního záření dopadajícího na zemský povrch a co určuje poměr těchto složek? 26. Jaký je osud slunečního záření dopadajícího na horní hranici atmosféry? (3 v atmosféře a 2 na zemském povrchu)

2 27. Kterou část slunečního záření atmosféra propouští nejlépe, kterou hůře a kterou nepropouští? 28. Proč se nám vegetace jeví jako zelená? 29. K čemu slouží fotosyntéza? 30. Co je vstupem a co výstupem v procesu fotosyntézy? (3 vstupy a 2 výstupy) 31. K čemu slouží produkt fotosyntézy? (2 hlavní) 32. Co je především důvodem kompetice rostlin a proč? 33. Co je to redukce CO 2 a k čemu slouží? 34. Kde se nachází a jak funguje chlorofyl? 35. Co je produktem primární (světelné) fáze fotosyntézy a k čemu slouží? 36. Co se může dít s energií excitovaného chlorofylu? (3 významné cesty) 37. Které faktory ovlivní rychlost fotosyntézy? (2 primární, min. 2 sekundární) 38. Jak vypadá tvar křivky obecné závislosti rychlosti fotosyntézy na dopadajícím záření? (3 části křivky) 39. Jak vypadá tvar křivky obecné závislosti rychlosti fotosyntézy na koncentraci CO 2? (3 části křivky) 40. Jak se měří rychlost fotosyntézy, na jakém principu? 41. Proč je voda ideální pro fungování rostlin? (minimálně 4 funkce) 42. Jaké jsou funkce transpirace? (2 základní) 43. Na jakém principu funguje transpirace? 44. Čím je ovlivněna rychlost transpirace? (3 hlavní faktory) 45. Formy výdeje vody rostlinou (2 plus 1 forma) 46. Jak se měří rychlost transpirace u lesní dřeviny? 47. K čemu slouží respirace? 48. Co je vstupem a co výstupem v procesu fotosyntézy? (2 vstupy a 3 výstupy) 49. Jaká je spojitost potravního řetězce a respirace? 50. Co je hlavním důvodem kompetice konzumentů a proč? 51. Které faktory ovlivní rychlost respirace? (1 hlavní vnější a 1 hlavní vnitřní) 52. Co nazýváme mobilizací v procesu respirace? 53. Čím rostlina přijímá CO 2 a uvolňuje O 2 při fotosyntéze? 54. Čím rostlina přijímá O 2 a uvolňuje CO 2 při respiraci? 55. Jaké jsou zdroje toku CO 2 z půdy? 56. Jak měříme půdní respiraci? 57. Které faktory a jak ovlivňují půdní respiraci? 58. Jaká je koncentrace CO 2 a O 2 v atmosféře? 59. Co jsou skleníkové plyny? 60. Jaké jsou skleníkové plyny? 61. Co je polární amplifikace? 62. Co je zonální a meridionální proudění jet-stream?

3 63. Jaký je dopad meridionálního proudění jet-stream na počasí? (extrémní a perzistentní jevy) 64. Jaké jsou faktory určující teplotu na Zemi? (3 hlavní faktory) 65. Jaký je princip skleníkového efektu? 66. Co je to efektivní vyzařování zemského povrchu? 67. Jaký má význam skleníkový efekt pro Zemi? 68. Co se děje s energií, kterou absorboval zemský povrch? 69. Jaké jsou dva hlavní vstupy energie na zemský povrch? 70. Jaká je role vysoké a jaká nízké oblačnosti? 71. Jaké jsou vstupy energie do atmosféry? (4 vstupy) 72. Proč je za jasné noci větší zima než za zatažené? 73. Proč je na poušti přes den horko a v noci zima? 74. Jaké rozdíly teplot ve dne a v noci jsou v deštném pralese a proč? 75. Jaké jsou složky radiační bilance zemského povrchu? (4 složky) 76. Co může změnit energetickou bilanci Země? 77. Co je to zesílený skleníkový efekt? 78. Jaké jsou skleníkové plyny působící zesílený skleníkový efekt? 79. Jak se změnila koncentrace CO 2 od průmyslové revoluce a jaké jsou příčiny? 80. Proč je v létě nižší koncentrace CO 2 než v zimě? 81. Jak se liší absorpční schopnosti jednotlivých skleníkových plynů? 82. Jaké jsou antropogenní zdroje metanu? 83. Jaké jsou propady uhlíku z ovzduší? 84. Jaké jsou antropogenní zdroje N 2 O v ovzduší? 85. Jaká je funkce troposférického ozonu a jaká stratosférického ozonu? 86. Co je to ozonová díra, jaké má důsledky a v jakých zeměpisných šířkách nejvíce vzniká? 87. Jak vznikají aerosoly a jaké mají radiační působení? (min. 2 přírodní a 2 antropogenní zdroje) 88. Jaké jsou složky klimatického systému Země? (5 složek) 89. Co znamená, že složky klimatického systému jsou heterogenní termodynamické otevřené systémy? 90. Co je počasí a co klima? 91. Jaké se liší časová měřítka změn v jednotlivých složkách klimatického systému? 92. Co se děje s energií, kterou absorboval zemský povrch? (4 cesty) 93. Co je to latentní tok tepla a jak se uplatňuje v klimatickém systému? 94. Co je to zjevný tok tepla a jak se uplatňuje v klimatickém systému? 95. Co je to albedo zemského povrchu? 96. Jakou zpětnou vazbu má odtávání arktického ledovce? 97. Jak vyjádříte radiační bilanci zemského povrchu? 98. Jak vyjádříte tepelnou bilanci zemského povrchu?

4 99. Jak vyjádříte radiační bilanci Země? 100. Co znamená nerovnováha radiační bilance Země? 101. Jaká je role oceánů v klimatickém systému? (2 role přímé a 1 nepřímá) 102. Co zejména pohlcuje energii radiační nerovnováhy Země? (porovnání s atmosférou) 103. Jaké jsou možné příčiny nerovnováhy energetické bilance Země? (min. 5 přirozených a 2 antropogenní) 104. Jaká je role uhlíku v atmosféře? (2 základní) 105. Čím může být vyšší koncentrace nebezpečná pro člověka? 106. Čím se člověk odlišuje od jiných druhů v energetické náročnosti? 107. Co to jsou fosilní paliva, jak vznikl jejich energetický potenciál? 108. Jak funguje koloběh uhlíku mezi suchozemskou biotou a atmosférou? 109. Jak funguje koloběh uhlíku mezi oceánem a atmosférou? 110. Co se stane s nadbytkem CO 2 produkovaným člověkem? 111. Kolik atmosférického uhlíku projde ročně biologickou pumpou? 112. Jak ovlivňuje koncentrace CO 2 v atmosféře obsah CO 2 v oceánech? 113. Jaký je biologický oběh uhlíku? 114. K čemu je rostlinám užitečný uhlík? (dvě základní funkce) 115. Jaká je uhlíková a kyslíková bilance ekosystému? 116. Co se tane s koncentrací O 2 v atmosféře, dojde-li ke zdvojnásobení koncentrace CO 2? 117. Co je to autotrofní a co heterotrofní respirace? 118. Co je to hrubá primární produkce, čistá primární produkce a čistá produkce ekosystému? 119. Který typ lesního biomu je největším zásobníkem uhlíku a proč? 120. Proč nejsou deštné pralesy nejvýznamnějším zásobníkem uhlíku? 121. Proč nejsou deštné pralesy nejvýznamnějším producentem kyslíku? 122. Co znamená klimaxové stádium ekosystému z hlediska toků uhlíku a kyslíku? 123. Proč deštné pralesy produkují kyslík, když by měly být v klimaxovém stádiu? 124. Proč je z hlediska globálního dopadu významnější tok uhlíku, ne tok kyslíku? 125. Proč má typická dřevina boreálního pásma štíhlou korunu a tropického pásma širokou a nahoře až plochou? 126. Jaké jsou vlivy CO 2 na fotosyntézu? (minimálně 4) 127. Jaký je vliv CO 2 na fotorespiraci? 128. Jaký je vliv CO 2 na respiraci? 129. Jaké jsou vlivy CO 2 na růst? (minimálně 4) 130. Jak CO2 ovlivňuje transpiraci? 131. Proč se snižuje vodivost průduchů ve vyšší koncentraci CO 2? 132. Jaké jsou vlivy CO 2 na působení stresorů? (minimálně 3) 133. Jaký je vliv CO 2 na složení biomasy a exudátů kořenů?

5 134. Jaké faktory ovlivňují čistou ekosystémovou produkci? 135. Jaké faktory ovlivňují hrubou produkci ekosystému? 136. Jakou technikou a na jakém principu je možné měřit toky látek a energie mezi ekosystémem a přízemní vrstvou atmosféry? 137. Jaké toky energie měříme eddy kovarianční technikou? 138. Jaké toky měříme pro stanovení čisté produkce ekosystému? 139. Kdy převažuje tok CO 2 ven z ekosystému? 140. Proč se se stářím lesního porostu zvyšuje podíl respiračních ztrát uhlíku? 141. Jak působí na produkci lesní dřeviny CO 2 v zastínění? 142. Jak působí na produkci lesní dřeviny CO 2 při nedostatku vody? 143. Jak působí na produkci lesní dřeviny CO 2 při nedostatku živin? 144. Jak se člení vertikálně stanoviště lesních dřevin dle vztahu mezi klimatem a biocenózou? 145. Co je to areál lesní dřeviny? 146. Jaké jsou funkce lesa? 147. Jaký vliv má zvýšená koncentrace CO 2 na lesní dřeviny? 148. Co je limitujícím faktorem pro produkci lesních dřevin ve vyšších a co v nižších vegetačních stupních? 149. Co je převážně biotickým stresorem lesních dřevin v ČR? (min. 3) 150. Co je nejvýznamnějším biotickým stresorem lesních dřevin v ČR? (min. 3) 151. Které lesní porosty a čím jsou nejvíce ohroženy? 152. Jaký vliv má změna klimatu na šíření škůdců? 153. Jaký vliv má změna klimatu na šíření patogenů? 154. Jaká jsou adaptační opatření pro smrkové porosty? (min 2) 155. Jaké jsou příklady kladného vlivu globální změny na les? 156. Jaké jsou příklady negativního dopadu globální změny na les? 157. Znamená vyšší produkce biomasy vlivem CO 2 i větší produkci těžebních sortimentů a proč? 158. Co je příčinou vyššího výskytu biotických činitelů v lesním ekosystému za zvýšené koncentrace CO 2? 159. Proč v podmínkách dopadu klimatické změny nebude vyhovovat současný typologický systém lesního hospodářství? 160. Především ve kterých vegetačních stupních bude stoupat tlak na změnu dřevinné skladby? 161. V čem se liší současný stav lesních porostů ČR oproti skladbě přirozené potenciální vegetace? 162. Které vlivy extrémních jevů počasí působí škody v zemědělství? 163. Z čeho vyplývá zásadní rozdíl v možnostech adaptace lesního hospodářství oproti zemědělství? 164. V čem spočívá ohrožení úrodnosti zemědělských půd?

6 165. Jaký je rozdíl ve fixaci vzdušného uhlíku v zemědělství a lesnictví? 166. Jaké jsou negativní dopady globální změny? 167. Jaké jsou pozitivní dopady globální změny?

Energetika ekosystémů

Energetika ekosystémů Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí

Více

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a

Více

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky

Více

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém. Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické

Více

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent 1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)

Více

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů

Více

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s.

Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace. Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Toky energie v ekosystémech a evapotranspirace Jakub Brom LAE ZF JU a ENKI o.p.s. Sluneční energie Na povrch zemské atmosféry dopadá sluneční záření o hustotě 1,38 kw.m -2, tato hodnota se nazývá solární

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)

Více

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla

VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov.. Plán seminářů: 5. Teplota a městský tepelný ostrov.22.10. 6. Měření půdní vlhkosti; Zadání projektu Klimatická změna a politika ČR minikin 29.10. 7.

Více

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3) Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA

Více

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???

Co je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového??? Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí 1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století

Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky. Změna teploty kontinentů ve 20. století Klimatická změna její příčiny, mechanismy a možné důsledky Změna teploty kontinentů ve 20. století Změny atmosféry, klimatu a biofyzikálních systémů ve 20. století Koncentrace CO 2 v atmosféře: 280 ppm

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Vodohospodářské důsledky změny klimatu Záchranná brzda klimatu GEOINŽENÝRING Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz potřeba efektivních řešení, když konvenční postupy selžou

Více

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)

Organismy a biogeochemické cykly. látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Organismy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organismy a

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Vodohospodářské důsledky změny klimatu Příčiny klimatické změny antropogenní x přirozené Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima Příjem sluneční energie

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/ C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus

Více

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém

Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech

Více

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s. Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE

Více

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar

7/12. Vlhkost vzduchu Výpar 7/12 Vlhkost vzduchu Výpar VLHKOST VZDUCHU Obsah vodní páry v ovzduší Obsah vodní páry závisí na teplotě vzduchu Vzduch obsahuje vždy proměnlivé množství vodních par Vodní pára vzniká ustavičným vypařováním

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu

Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém

Více

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím

Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 16. Skleníkový jev a globální oteplování Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284

Více

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Teorie stresu, ekologická stabilita Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Osnova 1. Organismus a jeho místo v prostředí 2. Dynamika

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR Katedra vojenské geografie a meteorologie Univerzita obrany Kounicova 65 612 00 Brno METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR 1 1. Obecná charakteristika Teplota

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit

Více

Faktory počasí v ekologii - úvod

Faktory počasí v ekologii - úvod Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Úvod k lesním ekosystémům

Úvod k lesním ekosystémům Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Předmět: Aplikovaná bioklimatologie

Předmět: Aplikovaná bioklimatologie Předmět: Aplikovaná bioklimatologie Vyučující a spolupracující učitelé: Ing. Eva Kocmánková Ing. Petr Hlavinka Dr. Miroslav Trnka M.Trnka: garant, přednášky, semináře Z. Žalud: Přednášky 2 a 8 M. Dubrovský

Více

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru

Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

22. Čím je významná publikace SIlent spring

22. Čím je významná publikace SIlent spring Otázky MB130P60 Globální změny, fotosyntéza a trvalá udržitelnost. ZS 2010/2011 (odb.) 1. Kdo byla Gro Harlem Brundtland? 2. Jak vznikla zpráva Naše společná budoucnost? 3. Kdy vznikla zpráva Naše společná

Více

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS 1. ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO Tvar a velikost Země. Země ve vesmíru. Pohyby Země a jejich důsledky. 2. ZNÁZORNĚNÍ ZEMĚ NA MAPÁCH Mapa, glóbus, kartografická zobrazení, měřítko mapy,

Více

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře

Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy

Více

DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE

DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE Pavel Sedlák, Kateřina Komínková, Martina Čampulová, Alice Dvorská 21. září 2015 Výroční

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2018/2019 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A8 Mgr. Radomil Juřík VIII. B8 Mgr.

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1017 Číslo a název šablony III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT klíčové aktivity Tematická oblast Fyzicko

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

CO JE TO KLIMATOLOGIE

CO JE TO KLIMATOLOGIE CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

Učební osnovy vyučovacího předmětu zeměpis se doplňují: 2. stupeň Ročník: šestý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu - objasní postavení Slunce ve vesmíru a popíše planetární systém a tělesa sluneční soustavy - charakterizuje polohu, povrch, pohyby Měsíce, jednotlivé fáze Měsíce - aplikuje poznatky o vesmíru a o sluneční

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán

Více

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008

Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav. Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008 Jan Pretel Český hydrometeorologický ústav Workshop on Atopic Dermatitis Hvězdárna a púlanetarium hl.m.prahy 23.5.2008 Mezivládní panel IPCC Klimatický systém a jeho změny Dopady klimatické změny Další

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů

Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Je to jeden z nejvýznamnějších a nejstarších ekosystémů na planetě Zemi, který se vyskytuje v trvale vlhkém a teplém podnebí. Vysvětli pojem Ekosystém. Je

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý

Základní komponenty modelu lesa. Jan Kadavý Základní komponenty modelu lesa Jan Kadavý Základní členění modelů Zdroj: Fabrika, Pretzsch 20011: Analýza a modelovanie lesných ekosystémov. Klasifikace modelů Předmět prezentace Zdroj: Fabrika, Pretzsch

Více

Historické poznámky. itý se objevil

Historické poznámky. itý se objevil Historické poznámky pojem skleníkový efekt použil jako první francouzský vědec Jean-Baptist Fourier (1827), který si uvědomil oteplující účinek atmosférických skleníkových plynů první projev hlubšího zájmu

Více

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina vznik, vývoj TOK1 Petr Kavka; Adam Vokurka Krajina Heterogenní část zemského povrchu skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách

Více

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie Sníh Vznik okolo mrznoucích kondenzačních jader v plně saturované atmosféře při teplotách hluboko pod bodem mrazu Ostatní zimní hydrometeory Námraza ledová

Více

Pozor na chybné definice!

Pozor na chybné definice! Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.

Více

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor

Geografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie prezenční i kombinovaná forma studia verze 2017/2018

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

Odhad biomasy a produkce

Odhad biomasy a produkce Odhad biomasy a produkce Rostlinná biomasa a primární Primární produkce produkce GPP vše vyprodukované fotosyntézou NPP GPP-respirace zpravidla měříme NPP přírůstek biomasy, bilance uhlíku, na základě

Více

Protimrazová ochrana rostlin

Protimrazová ochrana rostlin Protimrazová ochrana rostlin Denní variabilita teploty Každý den představuje sám o sobě jedinečnou vegetační sezónu Denní teplota Sluneční záření Vyzářená energiedlouhovlnná radiace Východ slunce Západ

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,

Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, Ozon Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, ničí automobily, umělé hmoty a pryž. Vzniká při vzájemném

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus

Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus Suchozemské (terestrické) ekosystémy C cyklus Ekosystém: soubor všech organismů a abiotických zásobníků a procesů, které jsou ve vzájemných interakcích. Dekompozice půdní respirace Hrubá primární produkce

Více

Změna klimatu dnes a zítra

Změna klimatu dnes a zítra Změna klimatu dnes a zítra a jakou roli v ní hraje člověk Radan HUTH Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. O čem to bude?

Více

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Jak se projevuje změna klimatu v Praze? Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav Katedra fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova Větší růst letních dnů

Více