Letní škola Hostětín Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Letní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu"

Transkript

1 Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu

2 Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými látkami. Kořenový systém rostlin se začal vyvíjet před 400 mil lety.

3 Kořeny Kořeny rostou geotropicky. Každý kořen má teoreticky neomezený růst do délky. Omezení délky kořene je však způsobeno: Druhem rostliny Vlastnostmi půdy Hladinou podzemní vody

4 Tvar kořenového systému

5 Morfologie kořene Morfologie kořene Morfologie klíční rostlinky hrachu setého (Pisum sativum)

6 Morfologie kořene Vzrostný vrchol (apex) kořene je chráněn kořenovou čepičkou (kalyptrou) před poškozením při pronikání půdou. Vnější buňky kalyptry slizovatí a usnadňují tím pronikání kořene půdou.

7 Morfologie kořene Morfologie kořene Morfologie klíční rostlinky hrachu setého (Pisum sativum)

8 Morfologie kořene kořenová čepička (kalyptra)

9 Morfologie kořene kořenová čepička (kalyptra) Jak to, že kořeny rostou kolmo k zemskému jádru? Ve střední části čepičky - ve sloupku - se nachází přesýpavý škrob, který slouží percepci zemské tíže. To způsobuje, že kořeny rostlin rostou geotropicky. Zároveň však kořen sleduje vyšší parciální tlak (= jde za vyšší vlhkostí).

10 Kořenové vlásky Jejich množství je velmi závislé na stavu půdy. Čím menší vlhkost půdy, tím více kořenových vlásků => šlechtění odrůd s hustou sítí kořenových vlásků.

11 Morfologie kořene V určité vzdálenosti od apikálního meristému (pletivo nacházející se mimo jiné na povrchu kořenové špičky) hlavního kořene vznikají postranní kořeny.

12 Morfologie kořene Morfologie kořene Morfologie klíční rostlinky hrachu setého (Pisum sativum)

13 Morfologie kořene Apex kořene (vrchol) má zřetelný inhibiční vliv na růst postranních kořenů, což souvisí s tvorbou fytohormonů (cytokininů a kyseliny abscisové) v kořenové špičce.

14 Morfologie kořene Růst postranních kořenů prvního řádu je víceméně kolmý na působení zemské tíže, postranní kořeny dalších řádů jsou na gravitaci necitlivé.

15 Morfologie kořene

16

17 Význam kořenového systému Kořeny rostlin mají dvě významné funkce ve vztahu k rostlině: Zajišťují příjem vody a živin pro rostlinu Upevňují rostlinu v půdě

18 Význam kořenového systému Kořen je centrum dusíkatého metabolismu rostliny. Vznikají zde aminokyseliny, alkaloidy a rostlinné hormony.

19 Význam kořenů Některé rostliny mají nadzemní kořeny, které slouží buď k lepšímu upevnění rostliny v půdě (např. kukuřice), nebo k dýchání. Kořeny některých rostlin jsou schopné pronikat do pletiv jiných rostlin.

20 Význam kořenového systému Kořen je dále zásobním místem rostliny, místem syntézy rostlinných hormonů a rozmnožovacím orgánem.

21 Interakce kořenů (rostliny s půdou) Jedná se o vzájemnou interakci, do které vstupují i mikroorganismy. Všechny vzájemné vazby a mechanismy těchto vazeb nejsou dosud známy.

22 Interakce rostliny půdy - mikroorganismů

23 Studium kořenového systému rostlin Velikost a struktura kořenového systému rostlin je studována od počátků růstu kořenů až po jejich fyziologické odumření.

24 Studium kořenového systému rostlin Kořenové systémy jsou předmětem studia několika oborů: botaniky, fyziologie rostlin, anatomie rostlin a pedologie.

25 Studium kořenového systému rostlin Získané poznatky jsou využívané v zemědělství s cílem vyšlechtit rostliny s vyšším výnosem, odolností k suchu, s lepším příjmem vody a vyšší odolností k toxickým látkám Tím získáváme odrůdy, které jsou odolné proti stresovým jevům, které se v posledních letech vyskytují (dlouhé období bez srážek).

26 Kořenový systém - zajímavosti Biomasa kořenového systému může tvořit až 70 % z celkové biomasy rostliny. Do hloubky 30 cm je cca 70 % objemu kořenového systému (v této vrstvě je nejvíce vody i živin a je nejvíce provzdušněna). V kořenovém systému je uloženo až 60 % uhlíku z celkového množství v rostlině.

27 Půda - kořen Vlhkost Je limitujícím faktorem růstu kořenů a potažmo i celé rostliny. Kořeny však na nedostatek vláhy velmi rychle reagují. Při snížení sacího tlaku velmi rychle pronikají hlouběji do půdy za vyšším sacím tlakem (= za vodou). Kořeny jsou pak mnohem rozvinutější do hloubky i do stran.

28 Půda - kořen Zpracování půdy Z pohledu růstu kořenů a následné využitelnosti pro rostliny je nejlepší tradiční orba. Minimalizace způsobuje již v hloubce kolem cm silně utuženou vrstvu, kterou kořeny rostlin nedokáží porušit. Kořeny pak rostou do stran v mělké vrstvě několika málo cm. Efekt utužení má větší následky v době sucha voda obsažena v hlubších vrstvách je nepřístupná.

29 Půda - kořen Živiny Většina rostlin přijímá nejvíce živin z hloubky do 30 cm. Kořeny se koncentrují právě v této hloubce. Silnější než potřeba vody.

30 Půda - kořen Teplota půdy Ve vztahu s utužením. Optimální teploty jsou pro různé rostliny různé, nejsou dobré extrémy vlivem nadměrného utužení.

31 Půda - kořen Provzdušnění půdy Opět vazba s utužením půdy Kořeny rostou směrem k místům s vyšší koncentrací kyslíku => problém se zásobováním vodou, ta bývá hlouběji

32 Rostliny nejsou jen pasivní hráči Rostlina aktivně ovlivňuje své okolí. Pomocí uvolněných protonů dokáže okyselit půdu => lepší dostupnost živin. Uvolňují organické kyseliny (např. citrónovou), které slouží jako chelatační činidla => rostliny mohou získat živiny z jiných chemických vazeb v půdě.

33 Rostliny nejsou jen pasivní hráči Železo je ve většině případů pro rostliny nedostupné. Kořeny uvolňují amynokyseliny, které vytváří sloučeniny se železem, které může rostlina následně přijmout. Kořen uvolňuje enzymy, které štěpí organické sloučeniny a tím dojde k uvolnění fosforu pro potřeby rostliny.

34 Rostliny nejsou jen pasivní hráči Kořeny vylučují tzv. exudáty, které mohou rostliny použít v boji se svým sousedem => získají tak prostor, vodu živiny.

35 Změna ph v blízkosti kořenů

36 Osevní postupy Jsou praktickou aplikací výše zmíněných teoretických poznatků.

37 Osevní postupy Vhodným osevním postupem lze udržet, případně zlepšit přirozenou úrodnost půdy, stabilitu agregátů, zvýšit obsah humusu, zlepšit fyzikální stav půdy, zvýšit využitelnost vody a živin, potlačit napadení škůdci a výskyt chorob, omezit konkurenci plevele a celkově posílit stabilitu agroekosystému.

38 Osevní postupy Nedodržení osevních postupů vede ke snížení výnosů a to až o 20 % (první rok jeho porušení). Ovlivněna je i kvalita nepotravinářská pšenice.

39 Osevní postupy

40 Osevní postupy Zvlášť důležité v ekologickém zemědělství => případné škody jsou mnohem větší, než v konvenčním zemědělství.

41 Osevní postupy Zásady střídání plodin v EZ -Přednostně jeteloviny, luskoviny, nebo jejich směsky -Osevní postup musí umožnit využít zeleného hnojení -Vegetační kryt musí trvat co nejdéle (i přes zimu) -Obilniny po sobě mohou následovat nejvýše 2 roky -Plodiny s malou konkurencí vůči plevelům se musí střídat s plodinami s velkou odolností -Mělce kořenící plodiny se střídají s hluboce kořenícími -Plodiny zhoršující kvalitu půdy, musí střídat plodiny půdu zlepšující

42

43 Význam některých plodin Jeteloviny Jsou zdrojem humusu, dodávají dusík do půdy (symbióza s hlízkovými bakteriemi) Působí fytosanitárně (hubí rostlinné parazity, škůdce a choroby v půdě), díky hluboko zasahujícím kořenům vynášejí na povrch vodu a živiny, zlepšují fyzikální stav půdy. Doporučuje se jeteloviny zařadit na první místo osevního postupu zejména při přechodu na EZ.

44 Význam některých plodin Luskoviny Podobné jako jeteloviny Mají výborný hnojivý efekt a hubí plevele Okopaniny Zařadíme-li je po jetelotrávě či jeteli, není třeba je hnojit a zvýší se antifytopatogenní potenciál osevního postupu

45 Význam některých plodin Obilniny Mělce koření, odčerpávají z ornice vláhu a živiny, zanechávají v půdě malé množství nekvalitních posklizňových zbytků. Odolnost vůči plevelům je nízká. Před obilninou okopaniny či jetel

46 Příklady osevních postupů Jetelotravní směska Jetelotravní směska Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý) Oves či luskoviny na zrno Brambory či krmná řepa Žito (podsev jetelotravní směska)

47 Příklady osevních postupů Jetelotravní směs Ozimá pšenice (podsev jetel plazivý) Směs oves a hrách Luskoviny na zrno Ozimý ječmen

48 Osevní postupy Lze dodržet osevní postupy, jestliže není vyvážená živočišná a rostlinná výroba?

49 Má dnes osevní postup význam? Má a to nejen v ekologickém zemědělství. Jedná se o historicky vyzkoušené a ověřené metody jak dosáhnout stabilních výnosů Výzkumy potvrzují, že dodržení osevního postupu vede k vyšším výnosům Lepší stav půdy => mimoprudkční funkce (snížení eroze, zadržení více vody, zadržení uhlíku v humusu )

50 Význam kořenového systému Kořenový systém některých plodin (zejména jetelovin a luskovin) lze využít například k melioračním účelům: Zlepšení fyzikálního stavu půdy Zlepšení struktury půdy Protierozní funkce Zvýšení biologické činnosti Zvýšení obsahu humusu Remediace

51 Fyzikální vlastnosti půdy

52 Fyzikální vlastnosti půdy

53 Fyzikální vlastnosti půdy

54 Fyzikální vlastnosti půdy

55 Protierozní funkce

56 Protierozní funkce

57 Protierozní funkce

58 Zvýšení biologické činnosti

59 Zvýšení biologické činnosti Ve zdravé půdě žije až 10 mil. organismů v 1 gramu

60 Zvýšení biologické činnosti

61 Tvorba humusu

62 Fytoremediace

63 Děkuji za pozornost Jan Hladký Mendelova Univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska

Osevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému

Více

Sestavování osevních postupů

Sestavování osevních postupů Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých

Více

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura

půdy na vodostálost Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Degradace půdy Půdní struktura Vliv různr zného zpracování půdy na vodostálost půdních agregátů Ing. Jaroslava Bartlová, Ph.D. Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko, Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko e-mail: bartlova@vupt.cz

Více

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí

Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným

Více

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček

Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální

Více

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu

Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Vliv kompostu na kvalitu půdy Okruh IV Vliv kompostu na kvalitu půdy Ing. Lucie Valentová, Ph.D. Ing. Květuše Hejátková ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Proč se zabývat BIODEGRADABILNÍM MATERIÁLEM Ochrana životního

Více

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno

Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost. Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Trendy v současném zemědělství ČR a jejich možný dopad na půdní úrodnost Miroslav Florián ředitel Sekce úřední kontroly ÚKZÚZ Brno Struktura prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR a jejich projevy Potenciální

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

Projektování přechodného období

Projektování přechodného období Projektování přechodného období Definice a účel přechodného období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství rozumí období, v průběhu kterého se uskutečňuje přeměna zemědělského hospodaření

Více

Zásady střídání plodin a osevní postupy

Zásady střídání plodin a osevní postupy Zásady střídání plodin a osevní postupy Jan Křen a Lubomír Neudert Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio

Více

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod

Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Ing. Pavel Růžek, CSc. a Ing. Helena Kusá, PhD. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni Rizika při pěstování brambor z hlediska ochrany vod Mezi významná rizika znečištění vod při pěstování

Více

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny

Metodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny 32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Hnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal

Hnojiva a technika hnojení. Roman Rozsypal Hnojiva a technika hnojení Roman Rozsypal Půda s čím pracuje zemědělec Příklad: 1 ha hlinité černozemě Hloubka ornice 0,25 m Objemová hmotnost 1,35 t.ha -1 Celková hmotnost ornice 3375 t.ha -1 Obsah organické

Více

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině

Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině Travní porosty a jejich příznivé působení v osevním postupu a kulturní krajině travní porosty na orné půdě (pícní + semenářské) jetelovinotrávy na orné půdě LOUKY (TTP se sečným využitím) PASTVINY (TTP

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy

Minimalizační technologie zpracování půdy a možnosti jejich využití při ochraně půdy Minimalizační technologie zpracování a možnosti jejich využití při ochraně Autorský kolektiv: Dryšlová, T., Procházková, B., Neudert, L., Lukas, V., Smutný, V., Křen, J. Prezentované výsledky vznikly jako

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Půda a hnojení. Roman Rozsypal

Půda a hnojení. Roman Rozsypal Půda a hnojení Roman Rozsypal Koho živí půda Rostliny - Zvířata - Člověka zatížení cca 0,4 VDJ/ha o.p. Edafon -?! Potřeba sušiny krmiv Zvířata - zatížení přežvýkavci 1 VDJ/ha = potřeba sušiny krmiv cca

Více

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi

Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi Sucho a degradace půd v České republice - 214 Brno 7. 1. 214 Kořenový systém plodin a využití zásoby vody v půdním profilu - význam pro zemědělskou praxi J. Haberle 1, P. Svoboda 1, V. Vlček 2, G. Kurešová

Více

*Průkopníci ekologického zemědělství

*Průkopníci ekologického zemědělství * *Průkopníci ekologického zemědělství * Podněty půdní biologie * Statkář Albrecht Thaer humus je podmínkou života * Charles Darwin žížaly jsou předchůdcem pluhu * Richard Bloeck půda se činnosti mikroorganismů

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva

Více

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) Úloha č. 18 Obnova apikální dominance na klíčních rostlinách hrachu - 1 - OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.) OBECNÁ CHARAKTERISTIKA RŮSTOVÝCH KORELACÍ Jednotlivé

Více

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu

Brambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu Brambory Význam Potravina cca 80 kg osoba / rok průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu příznivě působí v osevním postupu krmivo pro hospodářská zvířata dnes jen odpad z konzumních brambor Biologie

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku

11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku 11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické

Více

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm

Webová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm Regulace plevelů Webová prezentace http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm PLEVEL = všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele

Více

Osevní sledy a jejich vliv na stabilitu ornice a omezování splachování povrchových vrstev půdy do povrchových vod

Osevní sledy a jejich vliv na stabilitu ornice a omezování splachování povrchových vrstev půdy do povrchových vod Osevní sledy a jejich vliv na stabilitu ornice a omezování splachování povrchových vrstev půdy do povrchových vod Jan Křen Ústav agrosystému a bioklimatologie M o t t o Nikde, na žádném úseku lidské činnosti,

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I

Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý I Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

Pěstování polních plodin v ekologickém zemědělství. Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pěstování polních plodin v ekologickém zemědělství. Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pěstování polních plodin v ekologickém zemědělství Prof. Ing. Jan Moudrý CSc Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Plánování osevního postupu Biologické vlastnosti druhů obilnin Agrotechnika obilnin

Více

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová

Pozvánka na pole. Pokusy na výživářské bázi Lípa POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST. Michaela Smatanová www.ukzuz.cz Pozvánka na pole Pokusy na výživářské bázi Lípa Michaela Smatanová POLNÍ DEN ÚKZÚZ 2015 PŮDA A JEJÍ ÚRODNOST Přínosy výživářských pokusů: informace o dlouhodobém vlivu organických a minerálních

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N

Více

Kompost versus skládka

Kompost versus skládka Kompost versus skládka Eliminace velmi negativních efektů, které způsobuje ukládání bioodpadu na skládky Cenná surovina pro krajinu, životní prostředí Prostřednictvím kompostu navracíme živiny a organické

Více

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko Infiltrace vsak vody do půdy Infiltrační schopnost půdy představuje jeden z významných

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Listová hnojiva HYCOL

Listová hnojiva HYCOL Listová hnojiva HYCOL Produkty a přípravky HYCOL BIHOP-K + chmel, kukuřice, mák HYCOL-BMgS řepka, slunečnice, mák HYCOL-NPK zelenina, slunečnice d o ekologické prod ukce d o ekologické prod ukce d o ekologické

Více

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h

Více

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Půda jako dar. a jak s tímto vzácným darem zacházíme. Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Půda jako dar a jak s tímto vzácným darem zacházíme Miroslav Florián zástupce ředitele ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Některé současné rysy zemědělství v ČR produkce s minimální přidanou

Více

Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol

Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol Povinnosti pěstitelů a odběratelů osiv podle Nařízení rady (ES) 834/2007 zkušenosti z kontrol Ing. Roman Rozsypal, CSc. NR 834/2007 čl.11 odst.1 písm. i) pro produkci jiných produktů než osiva a vegetativního

Více

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů

Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření

Více

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)

Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) ZPRACOVÁNÍ PŮDY Z HLEDISKA PODNEBÍ, HLOUBKY KYPŘENÍ, ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

Mendelova univerzita v Brně. ASIO, spol. s r.o.

Mendelova univerzita v Brně. ASIO, spol. s r.o. ASIO, spol. s r.o. Mendelova univerzita v Brně Studie Podmínky nezbytné pro použití předčištěné odpadní vody na zavlažování zemědělské půdy při současném zamezení znečištění podzemních vod Firma příjemce

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Tematické okruhy závěrečné zkoušky

Tematické okruhy závěrečné zkoušky Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika

Více

Doporučené zásady sestavení osevních postupů

Doporučené zásady sestavení osevních postupů Doporučené zásady sestavení osevních postupů výběr plodin a jejich zastoupení v OP musí akceptovat stanovištní podmínky struktura plodin musí umožňovat střídání plodin obohacující půdu o organickou hmotu

Více

Obilniny. Technologie pěstování

Obilniny. Technologie pěstování Obilniny Technologie pěstování Nároky obilnin na půdu a stanoviště Pšenice - poměrně málo rozvinutý kořenový systém s pomalejším počátečním vývinem Vhodná je půda: hluboká těžší bohatá živinami a humusem

Více

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi)

Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Kvalita půdy v EZ (luskovinoobilní směsi) Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého Olomouc Ekologické zemědělství můžeme chápat jako vyvážený agroekosystém trvalého charakteru, jehož cílem je mimo jiné snaha

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman

Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd. Michal Hejcman Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd Michal Hejcman Rajonizace zemědělské výroby V České republice značná variabilita podmínek pro produkci: půdních (reliéf, půdní typy, půdní druhy), klimatických

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů

Kritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických

Více

Agrotechnika cibulové zeleniny

Agrotechnika cibulové zeleniny Pěstování zeleniny v ekologické produkci Agrotechnika cibulové zeleniny mechanizace a ochrana jsou součástí dalších prezentací Doc. Ing. Kristína Petříková, CSc. 24.9.2015 CIBULOVÁ ZELENINA CIBULE KUCHYŇSKÁ

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Současné a nové trendy ve zpracování půdy

Současné a nové trendy ve zpracování půdy Současné a nové trendy ve zpracování půdy Prof. Ing. Vítězslav Škoda, CSc. Katedra obecné produkce rostlinné a agrometeorologie, ČZU v Praze Půda patří k nenahraditelnému přírodnímu bohatství naší země.

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

4. OSEVNÍ POSTUPY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ

4. OSEVNÍ POSTUPY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ 4. OSEVNÍ POSTUPY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ 4.1. Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin 4.2. Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů, fytosanitární

Více

Zkušenosti s Mužákem prorostlým. René Kolbe Generální ředitel Pahren Agrar Kooperation

Zkušenosti s Mužákem prorostlým. René Kolbe Generální ředitel Pahren Agrar Kooperation Zkušenosti s Mužákem prorostlým René Kolbe Generální ředitel Pahren Agrar Kooperation Produkce v oblasti přehrady, Pahren Agrar Kooperation René Kolbe Přírodní poloha Klima Průměrná nadmořská výška 380-420

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE

OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE Přehled obilnin čeleď: lipnicovité rod: pšenice (obecná, tvrdá, špalda) ječmen žito tritikale žitovec oves kukuřice čirok bér proso rýže dochan klasnatý milička habešská

Více

GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A

GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A GLOBALGAP - ROSTLINNÁ PRODUKCE (CB- CROP BASE ČESKÁ VERZE V 3.0-2_Sep07) část A CB.1 SLEDOVATENOST CB. 1.1. požadavek na písemný identifikační systém umožňující registrovaný produkt Globalgapu vysledovat

Více

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy

Vliv vybraných PPL na chemismus půdy 6. -7. 3. 2015, Brno Autoři: Ing. Magdalena Hábová, doc. RNDr. Lubica Pospišilová, CSc. Pracoviště: Mendelova univerzita, AF, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Vliv vybraných

Více

Hrách setý Pisum sativum L.

Hrách setý Pisum sativum L. hrách, peluška 1 Hrách setý Pisum sativum L. Rod hrách dělen v našich podmínkách pouze na dva poddruhy: 1. Hrách setý pravý pěstuje se na semeno zralé (polní) nebo zelené (zahradní) 2. Hrách setý rolní

Více

102 Ekologické zemědělství

102 Ekologické zemědělství 102 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství 103 7 Polní produkce 7.1 Konverze polní produkce Přechodné období Přechodným obdobím se podle zákona o ekologickém zemědělství (zák. č. 242/2000 Sb.),

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich

Více

Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)

Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,

Více

Růst a vývoj rostlin

Růst a vývoj rostlin I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby

Více

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách

Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Způsob obdělání meziřadí v závlahových a bezzávlahových podmínkách Tomáš Litschmann Ivan Oukropec V rámci celkového trendu v pěstování speciálních plodin, spočívajícího v posunu k integrované produkci

Více

MINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ

MINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ MINIMALIZACE ZPRACOVÁNÍ PŮDY - - ZÁKLAD PROSPERITY ROSTLINNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Ing. František VÁCLAVÍK MONSANTO ČR, BRNO Současným vývojovým trendem v zemědělství je snižování cen zemědělských výrobků

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

Nabídka drobného balení

Nabídka drobného balení Travní směsi Nabídka drobného balení Charakteristika nabízených travních směsí 0,5 2,0 10,0 BRITAN UNI 1 okrasná parková směs Složení směsi: kostřava červená dlouze výběžkatá, krátce výběžkatá a trsnatá,

Více

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:

Více

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů: 9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným

Více

Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce

Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce Tab. : 73 Obsah živin v 1 kg sušiny krmiva pro přežvýkavce oř. DIE a. íce 1 Bob mladý 5,75 5,65 99,60 136,10 13,3 4,1 217 200 120 2 Bob v květu 6,06 5,97 94,80 113,10 12,4 3,3 180 224 170 3 Hrách setý,

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky

Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Výzkumný ústav zemědělské techniky Technicko-technologické doporučení Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Výstup subetapy Zhodnocení vlivu vnějších faktorů na technologickou jakost

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Nádherné akvarijní rostliny díky perfektně nastavené péči. Systémová péče o rostliny

Nádherné akvarijní rostliny díky perfektně nastavené péči. Systémová péče o rostliny Nádherné akvarijní rostliny díky perfektně nastavené péči Systémová péče o rostliny sera péče o rostliny Vyvážený a kompletní systém pro individuální a účinnou péči o rostliny sera florena pro vodní rostliny,

Více