Lepší dostupnosti osiv pro ekologické a low input zemědělské systémy má pomoci mezinárodní projekt ECOBREED.

Transkript

1 Increasing the efficiency and competitiveness of organic crop breeding Tisková zpráva 28. května 2019 Lepší dostupnosti osiv pro ekologické a low input zemědělské systémy má pomoci mezinárodní projekt ECOBREED. Ve dnech 28. až 30. května 2019 se ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. setkají řešitelé výzkumného projektu ECOBREED. Mezinárodní tým z 15 zemí světa, ve kterém jsou i účastníci z České republiky, se zaměřuje na zlepšení dostupnosti osiv vhodných pro ekologické zemědělství a zemědělství s nízkými vstupy. Širší nabídka vhodných odrůd by měla pomoci rozvoji environmentálně šetrných systémů, které hospodaří bez užívání syntetických hnojiv a pesticidů. Nedostatečný rozvoj šlechtitelství pro ekologické zemědělství je jedním z bariér jeho rozvoje. Nedostatek ekologických osiv je v řadě evropských zemí řešen formou udělování výjimek na používání nemořeného konvenčního osiva, tato možnost však bude v budoucnu postupně omezována. Podle nového Nařízení 848/2018, které bude v platnosti od , by se mělo udělování výjimek pro využívání konvenčního nemořeného osiva v ekologické produkci zrušit nebo výrazně omezit k Z toho důvodu je potřeba, abychom na tuto situaci byli připraveni. Nové nařízení také poprvé definuje pojem»ekologická odrůda vhodná pro ekologickou produkci«. Veškeré kroky a postupy šlechtění by v budoucnu dle nového nařízení měly probíhat v podmínkách ekologického zemědělství. V ČR bylo za posledních 5 let na ÚKZÚZ podáno žádostí o výjimku na využití konvenčního osiva pro ekologickou produkci. Z tohoto počtu byla výjimka udělena v 95 % podaných žádostí. Pětiletý evropský projekt ECOBREED ( ) se proto zaměřuje na rozvoj metod, strategií a budování infrastruktury pro ekologické šlechtění s cílem nabídnout ekologickým zemědělcům odrůdy se zvýšenou odolností k biotickým a abiotickým stresům, s efektivnějším využíváním živin a vyšší kvalitou. Zkoumány jsou čtyři plodiny - pšenice (setá (Triticum aestivum L.) a tvrdá (T. durum L.)), brambor (Solanum tuberosum L.), sója (Glycine max (L.) Merr.) a pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Moench.). Projekt je financován z evropského programu Horizont 2020, je koordinován Slovinským výzkumným zemědělským ústavem ( a realizován dalšími 24 partnery (14 výzkumných ústavů a univerzit, 9 soukromých společností zabývající se šlechtěním a 2 sdružení) z 15 zemí: z České republiky, Číny, Itálie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska,

2 Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, USA a Velké Británie. Za Českou republiku se projektu účastní Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. (v projektu zodpovídá za vedení výzkumu zaměřeného na pohanku a spolupracuje v aktivitách zaměřených na hledání tolerance/resistence pšenice k vybraných houbových chorobám), šlechtitelská společnost Selgen a.s. (účastní se šlechtění odrůd pšenic vhodných pro ekologické zemědělství) a výrobce bioosiv PRO-BIO obchodní společnost s r.o. (přenos výsledků výzkumu do praxe). Celkový rozpočet projektu je 5,8 mil. EUR.»Lepší nabídka a dostupnost bioosiv, nové odrůdy pro ekologické zemědělství a přizpůsobení novým evropským právním předpisům, to je v současnosti hlavní náplní EU pro podporu ekologické produkce. V nové evropské legislativě je kladen velký důraz na snížení výjimek v ekologické produkci v celé EU a zvýšení podpory šlechtění ekologických odrůd. Cílem projektu je s využitím genetických zdrojů vybraných plodin přispět k tvorbě nových odrůd vhodných do ekologického zemědělství a také předat know-how a zkušenosti získané v průběhu řešení projektu pěstitelům. Významným cílem je i komunikace s veřejností, abychom zvýšili povědomost, co je ekologické zemědělství a jak je šlechtění důležitou součástí ekologické produkce.«říká koordinátor projektu Dr. Meglič. Během následujících čtyř let budou účastníci projektu u vybraných plodin identifikovat genetickou a fenotypovou variabilitu v morfologických znacích, toleranci/resistenci vůči abiotickým/biotickým stresům a obsahy vybraných nutričních látek, které lze použít v ekologickém šlechtění; vyhodnocovat potenciál genetické variability pro lepší využívání živin a potenciál zvýšení konkurenceschopnosti vůči plevelům; optimalizovat produkci a množení osiva prostřednictvím vylepšené agrotechniky; rozvíjet účinné šlechtitelské programy, které jsou zaměřeny na spolupráci se zemědělci. Do projektu je zahrnuto i praktické vzdělávání zemědělců v oblasti ekologického šlechtění. Příkladem je participační šlechtění, ve kterém je aktivní účast zemědělce na šlechtitelském procesu nedílnou součástí. Všechny výsledky budou poskytovány všem zainteresovaným stranám i dalším uživatelům.

3 Pro více informací o aktivitách a očekávaných výsledcích projektu, prosím kontaktujte: Projektový koordinátor Dr. Vladimir Meglič vladimir.meglic@kis.si Projektová manažerka Dr. Antoaneta G. Kuhar antoaneta.kuhar@kis.si Odpovědná řešitelka za VÚRV, v.v.i. Ing. Dagmar Janovská, Ph.D., janovska@vurv.cz Odpovědný řešitel za Selgen a.s. Dr. Pavel Horčička, horcicka@selgen.cz Odpovědný řešitel za PRO BIO obchodní spol. s r.o. Ing. Martin Hutař, hutař@probio.cz O projektu ECOBREED: Projekt ECOBREED je pětiletý ( ) projekt financovaný z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont 2020, který zlepší dostupnost odrůd a osiva vhodných pro ekologické zemědělství a zemědělství s nízkými vstupy The sole responsibility for the content of this press release lies with the authors. The publication reflects the views only of the author, and the EC cannot be held responsible for any use which may be made of the information contained therein.

4 Počet ha Increasing the efficiency and competitiveness of organic crop breeding Pomocné informace: Druhy zahrnuté v projektu ECOBREED jsou vybrány pro svůj potenciální přínos ke zvýšení konkurenceschopnosti ekologického zemědělství. Pšenice setá patří v Evropě mezi nejrozšířenější ekologicky pěstované plodiny na orné půdě, brambory jsou nejrozšířenější ekologickou okopaninou. Sója je zahrnuta v ECOBREED s cílem zvýšit místní produkci bílkovinných plodin a uspokojit tak stále se zvyšující poptávku po genetiky nemodifikovaných bílkovinných krmivech v Evropě. Pohanka má prokázané nutriční přínosy, např. je přirozeně bezlepková, její výnos není závislý na vyšších vstupech. Šlechtění pro ekologické zemědělství má svá specifika. Ekologické odrůdy by měly mít vyšší odolnost proti chorobám, schopnost efektivnějšího využívání živin, rychlý počáteční růst či rozložitější trs pro vyšší konkurenceschopnost vůči plevelům. Ekologické zemědělství ve státech zahrnutých do projektu ECOBREED Pro celkovou představu je zde uvedena sumární informace o vývoji ekologického zemědělství ve státech, které jsou zahrnuty v projektu ECOBREED. Jak je zřejmé z prvního obrázku, plocha, která je v EU certifikovaná jako ekologická, v posledních pěti letech strmě roste. V roce 2017 představovala tato plocha již více než 12,5 mil. ha Evropská unie - 28 států Obrázek 1 Zvyšování počtu ha v EU (28) (Zdroj eurostat)

5 Počet ha Počet prvovýrobců Obrázek 2 Počet prvovýrobců v EZ států zahrnutých v ECOBREED (Zdroj eurostat) Obrázek 3 Počet ha v EZ států zahrnutých v ECOBREED (Zdroj eurostat)

6 % EZ z celkové zemědělské plochy počet ha Obrázek 4 Počet ha orné půdy států zahrnutých v ECOBREED (Zdroj eurostat) Z vybraných států je nejvyšší procento EZ ze zemědělské půdy v Rakousku. Hodnota dosahuje skoro 24 % a stále roste. Druhá největší plocha v EZ je v Itálii (téměř 15 %). Ekologická plocha v ČR překročila v roce %. 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Obrázek 5 % EZ z celkové zemědělské půdy států zahrnutých v ECOBREED a EU (28) (Zdroj eurostat) Ekologické zemědělství v České republice

7 Ekologické zemědělství v ČR zaujímá přes 14 % zemědělské plochy a rozvíjí se zejména v oblastech, které mají vyšší nadmořskou výšku a zhoršené produkční podmínky nebo jsou v oblastech, kde je kladen zvýšený důraz na ochranu přírody a krajiny. Podle posledních údajů zveřejněných MZe, je v těchto oblastech 70 % orné půdy a všechny TTP certifikované v EZ. Celková plocha orné půdy překročila v roce tis. ha, což je meziroční nárůst o 7,73 % a představuje téměř 14 % z celkové plochy v EZ. Výměra v přechodném období (ha) Výměra v EZ (ha) Výměra celkem (ha) Výměra ploch v EZ celkem , , ,92 Výměra ploch v EZ celkem (bez rybníků) Půda v LPIS , , ,36 Výměra ploch v EZ celkem , , ,13 Výměra ploch v EZ celkem (bez , , ,59 rybníků) TTP , , ,81 Orná půda , , ,78 z toho standardní orná , , ,67 půda travní porost 1 321, , ,40 úhor 11,68 16,03 27,71 trvalé kultury 1 233, , ,31 z toho ovocný sad 786, , ,54 (intenzívní) vinice 135,72 750,23 885,95 chmelnice 0,00 10,63 10,63 jiná trvalá kultura 300, , ,19 (krajinotvorné sady) Ostatní plocha* 71,79 105,90 177,69 Rybník 1,44 4,10 5,54 Půda mimo LPIS z toho rybník 0,22 22,80 23,02 ostatní plocha* 340, , ,77 * školka, porost RRD (rychle rostoucí dřeviny), zalesněná půda a jiná kultura. (Zdroj Ročenka EZ, MZe) Pro rostlinou výrobu se využívají bioosiva. Nicméně, podle údajů ÚKZÚZ bylo v roce 2018 podáno 1462 žádostí o výjimku z ekologické produkce na využití konvenčního neošetřeného osiva. V 95 % případů byla výjimka udělena.

8 * Obrázek 6 Počty žádostí o výjimky podaných na ÚKZÚZ (Zdroj ÚKZÚZ) Rok 2019 do 6.5. t.r.