Pověst o Klatovech. VY_ 12_INOVACE_Čg.Vo.34

Transkript

1 Pověst o Klatovech Anotace: Pracovní list je určen pro čtení s porozuměním. Učí žáky tvořivě pracovat s textem, doplňovat a vyhledávat v něm. Druh učebního materiálu: pracovní list Očekávaný výstup:-pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností -plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti -pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije Klíčová slova: pověst, čtení s porozuměním Cílová skupina: 3. třída Časová náročnost: min Prameny a pomůcky: M. Čekanová, Z. Zajíček Půl kopy pohádek a pověstí z Plzeňského kraje (upraveno a zkráceno) 1

2 Kdo vyšlechtil klatovské karafiáty Když přestala Evropu sužovat vojna, kterou vedl císař Napoleon, ženské si oddychly a chlapům vyschlo téma k hovoru v hospodách. V lokálech zavládlo ticho, jen tu a tam přerušené zprávou o tom, komu chcípla koza nebo komu se neurodily brambory. Do téhle nudy se do rodných Klatov vrátil voják, rytmistr baron Volšanský. Každý chlap i kluk okamžitě zatoužil po jeho vyprávění, jak utloukali nepřítele čepicemi, ale baron se k takovým debatám moc neměl. Zato byl často viděn v zahradě svého domu, kde docela nebaronovsky cosi kutil. Stloukal prkna a trámky, zdil, ryl se v zemi. Každého pomocníka odháněl, každou pomoc odmítal. Čím tajuplněji se baron choval, tím zvědavější ale byli jeho sousedi. Cvočkaři Pirnerovi už šly oči šejdrem, jak pořád šilhal skrz hustý plot a snažil se zahlédnout alespoň něco, o čem by mohl večer chlapům v hospodě vyprávět. Mlynář Formánek posílal nejmíň dvakrát denně někoho ze mlýna k baronovi s nějakým dotazem, nabídkou nebo aspoň pro hrnek cukru. Teprve zahradník Stránský na to přišel: baron staví skleník! To on si jistě přivezl z ciziny nějaké podivné rostliny. Určitě nějaké to jejich ovoce, kterému se u nás pro samou zimu nedaří. A že nikdo z nich nikdy nebyl dál než v Sušici, ale všichni si mysleli, že znají svět, brzy se po Klatovech roznesla spousta zaručených informací o tom, co že to bude baron Volšanský pěstovat. Někdo docela určitě viděl palmy, jiný už dokonce dostal ochutnat cosi nepopsatelné chuti a vůně a další se dušoval, že baron má doma živou opici. Příští jaro už dostoupila zvědavost sousedů vrcholu. Všichni natahovali krky jako žirafy a poulili oči jako ryby, jen aby aspoň letmo zahlédli, co že se v tajemném skleníku urodilo. Je to barevné, Votýpková tam vidí z kuchyně. Ten skleník hraje všemi barvami, sdělovala sousedkám Pirnerová. To budou nějaké ty tropické rostliny. Můj o tom tuhle mluvil. Znáte ho, taky blázen do kytek, pokývala vědoucně hlavou Stránská. Asi ty orchideje, trumfovala svými vědomostmi Formánková. Tohle tam baron pěstuje! přerušili je kluci, kteří se vítězně vraceli z lupu v cizí zahradě. Syn hostinského Bullmanna třímal v ruce kytici pestrobarevných kytek s drobnými květy, jaké tu ještě nikdy nikdo neviděl. Ženské něco tak obyčejného rozhodně nečekaly. A znovu se začaly šířit drby. Jedni barona pomlouvali, že je podvedl, protože nepěstuje ani orchideje, ani tropické ovoce. A druzí tvrdili, že ve skutečnosti pěstuje ještě něco mnohem vzácnějšího a podivnými kytkami to jenom maskuje. Baron Volšanský si řečí nevšímal a trávil dny mezi svými květinami. Chlapy taky za nějaký čas přestaly babské řeči i baronovy tajnosti zajímat. Jen cvočkař Pirner, mlynář Formánek a zahradník Stránský se osmělili, a tak se jim dostalo cti smět vkročit do baronova skleníku! Ocitli se doslova v květinovém ráji. Z bývalého vojáka se vyklubal vášnivý zahradník, který je zahrnul spoustou odborných informací, až jim šly hlavy kolem. Když je zastavili, zjistili, že je karafiáty, jak se květiny jmenovaly, začaly taky zajímat. A už se ze skleníku skoro nehnuli. Mlynářka reptala, že mlýn má celé dny na starosti jen stárek, protože mlynář pořád někde trajdá. Cvočkařka láteřila, že živnost skomírá na úbytě, protože její starý se flinká mezi kytkama. A co říkal žena zahradníka, to se ani vypovědět nedá. Po čase se 2

3 k nim ještě přidal hostinský Bullmann, kterému následně jeho milující choť rozbila o hlavu dva hrnky, talíř a polévkovou mísu. Leč i to bylo marné, v hospodě ho neudržela. Baron a jeho pomocníci zkoušeli karafiáty šlechtit, vylepšovat, křížit, měnit jim barvy i tvar, ale pořád se jim moc nedařilo. Vždycky, když už to vypadalo, že jsou blízko nějakému velkému objevu, květina uschla. A nejhorší to bylo v zimě. Kruté šumavské mrazy ničily křehkou francouzskou rostlinu tak krutě, až i srdce tvrdých chlapů bolívala. Pookřávala ale při pohledu na klubko dětí, cvočkařových, mlynářových, zahradníkových i hostinského, které se o květinky zajímaly taky. Tátové jim dali pár rostlinek a vyhnali je ze skleníku. Malý Bullmann se svou sestrou a s malým Pirnerem se tenkrát schovali v kůlně za hospodou a tam se začali oddávat vědecké práci, jak to okoukali od otců. Do starých děravých hrnců a talířů nabrali hlínu, nasypali semínka a pak pilně zalévali. Když karafiáty vykvetly, s výrazem odborníků čichali jejich vůni a prohlíželi tvar a barvu květů. Debatovali jako profesoři na univerzitě, mudrovali, přeli se, přemítali, uvažovali a rozhodovali. A přitom co chvíli zanořili nosíky do květů, čupřinami a cůpky zašmrdlali vpravo, vlevo a za chvilku zas. Když karafiáty s podzimem odkvetli, měly děti už zase jiné starosti. Sbírat jablka, péct brambory a pak stavět sněhuláky a jezdit na saních. Teprve když sluníčko rozpustilo poslední bílou peřinu a tátové zase vyrazili k baronovi do skleníku, vzpomněli si caparti na svoji vědu. Pelášili do kůlny, kde z hrnců a talířů trčely suché rostlinky. Kebulky se zase začaly přít a mudrovat. Nakonec bylo rozhodnuto vynést květinky ven a důkladně je zalít. Ty už nevzkřísíte. Byla moc tuhá zima a v kůlně umrzly, pokýval hlavou táta Bullmann. Ale děti to neodradilo. Za pár týdnů sem zavedly hostinského znovu. Na sucho polkl. Hrnce a talíře byly plné statných rostlin, které kvetly jako o závod a hrály barvami, jaké v baronově skleníku nikdy neviděl. Zavelel vzít to všechno do náručí a utíkat s tím k Volšanskému. Děti jen kulily oči, když viděly, jak jsou tátové z jejich karafiátů paf. Poskakovali jak malí kluci, kroutili hlavami, mudrovali, přeli se, výskali a debatovali. Pak si nechali od svých ratolestí podrobně vysvětlit, jak že to vlastně své květiny pěstovaly. Dostalo se jim výkladu tak zevrubného, že z něj nebyli ani trochu moudří. Když ale Karolínka Bullmannová předvedla, jak karafiáty voní, zabořila nosík doprostřed té úrody a rozpuštěnými vlásky pohladila všechny květy okolo, plácl se její táta do čela. Takhle to bylo! Jako když včely sbírají med a svýma nožkami hladí tyčinky uvnitř květů Karolínčiny vlásky byly taky takové včelky a přenesly pyl z květu na květ. Tak vznikly nové barvy a karafiáty získaly i tužší, na šumavskou zimu připravený kořínek. Proto dětem přežily i v těch mrazech. Další roky strávil Bullmann s Pirnerem už ve vlastním skleníku. Cvočkařskou dílnu ozdobila cedule ZAVŘENO a hospodu s lamentováním vedla hostinská. Chlapi se ale odradit nenechali. Zkoušeli, zkoumali, i děti přizvali. A za pár let opravdu vyšlechtili karafiáty zvláštní svou barvou i tvarem, které přežily i nejtvrdší mrazy. Jejich vnuci pak s těmi karafiáty dobyli svět. Zrnko pravdy: V roce 1813 se z napoleonských válek do rodných Klatov vrátil rytmistr baron Volšanský a přivezl si s sebou semínka drobnokvětého karafiátu. Zbytek života pak strávil jeho pěstováním a zušlechťováním. Brzy vzbudil zájem i u svých sousedů cvočkaře Jana Pirnera, mlynáře Josefa Formánka a majitele zahrady v lázni u Klatovky Matěje Stránského. Hlavní zásluhu na vyšlechtění věhlasných klatovských karafiátů má však hostinský a pomolog Michael Bullmann, který se spolu s Janem Pirnerem zabýval umělým sprašováním a výběrem rostlin. 3

4 Úkoly: 1. Pravdivé věty (doplň ANO/) Z bývalého vojáka se vyklubal vášnivý zahradník. Baron pěstoval ve svém skleníku palmy a orchideje. Sousedé se o barona vůbec nezajímali. Děti dostaly od barona pár rostlinek. Zima dětem všechny rostlinky zničila. Za pár let se podařilo vyšlechtit karafiáty zvláštní svou barvou i tvarem. 2. Spoj povolání se jmény. cvočkař hostinský zahradník baron mlynář Volšanský Stránský Pirner Formánek Bullmann 3. Napiš, jak děti zachránily rostlinky. 4

5 Řešení: 1. Pravdivé věty. Z bývalého vojáka se vyklubal vášnivý zahradník. ANO Baron pěstoval ve svém skleníku palmy a orchideje. Sousedé se o barona vůbec nezajímali. Děti dostaly od barona pár rostlinek. ANO Zima dětem všechny rostlinky zničila. Za pár let se podařilo vyšlechtit karafiáty zvláštní svou barvou i tvarem. ANO 2. Spoj povolání se jmény. cvočkař hostinský zahradník baron mlynář Volšanský Stránský Pirner Formánek Bullmann 3. Napiš, jak děti zachránily rostlinky. 5