ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 3

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 3"

Transkript

1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 3 pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Pořizovatel: Zpracovatel: Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje náměstí ČSA 1/1, Český Těšín Mgr. Petr Bašanda, referent územního plánování a rozvoje Český Těšín, prosinec 2014

2 OBSAH DOKUMENTACE : TEXTOVÁ ČÁST A B C D Podklady pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území Rozbor udržitelného rozvoje území Problémy k řešení Přílohová část GRAFICKÁ ČÁST E1 E2 E3 E4 E5 Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Civilizační faktory Výkres limitů využití území Přírodní faktory Výkres záměrů na provedení změn v území Problémový výkres 2

3 OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI : A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace A1.2 Pojmy Legislativa Udržitelný rozvoj území Hodnoty území Limity využití území Záměry na provedení změn v území Zkratky Seznam jevů obsažených v ÚAP A1.3 Úvod A1.4 Cíl zpracování dokumentace A1.5 Podklady A1.6 Vymezení řešeného území A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie A2.2.2 Vodní režim A2.2.3 Hygiena životního prostředí A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura A2.2.7 Sociodemografické podmínky A2.2.8 Bydlení A2.2.9 Rekreace a cestovní ruch A Hospodářské podmínky A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Popis průzkumů území a následné zatřídění - všechny hodnotné objekty nebo areály byly zpracovány do tabulky v samostatné příloze D A4.1.2 Území s archeologickými nálezy A4.1.3 Technické hodnoty A Polské lehké opevnění vz.39 A Československé lehké opevnění vz. 37 A Návrh na budoucí využití lehkého opevnění A4.2 Přírodní hodnoty A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území A4.3 Civilizační hodnoty A4.3.1 Sociodemografické podmínky A4.3.2 Bydlení a vybavenost území A4.3.3 Hospodářské podmínky A4.3.4 Dopravní infrastruktura 3

4 A4.3.5 Technická infrastruktura A4.3.6 Ochrana obyvatel A4.4 Vyhodnocení hodnot území Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 A5 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ A5.1 Limity využití území jež jsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelné A5.2 Limity využití území jež nejsou v daném měřítku ve výkresech zobrazitelné A5.3 Vyhodnocení limitů využití území A6 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ NA ZMĚNŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A6.1 Záměry v oblasti infrastruktury A6.1.1 Dopravní infrastruktura A6.1.2 Technické infrastruktura A6.1.3 Veřejná infrastruktura A6.2 Záměry v oblasti bydlení a rekreace A6.3 Záměry v oblasti výroby a služeb A6.4 Záměry v oblasti ochrany přírodního prostředí A6.5 Ostatní záměry A6.6 Shrnutí, zhodnocení a označení priorit rozvoje z uvedených záměrů B ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb B1 PŘÍRODA B1.1 Horninové prostředí a geologie B1.2 Vodní režim B1.3 Hygiena životního prostředí B1.4 Ochrana přírody a krajiny B1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa B2 SPOLEČNOST B2.1 Veřejná dopravní a technická infrastruktura B2.2 Sociodemografické podmínky B2.3 Bydlení B2.4 Rekreace a cestovní ruch B2.5 Hospodářské podmínky B3 SHRNUTÍ ZÁVĚRŮ TÉMATICKÝCH AWOT ANALÝZ pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel B3.1 Analýza slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb (SWOT) B3.1.1 Enviromentální pilíř B3.1.2 Sociální pilíř B3.1.3 Ekonomický pilíř B4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ B4.1 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek jednotlivých obcí B4.2 Vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek ORP C PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI bude doplněno po potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti použitých údajů o území poskytovateli D PŘÍLOHOVÁ ČÁST D1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty 4

5 T E X T O V Á Č Á S T Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 A PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území A1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE A1.1 Uspořádání dokumentace Část A Část B Část C Část D obsahuje údaje charakterizující dosavadní rozvoj území, jeho hodnoty a legislativní ochranu, které by měly být zakotveny do územně plánovacích dokumentací a záměry na změny využití území vyplývající především z požadavků nadřazených územně plánovacích dokumentací, z požadavků obcí, z průzkumů území a z širších vztahů sídelní struktury. obsahuje analýzu udržitelnosti rozvoje území podle tří základních pilířů. - příznivé životní prostředí, kapitola B1 PŘÍRODA (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa) - hospodářský rozvoj - soudržnost společenství obyvatel, kapitola B2 SPOLEČNOST (veřejná dopravní a technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a cestovní ruch, hospodářské podmínky) - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v ORP - vyhodnocení vyváženosti vztahů územních podmínek v jednotlivých obcích obsahuje okruhy problémů k řešení územně plánovací dokumentací obsahuje přílohy Časový sled prací a použité prostředky Aktualizace územně analytických podkladů (ÚAP) byla zpracovávána od do Aktualizace probíhala v těchto základních fázích. 1 průběžná aktualizace údajů od poskytovatelů 01/2013 až 06/ terénní průzkumy obcí 04/2013 až 09/ zpracování výsledků terénních průzkumů 10/2013 až 12/ oznámení a výzva poskytovatelům údajů k úplné aktualizaci 07/ zpracování údajů úplné aktualizace od poskytovatelů 10/2013 až 11/ aktualizace textové a výkresové části, aktualizace RURÚ 11/2014 až 12/2014 A1.2 Pojmy Legislativa Pojmy uvedené v dokumentaci ÚAP vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a jeho prováděcích předpisů vyhlášky č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Udržitelný rozvoj území Je vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích ( 18 zák. č.183/2006 Sb.). 5

6 Hodnoty území - Hodnoty přírodní - jedná se především o hodnoty prostředí, které není významně změněno a dotčeno stavební činností. - Hodnoty civilizační - jedná se o hodnoty území, spočívající např. v jeho vybavení technickou, dopravní a občanskou infrastrukturou, v možnosti jejího hospodárného využívání a dalšího rozvíjení, v dopravní dostupnosti takovýchto částí území; civilizační hodnotou mohou být i vlastnosti obytného prostředí, jeho různorodost apod. - Hodnoty kulturní - kulturní hodnoty je možné chápat především jako jedinečnost, výjimečnost území, jeho částí, krajinných i stavebních celků a souborů, poskytujících doklady předcházejícího historického vývoje. Vymezením kulturních hodnot území lze zajistit zachování kulturního dědictví území, jednotlivých sídel nebo jejich částí, které dosud nepožívají zákonné ochrany památkové péče. - Urbanistické hodnoty - urbanistická hodnota území spočívá např. v uspořádání, návaznosti a vlastnostech prostorů a staveb, zejména přístupných veřejnosti (průhledové osy, orientační, architektonické dominanty území, členitost a různorodost zástavby apod.). Jedná se nejen o hodnotu dlouhodobě rozvíjené urbanistické struktury jednotlivých sídel a jejich vazeb, ale i o hodnotu krajiny, vytvořené a kultivované dlouhodobým hospodařením. - Architektonické hodnoty - jedná se o hodnoty stavitelského umění, o hodnoty staveb, které nejsou jenom užitkovým, technickým dílem, ale které spočívají v jejich estetickém působení, výrazu. (Tunka, Martin: Obsah územně plánovací dokumentace. 1. vydání. Praha: ABF, a.s., nakladatelství ARCH, edice STAVEBNÍ PRÁVO, 2003.) Hodnoty území jsou předmětem ochrany v územně plánovací dokumentaci. Limity využití území Jde o omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území ( 26 zák. č.183/2006 Sb.). Záměry na provedení změn v území Jde o záměry jednotlivců, skupin, právnických osob a orgánů veřejné správy na změny ve využití území, zejména v oblasti infrastruktury, bydlení a rekreace, výroby a služeb, ochrany životního prostředí a zdrojů, obrany a ochrany osob a majetku. Tabulka č. 1 - Zkratky Seznam použitých zkratek BP Bezpečnostní pásmo PUR Politika územního rozvoje BPEJ Bonitovaná půdně ekologická jednotka RBC Regionální biocentrum BSK 5 Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní RBK Regionální biokoridor CZT Centrální zdroj tepla RURÚ Rozbor udržitelného rozvoje ČHMÚ Český hydro-meteorologický institut REZZO Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší ČOV Čistírna odpadních vod SBD Stavební bytové družstvo ČSÚ Český statistický úřad SLBD Sčítání lidu, domů a bytů GIS Geografický informační systém SO ORP Správní obvod obce s rozšířenou působností CHLÚ Chráněné ložiskové území STL Středotlaký (např. plynovod) CHSK CR Chemická spotřeba kyslíku dichromanem draselným ÚAN Území s archeologickými nálezy KES Koeficient ekologické stability ÚAP Územně analytické podklady KHS Krajská hygienická stanice D Územně plánovací dokumentace MěÚ Městský úřad ÚSES Územní systém ekologické stability MHD Městská hromadná doprava ÚÚR Ústav územního rozvoje MMR Ministerstvo pro místní rozvoj VaŽP Odbor výstavby a životního prostředí Městského úřadu Český Těšín MSK Moravskoslezský kraj Krajský řad VKP Významný krajinný prvek MV Ministerstvo vnitra VN Vysoké napětí MZd Ministerstvo zdravotnictví VPS Veřejně prospěšná stavba 6

7 MŽP Ministerstvo životního prostředí VVN Velmi vysoké napětí NPÚ Národní památkový ústav VVTL Velmi vysokotlaký (např. plynovod) NTL Nízkotlaký (např. plynovod) VTL Vysokotlaký (např. plynovod) OP Ochranné pásmo VÚC Velký územní celek ORP Obec s rozšířenou působností VÚMOP Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy POH Plán odpadového hospodářství ZABAGED Základní báze geografických dat PHO Pásmo hygienické ochrany ZPF Zemědělský půdní fond PUPFL Pozemky určené k plnění funkce lesa ZÚR Zásady územního rozvoje Tabulka č. 2 Seznam jevů obsažených v ÚAP Číslo Sledovaný jev Existence Grafická část Poznámka A001 Zastavěné území ANO Výkresy limitů a problémový D + průzkum A002 Plochy výroby ANO Výkres hodnot D + průzkum A003 Plochy občanského vybavení ANO Výkres hodnot D + průzkum A004 A005 A006 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Památková rezervace včetně ochranného pásma Památková zóna včetně ochranného pásma ANO NE ANO A007 Krajinná památková zóna NE A008 A009 A010 Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma Památka UNESCO včetně ochranného pásma ANO NE Výkres hodnot, záměrů a problémový Výkres limitů, hodnot Výkres hodnot, záměrů a limitů D + průzkum D + průzkum A011 Urbanistické hodnoty ANO Výkres hodnot Průzkum NE A012 Region lidové architektury NE A013 Historicky významná stavba, soubor ANO Výkres hodnot Průzkum A014 Architektonicky cenná stavba, soubor ANO Výkres hodnot Průzkum A015 Významná stavební dominanta ANO Výkres hodnot Průzkum A016 Území s archeologickými nálezy ANO Výkres limitů a hodnot A017 Oblast krajinného rázu a její charakteristika ANO Výkres hodnot Průzkum A018 Místo krajinného rázu a jeho charakteristika A019 Místo významné události NE ANO Výkres hodnot Průzkum A020 Významný vyhlídkový bod ANO Výkres hodnot Průzkum A021 Územní systém ekologické stability ANO A022 A023 Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou ANO ANO Výkres záměrů a limitů Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů A024 Přechodně chráněná plocha NE A025 Národní park včetně zón a ochranného pásma NE A026 Chráněná krajinná oblast včetně zón NE A027 Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma NE 7

8 A028 A029 Přírodní rezervace včetně ochranného pásma Národní přírodní památka včetně ochranného pásma Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 ANO NE A030 Přírodní park NE A031 A032 A033 A034 Přírodní památka včetně ochranného pásma Památný strom včetně ochranného pásma Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO NATURA 2000 evropsky významná lokalita NE ANO NE NE A035 NATURA 2000 ptačí oblast NE A036 Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem ANO A037 Lesy ochranné NE A038 Les zvláštního určení ANO A039 Lesy hospodářské ANO Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot Výkres hodnot a limitů Výkres hodnot a limitů A040 Vzdálenost 50m od okraje lesa ANO Výkres limitů A041 Bonitovaná půdně ekologická jednotka ANO Výkres hodnot a limitů A042 Hranice biochor ANO Výkres limitů A043 A044 A045 Investice do půdy za účelem zlepšení její úrodnosti Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Chráněná oblast přirozené akumulace vod ANO ANO NE A046 Zranitelná oblast NE A047 Vodní útvar povrchových, podzemních vod ANO A048 Vodní nádrž ANO Výkres hodnot Výkres limitů a hodnot Výkres limitů, hodnot a problémový Výkres limitů, hodnot a problémový A049 Povodí vodního toku, rozvodnice ANO Výkres limitů A050 Záplavové území ANO Výkres limitů a problémový A051 Aktivní zóna záplavového území ANO Výkres limitů A052 Území určené k rozlivům povodní NE A053 A054 A055 A056 Území zvláštní povodně pod vodním dílem Objekt / zařízení protipovodňové ochrany Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa ANO ANO NE NE A057 Dobývací prostor NE Výkres limitů Výkres hodnot a záměrů A058 Chráněné ložiskové území ANO Výkres limitů Průzkum odbor VaŽP (nejedná se o národní význam) 8

9 A059 Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 ANO Výkres limitů A060 Ložisko nerostných surovin ANO Výkres limitů A061 Poddolované území ANO Výkres limitů A062 Sesuvné území a území jiných ANO Výkres limitů geologických rizik A063 Staré důlní dílo ANO Výkres limitů A064 Staré zátěže území a kontaminované plochy ANO Výkres limitů A065 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ANO Výkres limitů A066 Odval, výsypka, odkaliště, halda NE A067 A068 A069 A070 A071 A072 A073 A074 A075 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma Vodovodní síť včetně ochranného pásma Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma Elektrická stanice včetně ochranného pásma Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma Technologický objekt zásobování plynem včetně ochranného a bezpečnostního pásma Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO A076 Technologický objekt zásobování jinými NE produkty včetně ochranného pásma A077 Ropovod včetně ochranného pásma NE A078 Produktovod včetně ochranného pásma NE A079 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma ANO A080 Teplovod včetně ochranného pásma ANO A081 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma ANO A082 Komunikační vedení včetně ochranného ANO pásma A083 Jaderné zařízení NE A084 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými NE nebezpečnými látkami A085 Skládka včetně ochranného pásma NE A086 Spalovna včetně ochranného pásma NE A087 Zařízení na odstraňování nebezpečného NE odpadu včetně ochranného pásma A088 Dálnice včetně ochranného pásma NE Výkres limitů a záměrů Výkres limitů a záměrů Výkres limitů a záměrů Výkres limitů a záměrů Výkres limitů a záměrů Výkres limitů a výkres záměrů Výkres limitů a výkres záměrů Výkres limitů a výkres záměrů Výkres limitů Výkres limitů a záměrů Výkres limitů Výkres limitů A089 Rychlostní silnice včetně ochr. pásem ANO Výkres limitů A090 Silnice I. třídy včetně ochr.pásma ANO Výkres limitů a záměrů A091 Silnice II. třídy včetně och.pásma ANO Výkres limitů A092 Silnice III. třídy včetně ochr.pásma ANO Výkres limitů 9

10 A093 Místní a účelové komunikace ANO A094 A095 A096 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma Koridor vysokorychlostní železniční trati Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 ANO ANO Výkres limitů a záměrů Výkres limitů Výkres limitů A097 Vlečka včetně ochranného pásma ANO Výkres limitů NE A098 Lanová dráha včetně ochr. pásma NE A099 Speciální dráha včetně ochr. pásma NE A100 Tramvajová dráha včetně ochr. pásma NE A101 Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma NE A102 Letiště včetně ochranných pásem NE A103 Letecká stavba včetně ochr. pásem ANO Výkres limitů A104 Vodní cesta ANO Výkres záměrů A105 Hraniční přechod ANO Výkres limitů Průzkum A106 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka ANO Výkres limitů a záměrů A107 Objekt důležitý pro obranu státu ANO Výkres limitů A108 Vojenský újezd NE A109 Vymezené zóny havarijního plánování NE A110 Objekt civilní ochrany ANO Výkres limitů A111 Objekt požární ochrany ANO Výkres limitů A112 Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky ANO Výkres limitů Průzkum A113 Ochranné pásmo hřbitova, krematoria ANO Výkres limitů Průzkum A114 Jiná ochranná pásma ANO Výkres limitů A115 Ostatní veřejná infrastruktura NE A116 Počet dokončených bytů k každého roku ANO A117 Zastavitelná plocha ANO Výkres záměrů, limitů a problémový Jen v textu A118 Jiné záměry ANO Výkres záměrů D + průzkum A119 Další dostupné informace, např. průměrná cena m2 stavebního pozemku v členění podle katastrálních území, průměrná cena m2 zemědělské půdy v členění podle katastrálních území, ANO Výkres limitů Poznámka: Průzkum sledovaný jev zjištěn, ověřen nebo upřesněn terénním průzkumem Zdroj: Údaje orgánů veřejné správy a jimi zřízených organizací, vlastníků dopravní a technické infrastruktury, obcí správního území ORP Český Těšín a vlastní průzkumy z let 2007 až

11 A1.3 Úvod Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 Úřad územního plánování Český Těšín, pořídil první územně analytické podklady pro svůj správní obvod v prosinci roku Na pořízení těchto územně analytických podkladů byla městu Český Těšín poskytnuta dotace z Integrovaného operačního programu (oblast intervence 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik, 5.3a) Podpora při zavádění územně analytických podkladů obcí) a dotace ze státního rozpočtu. Město Český Těšín podalo v roce 2008 projektovou žádost do Integrovaného operačního programu, oblast podpory 5.3 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik. Žádost o dotaci byla doporučena k financování a město realizovalo projekt Zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro ORP Český Těšín, r.č. CZ.1.06/5.3.00/ Celkové uznatelné výdaje projektu činily ,- Kč, dotace ze strukturálního fondu ERDF činila ,- Kč (85%) a dotace ze státního rozpočtu ,- (15%). V prosinci 2010 pořídil Úřad územního plánování Český Těšín Aktualizaci č.1 územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) a následně v prosinci 2012 také Aktualizaci č. 2 ÚAP. Úřad územního plánování Český Těšín v současné době pořizuje Aktualizaci č.3 ÚAP v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Grafické údaje včetně popisných atributů a grafických výstupů byly zpracovány v programu Arc GIS 10. Textová a tabulková část byla provedena v programech Word a Excel. A1.4 Cíl zpracování dokumentace Cílem aktualizace územně analytických podkladů je přezkoumání původního zmapování současného stavu správního území obce s rozšířenou působností vč. jeho vyhodnocení se stanovením limitů využití území a problémů pro řešení ve změnách, event. nových územních plánech. Aktualizované ÚAP, zejména problémový výkres, budou sloužit jako podklad pro vypracování následných změn Českého Těšína a návrhu zadání nového územního plánu Chotěbuzi. A1.5 Podklady Pro zpracování byly k dispozici tyto podklady: Digitální mapové podklady: vektorová katastrální mapa, ortofotomapa 2012 Územně plánovací dokumentace a podklady: Nadřazená územně plánovací dokumentace Politika územního rozvoje ČR 2008, Ministerstvo pro místní rozvoj, schválená Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, prosinec 2010 Platná územně plánovací dokumentace obcí Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po schválené změně č. 14 pro obec Chotěbuz Územní plán Český Těšín, právní stav po Změně č. 2 Územně plánovací podklady, ostatní podklady Studie "Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR Generel nadregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje, Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí webové stránky - poskytovatelů údajů, MMR, ÚÚR a dalších šetření v terénu 11

12 A1.6 Vymezení řešeného území Řešeným územím je správní území obce s rozšířenou působností Český Těšín. Řešené území zahrnuje obce Český Těšín a Chotěbuz, které se dále skládají z katastrálních území Český Těšín Český Těšín, Dolní Žukov, Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice, Mosty u Českého Těšína, Stanislavice, Chotěbuz Chotěbuz, Podobora, Zpupná Lhota. Výměra řešeného území je cca 44,4 km 2. A2 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ A2.1 Širší vztahy a charakteristika řešeného území Historický vývoj osídlení Český Těšín a obec Chotěbuz, která byla jeho součástí, má oproti jiným stejně velkým městům České republiky několik zvláštností. V prvé řadě je to jeho poloha těsně u státní hranice přes níž navazuje další větší a historicky původní část dříve jednotného města a dále jeho vznik. Před rokem 1918 byl tehdejší Těšín jednotným zámožným krajským městem. Nebyl však klíčovým administrativním centrem. Zemské úřady a orgány byly situovány v poměrně vzdálené Opavě. Těšín byl se svými zhruba 23 tisíci obyvateli provinčním městem v sousedství rozsáhlé průmyslové aglomerace. Po složitých a místy konfliktních jednáních vlekoucích se od podzimu r až do července r. 1920, kdy došlo k rozdělení sporných území mezi Československou republikou a Polsko došlo rovněž i k rozdělení Těšína a vzniku Českého Těšína. Rodící se Český Těšín byl poměrně malou obcí. Na katastru o rozloze 2,66 km 2 žilo asi 8 tisíc obyvatel. V polské části Těšína žilo tehdy více než 14 tisíc obyvatel. Přesto měl Český Těšín slibné perspektivy rozvoje. Na jeho území bylo železniční nádraží a místní průmysl. Český Těšín se v prvním období samostatné existence dynamicky rýsuje jako moderní město severovýchodního cípu českých zemí, položené sice značně excentricky na samých hranicích státu, těžící však ze svého administrativně správního určení a polohy na železničním uzlu Košicko - Bohumínské dráhy. Po roce 1945 po obnově objektů poškozených válkou byly novými objekty zastavovány především proluky v centru města a na navazujících plochách. Byly to části ulic Tyršovy, Ostravské, nároží ulice Smetanovy, Dvořákovy, Bezručovy. Zastavěny byly rovněž proluky na ulicích Štefánikova a Čapkova. Obrovský poválečný rozvoj průmyslu v ostravském kraji znamenal rozvoj bytové výstavby nejen v samotné Ostravě, ale i v dalších městech oblasti včetně Českého Těšína. Po roce 1960 se realizovala bytová výstavba nejen formou ucelených sídlišť jako například Hrabinská (ing. arch. Slezák), Ostravská (ing. arch. Walter) a Svibice, ale začala se i rozvíjet i individuální výstavba rodinných domů iniciovaná mimo jiné i přílivem stavebníků ze zátopové oblasti budované Těrlické vodní nádrže. Nová výstavba rodinných domků se soustředila zejména na Kontešinci. V šedesátých letech bylo v Českém Těšíně ročně povolováno okolo 60-ti rodinných domů. Širší vztahy Město Český Těšín tvoří nejen z hlediska počtu obyvatel, ale i z plošného hlediska velmi výraznou většinu SO ORP. Pro sídelní strukturu SO ORP Českého Těšína je charakteristická velmi vysoká hustota osídlení, malý počet obcí (pouze 2 obce) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (vlivy dopravy, průmyslu, bydlení). Podobně je tomu však i v širším regionu území bývalých okresů Karviná, Ostrava s přesahem do okresu Frýdek Místek (zejména SO ORP Třinec). V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města Třinec, Karvinou, Havířov, Frýdek - Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Mimo Ostravu se všemi těmito spádovými obvody přímo hraničí vlastní SO ORP. Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území zejména vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r. 1990, záporné saldo migrace odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. 12

13 Řešené území představuje městské, ale ve značném rozsahu i vesnické osídlení tvořené všemi sídly mimo městskou část Český Těšín. Rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje ve velmi značném rozsahu, částečně i jako pozůstatek původní mnohem rozsáhlejší zástavby zemědělského osídlení. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně i rekreační. Poloha města u státní hranice s Polskem byla a je významným faktorem ovlivňujícím rozvoj Českého Těšína od vzniku této hranice po I. světové válce (viz. projekty spolupráce s městem Cieszyn, nové propojení obou břehů řeky Olše a obou měst). Řešené území sousedí se Slezským vojvodstvím v Polsku, širší Hornoslezská konurbace (provázaná s regionem Krakova, soustřeďuje více než 5 mil. obyvatel, tj. je několikrát větší než Ostravsko a patří k největším urbanizovaným územím v Evropě). Pro sousední regiony na polském území je charakteristická zejména vyšší úroveň nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR, avšak spíše průměrná úroveň v rámci Polska), poměrně dobře je možno hodnotit možnosti hospodářského rozvoje celého tohoto regionu. V minulosti byla tato oblast tradičním zdrojem migrantů pro celé Ostravsko, náznaky oživení těchto migračních procesů existují i v současnosti. Důležitá je i poloha města mezi významnými průmyslovými centry Karvinou a Třincem, které nabízejí pracovní příležitosti obyvatelům Českého Těšína zejména v oblasti hornictví a hutnictví. Vzhledem k útlumům těchto oborů průmyslové činnosti bude nutno vytvořit nové pracovní příležitosti jednak restrukturalizací těchto oborů ale rovněž návrh řešení vytváří územní předpoklady pro rozvoj pracovních příležitostí ve vlastním Českém Těšíně (oblast obchodu, výrobních a nevýrobních služeb - terciéru obecně, výrobních aktivit, průmyslové výroby, dopravy, cestovního ruchu apod.). Nezanedbatelná je rovněž vazba obyvatel Českého Těšína na Ostravu v oblasti školství a zaměstnanosti. Český Těšín poskytuje okolním průmyslovým střediskům poměrně kvalitní bydlení v relativně kvalitnějším přírodním prostředí. Problémy na úseku životního prostředí přináší především doprava, především tranzitní. Realizace obchvatů silnic I/48 a I/11 situaci v dopravě poměrně radikálně uklidnila. Problémem je zvýšená návštěvnost města související s uvolněním styku s Polskem a parkování návštěvníků v centru města zejména v době konání obchodních burz. Vývoj správní struktury Český Těšín je střediskem osídlení obvodního významu (SOOV) pro spádové území jihovýchodní části okresu Karviná a významným centrem Ostravské sídelní regionální aglomerace. Zároveň je Český Těšín střediskem osídlení místního významu (SOMV) pro části města zahrnuté do administrativně správního území Českého Těšína i pro samostatné obce Albrechtice a Chotěbuz. Do spádového území SOMV Český Těšín je zahrnuto dále spádové území SOMV Těrlicko s integrovanou částí obce Hradiště. V rámci reformy státní správy byla obec Chotěbuz s účinností od zahrnuta do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a zároveň obce s rozšířenou působností Český Těšín, který je vymezen územím obcí Český Těšín a Chotěbuz. Dopravní obsluha území Český Těšín je vzhledem ke své poloze hraničního města významnou tranzitní křižovatkou dopravních tras, což mu, mimo negativních vlivů na životní prostředí, dodává na atraktivitě. Je umístěn na křížení silnic I. třídy č. 11 a 48 a silnice I/67 (dříve II. třídy č Po silnici I/48 je veden evropský tah E 462, po silnici I/11 evropský tah E 75. Městem rovněž prochází železniční trať č. 320 Žilina - Bohumín, která patří v systému železniční sítě ostravské aglomerace k nejvýznamnějším. Rekreační potenciál území Zájmové území Českého Těšína poskytuje pro obyvatele poměrně dobré možnosti rekreace. Kromě poměrně četných lesních porostů se zde nachází vodní nádrže Hrabinka, Těrlická přehrada a v dostupné vzdálenosti je rovněž Žermanická přehrada. Dostupnost do Beskyd, zejména do části Těšínských Beskyd je rovněž dobrá. 13

14 A2.2 Vyhodnocení stavu a vývoje území A2.2.1 Horninové prostředí a geologie Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 Řešené území je z hlediska geomorfologické regionalizace řazeno do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty, celku Podbeskydská pahorkatina. V oblasti Českého Těšína se jedná o podcelek Těšínská pahorkatina, která vystupuje jako ostrov členitého, erozně denudačního reliéfu nad úroveň mladokvartérních akumulačních plošin Třinecké brázdy a Ostravské pánve. Na jihu a východě se noří její mírně skloněné svahy bez výrazné úpatnice pod pleistocenní sedimenty Třinecké brázdy. Erozně denudační reliéf pahorkatiny je soustavou plochých táhlých hřbetů s nevysokými návršími, navzájem oddělených nevysokými sedly a nehlubokými údolími Chotěbuzky, Sadového potoka a dalších. Hřbet pahorkatiny v oblasti Dolního a Horního Žukova nese na svých vrcholech ve výšce m n.m. výrazně sečné plošiny, na kterých se vyskytují ojedinělé říční štěrky. Na jihu území je souvrství hornin spodní křídy deformováno rozsáhlou brachysynklinálou. Reliéf Těšínské pahorkatiny se rozvíjel z převážné části působením eroze a denudace v horninách souvrství spodní křídy. Toto souvrství bylo do oblasti Těšínské pahorkatiny nasunuto jako součást slezského příkrovu směrem od jihu k severu. Koncem miocénu podlehl povrch slezského příkrovu značné subaerické destrukci, podporované intenzivním zvětráním hornin. Nejpozději v pliocénu se zde prostíral zarovnaný destrukční povrch. V době před náporem pevninského ledovce byla oblast postižena tektonickým pohybem a rozrušena hloubkovou erozí předchůdců dnešní Olše, Stonávky a Chotěbuzky. V období zalednění a ústupu ledovce došlo k rozsáhlému zarovnání rozvodních hřbetů pahorkatiny ve výškách m n.m. Sedimenty glaciální formace byly po ústupu ledovce silně rozrušeny erozí, jejíž účinnost byla podpořena mírným zdvihem území. Vodní toky později vyplnily údolí sedimenty fluviatilními. Tyto sedimenty tvoří v průlomových údolích zřetelný systém akumulačních teras. Hlubší vrstvy těšínského území patří k druhohornímu křídovému útvaru, jehož podložím je prvohorní produktivní karbon a nadložím třetihorní paleogénové eocénové vrstvy (flyš), prostoupené vyvřelými druhohorními těšínity. Řešené území přísluší do následujících geomorfologických jednotek: Systém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek: Okrsek: Alpsko-himalájský Západní Karpaty Vnější Západní Karpaty Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina Těšínská pahorkatina Hornožukovská pahorkatina Hlavním požadavkem pro územní plánování v této oblasti je ochrana zemědělské půdy a ložisek nerostů. Uvážlivě vymezovat nové plochy těžby a rozšiřování podzemního zásobníku plynu Třanovice, aby byl zachován a posílen hospodářský rozvoj. A2.2.2 Vodní režim Sídelní útvar Český Těšín patří v celém rozsahu k povodí řeky Odry. Hlavním vodním tokem je řeka Olše, která v Českém Těšíně dosahuje délky téměř 5 km, roční průtok v řece činí průměrně 18 m 3 /s, hloubka tekoucí vody dosahuje průměrně cm. Koryto Olše je směrově i výškově stabilizováno. Druhým největším vodním tokem v sídelním útvaru je řeka Ropičanka, která však zasahuje do sídelního útvaru jen okrajově. Na celém úseku Českého Těšína je tok zregulován, vč. vybudování ochranných hrází. Ostatní vodní toky v řešeném území mají charakter potoků. K levostranným přítokům Olše patří Loucký náhon, Kyšinec, bezejmenný potok, Hrabinka, Sadový potok s Mlýnkou, Ropičanka s Vělopolkou. V západní části sídelního útvaru se nachází drobné povodí Stonávky s přítokem Chotěbuzkou. Za hrozbu je nutné považovat záměr na vybudování vodní cesty Váh Odra, uvedený v Politice územního rozvoje ČR 2008, schválené usnesením vlády č. 929 ze dne a v dokumentu Koncepcia územného rozvoja Slovenska 2001, Záväzná časť. Realizace záměru by mj. způsobila snížení kvality vody v Olši a měla rovněž pravděpodobně negativní vliv na poříční podzemní vody. K ekologicky nejhodnotnějším tokům se řadí nezregulované úseky Hrabinky, Chotěbuzky a Sadového potoka s přirozenou doprovodnou zelení. 14

15 Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti vodního režimu je vymezování ploch a koridorů pro technická a biologická opatření ke zdržení vody v krajině a uvážlivý rozvoj nových zastavěných a zpevněných ploch. A2.2.3 Hygiena životního prostředí Kvalita životního prostředí, výrazně ovlivňující kvalitu obytného prostředí a zejména atraktivitu bydlení, je značným problémem SO ORP Českého Těšína. Problémem přitom není pouze samotná faktická situace (mající odraz v měřitelných hodnotách znečištění a jiných ukazatelů), ale i percepce-negativní vnímání kvality životního prostředí v celém širším regionu na Ostravsku. Objektivní srovnání úrovně znečištění ve městech v různých regionech (Ostravsko, střední Čechy) mnohdy ukazuje na poměrně malé rozdíly v úrovni znečištění, ale výrazné rozdíly ve vnímání regionů, obcí z tohoto pohledu. Do značné míry přetrvávající negativní obraz širšího Ostravska z 90. let minulého století, který i přes stávající problémy je reálně výrazně odlišný. Z údajů prezentovaných Krajskou hygienickou stanicí v Ostravě, pracoviště Karviná, je možno uvést základní charakteristiky, platné i pro SO ORP Českého Těšína: nepříznivé ukazatele zdravotního stavu nejvyšší pracovní neschopnost v ČR nadprůměrný relativní počet hospitalizovaných narušené životní prostředí - těžba černého uhlí (v blízkosti řešeného území) 50% území okresu postiženo těžbou, poklesy území až o 40 m, likvidace obytné zástavby ovlivnění ŽP z vlastního průmyslu i z okolních aglomerací (Ostravsko, Třinecko) Část uvedených ukazatelů se promítá jak do soudržnosti obyvatel území, tak i do jeho hospodářských předpokladů řešeného území. Základní informace o řešeném území poskytují pravidelné Zprávy o životním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín. Klimatické poměry Klimatická oblast Řešené území je součástí mírně teplé, velmi vlhké klimatické oblasti, pahorkatinového okrsku. Teploty Roční průměrná teplota se pohybuje okolo 8 C. Roční počet mrazových dnů (méně než -0,1 C) je v průměru , počet letních dnů (nad 25 C) v roce se pohybuje v rozmezí Délka slunečního svitu je v průměru hodin ročně. Srážky Celkový úhrn srážek činí mm, v zimním období je to mm, v letním období mm. Celkový počet dní během roku se srážkami 1 mm a více je Roční počet dnů se sněhovou pokrývkou odpovídá intervalu dnů, přičemž maximum sněhové pokrývky dosahuje obvykle cm. Proudění vzduchu Převládající směry větrů jsou jižní (30%), západní (21,3%), severní (14,6%) a východní (14,6%) a východní (7%). Přirozené klimatické podmínky jsou narušovány vysokým stupněm znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší Území města Český Těšín patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Je to dáno souborem několika faktorů, např. geomorfologií terénu, který vytváří dobré předpoklady pro častější inverze s nižším prouděním vzduchu, ale nejdůležitějším faktorem je velká hustota průmyslu, automobilová a nákladní doprava a velká hustota zalidnění v podobě rozptýlené zástavby bez napojení na centrální vytápění. Lokální zdroje patří k významným zdrojům znečištění ovzduší. V Českém Těšíně se nacházejí malé, střední a velké zdroje znečišťování ovzduší, to jsou kategorie zdrojů vycházející z instalovaných tepelných výkonů či kapacitních možností. Pro vytápění je ve městě nejčastěji používán zemní plyn (rovněž centrální zdroje tepla, tj. sídlištní kotelny, jsou plynové), z tuhých paliv je to především uhlí a dřevo, dále pak s poměrně velmi nízkým výskytem elektřina, topné oleje a propanbutan. 15

16 Tabulka č. 3 - Přehled přínosů emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1-3) [t/rok] v Českém Těšíně (vybráno z Místního programu zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Český Těšín, zpracovaného v letech ) TZL SO2 NOx CO Org. látky/voc REZZO 1 0,036 8,008 2,430 30,100 0,110 REZZO 2 0,964 8,784 22,520 9,973 10,198 REZZO 3 19,513 18,158 14,203 75,874 17,569 celkem 20,513 34,949 39, ,947 27,877 REZZO 1 velké a zvláště velké zdroje REZZO 2 střední zdroje REZZO 3 malé zdroje (lokální topeniště, domácnosti) V Českém Těšíně produkují nejvíce emisí malé zdroje (REZZO 3), následují střední zdroje a velké zdroje. Celkovou místní imisní situaci, tj. zdejší ovzduší, ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů (viz výše) a dopravy, ale hlavně emise z velkých a zvláště velkých zdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín, např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní a strojírenské podniky v Ostravě, elektrárna Dětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetické a průmyslové zdroje na území Polska. Popis emisních zdrojů v regionu MSK kraje přináší Průzkumy a rozbory pro Zásady územního rozvoje MSK v rozsahu územně analytických podkladů. Z hlediska územního plánování na úrovni obcí, ale i SO ORP Českého Těšína má rozhodující význam imisní situace, tj. imisní dopady v jednotlivých obcích, lokalitách. Z tohoto pohledu je nutno jako nejhorší hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a malých místních zdrojů (údolní niva podél Olše). Měření znečištění ovzduší (tzv. imisní monitoring) v Českém Těšíně bylo v r prováděno pouze na jedné měřící stanici, a to Českým hydrometeorologickým ústavem (stanice u základní školy na ul. Slezské). Aktuální hodnoty měření je možno zjistit na Informace o dostupnosti výsledků těchto měření bývají zveřejňovány v Ekologickém okénku na webových stránkách města a v Těšínských listech. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje je nutno připomenout, že v průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se v posledních letech zastavil, přitom je však potřeba poznamenat, že vývoj v jednotlivých letech je ovlivněn i klimatickými podmínkami. Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překročené hodnoty suspendovaných částic PM 10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren. K velmi častým výskytům překročení denních limitů zejména u suspendovaných částic PM 10 (tj. 50 µg/m 3 ) dochází v chladných měsících roku, kdy nepříznivé klimatické podmínky zhoršují rozptyl znečišťujících látek v ovzduší, jejichž množství je díky nízkým teplotám výrazně vyšší z důvodu vytápění. V roce 2012 k překročení denního limitu došlo v 86 případech (maximální denní hodnota 316,9 µg/m 3 byla naměřena dne ). Rovněž roční limit (40 µg/m 3 ) byl u této látky překročen 46,1 µg/m 3 viz. tabulka níže. Pro objektivní hodnocení vývoje čistoty ovzduší v konkrétním území je nutno používat dlouhodobější, několikaleté řady, interpretace těchto hodnot je vždy poměrně složitým problémem. Hodnocení kvality venkovního ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy prováděno především v urbanizovaných územích. Zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se neměří. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší konkrétních lokalit hraje odvětrávání území (tvar reliéfu, orientace a četnost větru), dopravní zátěž a způsob vytápění. 16

17 Tabulka č. 4 - Údaje za stanice, na kterých se pravidelně monitorují imisní situace dotýkající se SO ORP uvádí další tabulka (v Českém Těšíně stanice ČHMÚ, č. 1066, pro srovnání jsou uvedeny i stanice v Havířově, ČHMÚ č. 1068; Karviné ČHMÚ č a Třinci Kosmos ČHMÚ č. 1188). Znečišťující látka SO 2 Prašný aerosol PM 10* NO 2 Imisní stanice Roční imisní průměry (µg/m 3 ) Český Těšín 14,8 11,6 11,1 12,2 14,7 11,7 12,9 Karviná 16,3 12,7 9,9 11,2 13,7 10,9 12,6 Havířov 11,6 9,3 7,6 8,5 11,1 6,5 8,2 Třinec - Kosmos 9,8 7,9 5,9 7,2 9,8 7,7 8,8 Český Těšín 60,5 44,3 42,2 45,9 53,5 48,0 46,1 Karviná 56, ,6 44,7 54,3 49,5 45,8 Havířov 54,6 41,8 40,6 43,9 52,9 43,9 44,3 Třinec - Kosmos 42,8 33,8 32,2 36,1 44,9 40,2 38,8 Český Těšín 29, ,3 25,2 27,2 26,1 26,5 Karviná 29,4 25,2 25,1 24, ,4 25,9 Havířov 27,7 23,4 22,6 23,5 26,1 23,3 23,0 Třinec - Kosmos 22, ,1 20, ,4 20,7 * tučně - překročen imisní limit, zdroj: ČHMÚ Na území města Českého Těšína bylo v roce 2011 provozováno celkem 7 velkých zdrojů znečišťování ovzduší (z toho 1 plynová kotelna a 6 technologií), dále 90 středních zdrojů (z toho 11 technologií a 79 kotelen), a dále více jak 650 registrovaných malých zdrojů (kotelny mimo objekty pro bydlení, z nich 13 technologických). Městský úřad Český Těšín rozhoduje o výši poplatku za znečišťování ovzduší u středních a malých zdrojů. Příjemcem poplatku za střední zdroje je Státní fond životního prostředí a příjemcem poplatku za malé zdroje je město. V průběhu roku 2011 a 2012 došlo k podstatným změnám v legislativě na ochranu ovzduší, v listopadu 2011 došlo ke změně kategorií u některých zdrojů emitujících organická rozpouštědla a od je účinný nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) - ten zrušuje dosavadní kategorie zdrojů, vyjmenovává vybrané zdroje(dříve spadající do kategorií středních, velkých a zvláště velkých zdrojů) a ty nově spadají pod kontrolu ČIŽP a krajského úřadu. Všechny ostatní (tzn. nevyjmenované)zdroje kompetenčně spadají pod obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Změna zákona také přinesla změnu poplatků, poplatek platí jen vybrané (v zákoně vyjmenované) zdroje, obce již nemají příjmy z malých zdrojů, správcem poplatku je krajský úřad a příjemcem poplatku je Státní fond životního prostředí. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2004, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Dále v souladu s ustanovením zákona o ochraně ovzduší, nabylo účinnosti dne 30. dubna 2009 nařízení Moravskoslezského kraje č. 1/2009, kterým se vydává Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje. Krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Na zmíněný krajský program snižování emisí navazuje "Místní program zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Český Těšín" zpracovaný v letech Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) patří území SO ORP Českého Těšína k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, dochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je zejména překračování imisního limitu suspendovaných částic frakce PM 10 (100% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Nepříznivý stav a vývoj kvality ovzduší po r ve SO ORP Českého Těšína,, širším regionu potvrzují i dostupné údaje ČHMÚ, v úvahu je však nutno vzít i výrazné kolísání klimatických faktorů v jednotlivých letech. Stále významnějším negativním faktorem ovlivňujícím kvalitu ovzduší je na území měst a obcí doprava, zejména v návaznosti na její rostoucí intenzitu, změnu v trasování. Negativní dopady dopravy na životní prostředí se projevují zejména podél komunikace I/67, částečně i při vysoce zatížených komunikacích v centru města Český Těšín. Možnosti zlepšení situace jsou vzhledem k potřebě řešení finančně velmi náročné (řešení dopravy I/67, jejího napojení a zčásti nového trasování). Zlepšení situace přineslo dokončení realizace obchvatu města Český Těšín. Menším avšak lokálně významným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněž lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. V této oblasti se výrazně projevuje neujasněná dotační a cenová politika 17

18 státu, rostoucí ceny plynu a elektřiny. Při použití uhlí i dřeva k vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, je v rámci územně plánovací činnosti žádoucí, využít všech možností zlepšení kvality ovzduší v celém řešeném území. Např. v rámci další aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující přenos znečišťujících látek z širšího regionu. Dále přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území (uplatnit omezení v rámci závazných částí územních plánů Českého Těšína a Chotěbuze) a území dotčených územních celků. Možnosti existují i v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací a zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrnějších zdrojů). Novou výstavbu lokalizovat mimo málo provětrávané sníženiny s častým výskytem inverzních situací. Hluk Nepříznivé účinky hluku v řešeném území jsou stále významnějším negativním faktorem. Většina zdrojů hluku je vázána na silniční dopravu. Hlukové limity pro vnější hluk stanovuje Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Rozložení hlukové emise na jednotlivých komunikacích ve dne a v noci je zobrazeno v kartogramech Aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2011 (kartogram č Překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací (2007)), ze kterého je patrná míra zátěže u nejvýznamnějších komunikací řešeného území (R48, I/67, centrum města). Obrázek č. 1- Překročení limitů pro hluk v okolí hlavních komunikací (2007), (zdroj: Aktualizace územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje 2011) Negativní vývoj potvrzuji i zprávy publikované KHS v Ostravě. Přibývá hlukem zasažených lokalit, ubývá tichých lokalit. Počet stížností na dopravní hluk narůstá takřka geometrickou řadou. Přitom jejich řešení je velmi zdlouhavé a nákladné. Odhlučňování silnic představuje kilometry drahých protihlukových stěn, kde 1 čtvereční metr přijde průměrně na Kč. Leckde v zastavěných městských oblastech nelze protihlukové stěny ani umístit, a pak je jediným řešením alespoň ochrana vnitřního chráněného prostoru pro pobyt lidí - výměna oken bytů za zvukotěsná. Pro dobu realizace nápravných opatření žádá správce silnice nebo železnice o udělení časově omezeného povolení, tzv. výjimky, provozovat nadlimitně hlučnou komunikaci. Alarmující je, že i nově budované a do provozu uváděné silnice jsou nadlimitně 18

19 hlučné, pro nové silnice jsou ovšem mnohem přísnější limity - o 10 db nižší v denní i noční době (R 48 v řešeném území). Tyto silnice jsou vedeny jako obchvaty obydlených oblastí, tedy územím, kde dříve byl klid, a lidé velmi negativně vnímají velkou změnu, byť překročení přísnějšího limitu není velké. V r.2007 byly zpracovány strategické hlukové mapy silnic a železnic s vysokým dopravním zatížením v Moravskoslezském kraji a hluková mapa ostravské aglomerace. V roce 2008 je dána zákonná povinnost Krajskému úřadu a Ministerstvu dopravy připravit akční plány nápravných opatření. Akční plány budou aktualizovány minimálně jednou za pět let. Tyto povinnosti vyplývají z převzetí evropské směrnice pro boj s hlukem do naší legislativy. U železniční dopravy je dostupným podkladem pro hodnocení hluku strategická hluková mapa železniční dopravy, kterou pro MZd ČR zpracoval Zdravotní ústav Ostrava. Toto mapování se však nedotklo úseků v SO ORP Českého Těšína Český Těšín. V současné době je zpracována projektová dokumentace na modernizaci III. tranzitního železničního koridoru, jejíž součástí je návrh opatření pro snížení hluku podél tohoto železničního koridoru. Předpokládané ukončení prací na optimalizaci železničních tratí je v roce Omezování účinků nadměrného hluku, zejména s ohledem na kvalitu bydlení, je jedním z významných úkolů v řešeném území. Tato skutečnost by měla být zohledněna zejména při lokalizaci ochranné zeleně, trasování a organizaci dopravy a návrhu ploch pro bydlení v územních plánech. Likvidace komunálního odpadu Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK (byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne usnesením č.25/1120/1). Jeho závazná část byla změněna obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č.3/2010. Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než t ostatního odpadu, zpracovává plán odpadového hospodářství obce pro jí spravované území. Plán odpadového hospodářství obce musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství kraje a jejími změnami. Likvidaci komunálních odpadů v Českém Těšíně i Chotěbuzi provádí odborné firmy, zajišťují pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. V roce 2013 již devátým rokem zajišťovala nakládání s komunálním odpadem na území města Český Těšín firma.a.s.a., spol. s r. o. Město Český Těšín pokračovalo v zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů, to znamená, že občané města nadále odkládají odpady z obalů, tj. papír, nápojový karton, plasty a sklo, do nádob na tříděný odpad a v příměstských částech pokračoval pytlový sběr plastů a papíru. Stanovišť na tříděný odpad je v provozu 115 a A.S.A. dále provozovala 3 x týdně sběrný dvůr. Osmým rokem fungoval systém zpětného odběru elektrozařízení a světelných zdrojů, tzn. že kolektivní systémy od města zdarma odebírají kompletní elektrozařízení a světelné zdroje. Smlouvy a dodatky jsou uzavřeny s těmito kolektivními systémy: ELEKTROWIN a. s., ASEKOL s. r.o. a EKOLAMP s.r.o. Na území města byly likvidovány nepovolené skládky. Likvidace skládek byla převážně prováděna občany, kteří na území města odpracovávali alternativní tresty (lesopark Hrabina, parkoviště u přehrady, u garáží Na Horkách, u garáží na ul. Nová Tovární, u Ropičanky atd.) Uvedené lokality byly čištěny i několikrát ročně. V Chotěbuzi jsou komplexní služby s nakládání s odpady realizovány společnosti Nehlsen Třinec, s.r.o. Na území SO ORP se nenacházejí provozované skládky odpadů. Kapacitní skládka odpadů se nachází mimo SO ORP Český Těšín, v Horní Suché (provozovatel Depos a.s., skládka S OO Solecká v roce 2003 obdržela integrované povolení dle zákona č. 76 / 2002 Sb.. V souladu s 14 a 15 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) byla společnost Depos Horní Suchá, a.s. zařazena mezi subjekty kritické infrastruktury České republiky regionálního významu. V SO ORP Českého Těšína a jeho okolí existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů. V současnosti zde neexistují potvrzené plošné záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či změnu jejich využití. 19

20 Znečištění vod Podle Zprávy o životním prostředí ve správním obvodu MěÚ Český Těšín v roce 2010 jsou základními faktory ovlivňujícími kvalitu vod ve městě geologické podloží, množství srážek a jejich rozložení, a hlavně způsoby hospodaření v krajině. Množství srážek se pohybuje v dlouhodobém průměru mm za rok. V letním období je úhrn mm a v zimním období mm. Některé roky jsou srážkově nadprůměrné jako např. rok 2010, který byl srážkově mimořádně nadprůměrný. Jen za období duben listopad spadlo 1073 mm. Rekordní úhrn spadl v květnu 397,5 mm. Podstatně lepší kvalita vod je ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a nachází se kolem nich jen malé množství zástavby. To také prokázaly chemické analýzy vody na deseti vodních tocích; Jungovský, Sedlácký, Běrnotský, Hřbitovní, Dělnice, Fibakovský, Statkový a 3 bezejmenné toky. Ekologický stav toků nebyl dosud podrobně hodnocen. Z deseti kontrolovaných toků je v relativně dobrém stavu potok Jungovský, Sedlácký, část potoka Statkového a některé drobné bezejmenné potoky. Nejzachovalejším vodním tokem je Chotěbuzka, a to zejména v úseku katastrálního území obce Chotěbuz až po ústí do Stonávky. Především v tomto úseku má koryto místy zcela přirozený charakter. Naopak neuspokojivý stav je u vodních toků protékajících zastavěným územím, zejména intravilánem města. Tyto potoky jsou zregulovány s minimální členitostí dna a břehů a redukovanými nebo žádnými břehovými porosty. V zastavěném území je do nich zaústěno velké množství vyústí odpadních a dešťových vod. Detailní průzkum fauny a flóry na všech vodních tocích nebyl dosud proveden a z Těšínska jsou známy pouze dílčí údaje k některým tokům. Protože se v našem správním obvodu ještě nacházejí potoky s přirozenými úseky, je možné předpokládat další nálezy některých vzácnějších druhů živočichů a rostlin. Pro existenci řady druhů živočichů poskytuje nejlepší podmínky Chotěbuzka, kde je prokázána přítomnost kriticky ohroženého raka říčního, ohrožené střevle potoční a také několika vzácných druhů měkkýšů. Vody povrchové Za povrchové vody nejsou považovány jen vodní toky, ale všechny vody na zemském povrchu. Povrchové vody jsou mnohem více náchylné na znečištění, ale na druhou stranu jejich vyčištění není tak náročné jako vod podzemních. Na jejich kvalitu má vliv především zemědělské hospodaření v krajině, vypouštění odpadních do vodotečí a svádění dešťových vod. Nevhodné osevní postupy na zemědělské půdě vedou ke zvýšení eroze půdy, která je pak splavena do vodotečí. Totéž platí o splachu živin, zejména dusíku a fosforu z hnojiv, který ve vodách způsobuje rozvoj řas a sinic. Jedná se o tzv. plošné zdroje znečištění odpadních vod. Velkým problémem je v současné době stále značný podíl nedostatečně čištěných odpadních vod zejména ze starší zástavby rodinných domů, kdy se do vod dostávají nejen závadné, ale i nebezpečné látky. Druhým významným negativním faktorem je odvádění dešťových srážek ze zpevněných ploch do vodotečí ať už se jedná o komunikace, parkoviště či jiné zpevněné plochy. Zejména při vydatných přívalových deštích dochází k nárůstu odtokových špiček ve vodních tocích a při prvních cca 5 mm srážek dochází ke splachu všech škodlivých látek ze zpevněných ploch do vodotečí. Vyústě kanalizací domovních čistíren a dešťových kanalizací se řadí mezi tzv. bodové zdroje znečištění. Významným faktorem ovlivňujícím kvalitu vod je také charakter toků. Vodní toky s přirozeným korytem a vyvinutými břehovými porosty mají větší samočisticí schopnost než vodní toky zregulované. Většina regulovaných toků se nachází v intravilánu obce a zastavěném území. Toky s přirozenějšími nebo přírodě blízkými koryty jsou více v otevřené krajině. U vod povrchových je v současné době prováděn soustavný monitoring pouze řeky Olše a vodního toku Ropičanka. Ostatní vody sledovány nejsou. Monitoring povrchových vod provádí Povodí Odry s.p. Aktuální stav vody lze najít na stránkách povodí Odry nebo na odkazu. Hodnocení jakosti vody v říčních profilech se provádí podle ČSN Klasifikace jakosti povrchových vod (novelizované v říjnu 1998). Sledování kvality vod se provádí v řadě biologických a chemických ukazatelů. Jedná se např. o BSK 5, CHSKcr, obsah sloučenin fosforu, dusíku, přítomnost termotolerantních bakterií, těžkých kovů, sloučenin soli, chlóru, a dalších. Jednotlivé ukazatele jsou hodnoceny třídou kvality vod. Celkový stav toku je pak hodnocen podle nejhoršího ukazatele. Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena podnikem Povodí Odry Ostrava a ČHMÚ. 20

21 Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody: I. třída neznečištěná voda II. třída mírně znečištěná voda III. třída znečištěná voda IV. třída silně znečištěná voda V. třída velmi silně znečištěná voda Tabulka č.5 - Přehled čistoty vod na sledovaných profilech v Českém Těšíně (zdroj: Povodí Odry s.p.): Ropičanka II II II II III III III Olše IV III III III III III III Tabulka č. 6 Jakost povrchové vody Olše (zdroj: Povodí Odry s.p.) Vodní tok: Olše Odběrný profil: Olše nad Stonávkou Období: Hydrologické pořadí: Říční km: 21.5 Závod: Frýdek-Místek ukazatel jednotka minimum maximum průměr medián C90 C95 imisní limity třída jakosti teplota vody C reakce vody elektrolytická konduktivita ms/m II. biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 mg/l II. chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l III. amoniakální dusík mg/l II. dusičnanový dusík mg/l I. celkový fosfor mg/l III. imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. třída jakosti vody dle ČSN (říjen 1998) Z uvedené tabulky je vidět, že řeka Olše patří mezi toky se znečištěnou vodou. Je to dáno jednak přítomností průmyslu v Třinci, a také odváděním velkého množství vyčištěných i nedostatečně čištěných vod ze zástavby. Na znečištění řeky se nepodílí jen Třinec, ale i ostatní obce nad ním. Taktéž Český Těšín přispívá odváděním ať už přečištěných nebo nedostatečně čištěných vod k jejímu znečištění. Tabulka č. 7 Jakost povrchové vody Ropičanka (zdroj: Povodí Odry s.p.) Vodní tok: Odběrný profil: Ropičanka Ropičanka - ústí Období: Hydrologické pořadí: Říční km: 0.15 Závod: Frýdek-Místek ukazatel jednotka minimum maximum průměr medián C90 C95 imisní limity třída jakosti teplota vody C reakce vody elektrolytická konduktivita ms/m I. biochemická spotřeba kyslíku BSK-5 mg/l II. 21

22 chemická spotřeba kyslíku dichromanem mg/l II. amoniakální dusík mg/l I. dusičnanový dusík mg/l I. celkový fosfor mg/l II. imisní limity dle nařízení vlády č.61/2003 Sb. třída jakosti vody dle ČSN (říjen 1998) U vodního toku Ropičanka došlo ke zvýšení míry znečištění vody oproti předchozím letům. Znečištění v Ropičance pochází zejména z nedostatečně čištěných vod ze zástavby v jejím povodí. Znečištění vod zejména odváděním nedostatečně čištěných vod do vodotečí ze zástavby pro individuální bydlení nebo rekreaci, je problémem zejména u drobných a málo vodnatých toků. Značná míra znečistění povrchových vod (zejména Olše) omezuje využití vodních ploch k rekreačním účelům. Problémem je i zabahnění a zanedbání údržby celé řady menších toků a vodních ploch (v roce 2008 bylo dokončeno kompletní vyčištění a odbahnění nádrže Hrabinka o celkové výměře m 2 na pozemcích v k.ú. Mosty u Českého Těšína a v k.ú. Český Těšín a vytěžení m 3 sedimentu včetně vyvezení a uložení na mezideponii, úpravou rozsáhlého litorálního pásma a úpravou břehů). V Chotěbuzi existuje zájem obce na vyčištění, odbahnění a úpravách vodního náhonu. Vody podzemní Podzemní vody se zde nacházejí v hydrogeologickém kolektoru označovaném jako 3211 Flyš v povodí Olše. Tyto sedimenty jsou tvořené různě mocnými usazeninami, převážně se jedná o kvartérní hlíny, spraše, jíly a jílovité břidlice, jílovce a pískovce. Jedná se o horniny spíše kyselé, avšak místy se vyskytují vložky hornin bohaté na vápník a železo. Podzemní vody bývají v některých místech velmi bohaté na železo a poměrně velké rozdíly jsou i v obsahu vápníku. Dalším a velmi významným faktorem ovlivňující kvalitu vod je hospodaření v krajině. Odlesnění většiny území a využití ploch jako zemědělské půdy zvyšuje povrchový odtok a snižuje vsakovací schopnost půd, které jsou navíc na většině území spíše málo propustné. V posledních letech nabývá na negativním významu rychlý nárůst zpevněných plochy, které zabraňují vsakovaní srážek do půdy. Stále větší vliv na podzemní vody má nárůst domovních čistíren odpadních vod, které přečištěné odpadní vody zasakují do vod podzemních přes půdní vrstvy. Do podzemních vod se dostává stále větší množství znečišťujících látek. Ačkoli odpadní vody jsou do vod podzemních vypouštěny z čistíren s vysokou účinností čištění, jejich velké množství už může mít kumulativní vliv na kvalitu podzemních vod. Vyčištění kolektorů podzemních vod je velmi obtížné nebo i nereálné. Monitoring podzemních vod probíhá na území ORP Česky Těšín na vrtu č. VO0154 v Českém Těšíně Svibici a na vrtu č. VO0105 v Chotěbuzi - Podoboře, které provozuje Český hydrometeorologický ústav v rámci své sítě monitorovacích vrtů v České Republice. Konkrétní data z těchto vrtů však nejsou k dispozici neboť nejsou vyhodnocována za samostatný vrt, ale za celou oblast Povodí Odry. Vrty slouží pouze ke sledování hladiny podzemní vody nikoli ke sledování její kvality. Další sledování podzemních vod na území Českého Těšína neprobíhá. Informace o Stavu podzemích vod v Povodí Odry je možné získat na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu v sekci Hydrogeologie. V roce 2009 proběhl namátkový průzkum svou studánek, u kterých nevyhověl mikrobiologický rozbor vody. Další sledování však prováděno nebylo. Jedná se o studánku na Balinách souř '15.822"N, 18 37'35.164"E a studánku Cigánka ve Svibici u ulice Pod Zvonek, souř '41.109"N, 18 36'36.439"E kde byla voda pitná jen po převaření. Demografické aspekty Mezi ukazatele hygieny životního prostředí byl nově zařazen ukazatel Naděje dožití mužů a žen ve správních obvodech ORP v období Naděje dožití (střední délka života) je ukazatel odvozovaný z úmrtnostních tabulek, vyjadřuje pravděpodobný počet let, který se dožije x-letá osoba pokud se nezmění podmínky (řád) vymírání. Velmi silnou, obecně uznávanou hypotézou je předpoklad, že průměrná délka života (naděje dožití) místních populací je ovlivněna stavem životního prostředí. Dlouhodobě se vedou diskuze o významu jednotlivých faktorů, ukazatelů. V zásadě se uvádějí tři hlavní faktory životní způsob (zejména vlastní životospráva, stravovací zvyklosti, pracovní činnost), zdravotní péče a genetické předpoklady a stav životního prostředí. Význam životního prostředí jako faktoru je odhadován cca na 1/3, eventuálně nižší. 22

23 V ČR je obecně nižší naděje dožití v severních Čechách, nejvyšší na jižní Moravě a ve východních Čechách. Naděje na dožití v jednotlivých SO ORP je významně ovlivněna i skutečností, že vyšší naději na dožití vykazují vzdělanější obyvatelé, žijící v rodinách. V následující tabulce jsou vybrané SO ORP a SO ORP s nejlepšími a nejhoršími hodnotami naděje na dožití z 206 SO ORP, řazené podle hodnot skupiny ženy 0 let v období V Moravskoslezském kraji je nejhorší SO ORP Rýmařov, který je současně na 6. nejhorší pozici v ČR. Český Těšín zaujímá 76. pozici, což je zhoršení o 45 pozic v rámci celé ČR oproti předchozímu sledovaném období, přesto, v rámci Moravskoslezského kraje se stále drží v popředí, tj. nachází se na 7. nejlepší pozici v Moravskoslezském kraji z 22 ORP (v předchozím sledovaném období byl Český Těšín na paté pozici). Nejlepším ve sledovaném období byl v Moravskoslezském kraji SO ORP Frýdek-Místek, který se umístil na 120. pozici v ČR. Pozice Plzně (167.pozice), Brna (194. pozice), ale i Prahy (184. pozice) jsou příznivější (zde je nutno říci, že tyto města soustřeďují i obyvatelstvo s výrazně lepší vzdělanostní strukturou, částečně i lepšími možnostmi sociálně zdravotní péče). Nejlepší hodnoty v ČR vykazuje SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Jak již bylo naznačeno, interpretace hodnot není zdaleka jednoduchá a jednoznačná. Je však možné konstatovat, že pozice SO ORP Český Těšín je z hlediska negativního vlivu životního prostředí na délku života výrazně lepší, než by plynulo z obecné percepce a mediální interpretace těchto problémů. Tabulka č. 8 - Naděje dožití podle vybraných SO ORP v ČR v období (zdroj: ČSÚ) Řazeno od nejhoršího SO ORP Pořadí (z 206 SO ORP)* Muži ve věku Ženy ve věku 0 roků 45 let 65 let 0 roků 45 let 65 let Bílina (nejhorší) 1 70,9 28,1 13,6 76,3 32,9 15,7 Rumburk 2 71,7 29,3 14,4 77,1 33,7 16,8 Kadaň 3 70,9 28,4 13,2 77,4 34,0 16,6 Rýmařov 6 73,2 29,6 14,5 77,9 34,5 17,5 Orlová 9 70,6 28,2 13,6 78,2 34,4 17,1 Karviná 11 71,7 28,6 13,6 78,3 34,6 17,5 Bohumín 17 71,0 28,1 14,1 78,5 34,8 17,6 Havířov 44 72,2 29,9 14,6 79,6 35,9 18,3 Ostrava 45 72,6 29,5 14,6 79,6 35,7 18,5 Třinec 66 72,8 29,9 14,8 79,9 36,4 18,9 Český Těšín 76 72,9 30,4 15,0 80,1 35,8 18,2 Jablunkov ,8 29,5 14,3 80,4 36,2 18,2 Frýdek-Místek ,8 30,6 15,0 80,6 36,5 18,9 Praha ,5 32,8 16,4 81,4 37,2 19,3 Brno ,8 32,4 16,4 81,8 37,6 19,8 Bystřice pod Hostýnem (nejlepší) ,2 30,5 14,7 84,3 40,7 22,8 *řazeno podle sloupce ženy 0 roků A2.2.4 Ochrana přírody a krajiny Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí tvář krajiny reliéf. Ten, v kombinaci s dalšími složkami vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Biogeografické poměry Podle Biogeografického členění České republiky (M. Culek, 1996, 2005) se zájmové území nachází v západokarpatské podprovincii biogeografické provincie středoevropských listnatých lesů, na pomezí dvou biogeografických regionů (neboli bioregionů) převažujícího Podbeskydského a Ostravského, zasahujícího okrajově do severní části území. Ostravský bioregion (republikový kód 2.3, rozloha na území České republiky 779 km², 39. místo) vytváří na našem území tři vzájemně územně oddělené územní celky podél nivy řeky Odry od hranic s Polskem (kde území bioregionu zjevně pokračuje) po kontaktní oblast Moravskoslezského a Olomouckého kraje (v Moravskoslezském kraji na Karvinsku, Orlovsku, Havířovsku, Bohumínsku, Ostravsku, Frýdeckomístecku, Kopřivnicku, Bílovecku, Odersku, Novojičínsku a nepatrně i Českotěšínsku). 23

24 Charakteristickou biotu bioregionu tvoří směs polonských, hercynských i splavených horských karpatských druhů. Pro severovýchodní část je typický antropogenní reliéf těžebního území. Podbeskydský bioregion (republikový kód 3.5, rozloha na území České republiky 873 km², 33. místo) zaujímá souvislé plochy v jižní až jihovýchodní části Moravskoslezského kraje (na Novojičínsku, Kopřivnicku, Frenštátsku, Frýdlantsku, Frýdeckomístecku, nepatrně Ostravsku, Havířovsku, nepatrně Karvinsku, Českotěšínsku, Třinecku, Jablunkovsku a spíše okrajově též v CHKO Beskydy), s malým přesahem do Zlínského kraje a se zjevným částečným pokračováním v Polsku. Biota je zde dosti pestrá, s převažujícími hájovými karpatskými i hercynskými prvky a prvky karpatského bukového lesa a se splavenými horskými druhy a vlivy polonské podprovincie. Bioregiony se dále člení v nejvyšší typologické biogeografické jednotky - biochory. Podle nového biochorického členění zasahují do řešeného území následující čtyři typy biochor z Podbeskydského bioregionu: 4PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. vegetačního stupně Rozloha v bioregionu: 180 km² (nejvíce ze 3 bioregionů se zastoupením typu), 4Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 4. vegetačního stupně Rozloha v bioregionu: 144 km² (3.největší z 9 bioregionů se zastoupením typu), 4Nk Široké kamenité nivy 4. v.s. extrémní typ Rozloha v bioregionu: 58 km² (nejvíce z 5 bioregionů se zastoupením typu), 4RN Plošiny na zahliněných štěrcích 4. v.s. Rozloha v bioregionu: 57 km² (2. největší ze 6 bioregionů se zastoupením typu). Z Ostravského bioregionu do řešeného území dále zasahuje biochora 3Ro Vlhké plošiny na kyselých horninách 3. v.s. Rozloha v bioregionu: 195 km² (2.největší ze 14 bioregionů se zastoupením typu). Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Řešené území má charakter kulturní krajiny s poměrně pestrou strukturou využití danou především relativně členitým reliéfem (západní část). Rozmanitý obraz krajiny zde vytvářejí především systémy hřbetů, oddělených od sebe rozevřenými údolími vodních toků s břehovými porosty, loukami a drobnými lesíky. Plošší východní část území má poměrně vysoký podíl orné půdy a antropogenizovaných ploch. V území jsou zastoupeny jak biocenózy relativně přirozené, tak i umělé vytvořené a udržované člověkem. Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí, velké plochy trvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území, přispívají k tomu, že zejména západní a severní část řešeného území lze charakterizovat jako vcelku vyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Tento charakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídel a nevhodné zásahy do zachovalých částí harmonické krajiny. Při pohledu na řešené území jako celek, je nezbytné upozornit na podprůměrné zastoupení lesních ekosystémů. Výraznou příležitostí je nová koncepce vymezení územního systému ekologické stability ( Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín /RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) pro celé správní území ORP Český Těšín. Studie odstranila chyby v původně vymezeném ÚSES, vyřešila střety s jinými záměry v území a návaznost na území okolních obcí. Výsledky studie jsou promítnuty do nového Územního plánu Českého Těšína. Za významnou příležitost lze rovněž považovat návrh preventivní ochrany krajinného rázu, zpracovaný jako součást uvedené studie, který je rovněž zapracovaný do Územního plánu Český Těšín. Některé závěry studie obsahují přílišnou podrobnost pro řešení v územním plánu, proto je potřeba tyto závěry vypustit z územního plánu a specifikovat pouze závěry řešitelné v D, nejlépe formou prostorových regulací v rámci stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Výraznou hrozbu představuje záměr realizace vodní cesty Váh Odra. Výstavbou plavebního průplavu by došlo k zásadnímu narušení ekosystému Olše (snížení kvality vody, negativní vliv na organismy vázané na proudící vodní tok, snížení ekostabilizující funkce ÚSES atd.). 24

25 Ekologická stabilita Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = = OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Tabulka č. 9 - Stabilita krajinotvorných prvků stabilní prvky LP lesní půda VP vodní plochy a tok TTP trvalý travní porost Pa pastviny Mo mokřady Sa sady Vi vinice nestabilní prvky OP orná půda AP antropogenizované plochy Ch chmelnice Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Hodnoty uvedeného koeficientu jsou obecně klasifikovány takto: Tabulka č. 10 Hodnoty koeficientu ekologické stability Hodnota KES KES < 0,10 Charakteristika Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0,10 < KES < 0,30 Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0,30 < KES < 1,00 Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1,0 < KES < 3,00 Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů KES > 0,30 Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Nejdostupnějším zdrojem pro získání hodnot KES jsou webové stránky Českého statistického úřadu resp. jejich sekce : Údaje jsou na stránkách řazeny dle jednotlivých obcí. Výběrem dat pro obce Český Těšín a Chotěbuz, byly získány následující hodnoty: Tabulka č Koeficient ekologické stability (KES) dle ČSÚ období Krajinotvorný prvek Výměra (ha) LP lesní půda 731 VP vodní plochy a toky 89 TTP trvalý travní porost 673 Pa pastviny 0 Mo mokřady 0 Za - zahrady 400 Sa sady 13 Vi vinice 0 OP orná půda

26 Krajinotvorný prvek Výměra (ha) ZP zastavěné plochy 189 Ch chmelnice 0 KES 0,75 Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 Koeficient ekologické stability (dle ČSÚ) je 0,75, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Pro srovnání relevantnosti hodnot jsme s využitím nástrojů GIS provedli vlastní výpočet KES. Vstupní data byla převzata z vektorové katastrální mapy. Rozdíl mezi KES a KES KM je nevýznamný (cca 5%), což je dáno tím, že jednak oba postupy vycházely v podstatě ze shodných dat, druha z možných chyb v katastrální mapě (propojení grafické a popisné části). Zdroj použitých dat je ovšem zcela zásadní pro stanovení koeficientu ekologické stability. Katastr nemovitostí eviduje především vlastnické vztahy a teprve druhoplánově skutečný stav využití pozemku. Realita je dnes taková, že zatímco změna vlastnických vztahů je v katastru podchycena okamžitě při změně vlastnictví, způsob využívání pozemků mnohdy odpovídá stavu před několika desítkami let. Nejmarkantněji se to projevuje při hodnocení rozsahu rozptýlené krajinné zeleně kategorie využití krajiny kterou katastr nerozlišuje. Rozptýlenou krajinou zelení rozumíme pozemky porostlé vzrostlou zelení, které přitom nejsou určeny k plnění funkce lesa. Tyto pozemky jsou často zahrnovány do kategorie ostatní plochy nebo orná půda a chybně tak při výpočtu KES zařazeny mezi nestabilní ekosystémy. Druhým zdrojem chyb je evidence pozemků na kterých leží vodní toky a plochy. Katastr eviduje pozemky, na kterých protéká např. drobný vodní tok. Vlastní vodní tok má šířku běžně 0,5 2 m, ale šířka pozemku je několikanásobně větší. Jako vodní toky jsou tedy vykazovány de facto pozemky se zcela jiným způsobem využití. Nehledě na fakt, že drobné toky pravidelně mění své koryto (meandry apod.) a ve skutečnosti tečou běžně zcela jinde než jsou evidovány v katastru. Obdobná situace je při vymezení vodních ploch, katastr někdy k vodním plochám přiřazuje i široké pásy břehových porostů. Třetím výrazným zdrojem chyb je poměr ploch orné půdy / trvalých travních porostů. Chceme-li zjistit (alespoň přibližně) skutečnou hodnotu koeficientu ekologické stability pro účely územního plánování, je nutné provést korekce dat poskytnutých katastrem nemovitostí. Rozptýlená krajinná zeleň zjistit skutečný rozsah rozptýlené krajinné zeleně (ortofoto, terénní průzkumy), stanovit výměry ploch rozptýlené krajinné zeleně v rozlišení dle druhů pozemků, dle zjištěných hodnot upravit údaje katastru. Vodní toky a plochy jako základní podklad použít data ZABAGED, ortofoto, terénní průzkumy, data z katastru nemovitostí používat jen po kritickém zvážení jejich věrohodnosti, využívat další dostupné podklady (např. zaměření státní hranice poskytnuté MV ČR). Poměr orná půda / trvalé travní porosty poměr dle katastru je běžně v příkrém rozporu se skutečností, využití ploch (orná půda / trvalé travní porosty) se často mění v řádu roků, klasifikace konkrétního pozemku na základě terénních průzkumů do kategorie stabilní / nestabilní, se tím z hlediska ekologické stability - stává velice diskutabilní. Tabulka č Přehled redukovaných výměr kategorií pozemků Kategorie Popis Výměra(ha) Redukce(ha) Stabilita 1 Hospodářská půda OP 2 Lesy LP 3 Zahrady - sady Sa 4 Louky TTP 5 Vodní plochy VP 6 Zástavba - bydlení AP 7 Zástavba - občanská vyb AP 8 Zástavba - průmysl 6 0 AP 9 Zástavba - ostatní 34 0 AP 26

27 Kategorie Popis Výměra(ha) Redukce(ha) Stabilita 10 Průjezdní komunikace 71 1 AP 11 Ostatní komunikace AP 12 Veřejná zeleň 52 1 ZO 13 Sportovní a rekreační plochy 20 4 AP 14 Železnice 56 1 AP 16 Ostatní plochy AP Vzorec pro výpočet koeficientu ekologické stability byl upraven přidáním kategorie ZK rozptýlená krajinná zeleň mezi stabilní ekosystémy. LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi + ZV + ZK stabilní ekosystémy KES KO = = OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Tabulka č Upravený koeficient ekologické stability (KES KO )dle katastrální mapy Krajinotvorný prvek Výměra (ha) Redukce Výsledná (ha) LP lesní půda VP vodní plochy a tok 92-32*/ 60 TTP trvalý travní porost Pa pastviny Mo mokřady Sa sady Vi vinice ZV zeleň veřejná ZK rozptýlená krajinná zeleň OP orná půda AP antropogenizované plochy Ch chmelnice KES KO 0,93 */ korekce upravena kvalifikovaným odhadem dle dat ZABAGED výměra Řešené území je podle námi upravených údajů tvořeno z 59,05% zemědělskou půdou, 36,24% území je zorněno, 13,80% tvoří trvalé travní porosty a 9,01% zahrady a sady. Lesy zaujímají 16,48% rozlohy území, rozptýlená krajinná zeleň a veřejná zeleň 7,63%, vodní plochy 1,35%, zastavěné plochy a ostatní plochy 15,49%. Souhrn: Koeficient ekologické stability (dle námi upravených dat) je 0,93, což znamená, že se sice jedná, jak již bylo výše uvedeno, o území intenzívně využívané, nicméně část řešeného území (zjm. jeho hornatější západní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ochrany přírody a krajiny je vymezovat plochy a koridory vedoucí ke zvýšení ekologické stability krajiny, uvážlivě vymezovat nová zastavitelná území a zpevněné plochy, které jsou z pohledu krajiny nestabilní, citlivě stanovit regulativy výstavby v místech přírodních hodnot a dominant. A2.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Zemědělský půdní fond Zemědělskou půdu tvoří orná půda, zahrady, sady, chmelnice, vinice a trvalé travní porosty. V zájmovém území se vinice a chmelnice nevyskytují. 27

28 Území je podle údajů ČSÚ tvořeno z 61,3% zemědělskou půdou z celkové výměry území (60,1% z tohoto podílu je zorněno, 24,7% tvoří trvalé travní porosty, 15,2% ostatní), lesy zaujímají 16,5% rozlohy území, vodní plochy 2%, zastavěné plochy a ostatní plochy 20,2% celkové výměry území. Podle námi upravených údajů je řešené území tvořeno z 59,05% zemědělskou půdou, 36,24% území je zorněno, 13,80% tvoří trvalé travní porosty a 9,01% zahrady a sady. Lesy zaujímají 16,48% rozlohy území, rozptýlená krajinná zeleň a veřejná zeleň 7,63%, vodní plochy 1,35%, zastavěné plochy a ostatní plochy 15,49%. V údolní nivě řeky Olše jsou zastoupeny nivní a lužní půdy (místy oglejené). Rovněž v úzkých nivách výše položených malých vodních toků se vyskytují nivní půdy. Hladina podzemní vody je zde nejčastěji v hloubce 1-3 m pod povrchem a stále či periodicky ovlivňuje půdy. V místech výskytu glejové lužní půdy je hladina podzemní vody v hloubce 0,5-1 m. Půdotvorným substrátem jsou aluviální sedimenty, společně nasycené, především štěrkopísky. Svrchní humusový horizont je mocný, vždy hlubší než 30 cm. Na lužní půdy navazují v prostoru přilehlých pahorkatin hnědozemě, degradované černozemě a ilimerizované půdy, v nejvyšších polohách hnědé půdy. Hnědé lesní půdy jsou většinou hluboké, na různých stanovištích je různá minerální bohatost půd a tím je podmíněna nasycenost či nenasycenost půd. Proměnlivá je taky jejich odolnost vůči okyselení a podzolizaci. Pro velkou část území je charakteristická změna přirozeného hydrického režimu půd (zejména v biochoře širokých říčních niv) a také vysoká eroze půdy v důsledku nevhodné činnosti člověka. Zemědělská půda je klasifikována prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Klasifikaci určuje pětimístný číselný kód, který vyjadřuje klimatické, půdní a morfologické poměry. Podrobnosti klasifikace uvádí vyhláška Mze č.327/1998 Sb. K BPEJ se vztahuje také kvalita a třída ochrany půdy na základě Metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/96. Zde je učeno pět tříd ochrany zemědělského půdního fondu. Třída ochrany I zahrnuje nejcennější půdy, třída V půdy s nejnižší produkční schopností. Výměra zemědělské půdy tvořící 59,05% území, z větší části je zorněna. Nejkvalitnější půdy jsou řazeny do II. třídy ochrany, I. třída se vyskytuje pouze okrajově. Město Český Těšín provozuje meziskládku ornice v Koňákově, kam se naváží ornice ze skrývek staveb. Během posledních 15 roků se značně zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě je to částečně způsobeno i spekulativními důvody snaha o přeměnu v zastavitelné pozemky). Investice do půdy Do zemědělské půdy v oblasti byly v minulých desetiletích vloženy značné prostředky. Převážně se jednalo odvodnění systematickou drenáží a vybudování sítě otevřených a trubních odvodňovacích kanálů. Nejvíce staveb tohoto druhu se v území provedlo v šedesátých až osmdesátých letech minulého století, kdy bylo zemědělské využití pozemků nejintenzivnější. Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesním zákonem č. 289/1995 Sb., v 3 jsou definovány pozemky určené k plnění funkcí lesa a v 6 jsou stanoveny kategorie lesů. Člení se na lesy ochranné, zvláštního určení a hospodářské. Výměra lesních ploch v zájmovém území činí přibližně 731 ha a nacházejí se zde pouze lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Převážnou část z této výměry zaujímají lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení se dále dělí do dalších kategorií. V Tabulce č. 14 je uveden přehled těch lesů, které se vyskytují ve správním obvodu ORP Český Těšín. Tabulka č Kategorie lesů kód subkategorie kategorie 10 lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení lesy hospodářské 32c příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační lesy zvláštního určení 32e lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy zvláštního určení 32h lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření lesy zvláštního určení Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné 16,48 %, část lesních pozemků je chráněna jako lesy ochranné, resp. zvláštního určení, proto je v Územním plánu Český Těšín navrženo 33,3 ha nových ploch k zalesnění. Hodnocení lesnatosti je uvedeno v Tabulce č

29 Tabulka č Hodnocení lesnatosti lesnatost hodnocení pod 20 % nízká % podprůměrná % průměrná % nadprůměrná nad 50 % vysoká Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti ZPF a PUPFL je uvážlivě navrhovat nové zastavitelné plochy a pokud možno neměnit funkční využití ploch zeleně všech druhů a zemědělské půdy s bonitou I. a II. tř. na jiné funkce. Uvážlivě vymezovat nové koridory dopravní a technické infrastruktury s ohledem na postupující fragmentaci (rozdrobování) území. Pokud možno nerozšiřovat sídla za hranice současně (většinou velkoryse) vymezených zastavitelných území. A2.2.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Území Moravskoslezského kraje (a v rámci něj i okresu Karviná) patří vedle hlavního města Prahy a severních Čech k regionům s největší koncentrací obyvatelstva a průmyslových aktivit v České republice. Těšínsko je svým charakterem navíc předurčeno pro tranzitní charakter jak silniční, tak i železniční dopravy. Stávající komunikace v kraji jsou kapacitně přetížené. Město Český Těšín i obec Chotěbuz se nachází ve východním okraji Moravskoslezského kraje, na hranicích s Polskem. Obec Chotěbuz leží severně od Českého Těšína. Územím města i obce prochází tři významné silniční tahy I.třídy zařazené do významných dopravních koridorů MS kraje. Rychlostní silnice R 48 Bělotín Nový Jičín Frýdek-Místek Český Těšín Polsko a silnice I/11 Hradec Králové Bruntál Opava Ostrava Havířov Český Těšín Jablunkov Slovensko. Oba tyto silniční tahy jsou součástí VI. evropského multimodálního dopravního koridoru ze Skandinávie k Jadranu který je v prostoru střední Evropy veden ve dvou větvích přes Moravu a Povážím. Příhraničním česko polským koridorem je vedena třetí silnice I. třídy - I/67 Bohumín Karviná Český Těšín a železniční trať Bohumín Čadca (Slovensko), která je součástí 3. železničního koridoru. Městská hromadná doprava V rámci nové koncepce MHD od září 2007 je městská hromadná doprava ve městě Český Těšín zajišťována šesti linkami. Z toho dvě základní okružní linky zajišťují propojení centra města s oběma největšími sídlišti, t. j. Hrabinská a Svibice. Jedná se o páteřní linky města. Určitými spoji zajišťují rovněž dopravní obslužnost městské části Český Těšín, osada Antoníček. Městská hromadná doprava je zajišťována dopravcem Arriva Morava, a. s., Ostrava. Přepravní kancelář je umístěna na ul. Viaduktova 17 v blízkosti zastávky Českých drah. Od ledna 2007 došlo k zapojení MHD města Český Těšín do integrovaného dopravního systému pro oblast Třinec a okolí, od dubna loňského roku došlo k překlopení systému na Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS, na kterém platí tarif integrovaného dopravního systému ODIS. Silniční/ automobilová doprava V červenci 2008 byl zprovozněn obchvat města Český Těšín komunikací I/48. Silnice I/11 je významnou komunikací, která zajišťuje spojení mezi Polskou republikou, Českou republikou a Slovenskou republikou. Do této doby byla veškerá doprava vedena centrem města Český Těšín. Vybudováním navržených úseků silnic I/11 a II/468 byla převedena tranzitní doprava na rychlostní silnici I/48 mimo město Český Těšín. Odkloněním tranzitní dopravy mimo centrum Český Těšín, došlo ke snížení dopravního zatížení centra města a ke snížení emisní a hlukové zátěže také díky 950 m protihlukových stěn. Poměrně velkou nevýhodu města představuje v současné době napojení na dálniční síť jak Česka, tak i sousedních zemí. Ředitelství silnic a dálnic dále pracuje na otevřením rychlostní komunikace R 48, spojující Český Těšín přes Frýdek Místek, v jehož sousedství leží průmyslová zóna Nošovice s továrnou automobilky Hyundai, Příbor a Nový Jičín a dále Olomouc (příp. Brno a Prahu). V současné době je v provozu krátký úsek dálnice D1 Bělotín a delší úsek Frýdek-Místek Český Těšín. Oba úseky jsou zpoplatněny. Tato rychlostní komunikace je významná i z mezinárodního hlediska, protože je po ni 29

30 vedena mezinárodní silnice E 462 Vídeň Brno Krakov a tvoří hlavní silniční tah do Polska. Hraniční přechod Chotěbuz je nejzatíženějším hraničním přechodem mezi Českou a Polskou republikou. Rovněž s ohledem na dokončení hraničního úseku D1 a navazujícího polského úseku A1 by mělo dojít k poklesu významnosti na úkor D1. V prosinci 2012 byl uveden do provozu čtyřpruhový úsek Rychaltice Frýdek- Místek, po jehož dokončení je možné dojet od D1 až na polské hranice buď po směrově dělených nebo směrově nedělených čtyřpruzích. K úplnému dokončení rychlostní silnice R 48 chybí dostavět obchvat Frýdku-Místku, jehož přípravu provázejí protesty různých občanských sdružení, které bojují proti jižní variantě a požadují výstavbu severní varianty. Nejstarší úseky, které byly postaveny jako směrově nedělený čtyřpruh, nevyhovují dnešním požadavkům na bezpečnost a dopravní význam této rychlostní silnice. Proto bylo rozhodnuto o jejich přestavbě, která je však finančně náročná. V současné době je mezinárodní tranzitní doprava přes Český Těšín vedena čtyřproudým obchvatem města k hraničnímu přechodu Chotěbuz, kde navazuje na silnici č. 1 (v budoucnu rychlostní komunikace S1) na Bielsko-Bialu, Katowice, Czenstochovu, odkud lze dále pokračovat po dálnici na Warszawu. V souvislosti s investicemi korejské automobilky ve střední Evropě a závazku Česka pomoci spojit rychlostní komunikací továrny Hyundai v Nošovicích a Žilině se plánuje rychlostní komunikace vedoucí na Slovensko přes Jablunkov a napojující se na rychlostní komunikaci R48 u Třanovic. Město se potýká s problémem parkovacích kapacit, které netrápí pouze centrum města, ale i všechna sídliště. Tato problematika je vyřešena v územně plánovací dokumentaci vymezením míst pro umístění parkovacích domů. Na území Českého Těšína se nacházejí hraniční přechod Chotěbuz - Cieszyn - nejpoužívanější přechod mezi Polskem a Českem, který nemá jakákoliv omezení dopravy (i pro kamióny nad 20 tun). Tento přechod použije zhruba polovina nákladních automobilů a autobusů, které překročí polsko-českou hranici. Dále je možné využít přechod v centru Českého Těšína na komunikaci III/ Od roku 2011 je zprovozněn obousměrný provoz na ul. Střelniční, která spojuje mostem Polsko a Českou republiku. Intenzita silniční dopravy Podle dat ze sčítání dopravy z roku 2010 je nejfrekventovanějším místem v Českém Těšíně samotný střed města u vlakové stanice Český Těšín na křižovatce ulic Jablunkovská a Frýdecká s denním průjezdem automobilů. Oproti roku 2005 se v tomto místě podařilo mírně snížit intenzitu dopravy o 4 %, oproti roku 2000 je snížení o 24%. Významně k tomu přispělo vybudování obchvatu města I/48, což také pomohlo snížit emise a hluk ve městě. Jablunkovskou ulicí v celé své délce projede denně více než automobilů. Druhou nejfrekventovanější ulicí je Ostravská, kterou denně projede v průměru před sjezdem na čtyřproudý obchvat města automobilů. Frýdeckou ulicí projelo v roce 2010 v průměru okolo 4000 aut. Železniční doprava V železniční dopravě hraje významnou roli jak osobní, tak nákladní železniční doprava. Přes Český Těšín prochází mezinárodní železniční trať ve směru Le Havre-Lvov, která se protíná v Ostravě s mezinárodní tratí ve směru Gdyně-Rijeka. Jízda vlakem do Ostravy trvá necelých 40 minut a do Prahy mezi 4 až 5 hodinami. Do Prahy vyjíždí z Českého Těšína spoje společnosti RegioJet a.s. a to 4krát denně, vždy v ranních hodinách a dále také spoje společnosti Českých drah, jak vlaky Eurocity či osobní vlaky. Další možností je využití komfortnějších spojů společností Českých drah a. s. (SC Pendolino), Leo Express a.s. či RegioJet a.s., tyto spoje však vyjíždějí z Ostravy, Havířova či Karviné (kromě zmíněných čtyř spojů společnosti RegioJet a.s. vyjíždějících přímo z Českého Těšína). Český Těšín je významným železničním uzlem, kde se napojují další 2 významné tratě (směr Havířov a Frýdek Místek), které jsou vedeny právě z Českého Těšína jako tratě regionálního charakteru. Pro veřejnost je velmi důležitá velká frekvence vlakových spojů. V Českém Těšíně se nachází železniční hraniční přechod mezi Polskem a Českem. Tato trať byla uvedena do provozu roku 1888 a administrativně se jedná o 2 přechody: Český Těšín Cieszyn využívaný výhradně pro osobní přepravu a Český Těšín - Cieszyn Marklowice, využívaný pouze pro nákladní dopravu. Letecká doprava Leteckou dopravu v regionu zajišťuje mj. mezinárodní Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, které je 3. největší letiště v ČR a zároveň největší regionální letiště v zemi. Ostravské letiště je od Těšína vzdáleno 45 km. (cca 45 min.), pražské více než 400 km (cca 5 hodin automobilem) a vídeňské, které nabízí mnohem více mezikontinentálních letů než pražské letiště, zhruba 350 km (cca 5 hodin.). Dobrou 30

31 alternativou jsou také polská mezinárodní letiště Katovice-Pyrzowice (123 km) a Krakow-Balice (142 km). Vodní doprava Samostatnou kapitolou v území je navrhované průplavní spojení Odra Váh. V Politice územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR 2008 ), která byla schválena Usnesením vlády České republiky ze dne 20. července 2009 č. 929, je v čl. 126 stanoven záměr VD 4 Odra - Váh (dle AGN E81). Důvodem vymezení tohoto záměru je revize plnění dohody AGN. Věcně byl motiv průplavního spojení prověřován ve studii Studie průplavního spojení Odra Váh z roku 2003, jejímž zadavatelem bylo Ředitelství vodních cest ČR, Praha. Dle této studie záměr průplavního spojení Odra Váh zásadním způsobem dopadá na sídelní strukturu navazující na vodní tok Olše, zejména na významná centra osídlení, konkrétně města Jablunkov, Třinec, Český Těšín a Karvinou. Případná realizace této dopravní stavby vytvoří výraznou a obtížně překonatelnou barieru v území, a to nejen z pohledu rozvoje sídelní struktury, ale i z pohledu migrace volně žijících živočichů. Průplavní spojení Odra Váh v případě realizace nesporně ovlivní vodní poměry v území, prostupnost krajiny a evropsky významné lokality zařazené do soustavy Natura Záměr vodní cesty není v souladu s Koncepcí strategie ochrany přírody a krajiny Moravskoslezského kraje na období , která byla schválena zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne pod usn. 5/298/1 jako strategický dokument k podpoře ochrany přírodních hodnot v Moravskoslezském kraji. Záměr průplavního spojení není a nikdy nebyl hájen v územně plánovacích dokumentech kraje ani obce Chotěbuz nebo města Český Těšín. Rada kraje projednala problematiku záměru průplavního spojení Odra-Váh dne a přijala usnesení č. 104/6799. Rada Moravskoslezského kraje nesouhlasí s územní ochranou záměru na průplavní spojení Odra-Váh a podporuje vyřazení tohoto záměru z dohody AGN. Technická infrastruktura Ve správním území ORP Český Těšín existují všechny druhy inženýrských sítí s výjimkou produktovodů a ropovodů. Požívají legislativní ochranu podle příslušných zákonů, mají ochranná pásma a jsou zároveň limity. Viz kapitola A5. Vybudovaná technická infrastruktura je vnímána zároveň jako hodnota v území. Technická infrastruktura je zastoupena : - objekty a vedením elektrizační soustavy - objekty a vedením kanalizační soustavy - objekty a vedením plynovodní soustavy - objekty a vedením vodovodní soustavy - objekty a vedením komunikační soustavy - objekty a vedením teplovodní soustavy Páteří technické infrastruktury jsou objekty a vedení elektrizační soustavy, která zajišťuje přívod energie. Neméně důležitou energetickou soustavou jsou objekty a vedení plynovodů včetně nově vybudovaného tranzitního plynovodu VVTL DN 500 do Polska a rozšířeného podzemního zásobníku plynu Třanovice rozkládající se na území města Český Těšín na k.ú. Koňakov, Mistřovice, Mosty u Č. T., Dolní Žukov a Horní Žukov. Zásobník v Třanovicích je jedním ze šesti na území České republiky. Slouží k pokrývání zvýšené spotřeby zemního plynu v zimním období. Zatímco v létě se plyn do pórovité horniny vtláčí, v zimě se proces obrátí a plyn se těží, aby mohl být dodáván odběratelům. Potřeba zvýšit jeho kapacitu vznikla mimo jiné díky krizové situaci, kdy Rusko v době vysoké spotřeby plynu kvůli sporům s Ukrajinou zastavilo dodávky plynu. Dále pak to jsou objekty a vedení pro zásobování vodou s vodními zdroji mimo řešené území. Mezi výrazné klady patří napojení většiny řešeného území na zdroj kvalitní pitné vody - Ostravský oblastní vodovod. Další zastoupenou infrastrukturou jsou objekty a vedení kanalizační soustavy s centrální čistírnou lokalizovanou v obci Chotěbuz. V rámci revitalizace povodí Olše bylo v roce 2011 dokončeno 10,1 km nových řádů včetně lokální ČOV Horní Žukov Na Běrnotí. Zdroje tepla (kotelny) se v území nachází zejména u bytových domů v rámci sídlišť Svibice, Mojská, Slezská a Hrabinská. Infrastrukturu v území doplňují objekty a vedení komunikační soustavy včetně věží mobilních operátorů. Území je z hlediska dopravní infrastruktury stabilizované. V rámci územního plánování jsou i vymezena místa pro umístění parkovacích domů, které by vyřešily problematickou situaci s parkováním ve městě a na sídlišti Svibice. Vybudování průplavního spojení Odra Váh není v současné době potřeba zapracovávat do územně plánovacích dokumentací obcí, nehledě na to, že by bylo jeho vybudování 31

32 značně problematické a neúměrně finančně náročné. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti technické infrastruktury je při vymezování nových zastavitelných ploch přihlížet k hospodárnému využití stávající technické infrastruktury. A2.2.7 Sociodemografické podmínky Základní pojmy Demografie je věda zabývající se populačními (demografickými) jevy a procesy souvisejícími se stavem a reprodukcí obyvatelstva. Sociologie je věda zabývající se sociálním životem jednotlivců, skupin a společností a jednáním lidí ve společnosti. Sociální demografie se zabývá vzájemnými vztahy demografického a sociálního vývoje. Základní údaje Správní obvod obce s rozšířenou působností Český Těšín tvoří 2 obce (Český Těšín a Chotěbuz) s celkovou rozlohou 44,4 km 2 a celkovým počtem obyvatel k Z toho v obci/městě Český Těšín žije obyvatel a v obci Chotěbuz žije 1194 obyvatel. Do byla obec Chotěbuz součástí Českého Těšína. Dne rozhodlo Ministerstvo vnitra ČR, na základě návrhu obce Český Těšín, o jejím rozdělení k Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Město Český Těšín patří k historicky významným střediskům osídlení v širším regionu. Vznik nových sídel a měst v Ostravské aglomeraci včetně politických změn (zejména ve dvacátém století) měl významné dopady na možnosti rozvoje města, které si i přes ztrátu administrativních funkcí zachovalo významné kulturní a společenské funkce, promítající se do specifik místního osídlení i soudržnost obyvatel města. Vývoj počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel jednotlivých sídel byl v minulosti výrazně nerovnoměrný. Jeho poznání umožňuje jak analýzu sociodemografické situace, tak i širší pochopení rozvoje jednotlivých sídel (obcí). Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Českém Těšíně a Chotěbuzi a částech obcí přibližuje následující tabulka. Tabulka č Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ) rok část obce obec Výhled 2020 celkem SO ORP * Český Těšín Český Těšín * * * Dolní Žukov * * * Horní Žukov * * * Koňakov * * * Mistřovice * * * Mosty * * * Stanislavice * * * Chotěbuz r.2020 podle Český Těšín a NSÚ Český Těšín pro obec Chotěbuz * - údaj nebyl k dispozici Imigrace přivedla do města Český Těšín původem většinou vesnické obyvatelstvo, s pestrou národnostní strukturou. Současný pokles počtu obyvatel v městské části Český Těšín ovlivňuje vývoj v celém SO ORP. Značný růst počtu obyvatel probíhá Chotěbuzi a v menším rozsahu i ve všech částech Českého Těšína s vesnickou zástavbou. Na vývoj počtu obyvatel v obcích má vliv především migrace přitom migrují zejména mladé rodiny. Celá ČR v období po r.2001 začala vykazovat migrační přírůstek (díky stěhování obyvatel z ciziny). Vývoj je silně diferencovaný a obyvatele získávají především příměstské obce ve výhodných dopravních polohách, se základní vybaveností a s atraktivním rekreačním zázemím, kvalitním životním a obytným prostředím. Postupně tak vzniká a urychluje se proces suburbanizace, který v okolí Českého Těšína probíhá stále výrazněji. Pro město (ale i celé Ostravsko) je suburbanizačním regionem širší region 32

33 Podbeskydí vymezený jižním okrajem Třince-Havířova-Ostravy, s pólem atraktivity v okolí Frýdlantu nad Ostravicí (Malenovice, Čeladná). Tento širší region realizuje značné rozvojové impulsy (dopravní, výrobní-průmyslové zóny, rekreační). Pokles počtu obyvatel ve městech celé ČR (mnohdy i přes poměrně značný přírůstek počtu bytů) se stal v posledních více než 10 letech běžným jevem. Hlavní příčinou byl útlum státem dotované bytové výstavby ve městě. V současnosti jsou možnosti dotované bytové výstavby omezené. Především kvalitativní změny životního způsobu po r.1990 se tak stávají základním faktorem dalšího vývoje počtu obyvatel ve městech (domácnosti preferují alokaci prostředků do bydlení v rodinných domech v příměstských sídlech). Město Český Těšín vykazuje po r každoroční pokles počtu obyvatel. Tento pokles je způsoben vlivem migrace. Migrace (v průměru úbytek 107 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých a sociálně úspěšných rodin z města. Cílem migrace jsou jak obce v okolí (suburbanizační projevy), tak i vzdálená města (častým jevem je skutečnost, že studující mladí lidé zůstávají v městech a regionech studia mimo Český Těšín). Vývoj věkové struktury obyvatel po r dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, kladná bilance přirozené měny se zřejmě změní v zápornou. Znepokojující skutečností je, že celkový pokles počtu obyvatel i přes kolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu (po r. 2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. Podrobné údaje o vývoji počtu obyvatel v posledních letech ve SO ORP jsou patrné z následujících tabulek a grafů. Tabulka č Vývoj počtu obyvatel v České Těšíně (zdroj: ČSÚ) rok stav 1.1. narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přírůstek přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový průměr Vývoj počtu obyvatel v Českém Těšíně (r ) obyvatel narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přírůstek přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový rok 33

34 Tabulka č Vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi (zdroj: ČSÚ) rok stav 1.1. narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 přírůstek přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový průměr obyvatel 70 Vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi (r ) narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přírůstek přirozený přírůstek migrační přírůstek celkový rok Dlouhodobý růst počtu obyvatel v Chotěbuzi je podobně jako v dalších okolních obcích poměrně proměnlivý v jednotlivých letech. Z dlouhodobějšího hlediska je vývoj ovlivněn mírným poklesem počtu obyvatel přirozenou měnou a výrazněji vlivem migrace. Migrace vykazuje kladné, avšak proměnlivé saldo. Zhoršování věkové struktury obyvatel po r je podobné jako v jiných obcích. Dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, záporná bilance přirozené měny je možná i v budoucnu. V dlouhodobějším výhledu (po r.2020) existují možnosti mírného růstu počtu obyvatel, jehož zdrojem bude migrace. V doplňující Tabulce č. 19 jsou uvedeny základní charakteristiky obyvatel obcí z předběžných výsledků SLDB v r.2011 k datu , včetně srovnání s okresem Karviná a ČR. Podíl narozených v obci bydliště ve městě Český Těšín dosahuje 51% z počtu obyvatel, tj. je o 2 % lepší než průměr okresu Karviná a i ČR. U obce Chotěbuz je o 6 % horší vlivem migrace. Populace SO ORP je z tohoto pohledu stabilizována. Při porovnávání jednotlivých údajů o počtu obyvatel je nutno vzít v úvahu základní skutečnost, že mezi evidencí obyvatel měst a obcí a ústřední evidencí obyvatel (ČSÚ) existují dlouhodobé rozdíly, které byly předmětem zejména metodických vysvětlení ČSÚ v minulosti. Sjednocení, sladění evidencí je otázkou dalšího vývoje. Má své důsledky především v příjmové oblasti měst a obcí (redistribuce daní). Při používání jednotlivých vstupních dat je nutno vnímat jejich vypovídací schopnost (např. deklarativnost dat ze sčítání). 34

35 Tabulka č Základní charakteristiky trvale bydlících obyvatel (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 k datu , vlastní výpočty) územní jednotka celkem obyvatel s trvalým pobytem s dlouhodobým pobytem narození v obci bydliště z celku cizinci abs. v % abs. v % ČR % % okres Karviná % % celkem SO ORP % % Český Těšín % % Chotěbuz % 32 3 % Celkové hodnocení vývoje počtu obyvatel SO ORP vyznívá v posledních letech nepříznivě vlivem vývoje v městě Českém Těšíně. U Chotěbuze je vývoj počtu obyvatel výrazně příznivější. Věková struktura obyvatel a specifické problémy Územní diferenciace obyvatel podle věkové struktury je průměrná. Vysoký podíl obyvatel v poproduktivním věku vykazují zejména části obcí se zástavbou rodinnými domky části Horní Žukov, Mosty a zejména obec Chotěbuz. Nadprůměrný podíl dětí vykazují zejména Stanislavice, velmi mírně i Chotěbuz a městská část Český Těšín. Tabulka č Územní diferenciace věkové struktury obyvatel (zdroj ČSÚ, předběžné výsledky SLDB r.2011 k datu , vlastní výpočty) urbanistic. obvod obec část města celkem obyvatel skupina 0-14 let 0-14 v % skupina let v % skupina 65+ a nezjištěno 65+ v % ČR ,5% ,7% ,8% okres Karviná ,9% ,2% ,9% celkem ORP SO ,8% ,3% ,9% Český Těšín ,8% ,5% ,7% Chotěbuz ,9% ,1% ,0% Aktuálnější údaje o věkové struktuře jsou dostupné za celé obce nebo SO ORP. Měřeno indexy věkové struktury obyvatel (počet obyvatel stáří 65 a více let na 100 obyvatel věku 0-14let) je SO ORP Český Těšín obvodem s velmi příznivou věkovou strukturou obyvatel v Moravskoslezském kraji. Stárnutí obyvatel, zejména města Českého Těšína po r bylo mírnější, zřejmě i v důsledku příznivého výchozího stavu v r Tabulka č Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje (zdroj ČSÚ k datu , vlastní výpočty) Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a správních obvodů obcí s rozšířenou působností Moravskoslezského kraje k celkem 0 až 14 let 65 a více let abs. % abs. % průměrný věk index stáří Moravskoslezský kraj Kravaře Jablunkov Český Těšín

36 Bruntál Odry Nový Jičín Orlová Kopřivnice Bílovec Vítkov Frýdek - Místek Opava Hlučín Bohumín Krnov Frenštát p. R Frýdlant n. O Třinec Rýmařov Ostrava Havířov Karviná Zhoršování věkové struktury obyvatel se promítne především do poklesu poptávky po kapacitách základních škol ve městě Českém Těšíně. Na druhé straně vzrostou nároky na sociálně zdravotní služby, komunitní činnost pro občany v poproduktivním věku (viz. Komunitní plán města Českého Těšín). Širší vztahy - osídlení V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města Třinec, Karvinou, Havířov, Frýdek-Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Mimo Ostravu se všemi těmito spádovými obvody přímo hraničí vlastní SO ORP Český Těšín. Pro sídelní strukturu SO ORP Českého Těšína je charakteristická velmi vysoká hustota osídlení, malý počet obcí (pouze 2 obce) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (vlivy dopravy, průmyslu, bydlení). Podobně je tomu však i v širším regionu území bývalých okresů Karviná, Ostrava s přesahem do okresu Frýdek Místek (zejména SO ORP Třinec). Základní charakteristiky těchto spádových obvodů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Český Těšín a širší srovnání SO ORP počet obyvatel na částí / výměra km2/ katastr obyvatel obcí částí obec km2 obec část ů obec obce km2 Český Těšín , , Frýdek-Místek , , Havířov , , Karviná , , Třinec , , Jablunkov , , Zdroj: Malý lexikon obcí 2013, ČSÚ, data pro rok 2012 Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. Řešené území představuje městské, ale ve značném rozsahu i vesnické osídlení tvořené všemi sídly mimo městskou část Český Těšín. Rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje ve velmi značném rozsahu, částečně i jako pozůstatek původní mnohem rozsáhlejší zástavby zemědělského osídlení. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně i rekreační. Širší postavení SO ORP v sídelní struktuře ČR, kraje, regionu do značné míry předurčuje jeho funkce, vazby a možnosti dalšího vývoje. Toto postavení vyplývá ze základního vymezení a definice rozvojových 36

37 oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Z PÚR ČR (z roku 2006) bylo patrné zejména základní vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí národního významu. tj. zahrnutí do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava a sousedství specifické oblasti SOB 2 Beskydy a SOB 5 Karvinsko. V aktuální PÚR ČR (r.2008) je upřesněno vymezení rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava i vymezení specifické oblasti SOB2. Na vymezení hlavních rozvojových osy podle PÚR ČR by mělo navázat vymezení rozvojových os nižšího řádu nadregionálních a regionálních rozvojových os. S ohledem na dopravní funkce území je možno reálně předpokládat, že jednou z takových os bude koridor Ostrava-Havířov-Třinec-Žilina (Slovensko). V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (2010) je v souladu s PÚR ČR 2008 zpřesněna rozvojová osa OS13 Ostrava Třinec hranice ČR/SR ( Čadca). Obec Český Těšín s touto rozvojovou osou přímo hraničí. Rozsah problémů sousedních specifických oblastí Beskydy a zejména Karvinsko ovlivňuje udržitelný rozvoj řešeného území. Problémy specifických oblastí jsou řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální operační programy) a ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením rozvojových a specifických oblastí např. se strukturálně postiženými oblastmi, mezi něž je zařazen celý okres Karviná, se v současnosti hledají, upřesňují. Samotný Český Těšín má zpracován Strategický plán rozvoje města Český Těšín pro období a jeho aktualizaci na léta , které navazují na strategické dokumenty Českého Těšína, Cieszyna a Moravskoslezského kraje, zejména: Strategický plán rozvoje města Český Těšín (2001), Strategia rozwoju miasta Cieszyna (2004) a krajské koncepce a strategie. Postavení a rozvoj SO ORP Českého Těšína je výrazně poznamenán přeshraničními vztahy tohoto regionu. Poloha u státní hranice s Polskem byla a je významným faktorem ovlivňujícím rozvoj zejména Českého Těšína od vzniku této hranice po I. světové válce (viz. projekty spolupráce s městem Cieszyn, nové propojení obou břehů řeky Olše a obou měst). Řešené území sousedí se Slezským vojvodstvím v Polsku, širší Hornoslezská konurbace (provázaná s regionem Krakova, soustřeďuje více než 5 mil. obyvatel, tj. je několikrát větší než Ostravsko a patří k největším urbanizovaným územím v Evropě). Pro sousední regiony na polském území je charakteristická zejména vyšší úroveň nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR, avšak spíše průměrná úroveň v rámci Polska), poměrně dobře je možno hodnotit možnosti hospodářského rozvoje celého tohoto regionu. V minulosti byla tato oblast tradičním zdrojem migrantů pro celé Ostravsko, náznaky oživení těchto migračních procesů existují i v současnosti. Občanská vybavenost Základní vybavenost obcí, jednotlivých sídel výrazným způsobem ovlivňuje možnosti jejich dalšího rozvoje. Pro SO ORP Českého Těšína je zásadní skutečností velká míra urbanizace území, vysoká hustota zalidnění a obecně velmi dobrá dostupnost občanské vybavenosti. V řešeném území prakticky neexistuje odlehlejší dopravně obtížně dostupné území. Vybavenost obcí a dostupnost zařízení základní občanské vybavenosti je možno obecně hodnotit jako dobrou až velmi dobrou. Při hodnocení vybavenosti území nelze zapomínat na základní vazbu k systému územního plánování, tj. identifikovat potřebu nových ploch pro určitý typ zařízení. Z tohoto plošného územního pohledu nejsou nároky na plochy přímo identifikovány. Vlastní hodnocení jednotlivých subsystémů vybaveností je záležitostí oborových dokumentů v oblasti školství, zdravotnictví a zejména komunitního plánování. V řešeném území je oblast školství - postižena poklesem počtu žáků s dopadem do sítě základních škol. U mateřských škol se naopak projevují i opačné trendy (tlak na mírný růst kapacit) po výrazném poklesu do r Z územně-plánovacího hlediska se důsledky optimalizace sítě škol v Českém Těšíně výrazněji neprojeví, většinou dojde pouze ke změně využití stávajících areálů a budov bez výraznějších negativních dopadů na okolí. V Českém Těšíně se nachází pět právních subjektů sloučených základních a mateřských škol (z čehož jeden představuje školu s polským vyučovacím jazykem). Dále zde působí čtyři střední škol dvě gymnázia (z toho jedno polské) a dvě odborné školy: střední zemědělská škola a střední škola hotelová a obchodně podnikatelská byly sloučeny do jednoho právního subjektu, obchodní akademie. Kromě těchto škol se zde nachází jedna církevní škola, která zajišťuje předškolní, základní a střední vzdělávání a dvě základní umělecké školy. Na území města nepůsobí žádný subjekt terciérního školství (zhruba 3 roky zde byla lokalizována i vysoká škola - pobočka Ostravské univerzity, která však v roce 2011 ukončila na území města svou činnost), nicméně město funguje jako regionální centrum středního školství. Ve školním roce 2008/9 byl otevřen v Českém Těšíně nový středoškolský obor polygrafie, kterých je jen několik v republice. Tradičním specifikem školství je jeho národnostní charakter, v Českém Těšíně je polská základní a mateřské školy, včetně gymnázia. 37

38 V regionu se daří provozovat stále poměrně rozsáhlou síť knihoven, spolupracujících se školstvím a podporující širší kulturní život obcí. Situace v komunitní oblasti - komunitní plánování sociálních služeb je metoda, prostřednictvím které se plánuje rozvoj sociálních služeb na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob v určitém čase. Komunitní plánování ve městě Český Těšín probíhá již od roku 2004 a je rozděleno do dvou oblastí: - Sociální služby pro občany zdravotně znevýhodněné a seniory - Sociální služby pro děti, mládež, rodinu a osoby ohrožené sociálním vyloučením Město Český Těšín má poměrně bohatou a strukturovanou síť sociálních služeb. Komunitní plánování zde probíhá již od roku V současné době jsou v Českém Těšíně provozovány více než dvě desítky sociálních zařízení. Více než polovina z nich jsou zřizované církvemi (Charita Český Těšín a Slezská diakonie), téměř třetinu zařízení provozují občanská sdružení a také příspěvkové organizace města Český Těšín. Zastoupení jednotlivých služeb podle zaměření na cílové skupiny je poměrně rovnovážné, blíže ho popisuje obrázek níže. Nejvíce sociálních služeb je cíleno na cílovou skupinu senioři. Obrázek č. 2 - Zaměření sociálních služeb v zařízeních v Českém Těšíně (zdroj: Komunitní plán sociálních služeb města Český Těšín) V Českém Těšíně je dále umístěna nemocnice s nově otevřených moderním pavilonem (11/2013), jehož součástí je dialyzační středisko. Až dosud místní zdravotnická zařízení možností dialýzy nedisponovala a pacienti byli odkázáni na dojíždění do Třince či dalších vzdálenějších měst. Zcela chybí jesle spadající do oblasti zdravotních zařízení. Na území města také schází sociální služba Azylový dům pro osoby bez přístřeší. Kapacity sociálních zařízení formálně vykazují podobně jako oblast regulovaného bydlení nedostatek kapacit, ten je však vyvolán především nastavením celého systému. Záměry vzniku nových kapacit budou mnohem podrobněji realizovány využitím stávajících budov a areálů. V rámci zpracování územních plánu je nutno monitorovat všechny záměry, zejména s dopadem na potřebu nových ploch. V současné době je v rámci územně plánovací činnosti evidována Územní studie Cihelna, ul. Svojsíkova, která řeší výstavbu nového bezbariérového bytového domu pro seniory, jež obsahuje 42 malometrážních bytů. Již je také vybudován Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem v téže lokalitě o celkové kapacitě 122 lůžek (50/72). Město Český Těšín i obec Chotěbuz patří z hlediska kultury k dobře vybaveným a aktivním městům Moravskoslezského kraje. Nachází se zde významné kulturní organizace, koná se zde množství již tradičním kulturních a společenských akcí, na které se sjíždí také obyvatelé okolních obcí a měst. Kulturní činnost ve městě je také ovlivněna umístěním na česko polské hranici a také v oblasti kultury zde probíhá spolupráce se sousedním polským Těšínem. Ve městě Český Těšín sloužilo v roce 2006 podle ČSU občanům a návštěvníkům v oblasti kultury kino, muzeum, divadlo, čtyři galerie, nacházelo se zde deset sakrálních staveb. Mezi nejvýznamnější zařízení v oblasti kultury v Českém Těšíně patří Kulturní a společenské středisko Střelnice, Těšínské divadlo, Muzeum Těšínska a další. Zařízení sportovní vybavenosti jsou koncentrována v Českém Těšíně, kde existuje rozsáhlá podpora těchto zařízení ze strany města. Podle údajů z ČSU je město Český Těšín vybaveno v oblasti sportu sedmi stadiony a hřišti a patnácti tělocvičnami. Rozsáhlý potenciál, mnohdy nedostatečně využitý, představují sportovní zařízení škol. V posledních letech probíhala řada rekonstrukcí sportovišť u základních škol, v roce 2011 proběhly rekonstrukce sportovního hřiště u ZŠ Slezská a sportoviště u ZŠ Masarykovy sady. V roce 2014 byla dokončena rekonstrukce a dostavba stávajícího zimního stadionu. 38

39 V obci Chotěbuz za zmínku stojí Sportovně kulturní středisko, které je celoročně využíváno řadou místních oddílů. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti sociodemografie je uvážlivý rozvoj obcí. Budování obytných satelitů sebou přináší sociální a demografické problémy, které se pak odráží v dalších oblastech, jako např. ve zvýšených nárocích na infrastrukturu, občanské vybavení a dopravu. Kromě částečného vlivu na migraci však nemůže územní plánování většinu hodnocených sociodemografických ukazatelů ovlivnit. A2.2.8 Bydlení Bydlení představuje domovské zázemí obyvatel žijících na určitém území. Pro potřeby územního plánování rozlišujeme bydlení v bytových domech, rodinných domech a přechodná bydlení v ubytovacích zařízeních. Posuzován je počet dokončených bytů a domů v posledních letech a kvalita bydlení. Kvalitu představuje stáří, vybavení, počet místností a podlahová plocha na obyvatele bytu nebo domu. Bydlení úzce souvisí se sociodemografickými poměry a s hospodářskými podmínkami v území. Zdrojem dat jsou údaje ČSÚ ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 a ze sčítání lidu, domů a bytů z roku Dle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 bylo na území města evidováno celkem domů a 9782 bytů, z čehož bylo téměř 92 % domů a téměř 94 % bytů obydlených. Téměř 79 % obydlených domů bylo rodinného typu a téměř 20 % připadalo na obytné domy. Více než 79 % obydlených domů vlastnily soukromé osoby, přes 10 % domů bylo ve vlastnictví obce nebo státu a 5,4 % domů vlastnila družstva. V roce 2003 začala v Českém Těšíně privatizace bytového fondu ve vlastnictví města. Probíhala ve třech etapách (z nichž první byla se 45 % podílem největší) a celkem bylo prodáno do soukromého vlastnictví 220 domů a 2553 bytů. To představovalo 86 % bytů ve vlastnictví města, přičemž největší část fondu (26 %) byla koupena formou podílového spoluvlastnictví, 23 % obecních bytů skoupila nová bytová družstva a více než 20% podíl na privatizaci připadl na SBD Těšíňan. Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý. Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémy spojené s kvalitou domovního fondu. To se týká především sídliště Svibice, kde žilo v roce 2003 ve 2230 obydlených bytech 6820 trvale bydlících obyvatel, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města. Nejvíce domů vzniklo v období (45,9 %) a v období (23,5 %). Nejméně domů na území Českého Těšína vzniklo v období do roku Téměř 41 % obydlených bytů bylo v roce 2001 užíváno na základě nájemního vztahu, více než 29 % bytů vlastnilo družstvo a více než 23 % bytů se nacházelo ve vlastním domě. Téměř 90 % obydlených bytů mělo přípojku na plyn a ústřední topením bylo vybaveno přes 80 % bytů. Na území města se nachází tři sídliště (Rozvoj, Hrabina, Svibice), kde ve čtvrtině domovního fondu města žije polovina jeho obyvatel. V současné době probíhá realizace projektu Integrovaný plán rozvoje města a jeho hlavním cílem je zlepšení fyzického prostředí sídliště Svibice. V rámci tohoto projektu bude regenerováno na sídlišti Svibice celkem 2276 bytů formou energeticky efektivní sanace, odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad, opravy a rekonstrukce technického vybavení domů. V současné době jsou již dostupné výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011, ze kterých je patrný nepatrný nárůst počtu domů vlivem výstavby pouze rodinných domů. Dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo v zájmovém území evidováno celkem domů a obydlených bytů. 81 % obydlených domů bylo rodinného typu a přes 17 % připadalo na bytové domy. Více než 82 % obydlených domů vlastnily fyzické osoby, přes 2 % domů bylo ve vlastnictví obce nebo státu, 6,3 % domů vlastnila družstva, 4,7 % domů bylo ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) a 1% domů vlastnila kombinace vlastníků. Přes 17 % obydlených bytů bylo v roce 2011 užíváno na základě nájemního vztahu, více než 37 % bytů vlastnilo družstvo a více než 40 % bytů se nacházelo ve vlastním domě nebo v osobním vlastnictví. Téměř 89 % obydlených bytů mělo přípojku na plyn a ústřední topením bylo vybaveno téměř 80 % bytů. Nová bytová výstavba v bytových domech v tomto sledovaném období neprobíhala. 39

40 Tabulka č Bytový fond (zdroj ČSÚ, výsledky SLDB r.2011 k datu ) celkem celkem domy trvale obydlené rodinné domy Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 bytové domy neobydlené užívané k celkem rekreaci byty obydlené celkem ČR okres Karviná celkem SO ORP Český Těšín Chotěbuz Hodnocení úrovně bydlení je možné především pomocí charakteristik vybavenosti bytů, plošné charakteristiky bydlení nevykazují v ČR a regionu výraznější rozdíly. Především pokud jsou zohledněny rozdíly v zastoupeních bytů v bytových a rodinných domech. Byty v SO ORP, jak je patrné z následujících tabulek, mají dobrou vybavenost, ale z velké části se nacházejí v panelových bytových domech (vlivem města Český Těšín kde jsou koncentrovány na sídlištích). Tabulka č Vybavenost trvale obydlených bytů (zdroj ČSÚ, zdroj ČSÚ, výsledky SLDB r.2011 k datu , vlastní výpočty) územní jednotka trvale obydlené byty se zavedeným plynem trvale obydlené byty s koupelnou nebo sprchovým koutem v bytě trvale obydlené byty se splachovacím záchodem v bytě Abs. v % abs. v % abs. v % ČR , ,7% ,4% okres Karviná , ,7% ,9% celkem SO ORP , ,2% ,2% Český Těšín , ,2% ,3% Chotěbuz , ,3% ,5% Tabulka č Vybavenost podle způsobu vytápění a použitých energií (zdroj ČSÚ, výsledky SLDB r.2011 k datu ) územní jednotka byty podle vytápění ústřední etážové kamna trvale obydlené byty s ústředním vytápěním z kotelny mimo dům z kotelny v domě na pevná paliva z kotelny v domě na plyn ČR okres Karviná celkem SO ORP Český Těšín Chotěbuz Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letech ve SO ORP jako celku je patrná z evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejí rozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR (vycházející z Ostravska, pokračující přes sever Olomouckého kraje až k hranicím Pardubického kraje). Nízkou intenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitu bytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby. 40

41 Tabulka č Nová bytová výstavba (podle evidence ČSÚ, stavební úřad, vlastní výpočty) obec/ rok ČR SO ORP celkem Český Těšín Chotěbuz obec/ rok celkem bytů/1000 obyv./rok ČR ,08 SO ORP celkem ,47 Český Těšín ,26 Chotěbuz ,12 V současnosti je obvykle rozhodujícím faktorem pro poptávku po nových bytech růst počtu cenzových domácností, nikoliv např. odpad bytů. Je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby), tj. poklesem zalidněnosti bytů. Právě růst podílu domácností jednotlivců bude vyvíjet hlavní tlak na poptávku po bytech. Nelze však zjednodušeně tvrdit, že vyvolá poptávku především po malých bytech. Tento vývojový faktor způsobuje situaci, že i v případě stagnace, či mírného poklesu počtu obyvatel se počet domácností v sídlech zvyšuje. Dalšími faktory jsou obvykle změna počtu obyvatel a tlak na pokles soužití cenzových domácností. Posuzování přirozené-chtěné míry soužití domácností se stává stále problematičtější se změnami forem rodinného života i bydlení. Zejména soužití cenzových domácností ve vesnickém území nelze považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. V řešeném území jeho vesnické zástavbě existuje značná sociální soudržnost rodin a soužití cenzových domácností je i integrujícím faktorem rodin, omezující následnou potřebu sociálně zdravotních služeb. Poměrně diskutovaným problémem bilancí vývoje počtu obyvatel a bytů zůstává i odpad trvale obydlených bytů. Oficiálně vykazovaný odpad bytů ČSÚ tzv. zrušené byty zahrnuje pouze část celkového odpadu bytů. V období od roku 2000 do roku 2009 bylo podle toho zdroje zrušeno v SO ORP Český Těšín 43 bytů, z toho 22 v rodinných domcích. Intenzita odpadu bytů měřená k počtu trvale obydlených bytů v roce 2001 byla nižší než půl promile ročně (0,042%). Na druhé straně v minulosti uvažovaná intenzita odpadu cca 1% z výchozího počtu bytů ročně se ukazuje v současnosti jako velmi vysoká, skutečný odpad se pohybuje v posledních letech v rozsahu cca 0,2-0,5% z výchozího počtu trvale obydlených bytů ročně (vliv na jeho intenzitu má jak věková struktura bytového fondu, tak i poptávka po druhém bydlení v obci). Návrh ploch pro novou bytovou výstavbu v územních plánech obcí by měl odpovídat jak demografické potřebě tak brát i ohled na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce i spádového území a možnosti optimálního využití území (ohled k nárokům na podmiňující a vyvolané investice ve veřejné infrastruktuře). Při bilanční prognóze vývoje počtu obyvatel a bydlení v rámci zpracování obcí je potřeba vycházet z přiměřených bilancí založených na hodnocení: možností vývoje počtu obyvatel; odhadu odpadu bytů a vývoje druhého bydlení; odhadu poklesu zalidněnosti bytů; Situace z hlediska stávající a potenciální nabídky pozemků je popsána v kapitole C - Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. Potencionální nabídka pozemků v Českém Těšíně je velmi vysoká, což vyplývá především ze samotného charakteru rozptýlené zástavby. Převažuje snaha vlastníků těchto pozemků je nabídnout k zástavbě a to i v případech naprosto nevhodných z hlediska ekonomického, urbanistického nebo ochrany přírody. Ceny pozemků pro výstavbu rodinných domů na území města (v jeho okrajových sídlech) jsou stále poměrně nízké ( Kč/m 2 ). To svědčí o převaze nabídky nad poptávkou, ale i o skutečnosti, že většinou se prodávají nepřipravené stavební pozemky (s chybějící technickou infrastrukturou). Je nutno upozornit, že náklady na m 2 úplné přípravy pozemků k zástavbě 41

42 dosahují Kč/m 2. Tato příprava není v současnosti realizována a představuje rostoucí investiční dluh, který většinou nakonec dopadne na veřejné (obecní) rozpočty. Dále je potřeba upozornit, že ani poměrně velké čisté přírůstky bytů (blížící se průměrné intenzitě bytové výstavby v ČR cca 3 byty/1000 obyvatel ročně tj. 70 bytů ročně by v Českém Těšíně nezaručovaly okamžité zastavení poklesu počtu obyvatel ve městě. V současné době se zpracovává územní studie části lokality Cihelna podél ul. Slovenská, kde by mělo na ploše cca 6,5 ha nově vzniknout 22 bytových domů s celkovým počtem bytů 250. Dle zpracované územní studie bylo předpokládané zahájení přípravy území pro výstavbu - duben Pro část mladých rodin je bydlení reálně nedostupné, sociální systém ani v případě narození dítěte není schopen okamžitě zajistit přiměřené bydlení mladých rodin. Na druhé straně značná část domácností v poproduktivním věku obývá nadrozměrné byty a příjmově nadprůměrné domácnosti obývají mnohdy byty s regulovaným nájemným. Systém bydlení ve městech je nepružný, mnohdy neefektivní a není dostatečně sociálně orientován. Potenciálním problémem měst včetně Českého Těšína jsou především velká panelová sídliště, nejen však panelová. Hlavním a obtížně řešitelným problémem však není technologie, druh zástavby, ale fungování systému bydlení a veřejných ploch určených do bydlení. Pouze omezené možnosti zlepšení zde přinášejí programy regenerace panelových sídlišť. Pozitivem je privatizace značné části bytového fondu města. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti bydlení je uvážlivý rozvoj obcí, zvláště v rozsahu navrhovaných ploch pro bydlení vzhledem k velikosti a vybavení obce. Problémem může být nedostatečná vyváženost ploch pro bydlení a ploch podmiňující kvalitní bydlení (drobná občanská vybavenost v místě, vznik veřejných prostranství, chodníky, cykl. stezky). Počet dokončených bytů a kvalitu bydlení může územní plánování ovlivnit jen nepřímo vymezením ploch pro bydlení. A2.2.9 Rekreace a cestovní ruch Správní obvod ORP Českého Těšína je součástí oblasti cestovního ruchu a rekreace Ostrava - Karviná. Toto území vykazuje řadu specifik: omezené přírodní předpoklady rekreace a cestovního ruchu zhoršené životní prostředí výrazná antropogenní transformace krajiny, dopady těžby uhlí (mimo řešené území) deformované vnímání širšího regionu z hlediska rekreace a cestovního ruchu poloha u státních hranic s Polskem Hlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje město Český Těšín, kde dochází ke zlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnoha historickými památkami. Ministerstvo kultury vydalo Opatření obecné povahy č.6/2014, o prohlášení území s historickým prostředím města Český Těšín za památkovou zónu a to s účinností od Nově tak vznikla plošná památková ochrana centrální části města Český Těšín. Vyhlášení památkové zóny by mělo směřovat k ochraně města z důvodu jedinečnosti jeho vzniku. Český Těšín je ojedinělým příkladem vzniku samostatného města v důsledku historických událostí cestou transformace zástavby předměstského charakteru do samostatného urbanistického celku s nově založeným centrem náměstím, s výstavnou budovou radnice a mnoha architektonicky cennými domy obzvláště z počátku 20. století, postavenými v éře samostatné Československé republiky, nemající na území našeho státu obdoby. Vyhlášením památkové zóny se nepochybně zvýší status města jako města atraktivního z hlediska historie a památek, které na tento fakt může přilákat návštěvníky z širokého okolí. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchu opírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelené plochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Toto úsilí se odráží jak ve strategickém plánu města, tak v celé řadě navazujících projektů (např. Zahrada dvou břehů). Projekt Zahrada dvou břehů je modulovým projektem, jenž má českou a polskou část. Spojovacím modulem obou částí jsou stávající hraniční přechody (mosty) a nové lávky přes řeku Olši, které budou sloužit pěším a cyklistům. Realizaci projektu koordinuje Regionální sdružení pro česko-polskou spolupráci Těšínského Slezska spolu s nositeli projektu městy Český Těšín a Cieszyn. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-hláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. 42

43 Podle průzkumů a rozborů pro ÚAP MSK má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu celá východní příhraniční část okresu Karviná, tj. území od Petrovic u Karviné až po Český Těšín. V současnosti chybí především kvalitní dopravní propojení tohoto území, zejména doplnění cyklostezkami. SO ORP Českého Těšína procházejí cykloturistické trasy Beskydsko-karpatská magistrála a cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko. Je zde výchozí bod dálkové trasy Český Těšín - Jihlava. Český Těšín nemá sice rozsáhlou ubytovací kapacitu, nabízí ale poměrně širokou škálu ubytovacích zařízení od dvou tříhvězdičkových hotelů (Central a Piast - oba do 50 pokojů) přes penziony (např. Pod věží, Zámeček, Sepresso bar, Rybí dům v Chotěbuzi) až po ubytovací služby pro nenáročné (Internát SzeŠ). Ubytovací kapacity individuální rekreace mají v řešeném území omezený rozsah (počet rekreačních chalup, chat) - velký je počet zahradních chat soustředěných zejména v zahrádkářských osadách v okolí Českého Těšína. Zjištění počtu rekreačních objektů, šířeji definovaných jednotek druhého bydlení je v současnosti poměrně obtížné s ohledem na chybějící evidence i definování trvalého bydlení. V obci Chotěbuz nebyly v r evidovány objekty pro individuální rekreaci, v r.2001 se tyto údaje nešetřily - podle sdělení obce bylo v řešeném území cca 35 zahradních chatek, v některých případech se však svým charakterem blíží rekreačním chatám (objektům druhého bydlení). Počet jednotek široce pojatého druhého bydlení (většinou neobydlené byty a zahradní chatky) je zde v současnosti odhadován celkem na cca 70. V Českém Těšíně je cca 1180 jednotek druhého bydlení (z toho 550 zahradní chatek a 620 neobydlených bytů). Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejména s Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice). Stále známější je společný česko-polský projekt Těš se Těšínem představující nový turisticko-kulturní produkt polské i české části města realizovaný v podobě cyklicky konaných kulturních aktivit, festivalů, koncertů a jiných kulturních událostí konajících se v průběhu dvou let. Město Český Těšín je také součástí Euroregionu Těšínské Slezsko, které má za cíl rozvoj cestovního ruchu. Hlavním požadavkem pro územní plánování v oblasti rekreace je vytvoření předpokladů pro zpřístupnění volné krajiny v okolí obcí pro možnost každodenní rekreace jejich obyvatel (procházky, rekreační běh, venčení psů, hry dětí, apod.). Propojení významných míst v území sítí cyklostezek, případně vybudování naučné stezky. Vybudování hipostezky v návaznosti na rozvíjející se jezdecký areál v Chotěbuzi. Příležitostí je spolupráce se zpracovateli komplexních pozemkových úprav při návrhu polních cest a dalších technických opatření. A Hospodářské podmínky Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominuje polygrafický průmysl. Tento sektor prošel zejména v druhé polovině 90. let restrukturalizací spojenou s růstem nezaměstnanosti. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Základní charakteristika Na území Českého Těšína bylo evidováno ekonomických subjektů, a to k Největší podíl těchto ekonomických subjektů působí v kategorii velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel s podílem 25,0 %. Další významné kategorie jsou profesní, vědecké a technické činnosti s podílem 11,6 % na celkovém počtu subjektů ve městě, dále stavebnictví (10,0%) a průmysl (9,4%). 43

44 Obrázek č. 3 - Struktura ekonomických subjektů v Českém Těšíně k (zdroj: ČSU) 2.2% 4.4% 25.0% 1.5% 10.0% 5.8% 9.4% 2.7% 6.1% 8.8% 5.7% 11.6% 1.4% 1.6% 1.7% 2.0% zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl stavebnictví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel doprava a skladování ubytování, stravování a pohostinství informační a komunikační činnosti peněžnictví a pojišťovnictví činnosti v oblastni nemovitostí profesní, vědecké a technické činnosti administrativní a podpůrné činnosti vzdělávání zdravotní a sociální péče kulturní, zábavní a rekreační činnost osttní činnost nezjištěno Průmysl Českého Těšína je známý díky tradiční polygrafické produkci. Společnost FINIDR, s.r.o. patří v ČR s produkcí přes 20 miliónů knih ročně k největším firmám v oboru. Na více než dvousetletou tradici navazuje Těšínská tiskárna, a.s. Trojlístek českotěšínských tiskáren doplňují Těšínské papírny, s.r.o., které se zaměřují kromě papírové produkce také na tisk publikací. Polygrafický průmysl nemá silnou pozici pouze v hospodářství Českého Těšína, ale v rámci celého Moravskoslezského kraje (s dalšími polygrafickými centry Ostravou a Opavou). Z celkového počtu podnikatelských subjektů v roce 2013 v Českém Těšíně podnikalo 65 % fyzických osob, 13 % obchodních společností, dále působilo na území města 22 % ostatních právních forem. Obrázek č. 4 - Struktura podnikatelských subjektů v Českém Těšíně k (zdroj: ČSU) 22% 13% 65% fyzické osoby - živnostníci obchodní společnosti ostatní Ekonomická aktivita Hospodářské podmínky území (zejména širšího regionu) mají u SO ORP Český Těšín zásadní význam pro další vývoj, zejména vlastního města. Základní údaje o ekonomické aktivitě obyvatel obcí SO ORP přináší následující tabulka. Nejaktuálnější údaje v této struktuře jsou výsledky ze sčítání lidu, domů a bytů

45 Tabulka č Ekonomická aktivita obyvatel, pohyb za prací (zdroj ČSÚ, SLDB r.2011 k datu ) ekonomicky aktivní územní jednotka zaměstnaní ekonomicky neaktivní osoby pracující nezaměstnaní celkem zaměstnanci zaměstnavatelé na vlastní účet ČR okres Karviná celkem SO ORP Český Těšín Chotěbuz Možnosti zaměstnanosti obvykle vytvářejí hlavní rámec prosperity většiny sídel, přesněji řečeno regionů. Tyto hospodářské regiony jsou formovány, vymezovány zejména podmínkami pohybu za prací. V případě SO ORP Českého Těšína je tímto regionem většina okresu Karviná, velká část okresu Frýdek Místek a částečně i Ostrava. Na rozdíl od většiny měst do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí, záporné saldo pohybu je cca až osob. Pro širší srovnání jsou v další tabulce uvedeny údaje i za srovnatelná města, která potvrzují pozice města z hlediska pohybu za prací. Tabulka č Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými městy (zdroj ČSÚ, SLDB 2011) dojíždějící do obce vyjíždějící z obce saldo dojížďky celkem z toho denně celkem z toho denně celkem z toho denně obsazená pracovní místa na 1000 zacelkem městnaných Kraj celkem Okres celkem Ostrava Český Těšín Havířov Karviná Bohumín Třinec Hlavní centrem vyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec (1230 vyjíždějících denně). Obce SO ORP těží z funkční provázanosti celé Ostravské sídelní aglomerace z hlediska pohybu za prací, částečně i při řešení problémů nezaměstnanosti. Trh práce a nezaměstnanost Český Těšín podobně jako většina měst ostravské aglomerace prošla v 90. letech krizí v důsledku transformace regionální ekonomiky, která byla v minulých desetiletích v porovnání s ostatními regiony Česka zaměřená na těžký průmysl. K největším zaměstnavatelům ve městě patřily v r Nemocnice Český Těšín, a.s., KOVONA SYSTEM, a.s., Těšínská tiskárna a.s., tiskárna FINIDR, s.r.o. a Těšínské papírny, s.r.o. K největším zaměstnavatelům v MSK patří OKD, a.s. V roce 2010 zaměstnávala firma v průměru vlastních zaměstnanců a pracovníků dodavatelských firem. Dalším významným zaměstnavatelem v regionu jsou Třinecké železárny, a. s. K společnost zaměstnávala zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti v rámci obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín činila 11,85 % k Na základě dohody s Českým statistickým úřadem Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Podíl nezaměstnaných osob činil 10, 07 % k

46 Tabulka č Vývoj nezaměstnanosti v ORP Český Těšín k (zdroj: * - od ukazatel EAO nahrazen obyvatelstvem ve věku let ** - od používán nový ukazatel Podíl nezaměstnaných osob Rok Dosažitelní uchazeči Míra EAO celkem nezaměstnanosti ,3% ,0% ,2% ,5% ,6% ,9% ,5% ,0% ,85% * 10,07%** - Volná místa Vývoj míry nezaměstnanosti v ORP Český Těšín od roku 2002 v porovnání s okresním a celorepublikovým průměrem znázorňuje následující obrázek. Obrázek č. 5 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ORP Český Těšín od roku 2002 v porovnání s okresním a celorepublikovým průměrem (zdroj: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Statistiky nezaměstnanosti v časových řadách MPSV, Míra nezaměstnanosti (potažmo podíl nezaměstnaných osob) v obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká, ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznému poklesu, což bylo ovlivněno z menší části i změnou metodiky měření. Tento klesající trend byl pozastaven vlivem ekonomické a hospodářské krize v roce 2008, kdy se dopady krize začaly projevovat od roku Míra nezaměstnanosti dosahovala do roku 2006 téměř dvojnásobku celostátní průměrné míry nezaměstnanosti. Od roku 2007 dochází k postupnému snižování rozdílu míry nezaměstnanosti v Českém Těšíně oproti celé ČR. V porovnání s ostatními obcemi s rozšířenou působností v rámci okresu Karviná měla v měsíci prosinci 2013 ORP Český Těšín nejnižší podíl nezaměstnaných osob (10, 07 %), druhá byla ORP Bohumín s mírou nezaměstnanosti (10,11%), zatímco nejvyššího podílu dosahují obvody úřadu práce Karvinsko (14,42%), Orlová (12,50%) a Havířov (12,19%), kde došlo k největšímu útlumu těžkého průmyslu. Nedávný vznik průmyslové zóny Pod Zelenou v Českém Těšíně o ploše m 2, příchod důležitého investora a poloha uvnitř trojúhelníku tvořeného automobilovými závody ve městech Nošovice, Žilina a Bielsko-Biala dávají dobré předpoklady pro pokles nezaměstnanosti v budoucnosti. Korejská firma PHA Czech postavila v roce 2007 montážní závod v ulici Strojnická, kde se sestavují dveřní moduly pro automobilku Hyundai. Závod byl uveden do provozu v roce 2008 a společnost zaměstnala okolo 145 lidí. K dalším důležitým investorům v Českém Těšíně v oblasti automobilového průmyslu patří korejská společnost Donghee Czech, která v roce 2011 zaměstnávala 393 osob. Následující tabulka uvádí vývoj průměrné nominální mzdy v Moravskoslezském kraji a procentnímu podílu k celorepublikovému průměru v jednotlivých letech Za toto období došlo k nárůstu průměrné nominální mzdy o 12,7 %. Za poslední 3 roky se průměr nominální mzdy v Moravskoslezském kraji dostal na lepší úroveň co se týče celorepublikového průměru (v roce 2009 to bylo dlouhodobě nejníže pod republikovým průměrem - o 8,4%, v roce 2011 i 2012 již jen o 6,1%). 46

47 Tabulka č Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (na přepočtené počty) v letech (zdroj: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech , ) Kč % ČR Kč % ČR Kč % ČR Kč % ČR Kč % ČR MSK , , , , ,9 ČR , , , , ,0 Ve výzkumu Město pro byznys 2008 společnosti Factum Invenio byly sledovány podmínky pro podnikání v jednotlivých krajích. V průzkumu mezi podnikateli se město Český Těšín umístilo na 4. místě (z 22 srovnávaných) v rámci průzkumu mezi podnikateli, kteří tak vyjádřili svou spokojenost. Kladně bylo také hodnoceno kritérium cenových podmínek (6. místo z 22 srovnávaných měst v kraji). Podle sčítání lidu vyjíždělo denně za prací z Českého Těšína v roce 2011 mimo město 42 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, z toho okolo 35 % v rámci okresu Karviná a zhruba 57 % do ostatních okresů Moravskoslezského kraje (zejména do Třince v okresu Frýdek-Místek), což dokumentuje skutečnost, že přirozená spádovost Českého Těšína probíhá z podstatné části do oblasti Třinecka, jehož správní obvod ORP patří v rámci kraje k méně postiženým nezaměstnaností, a že vymezení okresů v kraji mělo politický charakter. V uplynulých sto letech výrazně ovlivnil rozvoj okresu Karviná a jeho pracovního trhu těžební průmysl. Zaměstnanost subjektů z odvětví těžby nerostných surovin k dosáhla osob, což znamenalo meziroční pokles o 12,2 %. Podíl zaměstnanosti v těžebním průmyslu na celkové zaměstnanosti okresu činila v roce ,2 %. V roce 2007 bylo v okrese 4415 zaměstnavatelů, což představuje roční nárůst o 2,5 %. Trend postupného poklesu zaměstnanosti u zaměstnavatelů v okresu má dlouhodobý charakter (začal v roce 1997). Největší meziroční pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v roce 1999, a to o 7927 osob (tj. úbytek 8,3 %), v důsledku privatizace a restrukturalizace zejména důlních, ale i hutních závodů. Dle nejnovějších dat činí podíl nezaměstnaných osob v okrese Karviná 12,52 % k Obrázek č. 6 Podíl nezaměstnaných osob v okrese Karviná k (zdroj:portál MPSV, dostupné z [Staženo ]) Podíl nezaměstnaných osob v okrese Karviná k Bohumín Bohumínsko 10,11 % Dolní Lutyně Dětmarovice Petrovice u Karviné Orlová Rychvald Orlovsko 12,50 % Petřvald Doubrava Karviná Karvinsko 14,42 % Havířov H. Suchá Stonava Havířovsko 12,19 % Horní Bludovice Albrechtice Chotěbuz Těrlicko Českotěšínsko 10,07 % Český Těšín kilometry Podíl nezaměstnaných osob a její disparitu mezi oblastmi Karvinského okresu dokumentuje obrázek č.6. 47

48 Obrázek č. 7 - Vývoj míry nezaměstnanosti a její nerovnoměrnosti mezi okresy Moravskoslezského kraje v letech (od roku 2004 podle metodiky platné od ), (Zdroj: Statistická ročenka Moravskoslezského kraje ČSU, Ostrava, 2010) Velmi závažný problém v Českém Těšíně představuje dlouhodobá nezaměstnanost. Podle Českého statistického úřadu byl k v obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Český Těšín (tvořený dále ještě obcí Chotěbuz) podíl osob v evidenci úřadu práce déle než 1 rok 42 % nezaměstnaných. Tato hodnota převyšuje průměr kraje (38 %). Od roku 2005 však dlouhodobá nezaměstnanost jak v obci Český Těšín, tak v celém kraji, klesla. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo kleslo z 65 uchazečů v roce 2009, na 28 uchazečů v roce V roce 2010 došlo k meziročnímu poklesu počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo téměř o 43 %. Český Těšín se dle tohoto indikátoru umístil na 5. místě všech ORP v Moravskoslezském kraji. V roce 2010 zde bylo evidováno uchazečů o zaměstnání, přičemž volných pracovních míst bylo k dispozici 64. Tabulka č Počet uchazečů na 1 pracovní místo v ORP Moravskoslezského kraje (zdroj: Strategický plán rozvoje města) Pořadí ORP Moravskoslezského kraje Počet uchazečů / 1 prac. místo 1 Ostrava 15,1 2 Nový Jičín 17,7 3 Frýdek - Místek 22,3 4 Kopřivnice 24,2 5 Český Těšín 28,0 6 Hlučín 30,2 7 Bruntál 30,7 8 Opava 30,7 9 Třinec 30,8 10 Bohumín 35,2 11 Jablunkov 35,6 12 Odry 36,7 13 Frenštát p. Radhoštěm 37,3 14 Krnov 39,1 15 Bílovec 41,2 16 Karviná 45,3 17 Frýdlant n. Ostravicí 46,9 18 Havířov 50,2 19 Kravaře 71,5 48

49 20 Orlová 84,2 21 Vítkov 96,4 22 Rýmařov 146,5 Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 V obvodu ORP Český Těšín tvoří více než polovinu uchazečů o zaměstnání ženy. Konkrétně se jednalo v roce 2009 o 53,2% podílu žen na celkové nezaměstnanosti, což je mírně více než krajský podíl (46,8%). Podíl věkové kategorie do 24 let v ORP Český Těšín klesl na 15,5% (oproti 21,5% v r. 2005) a věkové kategorie nad 50 let činil v roce 2010 v ORP Český Těšín vzrostl na 31,5% (21,8 % v r. 2005). Podíl věkové kategorie do 24 let v ORP Český Těšín je pod krajským průměrem, který činí 16,4%. Podíl věkové kategorie nad 50 let dosahuje hodnot vyšších než je krajský průměr o 2,3 procentní body. Podíl absolventů na celkové nezaměstnanosti v r dosáhl 5,6% (pokles oproti r. 2005, kdy podíl absolventů dosahoval 8,4 %). U kategorie absolventů se jedná o hodnoty obdobné krajskému průměru (5,5%). Další vývoj úrovně nezaměstnanosti je obtížně odhadnutelný. Otázkou pro budoucnost z hlediska prognózy vývoje počtu obyvatel není ani tak absolutní výše nezaměstnanosti, ale srovnání s ostatními konkurenčními městy, obcemi či širší pozice regionu (okresů Karviná a Ostrava). Tj. zda v Českém Těšíně bude ve srovnání s výhledovými migračními centry nezaměstnanost dlouhodobě vyšší či nižší. Oblasti s nižší nezaměstnaností, vyššími výdělky jsou migračně atraktivnější. Pro vývoj po r.1990 při stále rostoucí nezaměstnanosti, je však charakteristické, že pohyb za prací (stěhování) je stále velmi malý. Nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale i situací před rokem Nezaměstnanost se stále ještě neprosadila jako jednoznačný migrační faktor (v současnosti nelze prokázat výraznou závislost mezi záporným saldem migrace-stěhováním za prací a nezaměstnaností, pouze mezi cenou bytu a nezaměstnaností). Jednou z hlavních příčin malého pohybu za prací je regulace nájemného, zvyšující cenu bydlení na jediném reálně dostupném systému bydlení - volném trhu bydlení. Právě změna situace v sociální podpoře bydlení by v budoucnu mohla otevřít stavidla migrace z regionu (zejména města Havířova). Řešení problému nezaměstnanosti představuje strukturovaný problém, možnosti územního plánování jsou v tomto směru omezené. Pomineme-li významné makroekonomické činitele (vysoké zdanění práce zejména u nízkopříjmových skupin, regulace trhu práce, nepřesné zacílení podpory, omezení pohybu za prací) pak další řešení se nacházejí zejména na regionální úrovni (místní podpora podnikání, příprava průmyslových zón). V územním plánu Českého Těšína je vymezena omezená řada menších ploch pro funkci výroby a s možností podnikání. Zásadní potencionální impuls pro rozvoj města však představuje plocha průmyslové zóny Pod Zelenou, jejíž nabídka je však již využitá. Plochy území centra obchodně obytná zóna Jablunkovská-Frýdecká mají perspektivu brzkého využití. Relativně větší plochy s ohledem na počet ekonomicky aktivních obyvatel obce, jsou vymezeny v územním plánu Chotěbuze. Posouzení plošné přiměřenosti nabídky nových podnikatelských ploch, areálů v územních plánech je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějícím zdanění stavebních pozemků dani z nemovitostí odvozené z poskytovaných užitků obcemi např. napojení na technickou infrastrukturu). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na zelených plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch (areálů) tak naráží pouze na obecná racionální omezení územního plánování, zejména potřeby ochrany podmínek životního prostředí. Na druhé straně zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí např. v obytné zástavbě, v dopravně obtížně dostupných lokalitách center měst) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území měst (např. vymístění výroby, podnikání z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě). O přetrvávající poptávce po těchto plochách svědčí jejich faktické plné využití v rámci celého širšího regionu Ostravska. Hlavní požadavky pro územní plánování v oblasti hospodářských podmínek, je při vymezování ploch pro nové ekonomické aktivity v obcích, mít na paměti další souvislosti, např. demografický vývoj v místě, dostupnost v tomto směru lépe vybavených center a optimální využití stávající technické infrastruktury. 49

50 A2.3 Celkové vyhodnocení stavu a vývoje území Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 Území ORP Český Těšín má celkově příznivé přírodní podmínky. Jde o pahorkatinu, klimaticky mírnou, kde srážky ani průtoky obvykle nedosahují nijak extrémních hodnot. Stav vodního režimu je příznivý, území netrpí nedostatkem vody. Koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí, velké plochy trvalých travní porostů, doplněné rozptýlenou krajinnou zelení ve výše položené části území, přispívají k tomu, že zejména západní a severní část řešeného území lze charakterizovat jako vcelku vyváženou krajinu, v niž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Tento charakter ovšem může narušit předimenzovaný nárůst sídel a nevhodné zásahy do zachovalých částí harmonické krajiny. Během posledních 15 roků se značně zvýšil podíl neobdělávané zemědělské půdy (zřejmě ze spekulativních důvodů snaha o přeměnu v zastavitelné pozemky). Území města Český Těšín patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Je to dáno souborem několika faktorů, např. geomorfologií terénu, který vytváří dobré předpoklady pro častější inverze s nižším prouděním vzduchu, ale nejdůležitějším faktorem je velká hustota průmyslu, automobilová a nákladní doprava a velká hustota zalidnění v podobě rozptýlené zástavby bez napojení na centrální vytápění. Celkovou místní imisní situaci, tj. zdejší ovzduší, ovlivňuje množství emisí z místních zdrojů a dopravy, ale hlavně emise z velkých a zvláště velkých zdrojů, nacházejících se mimo město Český Těšín, např. provozy v areálu Třineckých železáren, hutní a strojírenské podniky v Ostravě, elektrárna Dětmarovice, teplárny v Karviné, ale také energetické a průmyslové zdroje na území Polska. Město Český Těšín je již dlouhou řadu let vyhlášenou oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro překročené hodnoty suspendovaných částic PM 10 (tj. prachové částice velikostní frakce 10 µg) a benzo(a)pyren. S nárůstem dopravy souvisí nárůst zatížení hlukem, zejména ze silniční dopravy. Jakost povrchových vod se celkově nezlepšuje. Podstatně lepší kvalita vod je ve vodních tocích, které mají přirozený charakter a nachází se kolem nich jen malé množství zástavby. Nejzachovalejším vodním tokem je Chotěbuzka, a to zejména v úseku katastrálního území obce Chotěbuz až po ústí do Stonávky. Naopak neuspokojivý stav je u vodních toků protékajících zastavěným územím, zejména intravilánem města. Tyto potoky jsou zregulovány s minimální členitostí dna a břehů a redukovanými nebo žádnými břehovými porosty. V zastavěném území je do nich zaústěno velké množství vyústí odpadních a dešťových vod. Z hlediska ochrany přírody a krajiny se jedná o území intenzívně využívané, nicméně část řešeného území (zejména jeho hornatější západní a severní část) lze považovat za vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Rozloha zemědělské půdy se neustále snižuje ve prospěch ploch zastavěných. Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné 16,48%, část lesních pozemků je chráněna jako lesy ochranné, resp. zvláštního určení. Dopravní infrastruktura je rozvinutá a obsahuje silniční a železniční dopravu. Území Moravskoslezského kraje patří vedle hlavního města Prahy a severních Čech k regionům s největší koncentrací obyvatelstva a průmyslových aktivit v České republice, proto je Těšínsko svým charakterem předurčeno pro tranzitní charakter jak silniční, tak i železniční dopravy. Všechna sídla jsou dostupná po veřejných komunikacích silniční dopravou, do všech sídlel zajíždí hromadná autobusová nebo městská doprava. Četnost spojů je však úměrná velikosti obce a její vzdálenosti od centra. Město má dobré železniční spojení celorepublikového významu a tvoří významný železniční uzel. Silniční síť je přetížena, avšak díky vybudovanému obchvatu již nákladní doprava neprojíždí městem Český Těšín. Problémem města je doprava v klidu nedostatek parkovacích míst. Technická infrastruktura v území je stabilní a spolehlivě pokrývá potřeby obyvatel i podniků v celém území. Je zastoupena všemi druhy inženýrských sítí pro zásobování energiemi, vodou a zařízeními pro odvádění a čištění odpadních vod s výjimkou produktovodů a ropovodů. Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území především vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r.1990, záporné saldo migrace, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. Město Český Těšín vykazuje po r každoroční pokles počtu obyvatel. Migrace (v průměru úbytek zhruba 110 obyvatel ročně) způsobuje odliv zejména mladých a sociálně úspěšných rodin z města. Cílem migrace jsou jak obce v okolí (suburbanizační projevy), tak i vzdálená města (častým jevem je skutečnost, že studující mladí lidé zůstávají v městech a regionech studia mimo Český Těšín). Vývoj věkové struktury obyvatel po r.2001 dále zhoršuje předpoklady přirozené měny obyvatel, kladná bilance přirozené měny se zřejmě změní v zápornou. Znepokojující skutečností je, že celkový pokles 50

51 počtu obyvatel i přes kolísání v jednotlivých letech nevykazuje tendenci ke zlepšení. Počet obyvatel v dlouhodobějším výhledu (po r. 2025) tak může poklesnout i pod 24 tis. Větší část domovního fondu v Českém Těšíně vznikla za éry socialismu, takže je poměrně mladý. Nicméně tuto skutečnosti nelze považovat jednoznačně za pozitivní, neboť z ní vyplývají problémy spojené s kvalitou domovního fondu. To se týká především sídliště Svibice, kde žilo v roce 2003 ve 2230 obydlených bytech 6820 trvale bydlících obyvatel, což představuje zhruba čtvrtinu obyvatel města. Několikanásobně nižší intenzita bytové výstavby v posledních letech ve SO ORP jako celku je patrná z evidence ČSÚ a stavebního úřadu MěÚ Český Těšín. Region (podobně jak okolní SO ORP) vytvářejí rozsáhlou oblast s velmi nízkou intenzitou bytové výstavby v ČR (vycházející z Ostravska, pokračující přes sever Olomouckého kraje až k hranicím Pardubického kraje). Nízkou intenzitu bytové výstavby způsobuje její malý rozsah ve městě Český Těšín. Na druhé straně obec Chotěbuz vykazuje intenzitu bytové výstavby výrazně nad průměrem ČR a existují zde i značné záměry nové bytové výstavby. Potencionální nabídka pozemků v Českém Těšíně je velmi vysoká, což vyplývá především ze samotného charakteru rozptýlené zástavby. Převažuje snaha vlastníků těchto pozemků je nabídnout k zástavbě a to i v případech naprosto nevhodných z hlediska ekonomického, urbanistického nebo ochrany přírody. Ceny pozemků pro výstavbu rodinných domů na území města (v jeho okrajových sídlech) jsou stále poměrně nízké ( Kč/m 2 ). To svědčí o převaze nabídky nad poptávkou, ale i o skutečnosti, že většinou se prodávají nepřipravené stavební pozemky (s chybějící technickou infrastrukturou). Technická vybavenost a kvalita bydlení se neustále zlepšuje a naopak se snižuje počet osob na jeden trvale obydlený byt i počet osob na jednu obydlenou místnost. Hlavní rozvojový pól cestovního ruchu a rekreace představuje město Český Těšín, kde dochází ke zlepšení propojení centra s historickým jádrem polského Cieszyna se zámeckým vrchem a mnoha historickými památkami. Město Český Těšín zaměřuje své úsilí na posílení rekreace a cestovního ruchu opírající se o příhraniční polohu města, kulturní tradice a vlastní předpoklady území (parky a zelené plochy) tak i doplnění sportovně rekreační vybavenosti. Obec Chotěbuz s Archeoparkem, zámkem (potřeba rozsáhlých investic), opravenou věží-hláskou a s připravovanými dalšími aktivitami (dobudování sportovně rekreačního zázemí, jezdecký areál apod.) je pro cestovní ruch atraktivní obcí. V současnosti chybí především kvalitní dopravní propojení tohoto území, zejména doplnění cyklostezkami. Potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace SO ORP Český Těšín doplňuje širší zázemí města zejména s Moravskoslezskými Beskydami a přehradními nádržemi (Těrlicko, Žermanice). Hospodářství Českého Těšína je silně zaměřeno na oblast průmyslu, v rámci kterého dominuje polygrafický průmysl. Potenciál pro rozvoj nabízí automobilový průmysl v nově vybudované průmyslové zóně a rozvoj sektoru služeb, např. cestovního ruchu. Míra nezaměstnanosti v obvodu obce s rozšířenou působností Český Těšín je dlouhodobě velmi vysoká, ačkoliv od roku 2005 dochází k jejímu výraznému poklesu, což bylo ovlivněno z menší části i změnou metodiky měření. Tento klesající trend byl pozastaven vlivem ekonomické a hospodářské krize v roce 2008, kdy se dopady krize začaly projevovat od roku Míra nezaměstnanosti dosahovala do roku 2006 téměř dvojnásobku celostátní průměrné míry nezaměstnanosti. Od roku 2007 dochází k postupnému snižování rozdílu míry nezaměstnanosti v Českém Těšíně oproti celé ČR. A3 VYHODNOCENÍ PRŮZKUMŮ ÚZEMÍ V ORP Český Těšín byl zpracovateli ÚAP v průběhu dubna až září 2013 proveden terénní průzkum. Cílem těchto prací bylo zjištění současného stavu území, především jeho místních hodnot a změn ve využití ploch oproti platným územním plánům obcí a územně analytickým podkladům. Průzkumem obcí byly doplněny tyto údaje a jevy, které nebylo možné zjistit jiným způsobem: A001 změny zastavěného území oproti platnému A002 změny ploch výroby oproti platnému A003 změny ploch OV oproti platnému a identifikace druhu stávajícího obč. vybavení A004 změny ploch k obnově oproti platnému a případný návrh nových A008 místní drobné památky, které nejsou v seznamu památek (pomníky, křížky, zvoničky, kapličky, sochy, pamětní desky) A011- hodnotné hranice přírodního a urbanizovaného prostoru (přechod zástavby do volné krajiny přes zahrady a sady nebo jinou zeleň), hranici kompaktní zástavby, jádro obce, případné urbanistické celky obce, aleje a stromořadí, historické cesty, krajinné prvky (stráně, terénní zlomy, nivní polohy v obci i mimo ni), rybníkářské soustavy A013 historicky cenné stavby 51

52 A014 architektonicky cenné stavby A015 významné stavební dominanty A020 významné vyhlídkové body Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 A4 ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ HODNOT ÚZEMÍ A4.1 Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty A4.1.1 Popis průzkumů území a následné zatřídění V rámci zpracování díla provedl pořizovatel podrobné průzkumy v terénu, které byly zaměřeny na hledání a následnou vizuální prohlídku hodnotných areálů, staveb a prvků drobné architektury, stavebních dominant a významných průhledů do krajiny. Mezi významné urbanistické hodnoty řešeného území patří vzhledem ke svému charakteru zástavba centra města Český Těšín, která je dána na severu severní hranicí parcel, jež svou jižní stranou přiléhají k Masarykovým sadům, na východě řekou Olší, na jihu jižní hranicí parcel, jež svou severní stranou přiléhají k ulicí Střelniční a na západě železniční tratí. Takto vymezené centrum města bylo Ministerstvem kultury prohlášeno za památkovou zónu (viz. str. 42). Bohužel ani jedno z ostatních řešených katastrálních území nevykazuje zachovalé rostlé jádro obce s historickou návsí či jiné markantní prostranství tak, aby mohlo být zatříděno jako hodnotné. Kromě architektonických objektů, které jsou na seznamu nemovitých kulturních památek, byly jako hodnotné zatříděny ty objekty, jež odkazují na původní lidovou architekturu bez ohledu na stavebnětechnický stav a dále ty objekty, jež svým vnějším architektonickým výrazem, stavebním slohem nebo řemeslným propracováním zpracovatele jako hodnotné cítí. Vzhledem ke svému významu je nutné zmínit již zmizelou hodnotnou stavbu kavárny AVION, na jejímž původním místě je již v současné době v provozu její replika, realizovaná v rámci projektu Revitalpark v roce Také historické odkazy drobných staveb jako jsou kříže a boží muka spolu s dochovanými památkami sakrální architektury jsou zařazeny jako hodnotné. Objekty vedeny v seznamech Národního památkového ústavu a požívající legislativní ochranu, jsou zároveň limity a jsou v grafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i ve výkresu limitů. Mezi kulturní hodnoty jsou zařazeny při průzkumech nalezené památníky, pamětní desky nebo jiné zajímavosti z historie města. Mezi nedokumentované, ale neméně významné kulturní hodnoty města Český Těšín nepochybně patří každoročně konané akce jako např. mezinárodní divadelní festival Bez hranic, mezinárodní filmový festival Kino na hranici, Svátek tří bratří nebo Těšínský jazzový festival, tak i aktivní spolkový život (především v Chotěbuzi - 2 sbory hasičů, SOKOL, PZKO, jezdecký klub, Klub vojenské historie...). Zájmovému území dominuje město Český Těšín. Ostatní integrovaná sídla i obec Chotěbuz mají charakter venkova. Jako významné stavební dominanty byly vymezeny zejména hraniční přechody přes řeku Olši do Polska, replika kavárny AVION, Sportovní areál Frýdecká a Sportovně kulturní středisko v Chotěbuzi. Výraznými negativními dominantami, umístěnými na horizontu Koňákovského hřbetu jsou telekomunikační věže v Mistřovicích a technická dominanta vodojemu v Koňákově. Silně se taktéž uplatňují liniové stavby VVN, mající zásadní vliv na krajinný ráz. Liniové stavby VVN spolu s již zmiňovanými telekomunikačními věžemi krajinu silně technizují. Všechny tyto objekty areály nebo místa, zatříděné jako hodnotné, byly fotodokumentovány a dle přiřazených čísel přehledně zpracovány jak do výkresu hodnot, tak tabulky podle katastrálních území v samostatné příloze D1 - Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty. V rámci aktualizace č.3 proběhla vizuální kontrola stavu urbanistických, architektonických a kulturních hodnot, kde to bylo vhodné, byla pořízena nová fotodokumentace. A4.1.2 Území s archeologickými nálezy Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkový ústav (ústřední pracoviště) pro Státní archeologický seznam (SAS). Jedná se o území, na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. Ve správním území se nachází níže uvedené kategorie UAN I, II a III. Jsou zároveň limity a jsou v grafické části uvedeny jak ve výkresu hodnot, tak i ve výkresu limitů a také v kapitole A5. Zjednodušeně lze říci, že místa s prokázanými nálezy a sídla jsou označeny jako UAN I, určité pásmo kolem UAN I je 52

53 označeno jako UAN II, vytěžená území jsou UAN IV a vše ostatní v území je považováno za UAN III. Na celé území ORP Český Těšín je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností archeologických nálezů. UAN jsou pracovně rozděleny do čtyřech kategorií: UAN I - území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů UAN II - území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů % (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.) UAN III - území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškeré území státu kromě kategorie IV) UAN IV - území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů (veškerá vytěžená území doly, lomy, pískovny, cihelny apod.) A4.1.3 Technické hodnoty Zvláštním typem architektonické památky nacházející se v řešeném území jsou objekty lehkého opevnění, jež jsou stavebním doklady poměrně nedávné pohnuté historie. V roce 1938 Československá republika zde intenzivně stavěla linii lehkého opevnění na obranu proti Polsku. O pouhý rok později po záboru Těšínska Polskem se opět stavělo lehké opevnění. Tentokrát polské, na obranu proti Německu. Objekty lehkého opevnění se dodnes až na výjimky zachovaly ve výborném stavu. V úvodu považujeme za nutné zdůraznit zcela výjimečný fakt. Zatímco objektů československého lehkého opevnění byly na území bývalého Československa (Čechy, Morava, Slovensko, Zakarpatská Ukrajina) postaveny tisíce, polské objekty se zachovaly na současném území České republiky pouze dva. Jedná se tedy o technickou památku mimořádného významu. A Polské lehké opevnění vz.39 Takticko-technická data Hlavní typ bojového objektu pozice Těšín měl být vyzbrojen dvěma těžkými kulomety pro palbu na obě strany šikmo do předpolí. V závislosti na typu použité výzbroje byl odměr palebného vějíře 60 (pro kulomet Browning vz. 30) nebo 50 (pro kulomet Maxim vz. 08). Tento objekt se stavěl ve dvou variantách, buď s půdorysem střelecké místnosti ve tvaru obdélníku nebo rovnoramenného lichoběžníku. Střílny se nacházely 60 cm nad úrovní terénu. Ze shora je chránily krakorce a ze strany nepřítele ochranná křídla. Uvnitř objektu pod střílnami stály masivní dřevěné stoly o šířce 90 cm, na které se umísťovaly zbraně. V týlové stěně byl vchod o rozměru 120x65 cm (stejný u všech typů objektů) chráněný předsíní, střílny pro pušky a vyústění komínu železných kamínek, sloužících k vytápění objektu. V pevnůstkách nebyla použita mechanická ventilace, ale pouze přirozená gravitační. K osvětlení sloužily petrolejové lampy a svíčky. Osádku tohoto typu objektu tvořilo pět mužů, plocha bojové místnosti byla 5,7 m 2. Je nutné zdůraznit, že tento opevněný úsek neměl charakter nějaké Maginotovy linie a že se skládal hlavně z okopů, dřevozemních objektů a systému překážek. Železobetonové objekty zde představovaly pouze jakési pilíře, o které se tato obrana opírala. Paradoxně jedna ze zdánlivých vad objektů nedostatek pancéřování ve střílnách se ukázala být jejich výhodou. V případě bezprostředního zásahu střílny, kdy došlo k zabití nebo zranění části osádky a zničení kulometu, bylo možno zbraň snadno vyměnit, což by v případě objektu s pancéřovou střílnou a speciální pevnostní lafetou mohlo dělat velké problémy. Díky svým malým rozměrům představovaly polské pevnůstky obtížný cíl jak pro německé dělostřelectvo, tak i pro Luftwaffe. Polským konstruktérům se podařilo vytvořit jedno z nejlepších opevnění v dějinách, neboť získali jeden z nejpříhodnějších poměrů mezi cenou objektu, jeho odolností a sílou palby. Všude, kde nepřítel narazil na linii obrany opevněnou tímto typem objektů, byl zastaven a donucen k rozvinutí sil a přisunutí dělostřelectva, přičemž jeho útok ztratil prudkost a rychlost. Tyto malé bojové objekty zastavily německé útoky stejně jako větší, dražší, silněji vyzbrojené a odolnější fortifikace holandské, belgické nebo francouzské, a někdy bojovaly i lépe. Jestliže porovnáváme polský lehký objekt pro boční palbu dvou kulometů s československým lehkým objektem vz. 37, je nutné si uvědomit, že při stejné palebné síle byl 53

54 polský objekt levnější a odolnější proti dělostřelectvu; navíc byl opatřený krakorci nad střílnami, které je lépe chránily před palbou vrchní skupinou úhlů a činností útočných družstev. Všechny objekty na pozici Těšín vycházely z typových projektů zveřejněných v Instrukci saperskiej umocnien polowych, vydané v roce 1939, která měla usnadnit masovou výstavbu opevnění. Podle těchto projektů se budovala opevnění na pozicích podél celé polsko-německé hranice, pouze s mírnými modifikacemi (různé provedení ochrany vchodu, která časem úplně vymizela, různé rozměry střílen, otvorů v týlové stěně apod.). Objekty měly podle polské předválečné terminologie odolnost B ; čili odolávaly jednomu zásahu granátem ráže 15 cm nebo více zásahům granáty ráže 10 cm. Umístění objektů Na území Českého Těšína se nachází dva objekty lehkého opevnění vz. 39. První z nich je umístěn na ul. Hornické, poblíž hřiště a je volně přístupný. Druhý objekt je umístěn na ul. Zátiší, v zahradách rodinných domů, a není přístupný. Současné využití objektů Objekt na ul. Hornické je umístěn v rámci nově rekonstruovaného hřiště základní školy a je po domluvě se správcem hřiště volně přístupný. Objekt na ul. Zátiší pravděpodobně slouží jako sklad pro potřeby majitele rodinného domu. Obrázek č. 8 - Objekt lehkého opevnění vz. 39 na ul. Hornické Tato podkapitola byla zpracována s využitím práce Opevněná pozice Mlawa (Chorzepa Jaroslaw in Novodobé fortifikace 2000/3). A Československé lehké opevnění vz. 37 Takticko-technická data Zcela jinak pojatou koncepcí obrany byl systém tvořený lehkým opevněním (dále jen LO) vz. 37, jež bylo schváleno ke stavbě 5.ledna Jednotlivé objekty byly na rozdíl od LO vz. 36 stavěny podél celé hranice, ne jen na nejdůležitějších místech. LO VZ. 37 tvořilo souvislé opevněné pásmo, které sestávalo z několika sledů jednotlivých pevnůstek, nazývaných řopíky (odvozeno od zkratky ŘOP Ředitelství opevňovacích prací). Na méně důležitých místech byla vytvořena opevněná čára jen ze dvou sledů kulometných stanovišť každý sled přitom vytvářel sám o sobě souvislou palebnou přehradu. První sled (sled hlavního odporu) měl zastavit nepřítele, který musel být vystaven nejúčinnější palbě všech zbraní. Sled tvořila linie objektů s bočními palbami tak, že palebná přehrada dosahovala 500 až 600 metrů před linii kulometných stanovišť při střelbě na účinný dostřel kulometů, tj. 800 až 1200 metrů. Objekty druhého sledu (sledu posilového) tvořily také souvislou palebnou přehradu s prvořadým úkolem podporovat a doplňovat palby prvního sledu. Využívalo se více paleb kosých, případně i čelných, aby byla vytvořena i dostatečná hloubka postřelovaného prostoru. Vzdálenost od prvního sledu 500 až 700 metrů se v členitém a nepřehledném terénu zmenšovala. Bylo zásadním požadavkem, aby každý objekt působil svou palbou před a částečně i za oba své sousední objekty, takže každé kulometné stanoviště téhož sledu bylo kromě ochrany palbou sledu posilového či 54

55 zadržovacího většinou chráněné palbami několika sousedů. Vlastní ochrana pevnůstky byla zajištěna hlavně palbami sousedních objektů. Síla stěn a stropů běžných objektů (normální odolnosti) byla vypočtena a odzkoušena proti nejméně jednomu zásahu granátu ráže 10 cm. U čelních zdí je patrné oboustranné prodloužení. Tato ochranná křídla, o délce 1,4 m, byla vybudována z toho důvodu, aby ze strany nepřítele nebylo možné ohrozit palbou střílny pevnůstky. Čelní stěna byla navíc chráněna kamennou rovnaninou 1 m silnou (u zesílených objektů 1,5 silnou), která měla být překryta a vysvahována hliněným záhozem, jež měl být stejně jako strop oset trávou. Zához sloužil k maskování a ke zvýšení odolnosti snižoval účinek střel (granát měl explodovat v záhozu a objekt samotný měl zůstat neporušen). Vchod do pevnůstky je situován vždy v zadní týlové stěně. Je zalomený, dle typu objektu vlevo nebo vpravo, a obsahuje dvojí uzávěr. První uzávěr tvoří mřížové dveře z ocelových prutů o průměru 20 mm, které jsou chráněny vchodovou střílnou, umístěnou ve vnitřní zdi proti vstupu. Druhý uzávěr tvoří pancéřové plné dveře o tloušťce 10 mm. Podlaha předsíňky mezi oběma uzávěry je ve stejné úrovni jako podlaha celého objektu, práh plných dveří je vysoký 35 cm. Dveře jsou opatřeny uzavíratelnou střílnou pro pistoli. Zevnitř se zajišťovaly dvojicí petlic, zvenčí bylo možno dveře otevřít či uzavřít klikou a zámkem, uzamykatelným na klíč. Oboje dveře se otevírají dovnitř. Vnitřní část objektu (u nejčastějšího typu A) tvoří dvě střelecká stanoviště (místnosti) pro kulomety. Ty byly instalovány v lafetách, které byly otočně zavěšeny ve střílnách v bočních stěnách. V chodbičce, spojující obě střelecké místnůstky, je prostor pro ventilátor na nucenou výměnu vzduchu. Ve stropě u obou zbraní jsou zabetonovány roury, do nichž se vkládal periskop v závěsu na pozorování blízkého i vzdálenějšího okolí objektu. U vnitřních stěn i stropu se ponechávalo vnitřní bednění, které bylo ohoblováno a sloužilo osádce především jako zvuková a tepelná izolace. V týlové stěně byl umístěn granátový skluz a dva vývodné otvory. Granátový skluz sloužil pro bezprostřední ochranu týlu objektu a tvoří ho šikmá, pod úhlem 35 ve stěně zabetonovaná roura. V případě, že byla pevnůstka ohrožována nepřítelem v okolí týlové zdi, osádka mohla vyhodit skluzem ruční granát. Jeho exploze by útočníka spolehlivě likvidovala. Vývodné otvory se nacházejí pod stropem na týlové stěně, poblíž boční stěny se střílnou. Nad každou střílnou byl upevněn sběrač zplodin, kde se plyny vzniklé při střelbě shromažďovaly a vnitřním přetlakem vzduchu, vytvořeným ručním ventilátorem, vytlačovaly vývodnými otvory ven z objektu. Typologie lehkých objektů vz.37 Podle tvaru, úkolu a počtu střílen se rozlišují typy LO vz. 37: A, B, C, D, E, F, G a H. Objekty typu A až E byly objekty kulometné, objekty typu F, G a H byly objekty pro organické protitankové kanóny vz. 34 nebo vz. 37 (doprovodné zbraně pěchoty). V následujícím podáváme popis typů LO vyskytujících se v řešeném území. TYP A Objekt je oboustranný, má dvě střelecké místnůstky a tedy i dvě střílny. Podle toho jaký úhel svíraly osy střílen (a tím i hlavně kulometů ve střední poloze), rozlišovaly se pevnůstky typu A na A-120, 140, 160, 180, 200 a 220. Díky bočním střílnám vedl tento řopík boční palby ve směru průběhu opevněného pásma. Obrázek č. 9 - Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ A (v pozadí vlevo další objekt stejného typu) 55

56 Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 TYP D Jedná se o jednostřílnový objekt pro kosou nebo boční palbu. Přibližně by se dal přirovnat k pravé (D1) či levé (D2) polovině objektu typu A. Ideální bylo použití těchto řopíků na svazích a to především prudších než 15 stupňů. Časté je i použití dvojice pevnůstek typu D na vrcholcích kopců místo typu A, aby bylo dosaženo dokonalého postřelování obou svahů kopce. Obrázek č Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ D2 TYP E Jednostřílnový objekt pro čelní nebo kosou palbu. Je odolnější než typ C, ale jeho použití bylo prakticky stejné. Díky vyšší odolnosti mohl být postaven i ve větší blízkosti hlavní obranné linie, nezřídka i pro čelní postřelování silnic, vedoucích od hranice do vnitrozemí. Opět se mohl vyskytovat se dvou variantách - s vchodovou chodbičkou vlevo (E) nebo vpravo (E1). Obrázek č Objekt lehkého opevnění vz. 37, typ E Umístění objektů V katastrálním území Podobora a Zpupná Lhota se zachovala část opevněného pásma tvořeného dvěma sledy objektů lehkého opevnění vz. 37. Pásmo začíná objektem typu E pro čelní palbu u lesní silnice z Podobory do Chotěbuzi, pokračuje jižním směrem formou dvou sledů tvořených objekty typu A a D. Pásmo končí v polích před Zpupnou Lhotou. V Českém Těšíně, na poli za VOP, se nachází torzo objektu typu A. Objekt má odstřelenou zadní stěnu a průraz nad pravou střílnou. Současné využití objektů Tři objekty lehkého opevnění vz. 37 jsou ve správě občanského sdružení Klub vojenské historie Chotěbuz ( dále jen KVH Chotěbuz ), jehož cílem je zrekonstruovat 3 lehké objekty vz. 37 (D2, A-160 zesílený, A140). Každý objekt odpovídá jinému období. Jeden objekt se KVH Chotěbuz snaží zrekonstruovat jako prvorepublikový, druhý jako poválečnou reaktivaci a třetí jako válečnou-německou reaktivaci. Ostatní objekty jsou dílem volně přístupné, dílem jsou postupně uzavírány KVH Chotěbuz s cílem zabránit jejich další devastaci. 56

57 A Návrh na budoucí využití lehkého opevnění Území Těšínska je z hlediska fortifikačního mimořádně zajímavé. Na malém prostoru se zde nalézají vojenské objekty z různých období. Doporučujeme zřídit naučnou historickou stezku (s pracovním názvem Fortifikace tří věků spojující nejzajímavější místa dokladující vývoj území (např. objekty lehkého opevnění vz. 37 a vz. 39, Archeopark v Chotěbuzi Podoboře a další). Považujeme za vhodné stezku koncipovat jako mezinárodní, jako spojnici české a polské části Těšína, s využitím historických vojenských památek v Polsku. A4.2 Přírodní hodnoty A4.2.1 Přírodní hodnoty s legislativní ochranou V úvodu této kapitoly považujeme za nezbytné zdůraznit, že až na výjimky se jedná spíše o indikátory zvýšených krajinářských hodnot, než o samotné hodnoty. Hodnotou není např. registrovaný významný krajinný prvek. Je to administrativně stanovená hranice, pouhý indikátor signalizující zvýšené hodnoty území. Skutečnou hodnotou jsou organismy, resp. společenstva, která se ve významném krajinném prvku nacházejí. Rozdíl mezi hodnotou a indikátorem je markantnější při pohledu na územní systém ekologické stability, který obsahuje jak prvky ekologicky stabilní, tak zahrnuje území nestabilní (plánované, zatím ještě nefunkční prvky ÚSES). Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon 460/2004 Sb.). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Do jižní části řešeného území zasahuje pouze maloplošně zvláště chráněné území přírodní rezervace Velké doly, pro kterou je charakteristický lesní porost blízký přirozené skladbě smíšených lesů Těšínské pahorkatiny formace lipových habřin s chráněnými druhy rostlin. Katastrální území: Český Těšín, (Konská, Český Puncov mimo řešené území) Výměra: 36,50 ha Nadmořská výška: m Vyhlášeno: 1990 Rezervace leží nad nivou řeky Olše, na západních svazích protáhlého hřbetu budovaného těšínskými vápenci (z přelomu jury a křídy). Místy je nalezneme ve výchozech v opuštěných lomech. Původní dubové bučiny byly v 18.stolení zasaženy těžbou vápence a těžbou buku na palivo pro blízké železárny. Díky svým zmlazovacím schopnostem převládají v současnosti v celém komplexu přírodní rezervace lipové habřiny Tilio-Carpinetum s dominujícím habrem obecným (Carpinus betulus), přimíšenou lípou malolistou (Tilia cordata) a velkolistou (Tilia platyphyllos), vzácněji s javorem babykou (Acer campestre) a klenem (Acer pseudoplatanus). Keřové patro tvoří líska obecná (Corylus avellana), svída krvavá (Cornus sanguinea), krušina olšová (Frangula alnus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a bez černý (Sambucus nigra). Na zásaditém podloží se vyvinulo bylinné patro, které je zejména v jarním období souvisle zapojeno. Zpestřuje ho řada vzácných a chráněných druhů. Rostou zde ohrožené druhy okrotice bílá (Cephalanthera damasonicum) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon), dále jaterník podléška (Hepatica nobilis), áron karpatský (Arum alpinum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), česnek medvědí (Alium ursinum), dymnivka dutá (Corydalis cava) a hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis). V lesních porostech byly pozorovány více než čtyři desítky druhů ptáků. Hnízdí tu mimo jiné lejsek šedý (Muscicapa striata) a sluka lesní (Scolopax rusticola). Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V řešeném území se nenachází žádná evropsky významná lokalita (EVL) ani ptačí oblasti ze soustavy Natura 2000 ve smyslu 45a-45d zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v 3 odst. 1), písm. a) zákona č. 114/1992 Sb. definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých 57

58 ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability, přičemž: místní systém zahrnuje vždy prvky systému regionálního a nadregionálního (není bez nich funkční), regionální systém zahrnuje vždy prvky systému nadregionálního (není bez nich funkční). Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, definovanými v 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., jsou biocentra a biokoridory. Navíc, kromě uvedených skladebných prvků zmíněných ve vyhlášce, se také vymezují interakční prvky. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného ekosystému. Biokoridor je lineární úsek krajiny, který umožňuje migraci organismů mezi jednotlivými biocentry. Pro potřeby územního plánování lze prvky ÚSES rozdělit na stávající funkční a návrhové nefunkční prvky ÚSES. Limitem využití území se ÚSES obvykle stává po schválení územně plánovací dokumentace, do které je zapracován. Pro řešené území je zpracována následující územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po změně č. 14 pro obec Chotěbuz, Územní plán Český Těšín, Územně technický podklad nadregionálního a regionálního ÚSES ČR. Studie Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vymezuje nadregionální a regionální ÚSES, návrh vychází z Územně technického podkladu nadregionálního a regionálního ÚSES ČR nadregionální ÚSES není podle ZÚR v řešeném území navržen v řešeném území se nacházejí tři tahy regionálního ÚSES: regionální biokoridor - 1 Olše, tvořený regionálními biokoridory č. 575 a 565 s regionálními biocentry Pod Kempy (č. 198) a Těšínská niva (č. 227), regionální biokoridor 2 Podobora, tvořený regionálním biokoridorem č.619 regionální biokoridor 3 Koňakov, tvořený regionálními biokoridory č. 563 a 564 a regionálním biocentrem Koňákovský les (č. 149), Územní plán sídelního útvaru Český Těšín po změně č. 14 pro obec Chotěbuz a Územní plán Český Těšín vymezují místní ÚSES, tzn. navrhují umístění místních biocenter a biokoridorů a upřesňují vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES (v souladu s ZÚR), lokální prvky ÚSES jsou pro svou obsáhlost uvedeny pouze v mapovém podkladě V rámci problémů určeným k řešení v rámci D, které byly součástí Rozboru udržitelného rozvoje územně analytických podkladů z roku 2008, bylo stanoveno, že vymezení značné části územního systému ekologické stability v řešeném území je nevyhovující a to z důvodu nedodržení minimálních prostorových parametrů místních biocenter. Funkčnost ÚSES byla tedy vážně narušena a bylo nezbytné provést nové vymezení ÚSES, které odstraní výše popsané chyby. U nového vymezení ÚSES, podle studie RNDr. Kotíka, došlo k prostorovým změnám prvků ÚSES vůči původnímu NSÚ Český Těšín, zejména u řešení návaznosti ÚSES na území okolních obcí - v několika případech bylo nutno upravit trasování ÚSES v rámci řešeného území, místy dokonce navrhnout a vymezit novou trasu. Dále došlo k dílčím změnám vymezení prvků ÚSES - v rámci dodržení trasy zpřesnění hranic biocenter a biokoridorů, úprava jejich rozlohy (především biocenter) a v odůvodněných případech výběr příhodnější trasy či plochy pro prvek ÚSES s ohledem na další zájmy v území, parcelaci nebo aktuální stav biocenóz. V rámci zpracování nového územního plánu města Český Těšín bylo převzato nové vymezení ÚSES ze studie Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009) a výše zmíněné nedostatky jsou již v Územním plánu Český Těšín odstraněny. Obec Chotěbuz nemá prozatím zpracovaný nový územní plán a proto je úkolem pro územní plánování, při jeho zpracovávání vycházet z již zmíněné studie Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín, (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009). 58

59 Významné krajinné prvky (VKP) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, 3 definuje VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou část krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Zákon definuje VKP ve dvou polohách: 1. skupinu vyjmenovanou taxativně, významné krajinné prvky ze zákona, přičemž se jedná o biologické jednotky, seřazené do 4 podskupin: lesy, vodní toky a jejich (údolní) nivy, jezera a rybníky, rašeliniště 2. skupinu vyjmenovanou fakultativně, jako jsou zejména mokřady, stepní trávníky, remízky, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Tyto VKP je nutno, na základě evidence úředně zaregistrovat. Významné krajinné prvky jsou zakresleny ve výkresu hodnot. V řešeném území se nacházejí tyto významné krajinné prvky: VKP - lesy Významné krajinné prvky lesy jsou zakresleny dle předaných podkladů Krajským úřadem, odborem Životního prostředí a zemědělství a doplněným údaji z katastrů nemovitostí (pozemky určené k plnění funkce lesa), bez rozlišení toho, zda jsou pozemky v současné době odlesněné či nikoliv. VKP vodní toky, rybníky, jezera Neexistuje korektní podklad pro vymezení VKP, proto bylo nutno přistoupit k výběru ze stávajících podkladů jako základní podklad pro vymezení vodních ploch a širších toků byla použita polygonová data ZABAGED, ortofoto a terénní průzkumy, pro vymezení menších vodních toků byly použita liniová data ZABAGED, dále byly použity další dostupné podklady (např. zaměření státní hranice poskytnuté MV ČR a data Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka v.v.i.), v závěru data byla upravena dle vlastních terénních průzkumů. VKP údolní nivy Vymezení této kategorie VKP bylo nejsložitější, neboť bylo nejprve nutné: 1) stanovit kritéria pro vymezení údolních niv, 2) shromáždit veškeré dostupné relevantní podklady, 3) vyhodnotit podklady a vymezit údolní nivy. Ad 1) Kritéria Pro vymezení údolních niv byly použity následující kritéria geomorfologie, kvalita půd, aktuální stav využití krajiny, plánované záměry. Ad 2 ) Podklady geologická mapa výskyt sedimentů, BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky), Mapování významných krajinných prvků okresů Karviná z r. 1995, autoři RNDr. Jaroslav Kotík a RNDr. Šárka Kotíková, výškopis (ZABAGED, krok vrstevnic 2 m), ortofoto, stav 2003 a 2007, územně plánovací dokumentace, terénní průzkumy. Ad) 3 Vymezení údolních niv Definic údolní nivy existuje celá řada, např. - údolní (říční) niva je chápána jako území přilehlé k vodnímu toku, které je při vyšších průtocích periodicky zaplavováno (BREN, L.J Riparian zone, stream and floodplain issues: a review. Journal of Hydrology, 150: ), 59

60 - preciznějším vyjádřením téhož je definice nivy jako území opakovaně zaplavovaného průtoky stoleté vody. (NANSON, G.C., CROKE, J.C A genetic classification of floodplain. Geomorphology, 4: ) ing. Sklenička, ČZU Suchdol. Za jednodušší a srozumitelnější považujeme formulaci, která údolní nivu definuje jako akumulační rovinu podél vodního toku, tvořenou nezpevněnými sedimenty (Horník S. a kol., 1982, Základy fyzické geografie). Považujeme za vhodné zdůraznit, že při vymezování údolních niv je nezbytné přihlédnout také k biologickým kvalitám území (výskytu typických druhů a společenstev). Jako základ pro vymezení údolních niv byla použita práce Mapování významných krajinných prvků okresů Karviná. V rámci zmíněné práce byly mj. vymezeny také údolní nivy, vymezení niv vycházelo z výše uvedených kriterií. Hranice údolních niv byly převedeny do digitální podoby a s využitím nástrojů GIS byla provedena korekce jejich hranic. Při korekci bylo přihlédnuto především k následujícím podkladům. GEOLOGICKÁ MAPA (výskyt sedimentů) Podklad v měř. 1: (resp. 1:50 000) je indikátorem historických naplavenin a tedy zátopy v území. Slouží pro prvotní informaci o prostoru, kde se údolní niva bude vymezovat. KVALITA PŮD Bylo provedeno posouzení BPEJ (resp. hlavní půdní jednotky HPJ). Pro údolní nivy v řešeném území jsou typické např. následující hlavní půdní jednotky HPJ 56 - nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry, HPJ 58 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé, HPJ 59 - nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější. AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY Významným kritériem pro vymezování hranic údolních niv je aktuální stav využití krajiny, což budeme demonstrovat na příkladu údolní nivy Olše v k.ú. Podobora. Vymezení údolní nivy z hlediska reliéfu (geomorfologie) je jednoznačné. Údolní niva na českém území sahá od hraniční řeky Olše až po úpatí Louckého lesa, zahrnuje tedy i zastavěné území. Posuzujeme-li nivu z hlediska biologického, tak naopak její hranice se výrazně zúží pouze na porosty lemující tok řeky. S přihlédnutím k aktuálnímu stavu krajiny jako vhodný kompromis považujeme vymezení údolní nivy jako prostoru mezi řekou Olší a výraznou antropogenní hranicí zastavěného území (bariérou) tratí Českých drah č Prostor mezi tratí a řekou tedy vymezujeme jako údolní nivu s výjimkou stávajících objektů individálního bydlení, fixovaných v platné územně plánovací dokumentaci (kritérium plánované záměry). d) VKP - registrované V řešeném území se nachází pět významných krajinných prvků, registrovaných podle 6 zákona č. 114/1992 Sb. pozemek parc.č. 302/1, k.ú. Český Těšín, (registrace rok 1994) pozemky parc.č. 2861/1, 2861/3, 2862/2, 2862/3, 2952/1, 2985, 2986, 2989/1, 2989/2, k.ú. Český Těšín, (registrace rok 2000) pozemky parc.č. 2329, 2411, 2412/1, 2413, 2414/1, 2415/5, 3333, k.ú. Český Těšín, park A. Sikory (registrace rok 2004) pozemek parc. č. 1244/1 k.ú. Český Těšín, javor klen, ul. Komorní (registrace rok 2009) pozemek parc. č k.ú. Český Těšín, dub letní, ul. Žukovská (registrace rok 2009) Je překvapující, že v řešeném území se nachází pouhých pět registrovaných významných krajinných prvků. Krajinných prvků vhodných pro registraci je v řešeném území minimálně několik desítek. Přírodní parky K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami se ve smyslu 12 odst. 3) zákona č. 114/1992 Sb. zřizují přírodní parky. V řešeném území není vyhlášen přírodní park. 60

61 Přechodně chráněné plochy Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. Přechodně chráněnou plochu lze vyhlásit též z jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních. V území není vyhlášena žádná přechodně chráněná plocha ve smyslu 13 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy ( 46 zákona č. 114/1992 Sb.). V řešeném území jsou vyhlášeny tyto památné stromy: Tabulka č Památné stromy Kód Číslo Název Druh ÚSOP parcely Katastrální území 349 Dub v Chotěbuzi Dub letní 12 Chotěbuz 350 Jasan v Českém Těšíně Jasan ztepilý 447 Český Těšín 351 Buk v Komenského parku Buk lesní 1318 Český Těšín 352 Buky na Hradisku Buk lesní (7 ks) 236/2 Chotěbuz 354 Dub v Horním Žukově 2 Dub letní 951 Horní Žukov 355 Dub v Horním Žukově Dub letní 957 Horní Žukov 356 Lípy v Horním Žukově Lípa velkolistá 77, 78 Horní Žukov 357 Lípa v Chotěbuzi Lípa velkolistá 293 Chotěbuz 358 Dub v Chotěbuzi Dub letní 1187/1 Chotěbuz 359 Jasan v Českém Těšíně Jasan ztepilý 1249 Český Těšín 360 Jinan v Českém Těšíně Jinan dvoulaločný 255/2 Český Těšín 361 Buk v Českém Těšíně Buk lesní 281 Český Těšín 373 Turecká líska v Českém Těšíně Turecká líska 302/1 Český Těšín 374 Červené buky v Těšíně Buk lesní (2 ks) 302/1 Český Těšín 4375 Lípa u školního statku Lípa velkolistá 3066/1 Český Těšín Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Podle informací příslušných orgánů ochrany přírody nejsou v řešeném území evidovány lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu ust. 48, zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Odbor výstavby a životního prostředí MěÚ Český Těšín poskytl zpracovateli tři dokumenty zabývající se tímto tématem. Prvním dokumentem je Ochranná hráz toku Olše, km 39,500 40,500 Český Těšín, Přírodovědný průzkum se zaměřením na zoologii, zpracovaný v roce 2006, zpracovatel Zdeněk Polášek, objednatel Povodí Odry, s.p. Dokument mapuje prostor hrází v oblasti regionálního biocentra č. 315 (Koňský les - lokalita č.1), dle pozorování autora se zde vyskytuje řada druhů v kategorii ohrožené (např. otakárek fenyklový, ropucha obecná, užovka obojková, jestřáb lesní, rorýs obecný) a silně ohrožené (např. kuňka žlutobřichá, krahujec obecný, pisík obecný, ledňáček říční). Druhým dokumentem je Revitalizace vodní nádrže Hrabinka, biologické hodnocení dle 67 zákona č. 114/1992 Sb. a 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb., zpracovaný v roce 2005, zpracovatel RNDr. Věra Koutecká, objednatel ARKAL, s.r.o. Dokument mapuje prostor vodní nádrže Hrabinka (lokalita č.2), dle pozorování autorky se zde vyskytuje 7 druhů v kategorii ohrožené (rak bahenní, čmelák, batolec duhový, pískoř pruhovaný, ropucha obecná, užovka obojková, lejsek šedý), 6 druhů v kategorii silně ohrožené (leknín bílý uměle vysazený, kuňka žlutobřichá, rosnička zelená, skokan zelený, čolek obecný, ještěrka obecná, holub doupňák) a 1 druh v kategorii kriticky ohrožený (velevrub malířský). Třetím dokumentem je mapování živočichů, které má podobu zákresů míst pozorování do ortofotomapy, s přehledem pozorovaných druhů. Zpracovatelem tohoto dokumentu je pan Daniel Křenek z odboru výstavby a životního prostředí MěÚ Český Těšín. Na rozdíl od uvedených dvou profesionálně zpracovaných dokumentů nebylo mapování živočichů prováděno v rámci žádné studie ani posudku. 61

62 Data byla sbírána při šetřeních v rámci činnosti vodoprávního úřadu a orgánu ochrany přírody, kdy tyto úřady mají při místních šetřeních zjišťovat stav věci v souladu s 52 správního řádu. Jelikož nejsou finanční prostředky na plošný průzkum území specializovaným subjektem musí pro svou správní činnost sbírat data o výskytu chráněných druhů orgány samy v rámci své činnosti. V současné době jsou již data zadávána do Nálezové databáze ochrany přírody (NDOP), které jsou součástí datového skladu Agentury ochrany přírody a jsou validována. Výše uvedená data budou do této databáze převedena. Část dat byla publikována v odborném periodiku Acrocephalus, který vydává pobočka Slezské společnosti ornitologické. Vzhledem k tomu, že se jedná o běžná fauvistická pozorování jsou zpracovány jen podstatné informace o nálezu druhu a není nutné vytvářet odborné texty s komentáři. V rámci mapování byly vymezeny tyto lokality: přehrada Hrabina a navazující pozemky zejména bezejmenný levostranný přítok (lokalita č.3) Přehled druhů: kulík říční; kvakoš noční; pisík obecný; strakapoud prostřední (O) naturový druh; ropucha obecná (O); užovka obojková (O); kuňka žlutobřichá (SO); ještěrka obecná (O); netopýr rezavý (SO); kýchavice bílá (O) k.ú. Stanislavice, vodní tok Chotěbuzka (lokalita č. 4) - jeden z posledních zachovalých vodních toků v území, významný migrační koridor zvěře, biotop chráněných druhů Přehled druhů: mník jednovousý (O); střevle potoční (O); rak říční (KO); ledňáček říční (SO); vydra říční (SO) k.ú. Stanislavice louka a pole nad intravilánem (lokalita č.5) Biotop křepelky polní (SO) k.ú. Stanislavice na Sedlakách (lokalita č.6) - zachovalý komplex zemědělské krajiny s pestrou mozaikou rozptýlené zeleně, krajinářsky velmi hodnotná lokalita. Navrhuje se registrace VKP. Význam také z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů. Významné hnízdišťě ťuhýka obecného. Přehled druhů: chřástal polní (SO), evropský významný druh; křepelka polní (SO); ťuhýk obecný (O), evropsky významný druh k.ú. Horní a Dolní Žukov - Rybníky a navazující louky a pastviny (lokalita č.7) Přehled druhů: kuňka žlutobřichá (O); bramborníček hnědý (O); ťuhýk obecný (O) rybniční soustava Kyšinec, k.ú. Český Těšín, Zpupná Lhota (lokalita č. 8) Přehled druhů: potápka malá (O); morčák velký (KO); kuňka žlutobřichá (SO); čolek velký (KO); skokan zelený (SO); skokan krátkonohý (SO); ropucha obecná (O) Vysvětlivky ke zkratkám Zvláště chráněné druhy jsou uvedeny ve vyhlášce č 395/1992 Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody. KO druh kriticky ohrožený SO druh silně ohrožený O druh ohrožený V rámci přírodovědného průzkumu lokality plánovaného Multiparku Olza (lokalita 9), zpracovaného v roce 2008, zpracovatel RNDr. Věra Koutecká, Zdeněk Polášek, objednatel Multipark Olza, a.s., byl zaznamenán výskyt těchto druhů zvláště chráněných druhů (čmelák, krajujec velký) a předpokládá se výskyt druhů (krahujec obecný, jestřáb lesní a několik druhů letounů). Zákres všech lokalit je uveden ve Výkrese hodnot. Zemědělská půda Za přírodní hodnotu je také považována zemědělská půda. Legislativně je její ochrana řešena zákonem č. 334/1992 Sb., O ochraně zemědělského půdního fondu. Pro vyjádření kvality zemědělských půd jsme zvolili kombinaci dvou kritérií technická charakteristika přírodní charakteristika 62

63 Technická charakteristika Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 K vyjádření technické kvality půdy jsme jako indikátor použili realizované investice do půdy (rozsah podrobných odvodňovacích zařízení). Potřebné údaje byly získány z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Přírodní charakteristika Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo klimatický region. 2. a 3. místo hlavní půdní jednotka - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy. Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Řešené území leží v klimatickém regionu MT4 mírně teplém, vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 7. Malá část při severním okraji území (údolní niva Olše v Chotěbuzi) leží klimatickém regionu MT3 mírně teplém (až teplém), vlhkém, v kódu BPEJ označeném číslicí 6. Pouze malá část půd v Chotěbuzi (údolní niva Olše) je vysoce produkční, zařazená do I. třídy ochrany. Do II. třídy ochrany je zařazena východní třetina řešeného území a izolované rozsáhlejší plochy v severní části Stanislavic a na rozhraní Koňákova a Horního Žukova. Vstupním podkladem pro zpracování byly data BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) poskytnutá Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy. Ve vstupních datech jsou do BPEJ zahrnuty mj. i hustě zastavěné plochy obcí. Plochy, na kterých stojí stavby, ulice, náměstí apod. a kde tedy žádná zemědělská půda ve skutečnosti není viz. výkres E3 - Výkres limitů využití území Přírodní faktory! Aby měla data ohledně BPEJ opravdu vypovídací hodnotu, bylo by nutné tato data upravit tak, aby se vztahovala opravdu jen na zemědělskou půdu. Z evidence BPEJ by také měly být vyloučeny pozemky sadů a zahrad v zastavěném území obcí, které v podstatě neplní funkci klasické zemědělské výroby a slouží spíše jako zázemí k obytným domům. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkrese E1 - Výkres hodnot území. Lesy Zastoupení lesů v řešeném území je podprůměrné. Lesní porosty, které zaujímají plochu 731 ha, což je 16,5% řešeného území, jsou soustředěny do několika různě velkých celků. Nejrozsáhlejším komplexem je Obora a Loucký les na severu řešeného území, v k.ú. Podobora. Další větší lesní celky se nachází v k.ú. Chotěbuz (Sosny), Stanislavice (Bučina) a Koňákov (Koňákovský les). V řešeném území se nacházejí také lesy zvláštního určení, jejichž rozsah je vymezen ve Výkrese hodnot. 63

64 A4.2.2 Ostatní přírodní hodnoty území Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 Ostatní hodnotná zeleň Nelesní porosty dřevin zaujímají v řešeném území poměrně velké plochy, 287 ha (7,63%). Jejich největší výměra je zahrnuta do druhu pozemků ostatní plochy, vyskytují se však i jako součást vodních ploch, případně nejsou katastrálně vylišeny (některé břehové porosty). Ostatní plochy dřevin rostoucích mimo les jsou výrazně menší, mají však podstatný význam pro ekologii a estetiku krajiny. Představují je zejména doprovodné porosty velké části vodních toků, vyznačující se proměnlivou, většinou však přirozenou až přírodě blízkou druhovou skladbou s dominancí vrb a olše lepkavé, případně kříženců topolů. Významným krajinotvorným prvkem je také liniová krajinná zeleň, ať už se jedná o aleje ovocných stromů podél silnic ve volné krajině či uliční stromořadí v zastavěném území. Dalším krajinotvorným prvkem s výraznou ekologickou funkcí jsou meze. Tyto liniové útvary rozptýlené zeleně jsou v řešeném území zastoupeny poměrně často a ve většině případů se jedná o vyspělá společenstva řádu Prunetalia keřové porosty s občasným výskytem dřevin (třešeň ptačí, jasan ztepilý, ovocné dřeviny). Zvláště cennými jsou zapojené linie keřů mezi loukami a pastvinami. Druhová skladba je většinou velmi pestrá trnka obecná, kalina obecná, hloh obecný, růže šípková, bez černý, líska obecná, svída krvavá, ostružiník křovitý atd. Tyto formace jsou vyhledávaným stanovištěm velkého množství zejména drobných pěvců, ale i motýlů a ostatních druhů hmyzu. Tvář krajiny výrazně dotvářejí osaměle rostoucí stromy (solitéry), u nichž kromě dominující estetické funkce, je důležitá také funkce ekologická, jedná se mnohdy o jediné útočiště živočichů v intenzívně využívané zemědělské krajině. Z existujících informačních zdrojů lze údaje o rozptýlené krajinné zeleni získat jen ve velmi omezené míře. Hlavním zdrojem informací byly tedy vlastní průzkumy terénu. Při vymezení plošné, liniové zeleně a solitérů byl jako základní podklad použita práce Mapování významných krajinných prvků okresů Karviná z r. 1995, autoři RNDr. Jaroslav Kotík, RNDr. Šárka Kotíková. Vymezení krajinné zeleně v této práci bylo aktualizováno porovnáním s ortofoto, územním plánem a výsledky vlastních terénních průzkumů. Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným zejména pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb (např. parčík u Těšínského divadla), méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních den, kontrast mezi rozpálenou plochou nám. ČSA a příjemným prostředím blízkého parku na ul. Smetanova ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města. Krajinné dominanty a pohledové horizonty Pod pojmem dominanta označujeme takový prvek krajinné scény, který celkovou konfiguraci hmotných prvků krajinné scény ovládá. Svými parametry (velikost, tvar, barva, pohyb, zvuk) se od ostatních prvků krajinné scény výrazně odlišuje. Kromě zmíněných velikostních predispozic, se dominantním může stát takový prvek krajinné scény, který je umístěný na pohledově exponovaném místě (např. na pohledovém horizontu). Krajinné dominanty mají významné postavení při utváření identity krajiny. Dominantní prvky krajinné scény si člověk v procesu vnímání ukládá do paměti, kde jim přiřazuje význam znaku. Dominantní prvky, které přispívají k rozlišitelnosti a jedinečnosti krajinné scény, se tak stávají přímou součástí tvorby mentální mapy a prostředkem identifikace člověka s konkrétním krajinným prostorem. Z uvedeného vyplývá, že se dominantní prvky krajinné scény automaticky stávají významnými znaky krajinné scény, tedy krajinného rázu. Dle původu dělíme dominanty na: přírodní (výrazné reliéfní tvary, skalnaté výchozy, výrazné vegetační formace), kulturní (zpravidla stavby). Pohledové horizonty uzavírají vůči obloze nebo krajinnému pozadí krajinnou scénu. Pro všechny tyto pohledové hranice platí, že horizont je prostor, který : vizuálně člení krajinu na prostory (je vizuální hranicí), 64

65 jeho tvarosloví je identifikačním znakem krajinného obrazu (lokální, regionální, nadregionální úrovně), extrémně pohledově exponovaný a na změny citlivý. Stavby, činnosti a záměry lokalizované na horizontu budou s vysokou pravděpodobností vnímané jako dominantní. Tvar horizontu (zejména obzoru) patří k významným identifikačním znakům krajiny. Z uvedeného důvodu je jejich ochrana nutnou součástí ochrany krajinného rázu. Území horizontu lze považovat za území veřejného zájmu. Historicky byly na horizonty umisťované stavby, které měly vysokou kulturní hodnotu. Z hlediska kulturního kontinua v ČR je proto možné na horizonty lokalizovat stavby výjimečných kvalit nebo symbolického významu. Protože si současná civilizace ještě nevytvořila a nestabilizovala vlastní estetickou (hodnotovou) hierarchii, lze považovat stavby plánované v současnosti z hlediska kulturní kvality za neprověřené. Jejich umisťování na horizonty tak může být velmi riskantní. Horizonty v řešeném území členíme na dvě kategorie, v závislosti na významu jejich projevu v krajinné scéně horizont regionálního významu, horizont místního významu. Typické pro obraz horizontu jsou drobné lesíky, rozptýlená krajinná zeleň, trvalé travní porosty a rozvolněná zástavba Koňákova (domy v zeleni zahrad). Harmonický obraz narušují technické vertikální dominanty (vysílače a stožáry elektrického vedení VVN). Kumulace technických dominant dosáhla už míry, kdy vizuální působení se překlápí z polohy individuálního vnímání jednotlivých dominant (solitární vertikály) do vnímání hmotového účinek jednotlivých staveb se spojuje a vytváří dojem hmoty. Detail viz Obrázek č. 12. Na obraz sídla v krajině má závažný negativní vliv přítomnost velkých zemědělských staveb (kravín, vepřín, silo apod.), které se vymykají harmonickému měřítku krajiny. Vliv staveb je o to závažnější, čím blíže se stavba nachází linii horizontu. Z Obrázku č. 13 je opět zřejmé jak velká zemědělská stavba (vymykající se harmonickému měřítku) mění obraz sídla Horní Žukov ležícího na horizontu Žukovského hřbetu. Obrázek č. 12 Kumulace technických dominant na horizontu 65

66 Obrázek č. 13 Horní Žukov- Žukovský hřbet Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 Krajinný ráz Osídlení se v rámci řešeného území rozvíjelo ve vazbě na sousední polskou komunitu a její způsob členění krajinného prostoru. Typickým jevem je rozptýlená rodinná zástavba, obklopená mozaikou drobných polí a luk s poměrně vysokým podílem rozptýlené zeleně. Jednotlivá venkovská sídla často nemají zřetelný kompaktní střed, centrum obecního života se soustřeďovalo kolem kostela a školy, k nimž někde přibyl obecní úřad. Hranice zastavěné části sídel je tedy nezřetelná, zemědělská krajina je protkána sítí cest a hraničních linií pozemků u usedlostí. Typickým představitelem tohoto typu sídla je Horní a Dolní Žukov, Koňákov, Mistřovice. Město Český Těšín je kompaktním sídelním celkem s jasnou urbanistickou strukturou, charakterem navazuje na sousední polský Cieszyn a vůbec je svým členěním a architektonickým ztvárněním budov bližší vzhledu polských měst mnohem více než měst moravských. Město je díky svojí příhraniční poloze významným centrem obchodu, je napojeno několika významnými dopravními tahy na ostatní města Ostravské aglomerace a také směrem na Slovensko. Diferenciace území z hlediska změny krajinného rázu se provádí multikriteriálním vyhodnocením typologických podkladů, upřesněných dalšími údaji (např. o historii vývoje využití krajiny, etnografických charakteristikách apod.) a terénním průzkumem. Diferenciace území se provádí zejména s ohledem na rozdílnost přírodních podmínek a využití území. Výsledkem je vymezení oblastí krajinného rázu a jejich případná diferenciace na nižší prostorové jednotky (místa krajinného rázu, lokality se zástavbou). Jedním ze základních kroků v diferenciaci území je vyhodnocení základních typů kulturní krajiny dle rozsahu změn krajiny způsobených člověkem. Území ORP Český Těšín je z hlediska krajinného rázu členěno na dvě oblasti krajinného rázu (ObKR) ObKR A Koridor řeky Olše ObKR B Těšínská pahorkatina Hlavními kritérii pro vymezení oblastí byly rozdíly v přírodních charakteristikách (především významné geomorfologické a biogeografické charakteristiky) a ve způsobu využití krajiny (typy území dle landuse). Z charakteristiky základních znaků krajinného rázu vyplývají následně hlavní zásady pro využívání území. Vymezené oblasti nejsou homogenní a lze je podle detailnějších charakteristik zejména přírodního prostředí, členit na místa krajinného rázu (MKR) a lokality se zástavbou (LoSZ). Diferenciace území na oblasti a místa krajinného rázu a lokality se zástavbou je hierarchická, nejvyšší úrovní je oblast krajinného rázu, nejnižší lokalita se zástavbou. V rámci výše uvedených oblastí krajinného rázu byla vymezena následující místa krajinného rázu. 66

67 Tabulka č Oblasti a místa krajinného rázu (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009) Oblasti krajinného rázu A Koridor řeky Olše B Těšínská pahorkatina Místa krajinného rázu A.1 Loucký les A.2 - Podobora A.3 - Zpupná Lhota A.4 - Český Těšín A.5 - Velké doly B.1 - Chotěbuz B.2 - Stanislavice B.3 - Koňákovský hřbet B.4 - Žukovský hřbet Grafický přehled vymezení oblastí a míst krajinného rázu podává Obrázek č. 14. V rámci výše uvedených individuálních územních jednotek (oblastí a míst krajinného rázu) je dále vymezeno celkem 19 lokalit se zástavbou (LoSZ). Lokality jsou typologické (na rozdíl od výše popsaného individuálního členění krajiny na ObKR a MKR) a jsou uvedeny v následující tabulce č. 34. LoSZ se člení dle úrovně urbanizace na tři kategorie : I. rozptýlená slezská zástavba II. soustředěná venkovská zástavba III. silně urbanizovaná krajina Grafický přehled lokalit se zástavbou (LoSZ) podává Obrázek č. 15. Tabulka č Lokality se zástavbou (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009) Oblast krajinného rázu A - Koridor řeky Olše B - Těšínská pahorkatina Místo krajinného rázu Lokalita se zástavbou Kategorie LoSZ A.2 - Podobora A Podobora II. A.3 - Zpupná Lhota A Zpupná Lhota II. A.4 - Český Těšín A Český Těšín III. B.1 - Chotěbuz B Chotěbuz II. B Chotěbuzsko I. B Stanislavice I. II. B.2 - Stanislavice B Stanislavice II. II. B Stanislavicko I. B Koňákov II. B Mistřovice I. II. B.3 - Koňákovský Hřbet B Mistřovice II. II. B Mosty I. II. B Mosty II. II. B Koňákovský hřbet I. B Horní Žukov II. II. B.4 - Žukovský Hřbet B Horní Žukov I. II. B Dolní Žukov I. II. B Dolní Žukov II. II. B Žukovský hřbet I. 67

68 Obrázek č Oblasti a místa krajinného rázu (zdroj: Hodnocení krajinného rázu, RNDr. Jaroslav Kotík, září 2009) 68

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY A. ÚVOD 1. Údaje o podkladech a schválení ÚPD 1 2. Obsah a rozsah elaborátu 3 3. Vymezení řešeného území 4 4. Širší vztahy 5 B. ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ PRO ROZBOR ÚZEMNÍHO

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 Urbanistické, architektonické, kulturní a krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Zhotovitel: Mgr.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

PROBLEMATIKA ÚAP OBCÍ

PROBLEMATIKA ÚAP OBCÍ PROBLEMATIKA ÚAP OBCÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 29. 10. 2013-13. 11. 2013 SPOLEČNÁ ČÁST... 3 1. Jsem členem AUÚP?... 3 2. Praxi v oblasti územního plánování mám... 3 3. Zabývám se (zabýval jsem se)

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem Severní Terasa zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji

Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji Rámcová osnova ÚAPo v Ústeckém kraji I. Úvodní statistické informace o sledovaném území - Počet obcí - Rozloha obcí / ORP - Počty obyvatel - Stav ÚPD včetně změn ve sledovaném území II. Podklady pro rozbor

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj)

Třeština. Hrozba: Omezení hospodářské rozvoje území vzhledem existenci CHOPAV (hospodářský rozvoj) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Želechovice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Boleradice. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Boleradice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. Morkůvky Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU DRAŽIČKY Pořizovatel: Městský úřad Tábor, odbor územního rozvoje, Žižkovo nám.2, 39002 Tábor Určený zastupitel: starosta obce Milan Mrázek Březen 2012 1 OBSAH A)

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011)

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území

Nová Hradečná. sze/zus - Železniční trať zatěžuje zastavěné území Nová Hradečná Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Police. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy.

5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Bilance ploch podle ČSÚ Celková výměra obce (ČSÚ, ÚAP, 2011) půdy. půdy. půdy. Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Líšnice. nzpopus - Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje

Diváky. szuovzs - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor

ssd+rks - Dálnice křižuje regionální biokoridor Velké Němčice Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území

Křepice. nspozus - Plocha pro suchou vodní nádrž zasahuje do zastavěného území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

Nerostné suroviny Dobývací prostor Ano ropa, zemní plyn Chráněné ložisková území Ano ropa, zemní plyn Ložisko nerostů

Nerostné suroviny Dobývací prostor Ano ropa, zemní plyn Chráněné ložisková území Ano ropa, zemní plyn Ložisko nerostů Základní údaje o obci Název obce Velké Hostěrádky Typ obec Počet katastrálních území 1 Celková rozloha (dle ČÚZK) 10576569 m 2 Rozloha zastavěného území (podle ÚP 2011) 38,1 Počet obyvatel (dle SLBD 2011)

Více

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území

Maletín. sse/zus - Stará ekologická zátěž zatěžuje zastavěné území Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního obvodu obce

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin

Klobouky u Brna. nzpolos - Zastavitelná plocha zasahuje do výhradního bilancovaného ložiska nerostných surovin Klobouky u Brna Rozbor udržitelného rozvoje území zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 2. úplné aktualizace územně analytických podkladů správního

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA Spolufinancováno z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO OBVODU OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ KADAŇ METODIKA POŘIZOVATEL A ZPRACOVATEL: Městský úřad Kadaň

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN

2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN 2. ÚPLNÁ AKTUALIZACE ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ SO ORP ZLÍN TEXTOVÁ ČÁST SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍK A TABULKY S VYHODNOCENÍM SITUACE V CELÉM SPRÁVNÍM ÚZEMÍ ORP ZLÍN 2012

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBĚŠIČKY

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBĚŠIČKY NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZBĚŠIČKY Zpracovaný v souladu s 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 11 a s přílohou

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM zpracovaný v souladu s ustanovením 11 a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu

N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu N á vrh zadání změ n y č. 2 úze mn í h o p l á nu s í d e lního útvaru Novosedly nad Nežárkou úvod červenec 2009 O pořízení změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Novosedly nad Nežárkou (dále též jen

Více

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE

NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE NÁVRH ZADÁNÍ PRO VYPRACOVÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE REBEŠOVICE Zpracování změny č.1 ÚPO Rebešovice bylo zadáno firmě Urbanistické středisko Brno, spol.s.r.o., Ing.arch.Emilu Přikrylovi. Pořizovatelem

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 2

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 2 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č. 2 pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Pořizovatel: Zpracovatel: Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje náměstí

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

P L A T N É Z N Ě N Í. VYHLÁŠKA č. 500/2006 Sb.

P L A T N É Z N Ě N Í. VYHLÁŠKA č. 500/2006 Sb. P L A T N É Z N Ě N Í VYHLÁŠKA č. 500/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č.

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č. 5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PRŽNO určený k projednání. Zpracováno ve smyslu 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Blatnice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jakubov u Moravských Budějovic - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace

Více

s.r.o., Architektonická kancelář, Zelná 104/13, 619 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN VLASATICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (části B, C, D, F)

s.r.o., Architektonická kancelář, Zelná 104/13, 619 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN VLASATICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (části B, C, D, F) s.r.o., Architektonická kancelář, Zelná 104/13, 619 00 Brno ÚZEMNÍ PLÁN VLASATICE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (části B, C, D, F) Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice odbor územního plánování

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY

Zpráva. o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY Zpráva o uplatňování Územního plánu BŘEŽANY návrh určený ke konzultaci s dotčenými orgány a Krajským úřadem Jihomoravského kraje dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

500/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 10. listopadu 2006

500/2006 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 10. listopadu 2006 500/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 10. listopadu 2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Změna: 458/2012 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou

Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Materiál pro jednání 5.03 Zastupitelstva města Rychnov u Jablonce nad Nisou Jednání ZM dne: 29.3.2010 Věc: Schválení upraveného zadání 1. změny platného územního plánu Rychnov u Jablonce nad Nisou Předkládá:

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část C Textová část vyhodnocení obcí Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly

ZMĚNA č. 1. územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly ZMĚNA č. 1 územního plánu DOBROČOVICE NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Dobročovice Dobročovice 38, 250 82 Úvaly Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti

Více

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp

Dasný. Vybavenost obce Požární zbrojnice Hostinec Knihovna Hřiště Obchod Mateřská škola Autokemp Dasný Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice. Vybavenost obce Požární

Více

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník

OLEŠNÍK. Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru. stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ. katastrální území Olešník Změna č. 3 územního plánu sídelního útvaru OLEŠNÍK stupeň dokumentace NÁVRH ZADÁNÍ katastrální území Olešník pořizovatel: Magistrát města České Budějovice odbor územního plánování a architektury březen

Více

ZMĚNA č. 4. územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky

ZMĚNA č. 4. územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky ZMĚNA č. 4 územního plánu sídelního útvaru ROZTOKY NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Roztoky Nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně

Více

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1 Retenční nádrž Vřesina na Porubce, ochrana Poruby a Svinova Ostrava

Více

změna č. 1 územního plánu Vráto

změna č. 1 územního plánu Vráto změna č. 1 územního plánu Vráto zpracovaný v souladu s 47 odst. (1) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů stupeň dokumentace NÁVRH

Více

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám.

NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice. Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. NÁVRH DODATKU ZADÁNÍ Změny č. 1 Územního plánu Studnice Pořizovatel: Městský úřad Vyškov, odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo nám. 1, 682 01 Vyškov Datum: Srpen 2011 1 Obsah zadání: a) Požadavky

Více

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY

NÁVRH ZADÁNÍ. ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BISKOUPKY Pořizovatel: Městský úřad Ivančice, Odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování Vypracoval: Ing. Eva Skálová za pořizovatele, Zdeněk Přichystal určený

Více

Úsek územního plánování OBSAH DOKUMENTACE. Odůvodnění změny č.4 Územního plánu obce Životice u Nového Jičína obsahuje: (schéma dokumentace ZÚR MSK) -

Úsek územního plánování OBSAH DOKUMENTACE. Odůvodnění změny č.4 Územního plánu obce Životice u Nového Jičína obsahuje: (schéma dokumentace ZÚR MSK) - ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ŽIVOTICE U NOVÉHO JIČÍNA - TEXTOVÁ ČÁST 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Nový Jičín Odbor územního plánování a stavebního řádu Úsek územního plánování Určený zastupitel:

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE. místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNA č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU STRÁŽKOVICE místní část Řevňovice vydaná zastupitelstvem obce Strážkovice ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Tato Změna č.1 ÚP byla vydána usnesením Zastupitelstva obce Strážkovice (usnesení č.

Více

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav

MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU MORAVSKÁ NOVÁ VES okr. Břeclav I.A TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Městský úřad Břeclav, odbor stavebního řádu a územního plánování Městys Moravská

Více

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ Počet obyvatel Informační servis o životním prostředí ve vybraných MČ hl. m. Prahy ENVIS4 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií, Evropským fondem pro regionální rozvoj, MMR a Hlavním městem

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. I ÚZEMNÍHO PLÁNU NEMOJANY. Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov Městský úřad Vyškov odbor územního plánování a rozvoje Masarykovo náměstí 1 682 01 Vyškov jako pořizovatel územně plánovací dokumentace obce Nemojany dle ustanovení 6 a 47 zákona č. 183/2006 Sb., zákona

Více

B2 Odů vodně ní ÚP Zně tínek Textová č ást zpracovaná pořizovatelem strana 1 z 4

B2 Odů vodně ní ÚP Zně tínek Textová č ást zpracovaná pořizovatelem strana 1 z 4 a) Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce Znětínek rozhodlo dne 07.02.2007 o pořízení územního plánu. Na žádost obce Znětínek ze dne 02.04.2007 se stal Městský úřad Žďár nad Sázavou pořizovatelem

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ

PODKLADY - MAPOVÉ, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ, OSTATNÍ OBEC: NOVÁ ŘÍŠE Základní identifikace řešeného území : Status: Městys částí obce: 1 ZUJ (kód obce): 587 591 NUTS 4 CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním

Více

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO

ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU STARÉ SEDLO v souladu s ust. 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a s ust. 15 Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

I. ÚZEMNÍ PLÁN. Textová část územního plánu - Obsah

I. ÚZEMNÍ PLÁN. Textová část územního plánu - Obsah I. ÚZEMNÍ PLÁN Textová část územního plánu - Obsah Textová část územního plánu - Obsah... 1 1. TEXTOVÁ ČÁST... 2 1.1 (a) Vymezení zastavěného území... 3 1.2 (b) Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje

Více

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice

Zpráva. o uplatňování Územního plánu Zblovice Zpráva o uplatňování Územního plánu Zblovice dle ust. 55 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zpracoval : Městský úřad Znojmo,

Více

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE

ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE TĚŠETICE Akce T Ě Š E T I C E ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE Pořizovatel: Objednavatel : Městský úřad Znojmo odbor výstavby, oddělení územního plánování Obec Těšetice Zpracovatel

Více

ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov

ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov ZMĚNA Č. IV ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE O M I C E okr. Brno - venkov I.A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Pořizovatel: Objednatel: Projektant: Obecní úřad Omice, Tetčická 51, 664 41 Troubsko Obec Omice, Tetčická 51,

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Police - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA. Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb.

ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA. Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ. dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. ÚZEMNÍ STUDIE REKREAČNÍ OBLAST VSETÍNSKÁ BEČVA Část C-F VYHODNOCENÍ VLIVU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ dle přílohy č.5 k vyhlášce č.500/2006 Sb. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: ciznerova@usbrno.cz

Více

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

Vyhláška č. 501/2006, o obecných požadavcích na využívání území. Městská, vesnická, archeologická Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Metodický návod č. 3 Standard sledovaných jevů pro územně analytické podklady (vyjma údajů o technické a dopravní infrastruktuře, které jsou obsaženy v metodických návodech č. 1 a 2): Zpodrobněná příloha

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE Zpracováno v souladu s ustanovením 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, podle přílohy

Více

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují

Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují ÚZEMNÍ PLÁN ŽĎÁR NAD METUJÍ Změna č. 1 ÚP Žďár nad Metují etapa: NÁVRH ZMĚNY ÚP Ateliér "AURUM" s.r.o. ateliér ARCHITEKTURA URBANISMUS leden 2013 Zpracovatel: Ateliér "AURUM" s.r.o., Pardubice Zodpovědný

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE

ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE NOVÉ BRÁNICE Městský úřad Ivančice, odbor regionálního rozvoje, úřad územního plánování, který na žádost města Oslavany pořizuje v souladu s ust. 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním

Více

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

P Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013

Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Zpráva o uplatňování Územního plánu Trubín období 10/2009 07/2013 Pořizovatel: Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68 266 43 Beroun Zpráva o uplatňování

Více

ZMĚNA č. 2. územního plánu obce ZLONÍN NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Zlonín Zlonín 8, 250 64 Zlonín

ZMĚNA č. 2. územního plánu obce ZLONÍN NÁVRH ZADÁNÍ. Pořizovatel: Obecní úřad Zlonín Zlonín 8, 250 64 Zlonín ZMĚNA č. 2 územního plánu obce ZLONÍN NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Obecní úřad Zlonín Zlonín 8, 250 64 Zlonín Pořizování na základě splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více