Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Evropské integrační procesy

Transkript

1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské integrační procesy Hlavním cílem tohoto kursu bude uvedení do problematiky vývoje a současného stavu evropské integrace s hlavním důrazem na Evropskou unie. Pozornost bude věnována vývoji evropské integrace se zaměřením na integrační struktury Evropských společenství od 50. let. Následně budou posluchači seznámeni s právním základem fungování EU/ES a s institucionální podobou EU a s jednotlivými politikami podle pilířové struktury. Poslední část kurzu bude věnována aktuálním problémům evropské integrace, diskusi o budoucnosti Evropy a evropské ústavní smlouvě. Kurs je koncipován jako úvod do problematiky Evropské unie, a nepočítá proto s hlubší znalostí jednotlivých oblastí evropské integrace.

2 Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Vývoj evropské integrace Cíl: Deskripce hlavních vývojových trendů evropské integrace se zaměřením na období posledních padesáti let. Kurs se bude věnovat zejména integračním strukturám Evropských společenství a Evropské unie. Dílčí témata: 1. Vývoj myšlenky jednotné Evropy od starověku do r Vznik a vývoj Evropských společenství od ESUO k EU ( ) 3. Vývoj Evropské unie od r Vývoj myšlenky jednotné Evropy od starověku do r K tomuto tématu viz zejména příslušné kapitoly v Petr Fiala, Markéta Pitrová, Evropská unie, Brno idealistické koncepce evropské spolupráce ve středověku - představy mezinárodních organizací u osvícenských autorů (Immanuel Kant, William Penn) - pojetí evropské myšlenky v zájmových svazech první poloviny 20. století (Panevropská unie, Unie evropských federalistů) - důsledky druhé světové války v pojetí myšlenky evropské integrace po r Vznik a vývoj Evropských společenství od ESUO k EU K tomuto tématu existuje kromě již uvedených českých prací rozsáhlá zahraniční literatura. Viz např. Elke Thiel, Die Europäische Union. Von der Integration der Märkte zu gemeinsamen Politiken, Opladen 1998.

3 - politický význam vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli pro kontrolu nad německým těžkým průmyslem - římské smlouvy a počátek evropské integrace - krize Evropských společenství v 60. letech, její příčiny a důsledky - Jednotný evropský akt a jeho role jako motoru nové fáze evropské integrace 3. Vývoj Evropské unie od r K tomuto tématu lze využít již uvedené literatury, zejména Petr Fiala, Markéta Pitrová, Evropská unie, Brno Maastrichtská smlouva a definice třípilířové struktury EU - Amsterodamská smlouva - vývoj evropské obranné politiky od dohody ze St. Malo - příčiny vzniku debaty o budoucnosti Evropy na konci 90. let Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: 1. Popište vývoj myšlenky jednotné Evropy před rokem Pokuste se vysvětlit důvody přítomnosti silného nadnárodního prvku v prvním evropském společenství ESUO 3. Popište příčiny krize Evropských společenství v 60. letech 4. Jakou roli hrála komise Jacquese Delorse v integračním procesu ve druhé polovině 80. let 5. Popište vývoj diskuse o evropské obranné spolupráci

4 Metodický list číslo 2 Název tématického celku: Současná podoba Evropské unie Cíl: Popis právního základu a institucionální podoby současné Evropské unie včetně legislativního procesu a deskripce jednotlivých evropských politik v komunitárním pilíři a fungování druhého a třetího pilíře. Dílčí témata: 1. Prameny práva ES/EU 2. Instituce EU 3. Evropské politiky v komunitárním pilíři 4. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. 1. Prameny práva ES/ES V literatuře věnujte pozornost příslušným kapitolám zásadní práce L. Tichý, R. Arnold, P. Svoboda, J. Zemánek, R. Král, Evropské právo, Praha Dále viz rovněž V. Týč, Základy práva EU pro ekonomy, Praha rozlišení práva Evropských společenství a práva Evropské unie, pojem evropského práva - jak se odlišuje primární a sekundární právo - jaké typy legislativních aktů existují v jednotlivých pilířích - jak funguje legislativní proces v Evropské unii

5 2. Instituce EU Srov. kromě výše uvedené literatury M. Pitrová, Institucionální struktura Evropské unie, Brno rozdíly ve vztazích jednotlivých institucí v ESUO, EHS a EURATOM do r role Rady ministrů jako orgánu mezivládní spolupráce - role Evropské komise jako evropské vlády v I. pilíři a Strážkyně smluv - význam poradních orgánů EU - fungování Evropského soudního dvora v rámci tvorby evropského práva - vývoj Evvropského parlamentu a jeho postavení v rámci institucí ES/EU od počátku do evropské ústavní smlouvy 3. Evropské politiky v komunitárním pilíři Z literatury se lze kromě základní práce P. Fialy a M. Pitrové zaměřit na práci M. Hada a L. Urbana, Evropská společenství, Praha 1997 a J. Jakše, Quo vadis, Evropská unie, Praha vnitřní trh a z něj vycházející politiky - společná zemědělská politika a principy její reformy - fugování evropské regionální politiky s důrazem na aplikaci v ČR - principy utváření vnějších obchodních vztahů EU 4. Společná zahraniční a bezpečnostní politika a spolupráce v oblasti vnitra, justice a policie Z literatury lze uvést kromě výše zmínených děl práci M. Hada a B. Pikny, Druhý a třetí pilíř Evropské unie, Praha 2001 a R. Khola, Česká republika a Evropská bezpečnostní a obranná politika, Praha 2001.

6 - prameny práva ve druhém pilíři: společný postoj a společná akce - společná obranná a bezpečnostní politika - principy fungování posílené spolupráce a strukturované spolupráce podle evropské ústavní smlouvy - principy fungování Schengenského systému - vztah prvního a třetího pilíře EU ve spolupráci ve věcech justice a vnitra Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: - Popište vztah Rady ministrů a Evropské komise v prvním pilíři - Jaké jsou hlavní problémy současné podoby společné zemědělské politiky - Popište hlavní rysy současné podoby společné bezpečnostní a obranné politiky - Vyjmenujte základní typy porušování principů volné soutěže v rámci vnitřního trhu - Vysvětlete roli Evropského parlamentu v proceduře spolurozhodování a popište rozdíly oproti proceduře spolupráce

7 Metodický list číslo 3 Název tématického celku: Diskuse o budoucnosti Evropy a evropská ústavní smlouva Cíl: Popis vývoje diskuse o budoucnosti Evropy, včetně vyvětlení fungování Konventu o budoucnosti Evropy a nastínění hlavních rysů reformy podoby EU ve Smlouvě zakládající ústavu pro Evropu. Dílčí témata: 1. Diskuse o budoucnosti Evropy před Konventem a hlavní problémové okruhy určené k řešení 2. Konvent o budoucnosti Evropy, mezivládní konference a jejich role při tvorbě návrhu evropské ústavní smlouvy 3. Návrh Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu K tomuto tématu neeje třeba vyjít především z elektronických médií, neboť dosud neexistuje přehledná tištená literatura. Základem může být pouze publikovaná verze návrhu Smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu z r. 2003, která ovšem neobsahuje změny provedené na mezivládní konferenci. Dále lze odkázat na odborné články na serverech: a ze zahraniční především Při studiu věnujte pozorno st následujícím problémům: - z jakých důvodů se koncem 90. let začala rozvíjet diskuse o budoucnosti Evropy - role opozice mezivládního a federálního paradigmatu v diskusi o budoucnosti Evropy - složení a jednotlivé pracovní skupiny Konventu - hlavní problémové okruhy evropské ústavní smlouvy diskutované na mezivládní konferenci - změny v institucionálním uspořádání EU v ústavní smlouvě - změny ve způsobu hlasování v ústavní smlouvě

8 Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto pojmů: - Konvent o budoucnosti Evropy - Mezivládní konference - Strukturovaná spolupráce - Předseda Evropské rady - Katalog kompetencí - Kontrola subsidiarity ex ante Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: Z jakých důvodů byl svolán Konvent o budoucnosti Evropy? Stručně charakterizujte postoje české politické reprezentace a vlády k vyjednávané evropské ústavní smlouvě. Krátce naznačte hlavní problémové okruhy diskutované na mezivládní konferenci o ústavní smlouvě. Jak bude po vstupu ústavní smlouvy vypadat institucionální podoba Evropské unie. Popište důsledky přijetí ústavní smlouvy ve Společné zahraniční a bezpečnostní politice.

9 Základní literatura: P. Fiala, M. Pitrová, Evropská unie, Brno J. Jakš, Quo Vadis, Evropská unie, Praha L. Tichý, R. Arnold, P. Svoboda, J. Zemánek, Evropské právo, Praha L. Urban, Evropský vnitřní trh a příprava České republiky na začlenění, Praha 2002 M. Pitrová, Institucionální struktura Evropské unie. Vliv integračních paradigmat na výstavbu institucí, Brno M. Had, L. Urban, Evropská společenství, Praha další literatura je uvedena u každého metodického listu