DEMONSTRACE ENERGETICKÉ EFEKTIVITY A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE VE VEŘEJNÝCH BUDOVÁCH

Transkript

1 DEMONSTRACE ENERGETICKÉ EFEKTIVITY A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE VE VEŘEJNÝCH BUDOVÁCH Dovednosti a demonstrace WP4. VÝSTUP Připravila: Česká komora architektů, PP 2 Praha, Brno, Česká republika, Tento projekt je realizován v rámci Operačního programu CENTRAL EUROPE a spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj.

2

3 AUTOŘI: I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ Ing. arch. Renata Vrabelová, Ing. arch. Dalibor Borák II. CO JE UDRŽITELNOST Ing. arch. Renata Vrabelová, Ing. arch. Dalibor Borák III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, OMEZENÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ing. arch. Renata Vrabelová, Ing. arch. Dalibor Borák, Ing. arch. Lorant Krajcsovics, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Pifková, doc. Ing. arch. Henrich Pifko, CSc. IV. PROČ CERTIFIKOVAT DŮVODY K CERTIFIKACI, MOŽNOSTI, VYUŽITELNOST SPOLEČNÉHO CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE Ing. arch. Renata Vrabelová, Ing. arch. Dalibor Borák V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC5 Ing. arch. Renata Vrabelová, Ing. Jiří Čech, MgA. Miroslav Misař VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA Ing. arch. Renata Vrabelová, Ing. arch. Dalibor Borák, Ing. arch. Lorant Krajcsovics, Ph.D. VII. CESBA ŠKOLENÍ Ing. Jiří Čech, MgA. Miroslav Misař, Ing. arch. Pavel Koláček 3

4 OBSAH str. I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ program A 1.1. Současný stav problematiky Vystavěné prostředí Požadavky udržitelnosti Vliv budov na globální ekologické problémy Životní cyklus budovy Geopolitické souvislosti udržitelnosti ve výstavbě Společenské a kulturní souvislosti Udržitelná Evropa Demokratické uspořádání Udržení dosavadního životního standardu Legislativní rámec v EU z hlediska udržitelnosti Legislativní rámec v ČR z hlediska udržitelnosti Veřejné budovy v Evropě z pohledu energetické efektivity Současný stav = neudržitelnost 16 II. CO JE UDRŽITELNOST program A 2.1. Co je udržitelnost Výklad pojmu sustainability v českém jazyce Definice Co je udržitelnost ve výstavbě Dopady stavebnictví na životní prostředí Cesta k udržitelnému stavění Agenda Udržitelnost z hlediska urbanismu a architektury Urbanistický koncept a udržitelnost Architektonický koncept a udržitelnost Cradle To Cradle / Od kolébky ke kolébce Udržitelnost pohledem architektů 29 Kritéria posuzování udržitelnosti budov 2.3. Udržitelnost a ekonomické souvislosti Zprůmyslnění stavební výroby 31 4

5 Cena a hodnota budovy Náklady na pořízení budovy Náklady na provoz budovy Sociální kritéria udržitelnosti Environmentální kritéria udržitelnosti Holistický/celostní pohled na výstavbu Inteligentní budovy 35 III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, OMEZENÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ program A 3.1. Možnosti omezení negativních vlivů výstavby na životní prostředí Negativní vlivy výstavby v urbanistickém kontextu Implementace kritérií udržitelnosti do procesu projektování Přínos nástroje CESBA pro omezení negativních vlivů výstavby Zásady projektování budov podle kritérií udržitelnosti Stavebně technická opatření snižující negativní dopady stavby na životní prostředí v rámci životního cyklu budovy Stavební prvky ovlivňující energetickou náročnost budovy Volba materiálů příznivých z hlediska environmentálního Způsob provádění stavby podle zásad udržitelnosti Zajištění vysoké kvality vnitřního prostředí Přírodě blízké hospodaření s vodou Využití obnovitelných zdrojů energie Užívání budovy Odstranění stavby Kategorizace staveb z hlediska tepelně technických vlastností a energetické náročnosti Energeticky úsporný dům Nízkoenergetický dům Ultra-nízkoenergetický dům Pasivní dům Nulový dům Plusový (aktivní) dům Energeticky nezávislý (autonomní) dům 49 5

6 IV. PROČ CERTIFIKOVAT DŮVODY K CERTIFIKACI, MOŽNOSTI, VYUŽITELNOST SPOLEČNÉHO CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE program B 4.1. Důvody k certifikaci možnosti, využitelnost společného certifikačního nástroje Projekt CEC Zadání, smysl projektu CEC Průběh projektu CEC Všeobecné rozšíření Proč certifikovat přínos jednotlivým subjektům stavebního procesu Developer a investor Potenciální kupec Uživatel domu Projektové a stavební firmy Společnost Vícenáklady Praktické využití CESBA Veřejná zakázka Veřejná architektonická soutěž Proces projektování Proces stavby Kontrola kvality 60 V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC5 program B demonstračních budov, pilotních investic projektu CEC LCT Life Cycle Tower Příklady budov posuzovaných nástrojem CESBA v České republice Ústav sociální péče, příspěvková organizace Školicí centrum Otazník, Intoza 69 VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA program C 6.1. Charakteristika nástrojů pro posuzování udržitelnosti 76 6

7 6.2. Existující certifikační nástroje BREEAM LEED DGNB SBToolCZ Příklady jiných nástrojů Cesta k CESBA Certifikace v soukromé a veřejné sféře EU a harmonizace certifikace míry udržitelnosti budov Přehled důležitých akcí na cestě k CESBA Další předpokládaný vývoj CESBA Předpokládaný vývoj CESBA iniciativy Předpokládaný vývoj CESBA hodnoticího nástroje 85 VII. CESBA ŠKOLENÍ program C 7.1. Manuál CESBA Kvalita místa a vybavení Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování Energie a zásobování Zdraví a komfort Stavební materiály a konstrukce 134 STRUKTURA NÁRODNÍHO ŠKOLICÍHO PROGRAMU CEC5 CESBA PRO ČESKOU REPUBLIKU Národní školicí program obsahuje celkem tři balíčky výukových programů (A, B, C), obsahově strukturovaných podle stupně odbornosti tří cílových skupin: PROGRAM PŘEDPOKLÁDANÉ ODBORNOSTI OBSAH PROGRAMU, STUPEŇ ODBORNOSTI PŘEDPOKLÁDANÉ DALŠÍ VYUŽITÍ A Široká veřejnost, drobní investoři Základní, všeobecné informace užitečné zástupcům této cílové skupiny Ovlivnění individuálního přístupu k vytváření umělého prostředí a jeho užívání B Rozhodovací složky, politici, investoři Školení obsahuje část A, dále informace klíčové pro působení cílové skupiny B Metodika postupu rozhodovacích procesů ve stavebním procesu v souladu s udržitelností C Odborníci školitelé, výkonná složka Školení obsahuje stručné shrnutí částí A a B, hlavní náplní bude školení nástroje CESBA Instrukce k provádění školení a zkoušení odborníků za účelem získání licence na provádění certifikace budov nástrojem CESBA 7

8 I. SOUČASNÝ STAV UDRŽITELNOSTI VE VÝSTAVBĚ 1.1. Současný stav problematiky Vystavěné prostředí Území České republiky patří k těm, která jsou po staletí modifikována zásahy lidské činnosti. Veškeré prostředí na našem území je vybudované člověkem, je tedy označováno jako vystavěné. Budova je stavební dílo, výsledek lidské činnosti, umístěný do prostoru. Každá nově postavená budova se stává součástí prostoru přetvářeného člověkem. Člověk jako uživatel budovy, jím užívaná budova a okolní prostor všichni jsou součástí jednoho celku a vzájemně na sebe působí. Jakákoli, byť drobná změna některé složky ovlivní i ostatní. Stavební kultura určuje vystavěné prostředí pro člověka a ovlivňuje tak zásadním způsobem kvalitu života. Architektura a stavební kultura je proto tématem, kterému se stát musí věnovat a politicky jej v systému rozhodování pevně ukotvit. Péčí o architekturu a stavební kulturu se zajistí dobré sociální, ekonomické, ekologické a kulturní podmínky pro současné i budoucí generace. 1 V současné době je v oblasti územního plánování a rozvoje měst snaha soustředěna na prognózy, vyhledávání a pojmenování procesů, které mohou zvýšit kvalitu života městských obyvatel tak, aby zásahy do městských struktur byly prospěšné a zvyšovaly kvalitu života ve městech. Přechod ekonomiky ze sekundárního sektoru, založeného na výrobě, do sektoru terciárního, jehož doménou jsou služby, přinesl společenské změny, jejichž důsledkem je masivní přesun obyvatel do měst. S růstem počtu městských obyvatel roste potřeba nové výstavby, a tím se udržitelnost života ve městech stává naléhavým problémem k řešení. Transformací ekonomických aktivit však dochází také k přesunu některých podnikatelských aktivit na venkov, což vede ke změně struktury venkovských sídel. Růst sídel je významně formován potřebami různorodých soukromých iniciativ. Výsledná podoba takto přetvářených měst a vesnic má vliv na život všech obyvatel. Budovy jsou prostředím, ve kterém člověk tráví 90 % času. Každá budova je součástí města nebo vesnice jako celku, který by měl v ideálním případě v harmonické, esteticky vyvážené kompozici splňovat kritéria funkčnosti, bezpečí a pohody, tedy příjemného místa k žití Požadavky udržitelnosti Při hodnocení míry udržitelnosti budov jsou posuzována kritéria ekonomická, sociální a environmentální, v jejich vzájemné provázanosti. Ideálním výsledkem je stav, kdy jsou aspekty ze 8 1 Politika architektury ČKA 2013, Převzato z: on-line, cka.cc/oficialni_informace/pol_arch/politika-architektury-cka-2013.

9 všech tří sfér, vzájemně na sebe působící, zastoupeny ve vyváženém poměru. Tedy například sféra ekonomická v sobě zohledňuje nejen ekonomická, ale současně společenská a environmentální hlediska. Tato propojenost platí i pro sféru sociální a environmentální, vždy se zastoupením aspektů z obou dalších sfér. S růstem populace, požadavků společnosti a stále rostoucím využíváním dalších, dříve nepoužívaných technologií vzrůstá spotřeba energie a nerostných surovin. Rostoucímu tlaku na energetické zdroje odpovídá také vzrůstající zátěž životního prostředí a je ohrožena vzájemná vyváženost tří výše zmíněných sfér. Informace o souvislostech a důsledcích využívání obnovitelných i neobnovitelných zdrojů, o jejich přemísťování a fyzickém narušování, dále o způsobu zacházení s odpady, s vodou a o jednoduchých možnostech recyklace by se měly stát součástí základního vzdělání. Je důležité napomáhat obecnému pochopení, že každá stavba, postavená budova, je součástí celku a ovlivňuje život všech, život na celé planetě. Výchova k porozumění environmentálním souvislostem, k tomu, jak člověk svým chováním ovlivňuje prostředí, ve kterém žije, zatím není samozřejmostí. Snahy o takovou osvětu a chování jsou často znehodnoceny extrémem zeleného přístupu, který není formulován v harmonii s ostatními aspekty kvality prostředí. Tento extrém se bohužel projevuje i ve stavebním procesu. V běžné stavební praxi nejsou účastníci stavebního procesu obeznámeni s provázaností a kauzalitou činností, které souvisejí s výstavbou. A ve stavebním procesu je vytvářeno nebo přetvářeno vystavěné prostředí, tedy životní prostředí, jehož kvalitu určuje řada neharmonizovaných aspektů fyzikální, chemický, biologický a také kulturní a společenský. Individuální vnímání prostředí je ovlivňováno biologickými potřebami a schopnostmi jednotlivce a rovněž běžně používaným technickým vybavením, které člověk v tomto prostředí užívá. Přitom individuální zkušenosti, potřeby a touhy každého člověka mohou být velmi odlišné. Při návrhu moderní udržitelné budovy je potřeba zvážit, které požadavky jsou skutečně nezbytné a které má smysl v rámci udržitelnosti eliminovat. Umístění a funkce stavby, její přizpůsobivost změnám, životnost, orientace, velikost, forma a konstrukce, použité materiály, způsob vytápění a větrání to vše dohromady určuje množství energie, která je zapotřebí k výstavbě budovy a na dopravu stavebních materiálů, následně pak na údržbu a provoz budovy, na dopravu uživatelů k budově a od ní. Nikoliv nepodstatná je rovněž úvaha o způsobu demolice stavby Vliv budov na globální ekologické problémy Životní cyklus budovy Dopad výstavby na životní prostředí je posuzován podle chování budovy, jejího vlivu na životní prostředí, a to během celé její existence a provozu. Pro hodnocení tzv. životního cyklu budov jsou zapotřebí podrobná data/údaje o vlastnostech stavby, stavebních materiálech, technologi- 9

10 ích a dalších skutečnostech souvisejících s existencí budovy. Do životního cyklu budovy jsou zahrnuty všechny etapy, od jejího vzniku přes vývoj během života provozu až po její zánik. Uvedené skutečnosti jsou součástí tzv. životního cyklu budovy: 2 TĚŽBA SUROVIN, VÝROBA MATERIÁLU, DOPRAVA NA STAVENIŠTĚ, KONSTRUKCE BU- DOVY, PROVOZ BUDOVY, DEMOLICE, RECYKLACE V průběhu životního cyklu spotřebují stavby značné množství zdrojů a přispívají k přeměně oblastí. Výsledkem toho mohou být významné ekonomické následky a dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Schéma požadavků na vybudované prostředí, jeho části a související podněty 3 ukazuje, jak se požadavky udržitelnosti, plynoucí ze společenských zájmů, vztahují k vybudovanému prostředí, stavbám a výrobkům. Komplexní analýzou životního cyklu budovy se zabývá hodnocení LCA Life Cycle Assesment, které posuzuje vliv stavby počínaje těžbou materiálů pro výrobu stavebních konstrukcí 2 Převzato z: Envimat, on-line, cit. 10/2013, dostupné z: 3 Převzato z: UNMZ, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: csnonline.unmz.cz. Publikováno: 12. března

11 přes zátěž během provozu a aktivního života stavby až po likvidaci odpadu po zániku, demolici stavby. Podle tohoto hodnocení může být budova v režimu: Cradle to Grave / od kolébky po hrob nebo Cradle to Gate / od kolébky k bráně (továrny) nebo Cradle to Cradle / od kolébky ke kolébce. Posledně jmenovaný, uzavřený cyklus tvoří smyčku, kdy závěrečnou fázi cyklu představuje recyklace, která je současně počáteční fází nového zrodu. Tímto cyklem se budeme blíže zabývat ve II. kapitole tohoto školicího materiálu Geopolitické souvislosti udržitelnosti ve výstavbě Základní potřebou pro přežití v současném světě je energie. Vlastnictví energie a strategických surovin je také jedním ze základních prostředků uplatňování moci v současném světě. Ten, kdo vlastní zdroje energie a surovin, může určovat jejich cenu, diktovat podmínky jejich poskytnutí, a v rostoucí oblasti globalizovaného světa tak přímo prosazovat svoje zájmy. Výstavba, stavební technologické procesy a provozování budov spotřebují čtyřicet procent celkového objemu užité energie v Evropě, rovněž spotřeba neobnovitelných zdrojů a surovin pro výrobu a dopravu stavebních materiálů je obrovská. Pro Českou republiku, stejně jako pro celou Evropu, jsou územími, odkud pochází základní objem energie a surovin pro stavebnictví, oblasti arabského světa a Rusko. Pro nás dosud stále ne zcela srozumitelná kulturně-společenská východiska arabského světa a historická zkušenost s Ruskem nejsou příliš spolehlivým základem pro plánování bezpečné strategie naší budoucí existence Společenské a kulturní souvislosti Kvalita prostředí, ve kterém lidé žijí, má zásadní vliv na chování jednotlivců. V současné realitě tržní ekonomiky jsou to většinou soukromé zájmy, které ovlivňují výsledné vystavěné prostředí. Kvalita výsledku a obecná prospěšnost pak závisejí na vzdělanosti a kulturní úrovni soukromých investorů. Pro podporu zájmů většiny má v rámci sídelní jednotky význam vytváření místní pospolitosti, kdy se jednotlivci snaží najít prospěšné řešení společně, s tolerancí a porozuměním individuálním odlišnostem. Sídelní celky by měly vždy fungovat jako ekosystémy, kde je cílem vytváření zdravého společenského prostředí a cestou je decentralizace pravomocí, která posiluje místní demokracii. V takovém městě, části města nebo vesnici, kde místní lidé mají možnost podílet se na vytváření prostředí, ve kterém žijí, a na rozhodování o něm, je přirozenou součástí života komunity podpora místních kulturních a společenských zvyků a tradic. 11

12 Rolí architekta je vytvářet rozměrově, esteticky, funkčně a ekonomicky vyvážené, harmonické prostředí, místo příjemné k pobývání. Vždy se jedná o skladbu jednotlivostí, které jsou komponovány do jednoho celku. Vždy každý detail ovlivňuje výsledek a celek se odráží v jednotlivostech. To je princip holismu, celostního přístupu. Architekt s celostním přístupem vychází z místních možností, podmínek, přírodních, společenských a kulturních daností, historických zkušeností a s jejich zohledněním a začleněním do plánování změn a nových prvků, do konkrétního místa, přetváří vystavěné prostředí Udržitelná Evropa Demokratické uspořádání S ohledem na současnou světovou ekonomickou situaci, danou závislostí na zdrojích, je také udržitelné nakládání se zdroji jednou z podmínek zachování demokracie v Evropě. A tak evropské politické i administrativní orgány hledají cesty, jak závislost na možná jen zdánlivě nejistých zdrojích alespoň omezit, pokud není možné se z ní vymanit. Z hlediska udržitelnosti života lidstva na Zemi je slibné, že velký důraz klademe na úspory neobnovitelných surovin a energie. Podle zásady nejlevnější a nejbezpečnější jsou energie a suroviny, které nepotřebuji, je vyvíjeno úsilí o změny, jejichž realizace by měla vést k úsporám, tedy k omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů energie a surovin Udržení dosavadního životního standardu Je otázka, je-li udržení současného životního standardu vůbec možné, pokud požadujeme snížit dopady stavění na životní prostředí. Abychom byli schopni realizovat principy udržitelného stavění, je nutná změna myšlení, přístupů a jednání. Koncepce udržitelného rozvoje je nejčastěji pojímána vícerozměrně: jako vzájemně provázané ekonomické, environmentální a sociální aspekty rozvoje lidské společnosti. Dva pojmy, které se nejčastěji spojují právě s posuzováním sociálních aspektů udržitelného rozvoje, jsou kvalita života a blahobyt. 4 Je zřejmé, že kvalitu života je možno posuzovat z objektivního a subjektivního pohledu. Blahobyt je v kontextu měření kvality života termín používaný pro vyjádření cílového stavu udržitelného rozvoje. V environmentálních souvislostech je koncept lidského blahobytu podrobně rozpracován v Miléniovém hodnocení ekosystémů, 5 které vychází z předpokladu, že kvalita lidského života je zásadně závislá na stavu ekosystémů. Mezi lidmi a ekosystémy existují komplexní vzájemné vazby, takže jakékoliv změny v životních podmínkách lidí přímo nebo nepřímo vyvolávají změny v ekosystémech a na druhé straně změny v ekosystémech mají za následek změny v lidském blahobytu Tomáš Hák, Kvalita lidského života a lidský blahobyt, v: Jan Skalík, Kateřina Ptáčková (eds.), Indikátory blahobytu, Praha: Zelený kruh, ISBN: Převzato z: Maweb, on-line, cit. 1/2014, dostupné z: 6 Tamtéž.

13 Měřítkem udržitelnosti našeho způsobu života je tzv. ekologická stopa. Jeden ze spoluautorů tohoto pojmu William Rees ekologickou stopu přibližuje takto: Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu, a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji? 7 Česká republika si v měřeních blahobytu a udržitelnosti nevede dobře. Pokud by všichni obyvatelé světa spotřebovávali tolik jako my, potřebovali bychom k uživení celé tři planety. Uhlíková stopa republiky je téměř o čtvrtinu nad evropským průměrem. Index environmentální výkonnosti nás sice vlivem dobrého stavu české přírody řadí na poměrně dobré 22. místo, v ostatních indikátorech jsme na tom ale už hůře. Při řazení zemí dle hodnoty indexu šťastné planety zaujímá ČR až 92. místo. Dle indexu lidského rozvoje jsme mezi rozvinutými zeměmi až na 36. místě. Z hlediska evropského srovnání se Česká republika řadí spíše mezi skeptické státy a pocit štěstí je u nás v mezinárodním srovnání spíše nižší Legislativní rámec v EU z hlediska udržitelnosti Evropská unie již mnoho let usiluje o nastolení zásad udržitelného stavění ve všech aspektech. Snaha korigovat spotřebu energie při výstavbě i rekonstrukci budov je zakotvena ve směrnici EPBD: 9 Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov, dnes označovaná EPBD I. základní evropský předpis pro snižování spotřeby energie, byla implementována do legislativ členských států v ČR ve formě zákona o hospodaření s energiemi č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších změn. V současnosti platná EPBD II. obsahuje čtyři požadavky, s termíny pro zapracování do národních legislativ: od : všechny nové budovy budou mít spotřebu energie blížící se nule, pro budovy v majetku veřejné moci tento požadavek platí již od r. 2018, do roku 2020 sníží členské státy společně produkci skleníkových plynů min. o 20 %, do roku 2020 zvýší členské státy společně energetickou účinnost o 20 %, do roku 2020 zvýší členské státy společně podíl energie z obnovitelných zdrojů na 20 % spotřeby. Specifikace požadavků na šetrnost stavebních výrobků k životnímu prostředí je uvedena v Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 a nahrazuje dosud platnou evrop- 7 Převzato z: Hra o Zemi, on-line, cit. 1/2014, dostupné z: 8 Viktor Třebický, Ekologická stopa České republiky, v: Jan Skalík, Kateřina Ptáčková (eds.), Indikátory blahobytu, Praha: Zelený kruh, ISBN: Převzato z: Artav, on-line, cit. 1/2014, dostupné z: 13

14 skou Směrnici Rady 89/106/EHS 10 o stavebních výrobcích. Nové nařízení stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, 11 v sedmém požadavku na udržitelné využívání přírodních zdrojů je uvedeno: Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné použití přírodních zdrojů a: a) recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání; b) trvanlivost staveb; c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě Legislativní rámec v ČR z hlediska udržitelnosti Základem současného stavebního práva je zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jehož úplné znění bylo uveřejněno v zákoně č. 109/2001 Sb., ve znění pozdějších změn, provedených zákonem č. 254/2001 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 405/2002 Sb., zákonem č. 422/2002 Sb., zákonem č. 320/2002 Sb., zákonem č. 218/2004 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 300/2004 Sb., zákonem č. 127/2005 Sb. a zákonem č. 186/2006 Sb. 13 Uvedené předpisy obsahují ustanovení podstatná z hlediska udržitelnosti budov. Stavební zákon a bezprostředně na něj navazující vyhlášky a vládní nařízení 14 obsahují řadu ustanovení, která jsou z hlediska udržitelnosti budov podstatná, např. následující. Stavební zákon v paragrafu 156 uvádí tyto požadavky na stavby: Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. 15 Vyhláška ze dne 9. ledna 2012, kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb. (o technických požadavcích na stavby), v paragrafu 16 nazvaném Úspora energie a tepelná ochrana uvádí následující: Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988 o sbližování správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (89/106/EHS). Ústřední věstník Evropské unie 13, sv. 9, str Převzato z: on-line, LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:13:09:31989L0106:CS:PDF. 11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Ústřední věstník Evropské unie L 88/5, Převzato z: on-line, J:L:2011:088:0005:0043:CS:PDF. 12 Převzato z: Envimat, on-line, cit. 10/2013, dostupné z: 13 Stavební zákon, převzato z: EIS.cz, on-line, cit. 5/2014, dostupné z: 14 Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č.183/2006 Sb. 15 Stavební zákon, 156, převzato z: Sbírka zákonů, on-line, cit. 5/2014, dostupné z:

15 K regulativům platným ve stavebnictví patří také České technické normy (ČSN). Nová ČSN Tepelná ochrana budov Požadavky Norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které zajišťují plnění základních požadavků na stavby, zejména hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov podle zvláštního předpisu a zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí. Platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončených budov. Pro památkově chráněné budovy nebo budovy uvnitř památkových rezervací platí norma přiměřeně možnostem tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při jejich užívání. 16 ČSN EN Blower-door test provádění testování dosažené relativní vzduchotěsnosti domu. Technické normalizační informace: 17 tni zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění rodinné domy, tni zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění bytové domy Veřejné budovy v Evropě z pohledu energetické efektivity Veřejné budovy v Evropě patří k nejhorším příkladům energetické efektivity staveb a využití obnovitelných zdrojů energie. Dosud neexistují žádná ekologická kritéria, použitelná jako standardní model pro posuzování nabídek ve veřejných zakázkách. Vypracování projektové dokumentace budov nejen s energeticky úsporným řešením, ale také se splněním ostatních požadavků na stavbu podle zásad udržitelného stavění je mnohem náročnější než u tradičních staveb. Ve snaze dosáhnout harmonického výsledku je složitější zejména koordinace prací jednotlivých profesí, tak aby funkční, dispoziční a technické požadavky zadání byly v souladu s výtvarně a esteticky příznivým výsledným řešením. Obecně platí, že pro zpracování projektové dokumentace podle zásad udržitelného stavění jsou předpokladem dovedností architekta dobré znalosti stavební fyziky a spolupráce s odborníkem na stavební fyziku stejně jako se specialisty v ostatních profesích, a to již od studie. Optimální je výpočet energetické bilance stavby ve variantách. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat konstrukčním detailům a jejich vhodným řešením eliminovat možné tepelné úniky. Podmínkou dobrého výsledku je architektova schopnost aktivně spolupracovat na řešení konstrukčních detailů a optimálně sladit tepelně technické a estetické požadavky. 16 Převzato z: TZB Info, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: 17 Převzato z: ČKA, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: 15

16 Pro návrh např. školních nebo administrativních budov je také podstatné řešení osvětlení. Musí být splněny přísné hygienické požadavky na intenzitu osvětlení pracovní plochy i na kontrasty a reflexy světla. Zajištění dostatku denního světla, tedy maximální využití denního světla, je pak protichůdné požadavku tepelné pohody interiérů, nejen v zimě, kdy prosklené plochy budovu nadměrně ochlazují, ale zejména v letním období, kdy je potřeba zamezit tepelným ziskům prosklenými plochami budovy. A podobně jako na osvětlení existují přísné hygienické požadavky rovněž na zajištění dostatečného množství čerstvého vzduchu. Bez správně dimenzovaného a navrženého větrání s rekuperací tepla není možno sladit požadavky na objem přiváděného vzduchu, který musí být ohříván, nebo naopak ochlazován, a energetickou bilanci budovy. Evropská unie stanovila cíl, který požaduje, aby od všechny nové budovy, které jsou sídlem nebo ve vlastnictví veřejných orgánů, splňovaly kritérium budovy s téměř nulovou spotřebou energie. 18 Podle této směrnice budova s téměř nulovou spotřebou vykazuje vysokou energetickou hospodárnost a požadované velmi malé množství energie by mělo být pokryto převážně energií z obnovitelných zdrojů, nejlépe z takových, které jsou přímo v místě nebo v blízkosti budovy Současný stav = neudržitelnost Slovo udržitelnost v češtině bohužel svým slovním základem vyjadřuje stav, který by se měl udržet. Nicméně základním požadavkem na udržitelnost (z anglického originálu sustainability ) by měla být schopnost pohybu, konkrétních změn, které jsou pečlivou a promyšlenou reakcí na objektivně vykazované změny ve způsobu života. Měl by to být proces, udržovaný v chodu neustálou péčí. 19 Pojem udržitelnosti je v běžné praxi stavebního procesu v našich podmínkách zatím spojován zejména, a někdy pouze, s tepelně technickými vlastnostmi stavby. Výsledkem snah o energetické úspory během provozu domu jsou dnes již velmi populární nízkoenergetické, pasivní, případně aktivní domy (aktivní domy v tomto materiálu nazýváme plusovými). Přístup k plánování a rozvoji je nyní charakterizován postavením člověka jako vedoucí, vše ovládající a řídící složky, člověka na vrcholu pyramidy. Postupně si začínáme uvědomovat, že člověk přírodu neřídí a že lidstvo je součástí přírody, jedním z účastníků života na Zemi. Projektování a výstavba udržitelných budov sama o sobě nestačí. Musíme se zabývat podmínkami vzniku udržitelné architektury jako celku, udržitelného prostoru, udržitelného vystavěného prostředí. 20 Shrneme-li současný dopad výstavby a provozu evropských budov na životní prostředí, představuje zatížení 40 % celkové spotřeby energie, 35 % celkové produkce emisí CO 2 a 25 % cel Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 O energetické náročnosti budov. 19 Lukáš Šíp, Udržateľnosť, v: Rukoväť udržateľnej architektúry, Robert Špaček, Henrich Pifko (eds.), Bratislava: SKA, ISBN Překlad Renata Vrabelová. 20 Borák, Dalibor, Udržitelnost vystavěného prostoru, v: Filozofie navrhování budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Brno: 2012, Národní stavební centrum, s. r. o.

17 kové produkce odpadů. Další zátěží stavebnictví je významný podíl na spotřebě neobnovitelných materiálových zdrojů a vody. Současná praxe ve výstavbě se tedy dá zhodnotit spíše jako neudržitelná, ale stejně jako se rozšířila a stala populární informace o možnosti energetických úspor při provozu budov, se vzrůstajícím povědomím široké veřejnosti o omezených zdrojích naší planety je potřeba šířit také osvětu o dalších cestách k zachování a udržování Země jako planety příjemné k bytí i budoucím generacím. 17

18 II. CO JE UDRŽITELNOST 2.1. Co je udržitelnost Podmínkou realizace myšlenky udržitelného stavění je změna přístupů, myšlení a jednání. Je dobré opakovaně si uvědomovat, že příroda, dárkyně veškerého života, sama žádnou energii navíc nepotřebuje a neprodukuje rovněž žádné odpady Výklad pojmu sustainability v českém jazyce Pojem udržitelnost vznikl překladem anglického slova sustainability SUSTAINABLE přídavné jméno, podle výkladového slovníku: 1 Able to continue over a period of time = schopen pokračovat, setrvávat více než určitou dobu Causing little or no damage to the evironment and therefore able to continue for a long time = způsobující žádnou nebo malou škodu na životním prostředí, a tedy schopný trvání po dlouhý čas Vybrané významy překlad slova: Sloveso SUSTAIN: udržet, podporovat, vydržet, nést, podpírat, pomáhat Přídavné jméno SUSTAINABLE: setrvalý, udržitelný, obhajitelný Přídavné jméno SUSTAINED: podpořený, živelný, trvalý, udržovaný Definice Zákon č. 17/1992, o životním prostředí: Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím uchovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 2 Definice vychází ze zprávy, 3 kterou v roce 1987 vydala Světová komise pro životní prostředí a rozvoj Spojených národů (WCED World Commission on Environment and Development). Anglický výraz sustainable development je do češtiny překládán jako udržitelný rozvoj a takto používán. A to navzdory nepřesnosti překladu a nemožnosti postihnout českým slovem původní anglický význam. Přestože protimluv tohoto slovního spojení je častým tématem k jazykové polemice o jeho významu, stalo se oblíbeným heslem. S ohledem na spojení dvou 18 1 Převzato z: Cambridge Dictionaries Online, on-line, cit. 9/2012, dostupné z: british/sustainable?q=sustainable, Cambridge University Press Převzato z: Portál veřejné správy, zákon č. 17/1992, o životním prostředí, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: gov.cz/app/zakony/zakonpar.jsp?idbiblio=39673&nr=17~2f1992&rpp=15#local-content. 3 G. H. Brundtlandová, Naše společná budoucnost Výtah ze zprávy komise WCED OSN pro životní prostředí, Praha: Academia, 1991, s. 47: Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.

19 slov s protikladným významem se jeví logičtější snažit se spíše o udržitelnost než o udržitelný rozvoj. V souladu s vývojem za posledních dvacet let došlo k postupné změně směřování v roce 1990 bylo všeobecné úsilí nasměrováno k rozvoji, v současné době je spíše snaha o udržení nebo výhledově i snižování životního standardu Co je udržitelnost ve výstavbě Architektura a stavitelství byly od doby románských staveb oborem, ve kterém se nejvíce odrážel stav technického myšlení, kreativity, citu a duše, způsob myšlení a filosofie. Filosofie architektury a stavitelství vzniká tam a tehdy, kdy názor na svět překračuje pouhou zkušenostní úroveň a stává se teorií nového způsobu života, všech jeho hodnot, všech životních cílů. Život je v tomto novém postoji podřízen čemusi vyššímu a následkem toho má také novou motivaci. Proto je tento nový názor postojem člověka, který si uvědomuje svou univerzální odpovědnost, jeho praxe není již praxe úzce soukromá, nýbrž je to praxe pro lidi, pro jejich existenci, mající přístřeší vyhovující jejich inteligenci. Cíl rozumu a lidské inteligence, chytrosti a moudrosti leží v nekonečnu, je možné pouze tíhnout k němu každým dnem, každou smysluplnou činností ontogenezní a evoluční formou. To jsou udržitelné hodnoty lidského rozumu, důvtipu a smyslu tvořit v dokonalosti k hodnotám lidského bytí, k hodnotám trvalým, které jsou pro lidstvo jedinečným pokladem jejich existenčních hodnot, radosti a štěstí v podmínkách reálného světa, bydlení, jaké si člověk zaslouží. Proto hovoříme o udržitelnosti výstavby budov, protože není jiného východiska a není jiných hodnot. 4 Filosofie bydlení se na rozdíl od mnoha technických věd nezabývá jen tím, co může být popsáno a spočítáno, experimentálně ověřeno, filosofie překračuje empirii, je fundamentálním předpokladem veškerého teoretického poznání. Nezůstává pouze teoretickým snímkem skutečnosti, vyjádřením epochy v myšlenkách a nic víc, ale vytváří a dotváří skutečnost. Udržitelné z obecného pohledu je to, co jsme si chtěli a mohli pořídit, současně to můžeme a budeme chtít nyní i v budoucnosti používat a pořízením a používáním zmíněného neomezíme možnosti budoucím generacím. Život v souladu s přírodou je jediný způsob, který dává šanci na život na Zemi také budoucím generacím. Každý člověk má stejným dílem právo na bohatství Země, právo na život ve zdravém životním prostředí. Udržitelný způsob stavění je takový, kdy požadované vlastnosti a funkce stavby jsou splněny s minimálně nepříznivým dopadem na životní prostředí, ideálně pak se současným zlepšením ekonomických a společenských podmínek, které mají příznivý vliv na zvýšení kvality a kultury prostředí postupně od lokální úrovně po úroveň globální. Každá budova je vystavěna v určitém ekonomickém rámci a není udržitelná, pokud se její hodnota v období životního cyklu přinejmenším nerovná nákladům spojeným s její existencí. Budovy soustředěné na vymezenou plochu tvoří města. Města jsou koncentrovaným seskupením 4 Bohumír Garlík, Filosofie stavebnictví a stavebního průmyslu, v: Navrhování inteligentních budov a jejich automatizace dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno,

20 budov a tvoří živý organismus, jehož život se projevuje metabolismem hmotných toků. Systém hmotných toků může být otevřený nebo uzavřený. Otevřený systém hmotných toků je závislý na příjmu vnějších, neobnovitelných zdrojů energie a surovin, včetně potravin a dat, potřebných pro fungování sídelního celku. Výroba je směrována ven a také odpady jsou vysílány dál mimo území sídla a znečišťují okolí. Sídelní celek s uzavřeným, nebo alespoň částečně uzavřeným systémem hmotných toků je charakteristický snahou omezit závislost na vnějších zdrojích a funguje na bázi maximálně možné recyklace. Příkladem uzavřeného systému může být smart/chytrý model městské části Smart City Hammarby 5 ve Stockolmu: 6 5 Převzato z: HAMMARBYSJOSTAD, on-line, cit. 9/2012, dostupné z: HS_miljo_bok_eng_ny.pdf 6 Tamtéž. 20

21 Model tzv. chytrého města vychází z principu přirozeného ekosystému, který je ekologicky stabilním a dynamicky vyváženým koloběhem, s propojenými a vzájemně se ovlivňujícími funkcemi: Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase Dopady stavebnictví na životní prostředí Stavebnictví je odvětvím, které spotřebuje asi polovinu celkové spotřeby energie, další důsledky činností stavebního procesu souvisejí se potřebou materiálů, jejich těžbou, zpracováním a dopravou. Následuje energetická potřeba během provozu budovy, zatížení odpady a rovněž zatížení spojené s demolicí stavby. Nakládání s přírodními zdroji: Všechny uvedené aspekty doprovázející výstavbu se skládají do výsledného celkového zatížení, kterým postavená budova ovlivňuje přirozené prostředí Cesta k udržitelnému stavění K tomu, aby se myšlenka udržitelného stavění dostala do stavební praxe, je nutná změna myšlení, přístupů a jednání. Je to vlastně návrat ke kořenům k základním principům udržitelnosti, jejichž platnost je prověřena časem, ale současně je chceme sladit s nejnovějšími vědeckými poznatky a technologickými možnostmi. 7 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 21

22 UDRŽITELNÉ NAVRHOVÁNÍ = EKOLOGICKÝ DESIGN Běžně používaný způsob stavění nerespektuje přírodní principy, je vzdálen designu přírody. Hlavní zásadou udržitelnosti je používat zdroje a materiály, které jsou schopny obnovy. Naší snahou by mělo být nenarušovat celistvost a přírodní rovnováhu naší planety, neochuzovat Zemi o její část. UDRŽITELNOST = OBNOVITELNOST Agenda 21 Dokument Agenda 21 8 byl přijat na summitu OSN v Rio de Janeiru v roce Globální strategický a akční plán světového společenství stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Na Agendu 21 navazuje dokument Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, který definuje udržitelnou budovu následovně: spotřebovává minimální množství energie a vody během svého života, využívá efektivně suroviny (materiály šetrné k životnímu prostředí, obnovitelné materiály), má zajištěnu dlouhou dobu životnosti (kvalitní konstrukční zpracování, adaptabilita konstrukce pro různé druhy provozu), vytváří co nejmenší množství odpadu a znečištění během svého života (trvanlivost, recyklovatelnost), efektivně využívá půdu, dobře zapadá do přirozeného životního prostředí, je ekonomicky efektivní z hlediska realizace i provozu, uspokojuje potřeby uživatele nyní i v budoucnosti (pružnost, adaptabilita, kvalita místa), vytváří zdravé životní prostředí v interiéru. Velké množství problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořeny na úrovni místních aktivit; participace a spolupráce místních úřadů bude proto faktorem určujícím úspěšnost realizace jejich cílů. Místní úřady vytvářejí, řídí a udržují ekonomickou, sociální a environmentální infrastrukturu, dohlížejí na plánování, formují místní politiku životního prostředí a předpisy, pomáhají při implementaci národní a subnárodní environmentální politiky. Protože jsou úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají důležitou roli ve výchově, mobilizaci i při reakci na podněty veřejnosti, napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje Převzato z: MŽP ČR, on-line, cit. 1/2014, dostupné z: fbe0033a4ee/b56f757c1507c286c ba62?OpenDocument. 9 Převzato z: MA 21, Kapitola 28, on-line, cit. 11/2013, dostupné z:

23 Místní Agenda 21 (dále jen MA21) 10 zapadá do širšího proudu snahy o kvalitní veřejnou správu, která je zahrnuta pod pojem good governance ( dobré vládnutí čili řádná správa věcí veřejných ). Kvalitní správa věcí veřejných musí být (z pohledu OSN i EU) otevřená, transparentní a odpovědná veřejnosti, efektivní, umožňující účast veřejnosti na rozhodování a plánování a založená na partnerské spolupráci s ostatními společenskými sektory a respektující odborný pohled na věc. Jedině taková veřejná správa může vést k dlouhodobě udržitelnému rozvoji obce či regionu. A právě MA21 je procesem, jehož je udržitelný rozvoj základním cílem. Nezbytnou součástí fungující MA21 bezesporu jsou: kvalitní strategické plánování a řízení včetně systému financování, průběžná a aktivní komunikace s veřejností budování partnerství, systémové a měřitelné směřování k udržitelnému rozvoji. V České republice přibývá měst a obcí, které se snaží uplatnit principy MA21. Vhodným a komplexním indikátorem environmentálních aspektů kvality života na místní úrovni je ekologická stopa města. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR) 11 se hodnocením kvality života prostřednictvím indikátorů zabývá již od roku 2003 a ekologickou stopu dosud pilotně stanovila pro 11 měst: Prahu, Chrudim, Hradec Králové, Kladno, Krnov, Litoměřice, Orlovou, Prahu-Libuš, Velké Meziříčí, Vsetín a Poděbrady. Výpočet byl proveden na základě požadavků měst, která se zajímala o hodnocení vlastní udržitelnosti či neudržitelnosti Udržitelnost z hlediska urbanismu a architektury Urbanistický koncept a udržitelnost Celková míra udržitelnosti vystavěného prostředí začíná už u prvotní urbanistické koncepce. Ta podle požadovaných funkcí určuje strukturu vystavěného prostředí, hustotu zástavby a tomu přiměřenou dopravní infrastrukturu. Základními kritérii pro hodnocení urbanistické kvality jsou: vliv místa, jeho kvality a klimatu, urbanistické souvislosti umístění budovy, úměrnost funkcí a struktur, proces plánování. Hodnotu budovy a míru její udržitelnosti shrnují parametry = odpovědi na otázky: Je konkrétní budova na určitém místě, s její současnou funkcí, vůbec potřebná? Je funkce budovy přiměřená okolnímu prostředí? Je velikost budovy přiměřená okolnímu prostředí? Je budova připravena ke změně funkce při změně potřeby? 10 Převzato z: MA 21, Kapitola 28, on-line, cit. 11/2013, dostupné z: Viktor Třebický, Místní Agenda 21 a udržitelný rozvoj v ČR, v: Jan Skalík, Kateřina Ptáčková (eds.), Indikátory blahobytu, Praha: Zelený kruh, ISBN:

24 Jak je to s vhodností provozu, s provozními náklady po dobu životního cyklu budovy? Jaké budou náklady na odstranění budovy? Obecným trendem v návrhu systémů infrastruktury je decentralizace. Relativně soběstačný buňkový systém v měřítku posloupnosti: obydlí, obytná skupina (městský blok), městská čtvrť, město, okres, kraj, region, stát Přechod od,smart grides ke,smart city V budoucnu docílit uzavřeného oběhu energií / vody / odpadů. Cílem je redukovat ztrátové přesuny materiálů a energií, preferovat jejich lokální výrobu a spotřebu a zahrnout možnost recyklace. Takto koncipované systémy jsou bezpečné, odolné vůči přetížení a umí si v rámci celé sítě pružně vypomáhat. V lokálním měřítku preferovat dostupnost všech aktivit pro pěší, tomu musí odpovídat koncentrace osídlení a být přizpůsobena hierarchie sídla (satelitní městečka rodinných domů kolem velkých českých měst mají tak nízkou koncentraci obyvatel a docházkové vzdálenosti, které,neuživí běžné prodejny, pekařství apod., vytváří se monokultura sídliště na ležato). 13 Stavební boom od devadesátých let významně přispěl k současnému nedobrému stavu urbanizované krajiny. Podle uvedených zásad udržitelného stavění by při plánování výstavby mělo být prvním krokem stanovení našich skutečných potřeb. Ideálně by dobře vytvořená a fungující infrastruktura mohla zabránit současným rozpínavým tendencím. V současné praxi zadávání staveb je nejčastějším měřítkem výběru projektanta a dodavatele nejnižší cena, a současně rychlost výstavby. Tímto způsobem velmi rychle rostou stavby, o jejichž realizaci rozhoduje okamžitá potřeba, a to velmi často bez posouzení dopadu umístění stavby do okolního kontextu, smyslu stavby, její funkce a hospodárnosti z dlouhodobějšího pohledu. Z pohledu hospodárnosti nakládání s již existujícím vystavěným prostředím je třeba si uvědomit například následující: V České republice existuje hodnotný základ bytového fondu, a to jak v městské blokové zástavbě, tak na sídlištích, vybudovaných ve druhé polovině 20. století. Zejména tato sídliště jsou vybavena existující, dobře fungující infrastrukturou energetickou, dopravní, vybaveností obchodů a služeb, vzdělávacích, sportovních a rekreačních zařízení. Vzhledem k původně plánované životnosti panelových domů, a také s ohledem na kvalitu provádění staveb v období honění socialistických plánů a následně nedostatečnou údržbu, je zřejmé, že pokud nezvolíme demolici, pak domy na těchto sídlištích vyžadují opravy a modernizaci. Takovým počinem bohužel nejsou hromadně prováděná zateplování fasád domů, pokud nejsou doplněna dalšími, v celkových souvislostech naplánovanými úpravami, opravami a opatřeními. Dnešní rozvoj technologií ovlivňujících vnitřní klima budovy vyžaduje, aby opravy zahrnovaly také přípravu pro budoucí umístění nových zařízení do dnes rekonstruovaných budov. Jde například o vybudování šachet pro rekuperační větrání, systému využití dešťové a odpadní vody 13 Josef Smola, Urbanistické principy, v: Architektonické a konstrukční zásady a návrhy budov dle principu trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno,

25 a o přípravu pro začlenění domů do chytrých lokálních energetických sítí. Ač je nám to známo, v běžné projektové praxi takové postupy stále neuplatňujeme. 14 I přes poměrně kvalitní systém památkové péče zanedbáváme nebo demolujeme mnoho obyčejných starých budov, které jsou původním vyjádřením místní a regionální kultury. Z kulturního, ale i ekonomického hlediska pro ně musíme nalézat dnešní i budoucí využití. Pro zachování kulturní identity nestačí dbát na ochranu vybraných reprezentativních staveb. Je třeba zachovávat i obyčejnou architekturu minulosti. Domy, které nejsou pod přímou památkovou ochranou, můžeme rekonstruovat současnými výrazovými prostředky s pomocí jsoucích technických možností a standardů. Můžeme při rekonstrukci uplatnit vědomosti z oblasti udržitelného projektování. Aniž bychom poškodili místní identitu, můžeme dosáhnout vlastností a kvality budov budoucnosti Architektonický koncept a udržitelnost Architektura je nalézáním harmonie souladu kultury, funkce, techniky, prostředí, měřítka a estetiky, harmonií mezi jednotlivými prvky zlomkovitě utvářeného prostředí. Dobrá architektura je založena na holistickém principu. Staví na znalostech minulého, na důsledném zkoumání jsoucí skutečnosti a na předvídání budoucnosti. 16 Staré zvyky vymírají ztěžka a my dnes přiznáváme, že doufáme v pokrok. Ale naše architektura odhaluje pravdu. Toužíme po nových, masově vyráběných výrobcích, které dokazují naši kupní sílu, ale zároveň chceme staré domy. Nejraději bychom si vzali náš moderní komfort a přenesli ho s sebou do bezpečné minulosti. Nikoliv té, jaká ve skutečnosti byla, ale té, jakou si rádi představujeme. Už si nedokážeme představit novou a lepší budoucnost. Všichni si pro sebe přejeme novou a lepší minulost. 17 Architekt jako tvůrce prostředí musí k návrhu stavby přistupovat s maximální zodpovědností k zúčastněným složkám tedy k člověku, a zejména k přírodě, jejíž existence je základní podmínkou lidského života. Při výstavbě budov, tedy při realizaci vystavěného prostředí, je optimální dosažení stavu, kdy technický pokrok umožňuje plnění lidských potřeb na úrovni době přiměřeného komfortu, a to při maximálně možném souladu s dobrým stavem přirozeného prostředí. Již Marcus Vitruvius Pollio, architekt starověkého Říma, rozebírá ve svém jediném spisu Deset knih o architektuře 18 v první kapitole Obsah stavitelství, vzdělávání stavitelů nutnost vzdělanosti stavitele, povědomí stavitele o souvislostech: kdo se chce vydávat za stavitele, musí být zřejmě vzdělán oboustranně. Je tedy třeba, aby byl i nadaný, i učenlivý ve vědě. Je také třeba, aby byl stavitel znalý čtení a psaní, zkušený s kreslicím rydlem, vzdělaný v geometrii, ne nevědomý v optice, poučený aritmetikou, aby měl 14 Dalibor Borák, Udržitelnost vystavěného prostoru, v: Filozofie navrhování budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno, Tamtéž. 16 Tamtéž. 17 Ola Anderson, Europe and Architecture Tomorrow v: Architects Council of Europe. Bruxelles, Avenue Louise, b.10 B-1040, Vitruvius, Deset knih o architektuře, přel. Alois Otoupalík, Praha: Svoboda, ed. Antická knihovna, sv. 42,

26 značné vědomosti z dějepisu, aby bedlivě poslouchal filosofy, aby se vyznal v hudbě, nebyl neznalý lékařství, seznámil se s rozhodnutími právníků a aby si osvojil vědomosti o hvězdářství a o zákonech nebeských. Vyjmenovaný obrovský záběr požadavků na znalosti adeptů stavitelské / architektonické profese je tedy v současnosti spíše nesplnitelný, nicméně ukazuje širokou provázanost, souvislosti v oboru stavitelství. A alespoň pochopení těchto souvislostí, jejich respektování, je vlastně i nadčasovou podmínkou udržitelnosti ve výstavbě. Tedy pokud se pokusíme se zjednodušením rozebrat tři vzájemně související a podmiňující se složky Vitruviova pravidla (Formula Vitruvia: firmitas, utilitas, venustas) 19 ve vztahu k udržitelnosti, skončíme opět u jejich vzájemné provázanosti: 1. FIRMITAS: pevnost/trvanlivost už z názvu je zřejmé, že trvanlivá stavba, dobře a kvalitně založená, postavená, s použitím kvalitních materiálů, dlouho vydrží, a tedy v delším časovém horizontu nebude vyžadovat opravy, tedy investice a nezasáhne touto zátěží ani budovu, ani jejího majitele, a ani okolní prostředí. 2. UTILITAS: užitečnost/funkce pokud stavba dobře plní svoji funkci, je tedy užitečná, a nebude v delším časovém horizontu vyžadovat stavební úpravy. Případně pokud je stavba dostatečně flexibilní, potřebné stavební úpravy související se změnou funkce budou minimalizovány. 3. VENUSTAS: krása/soulad pokud je stavba krásná, je obecný zájem na jejím uchování i pro budoucí generace a tedy opět, v souladu se splněním dvou předešlých pravidel, její udržitelnost je vysoká. Krása stavby se navenek projevuje zejména její formou, a pokud tato forma také respektuje místní geografické, terénní a klimatické podmínky, pak je soulad s okolním prostředím přirozeným výsledkem a stavba je krásná, v harmonii s přírodou, a tedy udržitelná. Z uvedeného zřetelně vyplývá, že z Vitruviových kritérií je nejvíce v souladu s přírodou kritérium krásy, tedy že krása není s udržitelností v konfliktu. A to zejména pokud se vrátíme opět ke starověkým definicím krásy a proporčních matematicko-geometrických pravidel pro optimální členění prostoru. Abychom vzbudili nebo obnovili snahu o dobrou architekturu, která dobře slouží člověku a je v souladu s přirozeným prostředím, je potřeba provádět osvětu nejen u odborné, ale i u laické veřejnosti, která je nejmasovějším konečným uživatelem vystavěného prostředí. Obecně je podle dokumentu ACE 20 potřeba: začlenit pochopení společenského a kulturního významu vystavěného prostředí do všeobecného, odborného i specializovaného vzdělání, získat kvalitní kontrolu nad projektováním staveb a neomezovat ji na pouhé snižování četnosti konstrukčních závad nebo úspory energie, zavést hodnoticí systémy spočívající ve vyhodnocování celé škály aspektů udržitelnosti, včetně schopnosti dlouhé životnosti a schopnosti zásadní adap Vitruvius, Deset knih o architektuře, přel. Alois Otoupalík, Praha: Svoboda, ed. Antická knihovna, sv. 42, Architects Council of Europe.

27 tace nic, co se staví z podnětu ustavičné změny, nemůže mít trvalou hodnotu, více využívat přirozených podmínek, preferovat přirozené světlo a větrání, systematizovat zkoumání poměru mezi náklady a dosaženou kvalitou Cradle To Cradle 22 / Od kolébky ke kolébce V roce 2002 vyšla kniha s názvem Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things od amerického architekta Williama McDonougha a německého chemika Michaela Braungarta. Termín Cradle to Cradle (Od kolébky ke kolébce), zkráceně C2C, je podle tohoto manifestu používán k popisu modelu udržitelnosti napodobením přírodních procesů, s cílem výsledného prospěchu pro životní prostředí, kdy z procesu výroby a spotřeby mají užitek všechny zúčastněné složky. Výchozím principem této teorie je skutečnost, že v přírodě, v přirozeném koloběhu, neexistuje odpad. Využíváním principů C2C je tedy možné dosáhnout bezodpadového hospodářství a existence. Způsob navrhování architektonické kanceláře William McDonough+Partners představují architekti na svých webových stránkách následovně: Cradle to Cradle nás vybízí k upuštění od rutinního zaběhnutého způsobu řešení každodenních problémů a k přehodnocení rámce podmínek, které utvářejí naše návrhy. Spíše než abychom hledali, jak minimalizovat škody, snažíme se aplikovat zásady C2C jako výhodné, obnovitelné síly takové, která se snaží o vytvoření radostné, nikoliv bolestné ekologické stopy. C2C šíří definici kvality návrhu s uplatněním pozitivního dopadu na ekonomické, ekologické a společenské zdraví, jako přidané hodnoty k tradičním architektonickým standardům komodity, pevnosti a potěchy. 23 Cradle to Cradle odmítá myšlenku, že růst je škodlivý pro zdraví životního prostředí; koneckonců v přírodě je růst dobrý. Namísto toho propaguje myšlenku, že dobrý design podporuje bohatou lidskou zkušenost, se vším, co k tomu patří zábava, krása, radost, inspirace a poezie a ještě podporuje zdravé prostředí a hojnost. 21 Architects Council of Europe. Europe and Architecture Tomorrow. Bruxelles, Avenue Louise, b.10 B-1040, Převzato z: William McDonough + Partners, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: 23 Převzato z: William McDonough + Partners, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: překlad Renata Vrabelová. 27

28 LEGENDA: % obnovitelné využití energie 2. Vodní hospodářství produkce čisté vody 3. Pozitivní vliv společenské odpovědnosti v komunitě 4. Opětovné využití materiálů schopnost recyklace / kompostovatelnost 5. Vliv zdravých materiálů na člověka & prostředí Tři principy inspirované přírodními systémy: 1. Všechno je zdrojem něčemu jinému V přírodě ukončením života jednoho systému vzniká potrava jiného. Budovy mohou být navrhovány tak, aby se daly rozložit a bezpečně navrátit půdě (jako biologické živiny) nebo být opětovně využity jako vysoce kvalitní materiál pro nové produkty a budovy (technické živiny). 2. Použití obnovitelné energie Živé věci se běžně vyvíjejí díky energii ze Slunce. Podobně také lidské výtvory mohou využívat obnovitelnou energii v mnoha formách vítr, geotermální a gravitační energie a tím používat bohaté zdroje za současné podpory zdraví člověka i prostředí. 24 Převzato z: William McDonough + Partners, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: 28

29 3. Oslava různorodosti Geologické, hydrologické, fotosyntetické a výživové cykly přizpůsobené místu vytvářejí na celém světě úžasnou různorodost přirozeného a kulturního života. Projekty, které vycházejí z jedinečných výzev a příležitostí, nabízených každým jednotlivým místem, elegantně a efektivně padnou na míru právě do těchto jejich vlastních koutů. Cílem hodnocení životního cyklu budov je podrobný popis budovy a všech jejích pozitivních i negativních vlivů na životní prostředí, spotřebu zdrojů, společnost i její obyvatele. Hodnocením životního cyklu budov se zabývají také normy (ČSN ISO 14025, 25 pren 15804, 26 TNI CEN/TR ) Udržitelnost pohledem architektů Sir Norman Foster: 28 Udržitelnost je pojem, který se za posledních deset let značně rozšířil. Nicméně podle mé vlastní zkušenosti si jen málo lidí uvědomuje, co vlastně toto slovo znamená, nebo chápe problémy, kterým čelíme. Stavby a činnosti v nich provozované spotřebují v průmyslově vyspělé části světa téměř polovinu energie, kterou vytváříme, a jsou odpovědné za polovinu emisí oxidu uhličitého zatímco zbytek je téměř rovnoměrně rozdělen mezi dopravu a průmysl. Udržitelnost vyžaduje, abychom čelili této rovnici a mysleli holisticky. Umístění a funkce stavby, její přizpůsobivost a životnost, její orientace, forma a struktura, její vytápění a větrání a použité materiály to vše dohromady má dopad na množství energie nutné k výstavbě, na údržbu, provoz a na cestování do a od ní. Mary McLeod v úvahách, reagujících na známý výrok Louise Sullivana 29 o formě a funkci: Formální atributy budovy jsou jejími estetickými vlastnostmi. Dokonce se dá říci, že forma je v podstatě tím, co odlišuje architekturu od stavitelství. Ona je tím, co tvoří umění v architektuře. Abychom se vrátili k rozdílu mezi stavitelstvím a architekturou, lze říci, že úkolem architekta je dávat funkci formu, tj. učinit ji něčím více než jen funkcí. Architektura v sobě obsahuje funkci, ale také má potenciál ji rozšiřovat a transformovat. 30 Jean Nouvel vidí možnosti ekologického stavění v použití skla: Skleněné stěny před sebou mají fenomenální budoucnost. Mohou fungovat jako,chytré nosiče, lze je zahřívat, mohou být použity jako přepážky či projekční plochy 31 O chytrém obalu stavby, jehož průkopníky byli Richard Buckminster Fuller a Frei Otto s návrhy proskleného zastřešení měst, hovoří také Martin Rajniš: všechny organismy mají inteligentní kůži. Je to vícevrstvý obal, který se neustále proměňuje a reaguje na měnící se okolí. 25 ČSN ISO Environmentální značky a prohlášení Environmentální prohlášení typu III Zásady a postupy. 26 pren Sustainability of Construction Works Environmental Product Declarations Core Rules for the Product Category of Construction Products. 27 TNI CEN/TR Udržitelnost staveb. Environmentální prohlášení o produktu Metodologie výběru a použití generických dat. 28 Norman Foster, The Third Industrial Revolution, in: Green Industrial Revolution, Berlin: Free University, Převzato z: Triton College Website: Louis H. Sullivan: Form Ever Follows Function, v: The Tall Office Building Artistically Considered, 1896, on-line, cit. 1/2014, dostupné z: 30 Mary McLeod: Forma a funkce dnes, v: Jana Tichá (ed.): Architektura v informačním věku, Praha 2006, s Jean Nouvel: Architektura a virtuální svět, v: Jana Tichá (ed.): Architektura: tělo nebo obraz?, Praha 2009, s

30 Pokud naše domy mají být přirozené, musí si vytvořit podobný obal, který reaguje na změny uvnitř i venku. 32 K nejznámějším příkladům využití skleněného pláště pro vytvoření vlastního mikroklimatu patří americké centrum pro výzkum a vzdělávání o zemi Biosphere 2 ve státě Arizona, které vytváří druhou zemskou biosféru. V anglickém Cornwallu od roku 2001 funguje projekt Eden od Nicholase Grimshawa. Projekt Eden využil do té doby neobyvatelný patnáctihektarový pozemek kaolinového lomu s vlastnostmi pouště pro realizaci unikátního kulturního, uměleckého a vzdělávacího zařízení s podmínkami různých podnebných pásem. Přístup architektů můžeme uzavřít slovy architekta Roberta Špačka: Objektivní udržitelnost, zformovaná do třech pilířů, se mísí s kantovskou morálkou, založenou na kvalitě osobnosti. Chceme udržet takovou kvalitu života, která nám umožní radost ze života. My, architekti, musíme tak trochu překročit svůj stín. 33 Kritéria posuzování udržitelnosti budov 2.3 Udržitelnost a ekonomické souvislosti Postoje, které dnes ovládají civilizaci této planety, mají svůj původ v průmyslové revoluci. Staví na první místo jedince a jeho prospěch, s pomocí technologií se snaží o dosažení jednostranné kontroly nad přírodou, územní rozpínavost je ospravedlňována ekonomickými zájmy, trh tvoří a mění společnost: Zapomněli jsme, že cílem ekonomické činnosti je člověk, a chovali jsme se, jako by cílem člověka byla ekonomická činnost. 34 Stále více si uvědomujeme, že stálý růst není udržitelný. A pokud lidstvo nezmění způsob nakládání s planetou a jejími zdroji, potom nejpravděpodobnějším vývojem je neudržitelnost, tedy zánik lidstva. Životní prostředí a ekonomika nestojí proti sobě. Z dlouhodobého hlediska je ochrana přírodních zdrojů základní podmínkou trvale udržitelného růstu, který zase může přispět ke zlepšení životního prostředí. 35 Ekonomický cíl co nejvýkonnější výroby musí být nahrazen cílem vyšší tvořivosti a lepších mezilidských vztahů, trvale udržitelného, elegantního prostředí, lidských měřítek a projektování a provádění sloužícího zájmům všech zúčastněných. 36 Z celospolečenského, a současně ekonomického hlediska je důležitá snaha o harmonizaci osobních zájmů se zájmy společnosti. Jedna budova postupně, jak vzniká, od zadání investorem, ovlivňuje stále se rozšiřující počet lidí přes ty, kteří ji projektují a pak staví, dále přes její uživatele až po ty, kteří kolem ní denně chodí, aniž by kdy vstoupili. Budova však ovlivnila i lidi, Martin Rajniš, v: Irena Fialová Jana Tichá: Martin Rajniš, Praha 2008, s Robert Špaček, Začátek budoucnosti v: Rukoväť udržateľnej architektúry, Robert Špaček, Henrich Pifko (eds.), Bratislava: SKA, ISBN Překlad Renata Vrabelová. 34 R. Douthwaite, The Growth Illusion, Foxhole, Dartington: Green Books Ltd, Evropská komise, Zelená kniha EU o městském prostředí, KOM (90) 218. Brusel, Architects Council of Europe. Europe and Architecture Tomorrow. Bruxelles, Avenue Louise, b.10 B-1040, 1995.

31 kteří ji třeba nikdy neviděli, ale např. pracují v továrně nebo žijí v místě, kde na její stavbu byl vyroben nebo odkud byl dodán materiál. Dnes je již zřejmé, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jejichž smyslem bylo podporovat průhlednost zadávacího řízení a chránit investora, neúmyslně poškozují veřejné zájmy. Obchodní soutěže, které umožňují zadávat jednotlivé projekty a výrobu prvků staveb komukoli na světě, ve svém důsledku znamenají ohrožení lokální architektonické a kulturní výjimečnosti a rozmanitosti. Ani stát, který by měl být zkušeným investorem, není schopen náležitě vyhodnotit kvalitu projektu a životnost stavby tam, kde je pod záminkou průhlednosti a efektivity základním kritériem pro výběr architekta či dodavatele stavby jen nejnižší pořizovací cena. Záměr, který je zaměřen na minimální cenu během provádění, neumožňuje zpracování detailního projektu, který by definoval nejlepší možné provedení. Přestože to není ani v investorově, ani ve veřejném zájmu, je to dnes běžnou praxí. Investor, který má za cíl krátkodobou návratnost investic, a tedy nejnižší možnou pořizovací cenu, ať je to investor soukromý či stát, nemůže společnosti poskytnout budovu s dlouhou udržitelností. 37 Prvním ze tří základních principů věku nezaloženého na růstu je přikládání stejné váhy dnešku i zítřku. Druhým je společné hodnocení vlastních zájmů a zájmů druhých. Pokud bychom jednali podle tohoto principu, nepouštěli bychom se do projektů, které pouze převádějí zdroje z jedné skupiny do druhé tak, jak to řada programů v minulosti dělala. Třetím principem je, že některé věci prostě nejsou na prodej a nelze je získat ani za peníze, ani zvýšením výroby. Každý má svůj vlastní seznam věcí, jejichž zničení by nepřipustil ani za sebevětší částku. Může to být dřevo, močál, druh zvířete, ozónová vrstva nebo vlastní život Zprůmyslnění stavební výroby Zprůmyslnění stavební výroby není ve všech směrech pouze přínosné. Má také negativní dopady na společnost. Ničí místní tradice, řemeslo, podporuje průměrnost a uniformitu, snižuje potřebu pracovních sil, a tím ve výsledku podporuje nezaměstnanost. Podle ACE je pro obnovení ekonomicky udržitelných procesů nezbytné: odmítání zprůmyslňování v případech, kdy vede k neúčelné standardizaci, ke vzniku staveb a urbanistických celků vymykajících se lidskému měřítku nebo k ničení místní kultury, odmítání zprůmyslňování v případech, kdy vede k neúčelné dopravě materiálů, podněcování kvalitní řemeslné práce prostřednictvím vhodných učebních programů, řemeslných školení, veřejných ocenění, 37 Dalibor Borák, Regulace a volný trh, v: Filozofie navrhování budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno, Richard Douthwaite, The Growth Illusion, Foxhole, Dartington: Green Books Ltd,

32 podporu nového užívání a sanací staveb a užívání vhodných tradičních materiálů a metod, prověřených a odzkoušených místním klimatem a prostředím, vyhledávání takových stavebních metod, které jsou účelné z technického hlediska a architektonicky vhodné pro kulturní, společenský a individuální život a současně zaručují dlouhou ekonomickou životnost, posilování udržitelných způsobů projektování, podpora výzkumu na úrovni kulturní a sociální, který odráží potřeby společnosti a vytváří místní pracovní příležitosti, podpora správného chápání využití metod zprůmyslnění odstranění škod, které nastaly v koncepci vzdělávání architektů a projektantů Cena a hodnota budovy Při posuzování budovy z hlediska udržitelnosti je rozhodující veličinou hodnota, kterou budova přinese za celou dobu svého životního cyklu, nikoliv tedy pořizovací cena budovy. V tom je hlavní rozdíl vůči posuzování budovy při v současnosti běžném projektování, kdy jsou všechny části stavebního procesu limitovány soustředěním na nejnižší pořizovací cenu Náklady na pořízení budovy Projektování a realizace budovy podle zásad udržitelnosti budou nákladnější než výstavba budovy v běžném standardu. Obvykle uváděné navýšení ceny výstavby nízkoenergetického domu (NED) v České republice % je oproti běžné výstavbě objektivně způsobeno: instalací systému řízeného větrání s rekuperací tepla, ohřevem teplé vody solárními kolektory, výrazně větší vrstvou tepelné izolace, složitějšími stavebními detaily, náročnější koordinací stavby. Seriózní cenová studie či reprezentativní průzkum však dosud v českých podmínkách nebyly provedeny Architects Council of Europe. Europe and Architecture Tomorrow. Bruxelles, Avenue Louise, b.10 B-1040, Josef Smola, Stavba a užívání nízkoenergetických pasivních domů, Praha: Grada Publishing, a. s., Stavitel. ISBN

33 Náklady na provoz budovy Při výpočtu nákladů na provoz budovy je nutné do výpočtu zahrnout náklady během celého životního cyklu budovy. Náklady na provoz budovy realizované podle zásad udržitelnosti budou nižší než u budovy standardní. Ekonomické zhodnocení investičních nákladů na zlepšení energetické náročnosti budovy. Investiční náklady vynaložené na tato specifická opatření budou kompenzovány úsporou nákladů na spotřebu energie během provozování budovy. Tedy úspory energie za hodnocené období v peněžním vyjádření budou při respektování časové hodnoty peněz vyšší než počáteční investiční náklady, které byly vynaloženy na jejich realizaci. Pro zjišťování efektivnosti energeticky úsporných opatření slouží ukazatele pro hodnocení ekonomické efektivnosti: čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, doba návratnosti, index rentability. 41 V procesu rozhodování o realizaci investice je zapotřebí vytvořit modelové možnosti budoucí ekonomické situace, které stanoví nejen finanční zdroje a toky, ale zohlední také možná rizika. Jejich porovnáváním nebo kombinací je možno dojít k nejefektivnějšímu řešení. Pro ekonomická kritéria udržitelnosti obecně platí, že udržitelné je to, co má kladný dopad na místní ekonomiku, se zohledněním možností využívání místních zdrojů, s posouzením ekonomické charakteristiky obyvatelstva, zaměstnanosti, úrovně služeb a bydlení Sociální kritéria udržitelnosti Ke kritériím, která zohledňují společenské a kulturní potřeby, patří kulturní a estetické hodnoty, tradice a zvyklosti v místě stavby. Jejich vliv na zadání a výběr architekta je velmi významný, protože vychází ze zvyku a vyjadřuje identitu stavebníka. Požadavky na funkci, komfort a kvalitu uspořádání prostoru, flexibilitu, identitu, možnost společenského života, kulturního a sportovního vyžití, dostupnost, bezpečnost souvisejí také s regionálními podmínkami a zvyklostmi. Nezanedbatelný je též obecný vztah k místu a místní přírodě, důležitý je rovněž vliv na zaměstnanost, a tedy i důvod k pobytu v místě. Prostředí budov, ve kterém se člověk pohybuje, je vytvořeno s použitím materiálů, výrobků a také technologií, které svým uspořádáním, složením, vlastnostmi, funkcemi a projevy působí na přítomného člověka. Tímto způsobem vystavěné prostředí ovlivňuje psychické rozpoložení člověka, jeho zdraví, náladu, a tedy také pracovní výkonnost, čímž se vracíme k ekonomickým aspektům a jasně se zde ukazuje vzájemná provázanost jednotlivých kritérií. 41 Jana Korytářová, Vít Hromádka, Ekonomika provozování budov, v: Úvod do problematiky ekonomiky navrhování a provozu budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno,

34 Sociální prostředí, ve kterém člověk vyrůstá a pohybuje se, určuje jeho přístup a chování ve vztahu k fyzickému prostředí. Je v lidských silách ovlivnit skladbu, uspořádání a materiálové složení budovy, a tedy vystavěného prostředí. A i když přírodní prostředí ovládat neumíme, svým působením je ovlivňujeme a ohleduplným chováním můžeme zmírnit nebo výrazně omezit dopady lidské činnosti, a tedy také vystavěného prostředí na přírodní prostředí. Ideálem je pak, aby se člověk a jeho aktivity, včetně těch stavebních, staly přirozenou, nekonfliktní součástí přírodního koloběhu Environmentální kritéria udržitelnosti Environmentální kritéria udržitelnosti zohledňují ekologické kvality místa, slučitelnost s přirozeným prostředím, zajištění dobrých podmínek pro život a zachování biodiverzity. Tato kritéria posuzují způsob čerpání a využívání přírodních zdrojů materiálů a energie, způsob nakládání a hospodaření s vodou, nakládání s odpady a využívání recyklace. Z hlediska vnitřního prostředí budov je posuzováno např. mikroklima a jeho vliv na zdraví, s ohledem na vnější klimatické podmínky, dále takové kvality, jako jsou pocit bezpečí, pohoda, možnost propojení interiéru s vnějším prostředím. Pro kvalitní a komfortní užívání budovy je důležité rovněž vodní a odpadové hospodářství a případně technologie použité pro inteligentní provoz budovy. Koncepty udržitelnosti jsou velmi komplexní a jsou předmětem neustálého studia. Neexistují definitivní metody pro měření udržitelnosti nebo pro potvrzování jejího dosažení. Tyto obecné principy neposkytují kriteriální meze, které by umožňovaly tvrzení o udržitelnosti, nicméně mohou být užitečné při zvažování úplnosti a platnosti tvrzení o udržitelnosti nebo požadavků na ni. 42 (Norma ČSN ISO je českou verzí mezinárodní normy ISO 15392:2008.) 2.6. Holistický/celostní pohled na výstavbu Podle přehledu výše uvedených kritérií je zřejmé, že všechny tři aspekty jsou vzájemně provázané a vzájemně se ovlivňují, tedy žádný aspekt nepůsobí izolovaně, bez odezvy v ostatních kvalitách. A vzájemná propojenost je také východiskem holistického, celostního přístupu k projektování. Celostní přístup vychází z principu holismu. Znamená takový druh projektování, který přihlíží ke všem vstupním faktorům na fyzické i duševní úrovni a následně je v návrhu zohledňuje. Je svým principem preventivní a tvůrčí. Zdůrazňuje nutnost pohledu na celého člověka a úzké vazby stavby na prostředí. 43 Vyprojektovat a realizovat budovu s optimálním poměrem mezi vynaloženými prostředky a získanou hodnotou je možné pouze s celostním přístupem, s pochopením souvislostí, s vědomím, že všechno souvisí se vším Převzato z: ČSN ISO (730921), Udržitelnost ve výstavbě Obecné principy, on-line, cit. 9/2012, dostupné z: 43 Mojmír Hudec, Celostní architektura, v: Použití přírodních materiálů a principů (udržitelnost), Národní stavební centrum, s. r. o., Brno, 2012.

35 Snahou architektů byla vždy krásná architektura, která je harmonická sama o sobě a současně v souladu s přírodou. Je zřejmé, že historické stavby, které se dochovaly dodnes a které obdivujeme a hodnotíme jako krásné, nepatřily ve své době k těm levným. Architektura, která přežila staletí, byla vybudována odborníky, postavena z trvanlivých materiálů, stojí na vhodném místě, respektuje okolí a místní přírodní podmínky, a pokud její hlavní funkcí nebyla obrana a bezpečí kamenné pevnosti, může být i dnes příjemná k pobytu. Specializace oborů ve stavebnictví způsobila rozporcování stavebního procesu včetně projektování na samostatné, vysoce odborné části, jejichž koordinace je pak v současnosti hlavní činností architekta, pokud chce zachovat myšlenku svého návrhu, v souladu s okolním prostředím, se zájmy uživatele a společnosti. Je to stále architekt, který i při realizaci dlouhodobě udržitelné stavby musí vnímat všechny souvislosti, musí být schopen všestranného, celostního pohledu na proces projektování a výstavby. Architekt jakožto autor konceptu stavby v projektovém a realizačním procesu působí jako všestranný koordinátor, který řídí celý proces, koordinuje vstupy jednotlivých profesí. Současně musí být natolik odborně zdatný, aby dokázal sladit technický obsah návrhů se zadáním a s potřebami investora, mezi které patří také ekonomická efektivita stavby. Taková je role architekta. Rada architektů Evropy doporučuje: připomínat si, že ustavení souladu mezi různými požadavky vyžaduje víc než jen znalost plánování, prokázání stavebních schopností a znalost náročných technických norem. Vyžaduje to odhodlání usilovat o krásu věcí a úctu k jednotlivci i celé planetě. Nejhodnotnějším přispěním architekta je přinášet svou invencí novou hodnotu, zkoumat budoucí neznámé možnosti a kombinovat je s minulostí a daným místem a pracovat s lidmi a pro lidi tak, aby demokraticky odpovídal na očekávání spojená s budoucím užíváním stavby Inteligentní budovy Pojem inteligentní budova převzal vyspělý svět jako synonymum dobře navržené, realizované a fungující budovy, která plně splňuje požadavky provozovatelů, uživatelů a obyvatel budovy. Takovou budovu je možné realizovat i s malým technologickým zázemím, častější jsou ale soustavy více integrovaných systémů s progresivními špičkovými technologiemi a zařízeními. Většina současných definic se pokouší charakterizovat inteligentní budovu jako budovu, která je vhodná pro obyvatele a zajišťuje komfortní prostředí pro správnou a efektivní práci a bydlení. Inteligentní budova by měla splňovat soubor vlastností, jejichž výsledkem je základní kritérium udržitelnosti, a tedy i šetrnosti vůči přírodě; musí zajišťovat zdravé a příjemné prostředí, splňující požadavky na funkci, s možností flexibility při změně způsobu využití. 44 Architects Council of Europe. Europe and Architecture Tomorrow. Bruxelles, Avenue Louise, b.10 B-1040,

36 Definice inteligentní budovy je odlišná geograficky a zároveň se její výklad mění v čase. Geografická odlišnost definice inteligentní budovy je determinována více faktory: Ekonomické parametry země Pro výzkum a vývoj v oblasti inteligentních budov musí země dosahovat vysoký hrubý domácí produkt, aby měla dostatečné možnosti financování výzkumných úkolů v této oblasti. Sociální prostředí země Sociální struktura obyvatel země produkující inteligentní budovy je většinou vázána na produkci v oblasti služeb, méně na průmysl a zemědělství. Obyvatelstvo musí mít dostatečnou úroveň vzdělanosti v oblasti elektrotechniky a informačních technologií, Kulturní tradice obyvatel země Aby bylo možné vytvářet inteligentní budovy, je nutná určitá úroveň životní kultury obyvatel, tradice v této sféře průmyslu a služeb, Mentalita obyvatel, která ovlivňuje zejména požadavky na funkce inteligentní budovy Zpráva Pracovní skupiny CIB W098 z roku 1995, nazvaná Inteligentní a spolehlivé budovy, uvádí: Inteligentní budova je dynamická a citlivá architektura, jež poskytuje každému obyvateli produktivní, úsporné a ekologicky přijatelné podmínky pomocí soustavné interakce mezi svými čtyřmi základními prvky: místem (materiál, struktura, prostor), procesy (automatizace, kontrola, systémy), správou (údržba, provoz) a vzájemnými vztahy mezi nimi. Uvedená definice byla upravena Výzkumným ústavem inteligentních budov v Brně v roce 2010 a zní: Inteligentní budova je dynamická a citlivá architektura, strukturálně funkcionální metoda konstrukce, technologie stavby a technických systémů, jež poskytuje každému obyvateli produktivní, úsporné, zdravé a ekologicky přijatelné podmínky, pomocí soustavné interakce mezi svými čtyřmi základními prvky: budovou (materiál, struktura, prostor), zařízením (automatizace, kontrola, systémy), provozem (údržba, správa, provoz) a vzájemnými vztahy mezi nimi. 45 Při navrhování inteligentních řídicích systémů v budovách jsou zohledňovány program a funkce budovy, potřeby majitelů a uživatelů pro vytvoření odpovídajícího kvalitního sofistikovaného a funkčního prostředí, je kladen důraz na propojení a soulad prostředí po stránce funkční i estetické s architekturou budovy, s konstrukcemi a technologiemi. Systém by měl počítat s životním cyklem budovy a také umožňovat flexibilitu v měnících se hospodářských podmínkách. Budova může fungovat jako inteligentní buď s minimem použitých technologií, nebo naopak vybavena soustavou integrovaných systémů měření, vyhodnocování a regulace parametrů vnitřního prostředí. Podmínkou dobře fungujícího systému je jeho udržitelnost. 45 Bohumír Garlík, Udržitelná výstavba a fenomén inteligentní budovy, v: Navrhování inteligentních budov a jejich automatizace dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno,

37 Mezi funkční okruhy, které inteligentní budova může obstarávat, patří: správa a ovládání elektrických zařízení, správa a ovládání zabezpečení budovy, protipožární ochrana, kontrola a ovládání tepelného a vlhkostního komfortu vnitřního prostředí, kontrola a ovládání akustického komfortu vnitřního prostředí, kontrola a ovládání světelného komfortu vnitřního prostředí. Forma komunikace ovládání může být: hlasová, obrazová, datová. Budoucí vizí při navrhování budov je, že budovy inteligentního rozměru budou konstruovány s ohledem na uchování jejich hodnoty, ochranu vod, blaho, zdraví, prevenci bezpečnosti a kriminality a také produktivitu svých uživatelů, využíváním obnovitelných zdrojů a s komplexním důrazem na efektivitu využívání a úsporu energií Bohumír Garlík, Udržitelná výstavba a fenomén inteligentní budovy, v: Navrhování inteligentních budov a jejich automatizace dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno,

38 III. STAVEBNĚ TECHNICKÁ OPATŘENÍ, OMEZENÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ VÝSTAVBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.1. Možnosti omezení negativních vlivů výstavby na životní prostředí Negativní vlivy výstavby v urbanistickém kontextu Rozvoj a plánování měst jsou ovlivňovány mnoha faktory, které v průběhu historie mění svůj podíl a důležitost podle změny vnějších podmínek. Aspekty přírodní, ekonomické, společenské stejně jako technologický pokrok se odrážejí ve struktuře města a charakteru veřejných prostor. Aktuálně proces urbanizace významně ovlivňuje nárůst cen energie a také globální klimatické změny. Snaha o snížení energetické náročnosti a negativních vlivů na prostředí přinesly již řadu úspěšných návrhů a řešení nejen budov, ale i urbanistických celků, které využívají obnovitelné zdroje energie, používají přírodní stavební materiály a šetrně hospodaří s vodou. Pro nás je blízkým příkladem přístup sousedního Rakouska, kde se státní politika zaměřila na vytvoření opatření a finančních podpor na výstavbu a lepší využívání obnovitelných zdrojů. Díky těmto opatřením vzniklo mnoho nízkoenergetických a pasivních rodinných domů. Poloha těchto domů na okrajích obcí je však důvodem k nárůstu individuální dopravy, důsledkem tohoto jednostranně zaměřeného řešení je tedy nárůst emisí skleníkových plynů. Následováníhodným příkladem pak může být aktivita radnice v Linci, kde se město rozhodlo v městské části Pichling vybudovat sídliště pro 12 tisíc obyvatel. Architekti tento obytný celek s nízkoenergetickými bytovými a rodinnými domy, známý pod názvem Solar City, navrhli podle zásad udržitelnosti, s využitím obnovitelných zdrojů energie, s dodržením zásad ekologického vodního hospodářství a s linkou elektrické dráhy, spojující sídliště s centrem města. Dalším příkladem může být sídliště Kronsberg v Hannoveru, které bylo budováno pro světovou výstavu Expo 2000 se zadáním snížit emise skleníkových plynů o 60 % ve srovnání s průměrnou hodnotou v Německu v roce Pokročilé řešení zohledňuje aspekty udržitelnosti komplexně, s vytvořením městského bydlení v návaznosti na výstavní areál, který poskytoval významnou nabídku pracovních míst, se strukturou hromadné dopravní obslužnosti, pěších a cyklistických cest. K vytápění byl jako centrální zdroj použit plyn, s kogenerační jednotkou na výrobu elektřiny a tepla. V kontextu městské zástavby je významným aspektem letní přehřívání budov. Klimatizace, jejíž provoz je kromě hlučnosti spojen s výraznou spotřebou elektrické energie, je pro člověka kvůli proudícímu chladu nezdravá, není tedy udržitelným řešením. Hospodárnější je pasivní stínění, dobrá tepelná izolace obálky budovy a použití materiálu s odrazivostí záření, dále využití akumulačních vlastností nosných konstrukcí např. chlazení betonovými stropy v napojení na podzemní vodu. 38

39 Implementace kritérií udržitelnosti do procesu projektování Koncepce udržitelných budov a sídel vyžaduje změnu zažitých procesů projektování. Dosud spíš lineární proces, skládající se z relativně izolovaných projektových fází, od studie po realizační dokumentaci neumožňuje dostatečnou optimalizaci návrhu. V procesu projektu pro stavební povolení nebo realizačním projektu není již možné zásadně změnit, tedy optimalizovat, energeticky náročný architektonický koncept, který byl chybně vytvořen ve studii. Při vytváření vystavěného prostředí kromě snah o největší energetickou účinnost začínají stále více nabývat na významu materiálové toky v budově, během výstavby a také při jejím odstranění. Do popředí se dostávají ekologické materiály, na jejichž výrobu je třeba malé množství energie, jsou recyklovatelné nebo přirozeně odbouratelné. Rovněž v interiéru se preferují materiály, které mají příznivé účinky pro lidský organismus. Důležitým kritériem je také způsob hospodaření s vodou, zachycování vody v krajině a její čištění. Nakládání s vodou je důležité pro vodní toky, je jedním z účinných nástrojů ke snížení přehřívání sídel a k prevenci povodní. Proces návrhu vyžaduje úzkou spolupráci architekta se specialisty již v rané fázi architektonické studie, kdy je možné s minimálními náklady projekt upravovat. Takový proces se nazývá také integrované navrhování IED (Integral Environmental Design). Je časově i finančně náročnější ve fázi projektové přípravy, ale výsledkem je úspora díky eliminaci dodatečných změn a realizace kvalitní budovy podle zásad udržitelnosti. IED je založený na spolupráci mezi zúčastněnými stranami (klient, architekt, specialisté a konzultanti v technických profesích, realizátor, uživatel) od počátku procesu návrhu až po realizaci s vysokými ambicemi v oblasti energetické, ekonomické i environmentální. Při dosahování těchto cílů jsou před aktivními systémy preferována integrovaná řešení a pasivní principy Přínos nástroje CESBA pro omezení negativních vlivů výstavby Nástroj CESBA (Common European Sustainability Building Assessment) již během projektování budovy pomáhá definovat environmentální cíle a upozorňuje na aspekty, které jsou zohledňovány při posuzování budovy z pohledu udržitelnosti. Bodové hodnocení usnadňuje orientaci v hierarchii kritérií podle jejich dopadu na životní prostředí. Kromě požadavků na omezení spotřeby energie na výstavbu i během provozu budovy jsou zde také ukazatele, které sledují kvalitu vnitřního vzduchu a snižování množství škodlivých látek v ovzduší, dále zodpovědné využívání přírodních zdrojů, biodiverzitu nebo ekologické řešení dopravy Zásady projektování budov podle kritérií udržitelnosti Architektonický koncept zohledňuje: regionální a urbanistický kontext, 39

40 zadání program a význam budovy, kulturní a společenské souvislosti, podmínky místní materiálové základny, požadovanou energetickou náročnost budovy, možnosti pozemku pro daný program, orientaci ke světovým stranám. Při projektování budov s nízkou spotřebou energie je důležité zabývat se následujícími parametry budovy z hlediska požadavků na energetické úspory během provozu: umístění a orientace budovy na pozemku, optimální hodnota parametru A / V (maximální vnitřní objem (A) / minimální povrch obvodového pláště (V) [m 2 /m 3 ]), tvar budovy, velikost, členitost, dispoziční řešení, materiály obálky budovy obvodového pláště s výplněmi otvorů, konstrukce střechy, konstrukční řešení, detaily kritických míst konstrukce, energetické a vodní hospodářství. Informativní příloha A ČSN , Tepelná ochrana budov, norma, která rozvádí doporučení pro návrh a realizaci energeticky úsporných staveb, uvádí: Základem návrhu je vyváženost všech složek ovlivňujících energetickou bilanci budovy. Dosaženou nízkou spotřebu tepla na vytápění, díky vhodnému koncepčnímu i detailnímu stavebnímu řešení, je zpravidla možné s výhodou kombinovat vhodným uplatněním soustav využívajících v různé míře obnovitelných zdrojů energie. Velmi nízká energetická náročnost by měla být zároveň zajištěna v celém životním cyklu budovy Stavebně technická opatření snižující negativní dopady stavby na životní prostředí Také z hlediska realizovatelnosti stavebně technických opatření udržitelné budovy je nutné, aby tato opatření byla již součástí návrhového procesu se zainteresovanou úzkou spoluprací projektantů všech profesí. Omezení závislosti na nelokálních energetických zdrojích, snaha o získávání energie z obnovitelných zdrojů také pro proces stavby jsou na našem území zatím spíše problematické, soustředíme se proto na záležitosti materiálů a technologií. V rámci již popisovaného životního cyklu budovy je udržitelnost výstavby ovlivněna způsobem provádění stavby ve všech fázích přípravy, realizace, užívání a nakonec i případného odstranění. 1 Převzato z: Josef Smola, Stavba a užívání nízkoenergetických pasivních domů, Praha: Grada Publishing, a. s., Stavitel. ISBN

41 Stavební prvky ovlivňující energetickou náročnost budovy: materiály konstrukce včetně způsobu založení, materiály obálky budovy základy, fasáda včetně výplní otvorů, střecha, materiály povrchů, využití absorpce (pro tepelnou akumulaci) / odrazivosti (pro eliminaci tepelných zisků povrchů), tepelná izolace, eliminace těžkých materiálů a konstrukcí eliminace těžké stavební techniky Volba materiálů příznivých z hlediska environmentálního: volba materiálů podle možnosti využití místních materiálů a zdrojů, volba obnovitelných přírodních materiálů, využití recyklovaných materiálů, využití materiálů vhodných pro další recyklaci, materiály nezatížené emisí formaldehydu, vyloučení nevhodných a zdravotně závadných materiálů. Jako přírodní materiály pro nosné konstrukce se tradičně používají kámen, dřevo, nepálené cihly, dusaná hlína, slaměné baly nebo bambus. Pro tepelnou nebo zvukovou izolaci se používají např. celulóza, korek, bavlna, konopí, len, rákos, ovčí vlna, sláma a dřevovláknité výrobky. Přírodními materiály pro řešení povrchů podlah nebo stěn jsou linoleum, korkové a dřevěné podlahové krytiny, textilie z juty, kokosových vláken a vlny, omítky a nátěry z přírodních látek. Přírodní materiály, které se uplatňují ve výstavbě, jsou zdravotně nezávadné a snadno recyklovatelné, což není samozřejmostí u průmyslově vyráběných materiálů (např. z ropy). Pro splnění požadavku udržitelnosti je důležité využívání místních zdrojů, protože doprava na dlouhé vzdálenosti zpochybňuje původní záměr Způsob provádění stavby podle zásad udržitelnosti: maximálně možné omezení přepravy materiálů, eliminace vzdálených přesunů půdy, dodržení projektem předepsaných postupů a technologií tepelné mosty, neprůvzdušnost, kontrolované nakládání s odpady, přesné provedení kritických detailů konstrukce podle projektu, vedení a kontrola kvality provádění stavby. 41

42 Stavba je složitý produkt s dlouholetou životností, na její realizaci se podílí velký počet specializovaných profesí a řemeslníků, od kterých vyžadujeme dokonalé provedení, dlouhotrvající funkční, spolehlivý a esteticky příjemný výsledek. Proto je nutné věnovat kvalitě stavebního díla velkou pozornost. V současné době je převládající pohled na výstavbu zaměřen na tři hlavní oblasti: kvalita konstrukčního řešení, náklady na realizaci, čas potřebný k realizaci. Oproti této obvyklé praxi výstavba podle pravidel udržitelného stavění definuje následující tři kritéria: kvalita životního prostředí, ekonomická efektivita a omezení, sociální a kulturní souvislosti. Na to, aby tato tři kritéria vedoucí k udržitelnosti bylo možné uvést do praxe, je třeba vytvořit systém kontrol, které by během jednotlivých fází projektového procesu, výstavby a provozu budovy posuzovaly vhodnost navrženého řešení. Kontroly jsou rozděleny do celého životního cyklu stavebního díla, do období projektové fáze, během realizace stavby kontrolováním na místě, s reálným měřením a vyhodnocováním, stejně jako následně během užívání a provozu budovy. Na schválenou projektovou dokumentaci navazuje realizační fáze. U stavebních zakázek financovaných z veřejných zdrojů je výběr dodavatele přesně definovaný podle pravidel zadávání veřejných zakázek. Zde je třeba definovat případné požadavky na nadstandardní environmentální nároky (nad rámec platných vyhlášek a zákonů). Jedná se o certifikáty kvality, případně jiné označení environmentální výstavby. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby (TDI). Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. 2 Hlavním úkolem TDI je kontrola kvality realizovaných prací, dodržování stanovených termínů a smluvních podmínek. Obvykle se účastní i kontrolních prohlídek, dále předepsaných zkoušek, protokolárního přebírání prací a dodávek a přezkušování později překrytých vrstev či konstrukčních celků. Specifickou roli při kontrole kvality výstavby pasivních domů hraje test průvzdušnosti, tzv. blower-door test. Vzduchovou propustností rozumíme schopnost stavebních konstrukcí propouštět vzduch. Netěsnosti znamenají nejen zvýšené tepelné ztráty infiltrací, ale i možnost následných stavebních poruch v důsledku kondenzace vlhkosti v konstrukci. 2 Stavební zákon č.183/2006 Sb., Hlava IV, 152 Stavebník (4). 42

43 Zajištění vysoké kvality vnitřního prostředí: vyloučení materiálů a povrchů uvolňujících jedovaté látky do ovzduší, účelné využití akustických vlastností materiálů pohlcování / odrazivost zvuku, eliminace použití technologií s hlučným provozem, účelné využití hydroskopických vlastností materiálů požadovaná vlhkostní bilance, ideální podmínky vlhkosti v interiéru %, při 80% vlhkosti nebezpečí plísní, zajištění požadovaného osvětlení denním světlem okny, světlovody, zajištění výměny vzduchu přirozené / nucené větrání s rekuperací tepla, zajištění tepelné pohody v zimě i v létě topení, chlazení, inteligentní ovládání technologií v budovách za účelem zajištění stálé kvality vnitřního prostředí a současně kontroly energetické náročnosti budovy centrálně řízené ovládání vytápění, chlazení, vzduchotechniky, rekuperace, hospodaření s vodou a ovládání stínicích prvků podle aktuálního slunečního svitu. Intenzita hluku db Příklady a vnímání člověkem 0 práh slyšitelnosti 20 hluboké ticho, bezvětří, akustické studio 30 šepot, velmi tichý byt či velmi tichá ulice 40 tlumený hovor, šum v bytě, tikot budíku 50 klid, tichá pracovna, obracení stránek novin 60 běžný hovor 70 mírný hluk, hlučná ulice, běžný poslech televize 80 velmi silná reprodukovaná hudba, vysavač v blízkosti 90 silný hluk, jedoucí vlak 100 sbíječka, přádelna, maximální hluk motoru 110 velmi silný hluk, živá rocková hudba, kovárna kotlů 120 startující proudové letadlo 130 práh bolestivosti 140 akustické trauma, 10 m od startujícího proudového letadla 170 zábleskový granát Tabulka intenzity hluku a jeho působení na člověka 3 3 Převzato z: Wikipedie, on-line, cit. 5/2014, dostupné z: 43

44 Přírodě blízké hospodaření s vodou: podpora zadržování a vsakování srážkových vod v místě spadu, podpora vypařování a pomalého odtoku do místního koloběhu vody zlepšení místního mikroklimatu, zvyšování zásob podzemní vody a současně snížení zatížení vodních toků, řešení povrchů okolí stavby zpevněné / nezpevněné, propustné / nepropustné, akumulace a využití srážkových vod v budovách užitková voda, oddělené odvádění srážkových vod, dělení splaškových odpadních vod šedá voda neobsahuje fekálie a moč; černá voda obsahuje fekálie a moč, možnost využití tepla z šedé vody lokálně u jednotlivých spotřebičů nebo ve větších provozech centrálně, další dělení odpadních vod na úrovni domácností: hnědá / žlutá / šedá, oddělení systému zásobování pitné a užitkové (šedé) vody, odvádění a čištění odpadních vod, ekologická sanitace, řešení odpadních vod v místě vzniku znečištění, kompostovací záchod šetří vodu, kořenová čistička simuluje přírodní mokřad, čištění využívá rostliny, bakterie a mikroorganismy Využití obnovitelných zdrojů energie: energie slunečního záření fotovoltaické a termické solární systémy, energie vody malé vodní a přečerpávací elektrárny, energie větru větrné turbíny, environmentální aspekty (akustické a optické emise), energie biomasy a bioplynu, geotermální energie nízkoteplotní: tepelná čerpadla jako příspěvek ke snížení primární spotřeby energie a provozních nákladů; vysokopotenciální: využití horkých par, kogenerace kombinovaná výroba elektrické a tepelné energie. 44

45 Užívání budovy: energie potřebná k provozu budovy, požadavky a náklady na údržbu, opravy, ekonomické využití prostor Odstranění stavby: požadavek minimální zátěže při likvidaci stavby, energetická a materiálová náročnost v souvislosti s odstraněním budovy, nároky na těžkou techniku a dopravu, možnost recyklace stavebních prvků Kategorizace staveb z hlediska tepelně technických vlastností a energetické náročnosti Směřování k udržitelnosti je v současné době posuzováno zejména z energetického hlediska. Je to často jediné kritérium, které účastníci stavebního procesu, včetně projektantů, dokážou nyní měřit, tedy i splnit a kontrolovat. Toto kritérium se stalo východiskem pro vytvoření kategorií staveb podle jejich tepelně technických parametrů, podle energetické náročnosti během provozu domu. Posuzovány jsou nároky na energii v souvislosti s provozem domu, tedy zejména vytápěním a chlazením domu, s větráním, ohřevem teplé užitkové vody, posuzována je také spotřeba elektrické energie a vody. Roční měrná spotřeba tepla na vytápění a chlazení u běžného rodinného domu s podlahovou plochou cca 120 m 2 činí cca 1800 kwh. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 m 2 potřebujeme 200 W. Komplexněji se na problém efektivnosti užití energie zaměřují pasivní domy. Ty při výrazně nižších nákladech na vytápění poskytují vyšší kvalitu vnitřního prostředí. Rovnoměrně rozložené teploty vnitřních povrchů bez tepelných mostů, tedy bez studeného sálání a řízené větrání s rekuperací tepla bez průvanu jsou základními vlastnostmi pasivních domů. Environmentální hledisko je zohledněno v požadavku, aby účinnost vytápění a ohřevu teplé vody, spolu se spotřebou domácích spotřebičů, byly na podobné kvalitativní úrovni jako tepelně izolační obálka domu. Po snížení potřeby energie v budově má smysl přistoupit k dalšímu kroku: získávání potřebné energie z obnovitelných zdrojů přímo v budově, na ní nebo v její těsné blízkosti. Nejčastěji jsou pro tento účel využity fotovoltaické panely. Podle množství vyrobené energie v porovnání s celkovou spotřebou můžeme hovořit o téměř nulových, nulových nebo plusových domech. Dnes je ekonomická efektivnost takových domů ještě sporná (jejich rozvoj v Německu či Rakousku byl podpořen dotačním systémem), ale s na- 45

46 růstající poptávkou můžeme sledovat pokles investiční náročnosti těchto velmi úsporných řešení postupně se stávají reálnou alternativou běžných nízkoenergetických domů a požadavky směrnice 31/2010EU se už nejeví jako nesplnitelné Energeticky úsporný dům Energeticky úsporný dům je takový dům, u kterého náklady na zajištění provozu jsou nižší, než stanoví aktuálně platné normy a předpisy. Dům klasifikovaný v současné době jako energeticky úsporný by neměl roční potřebou tepla přesáhnout hodnotu 80 kwh / (m 2.a) Nízkoenergetický dům Koncepce prvních nízkoenergetických domů, jako budov programově snižujících provozní spotřebu energie, vznikaly v sedmdesátých letech minulého století. Jejich charakteristickými prvky jsou např. Trombeho stěna či zimní zahrada s energetickým využitím, objevily se také první superizolované domy. Pro toto období bylo typické demonstrativní využívání solární energie, víra v technologická řešení a vývoj vhodných koncepčních a konstrukčních řešení se zohledněním lokality a místního klimatu. Postupně se termín nízkoenergetický dům ustálil ve významu budovy, která má výrazně nižší spotřebu energie, než standardně požadují normy. V tomto či podobném významu se tento termín dostal i do naší legislativy. Nízkoenergetický dům musí mít roční potřebu tepla menší než 50 kwh / (m 2.a). K posouzení kvality a energetické úspornosti konstrukcí použitých v projektu domu slouží Energetický štítek budovy, nízkoenergetický dům zde odpovídá klasifikaci B. Rovněž k posouzení energetické náročnosti vyprojektovaného domu jako celku slouží Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který by pro kategorii nízkoenergetického domu měl také odpovídat klasifikaci B. NED jsou z hlediska energetické účinnosti podstatně úspornější než běžné stavby realizované do roku 2013, ale konstrukčně a technologicky se od nich příliš neliší. Po roce 2015 nebudou vyhovovat zpřísňující se legislativě. Již dnes jsou tedy morálně zastaralé a představují přechod k budovám s téměř nulovou spotřebou energie Ultra-nízkoenergetický dům Maximální potřeba tepla na vytápění ultranízkoenergetické budovy by neměla být vyšší než polovina potřeby tepla na vytápění určené pro nízkoenergetické budovy. 46 Dům s parametry ultranízkoenergetické budovy patří do energetické třídy A1 a jeho normalizovaná požadovaná hodnota měrné potřeby tepla na vytápění (MPT) se pohybuje v rozpětí kwh / (m 2.a).

47 Kvalita vnitřního prostředí u takového domu je na úrovni pasivního domu, ale na vytápění či chlazení nepostačuje úprava větracího vzduchu. Zdvojení systémů techniky v domě (větrání i vytápění) spolu s požadavkem na větší výkon topného systému zvyšují nutné investice do techniky vybavení Pasivní dům Pasivní dům vznikl jako odpověď na hledání objektu, ve kterém by byla zajištěna tepelná pohoda pasivně, bez použití aktivního topného systému. Takto je pasivní dům definován v anglických podmínkách. Aby se dům mohl dostat na tuto spotřebu, byl opatřen velmi silnou tepelnou izolací (U 0,1 W/m 2 K) a bez tepelných mostů a s utěsněním pro minimalizaci tepelných ztrát infiltrací. Převážně prosklená jižní fasáda umožňuje pasivní využívání slunečního záření. Přirozené větrání v zimních měsících by způsobovalo velké tepelné ztráty a dyskomfort, proto je k zajištění přívodu čerstvého vzduchu instalováno řízené větrání s rekuperací tepla. Popularizaci koncepce pasivního domu se v České republice věnuje zejména Centrum pasivního domu, které vychází z definice dr. Wolfganga Festa, autora konceptu pasivního domu z Passivhaus Institut Darmstadt. Původ názvu pasivní dům se odvozuje od pasivních systémů, které nepotřebují pro své fungování žádnou energii nebo pouze minimální množství energie, které se dá získat například pasivním využíváním sluneční energie. Koncepci pasivního domu je také možné přirovnat k termosce, která velkou část tepla dokáže udržet pasivním způsobem, bez aktivního topného systému. Dům, klasifikovaný jako pasivní, je budovou s velmi nízkou potřebou energie na provoz. Pro oblast naší republiky, mezi 40 a 60 severní šířky, platí kritéria určená výpočtovým modelem dle PHPP (Passive House Planning Package): roční měrná spotřeba tepla na vytápění a chlazení pasivního domu může dosáhnout maximální hodnoty 15 kwh/(m 2 a), tedy15 kwh/m 2 vytápěné plochy, roční celková měrná potřeba primární energie je u pasivního domu limitována maximální hodnotou 120 kwh/(m 2 a). K dosažení těchto charakteristik je nutná kvalitně provedená, mimořádně dobrá tepelná izolace s nízkou infiltrací a eliminací tepelných mostů, a současně využití pasivních solárních zisků a zpětné získávání tepla. Současné použití obnovitelných zdrojů energie může výslednou potřebu energie ještě snížit. V pasivním domě se pasivní sluneční zisky podílejí na celkové potřebě tepla na vytápění asi jednou třetinou. Obdobími s největšími zisky jsou jaro a podzim. Budova v pasivním standardu tedy poskytuje kvalitní vnitřní prostředí v létě i v zimě bez tradičního otopného a chladicího systému. Vysoký stupeň tepelné izolace a současně neprůvzdušnosti podmiňují nucené větrání s vysoce efektivní rekuperací odpadního vzduchu. Současně pro zajištění optimálního vnitřního klimatu 47

48 v letním období je třeba dům aktivně stínit. Pasivní dům velmi citlivě reaguje na podmínky okolního prostředí a při tvorbě dobrého konceptu je potřebný citlivý přístup architekta. Pasivní domy v současnosti představují nejvyšší standard energetické účinnosti. Jsou východiskem pro další rozvíjející se koncepce budov s téměř nulovou spotřebou energie a plusových neboli aktivních domů Nulový dům Nulový dům je takový dům, ve kterém je měrná potřeba tepla na vytápění menší nebo se rovná 5 kwh/m 2 /rok. Nulový dům není vybaven žádným systémem aktivního vytápění, a přesto disponuje přebytkem tepla. Náklady platby za energii se v takovém domě blíží nule. Kromě použité konstrukce, materiálů, způsobu provedení a umístění technologií, využívajících energie obnovitelných zdrojů (slunce, země nebo větru), je pro žádaný výsledek nutná optimální orientace stavby vzhledem ke světovým stranám a zohlednění místních klimatických podmínek. V našich klimatických podmínkách je nulovým domem takový dům, který je postaven jako pasivní, ale kromě nadstandardní tepelné izolace je nutné umístění dostatečného počtu fotovoltaických panelů. Taková fotovoltaická minielektrárna, umístěná na domě, vyprodukuje v letních měsících nadbytek elektrické energie, který se rovná jeho spotřebě během zimních měsíců. Nevýhodou nulových domů jsou dosud vyšší pořizovací náklady na technologické vybavení a dnes ještě nevyřešený způsob uspokojivého ukládání přebytečné energie v domě Plusový (aktivní) dům Plusový dům je obdobou nulového domu, vyprodukuje však z obnovitelných zdrojů pro veřejnou síť více energie, než z ní odebere. Možná budeme v budoucnu hledět na všechny domy jako na malé elektrárny. Pokud toho dokážeme dosáhnout takovým způsobem, aby energetické zisky nebyly na úkor kvality architektury a vystavěného prostředí vůbec, může být plusový dům zajímavým příspěvkem k udržitelnosti výstavby. V současnosti patří mezi první vlaštovky takové architektury např. některé stavby v Rakousku (budova Energy base ve Vídni nebo budova Technologického centra Aspern IQ). Hodnocení plusového domu vychází z roční bilance celkových energetických potřeb budovy a produkce z obnovitelných zdrojů (v budově, na budově či v jejím blízkém okolí), vyjádřené v hodnotách primární energie. Jde o bilančně plusovou budovu. Stavební řešení, jakož i řešení technických zařízení plusového domu zpravidla odpovídají principům pasivních domů. Dolní mez celoročně kladné energetické bilance pro plusový dům se uvažuje nad úrovní 10 % z celoroční celkové energetické potřeby domu. To znamená, že plusový dům během roční energetické bilance vyrobí minimálně o 10 % více primární energie, než sám potřebuje na svůj celkový provoz. Předpokládá se, že plusový dům je připojen na energetické sítě, kam posílá své energetické přebytky. 48

49 Koncepce aktivního domu je významným krokem k holistickému přístupu při posuzování budov od energetické účinnosti k celkovému posuzování dopadů budovy na životní prostředí. Některé realizace dosahují díky výrobě elektřiny na budově během své životnosti pozitivní bilanci emisí CO 2, což znamená že emise zabudované ve stavebních materiálech (v případě dřevěné konstrukce) jsou větší než emise, které budova vyprodukovala během výstavby a svým provozem. Efektním příkladem je Sunlight House v Rakousku, který je významným krokem k udržitelné výstavbě Energeticky nezávislý, autonomní dům Dům, který je veškerou energii potřebnou pro svůj provoz schopen vyprodukovat z vlastních zdrojů bez jakékoliv dodávky energií z veřejných sítí, je pak domem energeticky nezávislým. Realizace takového domu je vhodná a používaná zejména u staveb na odlehlých místech, bez možnosti zásobování energií z rozvodných sítí. Může se jednat například o stavby vysoko v horách. Mohou to být také odlehlé zemědělské usedlosti, hájovny. Jedná se o tzv. ostrovní systémy. Z hlediska obsluhy je pro ostrovní systémy nejjednodušší, a tedy také nejvhodnější použití fotovoltaické elektrárny, umístěné např. na střeše domu. V případě, že dům je odtržen od civilizace, musí být provoz fotovoltaické elektrárny regulován tak, aby byly vyrovnány okamžité výkyvy, způsobené např. zapnutím nebo vypnutím velkého spotřebiče. Pro minimalizaci spotřeby energie jsou vhodné velmi úsporné spotřebiče, nejlépe takové, které využívají stejnosměrný proud. U autonomních domů je potřeba získanou energii ukládat pro období jejího nedostatku, aby bylo možné zajištění energie a fungování i v noci a v době nedostatku slunečního záření, tedy zejména v zimě. Taková akumulace je technicky i ekonomicky náročná, proto se s autonomními domy setkáváme jen výjimečně, v extrémních situacích (např. vysokohorská chata) nebo v podobě experimentálních staveb pro ověření nových technologií. Skutečně autonomní domy jsou kromě energetické soběstačnosti nezávislé i na jiných zdrojích z veřejných sítí, nejsou napojeny na veřejný vodovod ani na kanalizaci, vodu získávají z místního zdroje či ze srážek a odpady i odpadní vody zneškodňují nebo recyklují, tedy využívají na místě. Příkladem takové budovy je horská chata Schiestlhaus v Rakouském pohoří Hochschwab. 49

50 IV. PROČ CERTIFIKOVAT DŮVODY K CERTIFIKACI, MOŽNOSTI, VYUŽITELNOST SPOLEČNÉHO CERTIFIKAČNÍHO NÁSTROJE 4.1. Důvody k certifikaci možnosti, využitelnost společného certifikačního nástroje Stavební průmysl představuje 40 % konečné spotřeby energie a 36 % emisí CO2 v celé EU, proto se řešení na ochranu klimatu dotýkají zejména stavebnictví a z této skutečnosti vycházejí cíle, které stanovila Evropská unie na ochranu klimatu pro rok Budovy jsou základním kamenem vystavěného, ať už městského či venkovského prostředí, jsou prostředím, ve kterém trávíme většinu svého života. Stále přítomné, člověka obklopující prostředí ovlivňuje naše zdraví, pohodu a bezpečí. Kulturní, společenské a ekonomické aspekty našeho života jsou ve vzájemném propojení s činností ve stavebnictví a působení všech složek má komplexní dopady na životní prostředí. Pokud se podaří vytvořit jednoduchý, plošně použitelný certifikační nástroj, který bude návodem, jaká pravidla je při projektování budovy potřeba dodržet, aby budova, pokud už musí být postavena, alespoň minimálně zatížila planetu, pak dojde k výraznému zlepšení celkového stavu. V souvislosti s politikou EU lze očekávat, že zejména vlastníci veřejných budov budou vyzváni ke zhodnocení svých stávajících investic a také změně své investiční politiky a k formulování nových standardů kvality pro budoucí stavby. Ve snaze navázat na úsilí EU, s vědomím, že veřejné budovy skrývají významný potenciál k dosažení energetických úspor, projekt CEC5 usiluje o zvýšení užití obnovitelných zdrojů prostřednictvím sjednocení certifikace veřejných budov, a to nejen z hlediska energetické úspornosti, ale i celkové udržitelnosti: 50

51 Motto projektu CEC5: DO NOT LET YOUR ENERGY GO THROUGH THE ROOF! NENECHTE VAŠI ENERGII UNIKAT STŘECHOU! 4.2. Projekt CEC Zadání, smysl projektu CEC5 Základním zadáním projektu CEC5, řízeného Regionální rozvojovou agenturou Vorarlberg, bylo prověření, za jakých podmínek je ve střední Evropě možné zvýšení míry užití obnovitelných zdrojů ve veřejných budovách a jak lze pro tento účel využít jednotný certifikační nástroj pro posuzování míry udržitelnosti projektování a stavění budov. Cílem projektu je vytvořit standardy/ normy, které umožní zvýšit poptávku po udržitelných, vysoce ekologických budovách. Normy jsou užitečné jen v případě, že jejich dodržování je srozumitelné a ověřitelné. Evropské země mají různé metody pro hodnocení ekologické a energetické efektivity budov. Všechny tyto metody mají podobné cíle, avšak základní data, posuzované ukazatele i metodiky jsou odlišné. Navíc náklady životního cyklu (Life Cycle Cost) a ekonomické aspekty jsou často jen málo významné. U běžných spotřebních výrobků je již samozřejmostí, že jsou vybaveny návodem k použití, tedy podrobnou informací o kvalitě, funkci, životnosti, požadavcích na údržbu a obsluhu. V případě budov se potřebnost takovéto informace, kromě certifikátů použitých materiálů, ještě nevžila jako samozřejmá součást při odevzdání budovy do užívání. Je zřejmé, že požadavek na informace o kvalitě a způsobu používání budovy se bude odvíjet od programu budovy, její funkce, uživatele a způsobu provozu, a také podle předpokládaných provozních nákladů. V současné době, v rámci procesu stavebního povolení, je v povinnostech stavebníka zajistit takový projekt, který prokáže úroveň energetické náročnosti budovy (v ČR PENB Průkaz energetické náročnosti budovy). Tímto průkazem je však zohledněno pouze kritérium energetické náročnosti stavby. Stále je velmi nedostatečně, spíše takřka vůbec, rozšířeno povědomí o širokém spektru aspektů, které působí na celkovou udržitelnost, a tedy i užitečnost budovy. V EU existuje celá řada hodnoticích nástrojů, zaměřených na trvalou udržitelnost. Většinou jsou to nástroje, založené na komerční bázi. Tyto certifikační nástroje posuzují budovy z celospolečenského hlediska, zabývají se ekologickými dopady všech částí budovy během celého jejího životního cyklu, od získávání primárních surovin přes výrobu, dopravu a realizaci až po likvidaci, ekonomickými souvislostmi i uživatelskou kvalitou, zejména kvalitou vnitřního prostředí. Certifikace budov těmito komerčními nástroji slouží zejména marketingovým účelům, zhodnocuje nemovitost a může být užitečná při získávání peněz z dotačních zdrojů. Vzhledem k velkému počtu certifikačních systémů, které vyšly z konkrétních lokálních podmínek, bylo během projektu CEC5 prokázáno, že bude užitečné vytvořit zjednodušenou verzi certifikačního nástroje, který nemá komerční základy a který by dokázal zevšeobecnit podmínky tak, aby byly srozumi- 51

52 telné a použitelné v co nejširším měřítku. Systém by měl být pomůckou, vodítkem pro architekty/ projektanty nejen při závěrečném hodnocení, hodnocení certifikaci budovy, ale hlavně v procesu navrhování budovy podle zásad udržitelnosti. Práce na projektu CEC5 vedly k synergii s řadou dalších projektů EU s podobným zaměřením a v důsledku s iniciativou CESBA, jejímž hlavním cílem je vytvořit harmonizovanou platformu pro projektování a výstavbu udržitelných budov a vyvinout společný evropský hodnoticí rámec udržitelnosti budov. Je zřejmé, že pokud na evropské úrovni chceme harmonizovat systémy hodnocení, je v prvé řadě zapotřebí sdílet společné cíle a principy k jejich dosažení. Principy hodnoticího nástroje CESBA a cíle hodnocení veřejných budov: Na prvním místě uživatel Cílem je navrhnout, postavit a provozovat budovy, které splňují potřeby uživatelů, požadavky na komfort, a současně jsou jejich výstavba a provoz ekologické a ekonomické. Udržitelnost Hodnocení zohledňuje všechna tři kritéria udržitelnosti ekonomické, sociální i environmentální. Regionální kontext Systém hodnocení udržitelnosti budovy je třeba uvést do širšího kontextu s regionem, ke kterému se vztahuje, se zohledněním místních specifik, priorit, kultury, zvyků a také užívaných stavebních postupů. Je zřejmé, že v řadě případů bude nutná adaptace národních a regionálních norem a předpisů, se zohledněním přírodních podmínek, místního klimatu, kulturních a společenských aspektů a lokální zdrojů. Srovnatelnost Díky jednotlivým bodům a specifikovaným cílům jsou výsledky srovnatelné na základě definovaných vstupních informací. Masově orientovaný přístup Aby hodnoticí systém mohl sehrát roli změn směrem k udržitelnosti ve výstavbě, musí být široce přijat zúčastněnými stranami v odvětví stavebnictví (architekti, projektanti, veřejné organizace, stavební firmy, investoři apod.). Jednoduchost použití Aby hodnoticí systém mohl sehrát roli změn směrem k udržitelnosti ve výstavbě, musí být jednoduchý k použití, cenově dostupný, regionálně srozumitelný a prospěšný. Otevřený přístup open source Aby hodnoticí systém mohl sehrát roli změn směrem k udržitelnosti ve výstavbě, musí být otevřený open source. 52

53 Otevřený přístup umožňuje být nízkonákladovou variantou drahým hodnoticím systémům, a tedy začít věnovat zvláštní pozornost oblasti životního prostředí, etnických, kulturních, společenských, politických a ekonomických aspektů dotčené komunity. Transparentnost Veřejnost musí mít přístup k výsledkům hodnocení, zejména pro veřejné budovy. Vizualizace výsledků musí být jasná a snadno pochopitelná. Hodnocení by mělo sledovat podrobné instrukce, s postupnou kontrolou všech ukazatelů. Je nezbytné, aby externí kontrolu prováděl nezávislý certifikační orgán. CESBA nabízí katalog kritérií se společným souborem klíčových ukazatelů, které mají sloužit jako základ všech hodnoticích nástrojů. Katalog kritérií by měl být upraven se zohledněním regionálních specifik a v tomto kontextu dále rozvíjen. Existující platné nástroje by měly odkazovat na CESBA a být s CESBA harmonizovány Průběh projektu CEC5 Projektu se účastní osm středoevropských států. Česká republika je zastoupena třemi organizacemi, kterými jsou Česká komora architektů, Energetická agentura Zlínského kraje a Kraj Vysočina. V prvním roce projektu proběhla fáze prověřování použitelnosti existujících certifikačních nástrojů pro model společného nástroje. Pro vývoj společného certifikačního nástroje byla použita kritéria z existujících nástrojů, jako nejvíce odpovídající zadání a potřebám všeobecného masového použití byl vyhodnocen nástroj ENERBUILD. V součinnosti s dalšími projekty EU byly následně vyvinuty zásady pro nástroj CEBA (Common European Building Assesment / Jednotné evropské hodnocení budov). Dalším postupem prací a vývojem nástroje, zejména jeho optimalizací pro úspěšné použití v různých evropských zemích, byl vyvinut nástroj CESBA (Common European Sustainable Building Assesment / Jednotné evropské hodnocení udržitelnosti budov). Nástroj samotný vychází z certifikačního hodnocení nástroje Enerbuild. Ten byl porovnán s legislativou zúčastněných evropských zemí tak, aby stanovené mezní hodnoty byly v souladu s lokálními technickými normami ve stavebnictví. Za Českou republiku provedla porovnání ČKA a rovněž EAZK (Energetická agentura Zlínského kraje). Další drobné modifikace proběhly po prvním sprint-workshopu ve Vorarlbergu (Rakousko), konaném v říjnu 2013, a po druhém sprint- -workshopu v Turínu (Itálie), konaném v červnu Metodika CESBA je koncipována zejména pro budovy z veřejných rozpočtů a předpokládá se, že vzhledem k jednoduché dostupnosti se v několika letech rozšíří do povědomí a bude používána pro všechny budovy. Mezinárodní platforma, otevřený formát, jednoduchost, nízké náklady a vysoká kompatibilita dávají nástroji CESBA veliký potenciál. Nástroje a manuály pro certifikační hodnocení veřejných budov CESBA přeložila a pro potřeby 53

54 České republiky upravila Energetická agentura Zlínského kraje, o. p. s. (EAZK), spolu s experty z České komory architektů. V současnosti jsou v českém jazyce k dispozici nástroje a manuály pro hodnocení novostaveb a rekonstrukcí budov bez památkové ochrany. Ke zhodnocení možností, které dává metodika CESBA, je nejlépe, pokud je užita již v předprojektové fázi. Výsledkem je kvalitně zpracovaný projekt pro stavební povolení, a následně pak i prováděcí projekt, který zohledňuje principy udržitelného navrhování a stavění budov. Právě skutečnost, že nástroj je vhodné použít v samém počátku přípravy stavby, bude v ČR pravděpodobně největší překážkou, protože je běžnou a vžitou praxí, že většina staveb v České republice je dosud povolována i realizována na základě dokumentace, která není zpracovávána holisticky. Následně pak projektová dokumentace kvalitou a rozsahem neodpovídá požadavkům na udržitelné stavění, často neodpovídá ani požadavkům vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, která celou řadu principů udržitelnosti již obsahuje. Nutno zdůraznit, že CESBA není zamýšlena jen jako hodnoticí program, ale jejím hlavním přínosem je pomoc během celého procesu vzniku budovy. Snahou je, aby fungovala jako průvodce procesem přípravy zadání a návrhu stavby s ohledem na udržitelnost. Jedná se o multikriteriální přístup, který zahrnuje hodnocení společenských aspektů, dopravní dostupnosti budovy, ekologických dopadů použitých materiálů a technologií, kvality vnitřního prostředí, hospodaření s vodou včetně hodnocení ekonomické návratnosti investic. Důležitý aspekt udržitelnosti energetická bilance budovy je posuzován na základě místních, v legislativě již zakotvených metodik. Současně s vývojem hodnoticího nástroje prováděli experti pracující na vývoji nástroje CES- BA také zkušební hodnocení pilotních budov. V České republice se v této první fázi jednalo o ostravskou administrativní budovu INTOZA, Obecní dům v obci Kašava a v rámci projektu CEC5 finančně podpořený nový Domov pro seniory v obci Lidmaň na Vysočině. Stejným způsobem pracovali další partneři projektu, tedy Německo, Itálie, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko a Rakousko. Demonstrační stavbou, která v rámci projektu funguje také jako školicí objekt, je Life Cycle Tower / Věž životního cyklu v rakouském Dornbirnu. Tým architektů pod vedením architekta Hermanna Kaufmanna vyvíjel modulární konstrukci dva roky a optimalizoval v ní použití kombinace dřeva a betonu pro výstavbu výškových budov. Pilotní realizace LCTower byla dokončena v listopadu Viz Administrativní budova je koncipována jako osmipodlažní dřevostavba s monolitickým komunikačním jádrem. Celý koncept je navržen tak, aby bylo možné výstavbu opakovat, přičemž jednotlivé realizace se mohou rozměrově modulárně lišit. Dřevo-betonová nosná konstrukce je připravena pro realizaci až třiceti podlaží, což je budova výšky 100 m. Stropní panely jsou dimenzovány na rozpětí 8 až 10 m. Stropní část a prvky pláště budovy byly prefabrikovány a dodány na stavbu ve stavu, který umožňoval okamžitou montáž, kompletace stavby trvala jen 8 dní. 54

55 Všeobecné rozšíření Úsilí vyvinuté projektem by se nemělo zastavit předáním získaných poznatků místním a regionálním orgánům či profesním organizacím. Cílem partnerů je vytvořit příručku pro přenos dobré praxe z veřejného stavebnictví též směrem k soukromému sektoru, obytným domům či kancelářským budovám, a zpracovat společný strategický akční plán pro novostavby udržitelných nízkoenergetických veřejných budov. V neposlední řadě budou další aktivity v oblasti energetické účinnosti monitorovány pomocí nadnárodní platformy expertů. Problematika energetických úspor v souvislosti s cenami energií se poslední dobou objevuje v médiích častěji než kdy dříve, neboť snížení energetické náročnosti je velmi aktuálním tématem. Tímto způsobem, díky účelové reklamě a interpretaci v médiích, se v současnosti za udržitelnou budovu všeobecně považuje budova se snížením energetické spotřeby a emisí skleníkových plynů. Výsledek je považován za dostatečný k tomu, aby zabránil devastaci přírody. Díky tomu jsou za udržitelné, ekologické domy považovány nízkoenergetické, příp. pasivní domy, a to bez ohledu na další aspekty udržitelnosti. Tuto praxi je třeba změnit a věnovat vyšší pozornost míře využití obnovitelných zdrojů, kulturním a sociálním aspektům udržitelnosti a provozním nákladům za celý životní cyklus budovy. Zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie v budovách lze dosáhnout za pomoci modelových budov ve veřejném vlastnictví. Ekologicky šetrných řešení můžeme dosáhnout cestou: vytvoření certifikačního procesu, vyvinutím a zavedením certifikace budov z hlediska energetické účinnosti a vymezením vzorového řešení, které by mohlo podpořit poptávku po energeticky úsporných, až pasivních stavbách; výstavby nebo renovace modelových budov, ukázkou energetické účinnosti v praxi, propagace nízkoenergetických budov a principů dosahování úspor energií směrem k veřejnosti a k zástupcům veřejného i soukromého sektoru; založení nadnárodní sítě, za účelem zajištění kontinuity, šíření výsledků projektu a přenosu know-how v oblasti energetické účinnosti Proč certifikovat přínos jednotlivým subjektům stavebního procesu V současné běžné praxi stavebního a realitního trhu jsou to zejména developeři a investoři, koho zajímá certifikace budov, do kterých investují, a kdo ji požaduje. Aby byl nástroj přínosem a metodickou pomůckou na cestě k udržitelnosti staveb, je tedy potřeba, aby byl zaměřen na potřeby uživatelů a nebyl další zátěží pro investora. 55

56 Developer a investor Jak pro developera, tak pro investora je budova zhodnocená některým z certifikátů, které dokladují její provozní a environmentální kvality, zajímavá zejména proto, že zaručuje stabilnější tržní cenu. Certifikát o udržitelnosti budovy je zřejmým, dobře využitelným marketingovým nástrojem, použitelným jak pro propagaci budovy, tak pro tvorbu PR majitele budovy. Subjekt, který staví a provozuje ekologicky šetrnou budovu, tímto způsobem dokladuje svoji vlastní udržitelnost Potenciální kupec Nadstandardní kvality, garantované certifikátem, jsou zajímavé také pro zájemce o koupi budovy. Certifikát zvyšuje zájem o pronájem bytů nebo kanceláří v budově, a tedy i jejich cenu, protože budoucí nájemce má garantované nízké provozní náklady. Deklarovanou kvalitu budovy je možno využít také k prezentaci politiky PR kupujícího, jeho vztahu s veřejností, a to konkrétním projevováním jeho udržitelného postoje k prostředí Uživatel domu Certifikát budovy je dokladem toho, že budova od projektu po realizaci procházela procesem se zvýšenými nároky na technickou kvalitu, kvalitu prostředí a splnění dalších kritérií udržitelnosti. Uživatelé bytů v certifikovaných domech tak získávají vyšší uživatelský komfort, kvalitní vnitřní klima, a to s menšími provozními náklady oproti standardní, běžné výstavbě. V administrativních a provozních budovách, kde zaměstnanci tráví většinu aktivního času, bude zlepšení vnitřního prostředí vizuálního, akustického a tepelného komfortu přínosem nejen pro jednotlivé zaměstnance, ale ve výsledku, vzhledem k vyšší efektivitě práce spokojených zaměstnanců, kteří pracující v dobrém prostředí, i pro zaměstnavatele Projektové a stavební firmy Firmy, které se účastní stavebního procesu, mohou využít procesu certifikace podle kritérií udržitelnosti k průkazu zvýšení kvality a zhodnocení svých výstupů. Realizace staveb, které jsou oceněny certifikátem, je špičkovou referencí pro získávání dalších zakázek. Je zřejmé, že pro verifikaci, důvěryhodnost procesu certifikace je důležité, aby posouzení budovy a přidělení certifikátu prováděl nezávislý subjekt Společnost Z celospolečenského hlediska je proces certifikace dokladem udržitelných přístupů a ochrany životního prostředí. Certifikovaná stavba mnohem více počítá s účastí, přítomností a sdílením stavby také kolemjdoucími, není uzavřena veřejnosti a měla by být příkladem harmonie a neobtěžování okolního prostředí znečištěním nebo např. hlukem. 56

57 Vícenáklady Nicméně certifikace samozřejmě přináší rovněž určité náklady. A to především finanční, do kterých lze zahrnout i související vyšší nároky na řízení lidských zdrojů a na úroveň know-how. Vlastní certifikace je minoritní položkou vícenákladů, stojí řádově promile z investičních nákladů. Vyšší náklady mohou vzniknout v souvislosti s úpravou projektu či stavby na takovou úroveň, která lépe odpovídá požadavkům na udržitelnou výstavbu. I přesto se certifikace vyplatí. Studie z USA například ukazují, že nejlepší udržitelné budovy nemají vyšší vícenáklady než 10 %, ve Velké Británii je situace obdobná. A například ve Švýcarsku je podloženo, že tržní cena certifikované budovy pro bydlení je zpravidla vyšší než vícenáklady související s dosažením nějaké vyšší úrovně. 1 O těchto skutečnostech jsou investoři dobře informováni a každé investici předchází její podrobná analýza, zahrnující veškeré náklady včetně certifikačního procesu a také jeho návratnost a následný benefit. Nikdo by neinvestoval do procesu certifikace s vědomím, že se mu investice nevrátí buď ekonomicky, nebo případně formou jiného benefitu Praktické využití CESBA Z výše uvedeného je zřejmé, že v závislosti na různých klimatických, sociálních, ekonomických a politických podmínkách vznikají v různých místech stavby, jejichž hodnocení společným certifikačním nástrojem je ztíženo nesrovnatelnými vstupními podmínkami. Zásadní premisou pro návrh udržitelné budovy je uvědomění si, že úroveň udržitelnosti budovy lze ovlivnit zejména v raných fázích návrhového procesu. Během vývoje projektu jednotliví partneři, zastupující různé státy, vznesli požadavek, aby nástroj respektoval doposud platná pravidla a legislativní postupy, v jednotlivých státech běžně používaná a legislativou již vyžadovaná, a vycházel z nich. Ve výsledku bude nástroj používán v rámci evropské subsidiarity: každý subjekt si zásady implementuje do svého prostředí, v souladu s místními podmínkami a legislativou. Ze základního nástroje zvaného CESBA GENERIC TOOL vznikly lokalizované, národní nástroje. V ČR to je nástroj s názvem CESBA Tool CZ Veřejná zakázka Certifikační nástroj je připravován takovým způsobem, aby mohl dobře fungovat také jako metodická pomůcka při hodnocení projektů ve veřejných zakázkách, jako objektivní kritérium, které bude měřítkem, do jaké míry je hodnocený projekt v souladu s principy udržitelné výstavby. Tabulka s bodovým hodnocením, včetně návodu postupu hodnocení, je ideálním podkladem pro srovnání, pro jednotné a objektivní posouzení projektů. Součástí zadání veřejné soutěže však musí být požadavek na splnění parametrů daných nástrojem CESBA. 1 Převzato z: Drevostavitel, on-line, cit. 9/2013, dostupné z: 57

58 Z uvedeného vyplývá, že tento způsob hodnocení veřejných zakázek nemůže fungovat, pokud hlavním kritériem při výběru dodavatele veřejné zakázky je nejnižší cena. Soutěž o získání veřejné zakázky, tedy o podíl na investici pořizované z veřejných finančních zdrojů, musí být založena na odborné způsobilosti dodavatele, na kvalitě poskytovaných služeb a na kvalitě výsledného produktu, tedy nikoliv na nejnižší nabídkové ceně. Důležitým kritériem při výběru jak architekta, tak dodavatele je také jejich znalost místních poměrů: Lokální ateliéry, jejichž majitelé mají přímý zájem na poskytování kvalitních služeb, mohou být jen zřídkakdy překonány v poskytování kvalitních projektových výkonů. Osobní prožitek a znalost kulturněhistorických kvalit místa, místních poměrů, sociálních vztahů, schopnost komunikace s obyvateli, znalost místních zdrojů a místně vyráběných stavebních prvků a materiálů, které po staletí utvářely místní kulturu a odpovídaly místnímu klimatu, dávají nejlepší předpoklady pro vznik návrhu udržitelné struktury. Je nutno vzít v potaz, že i menší projektové kanceláře jsou často velice dobře schopné zhostit se provedení velkých projektů Veřejná architektonická soutěž Stejným způsobem jako u veřejné zakázky může být certifikační nástroj také dobrým pomocníkem při vyhodnocování architektonických soutěží. Základním předpokladem pro udržitelné plánování je možnost výběru a porovnávání možných řešení. Na tomto principu jsou založeny urbanistické a architektonické soutěže, které jsou nejvhodnější metodou pro výběr zpracování veřejných zakázek. 3 Volná soutěž je pro tržní ekonomiku zásadní. Je-li však založena na nejnižší nabídkové ceně a postrádá-li jakoukoli regulaci směřující k zohlednění kvalitativních aspektů návrhů, omezuje výběr a snižuje kvalitu. Soutěž musí být založena na odborné způsobilosti dodavatele a na kvalitě poskytovaných služeb. Soutěž založená na tom, kdo nabídne nejnižší cenu, zkracuje čas pro kvalitní rozvoj projektu a ve svém výsledku vede k řešením, která jsou z dlouhodobého hlediska špatná. Pro snížení ceny projektu se architekt spojuje s dodavatelem stavby a jeho cílem není poskytnout investorovi nezávislou odbornou službu. Ochrana spotřebitele se snižuje. Pro dosažení vyšší míry udržitelnosti je třeba revidovat zákony o veřejných zakázkách tak, aby zdůraznily prvotnost veřejného zájmu, kterým je nejvyšší možná kvalita plánů a projektů, a aby podporovaly rovné šance malých a drobných podniků v soutěži. Nesmí umožnit výběr založený na nejnižším honoráři a projektování založené na nejnižších nákladech. Musí podporovat soutěž založenou na schopnostech a kvalitě. 4 2 Borák, Dalibor, Regionální služby, v: Filozofie navrhování budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s.r. o., Brno, Borák, Dalibor, Veřejná architektonická soutěž, v: Filozofie navrhování budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno, Borák, Dalibor, Volná soutěž mezi dodavateli, v: Filozofie navrhování budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno,

59 Proces projektování Ideálně by nástroj CESBA, vyvinutý ve spolupráci s projektem CEC5, měl být používán zejména jako matrice pro projektování, jako vodítko projektantům, návod, jak postupovat a jaké požadavky respektovat, aby výsledný projekt stavby byl v souladu s kritérii udržitelného stavění. Proces certifikace nebo předběžné certifikace současnými certifikačními nástroji je časově náročný, a není tedy dnes v procesu projektové přípravy vždy reálný, protože je závislý na možnosti získání veškerých dat potřebných pro hodnocení. A společný, zjednodušený certifikační nástroj CESBA, vyvinutý jako přehledná matrice, by měl mimo jiné sloužit jako podklad pro kontrolu, srovnání a případnou optimalizaci a zlepšení návrhu ve vazbě na udržitelnou výstavbu. Smyslem je zjednodušenou a rychlou formou přehledného dotazníku poskytnout již ve fázi projektu základní a předběžnou informaci, v jakém stupni míry udržitelnosti se rozpracovaný návrh pohybuje. Aby se poznatky získané v projektu CEC5 staly užitečnou součástí projektové práce architektů, ČKA zapracovala poznatky z pilotních projektů do standardů výkonu profese a do připravovaných změn obecně technických požadavků na výstavbu (OTP). (ČKA spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj na jejich novele.) Česká komora architektů vytvořila tým odborníků, kteří povedou semináře pro autorizované osoby, se zaměřením na úspory a zvýšení míry udržitelnosti ve veřejných budovách. ČKA rovněž koordinuje distribuci odborných informací s cílem propojit sféry podnikatelskou, uživatelskou, soukromou a státní a nové poznatky implementovat do praxe. Vyškolení odborníci budou moci poskytovat široké odborné veřejnosti ukázky dobré praxe a pomoci při řešení konkrétních problémů. Cílem je zvýšit povědomí laické i odborné veřejnosti o energetických úsporách ve veřejných budovách, o nízkoenergetických stavbách a o možnostech zvyšování míry celkové udržitelnosti budov Proces stavby Je samozřejmé, že projekt budovy a jeho kvalita nebudou mít žádný dopad na realitu, pokud zásady implementované do projektu nebudou použity v praxi. Je potřeba dbát na to, aby případné chyby byly odhaleny již v předvýrobní části, protože proces hrubé stavby je již etapou s omezenými možnostmi kvalitativních změn. Na procesu výstavby příkladové veřejné budovy v rámci projektu CEC5 je předvedena praktická aplikace použití CESBA, možné výhody a přínosy pro kvalitu výsledného díla v závislosti na tom, ve které fázi vzniku budovy byly principy obsažené v nástroji CESBA použity. 59

60 Kontrola kvality Nástroj CESBA může být také použit pro předběžnou verifikaci správného projektového řešení, pro zjištění komplexní kvality a dosaženého stupně udržitelnosti budovy, tedy jako nástroj architekta pro obhájení projektu investorovi. S pomocí nástroje CESBA je možná optimalizace projektu, kdy na základě vstupních kritérií a odpovídající úpravou lze projekt ve sledovaných parametrech zlepšit již ve fázi projektování. Také kontrolu kvality provádění během stavby a kontrolu dosažené kvality při předávání stavebního díla je možno provádět podle metodiky a kritérií CESBA. Splnění kritérií CESBA je zárukou kvality výsledné budovy. Předpokládáme, že uvedené ověření dosažené kvality bude v budoucnosti nutnou podmínkou pro získávání dotací a různých podpůrných opatření. 60

61 V. PŘÍKLADOVÉ BUDOVY V RÁMCI PROJEKTU CEC demonstračních budov, pilotních investic projektu CEC5 V rámci projektu CEC5 je představeno 7 demonstračních budov A Z nich některé prošly jako příklad certifikací nástrojem CESBA B Většina z nich je současně příkladem dobré praxe C+ příklad špatné praxe C- země Vorarlbersko, Rakousko A + B + C+ LCT Life Cycle Tower (Věž životního cyklu), Dornbirn budova dokončena v prosinci kraj Vysočina, Česká republika A + B + C Lidmaň Ústav sociální péče, příspěvková organizace Moravskoslezský kraj Ostrava, Česká republika A + B + C+ Školicí centrum Otazník Dům služeb a školicí středisko Intoza město Ludwigsburg, Německo A Gartenstrasse 14 zařízení péče o děti, vybavení pro žáky základní školy s kavárnou a tělocvičnou Magistrát města Udine, Itálie A Umístění fotovoltaických panelů na budovu č. 8 v rámci komplexu, kde jsou připravovány vzdělávací prostory pro děti. index.html?lang=it&style=1&expfolder=ambiente+e+territorio město Bydhošť, Polsko A Areál Technické školy údolí řeky Soča, Slovinsko A Rekonstrukce budovy město Trnava, Slovensko A Střední odborná škola v Senici 61

62 4.2. LCT Life Cycle Tower Stavbou, která v rámci projektu funguje jako školicí a demonstrační objekt, je Life Cycle Tower (Věž životního cyklu) v rakouském Dornbirnu. Administrativní budova je navržena jako osmipodlažní dřevostavba s monolitickým komunikačním jádrem. Základní myšlenkou bylo vytvořit modulární opakovatelnou stavbu, kdy jednotlivé realizace se mohou v modulech lišit. Pro stavbu administrativní budovy Life Cycle Tower v areálu bývalé textilní továrny Rhomberg byl použit systém cree. Montáž dřevostavby trvala jen osm dní. O to delší byla přípravná a projektová fáze. Společnost Cree pozvala ke spolupráci významného rakouského architekta Hermanna Kaufmanna. Společnost Cree vychází z filosofie a životního stylu severoamerických domorodců tohoto jména, které v současné interpretaci převedla do zkratky cree = Creative Resource & Energy Efficiency / tvůrčí zdroj & energetická efektivita, tedy zdroj nápadů a iniciátor nových strategií udržitelného zacházení a soužití s přírodou a jejími zdroji. Spojení s vorarlberskou Rhomberg Group a know-how interdisciplinárního týmu je zárukou maximálního zhodnocení s použitím systému Cree, což ve výsledku představuje: hospodárné využití energií a zdrojů, výrazné snížení uhlíkové stopy, zkrácení času stavby téměř na polovinu, nízké provozní náklady, splnění nejaktuálnějších bezpečnostních norem. Další atributy systému cree, přinášející výraznou změnu pro výstavbu ve městech: méně hluku během stavby, méně prachu a odpadu, systém je víceúčelový, variabilní, fasáda podle individuálních požadavků, průmyslová / sériová výroba realizace jednoho podlaží za den, konstrukce umožňuje výstavbu až 30 podlaží (100 m), zlepšení bilance skleníkových plynů až o 90 %, nosná konstrukce: masivní dřevěné prvky, o 30 % lehčí konstrukce než u železobetonu: zdvojené trámy 3 0,24 0,49 m, stropní prvky: panely 8,1 2,7 m, rám dřevo a beton, rozpětí 8 10 m, montáž trvá 10 minut, zastřešení: železobetonové armované panely, povrch: místní smrk, bílá jedle; objemová hmotnost 0,47 g/ cm 3, fasádní prvky: dřevěná rámová konstrukce panelů 12 3,3 m, TZB: individuální řešení energií, 62

63 jádro: z důvodu požadavku dodržení požárně bezpečnostních předpisů bylo nutné provedení výtahu a schodiště v betonu, optimální kombinací materiálů je dosaženo úspory až 50 % přírodních zdrojů. LCT system structured nature = kombinovaná dřevěná konstrukce, určená pro velké budovy, zaručuje minimalizaci použití neobnovitelných surovin a energií během celého životního cyklu budovy. Jednotlivé komponenty (jádro, panely, fasádní sloupy) systému jsou prefabrikovány v průmyslovém měřítku a jsou vhodné pro modulární / skladebné instalace. Systém neobsahuje žádné vnitřní nosné příčky, je velmi flexibilní a umožňuje individuální členění prostoru. Budova se během svého života může proměňovat. Použité materiály nepodléhají rozkladu, výrazně si zachovávají svoji hodnotu, a to po mnoho dekád. Prvky systému LCT mohou vyrábět i jiné podniky, což přináší úžasné možnosti řemeslníkům a dřevařskému průmyslu v regionech. Obecnou vlastností systémů je, že často neumožňují individuální řešení. Ovšem pokud chceme stavět ekonomicky a udržitelně, je nejvhodnější použít systém. Čím méně konstrukčních detailů je v projektu použito, tím kratší je doba stavby, a tedy je také stavbou vytvořeno méně prachu, hluku a odpadu. Modulová skladba komponent systému LCT desek, sloupů, prvků fasády a zařízení budov probíhá podle plánu, rychle, efektivně a normalizovaně. Tento postup šetří zdroje, čas a peníze, a přesto ponechává velký prostor pro vizionářské designové/konstrukční ideje. Cree system je vhodný pro různorodá využití, např. hotely, restaurace, bydlení, obchody, školy, jesle, domovy důchodců (rezidenční a pečovatelské domy), studentské ubytování, veřejné budovy (muzea, knihovny, radnice ) aj. Cree system se snaží o přístup shora dolů, podle kterého jsou veškeré komponenty adaptovatelné pro různé národní a regionální legislativní požadavky. 63

64 Modulární kombinovaný dřevěný konstrukční systém je navržen pro budovy do 30 podlaží a výšky 100 metrů. Díky skladebnosti, v porovnání s běžnými budovami, je realizace budovy tímto systémem v konstrukční fázi dvakrát rychlejší. Kromě systému LCT byl vyvinut také LCR LifeCycle Residential System pro řešení vnitřního prostředí v přírodní kvalitě. LCT ONE data a fakta: Místo stavby: Rhomberg s Fabrik, Färbergasse 15, Dornbirn Rozměry: výška 27 m, šířka 13 m, délka 24 m, 8 podlaží Plochy: Individuální prostory k pronájmu od 100 m 2 do 1600 m 2 Projekt: Hermann Kaufmann Fasáda: Recyklovaný kov v energetickém standardu technologie pasivního domu Převzato z: Timber, design & Technology, on-line, cit. 6/2014, dostupné z: nature-with-structure. 2 Převzato z: Project CEC5, on-line, cit. 6/2014, dostupné z: 64

65 5.3. Příklady budov posuzovaných nástrojem CESBA v rámci CEC5 Lidmaň, kraj Vysočina Ústav sociální péče, příspěvková organizace, A + B + C V tomto případě se jedná o novostavbu na místě bývalého objektu, který již nevyhovoval současným požadavkům z hledisek provozních, hygienických ani estetických. Nová budova nahradila starou nevyhovující budovu a poskytuje ubytování osmnácti klientům a zázemí pro šest členů personálu. Budova slouží klientům s lehkou až těžkou mentální retardací kombinovanou s lehčími smyslovými a tělesnými postiženími, kteří z důvodu zdravotního postižení vyžadují pravidelnou pomoc kvalifikovaného personálu a potřebují pobytové služby. Dokumentace nízkoenergetického řešení: tepelná izolace: Stěny z vápenopískových cihel s tloušťkou 240 mm mají silnou izolaci 220 mm z minerální vaty (systém ETICS). Izolace stěn je protažena až pod terén. Strop pod půdou je izolován 400 mm minerální vaty. Podlaha nepodsklepeného objektu je izolována vrstvou tepelné izolace (polystyren tl. 200 mm). Mezi spodní betonovou deskou a horní nášlapnou vrstvou jsou vedeny rozvody vzduchotechniky a instalací. výplně otvorů: Okna z plastových profilů zasklená trojsklem jsou osazena na vnější líc nosné stěny s částečným překrytím okenního rámu tepelnou izolací (částečná eliminace tepelných mostů). vytápění: Zdrojem tepla jsou dvě tepelná čerpadla vzduch/voda (2 22 kw) pro systém ústředního vytápění a ohřev teplé vody. Teplo je odebíráno z okolního vzduchu pomocí výměníků s ventilátory. Ty jsou umístěné tak, aby svým hlukem co nejméně rušily osoby v budově. Dvě použitá tepelná čerpadla mají celoroční topný faktor 2,9. To znamená, že z 1 kwh elektřiny vyrobí téměř trojnásobné množství tepla, které je ukládáno v zásobnících teplé vody. Rozvod tepla zajišťuje systém ústředního vytápění a vzduchotechnika. 65

66 rekuperační jednotka: V objektu je instalován systém teplovzdušného vytápění a větrání s rekuperací tepla (celkem 4 větrací jednotky s protiproudým rekuperačním výměníkem). Účinnost rekuperace závisí na provedení stavby s požadovanou těsností. Vzduchotěsnost obvodových stěn je zajištěna vnitřní omítkou, strop je provedený z OSB desek a opatřený parotěsnou fólií s hliníkovou vložkou, okna jsou připojena pomocí těsnicích pásek. Ověření vzduchotěsného provedení stavby blower-door testem bohužel nebylo provedeno. umístění fotovoltaického systému: Energetickou soběstačnost objektu významně zvyšuje fotovoltaika na jižních střechách. Je použita fóliová krytina s integrovanou fólií z amorfního křemíku. Celková plocha fotovoltaiky je přibližně 326 m 2 a instalovaný výkon je asi 14 kwp. Účinnost je asi 4 %, což je výrazně méně než u běžných křemíkových panelů. Roční produkce je odhadována na více než 13 tis. kwh, v budově využitelná energie však představuje asi jen 15 % celkové spotřeby objektu. Energie z fotovoltaiky slouží k ohřevu vody v zásobnících. stavba: Budova je provedena v nízkoenergetickém standardu. Jedná se o první veřejnou budovu v kraji Vysočina, obsahující všechny tyto technologické prvky. součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí: konstrukce součinitel prostupu tepla U [W/m 2.K] budova požadavek ČSN požadavek pro pasivní domy obvodové stěny 0,17 0,30 0,18 až 0,12 podlaha 0,17 0,45 0,22 až 0,15 strop pod střechou 0,10 0,24 0,15 až 0,10 okna 0,92 1,50 0,8 až 0,6 Očekávaný přínos: dosažení vyššího komfortu bydlení a lepších podmínek pro klienty demonstrace možností snížení energetické spotřeby umístěné informační panely popisují použité technologie sledování spotřeby energií (měří a ukazuje tok energií na internetu) budova bude otevřená jak expertům, tak veřejnosti, s možností odborných komentovaných prohlídek 66

67 Údaje o budově: Celkové náklady: EUR ( EUR via CEC5) Zastavěná plocha. 741,6 m 2 Podlahová plocha: 588 m 2 Stavební povolení: 01/2012 Projekt a příprava stavby: 2013 Zahájení stavby: 03/2012 Dokončení: 06/

68 Budova v Lidmani byla vybrána jako demonstrační pro projekt CEC5, pro pilotní hodnocení nástrojem CESBA. V průběhu realizace stavby bylo provedeno hodnocení nástrojem CESBA, kdy budova získala 536 bodů z maxima 1000 bodů. Budova však byla do projektu zařazena až ve fázi výstavby, resp. po dokončení hrubé stavby. Tak byla promarněna možnost optimalizace návrhového procesu (úpravy základního konceptu) tak, aby již projekt implementoval zásady, které tvoří udržitelné vlastnosti budovy, požadované nástrojem CESBA. Nebylo tak možné dále zlepšit energetickou a ekologickou kvalitu stavby podle doporučení vyplývajících z provedeného hodnocení (např. budova není kompaktní, výplně otvorů mají malé plochy prosklení rámy oken tvoří v součtu 40 % okenní plochy, použitá skla brání solárním ziskům, dlouhá vedení přívodu větracího vzduchu, zanedbané tepelné mosty atd.). Z uvedených důvodů došlo v případě objektu v Lidmani k významné bodové ztrátě ve výsledku hodnocení CESBA v oddílu Kvalita procesu plánování a v dalších oddílech. Také bohužel nebylo možné připojit fotovoltaickou krytinu do rozvodné sítě, což dále snižuje využitelnost produkce fotovoltaického systému. Celková dodaná energie do budovy v Lidmani se přibližně rovná výši dodané neobnovitelné primární energie, a technologie tak pouze umožňují vytápění objektu elektřinou. Budova je nejlépe hodnocena v oddílu Energie a zásobování především díky použití fotovoltaiky a absenci chlazení, což by mělo být u takovýchto budov zcela samozřejmé. Spotřeba energie na vytápění je však příliš vysoká, žádné body nepřinesla. Přitom budova je ve srovnání s běžnou výstavbou v ČR zateplena nadstandardně a podle hodnocení PENB dosáhla třídy B. Je vidět, že vývoj a z něho vyplývající požadavky na moderní budovy jsou mnohem dále. Nepočítá se ani se zadržováním dešťové vody a jejím dalším využíváním v budově nebo na pozemku. Velmi málo bodů dosáhla budova v oddílu Stavební materiály a konstrukce. Byly použity běžné stavební materiály s vysokou zátěží životního prostředí (polystyren, minerální vlna, beton). I to je důsledek toho, že návrh budovy již nebylo možno optimalizovat dle nástroje CESBA. Jedním z významných environmentálních kladů, kterým si budova v Lidmani vylepšila skóre, je skutečnost, že budova byla postavena na místě nevyhovujícího objektu, a tedy pro novou výstavbu došlo k minimálnímu záboru další půdy. Hodnocení PENB a PHPP Podle zákona č. 406/2000 Sb. je zavedeno povinné hodnocení energetické náročnosti budovy. Výsledkem je Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který je ve veřejných budovách vyvěšený tak, aby daňoví poplatníci měli představu o kvalitě objektu. Při hodnocení nástrojem PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) budova dosáhla hodnocení B. Spotřeba tepla na vytápění dle PENB je 49 kwh/m 2.rok (pro vztažnou plochu 716,5 m 2 ). Při hodnocení nástrojem PHPP (Passive House Planning Package) je potřeba na vytápění 59 kwh/m 2.rok (pro vztažnou plochu 587,9 m 2 ). To je daleko od požadavku na pasivní dům (15 kwh/m 2.rok), není dosaženo ani požadavku na nízkoenergetický dům (50 kwh/m 2.rok). 68

69 HODNOCENÍ BUDOVY V LIDMANI NÁSTROJEM CESBA: Školicí centrum Otazník, Intoza Ostrava, kraj Moravskoslezský B + C+ Dům služeb a školicí středisko společnosti INTOZA je navržen jako sídlo firmy se školicím střediskem, v prvních dvou patrech se prezentují služby a výrobky pro výstavbu energeticky pasivních domů. Dům je koncipován v duchu filosofie firmy zabývající se energetickými úsporami jako vzorová energeticky pasivní stavba. Prostorově je budova uspořádána do jednoduchého rastru 2 4 pole, vycházejícího z potřeb flexibilního dispozičního řešení, jednoduché konstrukce a kompaktního tvaru budovy. Základní modulový rastr se opakuje ve čtyřech podlažích nad sebou, takže budova má objem čtyřpodlažního podélného kvádru s plochou střechou o rozměrech podstavy 23 m 15 m a výšce 15,4 m. 69

70 Průběh návrhu, plánovací proces Původní záměr investora byl realizovat administrativní budovu v pasivním standardu v souladu s mezinárodní metodikou PHPP. Pro splnění tohoto požadavku byl koncepční návrh několikrát změněn: od prvotního návrhu solárního domu s maximem prosklených ploch přes koncept horizontálních okenních pásů až k výslednému návrhu objektu téměř krychlového tvaru se samostatnými okenními výplněmi a vysoce tepelně izolovaným pláštěm. Tento vývoj designu je dokladem optimalizace s cílem vysoce energeticky efektivní budovy. 70

71 Koncepční varianty stavby autor ATOS 6, Ing. arch. Radim Václavík Popis objektu Nosnou konstrukcí objektu je železobetonový monolitický skelet, tj. základová deska, sloupy a stropní desky. Obvodové stěny jsou tvořeny vyzdívkami z vápenopískových cihel a jsou z vnější strany kontaktně zatepleny expandovaným polystyrenem s příměsí grafitu. Polystyren je použit také jako tepelná izolace střechy a základové desky. Zdrojem energie pro vytápění, ohřev teplé vody a pro chlazení je tepelné čerpadlo o výkonu 16,6 kw. Na střeše objektu je umístěno 48 fotovoltaických panelů a dva teplovodní panely. Získaná obnovitelná energie je primárně využita v objektu, přebytky jsou prodány do veřejné sítě a v případě nedostatku vlastní energie je využita elektřina ze sítě. Teplo pro ohřev vody do hygienického zařízení a pro vytápění v zimě je v letním období získáváno ze slunečních kolektorů a ukládáno do zásobníku. Chlad v letním období je získáván z reverzního tepelného čerpadla, ukládán do zásobníku chladu a využíván ve větracích jednotkách. V zimním období je z tohoto tepelného čerpadla získáváno teplo pro teplovodní vytápění. Bivalentním zdrojem pro ohřev vody je elektrická energie. Řízení vnitřního prostředí budovy z hlediska optimálního stavu a stability kvality je automatizováno řídicím systémem s nejmodernějšími prvky a flexibilním progra- 71

72 mem, přičemž veškeré výstupy (grafické výstupy, statistiky všech energetických toků, nastavení VZT, sledování vnitřních i vnějších teplot ) jsou přehledně uspořádány na informačním displeji umístěném v hlavní přístupové hale objektu. 1. akumulační zásobník chladu 2. domovní úpravna vody 3. expanzní nádoba 4. reverzní tepelné čerpadlo vzduch/voda 5. akumulační zásobník teplé vody 6. akumulační zásobník topné vody 7. rozdělovač tepla 8. rozdělovač chladu 72

73 Vlastnosti objektu Parametry objektu: Základní rozměry objektu (1.NP): 16,24 23,74 m Zastavěná plocha (1.NP): 385,6 m 2 Zastavěná plocha (1.NP+římsa): 408,0 m 2 Obestavěný prostor: základy 686,3 m 3 horní stavba 5251,9 m 3 zastřešení 256,6 m 3 Celkem 6194,7 m 3 Podlahová plocha: užitná plocha 1.NP 322,1 m 2 užitná plocha 2.NP 315,0 m 2 užitná plocha 3.NP 314,7 m 2 užitná plocha 4.NP 315,9 m 2 celkem 1267,7 m 2 Kancelářská plocha: 734,0 m 2 Energetické vlastnosti: Kapacita budovy: Kapacita přednáškového sálu: stálí zaměstnanci 55 osob až 50 osob Podlahová plocha dle PHPP: 1062 m 2 Měrná potřeba tepla na vytápění dle PHPP: 11,5 kwh/(m 2 a) Celková potřeba primární energie dle PHPP: 111 kwh/(m 2 a) Celková neprůvzdušnost n50 (měřeno blower-door testem): 0,17 h-1 73

74 DOVEDNOSTI A DEMONSTRACE, ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ, Hodnocení CESBA Ačkoliv je budova vysoce energeticky efektivní (jedná se o jedinou administrativní budovu v pasivním standardu v ČR) a v projekční fázi bylo navrženo několik variant, dosažený počet bodů je pouze 760 z Snížený počet bodů byl udělen zejména za plánovací proces (chybějící studie vícenákladů za vyšší energetický standard, chybějící certifikace pasivního standardu a chybějící proces výběru a posuzování stavebních materiálů z ekologického hlediska) a za kvalitu vnitřního prostředí (chybějící posouzení hluku z VZT, chybějící studie osvětlení, pouze jednoduché posouzení letní stability). Budova byla hodnocena po dokončení stavby, podle projektových podkladů předložených investorem. Výsledné hodnocení po jednotlivých kriteriích: 74

75 Kritéria pro veřejné budovy (novostavby) Číslo Název kritéria Nepovinné (N) Max. počet bodů A Kvalita místa a vybavení max. 90 A 1 Napojení na veřejnou hromadnou dopravu 30 A 2 Ekologická kvalita místa 30 A 3 Vhodnost pro cyklisty 25 A 4 Provedené průzkumy a analýzy 12 A 5 Vybavenost technickou infrastrukturou 15 A 6 Urbanistická kvalita místa 10 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování max. 180 B 1 Rozhodovací proces a prověření variant 50 B 2 Definování ověřitelných energetických a ekologických cílů 20 B 3 Zjednodušený výpočet hospodárnosti 40 B 4 B 5 Produktový management zabudování nízkoemisivních stavebních výrobků a výrobků neobsahujících škodlivé látky Energetická optimalizace projektu a detailní přezkoumání energetických výpočtů N 60 B 6 Informace pro uživatele 25 C Energie a zásobování max. 450 C 1 Potřeba energie na vytápění 100 C 2 Potřeba energie na chlazení 100 C 3 Primární energie 125 C 4 Ekvivalent emisí CO 2 75 C 5 Fotovoltaika 50 C 6 Rozklíčování spotřeby energie (monitoring) 10 C 7 Spotřeba vody / využití dešťové vody 20 D Zdraví a komfort max. 180 D 1 Tepelná pohoda v letním období 130 D 2 Řízené větrání hygiena a ochrana proti hluku 40 D 3 Denní osvětlení E E 1 Stavební materiály a konstrukce max. 200 OI3 BG3,BZF ekologický index obálky budovy (respektive OI3 v celkové hmotě budovy) N 200 Součet max

76 VI. CERTIFIKAČNÍ NÁSTROJE, CESTA K CESBA 6.1. Charakteristika nástrojů pro posuzování udržitelnosti V současné době existuje řada certifikačních systémů a standardů, které pomáhají určit míru souladu budov s principy udržitelné výstavby. Impulzem pro jejich vznik byla potřeba stanovit, jak jsou budovy užitečné, a nutnost posouzení dopadů vzniku i provozu budovy na životní prostředí. Každá budova má jiný poměr rozložení míst spotřeby, proto bylo nutné vytvoření hodnoticích systémů na vyčíslení jednotlivých vlivů na prostředí a možné vzájemné porovnávání. Budovy, které získaly certifikát v rámci některého z hodnoticích systémů, jsou často označovány jako zelené budovy. V Evropě se nejvíce používají čtyři hlavní systémy certifikace. Britský BREEAM, německý certifikát DGNB, ve Spojených státech vyvinutý LEED a SBTool s různými variacemi. Kromě nich je používáno množství národních certifikačních systémů, v ČR SBToolCZ. První certifikační systémy, které vznikaly začátkem devadesátých let, se soustředily zejména na hodnocení energetické náročnosti a environmentálních dopadů a podle toho byly označovány jako certifikáty první generace, pro tzv. zelené budovy. K těmto certifikátům patří BREEAM (1990) a LEED (1998). Postupně byly do hodnoticích kritérií přidávány technické, ekonomické, sociální a procesní aspekty a hodnocení se rozšířilo na celý životní cyklus budovy. Vznikly tak certifikáty druhé generace, pro tzv. udržitelné budovy. Do této skupiny patří velká většina současných certifikačních systémů. Ekologická řešení jsou obvykle spojena s vyššími investičními náklady, ale nízké provozní náklady přinášejí pro developery výhody ve formě větší konkurenceschopnosti na trhu s nemovitostmi a větší zisky z pronájmu budovy. Tyto výhody na trhu s nemovitostmi postupně způsobily vyšší hodnotu certifikovaných budov. Certifikované budovy dneška mají ambici garantovat vyšší kvalitu vnitřního prostředí, což se projevuje nižší nemocností uživatelů, lepší soustředěností a vyšší efektivitou práce. To jsou benefity, které patří k hlavním důvodům, proč některé firmy upřednostní výstavbu nebo nájem certifikované budovy. Certifikace budov vytváří na trhu tlak na zkvalitňování budov a posun k ekologickým a celkově udržitelnějším řešením Existující certifikační nástroje Různé programy, metodiky a softwarové nástroje sloužící k hodnocení dopadu staveb na životní prostředí a k certifikaci budov lze rozdělit podle zaměření hodnocení na nástroje: zaměřené na dílčí materiály, případně dílčí konstrukce a posuzující omezené množství environmentálních kritérií v průběhu životního cyklu, zaměřené na celou budovu a posuzující detailněji energetická a environmentální kritéria v průběhu životního cyklu, 76

77 zaměřené nejen na budovu, mohou posuzovat i okolí budovy, a to nejen z hlediska environmentálního, ale i ekonomického, sociálního a kulturního tyto postupy jsou často pouze na úrovni metodik s pouze dílčí softwarovou podporou. 1 Problematická je vzájemná srovnatelnost certifikátů. Skladba kategorií hodnocení a jednotlivých kritérií, jakož i množství parametrů jsou v každém systému jiné, protože každý vznikal v jiném prostředí a v jiné stavební kultuře. Stejný parametr jsou v jiném certifikačním systému posuzován v jiné kategorii, což dále ztěžuje vzájemné porovnávání. Nejčastěji hodnocené kategorie jsou energie, vnitřní prostředí, voda, materiály, odpad, lokalita, proces výstavby, doprava, ekonomie či inovace BREEAM První holistický certifikační systém vznikl v roce 1990 ve Spojeném království s názvem BRE- EAM (BRE Environmental Assessment Method) ve společnosti BRE (Building Research Establishment). Je vyvinut jako pomůcka pro architekty a projektanty pro zmírnění vlivu projektů na životní prostředí. V současnosti jsou k dispozici dvě verze certifikátu. První pro administrativní budovy, průmysl, školy, budovy státní správy a druhá pro soudnictví, vězení, polyfunkční budovy, nemocnice, bytové domy. Certifikace hodnotí management projektu (12 %), zdraví a komfort (15 %), energie (19 %), dopravu (8 %), vodu (6 %), materiál (12,5 %), odpad (7,5 %), znečištění (12 %), zábor půdy (10 %). Do roku 2013 bylo ve Spojeném království tímto systémem ohodnoceno přibližně čtvrt milionu budov, a to hlavně kvůli povinné certifikaci od května Mimo Spojené království je certifikovaných přibližně 200 budov LEED Druhým, pravděpodobně nejrozšířenějším certifikačním systémem je dobrovolný certifikační systém LEED (Leadership in Energy & Environmental Design), vytvořený americkou asociací 1 Martin Vonka, Software pro certifikaci, v: Úvod do problematiky environmentálního hodnocení a certifikace budov dle principů trvale udržitelné výstavby, Národní stavební centrum, s. r. o., Brno,

78 Green Building Council. GBC US, založená v roce 1993, sdružuje přes členů, mezi nimiž jsou akademici, architekti, projektanti, realizační firmy, výrobci materiálů a komponent, developerské společnosti. Cílem je transformovat způsob, jakým jsou navrhovány, stavěny a provozovány budovy a města, a tak vytvářet zdravější a příjemnější prostředí a současně zvýšit kvalitu života. Systém hodnotí ekologickou kompatibilitu budov a jejich kvalitu z hlediska zdravého pracovního prostředí a ziskovosti. Hodnoceny jsou ekologie místa (26 %), voda (10 %), energetická účinnost a obnovitelné zdroje (35 %), šetření materiálů a zdrojů (14 %), kvalita vnitřního prostředí (15 %), inovativnost návrhu (6 %). Certifikačním systémem LEED je ve světě certifikováno přes projektů DGNB Značka jakosti DGNB požaduje integrální plánování včetně stanovení cílů udržitelnosti a zohledňuje ekologické a ekonomické faktory. V současnosti nejkomplexnější hodnoticí systém DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen) nehodnotí jen jednotlivá kritéria, ale systém budovy jako celek: environmentální hledisko udržitelnosti, sociální hledisko udržitelnosti, ekonomické hledisko udržitelnosti. Proto je označován jako certifikační systém třetí generace, nazývaný Blue buildings modré budovy. (Analogií je například nová flotila automobilky Volkswagen, která je charakteristická úsporností a nazývá se BlueMotion.) Společnost DGNB vznikla v roce 2007 ve spolupráci s německým ministerstvem pro dopravu, výstavbu a územní rozvoj. Jejich cílem bylo vytvořit prostředí, které je ekologicky přijatelné, šetrné ke zdrojům za ekonomicky přijatelných podmínek a vytváří zdravé a komfortní mikroklima pro uživatele. Německý certifikační systém ve všech oblastech zohledňuje normy, zákony a směrnice Evropské unie. Hodnoceny jsou ekologická kvalita (22,5 %), ekonomická kvalita (22,5 %), sociální a kulturní kvalita (22,5 %), technická kvalita (22,5 %), kvalita managementu (10 %) a kvalita lokality. Tímto certifikačním systém bylo do roku 2013 certifikováno 726 budov. 78

79 SBToolCZ 2, 3 V České republice se pro certifikaci budov užívá od roku 2010 národní schéma SBToolCZ. Česká metodika pro hodnocení komplexní kvality budov posuzuje vlastnosti budovy včetně okolí z pohledu udržitelnosti. Hodnotí se vliv budovy na životní prostředí, její sociálně-kulturní aspekty, funkční a technická kvalita, lokalita, ekonomika a management a v neposlední řadě i projektová příprava. SBToolCZ vychází z mezinárodního schématu SBTool (Sustainable Building Tool) vyvíjeného organizací International Initiative for a Sustainable Built Environment (IISBE), která nabízí národním pobočkám rozsáhlou databázi kritérií udržitelné výstavby k aplikaci pro konkrétní podmínky. SBToolCZ respektuje podmínky české reality a legislativy. Systém SBTool vznikl se záměrem vytvoření jednotného globálního hodnoticího systému s národními úpravami podle místních norem a klimatických daností. Do jeho tvorby se zapojily univerzity, občanská sdružení, výzkumné ústavy, zástupci stavebního průmyslu atd. V současnosti má systém různé mutace v Rakousku TQB (2010), Španělsku VERDE, Itálii Protocollo Itaca, Portugalsku SBToolPT a v České republice SBToolCZ (2010). Kategorie hodnocení: Ekonomika a management: redukce nákladů životního cyklu, facility management, odpadové hospodářství. Sociální kritéria: pohoda v interiéru, vnitřní klima, uživatelský komfort, zdravotní nezávadnost. Environmentální kritéria: ochrana životního prostředí, energie, emise, materiály, půda, voda Lokalita: kvalita lokality, dostupnost služeb, doprava Metodika je založena na multikriteriálním pojetí, kdy do hodnocení vstupuje sada různých kritérií. Jejich rozsah se liší dle typu budovy a dle fáze životního cyklu, který je posuzován. V případě bytových budov ve fázi návrhu se metodikou SBToolCZ hodnotí 33 kritérií, u administrativních budov ve fázi návrhu se hodnotí kritérií celkem ČVUT V PRAZE, Fakulta stavební. Národní nástroj pro certifikaci kvality budov SBToolCZ, 2010, on-line, cit , dostupné z: 3 Martin Vonka. Komplexní hodnocení budov metodou SBToolCZ. In II. Sympozium Integrované navrhování a hodnocení budov Praha. STP Martin Vonka & Kolektiv autorů, Metodika SBToolCZ manuál hodnocení administrativních budov ve fázi návrhu, Praha, ISBN

80 Každé kritérium se ohodnotí ve stupnici 0 až 10 (10 nejlepší stav), získané body se přenásobí vahami a dle výsledného součtu se přiřadí výsledný certifikát kvality (při zisku 0 39 % ze všech možných bodů se stav označuje jako budova certifikována, při % se obdrží bronzový certifikát, % stříbrný certifikát a nad 80 % certifikát zlatý). Hlavní cíle metodiky SBToolCZ lze shrnout do následujících bodů: poskytnutí důvěryhodného certifikátu o shodě stavby s legislativními požadavky a s principy udržitelné výstavby, zvýšení tržní hodnoty budov a snížení jejich provozních nákladů, podpora snižování energetické náročnosti budov, a to v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov EPBD II, hodnocení budov v rámci aspektů v oblasti udržitelné výstavby, optimalizační nástroj navrhování budov lépe splňujících požadavky klientů, zmírnění dopadu staveb na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu, podpora vytvoření dobrého a zdravého vnitřního prostředí budov, stimulace poptávky po udržitelných budovách, stimulace výrobců vyrábět a uvádět na trh výrobky šetrné k životnímu prostředí reagující na nový základní požadavek na stavby dle Nařízení EP a Rady č. 305/2011, motivační prvek pro výrobce environmentální prohlášení o produktu EPD Příklady jiných nástrojů Certifikovaný pasivní dům: 5 certifikace podle Passivhaus Institutu a výpočtového programu PHPP se zabývá kritériem energetické úspornosti stavby. Roční potřeba energie na vytápění nesmí přesáhnout 15 kw/h na m² obytné plochy, takže budovu lze vyhřívat výhradně pasivními energetickými zdroji bez nutnosti aktivního systému vytápění. K tomu vyžaduje Institut pasivních domů hodnotu Uw 0.8 W/(m 2 K) pro okna a skleněné fasády. Standard Minergie (Švýcarsko): hodnotí udržitelnost mj. na základě předepsaných parametrů staveb. Značka Minergie pro okna se např. poskytuje, když dvoukřídlé okno dosáhne náročné izolační hodnoty Uw = 1.0 W/(m 2 K). Zero Energy Building (ZEB, budovy s nulovou spotřebou energie): jako ZEB nebo ZNE (Zero Net Energy) se označují budovy s celoročně nulovou spotřebou energie a nulovými emisemi uhlíku. Pestrost a složitost používaných certifikačních nástrojů je důvodem ke snaze o vytvoření společného nástroje

81 Současné požadavky na udržitelnost budov a jejich minimální vliv na prostředí se v souvislosti s klimatickými podmínkami mění. Smysluplné by bylo mít jeden certifikační systém ve stejném klimatickém a kulturním prostředí, aby bylo možné budovy navzájem porovnávat. To si klade za cíl Evropský projekt CEC5, který se snaží o vytvoření jednotného jádra certifikačních systémů pro Evropskou unii. Pro hodnocení v rámci projektu CEC5 byl použit nový nástroj ENERBUILD, který je výsledkem programu Alpine Space, jehož úprava má přispět k evropské standardizaci. ENERBUILD 6 ENERgy Efficiency and Renewable Energies in the BUILDing Sector in the Alpine Space. Nástroj se zaměřuje na posílení složky SME (Structural and Materials Engineering / Inženýring konstrukcí a materiálů) ve stavebnictví, s cílem posílit mezioborovou provázanost a spolupráci v souvislosti s novými požadavky na výrobu a úspory energie v budovách. Díky vzrůstající složitosti v této oblasti developmentu slouží program zejména investorům veřejných budov jako podklad pro rozhodovací proces Cesta k CESBA Certifikace v soukromé a veřejné sféře Výše jmenované certifikační nástroje jsou používány zejména jako průkaz správnosti, užitečnosti, a tím zpravidla i nižších provozních nákladů budovy. Rozšířily se mezi investory budov a způsobily, že kvalita stavění v soukromé sféře znatelně vzrostla. Tento trend se však téměř zcela vyhnul budovám pořízeným z veřejných prostředků a logicky se naskytla otázka, proč tomu tak je. Co by se mělo stát, aby i veřejné budovy byly certifikovány a srovnávány z hlediska míry jejich udržitelnosti? Důvodů, proč nejsou existující certifikační nástroje míry udržitelnosti používány ve veřejné sféře, je celá řada. Cena Zásadní skutečností je fakt, že certifikační nástroje jsou komerčními, vzájemně spolu soutěžícími systémy, usilujícími o co nejdokonalejší službu klientovi. Logicky vyžadují velmi podrobný popis procesů vzniku a provozu budovy a jejich odborné vyhodnocení. Vyžadují sběr velkého množství detailních dat a informací a jejich náročné zpracování. Výsledek je poměrně velmi přesnou a spolehlivou výpovědí o vlastnostech budovy. Je pochopitelné, že takový způsob sběru informací, jejich analýzy a vyvození odborných závěrů je nákladný. V napjatém rozpočtu veřejných budov, pořizovaných většinou za nejnižší nabídkovou cenu, nejsou na certifikaci finanční prostředky. Pokud by prostředky i byly, nemá dohlížející úředník za současné situace kolonku, ve které by je mohl vykázat jako uznatelný náklad. Doba potřebná pro certifikační proces Sběr detailních informací o celém procesu vzniku budovy a o budově samotné stejně jako následná analýza a vyvození závěrů potřebují čas, zpravidla v délce několika měsíců, někdy

82 i déle. Pro certifikaci veřejných staveb by bylo vhodné najít způsob, jak proces certifikace urychlit, a to i za cenu jeho zjednodušení. Nároky na odbornost certifikátorů Správný sběr informací, volba způsobů analýzy, a zejména formulace objektivizovaných závěrů vyžaduje velkou míru odbornosti a zkušenosti certifikátorů. Takových odborníků je nedostatek a jejich práce je pochopitelně drahá. Nároky na kontrolu objektivity a kvality certifikace Vzhledem k tomu, že výsledek certifikace významně ovlivňuje tržní hodnotu nemovitosti, lze předpokládat, že trh vyvolá tlak na deformaci certifikačních výsledků. Proto mají jednotlivé certifikační systémy různé způsoby dohledu nad procesem certifikace. Ty omezují počet kvalifikovaných certifikátorů, kteří jsou na trhu k dispozici. Malý zájem pořizovatele na podmínkách a nákladech provozu legislativní díra Ve veřejné sféře je pořizovatel budovy (např. investiční oddělení instituce) zpravidla odlišný od provozovatele budovy (provozní oddělení, příspěvková organizace ). Chybějící ekonomický tlak však není nahrazen zástupným legislativním tlakem, který by pořizovatele nutil usilovat o budovu s co nejvyšší mírou udržitelnosti EU a harmonizace Certifikace míry udržitelnosti budov Otázka Proč není certifikace míry udržitelnosti používána ve výstavbě za veřejné peníze? byla v pozadí vypsání výzvy k projektu CEC5 v rámci programu CENTRAL EUROPE. Práce na projektu navazovala na již dříve zpracovávané projekty sdílející stejnou zkušenost a zabývající se z různých pohledů stejným tématem. Tyto projekty vyvinuly, srovnávaly, harmonizovaly a zkoumaly různé hodnoticí systémy budov. Pro vývoj společného rámce pro hodnocení budov sehrály nejdůležitější roli programy EU IRH-Med, SUPERBUILDING, OPENHOUSE, a zejména ENERBUILD a CABEE. Důležitost společné strategie komunikace ukázal program EU VISIBLE. Během práce na projektu ENERBUILD bylo prokázáno, že v Evropě je užíváno příliš mnoho certifikačních systémů a jejich uživatelé jsou dezorientováni. Toto zjištění bylo impulzem pro konferenci, která proběhla v Lyonu v únoru Tématem bylo Od Evropy k regionům: jaká je možná konvergence? ( From Europe to territories: what possible convergence? ), konvergence byla základní otázkou. Ukázalo se zřejmým, že pro masivní použití hodnocení míry udržitelnosti staveb ve veřejném sektoru je nutno harmonizovat stávající certifikační systémy. Harmonizovány musí být tak, aby jejich výsledky byly porovnatelné a na různých místech EU jednoduše srozumitelné. Práce na projektu CEC5 vedla k závěrům, že v prostředí veřejných investic, kde chybí přímý ekonomický zájem pořizovatele budovy na budoucích provozních nákladech a na průkazu kvality budovy vůbec, musí být certifikační nástroj, který má ambice masového použití, jednoduchý (ne desítky kritérií, ale jen ta základní), snadno dostupný (ne specializovaní certifikátoři, ale jen zaškolené autorizované osoby), rychlý (ne měsíce, ale dny pro certifikaci) a levný (ne desetitisíce 82

83 eur, ale max eur za certifikaci budovy). Výsledek certifikace zjednodušeným nástrojem rozhodně nebude tak kvalitní a objektivizovaný jako v případě existujících, téměř dokonalých komerčních hodnoticích nástrojů. Pokryje však základní aspekty, které určují kvalitu a míru udržitelnosti budovy, a vytvoří základní rámec pro úpravy projektů budov směrem k jejich vyšší udržitelnosti. Umožní také vzájemné porovnávání výsledků a poskytne příležitost učit se z úspěšných výsledků jiných. Předpokládané přínosy jistě budou motivací pro úpravy stávajícího legislativního a profesního prostředí v jednotlivých regionech EU tak, aby za čas byla plná certifikace míry udržitelnosti možná i u budov za veřejné peníze Přehled důležitých akcí na cestě k CESBA Myšlenka vývoje jednotného rámce pro hodnoticí nástroje budov byla zformulována během Energy Work Cafe, akce, která proběhla v červnu 2012 opět v Lyonu. Účastníci různých projektů EU byli vyzváni, aby se na tomto úkolu společně podíleli. Výsledky byly sdíleny na prvním společném setkání v Bruselu a další práce byla založena na výsledcích projektů francouzských kolegů, kteří se v tomto období několikrát setkali v rámci svých projektů. Zrodila se společná vize, která byla uveřejněna v červenci Jednotliví partneři představili a rozpracovali myšlenku jednotného rámce hodnocení CESBA na řadě akcí: Workshop CEC5 projektu v červnu 2012, Budapešť První konference CESBA Towards a Common European Framework for Sustainable Building Assessment v říjnu 2012, Brusel Workshop CEC5 programu v lednu 2013, Udine Workshop zástupců různých programů EU v lednu 2013, Selva di Cadore Workshop Turning Strategies into a Programme Alpine Space v únoru 2013, Milano CENTRAL EUROPE Programme Annual Conference v květnu 2013, Padova Workshop zástupců různých programů EU v červnu 2013, Alessandria Workshop CEC5 programu v červnu 2013, Bydhošť Závěrečná konference projektu ENERGYCITY, červen 2013, Brusel Závěrečné setkání 21st OSCE Economic and Environmental Forum v září 2013, Praha SB13 Graz, Sustainable Building Conference 2013, září 2013, Graz První sprint-workshop CESBA s účastí zástupců několika projektů EU (11 států), říjen 2013, Vorarlberg Workshop CEC5 programu v lednu 2014, Portorož 83

84 První konference CESBA Brusel Workshop CEC5 programu v červnu 2014, Trnava Druhý sprint-workshop CESBA s účastí zástupců několika projektů EU, červenec 2014, Turín První konference CESBA proběhla 10. října 2012 v Bruselu a zúčastnil se jí i zástupce ČKA Dalibor Borák, který vystoupil s požadavkem, aby v hodnoticích systémech budov byl kladen větší důraz na kulturní a architektonické kvality staveb. Účastníky konference byli i zástupci Evropské komise, kteří iniciativu velmi přivítali, přislíbili podporu Komise a spolupráci v této oblasti. Byla rovněž spuštěna webová stránka pro sdílení výsledků. Konference měla značný ohlas a několik institucí projevilo zájem o účast v iniciativě. První sprint-workshop CESBA Hochhäderich, Vorarlberg První sprint-workshop CESBA proběhl října 2013 v Hochhäderichu v Rakousku. Účastnili se ho zástupci různých programů EU (ENERBUILD, CABEE, VISIBLE, CEC5) z jedenácti zemí EU. Organizace sprint-workshopu a příprava témat byly iniciativou vedoucího partnera projektu CEC5, kterým je Regionální rozvojová agentura Vorarlberg, zejména Peter Steurer a Markus Berchtold. Práce proběhla unikátní sprint metodou v šesti tematických skupinách. Pod vedením moderátorů jednotlivých skupin (skupinu 6 CESBA proces a aktivity moderovali zástupce Rhonalpénergie Environnment Etienne Vienot a zástupce ČKA Dalibor Borák) byly zformulovány základní zásady a struktury iniciativy CESBA a definovány požadavky na nástroj CESBA pro hodnocení udržitelnosti budov. Rovněž byl určen způsob práce se společnou informační a pracovní platformou, webovým nástrojem CESBA-wiki (viz Druhý sprint-workshop CESBA Turín Druhý sprint-workshop CESBA proběhl 1. července 2014 v Turínu. Organizace druhého sprint- -workshopu a příprava témat byly opět společnou iniciativou několika projektů EU, Regionální rozvojové agentury Vorarlberg a italských kolegů, zejména dlouhodobého propagátora harmonizace hodnoticích nástrojů EU Andrey Mora, pod záštitou a za významné podpory programů EU ViSiBLE a Alpine SPACE. Hlavním moderátorem byl Markus Berchtold. Workshopu se účastnilo 90 zástupců 17 různých EU programů z 11 států EU. Práce proběhla osvědčenou sprint metodou, tentokrát v pěti tematických skupinách. Témata byla zaměřena na možnosti posílení místní regionální ekonomiky použitím principů udržitelné výstavby, na administrativní procesy, které použití principů udržitelnosti ovlivňují, na analýzu a možnosti synergie s výsledky příbuzných projektů EU, na stanovení harmonogramu pro harmonizaci hodnoticích systémů v EU a na další rozvoj společné komunikační a pracovní platformy CESBA-wiki. 84

85 6.4. Další předpokládaný vývoj CESBA Předpokládaný vývoj iniciativy CESBA Iniciativa CESBA je založena na aktivní činnosti svých členů. Je typickou strukturou založenou na principu funkce zdola nahoru. Pracovní a komunikační platformou je CESBA -wiki, kde může každý nalézt podklady a informace pro svou práci, ale může rovněž obsah CESBA-wiki ovlivnit a rozšířit. Předpokládá se, že na CESBA-wiki budou uloženy a zdarma k dispozici nástroje pro přípravu, projektování, hodnocení i provozování budov ve shodě s principy užívání obnovitelných zdrojů a principů udržitelného stavění vůbec, informace o účastnících pracovní sítě jejích uživatelů, informace o příbuzných programech EU a jejich výsledcích i příklady dobré praxe jako inspirace i jako podklad pro demonstraci výhodnosti tohoto směru výstavby, informace pro harmonizaci stávajících komerčních hodnoticích nástrojů, která povede k možnosti lepšího srovnávání výsledků hodnocení, možnosti použít jejich částí jako modulů do otevřených hodnoticích nástrojů a k větší srozumitelnosti a přehlednosti výsledků, informace, které komerční hodnoticí nástroje jsou harmonizované CESBA. Vzhledem k otevřenosti má CESBA-wiki potenciál být pro své uživatele užitečná a umožnit jim praktické ulehčení každodenní praxe. Měla by být hybnou silou, která zabezpečí dlouhodobý vývoj principů CESBA ve vazbě na konkrétní situaci na trhu a ve společnosti vůbec Předpokládaný vývoj hodnoticího nástroje CESBA Výstupem z programu CEC5 je především základní, mezinárodní nástroj pro hodnocení míry udržitelnosti budov, CESBA Tool. Ten byl použit pro pilotní certifikaci v rámci projektu. Zpracován byl v anglickém jazyce a je označován jako CESBA GENERIC Tool. Je nástrojem otevřeným, ve kterém mohou být vyměňovány jednotlivé moduly používané pro hodnocení budov. Pilotní prověření a výsledky následných workshopů prokázaly, že pro praktické masové rozšíření nástroje je nezbytné vyvinout jeho lokalizované verze, které využijí již existující, dle místní legislativy povinně užívané dílčí hodnoticí nástroje. V současnosti jde především o nástroje pro hodnocení energetické náročnosti budov, které jsou již nyní implementovány ve všech státech EU a používají odlišnou metodiku i kritéria hodnocení (v ČR PENB). Je rovněž nutno zohlednit místní hodnocení ekologické zátěže zabudované v jednotlivých matriálech a stavebních technologiích, klimatické podmínky a lokální nároky (seismicita, odolnost proti extrémnímu větru a podobné). 85

86 V ČR byla již v rámci projektu CEC5 vyvinuta lokalizovaná verze nástroje CESBA, označovaná jako CESBAToolCZ. Pro hodnocení energetické náročnosti budov používá metodiku v PENB, která je v ČR povinná pro povolovací proces staveb, a pro hodnocení míry ekologické zátěže v materiálech a technologiích používá databázi ENVIMAT, užívanou nástrojem SBToolCZ. CESBAToolCZ se tak stává kompatibilní s nástrojem SBToolCZ, a pokud výsledky zjednodušené certifikace nástrojem CESBAToolCZ přesvědčí majitele či uživatele hodnocené budovy o užitečnosti hodnocení, je možné přímo navázat certifikací přesnějším a podrobnějším nástrojem SBToolCZ s použitím výsledků předcházejícího zjednodušeného hodnocení. Stejně jako u iniciativy CESBA je úspěšnost a další vývoj nástroje CESBAToolCZ závislá na aktivitě jeho uživatelů. I zde je k dispozici CESBA-wiki a předpokládá se, že praktické používání a sdílení zkušeností na ní povede k dalšímu udržitelnému vývoji tohoto lokalizovaného nástroje jak v ČR, tak v ostatních státech EU. 86

87 VII. CESBA ŠKOLENÍ 7.1. Manuál CESBA Kvalita místa a vybavení CESBA.cz Hodnocení CESBA je rozděleno do pěti základních oddílů (kategorií), do kterých jsou zařazena jednotlivá kritéria. 87

88 A Kvalita místa a vybavení Oddíl kvality místa a vybavení obsahuje šest kritérií. 88

89 A Kvalita místa a vybavení A1 Napojení na veřejnou hromadnou dopravu Požadavek na vzdálenost zastávky a četnost spojů: Způsob hodnocení: Linka bus / vlak Hodnoceny zastávky: bus / MHD do 300 m vzdušnou čarou, sídla do 5000 obyv. 500 m Vlak do 500 m vzdušnou čarou, sídla do 5000 obyv. 750 m 2 zastávky jedné linky dostupné v dané vzdálenosti hodnoceny jen jednou Hodnocena četnost spojů v době od 6 do 18 hodin Není-li budova užívána celodenně, potom hodnotit pouze dobu provozu 30 min. před počátkem a 30 min. po počátku provozu (hodnoceno pro pracovní dny, školy dny školního vyučování) Cílem je omezit individuální motorizovanou dopravu. Tohoto cíle může být dosaženo, pokud bude veřejná budova postavena na místě, které disponuje dobrým napojením na veřejnou dopravu. V sídlech s menším počtem obyvatel je obvykle horší síť veřejné dopravy a náklady na rozšíření sítě linek v těchto sídlech z důvodu splnění docházkových vzdáleností mohou být neadekvátně vysoké. Typickým případem kratší provozní doby jsou školy. 89

90 A Kvalita místa a vybavení A1 Napojení na veřejnou hromadnou dopravu Požadavek na vzdálenost zastávky a četnost spojů: Typ dopravy a takt Počet bodů Linka bus/mhd interval 60 min. 6 Linka bus/mhd interval 30 min. 10 Linka bus/mhd interval 15 min. 13 Linka bus/mhd interval do 10 min. 16 Linka vlak interval 60 min. 6 Linka vlak interval 30 min. 10 Existuje-li souběh více linek v jednom směru nesplňující výše uvedené parametry, lze tyto linky sloučit do jedné fiktivní Počet bodů = Σ všechny typy linek(počet linek x počet bodů) V místech, kde není zavedena městská hromadná doprava nebo integrovaný dopravní systém, dochází často k velkému souběhu mnoha linek. Týká se to především venkovských sídel ležících blízko místního centra (města). Žádná z těchto linek by sama o sobě kritérium nesplnila, proto se doporučuje, aby byl vytvořen fiktivní jízdní řád pro úsek hodnocené sídlo spádové centrum, který zahrnuje všechny linky, jež tento úsek obsluhují. 90

91 A Kvalita místa a vybavení A2 Ekologická kvalita místa Ekologická kvalita místa: Postup: 1. Analýza původního stupně flóry na místě 2. Pro každý druh flóry identifikovat její oblast a její přibližnou plochu 3. Ke každé oblasti přiřadit typ a1 a6 dle přiložené tabulky Ekologická hodnota místa (EHM) = s1x1 + s2x2 + s3x3 + s4x5 + s5x7 + s6x10 s1 + s2 + s3 + s4 + s5 + s6 Bodové hodnocení = 30 x (5 + EHM) x (5 EHM) EHM 3 K obhájení výběru míst, která mají nízkou ekologickou hodnotu: Hodnocení bude doloženo fotodokumentací. V případě umístění staveb v přírodním parku, CHKO, NP a na území nebo v sousedství PP bude doloženo vyjádřením odboru životního prostředí nebo správy CHKO / NP, že určená kvalita odpovídá (posudek botanika). 91

92 A Kvalita místa a vybavení A2 Ekologická kvalita místa Tabulka ekologické kvality místa: Kód Ekologické podmínky Typologie a1 oblast s nulovou ekologickou hodnotou a2 oblast s velmi nízkou ekologickou hodnotou a3 oblast s nízkou ekologickou hodnotou a4 oblast se střední ekologickou hodnotou a5 oblast s vysokou ekologickou hodnotou a6 oblast s velmi vysokou ekologickou hodnotou Původní flóra zničena. Chybí přirozená regenerace přírodního prostředí. Žádné prvky z místní potenciální flóry. Původní flóra nahrazena. Chybí přirozená regenerace přírodního prostředí. Původní flóra poškozena. Je přítomna přirozená regenerace přírodního prostředí. Původní flóra základní struktura. Dominantní přítomnost potenciální místní flóry. Původní flóra druhotná struktura. Původní flóra stabilní nepoškozená. Zpevněné plochy, budovy, komunikace, okraje cest. Zemědělsky využívaná pole, sady, vinice, trávníky. Hospodářsky využívané lesy, opuštěná zemědělsky využívaná pole a neudržované trávníky. Pastviny, přírodní louky, zalesnění původní vegetací. Strukturované druhotné lesy a křoviny. Původní lesy a křoviny, louky, step. Třídy ochrany ZPF dle kódu BPEJ mají při zatřídění pozemku do tabulky přednost. Jednotlivým třídám BPEJ odpovídají tyto kódy: I. třída kód a6 II. třída kód a5 III. třída kód a4 IV. třída kód a3 V. třída kód a2 92

93 A Kvalita místa a vybavení A3 Vhodnost pro cyklisty Požadavky na počet míst: Počet míst pro zaměstnance: Minimum: 10 % Optimum: 25 %, zároveň alespoň 50 % míst krytých Počet míst pro návštěvníky: Minimum: 20 %; 10 % (stavby pro zdravotnictví a soc. péči) Optimum: 30 %; 20 % (stavby pro zdravotnictví a soc. péči) (počet návštěvníků = předpokládaný počet současně přítomných návštěvníků) Počet míst pro žáky/studenty: Minimum: 20 % Optimum: 30 % (neplatí pro mateřské školy) Cílem je přesunout přepravní proudy na kratší cesty z individuální automobilové dopravy na jízdní kola a pěší. Tím bude snížena spotřeba energie a emise CO 2 stejně jako negativní dopady na zdraví a životní prostředí způsobené emisemi a hlukem. Velký potenciál: Každá druhá jízda autem ve větších aglomeracích je kratší než pět kilometrů, dvě třetiny jsou kratší než deset kilometrů. Mnohé z těchto cest lze vykonat na jízdním kole bez výraznější časové ztráty. Snahou je maximalizovat možnosti dojížďky studentů do škol, naopak u zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče je brán ohled na zdravotní stav uživatelů a počet požadovaných míst je snížen. 93

94 A Kvalita místa a vybavení A3 Vhodnost pro cyklisty Požadavky na kvalitu a velikost míst: Kvalita: Blízko vstupu tj. do 30 m Místo dostupné jízdou na kole (bezbariérově) Místa v garážích přímý vstup, max. jedny dveře Uzamykatelný prostor/stojany se zamykáním rámu Veřejnost v úrovni terénu, volně přístupné Rozměry: Odstup mezi koly min. 40/80 cm při horním/normálním uspořádání Odstup kola ke stěně min. 35 cm Hloubka místa pro jízdní kolo min. 2,0/3,2 m pro kolmé/překrývané parkování Prostor pro manipulaci s kolem min. 1,8 m hluboký Dosažený standard Počet bodů Minimum 15 Optimum 25 Podmínkou pro pravidelné využívání kola v každodenní přepravě je nabídka dostatečného počtu stojanů na jízdní kola na atraktivních místech. Atraktivní v tomto případě znamená: blízko vstupu, přístupné jízdou na kole, zastřešené a chráněné proti krádeži. Cílem je umožnit uživatelům co nejrychlejší a zároveň bezbariérový přístup k jízdnímu kolu. 94

95 A Kvalita místa a vybavení A4 Provedené průzkumy a analýzy Požadavek na existující analýzy a průzkumy k místu: Bude prověřeno, zda existují následující informace pro stavební místo: Typ analýzy Počet bodů Klimatické údaje ČHMI 1 Klimatické údaje lokální 3 Oslunění/zastínění studie 3 Hluková zátěž (existující mapa/měření) 1/3 Znečištění ovzduší (existující mapa/měření) 1/3 Záplavové území (existující mapa) 1 Poddolované území/seismicita 1 Radon (existující mapa/měření) 1/3 Územně plánovací dokumentace/regulační plán 2 Počet bodů = Σ bodů získaných za existující analýzy Podmínkou kvalitně zpracované projektové dokumentace je dostatek vstupních podkladů. Jsou vybrány základní informace nutné k výpočtu energetické náročnosti. Klimatické údaje zahrnují teplotní charakteristiku, počet denostupňů, sluneční záření, větrnost. Studie zastínění oslunění má ukázat, jak je pozemek zastíněn, pro vícepodlažní budovy doporučujeme provést studii zastínění pozemku pro více výškových úrovní. Měření hluku má pomoci k návrhu optimálních stavebních konstrukcí Znečištění ovzduší má sloužit k rozhodování o místě stavby nebo instalaci řízeného větrání Záplavové území / poddolované území / ÚPD informace o požadavcích na stavbu 95

96 A Kvalita místa a vybavení A5 Vybavenost technickou infrastrukturou Základní požadavky: Minimální požadavky na stavební místo sítě: Dodávka el. energie bez nutnosti novostavby, rekonstrukce sítě nebo posílení Dodávka zemního plynu bez nutnosti novostavby, rekonstrukce sítě nebo posílení v případě využití Dodávka pitné vody bez nutnosti novostavby, rekonstrukce sítě nebo posílení Připojení na splaškovou kanalizaci bez nutnosti rekonstrukce sítě, pokud je v sídle k dispozici Minimální požadavky na stavební místo komunikace: Veřejná komunikace požadovaných parametrů u hranice pozemku Pěší dostupnost pozemku Minimální požadavky na stavební místo energetika: Přednostní využití CZT pro vytápění a ohřev TV, v případě existence Nevyužití CZT podložit ekonomickou, ekologickou a technickou neproveditelností Využitelnost OZE pro lokální zdroje (bez CZT) Cílem je minimalizovat investice do infrastruktury. Jedná se jak o úsporu finanční v době investice, tak i provozní více uživatelů v síti znamená větší efektivitu a nižší provozní náklady. Nezanedbatelné jsou rovněž environmentální následky dané stavbou nové infrastruktury. Zároveň je snaha nezvyšovat počet zpevněných ploch, které se negativně projevují na hospodaření s povrchovými vodami v území a rovněž na mikroklimatických podmínkách území. Podmínkou ekologicky uvědomělého přístupu je minimalizace individuální automobilové dopravy, proto je nutné, aby objekty byly dostupné pěší komunikací z jiných částí sídla a ze zastávek hromadné dopravy. V místech s existujícím systémem CZT je z ekologických i ekonomických důvodů vhodné využít tento systém. V případě jeho nevhodnosti musí být doloženo výpočtem dle 78/2013 Sb., že tento způsob dodávky energie není vhodný. V místech bez systému CZT je nutné posoudit aplikovatelnost systémů OZE solární systémy (vždy), tepelná čerpadla (země, voda, podmínečně vzduch), lokální biomasa. 96

97 A Kvalita místa a vybavení A5 Vybavenost technickou infrastrukturou Základní požadavky: Optimální požadavky na stavební místo sítě: Rozvod el. energie na hranici pozemku Rozvod zemního plynu na hranici pozemku Rozvod pitné vody na hranici pozemku Sdělovací rozvody (telekomunikace) na hranici pozemku Kanalizace na hranici pozemku Optimální požadavky na stavební místo komunikace: Nerozšiřování ploch veřejných komunikací Chodník na hranici pozemku Nerozšiřování parkovacích míst*) Cyklostezka existence / plán*) Optimální požadavky na stavební místo energetika: Využitelnost OZE, DEZ centrální zdroj Proveditelnost vysoce účinné zdroje OZE/KVET Kompletně zasíťovaný pozemek je ekonomicky i ekologicky velice přínosné řešení. Některé budovy generují požadavek na nová parkovací místa. V tomto případě je vhodné tato parkovací místa řešit tak, aby neměla nepříznivý vliv na odtokové poměry z území. Požadavkem je buďto nulový nárůst počtu venkovních parkovacích míst tj. využití stávajících nebo využití garáží v objektu, nebo taková povrchová úprava parkoviště, která umožní bezproblémový odtok (štěrkové, mlatové plochy, zatravňovací dílce). V případě parkoviště s povrchem umožňujícím odtok však je dovoleno mít plochu ve výši 25 % z celku řešenu jako zpevněnou bez vsaku, avšak s odvedením dešťových vod do vsakovací jámy. Zvýhodněna budou místa s existující cyklostezkou v blízkosti. Pokud chybějí, měla by být součástí dokumentace stavby zpráva o jejím návrhu a postoupení tohoto návrhu příslušným orgánům. Vysoce preferované je využití OZE a DEZ v existujícím systému CZT. Pokud systém CZT využívá OZE a DEZ z více než 25 %, potom by měl být využit pouze tento systém dodávky energie. V případě neexistence CZT je optimální variantou možnost výroby elektrické energie z OZE (solární / větrná / vodní / geotermální energie) nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla (kogenerační jednotky). Cílem je vytvořit podmínky pro přechod k chytrým sítím s lokálními zdroji elektrické energie. 97

98 A Kvalita místa a vybavení A5 Vybavenost technickou infrastrukturou Bodové hodnocení: Dosažený standard Počet bodů Minimum sítě 5 Optimum sítě 10 Minimum komunikace 4 Optimum komunikace 10 Minimum energetika 10 Optimum energetika 15 Počet bodů = Σ bodů získaných za existující infrastrukturu a předpoklady 98

99 A Kvalita místa a vybavení A6 Urbanistická kvalita místa Tabulka urbanistické kvality místa: Kód Urbánní podmínky Typologie a1 oblast s nulovou urbánní hodnotou Neexistence sjednocující koncepce. Suburbánní výstavba v okolí měst, dopravních tahů, suburbánní výstavba rodinných domů, průmyslové zóny, retail parky. a2 oblast s velmi nízkou urbánní hodnotou a3 oblast s nízkou urbánní hodnotou Neexistence sjednocující koncepce. Lokálně přítomny architektonicky kvalitní objekty, přítomnost přírodních prvků. Původní urbánní struktura poškozena nebo struktura nízké kvality. Suburbánní výstavba v okolí měst, dopravních tahů. Oblasti poškozené výstavbou, dopravní infrastrukturou, sídliště bez urbanistických kvalit, zásadní systémové proluky, nekompaktnost. Hodnocení bude doloženo fotodokumentací okolí, zákresem do fotografie, situační mapou tzv. schwarzplanem s vyznačením navrhované stavby a leteckým snímkem. 99

100 A Kvalita místa a vybavení A6 Urbanistická kvalita místa Tabulka urbanistické kvality místa (pokračování): Kód Urbánní podmínky Typologie a4 oblast se střední urbánní hodnotou Původní urbánní struktura stále přítomna sjednocující architektonicko-urbanistická koncepce, nevýrazná architektonická kvalita objektů. Širší okruh centra, oblasti blokové zástavby, industriál, oblasti s nejednotnou nekompaktní výstavbou, množství proluk, lokality s nevhodnými moderními vstupy, stabilizované sídliště s kvalitním urbanismem a dostatkem vzrostlé zeleně. a5 oblast s vysokou urbánní hodnotou a6 oblast s velmi vysokou urbánní hodnotou Původní urbánní struktura stabilizovaná, část původních objektů nahrazena novými, přítomnost architektonicko-urbanistické koncepce, živé okolí. Původní urbánní struktura stabilizovaná, nepoškozená, zahrnující architektonicky kvalitní objekty. Širší okruh centra, jádra měst/obcí s místními novodobými vstupy, lokálními prolukami, městské třídy a bulváry, stabilizované oblasti blokové výstavby s dostatkem zeleně, městské parky. Historická jádra měst/obcí a jiné lokality s památkovou ochranou, převážná část objektů původních, bez proluk, bez necitlivých vstupů. Hodnocení bude doloženo fotodokumentací okolí, zákresem do fotografie, situační mapou tzv. schwarzplanem s vyznačením navrhované stavby a leteckým snímkem. 100

101 A Kvalita místa a vybavení A6 Urbanistická kvalita místa Ekologická kvalita místa: Postup: 1. Analýza urbánního prostředí místa 2. Přidělení počtu bodů dle tabulky Plocha typ Rekonstrukce Náhrada Novostavba Proluka a a a a a a Cílem tohoto kritéria je zvýhodnění citlivého přístupu k zachovalým částem sídel a zároveň podpora staveb v urbanisticky kvalitních lokalitách nebo lokalitách majících potenciál být urbanisticky kvalitní. Tím se rozumí především městské čtvrti, které nebyly dostavěny nebo byly v průběhu času poškozeny nevhodnými vstupy. 101

102 Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování Oddíl architektonické soutěže a kvality procesu plánování obsahuje šest kritérií (kritérium B4 Produktový management je zatím nepovinné). 102

103 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.1. Rozhodovací proces a prověření variant Udržitelné jsou pouze takové budovy, u kterých je potvrzena jejich nezbytnost. Hodnotí se: návrh je řešen ve variantách, varianta 0 optimální splnění uživatelských požadavků sociální přijatelnost budovy (estetika, architektura, publikace, ceny) ochrana životního prostředí (posuzování variant) Pod prověřením a potvrzením varianty nula se rozumí, že bude prověřeno a potvrzeno, co by se stalo, pokud by nedošlo k realizaci stavby. To může být v mnoha případech smysluplné, například když počty žáků klesají tak prudce, že škola bude muset být uzavřena během tří let, potom není rozumné ji opravovat. Proto je důležité provést prověření varianty 0. Musí být položena z ekologického hlediska zásadní otázka, a to zda má být budova vůbec postavena. Nejekologičtější budova je taková, která nebyla nikdy postavena. Prověření variant se zaměřuje na optimalizaci objemu, místa, orientace a plochy s ohledem na funkční požadavky. Kromě hospodárnosti vstupuje do hodnocení také urbanismus, sociální přijatelnost, dosažitelnost, zastavěnost, uživatelská kvalita, energetická efektivita a stavební ekologie. 103

104 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.1. Rozhodovací proces a prověření variant Bodové hodnocení Kritérium Body (max. 25) Publikace, ocenění, veřejná diskuse (estetika, architektura, design) 10 Existuje prověření a potvrzení varianty nula? 5 Byly prověřeny a zhodnoceny varianty? 5 Existuje zdokumentované schéma k hodnocení výběru varianty? 4 V něm je zahrnuto: Urbanismus Dosažitelnost a doprava (produkce dopravy) Zastavěná plocha kvalita půdy (bonita) Energetická efektivita Použití ekologických materiálů Nejvýše lze přidělit 25 bodů Přidělování bodů musí být doloženo existující dokumentací, např. dokumentací jednotlivých variant. Schéma hodnocení variant musí obsahovat hodnocené vlastnosti a kritéria a jejich důležitost, výběr varianty na základě váhových kritérií. 104

105 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.1. Rozhodovací proces a prověření variant Kvalitní řešení jsou ta, která vycházejí z výběru variant Pro zajištění urbanistické, architektonické a estetické kvality staveb je nezbytné vycházet z výsledků soutěže o návrh architektonické soutěže. Budova realizovaná na základě tohoto procesu má výrazně větší předpoklad pro celkovou udržitelnost, sociální přijatelnost, životnost. Soutěž musí probíhat podle pravidel ČKA a platné legislativy. Při výběru varianty dle architektonické soutěže lze přidělit 25 bodů Bez architektonické soutěže platí od investice (x v mil. Kč) v předpokládané výši 18 mil. Kč bez DPH do výše 60 mil. Kč následující vzorec pro penalizaci (až 100 bodů): x 60 Penalizace Architektonická soutěž znamená bodové zvýhodnění 25 bodů, architektonická soutěž musí implementovat principy CESBA! Od investice v předpokládané výši 18 mil. Kč bez DPH do výše 60 mil. Kč (respektive obestavěný objem m m 3 ) platí vzorec pro penalizaci. Nad hodnotu 60 mil. Kč (objem m 3 ) je penalizace maximální, a to 100 bodů. Rozdíl mezi budovou navrženou bez soutěže o návrh a budovou vycházející z architektonické soutěže tak může činit u velkých budov až 125 bodů! 105

106 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.2. Definování energetických a ekologických cílů Byly při plánování předloženy zadavatelem přezkoumatelné cíle? Energetická a ekologická kvalita budovy může být hodnocena jen v tom případě, pokud byly předloženy ze strany zadavatele přezkoumatelné cíle (srovnání plán realizace). Ty jsou písemně stvrzeny jako součást zadávacích podmínek projektu. Zadání cílů se může uskutečnit třemi způsoby: 1. Udání min. celkového počtu bodů při hodnocení nástrojem CESBA 2. Udání min. celkového počtu bodů při hodnocení nástrojem CESBA a počty bodů v jednotlivých 5 hodnoticích kategoriích 3. Stanovení minimálních požadavků pomocí jednotlivých kritérií z katalogu CESBA nebo pomocí dalších, rozšiřujících kritérií Nejvýše lze přidělit 20 bodů První možnost nechává největší volnost při plánování budovy tam, kde nebyly nastaveny žádné požadavky kromě požadavků na energie. S možností 3 jsou možné nejpřesnější předlohy, avšak flexibilita je nejnižší. Příklady pro stanovení požadavků podle varianty 3: Ke stanovení energetické kvality je třeba specifikovat cílové hodnoty minimálně pro následující údaje: Specifická potřeba tepla (výpočet potřeby tepla dle PHPP, PENB) Specifická potřeba energie na chlazení (výpočet energie na chlazení dle PHPP, PENB) Celková neobnovitelná primární energie (PENB) / Primární energie dle PHPP Specifické CO 2 emise Příspěvek fotovoltaického zařízení Vzduchotěsnost n 50 Další hodnoty, jako např. hodnota účinnosti větracího zařízení (rekuperace) nebo účinnosti systému vytápění 106 Ke stanovení ekologických cílů mohou být užity například následující údaje: Vyloučené stavební materiály Užití regionálních stavebních materiálů Užití ekologicky certifikovaných materiálů

107 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.3. Zjednodušený výpočet hospodárnosti budovy Ekonomická optimalizace energetického konceptu budovy Na základě životního cyklu stavebních prvků a komponentů majících vliv na energetickou náročnost budov může být určeno, které vícenáklady na energetická opatření mohou být kompenzovány nižšími provozními náklady. Srovnává se ekonomika budovy v provedení odpovídajícím nižší úrovni energetické náročnosti s budovou splňující minimální legislativní požadavky. Srovnání má být provedeno na základě průměrných ročních nákladů. Přitom se má brát ohled na rostoucí ceny. Energetická opatření často nejsou realizována, protože náklady na stavbu budovy jsou minimalizovány a ekonomika není dostatečně prozkoumána. Aby se tomuto postupu zabránilo, bude použito zjednodušené hodnocení životního cyklu. Body budou přiděleny, pokud bude předložen zjednodušený výpočet nákladů životního cyklu, opírající se o normy ČSN EN a ČSN ISO se standardizovaným postupem a předpoklady. Srovnává se ekonomika budovy v provedení odpovídajícím úrovni energetické náročnosti s budovou splňující minimální legislativní požadavky (referenční varianta). Hodnocené položky: Anuita (návratnost) nákladů stavby (každý stavební prvek a komponenta ovlivňující energetickou náročnost) Anuita (návratnost) honorářů / nákladů na výstavbu Průměrné roční náklady na údržbu Průměrné roční náklady na energie Pro referenční variantu a zlepšenou variantu je třeba nejprve popsat energeticky relevantní vlastnosti budovy a odhadnout vícenáklady energeticky relevantních konstrukcí a komponent. Na základě ocenění vícenákladů a výpočtů energetické náročnosti pro zkoumanou variantu jsou provedeny odhady hospodárnosti s následujícími předpoklady. 107

108 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.3. Zjednodušený výpočet hospodárnosti budovy Bodové hodnocení Životnost stavebních opatření (izolace, okna ): Životnost TZB (otopný systém, chlazení atd.): 40 roků 20 roků Doba hodnocení = doba úvěru: 20 roků Průměrná míra inflace: 2,5 % Růst cen energií (všechny nosiče energie): 3,5 % Úroková míra: 2 % Nejvýše lze přidělit 40 bodů Základem jsou místní náklady na energie, které mají být prokázány ve výpočtech. Ve výpočtech se má brát ohled na zbytkovou hodnotu komponentů po konci doby hodnocení. Při odhadech hospodárnosti je třeba brát ohled na další finanční podpory a jmenovat je. Rovněž je třeba brát ohled na vedlejší náklady na použití energií a s tím spojené dopady na životní prostředí. Ty mohou být definovány jako příplatek k nynějším cenám energií. Pro hodnocení je nutné doložit: Popis technických dat energeticky relevantních stavebních prvků a komponent Výpočty energetické náročnosti pro referenční a vylepšenou variantu (referenční variantou je referenční budova s parametry stanovenými dle vyhl. č. 78/2013) Předložení zjednodušeného výpočtu hospodárnosti návratnosti, např. v tabulkovém procesoru (excel, calc, numbers ) 108

109 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.4. Produktový management Výběr materiálů z hlediska životního prostředí a vlivu na zdraví uživatelů stavby Všeobecné vyloučení stavebních materiálů nebo látek v nich obsažených, které jsou škodlivé životnímu prostředí Všeobecné vyloučení stavebních materiálů nebo látek v nich obsažených, které jsou zdraví škodlivé Zlepšení hygieny a ochrany zdraví při práci zavedením managementu stavební chemie Zlepšení kvality vzduchu během užívání Redukce budoucích vícenákladů při demolici a při zneškodňování odpadů Cílem předloženého kritéria je vyhnout se zvýšeným koncentracím škodlivých látek v budově, především ve vzduchu. Toho má být dosaženo produktovým managementem. Svým výskytem a účinky patří těkavé organické sloučeniny (VOC volatile organic compounds) k nejvýznamnějším škodlivým látkám ve vnitřním ovzduší. Stavební materiály jsou významným zdrojem VOC ve vnitřním ovzduší. Zvýšená koncentrace VOC ve vnitřním ovzduší je jednou z příčin různých zdravotních obtíží a chorob. K příznakům patří dráždění očí či nosu, kašel, suché sliznice, suchá pokožka, slzení, neurotoxické symptomy jako únava, bolest hlavy, snížená koncentrace, nesoustředěnost nebo nechutenství. Některé z materiálů nacházejících se v interiéru jsou považovány za rakovinotvorné. Spektrum těkavých uhlovodíků je mimoto různorodé, neexistuje jejich jednotná definice. Je převzata následující definice pracovní skupiny Světové zdravotnické organizace (1989), ve které také našel produktový management důležité základy, jako např. směrnice vnitřního vzduchu pracovního prostředí BMLFUW, směrnice VDI 4300, článek 6, natureplus-směrnice o zadávání veřejných zakázek nebo schéma AgBB. Lehce těkavé organické sloučeniny (VVOC) teplota vypařování 0 C až C Těkavé organické sloučeniny (VOC6 16): délka řetězce C6 až C16 (odpovídající teplotě vypařování od C do C) Těžce těkavé organické sloučeniny (SVOC): délka řetězce od C16 do C22 (odpovídající teplotě vypařování od C do C) Netěkavé organické sloučeniny (POM, např. PAK): teplota vypařování > 380 C 109

110 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.4. Produktový management Bodové hodnocení Kritérium Body (max. 60) Existuje dokumentace z optimalizace ekologie stavby v rámci zadání návrhu, stavby a plánování detailů? Byla díla na stavbě vypsána ekologicky? (definována kritéria na obsah škodlivin, hraniční hodnoty škodlivin, definice dokladů) 100 % všech děl vypsáno ekologicky 90 % všech děl vypsáno ekologicky 70 % všech děl vypsáno ekologicky Byly deklarovány produkty a materiály všech děl na stavbě? 100 % všech děl deklarováno 90 % všech děl deklarováno 70 % všech děl deklarováno Byl prováděn ekologický stavební dozor a kontrola použití materiálů? Zajištěno u celého stavebního procesu Zajištěno částečně Nejvýše lze přidělit 60 bodů Produktový management obnáší pečlivý výběr a kontrolu zabudovaných stavebních konstrukcí (stavební prvky a stavební chemie) k vyloučení škodlivin ve vnitřním vzduchu. To provádí nezávislá třetí osoba (interní nebo externí) a zahrnuje to zakotvení ekologických kritérií do projektu a při udělování zakázky, povolení stavebních produktů před použitím na staveništi stejně jako stálé zajišťování kvality na staveništi. Úspěšná realizace je dokumentována jako písemná zpráva odborníků a musí být přezkoušena dodatečným měřením kvality vzduchu. Dále jsou souběžně s povinnými kontrolními dny na staveništi provedeny alespoň tři neohlášené kontroly stavby a ve fázi projektu je v dokumentaci řešen produktový list se všemi povolenými stavebními produkty. Hodnocení výběru materiálů podle jejich ekologické stopy se prokazuje deklaracemi (například CE apod.). Vodítkem pro stanovení hodnot může být např. baubook oea, IBO, ENVIMAT, apod. 110

111 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.5. Energetická optimalizace, monitoring skut. stavu Energetickou optimalizací a certifikací stavby lze dosáhnout toho, že požadovaná energetická kvalita bude dodržena v praktickém provozu Již realizované projekty ukazují, že výpočtové předpoklady se shodují se skutečnou energetickou náročností budov za následujících podmínek: okrajové podmínky a uživatelské požadavky jsou v podkladech pro výpočet přesně popsány energetická optimalizace je prováděna průběžně ve všech fázích projektu energetické výpočty mají kvalitu zajištěnu neutrálně (certifikace) Jak ukazují měřené projekty, shodují se skutečné hodnoty energetické spotřeby budovy s výpočtovým předpokladem, pokud se používá potvrzený výpočetní nástroj a pokud jsou splněny následující požadavky: V podkladech pro výpočet jsou přesně popsány okrajové podmínky a uživatelské požadavky Ve všech fázích projektu je průběžně prováděna energetická optimalizace Energetické výpočty mají kvalitu zajištěnu neutrálně (certifikace) Doklady energetických hodnot pro CESBA katalog kritérií jsou uvedeny z programu PHPP. Výsledky obytných budov z PHPP byly potvrzeny v mnoha porovnáních měření a výpočtů, stejně tak jako byly potvrzeny výsledky dynamické simulace na stavbě. Také v porovnáních výpočetních výsledků s měřeními provozu škol a administrativních budov se ukazuje soulad, pokud jsou dodržována uživatelská doporučení pro snížení požadavků na chlazení. 111

112 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.5. Energetická optimalizace, monitoring skut. stavu Bodové hodnocení Definování zadání stavby a užívání, tj. prostorového programu s velikostmi místností, způsobem, intenzitou a dobou užívání a požadovanou teplotou 3 Definování množství větracího vzduchu po místnostech dle hygienických požadavků 3 Detailní zdokumentování vnitřních zdrojů tepla 1 Doložení podrobného výpočtu tepelných mostů a vazeb 3 Popis energetických veličin ve vypsané soutěži (např. stavebně fyzikální hodnoty Uw, Ug, g-hodnota u oken, účinnost zpětného získávání tepla a specifický výkon objem větracího vzduchu u větrací jednotky, tloušťky izolací a součinitel vodivosti tepla pro 5 rozvody tepla a teplé vody) Kontrola souladu energetických aspektů nabídky s vypsanou soutěží 3 Protokol o vzduchotěsnosti blowerdoor test 5 Protokol o zaregulování větrací jednotky 3 Protokol o hydraulickém vyregulování topné soustavy 2 Sledování výpočtů energetické náročnosti po dokončení stavby 3 Ověření (certifikace) výpočtů energetické náročnosti* 35 Nejvýše lze přidělit 60 bodů * Pozn.: V případě výpočtu dle metodiky PENB se takovým ověřením myslí kontrola výpočtů dalším nezávislým energetickým specialistou (zpracovatel PENB ani projektant nebudou mít na výběr tohoto specialisty vliv). V případě výpočtu dle metodiky PHPP je ověřením certifikace pasivní dům od nezávislé organizace (PHI, CPD, IEPD). 112

113 B Architektonická soutěž, kvalita procesu plánování B.6. Informace pro uživatele Uživatelské chování má zásadní vliv na hospodárnost provozu budovy Cílem je dát k dispozici hlavní uživatelské skupině informace, které vysvětlí, jak má být budova energeticky efektivně provozována bez ztráty pohodlí. Uživatelská příručka má obsahovat nejdůležitější aspekty témat: Teplota vnitřního vzduchu (regulace topení / chlazení) Mechanické větrání a větrání přirozené okny Stínění Všeobecné osvětlení a osvětlení pracoviště Efektivní provoz jiných spotřebičů energie 25 bodů Body lze udělit po předložení uživatelské příručky specifikované pro konkrétní budovu a konání informační schůzky při nastěhování do budovy. 113

114 Energie a zásobování C Energie a zásobování 2 Oddíl energie a zásobování obsahuje sedm kritérií. Pro potřeby hodnocení je nezbytné nejprve provést výpočty v externích programech. Pro vyhodnocení energetických kritérií 1 4 je základním podkladem výpočet dle metodiky PHPP (Passive House Planning Package) PHI Darmstadt nebo Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) zpracovaný dle vyhl. č. 78/2013, o energetické náročnosti budov. 114

115 C Energie a zásobování Všechna energetická kritéria: Výpočet a dokumentace dle metodiky PHPP: Pokud je zdrojem dat pro energetické hodnocení PHPP (od verze 2007), lze nejdůležitější údaje vyčíst z listu Hodnocení nebo z dalších listů sešitu (Excel). Součástí vyžadované dokumentace je datový soubor. Pro zjednodušení a zlevnění procesu certifikace lze výpočet dle metodiky PENB při dodržování normových výpočetních postupů a po dále uvedených úpravách akceptovat jako zdroj dat pro hodnocení CESBA. Vlivem specifických metodik zakotvených v legislativách jednotlivých členských států nelze výsledky přímo porovnávat. 115

116 C Energie a zásobování Všechna energetická kritéria: Výpočet a dokumentace dle metodiky PENB: Převzetí vypočtených hodnot z PENB pro hodnocení CESBA je možné při zachování následujících podmínek: Při výpočtu energetické náročnosti a produkce emisí CO 2 je třeba zohlednit lokální klimatické podmínky. Důsledně je třeba počítat s návrhovými součiniteli tepelné vodivosti a s ekvivalentními součiniteli v nestejnorodých vrstvách konstrukcí Detailní hodnocení tepelných mostů a vazeb Pro energetickou optimalizaci stavby používat vhodný výpočetní software (např. PHPP) 116

117 C Energie a zásobování Všechna energetická kritéria: Výpočet a dokumentace dle metodiky PENB: Převzetí vypočtených hodnot z PENB pro hodnocení CESBA je možné při dodržení následujících podmínek: Pro možnost nezávislého přezkoumání výpočtů je k průkazu nutno požadovat kompletní protokol výpočtu včetně zadaných okrajových podmínek a použitý výpočtový software (požadavky na obsah protokolu výpočtu mohou být definovány např. s využitím podmínek programu SFŽP Nová zelená úsporám) Doloženy musejí být i protokoly hodnocení jednotlivých konstrukcí. Samotný PENB neuvádí všechny potřebné údaje ani neumožňuje detailní kontrolu výpočtů. 117

118 C Energie a zásobování Všechna energetická kritéria: přepočtení vstupních hodnot E A pro energeticky vztažnou plochu dle PENB (z vnějších rozměrů) musí být přepočtena na vytápěnou užitnou plochu (z vnitřních rozměrů)! Převzetí vypočtených hodnot z PENB pro hodnocení CESBA je možné při dodržení následujících podmínek: Přepočet výsledků na čistou energeticky vztažnou plochu stanovenou z vnitřních rozměrů (definovanou dle PHPP jako čistá podlahová plocha uvnitř tepelné obálky, pro jejíž využití je potřebné vytápění dle DIN 277-2) 118

119 C Energie a zásobování Všechna energetická kritéria: bodová penalizace za nedostatečně zpracovaný PENB: bodový zisk bude penalizován srážkou ve výši 25 % z dosažených bodů (např. v případě dodání výpočtu bez náležitého zohlednění skutečného podílu plochy zasklení a faktorů stínění) Příklad výpočtu a dokumentace v programu PHPP Převzetí vypočtených hodnot z PENB pro hodnocení CESBA je možné při dodržení následujících podmínek: Hodnocení výplní otvorů jednotlivě při započtení skutečného poměru průsvitných výplní k rámu a zohlednění skutečných faktorů stínění Nedodržení všech nebo jen některé z uvedených podmínek a postupů bude v každém z následujících čtyř energetických kritérií penalizováno srážkou bodů CESBA.* 119

120 C Energie a zásobování C1 Potřeba energie na vytápění Měrná potřeba tepla na vytápění E A : faktor A/V budovy (povrch/objem) Faktor A/V (povrch/objem) budovy a vliv tvaru objektu na potřebu tepla na vytápění. Značnou měrou se na výsledných energetických vlastnostech podílí tvar budovy a její členitost. Nejjednodušším způsobem, jak omezit tepelné ztráty, je zmenšit podíl ochlazovaných ploch konstrukcí vůči objemu vnitřní vytápěné zóny. Tento způsob přináší zároveň finanční úspory čím méně konstrukcí, tím nižší jsou i náklady. Seskupené objekty jako řadová zástavba nebo bytové domy dosahují pasivního standardu snadněji než samostatně stojící objekty. Příklad výpočtu A/V pro budovu v Lidmani: (program Energie) 120