Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Fakulta ekonomických a sociálních věd Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků (podtitul práce) Bakalářská práce Autor: Josef Lank Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Lucie SANDMANN, M. A. Praha Duben 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Ve Vratislavicích nad Nisou dne Josef Lank 2

3 Poděkování Za cenné rady, náměty a předané vědomosti bych chtěl poděkovat vedoucí práce paní Ing. Lucii Sandmann, M. A. z Bankovního institutu Vysoké školy. 3

4 Téma Ekonomická a sociální funkce malých a středních podniků Anotace Smyslem mé práce je nejen přehledně popsat vývoj malého a středního podnikání po roce 1989, ale i nalézt konkrétní východiska pro vznik a fungování těchto podniků v prostředí neustálých legislativních a ekonomických změn, ovlivněných vstupem ČR do Evropské unie a nástupem ekonomické krize. Podrobně bych se chtěl věnovat novému konceptu sociálního podnikání v ČR. Topic of my Diploma Work Economic and social functions of small and medium-sized enterprises Annotation The purpose of my work is not only to describe the development of small and medium-sized businesses since 1989, but also to find a specific point of departure for the creation and functioning of these enterprises in an environment of constant legislative and economic changes affected by the entry of the Czech Republick into the European Union and the onset of the economic crisis. In detail, I would like to pay attention to a new concept of social entrepreneurship in the Czech Republic. 4

5 Obsah Úvod 1. Vývoj malého a středního podnikání v ČR po roce Základní definice 1.2. Vývoj zaměstnanosti v MSP 1.3. Vývoj ukazatelů v MSP 2. Legislativní rámec pro poskytování podpory malým a středním podnikatelům 2.1. Srovnání podmínek s nadnárodními společnostmi 3. Podpora malého a středního podnikání 3.1. Státní programy 3.2. Programy EU 4. Sociální role malého a středního podnikání 4.1. Vytváření pracovních příleţitostí 4.2. Zakládání sociálních podniků Závěr 5

6 Úvod Cílem mé práce je shrnutí současných podmínek a moţností malých a středních podniků v prostředí neustálých legislativních a ekonomických změn, ovlivněných vstupem ČR do Evropské unie a nástupem ekonomické krize. Malé a střední firmy mají v české ekonomice významné postavení, vytvářejí zhruba čtyřicet procent hrubého domácího produktu. Mou snahou bylo popsat jejich hlavní výhody a šance a rovněţ hlavní překáţky pro jejich masivnější nástup do hospodářské struktury. 6

7 1. Vývoj malého a středního podnikání v ČR po roce Základní definice Definice malých a středních podniků pouţívaná v oblasti státní podpory odpovídá běţné definici uvedených podniků, kterou pouţívá Evropská komise ve svém doporučení 800/2008, příloha 1. Středním podnikem se rozumí podnik, který má méně neţ 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřevyšuje částku 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma nepřesahuje 43 milionů EUR. 1 Malým podnikem je podnik, který zaměstnává méně neţ 50 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 10 miliónů EUR. 1 Mikropodnikem je podnik, jenţ má méně neţ 10 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma nepřesahuje 2 miliony EUR. 1 Tato kritéria je třeba uplatňovat na společnost/firmu jako celek (včetně dceřiných společností z jiných členských států a zemí mimo Evropskou unii). V celosvětově proměnlivém hospodářském prostředí, které se vyznačuje neustálými strukturálními změnami a rostoucími konkurenčními tlaky, ještě více vzrostl význam malých a středních podniků (MSP). Sektor malého a středního podnikání plní v ekonomice velmi významné místo, je hnací silou podnikatelské sféry, růstu, inovací i konkurenceschopnosti. 2 Hraje rozhodující roli při tvorbě pracovních příleţitostí a obecně je faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. 3 V České republice se malé a střední podniky podílejí 61,52 % na zaměstnanosti a 54,57 % na účetní přidané hodnotě. Jak vyplývá z Pravidel společenství pro poskytování státní podpory malým a středním podnikům, tak MSP sehrávají důleţitou roli 1 Příručka pravidel společenství pro poskytování státní podpory malým a středním podnikům, , Komise Evropského společenství, str. 7 2 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 2 3 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období , duben 2006, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 3 7

8 v hospodářském růstu Evropy, neboť vytvářejí 60% evropského HDP. Tito dynamičtí podnikatelé mají zvlášť dobré předpoklady pro to, aby těţili z příleţitostí, jeţ přináší globalizace, současná ekonomická krize, a ze zrychlujícího technologického pokroku. 4 V České republice bylo k vydáno tis. ţivnostenských oprávnění, coţ oproti roku 2007 značí pokles o tis. vydaných ţivnostenských oprávnění, tj. o 28,9%. Sníţení počtu vydaných ţivnostenských oprávnění způsobila novela ţivnostenského zákona. Místo původních 125 volných ţivností vznikla jedna volná ţivnost Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona, která zahrnuje 80 oborů činnosti. K redukci došlo i u ţivností řemeslných, vázaných i koncesovaných. 5 Ţivnostenská oprávnění vlastnilo k celkem tis. podnikatelů, z toho bylo 285 tis. právnických osob. Celkový počet podnikatelů vlastnících ţivnostenská oprávnění se zvýšil oproti roku 2007 o 2,83 %, tj. o 58 tisíc podnikatelů. 5 Podle Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost na konci minulého roku celkem právnických a fyzických osob, z toho bylo 99% v kategorii malých a středních podniků. K největšímu nárůstu celkového počtu malých a středních podniků došlo oproti předchozímu roku ve sluţbách a průmyslu Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 3 8

9 Vývoj počtu platných ŽO Graf č. 1 Vývoj počtu platných ţivnostenských oprávnění od roku 1992 do 2008 (zdroj ČSÚ) U právnických osob MSP došlo k nárůstu o subjektů, a to zejména ve sluţbách a v průmyslu. U fyzických osob došlo k poklesu o subjektů na celkových podnikajících fyzických osob. K poklesu došlo především v obchodu, peněţnictví a sluţbách. 6 Důvodů ke sníţení počtu samostatně podnikajících osob je několik: a) postupující hospodářská krize b) vysoké zatíţení ţivnostníků sociálním a zdravotním zabezpečením, nadměrnou administrativou, odpovědností a vyšší počet odpracovaných hodin ve srovnání se zaměstnanci c) přechod dobře podnikajících osob do jiných forem podnikatelských subjektů, např. s.r.o., v.o.s., a.s. z důvodu úspory nákladů především u sociálního a zdravotního pojištění

10 V ývoj počtu aktivních subjektů M SP v Č R v letech P očet M SP - právnické osoby P očet M SP - fyzické osoby P očet M SP celkem Graf č. 2 Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v ČR v letech (zdroj ČSÚ) 1.2 Vývoj zaměstnanosti v MSP Celkový počet zaměstnanců v malých a středních podnicích se v roce 2008 zvýšil o 28 tis. na celkový počet tis. zaměstnanců. K největšímu sníţení došlo v uvedeném roce v zemědělství. K největšímu zvýšení opět v obchodu a sluţbách. Počet zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v roce 2008 klesl oproti předchozímu roku pouze o 0,1 %. 7 U velkých podniků nedochází k tak prudkému nárůstu objemu výkonů jako u malých a středních podniků. Velké podniky nově vznikají jen velmi pomalu a to jen se zahraniční účastí, zatímco malé a střední dobře řízené podniky zvyšují výkony rychleji a získávají kapitál, který investují do rozšíření výnosů nebo sluţeb, logicky zaměstnávají i více pracovníků. Ke zvýšení počtu zaměstnanců v MSP dochází také přechodem ţivnostníků do právnických forem podnikání, kde se z ţivnostníka stává zaměstnanec právnické osoby. Velké podniky rychleji zvýší produktivitu práce díky dodávkám vyspělých technologií zahraničních mateřských firem, čímţ potřebují k zvýšení stejné produkce menší počet pracovních sil. 7 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 4 10

11 Sníţení počtu pracovníků v zemědělském sektoru je dlouhodobá záleţitost, která souvisí se sniţujícími se počty chovných hospodářských zvířat, přechodem k pěstování plodin pro technické a energetické účely (řepka olejná, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny) od potravinářských účelů. Tyto plodiny jsou daleko méně náročné na potřebu lidských zdrojů neţ např. výroba cukrové řepy, brambor, ovoce a zeleniny. Potřeba domácích potravin neustále klesá díky dovozům nadměrně dotovaných potravin a surovin pro výrobu potravin ze zemí především Evropské unie. Dotované dovozy mají vliv na sníţení zaměstnanosti v resortu nejen zemědělství, ale i potravinářského a zpracovatelského průmyslu. V ývoj počtu zam ěstnanců M SP v Č R v letech Graf č. 3 Vývoj počtu zaměstnanců, počet zaměstnanců v tis. (zdroj ČSÚ) 1.3 Vývoj ekonomických ukazatelů v MSP V roce 2008 vytvořily MSP výkony ve výši mil. Kč, coţ je oproti roku 2007 zvýšení o mil. Kč, tj. 2,1%. Meziroční nárůst v roce 2008 vykazují výkony hlavně v obchodu, dále také ve stavebnictví a sluţbách. Podíl MSP na celkových výkonech podnikatelské sféry v roce 2008 dosáhl 51,53%. 8 V roce 2008 vytvořily MSP celkem mil. Kč účetní přidané hodnoty, oproti roku 2007 došlo ke zvýšení o mil. Kč, tj. o 1,91%. K meziročnímu zvýšení přidané hodnoty došlo především v obchodu, stavebnictví a peněţnictví. Největší pokles byl zaznamenán v dopravě díky začátku ekonomické krize. Doprava je jedním z odvětví, která kaţdý pokles výroby/zprostředkování sluţeb pocítí jako jedna z prvních. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v ČR vzrostl na 54,57%. 8 8 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana

12 V ývoj účetní přidané hodnoty M SP v Č R v letech Graf č. 4 Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech , v mil. Kč (zdroj ČSÚ) V sektoru malých a středních podniků dosáhly průměrné měsíční mzdy v roce 2008 výše Kč, meziročně došlo k nárůstu o 8,77%. Průměrné mzdy v sektoru MSP byly v roce 2008 niţší o 9,14% neţ celostátní průměr podnikatelské sféry, který je podle ČSÚ vykazován ve výši Kč. 8 Ke zvýšení průměrných mezd v malých a středních podnicích dochází v průběhu posledních let rychleji neţ u velkých podnikatelských subjektů, vzhledem k tomu, ţe zde roste zainteresovanost na výsledku práce a nepatří do této kategorie bankovní a pojišťovací instituce, kde růstový potenciál především manaţerských platů je vyčerpán ve vztahu ke stoupajícím, příp. klesajícím výkonům a zisku. Přestoţe mzdy u malých a středních podniků rostou rychleji neţ u velkých podniků, zřejmě v dohledné době nedosáhnou průměru mezd u velkých podniků, kde je průměr značně ovlivněn průměrnou mzdou v bankovním a pojišťovacím sektoru. V případě, ţe by došlo k vyčlenění těchto 2 sektorů, domnívám se, ţe by průměrné mzdy byly srovnatelné Podíl investic MSP na celkových investicích v ČR v roce 2008 dosáhl 56%, coţ je oproti předchozímu roku nárůst o 0,22%. Oproti roku 2007 je nárůst investic mil. Kč. K největšímu nárůstu došlo v průmyslu, naopak nejvýraznější sníţení bylo opět zaznamenáno v dopravě. 9 9 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2008, květen 2009, Ministerstvo průmyslu a obchodu, strana 6 12

13 V ývoj investičních nákladů M SP v Č R v letech Graf č. 5 Vývoj investičních nákladů MSP v ČR, investice celkem v mil. Kč (zdroj ČSÚ) V roce 2008 došlo k meziročnímu zvýšení vývozu MSP o mil. Kč, tj. o 0,82%. V absolutní hodnotě dosahuje vývoz MSP od roku 1998 nepřetrţitý nárůst. Podíl vývozu MSP na celkovém vývozu z ČR v roce 2008 vykazuje 46,04%, oproti roku 2007 vzrostl o 0,63%. Podíl MSP na celkovém dovozu v roce 2008 vykazuje 56,01%. Vyšší podíl malých a středních podniků v dovozu souvisí se zaměřením obchodních organizací tohoto sektoru zajišťujících dovozy i pro velké podniky. 10 V ývoj zahraničního obchodu M SP v Č R v letech V ývoz (m il. K č) D ovoz (m il. K č) Graf č. 6 Vývoj zahraničního obchodu MSP v ČR, v mil. Kč (zdroj ČSÚ)

14 2. Legislativní rámec pro poskytování podpory malým a středním podnikatelům Pravidla pro poskytování podpor malým a středním podnikatelům z prostředků státního rozpočtu na podporu jejich výkonnosti, konkurenceschopnosti a pro zmírnění nevýhod vyplývajících z jejich malé ekonomické síly upravuje Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Dalším předpisem, kterým se řídí poskytování podpor je nařízení Komise ES 800/2008. Zákon č. 47/2002 Sb. Zákon č. 47/2002 Sb., stanovuje zásady pro poskytování podpory při zahájení podnikání, jakoţ i při upevňování ekonomického postavení malých a středních podnikatelů, tento zákon se nevztahuje na podpory poskytované do oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby. Ţadatel o podporu musí mít trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky. Dle toho zákona můţe být podpora poskytnuta na projekty: - zaměřené na investice - výchovu a vzdělávání ve vzdělávacích programech středních škol ukončených výučním listem - zvyšování odbornosti dospělých - hospodářské a technické poradenství - získávání informací o podnikání - projekty výzkumu a vývoje, jejichţ výsledky MSP vyuţívají - projekty v regionech se soustředěnou podporou státu a v ostatních regionech, jejichţ podporování státem je ţádoucí z jiných důvodů - vytváření nových pracovních míst - navazování kontaktů a spolupráce se zahraničními partnery a účast na vnitrostátních i zahraničních výstavách a veletrzích - zavedení systému zajišťujících zvýšení kvality produkce a řízení podniků a vyuţití sluţeb podporujících zvýšení konkurenceschopnosti 14

15 - projekty zaměřené na investice spojené s ochranou ţivotního prostředí, poskytování technických informací a poradenských sluţeb nebo vybraných provozních nákladů určených na činnosti spojené s ochranou ţivotního prostředí Podpora se poskytuje ve formě návratné finanční výpomoci, dotace, finančního příspěvku, záruky, nebo úvěru se sníţenou úrokovou sazbou. Podle tohoto zákona byla zřízena agentura na podporu podnikání a investic CzechInvest. 11 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, která posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických sluţeb a technologických center. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat ţádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých sluţeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. 12 Zákon č. 218/2000 Sb. Zákon č. 219/2000 Sb. upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních sloţek státu a příspěvkových organizací zřízených organizačními sloţkami státu, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení likvidity státní pokladny a likvidity státního dluhu a hospodaření s prostředky soustředěnými v Národním fondu. 11 Zákon č. 47/2002 Sb

16 Hlava III účast státního rozpočtu na financování programu a poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Program Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku, jeho údrţbu a opravy, případně i pro jiné činnosti potřebné k dosaţení stanovených cílů. Účast státního rozpočtu na financování programu Účastí na financování programu se nerozumí pouze výdaje na financování programů, ale také poskytování státní záruky za úvěry přijaté právnickými nebo fyzickými osobami. Výše účasti je posouzena ministerstvem, je- li účast státního rozpočtu niţší neţ Kč, je-li účast vyšší, tak rozhoduje vláda. Výdaje na financování programu se člení dle účelu: - individuálně posouzené výdaje organizační sloţky státu, které jsou určeny na konkrétní akci - systémově určené výdaje organizační sloţky státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, správce stanoví výdaje na konkrétní akce - individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určená na konkrétní akci, zpravidla vyšší neţ Kč. - systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichţ rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce - nevratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb Poskytování a odnětí dotací a nevratných finančních výpomocí Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu můţe poskytnout pouze ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky a Grantová agentura ČR, nebo ten, koho určí zvláštní zákon. Při rozhodování o poskytnutí je označen příjemce, účel a podmínky pouţití finanční výpomoci. K odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci můţe dojít při doloţení neúplných nebo chybných informací v ţádosti, případně bylo udělení v rozporu se zákonem. 16

17 Dotace a finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu na účet, nebo umoţněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše stanoveného limitu. 13 Nařízení Komise ES 800/2008 Výrazem politické vůle Komise vyjádřit malým a středním podnikům uznání za jednu z hlavních úloh, kterou v hospodářství Evropské unie sehrávají, je její iniciativa na podporu malých a středních podniků. Jejím cílem je celkově zlepšit přístup k podnikání, napevno zakotvit princip mysli nejdříve v malém a podpořit růst malých a středních podniků pomocí při řešení zbývajících problémů, které brzdí jejich vývoj. Iniciativa přichází s řadou opatření, jeţ mají malým a středním podnikům pomáhat na různých úrovních. Jedním z největších problémů, s nímţ se malé a střední podniky v EU potýkají, je přístup k financování. V současné situaci ekonomického zpomalení a finanční krize čelí malé a střední podniky v přístupu k financování ještě větším obtíţím neţ jiné společnosti, coţ vede k tomu, ţe odkládají či dokonce upouštějí od nezbytného financování plánovaných investic. Záměrem tohoto plánu na oţivení ekonomiky, jenţ vychází z iniciativy na podporu malých a středních podniků, je poskytovat další pomoc malým a středním podnikům. Jeho dalším cílem je usnadnit malým a středním podnikům přístup k financování za pomoci Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Státní podpora malým a středním podnikům v Evropě se na jejich konkurenceschopnosti projeví pouze tehdy, bude-li zacílena na strukturální zlepšení trţních podmínek, jeţ povedou k hojnějším inovacím a výzkumu, vyšší energetické účinnosti, lepšímu vzdělání a kvalitnějším pracovním místům. Na podporu malých a středních podniků lze dále maximálně vyuţít výdajových programů EU, např. programu pro konkurenceschopnost a inovace a rámcového programu pro výzkum. Tento program je určen zejména takovým společnostem, které vyvinuly nová funkční zelená řešení, která dosud nenašla své místo na trhu. Návrhem financování eko-inovací chce EU podporovat inovační produkty, sluţby a technologie, které mohou vést k lepšímu vyuţití přírodních zdrojů a redukovat ekologickou stopu v Evropě. 14 Ve stejném duchu lze posílit vzájemnou součinnost Lisabonské strategie a evropské agendy pro změnu klimatu a energetiku, a to podporou investic do inovativních nízkouhlíkových technologií a opatření na zvýšení energetické účinnosti. Tyto kroky posílí 13 Zákon č. 218/2000 Sb

18 evropskou konkurenceschopnost a současně splní evropské cíle v oblasti energetické bezpečnosti a změny klimatu. 15 Od vstoupila v platnost novela Ţivnostenského zákona, která přinesla ulehčení administrativní zátěţe podnikatelů a jejich vstupu do podnikání. Tato novela přinesla změnu struktury ţivností, zrušení ţivnostenských listů a koncesních listin, místní příslušnost ţivnostenských úřadů, omezení oznamovací povinnosti a sníţení poplatků. Bývalý ministr Martin Říman (Ministerstvo průmyslu a obchodu) ji označil za administrativní revoluci v podnikání v České republice. 16 Významnou změnou je úprava volné ţivnosti, která byla nahrazena jedinou ţivností,,výroba, obchod a sluţby, pod kterou spadá 80 oborů podnikání. Podnikatel, který chce vykonávat obor činnosti, který nemá charakter ţivností řemeslných, vázaných a koncesovaných, pouze oznámí své podnikatelské aktivity. Ţivnostenské a koncesní listiny nový zákon nahrazuje výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Zrušení místní příslušnosti ţivnostenských úřadů znamená, ţe ţivnost můţe ţadatel ohlásit na jakémkoliv ţivnostenském úřadě -,,Centrálním registračním místě bez ohledu na své trvalé bydliště. Úřady mají moţnost si některé potřebné informace zjistit a nebude to tak zatěţující povinností pro podnikatele. U řemeslných ţivností byla sníţena poţadovaná délka praxe. Vybrané řemeslné, vázané nebo koncesované obory novela přesunula pod ţivnost volnou. Novela například zpřísnila postihy za nepovolené podnikání. 17 Unie malých a středních podnikatelů upozorňuje, ţe dopady novely se projeví spíše postupně. Mezi nedostatky řadí, ţe se nezkrátily lhůty pro vydání výpisu ze ţivnostenského úřadu. Mezi podnikateli se objevil názor, ţe ministerstvo nezašlo ve změnách příliš daleko a ţe úpravy jsou pouze kosmetické. 18 K opatřením na podporu malým a středním podniků se řadí i Projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími subjekty od Základními principy projektu jsou objektivita a nestrannost řízení, časová úspora, niţší náklady a jednodušší postup. Při řešení problémů mezi 15 Příručka pravidel společenství pro poskytování státní podpory malým a středním podnikům, , Komise Evropského společenství, str

19 podnikatelem a spotřebitelem můţe dojít ke vzniku spotřebitelského sporu. Namísto soudní cesty můţe spotřebitel nebo podnikatel vyuţít k řešení tento projekt tak, ţe se obrátí na kontaktní místo se svým podnětem a ţádostí řešit jej mimosoudní cestou. Pokud obě strany souhlasí s tímto způsobem řešení sporu, tak je zvolen mediátor, nebo rozhodce. Pilotní fáze Projektu potrvá 2 roky, poté budou výsledky vyhodnoceny a bude navrţen další postup. 19 V zájmu vytváření příznivého podnikatelského prostředí byl usnesením vlády č. 446 dne schválen Plán sniţování administrativní zátěţe, jenţ počítá s redukcí administrativy v podnikání do konce roku 2010 o 20%. V roce 2005 byla provedena analýza, která vyčíslila administrativní zátěţ podnikatelů na 86,4 mld. Kč/rok. Z analýzy téměř 250 právních předpisů týkajících se podnikání bylo zjištěno různých povinností spadajících zejména pod ministerstva financí, ţivotního prostředí, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zdravotnictví a zemědělství. 20 Z průzkumů vyplývá, ţe více neţ 10% podniků o jedné osobě by přijalo zaměstnance, pokud by byla byrokratická menší. Nadměrnou byrokratickou zátěţí se rozumí subjektům ukládaná byrokratická zátěţ v situaci, kdy by cíle byrokratické zátěţe mohlo být ve srovnatelné míře dosaţeno vlastním svobodným rozhodováním subjektů, svobodnou dohodou subjektů nebo jinými mechanismy bez přímých či nepřímých zásahů státu, jednotek územní samosprávy, jakoţ i právnické osoby, která byla zaloţena nebo zřízena zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu. 21 Zaměstnavatel účtuje za zaměstnance daňové povinnosti, odvody OSSZ a zdravotní pojišťovně. Jako největší komplikace se mi jeví, ţe zaměstnavatel musí prvních 14 pracovních dní platit svému zaměstnavateli nemocenskou. Vzhledem k tomu, ţe tyto podniky představují více neţ polovinu všech podniků v EU, mohla by pozitivní změna znamenat 1,5 milionu nových pracovních míst. V roce 2010 se počítá v těchto resortech s úsporou ve výši 16,7 mld. Kč/rok. Odstraňování administrativních překáţek ve všech podobách je obecně nejlepší podporou podnikání, ke zlepšení právního prostředí pro podnikání by měly přispět ještě další projekty esbírka a legislativa. Tyto projekty vznikly z důvodů, ţe politická reprezentace potřebuje mít nutně pro

20 realizaci svých programových cílů kvalitní a odborně fundovaný koncept. S rostoucím počtem právních předpisů, narůstá byrokratická zátěţ. 12 Mezi hlavní přínosy patří transparentnost legislativního procesu, moţnost dopředu modelovat dopady regulace, sníţení nákladů na publikaci sbírky zákonů (200 mil. Kč/rok) a zefektivnění práce. I v této části je počítáno s velkým podílem IT a IS. Obr. č. 1 Zjednodušený náhled na legislativní proces (zdroj estat.cz) 2.1 Srovnání podmínek malých a středních podniků s nadnárodními společnostmi Nadnárodní společnosti jsou podniky, jejichţ některé pobočky nemají lokalizaci pouze v zemi původu, ale i v zahraničí. Prostřednictvím přímých zahraničních investic mateřského podniku (formou akvizice existující firmy, nebo výstavbou nových provozních kapacit) jsou v zahraničí zakládány pobočky nebo dceřiné firmy. Nadnárodní společnosti mohou vzniknout i na základě fúze dvou firem z odlišných zemí původu. Tři výše uvedené formy vzniku slouţí i k expanzi existujících nadnárodních společností

21 Nadnárodní společnosti jsou charakteristické vývojem ekonomické aktivity na několika národních trzích. Mohou tak vyuţívat odlišností mezi jednotlivými zeměmi, včetně rozdílů v politických prioritách, legislativních diferencích, regulačních mechanismech a například rozsahu pobídek pro příliv zahraničního kapitálu. Nadnárodní společnosti mají vysokou geografickou flexibilitu a na změny v daném teritoriu mohou rychle reagovat přesunem svých aktivit do vhodnější lokality v jiné části světa. Nadnárodní společnosti mají klíčovou roli v globalizačním procesu, protoţe iniciují a zavádějí technologické inovace, přispívají k většině toků mezinárodních transakcí, jsou jediným aktérem přeshraniční aktivity. 23 Mezinárodní obchodní centrum definuje nadnárodní společností široce: Stačí, aby korporace měla alespoň jednu filiálku v zahraničí. Počet takových je pak odhadován na a počet jejich filiálek po celém světě na půl milionu. Výhodná geografická poloha, kvalifikovaná a relativně levná pracovní síla, investiční pobídky, krásy země, vstřícnost Čechů. To je několik důvodů, proč se u nás doposud líbilo zahraničním investorům. Vláda ČR poskytuje nadnárodnímu kapitálu různé stimulace velkou volnost v oblasti investic, neomezenou svobodu pokud jde o transfer zisků a úroků do zahraničí, daňové úlevy a jiné záruky. Přesně tyto investiční pobídky eliminuje Zákon č. 72/2000 Sb. o investičních pobídkách. Tento zákon upravuje, v návaznosti na nařízení Komise č. 1628/2006, všeobecné podmínky pro poskytování investičních pobídek, postup při poskytování investičních pobídek a výkon státní správy za účelem hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst na území ČR. Dle tohoto zákon se investičními pobídkami rozumí: - slevy na daních z příjmu - převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu - hmotná podpora vytváření nových pracovních míst - hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců - převod pozemků jako zemědělské půdy a převod ostatních druhů pozemků za ceny zjištěné podle zvláštního předpisu, příp. zdarma