ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH A ABSOLVENTŮ V KRAJÍCH ČR 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH A ABSOLVENTŮ V KRAJÍCH ČR 1"

Transkript

1 ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH A ABSOLVENTŮ V KRAJÍCH ČR 1 Unemployment Analysis of Young and Graduates in Regions in the Czech Republic Martina Miskolczi Abstract Total unemployment is influenced by economic crisis. The article is concerned with unemployment analysis of young and graduates in regions in the Czech Republic and how was this particular group affected by crisis. It appears that specific rate of unemployment of young and graduates is higher than total unemployment rate in all regions in CR. Although trend is comparable, difference changes over a time. A hypothesis that young and graduates are affected by crisis more is confirmed: mentioned difference increased from 6.1 percentage point in period of economic boom (end of 2007) to more than 9 percentage point (end of 2009). It also appears that described trend and changes in difference between total unemployment rate and unemployment rate of young and graduates are consistent in all regions even though level of unemployment differs among regions. Keywords unemployment, young and graduates, regional differences Klíčová slova nezaměstnanost, mladiství a absolventi, regionální rozdíly Úvod Míra nezaměstnanosti patří mezi důležité makroekonomické indikátory v každé ekonomice. Ukazuje, kolik procent práce schopného obyvatelstva je bez práce a práci aktivně hledá. V tomto článku bude použita definice Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), které měsíčně shromažďuje údaje z úřadů práce (ÚP), jež evidují uchazeče o zaměstnání podle bydliště. Míra nezaměstnanosti nazývaná jako registrovaná míra nezaměstnanosti se počítá jako podíl počtu dostupných uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP (Beránková, 2004) (to jsou ti uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do nového zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa) a pracovní síly (tj. celkový počet zaměstnaných v národním hospodářství včetně pracujících cizinců, doplněný o počet registrovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání). Do června 2004 se v čitateli uváděl počet všech registrovaných uchazečů o zaměstnání, což neodpovídalo plně doporučením ILO a Eurostatu 1 Zpracováno za podpory výzkumného projektu 2D06026 Reprodukce lidského kapitálu financovaného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II 1

2 a výsledná míra nezaměstnanosti bylo o zhruba jeden procentní bod vyšší. Ve jmenovateli se pracovní síla počítá na základě klouzavého průměru za posledních dvanáct měsíců. Ve většině států platí, že je uvedený ukazatel rozdílný pro různé věkové skupiny, muže a ženy, vzdělanostní skupiny, národnostní skupiny či regiony. Článek se zabývá analýzou nezaměstnanosti specifické skupiny definované dle věku (mladiství) a vzdělání (absolventi) ve vztahu k regionům, navíc ovlivněné ekonomickou krizí, jejíž průběh lze sledovat od konce roku Míra nezaměstnanosti mladistvých a absolventů Zvláštní skupinou, která se při registrování uchazeče na úřadě práce speciálně sleduje, jsou osoby mladistvé a absolventi. Tvoří skupinu osob, které obtížně hledají práci a mají větší riziko ztráty práce, opakované nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Za rizikové skupiny na trhu práce jsou považovány: fyzické osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, absolventi škol, uchazeči společensky nepřizpůsobiví, nekvalifikovaní uchazeči, fyzické osoby pečující o děti do věku 15 let, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby starší 50 let, dlouhodobě nezaměstnaní. (Buchtová, 2002; zákon č.435/2004) Mladiství jsou definováni jako osoby ve věku let po skončení povinné školní docházky, která je v současné době devítiletá. Je to riziková skupina, protože mladistvým chybí pracovní zkušenosti, pracovní a sociální návyky, nemohou nabídnout odborné vzdělání nebo kvalifikaci. Často ztrácejí práci opakovaně, pracují převážně krátkodobě. Absolventi jsou osoby, které úspěšně ukončily studium nejdéle před dvěma roky, maximálně do věku 30ti let. Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, tzn., že se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali, což se děje zejména u absolventů vysokých škol. Jsou obtížně umístitelní, protože nemají žádnou nebo jen malou pracovní zkušenost. Obě skupiny jsou chráněny legislativně, zejména lidé s nízkým věkem, a to ještě zhoršuje jejich postavení pro případné zaměstnavatele. Zaměstnanec do 16ti let nesmí pracovat více než 33 hodin týdně, zaměstnanec do 18ti let nemá hmotnou odpovědnost, nesmí být zaměstnán ve vedlejším pracovním poměru, nelze s ním uzavřít pracovní poměr na dobu určitou, pokud o to sám písemně nepožádá, nelze s ním sjednat zkušební dobu, nesmí vykonávat práci přesčas a práci v noci, mohou vykonávat pouze takové práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému vývoji. Počet uchazečů o zaměstnání mladiství a absolventi Z celkového počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání tvoří mladiství a absolventi 6,61 % (k ), přičemž se tento podíl za období 2005 až 2010 pohybuje kolem 7 %. V absolutním počtu mluvíme o 20 až 38 tisících osob s rostoucí tendencí během roku 2009 a první poloviny roku 2010, z nichž je v posledních třech letech více než 96 % dosažitelných. Poměr mezi mladistvými a absolventy se mezi uchazeči v čase měnil, jak ukazuje následující tabulka (protože jsou někteří uchazeči klasifikováni jako mladiství a současně jako absolventi, patří do obou skupin a součet absolutních počtů (2. a 4.řádek) a podílů (3. a 5.řádek) dávají více než základ). V době ekonomického růstu ( ) se podíl mladistvých zvyšoval až k hranici 22 %, zatímco ekonomická krize způsobila pokles podílu mladistvých pod 12 %. 2

3 Tab. 1: Počty registrovaných uchazečů o zaměstnání mladiství a absolventi ( ) Celkem ČR počet uchazečů- absolventů podíl uchazečů- absolventů 86,36% 84,07% 78,4 80,04% 86,31% 88,8 počet uchazečů- mladistvých podíl uchazečů- mladistvých 13,98% 16,2 21,84% 20,22% 13,87% 11,31% počet mladistvých a absolventů celkem z toho počet dosažitelných podíl dosažitelných 93,9 93,28% 93,26% 96,0 97,92% 98,69% Zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočet Výpočet míry nezaměstnanosti pro mladistvé a absolventy Míra nezaměstnanosti mladistvých a absolventů je zde vypočítána jako podíl registrovaných uchazečů mladistvých a absolventů z celkového počtu absolventů denního studia ze středních, vyšších a vysokých škol a konzervatoří. Jedná se tedy o podíl těch absolventů, kteří pracovat chtějí, ale práci nemají, z celkového počtu všech absolventů, jež teoreticky tvoří celkovou pracovní sílu absolventů. Studenti dálkového studia nejsou specifickou skupinou, která je analyzována, protože již práci mají nebo se zabývají jinou činností, a do jmenovatele nejsou zařazeni. Studenti základních škol nejsou primárním zdrojem uchazečů o zaměstnání, i když o zařazení této skupiny do jmenovatele konstruované míry lze diskutovat. Většina absolventů základních škol však pokračuje v dalším vzdělávání a nepřicházejí na trh práce. Další nepřesností je to, že není k dispozici informace, kteří absolventi dále pokračují ve studiu, tj. kteří neplánují vstoupit na trh práce a najít si první zaměstnání. Časová dimenze zde také hraje roli: absolventi jsou sledováni vždy ke 4. a 9. měsíci v roce. Zejména absolventi z dubna-června daného roku po svých posledních prázdninách vytvoří sezónní výkyv směrem nahoru v evidencích úřadů práce. Z toho důvodu je analyzována až nezaměstnanost ke konci roku, kdy opadne počáteční vlna absolventů a situace se ustálí. U vysokoškoláků zase není publikovaná vazba mezi místem studia a trvalým bydlištěm, kde se registrují na úřadech práce v případě nezaměstnanosti. Pro účely výpočtu byl celkový počet absolventů přepočítán na kraje dle poměru jiných absolventů (SŠ, VOŠ). I přes uvedené nedostatky lze podíl registrovaných uchazečů mladistvých a absolventů k a celkového počtu absolventů v daném roce označit jako podíl nezaměstnaných či jakousi míru nezaměstnanosti mladistvých a absolventů. Vývoj míry nezaměstnanosti pro mladistvé a absolventy Vývoj míry nezaměstnanosti pro mladistvé a absolventy kopíruje vývoj celkové míry nezaměstnanosti v České republice. Celková míra nezaměstnanosti se po vstupu do Evropské unie snížila díky změně v metodice výpočtu o necelý jeden procentní bod. Přibližně od té doby se snižovala v souvislosti v ekonomickým růstem, kdy česká ekonomika dosahovala tempa růstu HDP nad 6 %. Od konce roku 2008 rostl počet registrovaných uchazečů o práci až nad 500 tisíc osob. Ve sledovaném období bylo minima dosaženo na konci června 2008 ( uchazečů) a maxima v únoru 2010 ( uchazečů). Od té doby dochází k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. 3

4 Graf, který zobrazuje trend ve vývoji celkové a specifické míry nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, jasně ukazuje, že mladiství a absolventi jsou více ohroženi nezaměstnaností. Dle článku Nezaměstnanost a chudoba tíživě dopadá na mladistvé (MPSV ČR) dokonce 3x více, jak ukazuje celosvětová studie ILO. Rozdíl mezi uvedenými hodnotami se pohyboval mezi 5,30 procentními body (rok 2007) a 12,71 procentními body (rok 2005). Na konci roku 2009 činil 7,95 p.b Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, ČR Zdroj: MPSV ČR, ÚIV, vlastní výpočet Regionální rozdíly Jednotlivé kraje České republiky mají různou výši nezaměstnanosti. Rozdíly jsou dané zejména útlumem těžkého průmyslu a těžby v severních Čechách a severní Moravě, útlumem zemědělství nebo textilního průmyslu. V některých regionech zanikli velcí zaměstnavatelé, někde se podařilo vybudováním průmyslové zóny nebo pomocí podpůrných motivačních nástrojů přitáhnout nové investice. Je potřeba říci, že tyto rozdíly jsou dlouhodobě stabilní. Z pohledu jednotlivých krajů (viz Příloha 1) lze vysledovat stejné vlastnosti: míra nezaměstnanosti celková je vždy nižší než míra nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, obě míry mají zhruba stejný trend, jedná se o tvar paraboly s minimem v roce 2007 a lokálními maximy na začátku a konci sledovaného období (2005, 2009), největšího rozdílu je dosahováno na začátku (rok 2005), nejmenšího rozdílu je dosahováno v roce 2007, v letech 2008 a 2009 se rozdíl opět zvětšuje. Rozdíly mezi oběma mírami, jež lze považovat za penalizaci mladistvých a absolventů v porovnání s celkovou ekonomicky aktivní populací, jsou nejnižší pro hlavní město Praha (2,64 p.b. v roce 2007) a pro Moravskoslezský kraj (3,66 p.b. v roce 2007), nejvyšší pro Středočeský a Karlovarský kraj. Kraje s vysokou úrovní nezaměstnanosti Ústecký a Moravskoslezský sice vykazovaly vysoký rozdíl obou měr v roce 2005, pak se ale rozdíl snížil a nyní patří k těm spíše nižší. Naopak kraje s nižší nezaměstnaností Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, částečně Královéhradecký vykazují spíše vyšší rozdíly mezi mírami nezaměstnanosti, a tedy horší postavení mladistvých a nezaměstnaných. 4

5 Závěr Z uvedených skutečností lze vyvodit dva závěry. Jednak se ukazuje, že prezentovaný rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti celkovou a mladistvých a absolventů, který se zvyšuje od roku 2007 do roku 2009, potvrzuje, že ekonomická krize či fáze ekonomického cyklu recese působí na zhoršení podmínek pro mladistvé a absolventy na trhu práce. Ti jsou nezkušení, bez praktických znalostí a zaměstnavatelé vyhledávají spíše zkušené pracovníky; při propouštění přicházejí o místo jako první. Zhoršení ekonomických podmínek tedy zhoršuje jejich postavení na trhu práce ještě více než už osob s pracovními zkušenostmi. Výsledkem je tlak na pokles mezd absolventů a jejich dlouhodobá nezaměstnanost. Druhým závěrem, který vychází z porovnání jednotlivých krajů, je nepřímo úměrný vztah mezi mírou nezaměstnanosti celkovou a vybrané skupiny nezaměstnaných osob, konkrétně mladistvých a absolventů. To naznačuje, že je-li již tak situace na trhu práce v daném regionu špatná, pak je postavení mladistvých a absolventů sice horší než u průměru, ale nikoliv tolikrát horší, než je tomu u regionů s nižší nezaměstnaností. Je možné, že pozitivní situace na trhu práce je vykoupena výrazně horším postavením mladistvých a absolventů? Tento vztah lze označit za disproporcionální, ale je potřeba dále analyzovat, proč tomu tak je, protože se nenabízí jasné přímočaré vysvětlení. Literatura BERÁNKOVÁ, K MPSV harmonizuje vykazování míry nezaměstnanosti s EU. Tisková zpráva. MPSV ČR. [Online] [Cit ]. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/272/090804a.pdf> BUCHTOVÁ, B. a kol Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing, s. ISBN FIALA, T., LANGHAMROVÁ, J Ekonomická aktivita mužů a žen od konce roku 2000 a vliv zvyšování důchodového věku. In: Demografie [CD-ROM] 52/1, s HAVLÍČEK, D. KRÁLÍČEK, T Jak měřit nezaměstnanost? V České republice se používají dvě základní metodiky pro měření nezaměstnanosti. Která je ta správná? Server ihned.cz. [Online] [Cit ]. Dostupné na WWW: <http://ekonomika.ihned.cz/c _d-jak-merit-nezamestnanost> HOLMAN, R Ekonomie. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, s. ISBN JÍROVÁ, H Trh práce a politika nezaměstnanosti. Praha: Ediční vydání VŠE Praha, s. ISBN KOTÝNKOVÁ, M Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Vysoká škole ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2006, 256 s. ISBN: MACH, M Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium 1. a 2.část. Praha: Melandrium, ISBN MISKOLCZI, M Trends in Unemployment in the Czech Republic and Regions. In: Doucek, P., Chroust, G., Oškrdal, V. (eds.) IDIMT-2010, vol. 32, s Trauner Verlag, Linz MISKOLCZI, M Nezaměstnanost v ČR podle pohlaví, věku a vzdělání. In: Demografie, roč. 52, č. 4, s (bude publikováno). Nezaměstnanost a chudoba tíživě dopadá na mladistvé. Dokument MPSV ČR, převzato ze zprávy ILO Global employment trends for youth. [Online] [Cit ] Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/3811> 5

6 SEZEMSKÝ, J. Materiály MPSV předložené na jednání Vlády ČR 23. března Tisková informace MPSV ČR ze dne 24.března [Online] [Cit ] Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/6591/ pdf> ŠICHTAŘOVÁ, M Jak měřit nezaměstnanost? V České republice se používají dvě základní metodiky pro měření nezaměstnanosti. Která je ta správná? Server ihned.cz. [Online] [Cit ]. Dostupné na WWW: <http://ekonomika.ihned.cz/c _d-jak-merit-nezamestnanost> Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zdroje dat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Integrovaný portál MPSV, Zaměstnanost: Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), 6

7 Příloha 1: vývoj míry nezaměstnanosti celkové a pro mladistvé a absolventy v jednotlivých krajích ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj 9% 8% 2 7% 2 6% 1 4% 3% 1 2% 1% Jihočeský kraj Plzeňský kraj 18% 16% 14% 12% 1 8% 6% 4% 2% 2 18% 16% 14% 12% 1 8% 6% 4% 2% Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj 2 18% Královéhradecký kraj 2 16% 14% 1 12% 1 1 8% 6% 4% 2% 2 Pardubický kraj 2 Vysočina

8 2 Jihomoravský kraj 2 Olomoucký kraj Zlínský kraj 3 Moravskoslezský kraj Obr. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, ČR Adresa autora (-ů): Ing. Mgr. Martina Miskolczi, MBA Katedra demografie, VŠE v Praze Nám. W. Churchilla Praha 3 Zdroj: MPSV ČR, ÚIV, vlastní výpočet 8

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).

Jedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0). Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.

Více

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR Tomáš Löster, Jana Langhamrová Abstrakt Nezaměstnanost je jedním ze základních ukazatelů, které hodnotí ekonomiku. Nejen z tohoto důvodu je nezaměstnanosti a její míře věnována

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03 3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí

Více

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K 31. 10. 2010 Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v říjnu 2010 poklesla a k 31. 10. 2010 činila 7,13%. Oproti září 2010 došlo ke snížení o 0,17

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Říjen 2012 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

NEZAMĚSTNANOST V KARLOVARSKÉM KRAJI K

NEZAMĚSTNANOST V KARLOVARSKÉM KRAJI K NEZAMĚSTNANOST V KARLOVARSKÉM KRAJI K 31. 1. 2014 Karlovarský kraj dosáhl k 31. 1. 2014 čtvrtý nejvyšší podíl nezaměstnaných v České republice. Podíl nezaměstnaných činil v Karlovarském kraji 9,69 %. Oproti

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Libereckém kraji 11,1 % 1 a celkový počet dosahoval 25 839 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC.

ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC. ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC ŘEHOŘ, Petr Abstract In Czech Republic exist large interregional differences

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Srpen 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji 4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Listopad 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Leden 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Březen 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Plzeňském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 684 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Karlovarském kraji 10,1 % 1 a celkový počet dosahoval 17 309 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Duben 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Olomouckém kraji 11,5 % 1 a celkový počet dosahoval 38 159 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Ústeckém kraji 13,6 % 1 a celkový počet dosahoval 58 998 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Pardubickém kraji 7,8 % 1 a celkový počet dosahoval 21 785 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra ve Zlínském kraji 10,7 % 1 a celkový počet dosahoval 32 578 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Moravská vysoká škola Olomouc. Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc červenec 2014 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji zaměřená na ekonomiku,

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory

Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Kapitola 7. Sociální služby pro seniory Předmluva ke kapitole: V této kapitole jsou představeny jednotlivé typy sociálních služeb a jsou zde základní charakteristiky příjemců těchto služeb. Tabulka 27:

Více

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Karlovarský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Karlovarském kraji 6,6 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 11 124 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

1 volné pracovní místo

1 volné pracovní místo Moravskoslezský Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2010 činila míra v Moravskoslezském i 12,1 % 1 a celkový počet dosahoval 78 149 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009

Více

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Olomoucký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Olomouckém kraji 7,6 % 1 a celkový počet dosahoval 25 012 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Středočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 29 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet.

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno volných pracovních míst, což je oproti předchozímu roku téměř dvojnásobný počet. Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Zlínském kraji 6,7 % 1 a celkový počet dosahoval 20 651 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Plzeňském kraji 8,0 % 1 a celkový počet dosahoval 25 644 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Jihomoravském kraji 10,3 % 1 a celkový počet dosahoval 64 091 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Ústeckém kraji 13,0 % 1 a celkový počet dosahoval 56 451 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Libereckém kraji 9,8 % 1 a celkový počet dosahoval 23 271 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2010 činila míra v Jihočeském kraji 7,6 % 1 a celkový počet dosahoval 25 603 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 míra stoupla

Více

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc prosinec 2014 Šárka Štveráková 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Libereckém kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 14 577 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8%

,8% 8,8% ,1% 9,6% ,0% 10,2% ,9% 8,9% ,7% 8,3% ,4% 6,8% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 72 717 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Středočeském kraji 5,6 % 1 a celkový počet dosahoval 38 514 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra kraji 4,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 13 001 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo. Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Hl. m. Praha 2,7 % 1 a celkový počet dosahoval 21 189 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2012 činila míra v Karlovarském kraji 9,9 % 1 a celkový počet dosahoval 16 712 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2011 je zaznamenán

Více

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Zlínský kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra e Zlínském kraji 5,3 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 16 269 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu %

Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu % Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Moravskoslezský kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Moravskoslezském kraji 11,4 % 1 a celkový počet dosahoval 73 007 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva leden 2017 Zpracoval: Mgr. Martina Štorová RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti v

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Jihomoravském kraji 9,6 % 1 a celkový počet dosahoval 60 742 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji V dubnu 2011 činila míra v Jihočeském kraji 7,4 % 1 a celkový počet dosahoval 25 020 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 míra klesla o

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Královéhradecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Královéhradecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra Královéhradeckém kraji 4,0 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 11 534 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - Jako hlavní ukazatel celkové je od roku 2013 vykazován podíl na obyvatelstvu, tedy podíl dosažitelných ve věku 15 64 na obyvatelstvu ve věku 15 64 let. Za dřívější roky bohužel

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Potraty podle věku ženy v roce Abortions by age of woman in year 2009

Potraty podle věku ženy v roce Abortions by age of woman in year 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21. 6. 2010 31 Potraty podle věku ženy v roce 2009 Abortions by age of woman in year 2009 Souhrn V roce 2009 bylo v

Více

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8 Královéhradecký Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2009 činila míra v Královéhradeckém i 6,8 % 1 a celkový počet dosahoval 19 730 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Analýza územní diferenciace nezaměstnanosti a jejích toků v ČR (Trh práce jeho rozdíly a vývoj po roce 2000)

Analýza územní diferenciace nezaměstnanosti a jejích toků v ČR (Trh práce jeho rozdíly a vývoj po roce 2000) Analýza územní diferenciace nezaměstnanosti a jejích toků v ČR (Trh práce jeho rozdíly a vývoj po roce 2) Pro komplexnější pohled na časový a prostorový vývoj trhu práce je jedním z východisek podrobný

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2011 činila míra v Královéhradeckém kraji 7,2 % 1 a celkový počet dosahoval 20 873 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je zaznamenán

Více

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů

Tabulka č.1: Počet škol podle krajů 2. Základní školy Síť základních škol v České republice je dostatečně hustá, přestože v posledních letech počet základních škol klesá. Ve školním roce 2007/08 bylo v ČR celkem 3 704 základních škol, což

Více