ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH A ABSOLVENTŮ V KRAJÍCH ČR 1

Transkript

1 ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH A ABSOLVENTŮ V KRAJÍCH ČR 1 Unemployment Analysis of Young and Graduates in Regions in the Czech Republic Martina Miskolczi Abstract Total unemployment is influenced by economic crisis. The article is concerned with unemployment analysis of young and graduates in regions in the Czech Republic and how was this particular group affected by crisis. It appears that specific rate of unemployment of young and graduates is higher than total unemployment rate in all regions in CR. Although trend is comparable, difference changes over a time. A hypothesis that young and graduates are affected by crisis more is confirmed: mentioned difference increased from 6.1 percentage point in period of economic boom (end of 2007) to more than 9 percentage point (end of 2009). It also appears that described trend and changes in difference between total unemployment rate and unemployment rate of young and graduates are consistent in all regions even though level of unemployment differs among regions. Keywords unemployment, young and graduates, regional differences Klíčová slova nezaměstnanost, mladiství a absolventi, regionální rozdíly Úvod Míra nezaměstnanosti patří mezi důležité makroekonomické indikátory v každé ekonomice. Ukazuje, kolik procent práce schopného obyvatelstva je bez práce a práci aktivně hledá. V tomto článku bude použita definice Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), které měsíčně shromažďuje údaje z úřadů práce (ÚP), jež evidují uchazeče o zaměstnání podle bydliště. Míra nezaměstnanosti nazývaná jako registrovaná míra nezaměstnanosti se počítá jako podíl počtu dostupných uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP (Beránková, 2004) (to jsou ti uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do nového zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa) a pracovní síly (tj. celkový počet zaměstnaných v národním hospodářství včetně pracujících cizinců, doplněný o počet registrovaných dosažitelných uchazečů o zaměstnání). Do června 2004 se v čitateli uváděl počet všech registrovaných uchazečů o zaměstnání, což neodpovídalo plně doporučením ILO a Eurostatu 1 Zpracováno za podpory výzkumného projektu 2D06026 Reprodukce lidského kapitálu financovaného MŠMT v rámci Národního programu výzkumu II 1

2 a výsledná míra nezaměstnanosti bylo o zhruba jeden procentní bod vyšší. Ve jmenovateli se pracovní síla počítá na základě klouzavého průměru za posledních dvanáct měsíců. Ve většině států platí, že je uvedený ukazatel rozdílný pro různé věkové skupiny, muže a ženy, vzdělanostní skupiny, národnostní skupiny či regiony. Článek se zabývá analýzou nezaměstnanosti specifické skupiny definované dle věku (mladiství) a vzdělání (absolventi) ve vztahu k regionům, navíc ovlivněné ekonomickou krizí, jejíž průběh lze sledovat od konce roku Míra nezaměstnanosti mladistvých a absolventů Zvláštní skupinou, která se při registrování uchazeče na úřadě práce speciálně sleduje, jsou osoby mladistvé a absolventi. Tvoří skupinu osob, které obtížně hledají práci a mají větší riziko ztráty práce, opakované nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Za rizikové skupiny na trhu práce jsou považovány: fyzické osoby se zdravotním postižením, fyzické osoby do 20 let věku, absolventi škol, uchazeči společensky nepřizpůsobiví, nekvalifikovaní uchazeči, fyzické osoby pečující o děti do věku 15 let, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby starší 50 let, dlouhodobě nezaměstnaní. (Buchtová, 2002; zákon č.435/2004) Mladiství jsou definováni jako osoby ve věku let po skončení povinné školní docházky, která je v současné době devítiletá. Je to riziková skupina, protože mladistvým chybí pracovní zkušenosti, pracovní a sociální návyky, nemohou nabídnout odborné vzdělání nebo kvalifikaci. Často ztrácejí práci opakovaně, pracují převážně krátkodobě. Absolventi jsou osoby, které úspěšně ukončily studium nejdéle před dvěma roky, maximálně do věku 30ti let. Absolventi škol se hlásí do evidence ÚP podle místa svého trvalého bydliště, tzn., že se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali, což se děje zejména u absolventů vysokých škol. Jsou obtížně umístitelní, protože nemají žádnou nebo jen malou pracovní zkušenost. Obě skupiny jsou chráněny legislativně, zejména lidé s nízkým věkem, a to ještě zhoršuje jejich postavení pro případné zaměstnavatele. Zaměstnanec do 16ti let nesmí pracovat více než 33 hodin týdně, zaměstnanec do 18ti let nemá hmotnou odpovědnost, nesmí být zaměstnán ve vedlejším pracovním poměru, nelze s ním uzavřít pracovní poměr na dobu určitou, pokud o to sám písemně nepožádá, nelze s ním sjednat zkušební dobu, nesmí vykonávat práci přesčas a práci v noci, mohou vykonávat pouze takové práce, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému vývoji. Počet uchazečů o zaměstnání mladiství a absolventi Z celkového počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání tvoří mladiství a absolventi 6,61 % (k ), přičemž se tento podíl za období 2005 až 2010 pohybuje kolem 7 %. V absolutním počtu mluvíme o 20 až 38 tisících osob s rostoucí tendencí během roku 2009 a první poloviny roku 2010, z nichž je v posledních třech letech více než 96 % dosažitelných. Poměr mezi mladistvými a absolventy se mezi uchazeči v čase měnil, jak ukazuje následující tabulka (protože jsou někteří uchazeči klasifikováni jako mladiství a současně jako absolventi, patří do obou skupin a součet absolutních počtů (2. a 4.řádek) a podílů (3. a 5.řádek) dávají více než základ). V době ekonomického růstu ( ) se podíl mladistvých zvyšoval až k hranici 22 %, zatímco ekonomická krize způsobila pokles podílu mladistvých pod 12 %. 2

3 Tab. 1: Počty registrovaných uchazečů o zaměstnání mladiství a absolventi ( ) Celkem ČR počet uchazečů- absolventů podíl uchazečů- absolventů 86,36% 84,07% 78,4 80,04% 86,31% 88,8 počet uchazečů- mladistvých podíl uchazečů- mladistvých 13,98% 16,2 21,84% 20,22% 13,87% 11,31% počet mladistvých a absolventů celkem z toho počet dosažitelných podíl dosažitelných 93,9 93,28% 93,26% 96,0 97,92% 98,69% Zdroj: MPSV ČR, vlastní výpočet Výpočet míry nezaměstnanosti pro mladistvé a absolventy Míra nezaměstnanosti mladistvých a absolventů je zde vypočítána jako podíl registrovaných uchazečů mladistvých a absolventů z celkového počtu absolventů denního studia ze středních, vyšších a vysokých škol a konzervatoří. Jedná se tedy o podíl těch absolventů, kteří pracovat chtějí, ale práci nemají, z celkového počtu všech absolventů, jež teoreticky tvoří celkovou pracovní sílu absolventů. Studenti dálkového studia nejsou specifickou skupinou, která je analyzována, protože již práci mají nebo se zabývají jinou činností, a do jmenovatele nejsou zařazeni. Studenti základních škol nejsou primárním zdrojem uchazečů o zaměstnání, i když o zařazení této skupiny do jmenovatele konstruované míry lze diskutovat. Většina absolventů základních škol však pokračuje v dalším vzdělávání a nepřicházejí na trh práce. Další nepřesností je to, že není k dispozici informace, kteří absolventi dále pokračují ve studiu, tj. kteří neplánují vstoupit na trh práce a najít si první zaměstnání. Časová dimenze zde také hraje roli: absolventi jsou sledováni vždy ke 4. a 9. měsíci v roce. Zejména absolventi z dubna-června daného roku po svých posledních prázdninách vytvoří sezónní výkyv směrem nahoru v evidencích úřadů práce. Z toho důvodu je analyzována až nezaměstnanost ke konci roku, kdy opadne počáteční vlna absolventů a situace se ustálí. U vysokoškoláků zase není publikovaná vazba mezi místem studia a trvalým bydlištěm, kde se registrují na úřadech práce v případě nezaměstnanosti. Pro účely výpočtu byl celkový počet absolventů přepočítán na kraje dle poměru jiných absolventů (SŠ, VOŠ). I přes uvedené nedostatky lze podíl registrovaných uchazečů mladistvých a absolventů k a celkového počtu absolventů v daném roce označit jako podíl nezaměstnaných či jakousi míru nezaměstnanosti mladistvých a absolventů. Vývoj míry nezaměstnanosti pro mladistvé a absolventy Vývoj míry nezaměstnanosti pro mladistvé a absolventy kopíruje vývoj celkové míry nezaměstnanosti v České republice. Celková míra nezaměstnanosti se po vstupu do Evropské unie snížila díky změně v metodice výpočtu o necelý jeden procentní bod. Přibližně od té doby se snižovala v souvislosti v ekonomickým růstem, kdy česká ekonomika dosahovala tempa růstu HDP nad 6 %. Od konce roku 2008 rostl počet registrovaných uchazečů o práci až nad 500 tisíc osob. Ve sledovaném období bylo minima dosaženo na konci června 2008 ( uchazečů) a maxima v únoru 2010 ( uchazečů). Od té doby dochází k poklesu počtu uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. 3

4 Graf, který zobrazuje trend ve vývoji celkové a specifické míry nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, jasně ukazuje, že mladiství a absolventi jsou více ohroženi nezaměstnaností. Dle článku Nezaměstnanost a chudoba tíživě dopadá na mladistvé (MPSV ČR) dokonce 3x více, jak ukazuje celosvětová studie ILO. Rozdíl mezi uvedenými hodnotami se pohyboval mezi 5,30 procentními body (rok 2007) a 12,71 procentními body (rok 2005). Na konci roku 2009 činil 7,95 p.b Obr. 1: Vývoj míry nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, ČR Zdroj: MPSV ČR, ÚIV, vlastní výpočet Regionální rozdíly Jednotlivé kraje České republiky mají různou výši nezaměstnanosti. Rozdíly jsou dané zejména útlumem těžkého průmyslu a těžby v severních Čechách a severní Moravě, útlumem zemědělství nebo textilního průmyslu. V některých regionech zanikli velcí zaměstnavatelé, někde se podařilo vybudováním průmyslové zóny nebo pomocí podpůrných motivačních nástrojů přitáhnout nové investice. Je potřeba říci, že tyto rozdíly jsou dlouhodobě stabilní. Z pohledu jednotlivých krajů (viz Příloha 1) lze vysledovat stejné vlastnosti: míra nezaměstnanosti celková je vždy nižší než míra nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, obě míry mají zhruba stejný trend, jedná se o tvar paraboly s minimem v roce 2007 a lokálními maximy na začátku a konci sledovaného období (2005, 2009), největšího rozdílu je dosahováno na začátku (rok 2005), nejmenšího rozdílu je dosahováno v roce 2007, v letech 2008 a 2009 se rozdíl opět zvětšuje. Rozdíly mezi oběma mírami, jež lze považovat za penalizaci mladistvých a absolventů v porovnání s celkovou ekonomicky aktivní populací, jsou nejnižší pro hlavní město Praha (2,64 p.b. v roce 2007) a pro Moravskoslezský kraj (3,66 p.b. v roce 2007), nejvyšší pro Středočeský a Karlovarský kraj. Kraje s vysokou úrovní nezaměstnanosti Ústecký a Moravskoslezský sice vykazovaly vysoký rozdíl obou měr v roce 2005, pak se ale rozdíl snížil a nyní patří k těm spíše nižší. Naopak kraje s nižší nezaměstnaností Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, částečně Královéhradecký vykazují spíše vyšší rozdíly mezi mírami nezaměstnanosti, a tedy horší postavení mladistvých a nezaměstnaných. 4

5 Závěr Z uvedených skutečností lze vyvodit dva závěry. Jednak se ukazuje, že prezentovaný rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti celkovou a mladistvých a absolventů, který se zvyšuje od roku 2007 do roku 2009, potvrzuje, že ekonomická krize či fáze ekonomického cyklu recese působí na zhoršení podmínek pro mladistvé a absolventy na trhu práce. Ti jsou nezkušení, bez praktických znalostí a zaměstnavatelé vyhledávají spíše zkušené pracovníky; při propouštění přicházejí o místo jako první. Zhoršení ekonomických podmínek tedy zhoršuje jejich postavení na trhu práce ještě více než už osob s pracovními zkušenostmi. Výsledkem je tlak na pokles mezd absolventů a jejich dlouhodobá nezaměstnanost. Druhým závěrem, který vychází z porovnání jednotlivých krajů, je nepřímo úměrný vztah mezi mírou nezaměstnanosti celkovou a vybrané skupiny nezaměstnaných osob, konkrétně mladistvých a absolventů. To naznačuje, že je-li již tak situace na trhu práce v daném regionu špatná, pak je postavení mladistvých a absolventů sice horší než u průměru, ale nikoliv tolikrát horší, než je tomu u regionů s nižší nezaměstnaností. Je možné, že pozitivní situace na trhu práce je vykoupena výrazně horším postavením mladistvých a absolventů? Tento vztah lze označit za disproporcionální, ale je potřeba dále analyzovat, proč tomu tak je, protože se nenabízí jasné přímočaré vysvětlení. Literatura BERÁNKOVÁ, K MPSV harmonizuje vykazování míry nezaměstnanosti s EU. Tisková zpráva. MPSV ČR. [Online] [Cit ]. Dostupné na WWW: < BUCHTOVÁ, B. a kol Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing, s. ISBN FIALA, T., LANGHAMROVÁ, J Ekonomická aktivita mužů a žen od konce roku 2000 a vliv zvyšování důchodového věku. In: Demografie [CD-ROM] 52/1, s HAVLÍČEK, D. KRÁLÍČEK, T Jak měřit nezaměstnanost? V České republice se používají dvě základní metodiky pro měření nezaměstnanosti. Která je ta správná? Server ihned.cz. [Online] [Cit ]. Dostupné na WWW: < HOLMAN, R Ekonomie. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, s. ISBN JÍROVÁ, H Trh práce a politika nezaměstnanosti. Praha: Ediční vydání VŠE Praha, s. ISBN KOTÝNKOVÁ, M Trh práce na přelomu tisíciletí. 1. vyd. Praha: Vysoká škole ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2006, 256 s. ISBN: MACH, M Makroekonomie II pro magisterské (inženýrské) studium 1. a 2.část. Praha: Melandrium, ISBN MISKOLCZI, M Trends in Unemployment in the Czech Republic and Regions. In: Doucek, P., Chroust, G., Oškrdal, V. (eds.) IDIMT-2010, vol. 32, s Trauner Verlag, Linz MISKOLCZI, M Nezaměstnanost v ČR podle pohlaví, věku a vzdělání. In: Demografie, roč. 52, č. 4, s (bude publikováno). Nezaměstnanost a chudoba tíživě dopadá na mladistvé. Dokument MPSV ČR, převzato ze zprávy ILO Global employment trends for youth. [Online] [Cit ] Dostupné na WWW: < 5

6 SEZEMSKÝ, J. Materiály MPSV předložené na jednání Vlády ČR 23. března Tisková informace MPSV ČR ze dne 24.března [Online] [Cit ] Dostupné na WWW: < ŠICHTAŘOVÁ, M Jak měřit nezaměstnanost? V České republice se používají dvě základní metodiky pro měření nezaměstnanosti. Která je ta správná? Server ihned.cz. [Online] [Cit ]. Dostupné na WWW: < Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti Zdroje dat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Integrovaný portál MPSV, Zaměstnanost: Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV), 6

7 Příloha 1: vývoj míry nezaměstnanosti celkové a pro mladistvé a absolventy v jednotlivých krajích ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj 9% 8% 2 7% 2 6% 1 4% 3% 1 2% 1% Jihočeský kraj Plzeňský kraj 18% 16% 14% 12% 1 8% 6% 4% 2% 2 18% 16% 14% 12% 1 8% 6% 4% 2% Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj 2 18% Královéhradecký kraj 2 16% 14% 1 12% 1 1 8% 6% 4% 2% 2 Pardubický kraj 2 Vysočina

8 2 Jihomoravský kraj 2 Olomoucký kraj Zlínský kraj 3 Moravskoslezský kraj Obr. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti mladistvých a absolventů, ČR Adresa autora (-ů): Ing. Mgr. Martina Miskolczi, MBA Katedra demografie, VŠE v Praze Nám. W. Churchilla Praha 3 martina.miskolczi@seznam.cz martina.miskolczi@vse.cz Zdroj: MPSV ČR, ÚIV, vlastní výpočet 8