PRŮZKUM UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VUT V PRAXI

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ PRŮZKUM UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VUT V PRAXI pro rok ukončení studia Klára Šeďová Viktor Šeďa Schválil: Ing. Ladislav Janíček, PhD, MBA Ředitel CVP VUT v Brně Brno, květen 2003

2 Vedoucí projektu: Anna Lukáčová Autoři publikace: Klára Šeďová, Viktor Šeďa Realizační tým projektu: Klára Šeďová, Viktor Šeďa, Anna Lukáčová, Ladislav Janíček, Jaromír Pěnčík, Magda Baničová ISBN

3 OBSAH 1. ÚVOD TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST Teoretická část Kontext výzkumného problému Nezaměstnanost, nezaměstnanost vysokoškoláků a nezaměstnanost vysokoškolských absolventů v ČR Metodologická část Cíl výzkumu Metodologie výzkumu Základní výzkumné otázky Základní a výběrový soubor VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Návratnost Aktuální profesní situace absolventů VUT Aktuální pracovní status absolventů VUT Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT Sektory hospodářství, v nichž absolventi VUT nalezli uplatnění Nezaměstnaní Vstup absolventů VUT na trh práce Doba hledání prvního místa Způsob získání prvního místa Kvalifikovaná práce a kontakt s budoucím zaměstnavatelem při studiu Nástupní plat Uplatnění absolventů VUT na trhu práce Využívání nabyté kvalifikace Spokojenost s aktuálním místem Pociťovaná obtížnost hledání nového místa Současné příjmy Platová dynamika Index uplatnění Vysokoškolská příprava ve vztahu k praxi Deficitní oblasti Celková míra deficitu Faktory deficitních oblastí Perspektivy dalšího vzdělávání Zájem o další vzdělávání na VUT Zájem o doktorské studium Stávající kvalifikační deficity Shrnutí nejdůležitějších výsledků ZÁVĚR...54 LITERATURA PŘÍLOHY..56 Příloha č. 1: Seznam použitých zkratek..56 Příloha č. 2: Dotazník. 57 2

4 1. ÚVOD Vysoké učení technické v Brně (VUT) patří mezi největší a nejstarší veřejné vysoké školy v České republice a o studenty rozhodně nemá nouzi. V současné době stále pokračuje růst významu vysokého školství nastartovaný již v 90. letech minulého století. Poptávka po vysokoškolském vzdělávání neustále roste a vysoké školy v ČR stále nejsou schopny zájem uchazečů plně uspokojit. Mohlo by se tedy zdát, že se vysoké školy při trvalém růstu zájmu o jejich služby a obecně nízké nezaměstnanosti vysokoškoláků nemusejí příliš pídit po informacích o uplatnění svých absolventů v praxi. To ale neplatí pro ty z nich, které se orientují na budoucnost a kvalitu svých služeb, a uvědomují si značnou a stále akcelerující dynamiku na pracovních trzích v praxi svých oborů, což platí pro technické obory možná dvojnásob. VUT je školou univerzitního typu a poskytuje převážně technické vzdělání na osmi fakultách. V brněnském vysokém školství je po Masarykově univerzitě hned druhou největší vysokou školou a pokud se má v obecných věcech v rámci lokálního prostředí s někým srovnávat, pak právě s touto školou. V celorepublikovém kontextu patří spolu s Českým vysokým učením technickým v Praze a Vysokou školou báňskou - technickou univerzitou v Ostravě ke třem největším technickým univerzitám u nás. 1 Zdálo by se tedy, že významná konkurence je dostatečně vzdálená. Brněnské vysokoškolské prostředí je ovšem specifické právě hustotou vysokých škol. Brno je po Praze druhým nejvýznamnějším univerzitním a studijním centrem v zemi. To je vzhledem k velikosti a významu města sice přirozené, ale podíváme-li se na počty vysokých škol a jejich studentů, zjistíme, že je jich v přepočtu na počet obyvatel města Brna vůbec nejvíce v celé republice. Řada potencionálních studentů si dnes vybírá vysokou školu podle její pověsti a kvality a její vzdálenost v měřítku malé České republiky často nehraje významnější roli. A co může být lepším měřítkem skutečné kvality školy a její vizitkou, než právě uplatnění jejích absolventů v praxi? Tato studie si klade za cíl prověřit uplatnění absolventů VUT v praxi a zhodnotit tak jejich úspěšnost na pracovním trhu. Věříme, že ty z vás, kteří se o Vysoké učení technické teprve zajímáte, výsledky předkládané studie zaujmou a ty z vás, kteří s VUT již máte něco do činění, ať už pracovně nebo studijně, zároveň potěší. 1 Zatím méně významná je Technická univerzita v Liberci. Technické vzdělání poskytují i některé další vysoké školy, například Západočeská univerzita v Plzni na některých svých fakultách. 3

5 2. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ ČÁST 2. 1 Teoretická část Kontext výzkumného problému Kontext výzkumného problému je možné pracovně rozčlenit do několika dimenzí. Základní dimenze jsou ŠKOLA a PRAXE, dimenze ze kterých se tyto odvozují pak OBOR a TRH PRÁCE. Vzájemný vztah těchto oblastí můžeme vyjádřit v následujícím schématu. 2 ŠKOLA PRAXE OBOR TRH PRÁCE Stěžejní výzkumnou dimenzí našeho šetření je PRAXE. Svoji praxi (uplatnění) si absolvent volí z jedné strany na základě své vysokoškolské přípravy, ale v důsledku je praxe determinovaná především požadavky pracovního trhu. Jinými slovy absolvent volí z možností, které mu trh práce fakticky nabízí. Aktuální uplatnění absolventa na trhu práce tak může být značně vzdáleno od jeho vlastních představ a nemusí se dokonce shodovat s jeho vysokoškolskou přípravou (méně kvalifikovaná práce nebo práce mimo obor). Právě míra shody vysokoškolské přípravy s působením absolventů v praxi - kvalifikovanou prací v oboru - je významným měřítkem jejich uplatnění. Dimenzi OBOR chápeme jako komunitu odborníků, kteří daný obor tvoří, a její kulturu. Vysoké školy plní ze své povahy v zásadě dvojí funkci (viz. 1 zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách). Předně je to funkce kvalifikační přípravy, výuky studentů daného oboru, 2 Samozřejmě nesmíme zapomenout na to, že vztahy mezi načrtnutými dimenzemi nejsou jednostranné, ale vzájemné. Vždy existuje různě silná zpětná vazba mezi jednotlivými dimenzemi. Navíc jednotlivé dimenze se ve skutečnosti značně prolínají. Schéma je tedy nutné brát pouze jako jednovrstevné zjednodušení reality, které se nepokouší o její komplexní vyčerpávající popis. Nicméně hlavní vztahy mezi jednotlivými dimenzemi platí hypoteticky tak, jak jsou popsány. 4

6 tedy funkce vzdělávací. Aby tuto funkci mohla vysoká škola perspektivně vykonávat, musí také zajistit dynamický růst svých oborů po odborné stránce. Plní tedy paralelně funkci vědeckovýzkumnou, která zajišťuje teoretické a empirické bádání a pokrok v daných oborech. Tuto funkci zajišťuje vědeckovýzkumná komunita, která je v různých oborech v různé míře propojena s běžnou praxí daného oboru v jeho hospodářské aplikaci. 3 Nesmíme také zapomenou, že výzkum a vývoj realizovaný na vysokých školách (tedy dimenze OBOR) je významnou dynamickou silou působící na praxi - aplikaci oboru - a tedy i na pracovní trh. To, jakým způsobem a do jaké míry je oborová komunita provázaná s vnějším pracovním trhem, do značné míry určuje, jestli je vysokoškolská příprava studentů zaměřena spíše prakticky, tedy podle požadavků trhu práce. Dimenze OBOR tímto způsobem přímo ovlivňuje dimenzi ŠKOLA, se kterou je úzce propojen. Dimenzí ŠKOLA máme na mysli celkovou vysokoškolskou přípravu, která se neomezuje jen na přípravu odbornou. Odborná oborová příprava je sice v rámci studia stěžejní, ale škola by měla studenty vybavit i po jiných než čistě odborných stránkách a má i další pedagogické funkce, včetně funkcí nezamýšlených. Škola má vytvářet u studentů určité znalosti a dovednosti čili kvalifikační předpoklady na základě daného oboru a tím u studentů spoluvytváří určitá očekávání, jak se mohou uplatnit na trhu práce. Tato očekávání jsou v různé míře realistická, což opět závisí především na praktičnosti zaměření oboru. Tedy na tom, jak se obor přizpůsobuje podmínkám hospodářství a trhu práce, či jak moc je daná pedagogická komunita, která obor vyučuje, svázána s vnějším pracovním trhem. 4 Můžeme vyslovit hypotézu, že u technických oborů je jejich poměr k hospodářské aplikaci a pracovnímu trhu výrazně flexibilní. Předestřené schéma bylo důležité pro pracovní operacionalizaci výzkumného problému. Je ovšem také významné pro obecný rámec interpretace sebraných a analyzovaných dat. Musíme si být vědomi jistých omezení korespondence přípravy a praxe plynoucích ze vzájemných vztahů jednotlivých dimenzí. Školní příprava musí usilovat o respektování požadavku co nejlepšího uplatnění absolventů na pracovním trhu. Zároveň musí umožňovat vnitřní růst vlastního oboru, tedy aby se nejlepší studenti mohli zapojit do jeho vědeckovýzkumné komunity. Ta může být praktikování oboru na vnějším pracovním trhu ovšem v některých případech značně odcizena a může se tak stát do jisté míry samoúčelnou. Zvláště pak, pokud vědečtí pracovníci neprojdou dostatečnou běžnou praxí před započetím výzkumné činnosti. Základní dilema provázanosti teorie a praxe a jeho řešení zůstává patrně jedním z nejdůležitějších úkolů, před kterým vysoké školy stojí. 3 Vysokoškolští učitelé se mohou kromě výuky zabývat buď čistě vědeckým výzkumem, nebo může jít spíše o externisty, kteří běžně praktikují obor v jeho skutečné hospodářské aplikaci. 4 Pro názornost můžeme uvést příklad oboru, který je definován čistě akademicky, neboť prakticky nemá žádné aplikované uplatnění, a tedy i zastoupení na vnějším (mimouniverzitním) trhu práce. Takovým oborem je filozofie. Jinak je tomu právě u technických oborů, které se vyznačují silnou hospodářskou aplikací, a tedy i zastoupením na vnějším pracovním trhu. Jejich kvalifikační dimenze je definována v daleko větší míře hospodářskou aplikací těchto oborů. Ovlivnění vysokoškolské přípravy ovšem není přímé, ale realizuje se zprostředkovaně, přes daný obor - oborovou komunitu. Profilace vysokoškolské přípravy tak není ani u technických oborů zcela flexibilní vzhledem k požadavkům hospodářské aplikace a pracovního trhu. 5

7 Nezaměstnanost, nezaměstnanost vysokoškoláků a nezaměstnanost vysokoškolských absolventů v ČR Počátkem roku 2003 překročila poprvé v historii České republiky obecná míra nezaměstnanosti hranici 10%. Bez práce je zhruba osob. Přitom až do konce roku 1996 se dařilo držet velmi nízkou míru nezaměstnanosti pod hranicí 3,5 % (zhruba nezaměstnaných). Začátkem roku 1997 ovšem nezaměstnanost poprvé dosáhla hranice 4 % a překročila počet 200 tisíc lidí bez práce. Od té doby nastává kontinuální růst nezaměstnanosti v ČR, který se daří zastavovat zatím vždy jen krátkodobě v sezónních výkyvech 5. Slibný vývoj na konci roku 2000, kdy se podařilo opět stlačit míru nezaměstnanosti pod hranici 9 %, která byla překročena o rok dříve, se zastavil počátkem léta Dnes máme tedy více než půl milionu nezaměstnaných a nedá se očekávat, že se situace v blízké době podstatně zlepší. Průměrné míry nezaměstnanosti v letech (%) ,6 9 8,6 9, ,1 5 4, , Zdroj: Vlastní výpočet podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí ČR míra nezaměstnanosti (%) 3 3,1 4,4 6,1 8,6 9 8,6 9,2 rok Pro náš výzkum jsou důležitá především data z let , neboť v centru našeho zájmu stojí absolventi právě z těchto ročníků. Můžeme konstatovat, že naši absolventi vstupovali na trh práce v obtížné situaci v letech charakterizovaných dosud nejvyšší nezaměstnaností (kolem 9 %), přičemž rozdíly mezi mírami nezaměstnanosti v jednotlivých letech nejsou významné. 5 Nezaměstnanost je zpravidla nejvyšší na přelomu roku a nejnižší počátkem léta (viz. 6

8 Neustává vysoký zájem o vysokoškolské studium, kdy poptávka po něm stále asi dvojnásobně převyšuje nabídku. Celkový počet vysokoškolských studentů v denní formě bakalářského a magisterského studia vzrostl v ČR v letech o plných 80 %. Celkový počet absolventů se ale ve stejné době zvýšil jen o 45 %. 6 Tato disproporce je částečně vysvětlitelná fázovým posunem několika let mezi přijetím a absolutoriem. Dále tím, že řada studentů je přijata a zapsána na více vysokých škol současně. Je ovšem zřejmé, že vzrostl podíl studentů, kteří studium ukončí předčasně, a zároveň se prodloužila doba studia. Počty absolventů vysokých škol v ČR letech (bakalářské a magisterské studium v denní formě) Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání 7 Absolventi vysokých škol rok Zatímco celková obecná míra nezaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva sezónně mírně kolísá tak, že nejvyšší je zpravidla na přelomu roku a nejnižší počátkem léta, míra nezaměstnanosti vysokoškolských absolventů má zcela opačný průběh. Nejnižší je v dubnu a nejvyšší v září. Tyto rozdíly v průběhu roku jsou přitom značné - více než dvojnásobné. To je dáno tím, že nejvíce vysokoškoláků absolvuje počátkem léta a poté se postupně zapojuje do pracovního trhu. Uvádíme tedy zjištěné stavy nezaměstnaných absolventů v dubnu, kdy zůstávají nezaměstnaní většinou pouze ti absolventi, které trh práce v průběhu roku ještě nestačil absorbovat. 6 Dostupné online: 7 Dostupné online: Vývoj počtů a struktury absolventů vysokých škol je zde podrobně zpracován. 7

9 Počty nezaměstnaných absolventů vysokých škol - stav v dubnu Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání 8 Nezaměstnaní absolventi VŠ (duben) rok Známe-li počty absolventů vysokých škol a počty nezaměstnaných absolventů, můžeme z nich snadno odvodit míru nezaměstnaných absolventů vysokoškoláků. Zjištěná data uvedená v následujícím grafu sice sahají jen do roku 1999, ale můžeme si povšimnout, že v tomto roce je míra nezaměstnanosti absolventů oproti polovině 90. let v podstatě trojnásobná. 8 Dostupné online: 8

10 Míra nezaměstnaných absolventů vysokých škol (podle evidence nezaměstnaných v dubnu a počtu absolventů za celý rok) ,04 % , ,69 2,74 3, Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ (%) 2,69 2,74 3,33 5,19 9,04 rok Jak vyplývá z následujícího grafu, míra nezaměstnanosti vysokoškoláků zůstává relativně nízká - v roce 1999 dosáhla pouhých 3 % 9. Při interpretaci uvedených dat přitom nesmíme zapomenout na fakt, že podíl vysokoškoláků v ekonomicky aktivní populaci stoupá. Každopádně jsou na tom vysokoškoláci ze všech vzdělanostních skupin zdaleka nejlépe. Na konci roku 2000 bylo nezaměstnáno 21,2 % lidí se základním vzděláním a 5,8 % lidí se středním odborným vzděláním (Sirovátka, Nekuda 2002 : 6) 9 Přitom na konci roku 2000 činil podíl nezaměstnaných vysokoškoláků 2,6% (Sirovátka, Nekuda 2002 : 6) 9

11 Vývoj celkové míry nezaměstnanosti, míry nezaměstnanosti vysokoškoláků a absolventů vysokoškoláků v letech 1995 až ,6 míra nezaměstnanosti (%) ,1 2,7 2,7 1,2 1,1 1,5 3,3 4,4 2,2 5,2 6, vysokoškoláci mezi ekonomicky aktivními absolventi vysokoškoláci celkem (ekonomicky aktivní) Pokud jde o základní charakteristiku uplatnění na trhu práce - tedy míru nezaměstnanosti, můžeme uzavřít, že ve vysokoškolské populaci zůstává tato na velmi nízké úrovni. Nezaměstnanost absolventů vysokých škol sice přibližně kopíruje nárůst celkové obecné míry nezaměstnanosti, ale můžeme předpokládat, že ve sledovaném čtyřletém intervalu se bude její agregovaná míra blížit nízké nezaměstnanosti vysokoškoláků, neboť většina nezaměstnaných absolventů najde práci již během prvního roku po absolutoriu. Jinými slovy můžeme vyslovit hypotézu, že absolventi VUT z let budou vykazovat jako celek velmi nízkou míru aktuální nezaměstnanosti Metodologická část Cíl výzkumu Cílem výzkumu uplatnění absolventů VUT je získat základní informace o jejich pozici na trhu práce. Výzkumné téma se dělí na několik hlavních dimenzí. Jednak jsou to vstupní zkušenosti absolventů, tedy to, jakým způsobem a jak rychle získávali své první zaměstnání a jednak aktuální uplatnění, tedy to, za jakých podmínek jsou momentálně zaměstnáni a nakolik cítí svoji pozici na trhu práce jako silnou a uspokojivou. Dalším cílem projektu je zjistit, jak absolventi zpětně hodnotí míru korespondence vysokoškolské přípravy s požadavky praxe. Všechny výše uvedené problémy jsou sledovány souhrnně v rámci celé školy a po jednotlivých fakultách, což poskytuje možnost jejich srovnání. 10

12 Výsledkem projektu by tedy měl být elementární přehled o tom, jak vybaveni odcházejí studenti VUT, respektive jednotlivých fakult, do praktického profesního života a jak v něm prospívají. Tento projekt navazuje na šetření realizované na VUT v roce 1999 a pokládá tak seriózní základ přepokládaného pravidelného longitudinálnímu výzkumu Metodologie výzkumu Výzkum byl pojat jako statistické reprezentativní šetření. Návrh a vedení celého výzkumného projektu podléhaly standardním sociologickým postupům kvantitativního výzkumu a byly řešeny praktikujícími výzkumníky. Obsahová struktura výzkumu naplňuje jeho vytčené cíle. Především byla provedena důkladná operacionalizace výzkumného problému tak, aby výsledky šetření bylo možno srovnat jak z předešlým výzkumem z roku 1999, který zjišťoval uplatnění absolventů VUT z let , tak z obdobným výzkumem uplatnění absolventů, provedeným na brněnské Masarykově univerzitě přesně přede dvěma roky. 11 S Masarykovou univerzitou se VUT může srovnávat jednak v obecné rovině - má totiž podobný počet absolventů a jednak i mezifakultně a to zejména v případě Fakulty informatiky MU a Ekonomicko-správní fakulty MU, protože na VUT existují fakulty s obdobným zaměřením Základní výzkumné otázky V rámci výzkumného tématu Uplatnění absolventů VUT na trhu práce byly stanoveny následující základní výzkumné otázky: 1) Jak absolventi VUT vstupují na trh práce? 2) Jak se absolventi VUT uplatňují na trhu práce? 3) Jak absolventi VUT zpětně ve vztahu k praxi hodnotí svoji vysokoškolskou přípravu? 4) Jaké perspektivy dalšího vzdělávání se před absolventy VUT otevírají? 1. Jak absolventi VUT vstupují na trh práce? Tato otázka si klade za cíl popsat některé důležité okolnosti vstupu na trh práce. Základním údajem je doba, za kterou absolventi jednotlivých fakult nalézají své první místo. Pro potřeby poradenské práce je zásadní také údaj o tom, jakým způsobem své první místo získali. S těmito údaji souvisí také skutečnost, zda absolventi pracovali v oboru již v době svého studia a také zda měli již v této době kontakt se svým budoucím zaměstnavatelem. Dále je zjišťována výše nástupního platu. 2. Jak se absolventi VUT uplatňují na trhu práce? V rámci této otázky jsou sledovány základní údaje o aktuální profesní situaci absolventů VUT: aktuální pracovní status (podíl nezaměstnaných, zaměstnanců, podnikatelů, dále 10 Do tohoto výzkumného šetření však byly zahrnuty pouze tři fakulty: FAST, FSI a FEI (dnes rozdělená na FEKT a FIT). 11 Výzkum uplatnění absolventů Masarykovy univerzity byl realizován pro ročníky pouze magisterského denního studia. Vzhledem k tomu, že 97,5% respondentů našeho šetření uvedlo, že jsou absolventy právě magisterského studia, dá se uplatnění absolventů obou největších brněnských univerzit dobře porovnávat. Jak uvidíme dále, oba výzkumy jsou si v mnohých svých parametrech i výsledcích velmi podobné. 11

13 studujících atd.), typy podniků či firem (podle vlastnictví i podle sektoru trhu práce), v nichž nacházejí uplatnění, a celková doba jejich nezaměstnanosti v průběhu let, které je dělí od absolutoria. Dále jsou sledovány některé ukazatele kvality praktického uplatnění absolventů VUT, tedy to, jak dobře a uspokojivě se absolventi dokázali na trhu práce prosadit. Jako důležité měřítko uplatnění sledujeme výšku platů - nástupních i aktuálních. Dále se zajímáme o to, do jaké míry využívají absolventi nabytou kvalifikaci. Jako subjektivní ukazatele kvality uplatnění jsme dále zvolili míru spokojenosti se stávajícím místem a sebehodnocení ve vztahu k případnému hledání nového místa. Tyto položky jsou vyhodnocovány jednak samostatně, jednak vytvářejí sumační index uplatnění, jehož cílem je podat komplexnější informaci o tom, jak dobře a sebejistě si absolventi na trhu práce vedou. 3. Jak absolventi VUT zpětně ve vztahu k praxi hodnotí svoji vysokoškolskou přípravu? Cílem této otázky je zjistit do jaké míry se kompetence získané na vysoké škole překrývaly s kompetencemi požadovanými v praxi. Tedy to, jak dobře škola své absolventy pro praxi vybavila a co jim ve školní přípravě z tohoto hlediska chybělo. Tento cíl je ošetřen v prvé řadě prostřednictvím indexu deficitu, který v několika klíčových oblastech zjišťuje, co respondentům z profesního hlediska chybělo bezprostředně po nástupu do praxe. Identifikujeme tak oblasti, ve kterých VUT vypravuje své absolventy do praxe adekvátně respektive méně adekvátně připravené. Index zahrnuje následující položky: - teoretické odborné znalosti - praktické odborné dovednosti - komunikační dovednosti - manažerské dovednosti - ovládnutí technického softwaru - schopnost analyzovat a řešit problémy - prosazování na trhu práce - jazyková příprava 4. Jaké perspektivy dalšího vzdělávání se před absolventy VUT otevírají? Cílem této otázky je zjistit, zda absolventi pociťují potřebu dalšího vzdělávání. Sledujeme jejich zájem o další zvyšování kvalifikace - doktorské studium nebo kurzy v rámci celoživotního vzdělávání na VUT. Zjišťujeme také, v jakých oblastech pociťují momentálně největší nedostatky. To nám umožní odhadnout směr, kterým by se jejich další vzdělávání mělo ubírat. Sledovány jsou následující oblasti: - teoretické odborné znalosti - praktické odborné dovednosti - komunikační dovednosti - manažerské dovednosti - ovládnutí technického softwaru - schopnost analyzovat a řešit problémy - prosazování na trhu práce - jazyková příprava - hlubší znalosti humanitních oborů 12

14 Základní a výběrový soubor Při tvorbě výběrového souboru byla zohledněna jak velikost jednotlivých fakult, tak rozložení absolventů podle pohlaví tak, aby vybraný soubor byl reprezentativní a pokud možno rovněž obsahoval pro analýzu dostačující množství respondentů z méně početných skupin. Výběr vzorku vycházel z faktické struktury absolventů (viz. tabulka základního souboru) a respektoval následující logiku. Absolventi fakult FIT, FCH, FA, FAVU byli vybráni všichni. 12 Absolventky (ženy) byly vybrány všechny z fakult FSI a FEKT. Absolventky (ženy) fakulty FAST byly zredukovány krokem vyřazena byla v roce 1999 každá 8., v roce 2000 každá 7., v roce 2001 a 2002 každá 6. absolventka. Zbylí absolventi, tj.z FAST (mimo žen), FSI, FEKT a FP byli zredukováni takto: v roce 1999 byl vyřazen každý 7., v roce 2000 každý 6. a v roce 2001 a 2002 každý 5. absolvent, neboť je známo, že s prodlužující se dobou od absolutoria se návratnost snižuje (Sirovátka, Nekuda 2002 : 13). Ve výběrovém souboru jsou zahrnuti rovněž všichni absolventi, kteří v daném období absolvovali na VUT více než jedenkrát - je jich 194. Absolventi VUT podle ročníků, fakult a pohlaví - základní soubor 13 rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 celkově fakulta celk. ženy muži celk. ženy muži celk. ženy muži celk. ženy muži FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkem Absolventi VUT podle ročníků, fakult a pohlaví - výběrový soubor rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 celkově fakulta celk. ženy muži celk. ženy muži celk. ženy muži celk. ženy muži FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkem Pokud tito absolventi absolvovali později další studium na jiné fakultě, pak se započítávají do té fakulty, kde absolvovali nejpozději. 13 Mezi absolventy nejsou zařazeni absolventi doktorského studia, dále absolventi bakalářského studia, kteří mají v současné době rozestudované další studium a zahraniční absolventi (s údajem kód státu trvalého bydliště, kterým není Česká republika). 13

15 POZNÁMKA: Fakticky bylo obesláno 5992 respondentů, protože 8 jich bylo vyloučeno kvůli špatně zadané adrese v tiskárně. Konečná velikost výběrového souboru je tedy Celkem bylo tedy obesláno téměř 6000 absolventů z 7323, takže celkový objem výběrového souboru tvoří převážnou většinu 82 % - velikosti souboru základního. Můžeme uzavřít, že velikost a způsob výběru výběrového souboru zajišťuje jeho dostatečnou reprezentativnost. 14 Šetření z Masarykovy univerzity pracovalo s výběrovým souborem 5500 absolventů, což činilo asi 85 % základního souboru (viz Sirovátka, Nekuda 2002 : 13). 14

16 3. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Návratnost Absolventi VUT podle ročníků, fakult a pohlaví - návratnost rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 celkově fakulta celk. ženy muži celk. ženy muži celk. ženy muži celk. ženy muži FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU kombin ace fakult celkem POZNÁMKA: 52 respondentů neuvedlo ročník absolutoria a 4 respondenti vystudovanou fakultu, ostatní data ovšem uvedli. Celkem bylo tedy sebráno 3500 dotazníků. 177 respondentů uvedlo více než jednu vystudovanou fakultu. Šlo o tyto kombinace FSI - FP (n = 19), FSI - FEKT (n = 16), FEKT - FP (n = 17), FCH - FP (n = 3), FAST - FP (n = 2) a FSI - FEKT - FP (n = 1). Sběr dat proběhl v březnu a dubnu 2003 formou poštovní ankety ve dvou po sobě následujících obesláních všech respondentů. Technickou zajímavostí sběru dat bylo, že všichni oslovení respondenti měli současně možnost vyplnit dotazník na webových stránkách Centra vzdělávání a poradenství VUT. Tuto možnost využilo plných 1050 respondentů, což činí 30 % všech sebraných dotazníků. Z 5992 rozeslaných dotazníků jich nenalezlo adresáta. Sebráno bylo přesně 3500 správně vyplněných dotazníků. To představuje velmi dobrou návratnost 58,4 %. Při odečtení slepých dotazníků od výběrového souboru (n = 5810) je pak faktická návratnost 60,2 %. 16 Můžeme konstatovat, že s ohledem na použitou techniku se podařilo docílit velmi dobré návratnosti a tím také poměrně dobré reprezentativnosti výzkumu. Srovnáme-li dosaženou návratnost s výzkumem absolventů VUT z roku 1999, pak jde o značný pokrok. Návratnost předešlého výzkumu byla pouhých 24,9 %. Nicméně je korektní podotknou, že i když o většině výběrového souboru máme potřebná data, o velké části výběrového souboru 40 % respondentů - nám tyto data chybí. Je možné, že ti, kteří neodpověděli, se ve svém úhrnu v určitých podstatných vlastnostech signifikantně liší od sebraného výzkumného vzorku. O těchto lidech nejsme bohužel schopni podat žádné další informace. 15 Toto číslo je velmi realistické a souvisí především s běžnou migrací. Můžeme ho srovnat se 170 nedoručenými dotazníky u výzkumu absolventů na Masarykově univerzitě (srv. Sirovátka, Nekuda 2002 : 14). 16 Výzkum na Masarykově univerzitě docílil téměř shodné návratnosti - 62,8 % (srv. Sirovátka, Nekuda 2002 : 14), přičemž je třeba si uvědomit, že na MU byla většina absolventů žen (asi 60 %), u kterých bývá návratnost zpravidla vyšší, kdežto na VUT tvoří většinu absolventů muži (asi 80 %). 15

17 Z respondentů, kteří odpověděli, bylo 97,2 % absolventů magisterského stupně, 2,8 % absolventů bakalářského stupně. Rozložení bakalářů a magistrů podle fakult proto uvádíme v absolutních počtech. fakulta bakalářský stupeň magisterský stupeň FA FEKT FCH FIT 1 85 FP FAST FSI FAVU 2 29 celkem Aktuální profesní situace absolventů VUT Cílem této části je poskytnout základní údaje o aktuální profesní situaci absolventů VUT: aktuální pracovní status (podíl nezaměstnaných, zaměstnanců, podnikatelů, dále studujících atd.), typy zaměstnavatelů, sektor hospodářství, v němž se absolventi uplatňují. Dílčím cílem je také přinést informace o skupině nezaměstnaných absolventů VUT Aktuální pracovní status absolventů VUT Aktuální pracovní status absolventů VUT (n = 3495) rodičovská dovolená 2% vojenská/civilní služba 7% nezaměstnaný 3% jiné 1% student 13% zaměstnanec a podnikatel 4% zaměstnanec 64% podnikatel 6% 16

18 aktuální pracovní status FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkově zaměstnanec 39,4 66,0 61,8 41,9 66,6 66,9 67,8 33,6 64,9 podnikatel 32,1 3,7 2, ,6 2,6 43,3 5,6 zaměstnanec a podnikatel 8,3 4,6 1,0 5,8 8,5 3,7 2,8 6,6 4,3 student 4, ,6 22 7,8 11,6 13,0 6,6 12,6 rodičovská dovolená 11,0 1,5 3,2 0 5,6 2,3 1,1 3,3 2,0 vojenská/civilní služba 0,9 8,3 3,8 21 2,5 6,1 9,0 3,3 7,0 nezaměstnaný 0,9 1,5 2,7 1,2 2,8 2,9 2,1 3,3 2,5 jiné 2,8 0,4 1,2 1,1 1,2 0,9 1,6 0 1,1 celkem Většina absolventů VUT se nachází v zaměstnaneckém poměru. Procento podnikatelů je oproti zaměstnancům na všech fakultách s výjimkou FA a FAVU řádově nižší. Pracuje nebo podniká celkem 74 % respondentů. 17 Tři čtvrtiny dotázaných absolventů je tedy aktivně zapojeno na pracovním trhu. U těch, kteří uvádějí zároveň zaměstnanecký poměr a podnikání, lze považovat ve většině případů za hlavní zaměstnanecký poměr. Jinými slovy, podnikáním si při zaměstnání pouze přivydělávají. Několik respondentek na rodičovské dovolené (n = 76) uvádí, že zároveň pracují (n = 9) nebo podnikají (n = 2). Početnější je skupina studentů, kteří současně pracují nebo podnikají (n = 128 tj. 29 % ze všech, kteří v současné době studují). Celkem dosud nepracovalo 25,9 % (n = 552) respondentů (vojenská/civilní služba, rodičovská dovolená, nezaměstnaní a absolventi pokračující ve studiu bez dosavadní pracovní zkušenosti). Z aktuálně nezaměstnaných dosud nepracovalo 53,6 % (n = 45). 17 Naprosto totožné jsou výsledky výzkumu z Masarykovy univerzity (srov. Sirovátka, Nekuda 2002 : 17). 17

19 Aktuální zaměstnavatel absolventů VUT Firma/organizace, kde absolventi VUT aktuálně pracují (n = 2829) podniká s vlastními zaměstnanci 2% podniká samostatně 5% nevládní 0% kombinace možností 3% jiné 1% státní/veřejná 12% zahraniční/nadnárodní 15% česká se zahraničním kapitálem 15% česká soukromá 47% firma/organizace kde FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkově absolventi pracují státní/veřejná 6,3 10,9 37,8 10, ,4 11,8 česká soukromá 54,2 43,2 26,7 54,5 33,9 61, ,7 47,4 česká se zahr. kap. 1 16,5 17 7,3 18,7 10,2 20,4 7,1 14,9 zahraniční/nadnárodní 3,1 20,5 13,3 10,9 18,4 6,7 18,5 0 14,7 nevládní 1 0, ,9 0,3 0,3 7,1 0,4 podniká samostatně 27 4,1 3,7 5,5 3,2 5,7 2,2 39,3 5,4 podniká se zaměstnanci 0 1,4 0,7 3,6 3,5 1,3 1 3,6 1,6 kombinace možností 4,2 2,2 0,8 5,5 7,1 1,2 1,2 10,8 2,6 jiné 3, ,8 1,3 0,8 1,4 0 1,2 celkem Absolventi jsou zaměstnáni v různých typech organizací či firem. Zhruba polovina pracujících absolventů pracuje v českých soukromých firmách případně živnostech ( česká soukromá, podniká s vlastními zaměstnanci, podniká samostatně ). Drtivá většina pracujících absolventů - 84% - působí v privátní sféře. Pouze 12 % respondentů působí ve státní či veřejné sféře, přičemž pouze 0,4 % (n = 11) z nich v nevládních organizacích. Rozdíly mezi fakultami jsou dány tím, jaké typy investorů ovládají jednotlivá odvětví - například ve strojírenství působí řada zahraničních/nadnárodních firem nebo firem se zahraničním kapitálem (zaměstnávají 38,9 % absolventů FSI), naopak architektura je doménou českých firem a samostatného podnikání. 18

20 Sektory hospodářství, v nichž absolventi VUT nalezli uplatnění Sektor hospodářství, kde absolventi VUT aktuálně pracují (n = 2746) zemědělství 1% jiné 14% státní služby 10% průmysl 46% komerční služby 21% výzkum a vývoj 8% sektor FA FEKT FCH FIT FP FAST FSI FAVU celkově hospodářství průmysl 14,3 38,4 26,6 5,7 24,6 51,6 65,8 8,3 45,4 výzkum a vývoj 0 19,1 19,3 24,5 1,6 1,6 9,1 4,2 8,4 komerční služby 19,0 27,1 14,9 49,0 53,0 10,2 11,9 45,8 21,4 státní služby 8,3 7,8 22,2 11,3 12,5 11,5 5,2 33,3 9,7 zemědělství 0 0,2 3,0 0 0,3 0,5 0,3 4,2 0,5 jiné 58,4 7,4 14,0 9,5 8,0 24,6 7,7 4,2 14,6 celkem Skoro polovina 46 % - pracujících absolventů působí v průmyslu, což je pochopitelné vzhledem k technickému zaměření školy. Téměř třetina absolventů působí v sektoru služeb ( komerční služby, státní služby ). Překvapivě vysoký podíl absolventů nachází uplatnění ve špičkovém sektoru výzkumu a vývoje. Při bližším pohledu na rozložení mezi fakultami však vidíme, že se takto uplatňují především absolventi FIT, FCH a FEKT, s odstupem následovaní ještě absolventy FSI. Z ostatních fakult směřuje do výzkumu jen malé procento absolventů. V primárním, zemědělském sektoru pracuje pouze 0,5 % (n = 14) respondentů. Bohužel poměrně vysoká část respondentů 14 % - se nenašla v přímo nabízených odpovědích, což může jejich vykázané podíly mírně zkreslovat. 19