MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE. Historie Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově Diplomová práce

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA HISTORIE Historie Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Vypracovala: Doc. PhDr. František Čapka, CSc. Brno Isabela Klečková

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne:... podp is 2

3 ÚVOD Tato diplomová práce přehledně zpracovává dějiny Základní školy Jana Amose Komenského v Kyjově od jejího vzniku v roce 1953 až po současnost. Zachycuje vývoj a proměny školy a věnuje se nejzajímavějším událostem v její historii. Škola J. A. Komenského je jednou ze tří kyjovských základních škol. Vybrala jsem si tuto školu, protože je mi blízká a mám k ní citový vztah. Když se vysloví slovo škola, vybaví se mně právě tato. Mám k tomu hned několik důvodů. Je to škola mého dětství, kde jsem se začala učit číst, psát a počítat. Tady započaly svou školní docházku obě moje děti. A když jsem se poprvé postavila za katedru, bylo to právě v této škole, v ní jsem také odučila nejvíce let ze své učitelské praxe. Pro lepší orientaci a pochopení problematiky školství vychází práce z dějin českého školství od roku 1945 do roku Následně popisuje vývoj školství na Kyjovsku a líčí historii budov, do kterých byla nově vzniklá škola v minulosti umístěna. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá dějinami českého školství v letech Opírá se o práci Stanislava Julínka Základy oborové didaktiky dějepisu. Školský systém v uplynulých čtyřech desetiletích prošel specifickým vývojem. Poznamenaly ho politické změny po druhé světové válce, které byly důsledkem ideově rozděleného světa. Druhá kapitola je věnovaná části historie školství v regionu, tedy na Kyjovsku. Počátky školství zde byly spojeny s vlivem církve a především se špatným hmotným zabezpečením učitelů. Škola byla dlouho považována ze strany rodičů za zbytečnou a do jisté míry i nežádoucí. Trvalo dlouho než začala stoupat prestiž učitelského povolání ve společnosti. Její podkapitola líčí historii školních budov. Vznik budovy gymnázia je spjat s rokem 1898 a výstavba národní chlapecké školy s rokem Obě budovy byly postaveny s myšlenkou, 3

4 že vzděláním mládeže bude vzkvétat blaho obce a vlasti. Původně zde sídlila chlapecká národní škola a gymnázium. V roce 1953 se do této budovy nastěhovala nově založená Osmiletá střední škola Kyjově, později Základní devítiletá škola v Kyjově a nynější Základní škola J. A. Komenského v Kyjově. Tato kapitola čerpá z práce Rudolfa Hurta Kyjovsko a z pramenů Státního okresního archivu. Poslední kapitola obsahuje vývoj Základní školy J. A. Komenského v Kyjově od jejího vzniku roku Na základě školského zákona z roku 1953 o školské soustavě a vzdělávání učitelů byly v Kyjově založeny dvě všeobecně vzdělávací školy. Práce se soustředí na historii osmileté střední školy, která byla umístěna do budovy bývalé národní školy chlapecké a do budovy gymnázia na Komenského ulici v Kyjově. Tato osmiletá střední škola a později základní škola sídlila v těchto budovách až do roku 1989, kdy byly restitucí vráceny Klvaňovu gymnáziu v Kyjově. Základní škola se nastěhovala do budovy Základní školy Újezd, kde se až do restituce nacházelo Klvaňovo gymnázium. Tato kapitola je rozčleněna na tři podkapitoly, z nichž každá je zaměřena na časový úsek, který zachytil jeden svazek kroniky. Podkladem pro tuto část studie byly především kroniky, výroční zprávy a třídní knihy školy. Součástí práce jsou tabulky, do nichž jsou zanesena čísla o celkových počtech žáků a tříd v jednotlivých školních letech, dále údaje o učitelích a vychovatelích, kteří v průběhu let působili na škole. Závěr tvoří srovnávací tabulky, ve kterých jsou uvedeny nejmenší a největší počty žáků, tříd a učitelů v daném školním roce. 4

5 I. Z DĚJIN ŠKOLSTVÍ 20. STOLETÍ Nejaktuálnějším úkolem bezprostřední poválečné situace bylo vyrovnat se s hlavními nedostatky způsobenými válečnými událostmi a navázat na období před rokem Tato všeobecně platná tendence se týkala také oblasti školství. Vzhledem ke změnám, ke kterým ve vývoji našeho školství v tomto období došlo, můžeme léta rozčlenit na pět vývojových fází, jejichž časovými mezníky jsou čtyři legislativní opatření. Máme na mysli především zákon č. 95/1948 Sb., schválený dne 21. dubna 1948, zákon 31/1953 Sb., schválený dne 24. dubna 1953, zákon č. 186/1960 Sb., schválený dne 15. prosince 1960, a zákon o opatřeních v soustavě základních a středních škol, schválený 21. června Vycházíme-li z faktu, že uvedené školské zákony jsou legislativním vyjádřením předchozích změn, pak můžeme v poválečném vývoji našeho školství sledovat následující období. Období let Činnost nově vytvořeného ministerstva školství a osvěty se zaměřila již v prvních poválečných měsících na vypracování základních pedagogických dokumentů, tj. Nových učebních plánů, učebních osnov a na zajištění výuky vhodnými školními učebnicemi. Výsledkem těchto příprav bylo zveřejnění směrnice pro práci našich škol v nadcházejícím školním roce 2 a publikování Přechodných učebních osnov pro školy obecné, měšťanské a střední na školní rok , 3 které však po dílčích úpravách (1. část doplňků z 5. srpna 1946, druhá část doplňků ze 17. září 1946) platily také ve školním roce a na základě publikování 3. a 4. části doplňků i v roce následujícím. 4 5

6 Období let Jedním z důsledků změněné politické situace po roce 1948 byla také úprava našeho školského systému. Zákonem z 21. dubna 1948 byla zavedena tzv. Jednotná škola, jejímž základem byla devítiletá škola prvního (pětiletá národní) a druhého (čtyřletá střední) stupně s povinnou školní docházkou dětí od šesti do patnácti let, a na ni navazující čtyřleté gymnázium jako jediný typ střední, všeobecně vzdělávací školy 3. stupně. Třetí stupeň škol však tvořily, kromě výběrového gymnázia, také další typy škol odborných (tj. čtyřleté vyšší školy odborné, nižší školy odborné a povinné základní odborné školy). 5 Na základě 70 zmíněného zákona vydalo MŠO nový učební plán a učební osnovy, podle nichž bylo postupováno ve školním roce ve třídě 1.-3., a v následujícím školním roce již ve všech postupných ročnících. 6 Období let Organizace našeho školství v letech vyházela ze zákona z 24. dubna 1953 o školské soustavě a vzdělání učitelů (tzv. Školský zákon). Podle tohoto zákona, vyhlášeného dne 7. května téhož roku, byly zavedeny dva hlavní typy všeobecně vzdělávacích škol Osmiletá střední škola, která měla poskytnout základní všeobecné vzdělání a připravovat mládež k nástupu do povolání, na odborné školy nebo vyšší odborné školy, tam počátek výchovně vzdělávací práce probíhal v prvních pěti ročnících, které se označovaly jako škola národní. 2. Jedenáctiletá střední škola, jež poskytovala v prvních osmi ročnících základní všeobecné vzdělání a v posledních třech výběrových ročnících vyšší všeobecné vzdělání a tím připravovala žáky především pro studium na vysoké škole. 8 6

7 Tímto opatřením dosavadní školy národní, střední a gymnázia, tedy školy stupně se přeměnily počátkem školního roku na všeobecně vzdělávací školy. 9 Uvedené změny si vyžádaly také nové vydání učebních osnov. Po přechodných osnovách, které platily pouze ve školním roce , byly pro následující období vydány osnovy nové, které najdeme v samostatném svazku pro národní školu, a ve zvláštních sešitech pro jednotlivé vyučovací předměty ročníku. 1 0 Období let Na základě školského zákona z 15. prosince 1960 byla vytvořena soustava škol tzv. 1. a 2. cyklu a příslušných výchovně vzdělávacích zařízení. 1 1 Stěžejním článkem této soustavy se staly znovuzřízené základní devítileté školy, členěné na dva stupně (1. stupeň zahrnoval 1.5. ročník, 2. stupeň ročník), které představovaly první cyklus škol, jehož absolvováním žáci splnili požadavek povinné školní docházky. Středního vzdělání bylo dosahováno absolvováním škol 2. cyklu, k nimž patřily tříleté střední všeobecně vzdělávací školy - později čtyřletá gymnázia, a čtyřleté střední odborné školy; součástí škol tohoto cyklu byl také systém poměrně široce pojatého učňovského školství. Této koncepci odpovídaly nově vydané učební plány, učební osnovy i kompletní edice školních učebnic, které byly postupně do praxe základních škol zaváděny v letech až V závěru šedesátých let byla připravována modifikace učebních osnov, jejichž pozdější finalizace se nevyhnula některým dopadům událostí let , i když spíše časovým než obsahovým. Tyto osnovy, podle kterých se začalo vyučovat ve školním roce Závěr tohoto období byl v oblasti školství podstatně ovlivněn vydáním dokumentu Další rozvoj československé výchovně vzdělávací soustavy z června roku 1976, který předznamenal změny celého školského systému, 7

8 legislativně vyjádřené zákonem z roku Období let Podstatnou změnou, vyplývající ze zákona z 21. června 1978 o opatřeních v soustavě základních a středních škol, 1 2 bylo na jedné straně zkrácení pomaturitního vzdělání z dosavadních třinácti na dvanáct let, na straně druhé prodloužení povinné školní docházky z devíti na deset let. Základní škola byla koncipována jako osmiletá se čtyřletým prvním ( ročník) a čtyřletým druhým stupněm ( ročník), na níž navazovalo povinné dvouleté vzdělání na některém ze tří proudů škol středních, jehož absolvováním žáci jednak splnili požadavek desetileté povinné školní docházky, a jednak dosáhli tzv. středního vzdělání. Úplné střední vzdělání podle této úpravy poskytovala čtyřletá gymnázia, čtyřleté odborné školy (SOŠ) a čtyřleté tzv. studijní obory s maturitou, zřizované při středních odborných učilištích (SOU); dvouletá, případně tříletá SOU připravovala žáky především pro výrobní praxi. Z uvedeného nástinu vývoje našeho školského systému vyplývá, že v uplynulých čtyřech desetiletích prošel specifickým vývojem. Byl poznamenám neblahými důsledky ideově rozděleného světa a jemu odpovídajících politických změn, ke kterým u nás došlo po druhé světové válce. Jeho celková orientace byla provázena řadou negativních rysů, k nimž patří zejména: - neadekvátní zpolitizování celkové výchovně vzdělávací práce a její jednostranná ideologizace; - v důsledku přeceňování principu kolektivismu a přehlížení zejména nekonformně zaměřených výraznějších individualit docházelo k neobjektivnímu přístupu při hodnocení talentů, vyúsťujícího ve výchovu k průměrnosti; - vytváření nežádoucího prostoru pro vznik tzv. dvojí výchovy, 8

9 charakterizované odlišnými názory projevovanými ve škole a v neoficiálním prostředí, vedlo k morálnímu nechutenství, osobním stresům a následně i k narušení etických kvalit žákovy osobnosti; - nadměrné uplatňování třídně politických kritérií, které na jedné straně vedlo k protekcionalizaci, na druhé straně k nečestnosti a servilitě; - nekritické přeceňování sovětských vzorů a apriorní odmítání jiných výchovně vzdělávacích systémů. Tato negativa, která se projevila v celkové práci školy, zasáhla zejména společenskovědní předměty včetně dějepisné výuky, v jejímž rámci docházelo mimo jiné k neúměrnému zvýrazňování sociálního antagonismu jako nosného dějinného faktoru, ke glorifikaci významu sovětských dějin, ke zkreslování hodnocení zejména novodobých historických událostí, zvláště pak některých fází jejich průběhu. V rámci preferování jediného filosofického výkladu společenského vývoje pak docházelo k odmítání odlišných pojetí a tím i k diskriminaci zejména nábožensky orientovaných projevů. Významný společensko-politický přerod naší společnosti, k němuž byl otevřen prostor známými událostmi ze 17. listopadu 1989 se nutně odrazil řadou revolučních změn také v našem školství. I když podrobná analýza těchto změn čeká na své celkové zhodnocení, již dnes můžeme konstatovat, že v oblasti školství došlo i přes dílčí potíže k řadě organizačních i obsahově-hodnotových opatření. Za vnější výraz změn organizačního charakteru lze považovat především nově koncipovanou činnost Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, prosazení metody konkurzního řízení při rekonstrukci pracovních týmů, struktury školských orgánů a institucí včetně skladby učitelských sborů, hledání optimálního modelu nového školského systému, odpovídajícího novým politickým podmínkám. Jádro obsahově hodnotových opatření lze spatřovat zejména v prosazování nových výchovně vzdělávacích záměrů, orientovaných na renesanci obsahu pojmu demokracie, humanity, tolerance, svobody 9

10 veškerého projevu, pluralitního přístupu k řešení problémů aj., jejichž konkretizace je vtělena do inovovaného obsahu nově pojaté pedagogické dokumentace. Jestliže zmíněná opatření organizačního charakteru se vyznačují snahou o položení promyšleně koncipovaných základů nové pojaté školské politiky s výhledem dlouhodobějšího časového horizontu, pak do praxe uváděná dokumentace má charakter pouze dočasných opatření, která měla překonat tehdejší porevoluční období, jež bylo ve školním roce završeno inovací všech základních pedagogických dokumentů, odpovídajících novým společensko-politických podmínkám. Změny po roce 1989 Dne byla vydána novela školského zákona z roku Zrušila se povinná desetiletá školní docházka, kromě škol státních bylo možno zřizovat školy soukromé a církevní, mohla se zavádět víceletá gymnázia, 1 3 tedy nejenom čtyřletá, ale také šestiletá, sedmiletá a osmiletá. Byla zrušena povinná výuka ruštiny, zvýšen počet hodin ostatních cizích jazyků. Větší pravomoci byly dány ředitelům škol, kteří měli hlavně dbát na to, aby žáci byli vychovávání v duchu humanity, demokracie a tolerance. V základním školství lze v současnosti v ČR používat tři vzdělávací programy, a to: 1. vzdělávací program Základní škola, 2. vzdělávací program Obecná škola, který má na 2. stupni název Občanská škola, 3. vzdělávací program Národní škola. Většina ZŠ používá program Základní škola. Obecná a Občanská škola se aplikuje asi v jedné čtvrtině škol. Nejméně je používán program Národní škola, která byl schválen MŠMT ČR nejpozději. Ve školním roce 1997/98 tento vzdělávací program použilo asi 40 základních škol

11 POZNÁMKY 1) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s ) Věstník MŠO,1, 1945, seš. 8, s ) Věstník MŠO,2, 1945, seš. 2,příl. 4)..Věstník MŠO,3, 1947, seš. 15, s ) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s. 34 6) Věstník MŠO,4, 1948, seš. 14a, s ) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s ) Věstník MŠO,9, 1953, seš. 14, s ) Věstník MŠO,9, 1953, seš. 14, s ) Učební osnovy pro postupný ročník všeobecně vzdělávácích škol. Národní škola. Praha s. 11) Julínek, S. a kol.: Základy oborové didaktiky dějepisu, Brno 2004, s ).Tamtéž s ) Tamtéž s ) Tamtéž s

12 II. ŠKOLSTVÍ NA KYJOVSKU Počátky školství na Kyjovsku souvisely nepřímo, tak jako většinou všude, s církevní organizací. Státní správa mu věnovala pozornost až v době tereziánské, přesněji od roku Zpočátku se zlepšoval jenom stav školních budov, ale o jiných změnách k lepšímu se nedalo hovořit. Vzhledem k nevyřešené otázce honorování učitelů a také jejich nedostatku se dostávali na učitelská místa nevzdělaní a i jinak nevhodní lidé. Na Kyjovsku se nejprve zřizovaly a rozšiřovaly školy obecné neboli národní. Měšťanské školy byly zřízeny až později. Nejstarší měšťanskou školou v Kyjově je dívčí měšťanská škola z roku 1899 a chlapecká měšťanská škola z roku Udržování a stavby měšťanských škol náležely vždy do kompetence místních obcí. Po roce 1935 byly všechny měšťanské školy změněny na měšťanské školy újezdní, vydržované po věcné stránce všemi spádovými obcemi, jejichž žáci školu navštěvovali. 2 Touha žáků po vyšším vzdělání vedla k tomu, že měšťanské školy změnily svůj ráz. Měšťanské školy se osamostatnily od škol obecných. Okupace v letech narušila školství zrušením okresních školních výborů a agendu přenesla na okresní úřad. Zavedla čtyřtřídní školy obecné a čtyřtřídní školy měšťanské, nazvané školami hlavními. Založení gymnázia však bylo vyvrcholením školství na Kyjovsku. Zpočátku to bylo gymnázium nižší, založené piaristy už v roce Už v roce 1777 bylo nižší gymnázium zrušeno. 4 Vznikla trojtřídní hlavní škola zaměřená na vzdělání v triviu i v reáliích potřebných pro řemesla a obchod. Teprve roku 1855 byla zřízena čtvrtá třída u hlavní školy. Hlavní škola byla chlapecká a vykonávala pro Kyjov zároveň i funkci školy triviální. Snahy kyjovských měšťanů po obnově gymnázia byly neúspěšné až do doby konstitučního Rakouska, kdy roku 1862 dostalo 12

13 město Kyjov povolení ke zřízení německého nižšího obecného gymnázia. 5 Zvláštností bylo rozdělení na větev klasickou s řečtinou a na větev reální s francouzštinou, kreslením a chemií. Gymnázium mělo málo žáků, neboť se mu české obyvatelstvo vyhýbalo. Teprve roku 1896 po českém vítězství o kyjovskou radnici bylo německé gymnázium zrušeno a místo něho zřízeno ve školním roce nižší české obecní gymnázium. 6 To roku 1902 bylo povýšeno na gymnázium vyšší a dostalo právo veřejnosti. Dne 1. září 1908 bylo postátněno a postupně přeměňováno na reálné. 7 Gymnázium pod vedením ředitele Josefa Klvani proslulo vysokou úrovní. Rozvoj byl zastaven během první světové války, kdy pro podvržených ruských letáků bylo na dvě léta šíření gymnázium uzavřeno. 8 Nový rozvoj gymnázia nastal až ve 20. letech 20. století, kdy počet tříd spolu s pobočkami vzrostl až na osmnáct tříd se sedmi sty žáky; roku 1939 mělo gymnázium až 876 žáků. Okupace však snížila počty žáků, protože došlo k omezení studia. Roku 1948 byly podle zákona o jednotné škole nižší třídy gymnázia spojeny s dosavadní měšťanskou školou. Od školního roku splynuly s ní i vyšší třídy gymnázia a vznikla tak jedenáctiletá střední škola, později dvanáctiletá střední škola. 2.1 HISTORIE BUDOVY ZŠ J. A. KOMENSKÉHO Za vlády Marie Terezie došlo k významné školské reformě. Byl vydán Allgemeine Schulordnung für die deutschen Normal-Haupt Trivialschulen in den sämtlichen k.k. Erbländern z roku und 9 Tento organizační statut provedl základní úpravu rakouského elementárního školství, která byla v platnosti asi sto let. 13

14 Po přeměně Rakousko-Uherska v konstituční monarchii roku 1867 byly vydány nové školské zákony. Nejdůležitější zákony, které obsahovaly hlavní zásady vyučování na obecných školách, jsou z 16. března 1869 a ze 14. května Typ obecné školy trval pak pod různými názvy v podstatě až do školské reformy roku Královské město Kyjov nemělo dlouho českou školu, neboť správa města byla v německých rukou. Až do konce školního roku tu byly tedy pouze dvě školy utrakvistické se čtyřmi třídami. V roce 1896 bylo ustanoveno 1. české zastupitelstvo v Kyjově a jeho velkou snahou bylo vybudování českého školství. V prosinci roku 1897 podalo tři sta rodičů českých dětí z Kyjova žádost zemské školní radě o zřízení českých škol ve městě. Po komisionálním šetření okresní školní rady byla povolena pro Kyjov dvoutřídní národní, neboli obecná škola chlapecká a dvoutřídní národní, neboli obecná škola dívčí. Bylo zapsáno 301 chlapců a 329 dívek. Tomuto množství by nestačily dvě dvoutřídní školy, a proto bylo povoleno zřídit dvě školy čtyřtřídní, chlapeckou a dívčí se dvěma pobočkami; později od roku 1898 pětitřídní. V roce 1897 byla tedy slavnostně jako první otevřena česká dívčí obecná škola a v témže roce i česká obecná škola chlapecká. Utrakvistické školy byly zrušeny pro nedostatek žáků. Ředitelem a nadučitelem české národní školy chlapecké se stal Karel Blesík. Vyučovalo se v budově dnešního gymnázia na ulici Komenského. Od roku 1899 užívala chlapecká škola místnosti v nové gymnaziální budově a zároveň začalo jednání o postavení nové školní budovy i pro chlapeckou měšťanskou školu. Budova byla postavena a vysvěcena roku 1901 na ulici Komenského. Od školního roku byla dosavadní chlapecká obecná škola přeměněna na obecnou měšťanskou školu pro chlapce. Dne 5. dubna 1909 povolila ZŠR výnosem č otevření měšťanské školy chlapecké od počátku školního roku a její podřízení společné správně s obecnou školou chlapeckou. 14

15 Hlavní zásluhu na tom měl tehdejší starosta Dr. Severin Joklík. Ředitelem obou chlapeckých škol se stal František Hlaváček. Od 1. února 1930 byly obě školy - chlapecká měšťanská i obecná co do správy - odděleny. Ředitelem měšťanské školy byl Josef Skála, ředitelem obecné byl nejprve Emil Dufek a po něm Josef Skalička. Prvním ředitelem dívčí obecné školy byl Josef Hromádka. Od svého počátku až do roku 1940 měly obecná i měšťanská dívčí škola společného ředitele. Pro dívčí školu se začala také stavět vlastní školní budova, dnešní Střední odborná škola zdravotnická a sociální v Kyjově. Vysvěcena byla roku 1899 zároveň s novou budovou českého gymnázia. Obě školy se nacházely na Komenského ulici V roce byla budova dívčích škol zabrána pro potřeby Hitlerjugend a poté pro německé vojsko. Žákyně byly vyučovány v budově obecné školy chlapecké. Vyučování bylo polodenní. Tento stav trval až do konce války a zapříčinil dezolátní stav školního zařízení. Po válce vyvstala naléhavá potřeba nové školní budovy, neboť počet žáků vzrostl. Roku 1947 se začalo se stavbou nové školní budovy na obecních pozemcích nad městským hřbitovem, na dnešní ulici Újezd. Stavba byla dokončena v roce 1953 a byly v ní umístěny chlapecká a dívčí střední škola a v budovách na Komenského ulici zůstaly obě národní školy. Na základě nového školského zákona ze dne 24. dubna 1953 o školské soustavě a vzdělávání učitelů, byly v Kyjově zřízeny dvě všeobecně vzdělávací školy, a to národní škola chlapecká, střední škola chlapecká, národní a střední škola dívčí a Klvaňovo gymnázium bylo zrušeno. Jeho dosavadní budova byla přidělena osmileté střední škole zároveň se sousední budovou národní školy chlapecké. Jedenáctileté střední škole byla dána nová školní budova dosavadní střední školy chlapecké a národní a střední školy dívčí na Újezdě č. p Tato budova byla postavena v letech podle návrhu brněnského 15

16 architekta Josefa Poláčka konsorciem stavitelů v Kyjově a po zrušení konsorcia Stavebními závody národního podniku v Gottwaldově. Do provozu byla dána 1. února

17 POZNÁMKY 1) Hurt, R. a kol.: Kyjovsko, vlastivěda moravská, Brno 1970, s ) Tamtéž s ) Tamtéž s ) Tamtéž s ) Tamtéž s ) Tamtéž s ) Tamtéž s ) Tamtéž s ) Inventář k fondu Národní škola chlapecká, Kyjov Jiřík, J.: Vývoj školství ( záznam školení archivářů ) Státní okresní archiv Hodonín (pobočka Hodonín), s. 1.( dále jen SOAH). 10) Inventář k fondu Národní škola dívčí, Kyjov Jiřík, J.: Vývoj školství ( záznam školení archivářů ) SOAH, s

18 III. HISTORIE ŠKOLY HISTORIE OD ROKU Při studiu tohoto období jsem vycházela ze Školní kroniky Střední školy chlapecké v Kyjově od školního roku , neobsahuje rok , a Osmileté střední školy v Kyjově, školní rok (jeden svazek) Ředitelka školy: Karla Čančíková. V piaristické části bývalého kláštera byla ve čtyřech místnostech prvního poschodí zřízena městským národním výborem hudební škola. Ke správě osmileté školy byla také připojena družina mládeže v budově u parku č. p O prázdninách přestěhovali učitelé se žáky veškerý inventář a připravili budovu k zahájení školního. roku. Školní rok byl zahájen vysvětlením nového školského zákona a všichni vyslechli projev ministra školství Ernesta Sýkory. Začalo se učit podle nových osnov, avšak zpočátku nebyly nové učebnice k dispozici a staré nevyhovovaly novým osnovám. Učitelé měli poměrně vysoké úvazky až třicet hodin týdně. Pro nedostatek učitelů nebyla škole přidělena jedna učitelská síla. Učitelé prvního stupně suplovali střídavě po dobu čtyř měsíců v Kostelci za nemocného ředitele školy. V říjnu byla provedena nová podrobná inventarizace veškerého zařízení školy. Na začátku školního roku bylo třeba velkého úsilí učitelského sboru, aby se kázeň žáků, uvolněná vlivem koedukace a sloučením žáků různých tříd, sjednotila a upevnila. Po půl roce se však již projevilo zlepšení. Kladně zhodnotil výsledky v plnění povinností jak u členů učitelského sboru, tak i u všech zaměstnanců školy školní inspektor na své lednové 18

19 inspekci. Dbalo se na stálé vzdělávání učitelů jak politické, tak i odborné. Téměř všichni učitelé se snaží o správné ideové zaměření při vyučování. Ještě však není všem učitelům zcela jasný poměr Masaryka k dělnické třídě a Sovětskému svazu. Také ještě někteří učitelé se nedovedli vyrovnat s náboženstvím. 1 Učitelský sbor se snažil o zlepšení spolupráce školy s rodiči tím, že pořádal plenární a třídní schůzky. Zval lékaře, aby informovali rodiče o nemocech dětí a jejich léčení. Zvýšené péče se dostávalo dětem zaměstnaných matek. Takových dětí bylo 25 % ve škole. Žáci byli vychováváni k vlastenectví a lásce k Sovětskému svazu, byli přesvědčování o nutnosti boje za mír. K tomu napomáhala pionýrská organizace. Organizovanost v pionýrské organizaci byla 80 %. O zdraví žactva bylo na škole pečováno pravidelnými lékařskými prohlídkami. Žáci byli také vyšetřeni ortopedem, přičemž bylo shledáno, že čtyřicet pět procent žáků trpí ortopedickými vadami. Na škole byla zavedena zvláštní zdravotní tělesná výchova. Pro žáky byly vybudovány svépomoci šatny a zavedeno přezouvání. Družina byla umístěna na jedenáctileté střední škole. Žáci z družiny se stravovali v tamější školní jídelně. Ve škole byly podávány mléčné přesnídávky. Bylo rozdáno litrů mléka. Stará budova školy však po stránce hygienické nevyhovovala. Nebyly zde splachovací toalety, ani tekoucí voda ve třídách. Ředitelka školy podala návrh na úpravu budovy. Na škole bylo zřízeno jedenáct zájmových kroužků např. pěvecký, mičurinský, elektro-modelářský, fotografický, psaní na stroji a včelařský. Modelářský kroužek dosahoval vynikající úrovně, žáci se dvakrát stali vítězi v celostátní soutěži. 19

20 A 5. A 6.,D JUKa JUKb celkem žáků dívek chlapců tříd učitelů vychovatelů Tabulka Ředitelka školy: Karla Čančíková. Školní rok probíhal ve znamení upevňování a prohlubování výchovy a výuky v jednotné škole v duchu vědeckého světového názoru. Ministerstvo školství opožděně vydalo nové učební osnovy, učebnice a směrnice o pedagogických radách a o plánovaní práce na škole. Bylo třeba, aby se učitelé rychle obeznámili se všemi materiály. Při zahájení školního roku ředitelka zdůraznila, že dobrý prospěch a chování žactva je součástí boje za mír. Učitelé pečlivě prostudovali osnovy, vypracovali celoroční a tematické plány. Učitelé pracovali v metodických sdruženích a předmětových komisích. Nově vydané učebnice byly po stránce ideově politické na výši, takže učitelé byli ideologicky bezpečně vedeni. Nové učebnice však působily jisté potíže nejen žákům, ale i učitelům. Potíže nebyly mnohdy ani do konce roku zdolány, neboť náročnost byla vysoká jak rozsahem učiva, tak i velkým počtem odborných termínů. Rozvíjela se spolupráce školy s patronátními závody, s Okresním ústavem národního zdraví, s Východomoravskými mlýny a Dřevona ve Vlkoši. 20 se závodem

21 Organizovanost v pionýrské organizaci se zvýšila na sedmdesát procent. Na škole bylo jedenáct zájmových kroužků. Vynikajících výsledků dosáhl kroužek letecko-modelářský. Členové v krajské soutěži a na všech závodech, i získali první cenu celostátních, se umístili na prvním, druhém a třetím místě. Žáci vystoupili na I. okresní spartakiádě. Na krajské, cvičilo pět set osmdesát tři žáci, na okresní tři sta šedesát dva žáci a do Prahy na I. celostátní spartakiádu odjeli cvičit třicet dva žáci. Školní rok byl ukončen kvůli spartakiádě 18. června rozdáním vysvědčení A,D,D celkem žáků dívek chlapců tříd učitelů vychovatelů Tabulka Ředitelka školy: Karla Čančíková. Vydání metodických statí a redukce učiva odstranily nervozitu a usnadnily práci učitelům i žákům. Přesto se stále vyskytovaly stížnosti z řad rodičů na přetěžování žáků. Učitelský sbor přijal družbu osmileté střední školy v Levoči. Ředitelé i učitelé jednotlivých ročníků si sdělovali své zkušenosti. Velmi zajímavou činnost zaznamenal lyžařský kroužek. Za spolupráce s bývalým n. p. Sklárny Moravia a Tělovýchovnou sportovní organizací Jiskra uspořádal lyžařský kroužek školy pět nedělních zájezdů se žáky na Lopeník a pětidenní výcvik na Filipově. TSO Jiskra pomohla 21

22 uspořádat závody v rámci akce sto tisíc nových lyžařů a vítězové získali pěkné ceny. Této akce se účastnilo sto třicet jeden žák. Za spolupráce lékařů se na škole vyučovala zvláštní tělesná výchova. Na škole byla založena ŠS ČSM a škola díky vysoké organizovanosti se v okrese umístila na prvním místě. Školní inspektor provedl na škole inspekci a byl vcelku spokojen a shledal, že škola vykazuje stálý růst. Prostředí školní družiny však nebylo uspokojivé, postrádalo prostorné místnosti, herny a dílny. Také chyběly možnosti pro sportovní vyžití dětí A,D celkem žáků dívek chlapců tříd učitelů vychovatelů Tabulka Ředitelka školy: Karla Čančíková. V tomto školním roce byli přemístěni dvacet dva žáci druhé třídy a třicet šest žáků sedmé třídy na Jedenáctiletou střední školu na Újezdě. Tímto přesunem a vlivem výnosu Ministerstva školství a tělovýchovy o zvýšení počtu žáků na čtyřicet osm žáků ve třídě se počet tříd oproti minulosti snížil na šestnáct. Snížením počtu tříd nastaly změny v učitelském sboru. Někteří učitelé odešli na jiné školy. Úbytkem tříd pozbyla škola nárok na hospodářského správce. Přemíra admini- strativních prací velmi zatěžovala ředitelku i zástupce. V tomto školním roce se učitelský sbor zaměřil na čtyři hlavní úkoly: -polytechnické vyučování, 22