Posudek na bakalářskou diplomovou práci. realit? (How the papers report on one and the same thing, or how many truths are there?)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Posudek na bakalářskou diplomovou práci. realit? (How the papers report on one and the same thing, or how many truths are there?)"

Transkript

1 KATEDRA ŽURNALISTIKY Posudek na bakalářskou diplomovou práci Autor/ka: Titul (česky + anglicky): Oponent: Hodnotící kritéria Lubomír Zabavík máme realit? (How the papers report on one and the same thing, or how many truths are there?) Mgr. Marcela Janatová % podíl na celkové známce hodnocení Znalost literatury k tématu: 10% 0 Vymezení tématu a formulace cílů práce: 15% 0 Použití relevantních zdrojů a dostatečný počet odkazů; správně vedený vědecký aparát: 5% 0 Logická výstavba práce a strukturace textu: 10% 0 Volba a použití adekvátní metodologie: 15% 0 Dostatečná analýza problému: 15% 0 Ucelené shrnutí výsledků práce a korektně formulovaný závěr: 20% 0 Jazyková úroveň textu (stylistická a gramatická): 10% 0 Celkové hodnocení před obhajobou: 0 Do tabulky se vpisují celá čísla od 1 do 4, přičemž 1 = výborně, 2 = velmi dobře, 3 = dobře, 4 = nedostatečně. Výsledné hodnocení, které tabulka na základě vepsaných hodnocení sama sečte, převeďte do navržené klasifikaci dle platné klasifikační stupnice (1 = A; 1,5 = B; 2 = C; 2,5 = D; 3 = E; 4 = F) a vepište do řádku níže. Navrhovaná klasifikace před obhajobou: F Témata a připomínky pro obhajobu, průběh obhajoby: (je nutno vyplnit pro kvalitní přípravu na obhajobu; počet témat a připomínek rozšiřte podle vaší potřeby) - Cítí-li vedoucí práce či oponent/ka potřebu vyjádřit se k práci či k průběhu obhajoby verbálně, nechť tak prosím učiní zde: Předkládanou bakalářskou diplomovou práci Lubomíra Zabavíka nelze hodnotit dle stanovených standardních kritérií, neboť tato vykazuje značnou míru shody s disertační prací Ing. Pavla Herota a její dopad na vybrané socioekonomické (Ostravská univerzita v Ostravě, 2011), jež na žádném místě posuzované bakalářské diplomové práce není přiznána coby zdrojový materiál. Uvedené shody ovšem nejsou charakteru čistě formálního (kupř. v citovaných pasážích), jedná se o celé převzaté úseky, a to především (ovšem nejenom) v kapitolách 1.3 Spirála mlčení a knowledge gaps, 1.6 Agenda-setting a nastolování mediální agendy a 2.1 Životní prostředí na Ostravsku (konkrétněji viz dokument generovaný systémem Theses.cz, který je součástí tohoto posudku). Vzhledem ke zjištěným skutečnostem nedoporučuji,

2 aby předkládaná práce byla připuštěna k obhajobě, a v souladu s Disciplinárním řádem UP (bod V., odst. 2c) navrhuji zahájit s diplomantem disciplinární řízení. Nedoporučení k obhajobě: Bakalářská diplomová práce není vedoucím či oponent/kou doporučena k obhajobě, pokud celková známka před obhajobou je horší než dobře. Vedoucí či oponent/ka musí nedoporučení k obhajobě slovně odůvodnit. Viz výše. Podpis oponenta (jen v tištěné verzi): Marcela Janatová, v. r. Poznámka pro studenta/ku: Pokud nedoporučují bakalářskou diplomovou práci k obhajobě oba hodnotící posudky, obhajoba se nekoná. Pokud nedoporučuje bakalářskou diplomovou práci k obhajobě pouze jeden hodnotící posudek, student/ka má právo se obhajoby zúčastnit.

3 Projekt Theses.cz Nalezené podobnosti mezi dvěma dokumenty Zpracovávaný dokument ID školy: S1521 ID dokumentu na škole: Název práce: Autor: Lubomír ZABAVÍK Rok vytvoření 2012 práce: Název souboru: thesis Popis: Soubor zavedený robotem Vloženo: :20, RNDr. Eva Marklová, učo Zkontrolováno: Podobnost tohoto dokumentu byla zkontrolována. https://theses.cz/auth/id/947xv9/bdp_lubomr_zabavk_def. URL souboru: pdf https://theses.cz/auth/system/podobny_uzel.pl?uzel= Informace o souboru: 043cd02b6d51d167

4 Podobný dokument Procento podobnosti: 8% ID školy: S1731 ID dokumentu na škole: Název práce: a její dopad na vybrané socioekonomické Autor: Ing. Pavel HEROT Rok vytvoření práce: Název souboru: thesis Popis: Soubor zavedený robotem Vloženo: :57, Mgr. Martin Svitanek, učo Zkontrolováno: Podobnost byla zkontrolována u předchozí verze vložené :01.47 URL souboru: https://theses.cz/auth/id/7e2oj0/thesisfile.pdf https://theses.cz/auth/system/podobny_uzel.pl?uzel= Informace o souboru: 2e64e844b3ba33a6 1. června z 34

5 Protokol obsahuje fragmenty zpracovávaného textu. V případě, že nějaká část fragmentu byla nalezena také v podobném dokumentu, je vyznačená tučným červeným písmem. V textech byly nalezeny tyto shodné části: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Katedra žurnalistiky JAK NOVINY REFERUJÍ O TOMTÉŽ, ANEB KOLIK MÁME REALIT? How the papers report on one and the same thing, or how many truths are there? Bakalářská práce Lubomír ZABAVÍK Vedoucí práce: Mgr. Renata Sedláková, Ph.D. Olomouc 2012 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedených pramenů a literatury. Bakalářská práce má znaků. V Bašce - Hodoňovicích dne 17. května Lubomír Zabavík Děkuji vedoucí mé práce Mgr. Renatě Sedlákové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a trpělivost. ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení mediální artikulace vybrané události v tištěných médiích, kterou je průběh sanace ropných lagun Ostramo v Ostravě v období od do Obsahem práce je propojení teoretických východisek s poznatky získanými kvantitativní obsahovou analýzou médií a jejich zobecnění. Cílem je kriticky zhodnotit zjištěné souvislosti medializace projektu a tematiku dílčí oblasti životního prostředí na Ostravsku a poskytnout tak platformu pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy o odlišném přístupu tiskových médií ke shodným událostem. Klíčová slova - obsahová analýza, agenda setting, gatekeeping, zpravodajské hodnoty ABSTRACT The bachelor s thesis is concentrated on the evaluation of media articulation of chosen event in printed media. The event chosen for this thesis is the process of the sanitation of oil lagoons Ostramo in Ostrava during the period between 1st of July 2011 and 31st of December The content of this thesis is linking of the theoretical resources with findings earned by quantitative content analysis of media and their generalization. The aim is to critically evaluate found connections of the promotion in the media of this project and subject matter of particular areas of environment in Ostrava area and to provide platform for validation or disproof of the hypothesis about different approach of printed media towards identical events. Key words: - Content analysis, agenda setting, gate keeping, reporting values 1 OBSAH Úvod Teoretická východiska Ekonomický statut médií Gatekeeping Spirála mlčení a knowledge gaps Zpravodajské hodnoty Editorialní agenda Agenda-setting a nastolování mediální agendy z 34

6 1.7. Priming Framing Sociální konstrukce reality, diskurs a média Téma ekologie v médiích Životní prostředí na Ostravsku Projekt sanace ropných lagun Ostramo Historie ropných lagun Zahájení sanace lagun Průběh sanace Zastoupení tištěných médií ve výběrovém souboru Zájem veřejnosti o životní prostředí Empirická část Metodologická východiska Výběr metody Očekávaná zjištění Postup a realizace výzkumného šetření Výběrový soubor zkoumání Kódovací kniha Uspořádání poznatků Propojení poznatků a jejich uspořádání Výzkumné šetření Selekce příspěvků výběrový klíč Výsledná báze analýzy Charakter zpravodajství ve sledovaném období Intenzita medializace projektu za jednotlivá tisková média v hodnoceném období Intenzita medializace hlavních událostí za jednotlivá tisková média v hodnoceném období Intenzita medializace hlavních událostí za jednotlivá tisková média v jednotlivých měsících Určení skupin komunikátorů a četnost jejich výpovědí za jednotlivá tisková média k hlavním událostem projektu Shrnutí výzkumného šetření Závěr Seznam použité literatury a pramenů. 40 Seznam použitých symbolů.. 42 Seznam grafů. 43 Seznam tabulek.. 44 Seznam příloh 44 3 Úvod Největší hodnotu na celém světě má relevantní a spolehlivá informace. Bill Gates Nevybavuji si okamžik, kdy jsem přečetl první slovo a porozuměl jeho významu. Předpokládám, že v tom raném věku jsem ještě nemohl zcela docenit, že se mi právě otevírají nekonečné obzory poznání, které psané slovo dokáže zprostředkovat. Pomíjím zde ostatní smyslové vjemy jako zrak a sluch, které umění číst předcházely. Stejně tak jako s vývojem technologií neskončil zájem o obrazy, zůstávají knihy, noviny nebo časopisy součástí našich životů. Jak nás ovlivňují zprávy, které denně pročítáme ve snaze porozumět dění ve společnosti? Je lhostejno, kterých novin jsme čtenářem? Proč dáváme některým novinám přednost před jinými? Shromáždil jsem ke zkoumání mediální výstupy ke konkrétnímu ekologickému projektu za půlroční období, které bylo provázeno významnou medializací. Téma jsem zvolil s ohledem na svoji osobní zkušenost v tomto projektu a současně s přihlédnutím k narůstajícímu zájmu médií o životní prostředí na Ostravsku, kde projekt probíhá. Práce by měla zejména zodpovědět otázku, jak s informacemi o projektu pracovaly jednotlivé redakce, jaký mu věnovaly rozsah, kterým skupinám komunikátorů byl dán prostor pro vyjádření se, případně jakými prostředky získávají noviny své čtenáře. Projekt, jehož medializaci budu v této práci sledovat, je sanace staré ekologické 2 z 34

7 zátěže v ostravské městské části Mariánské Hory a Hulváky, spočívající v odtěžení ropných odpadů a rekultivaci celého území na lesopark. Skládka nebezpečných odpadů z provozu regenerace minerálních olejů bývalého státního podniku Ostramo v Ostravě, představuje jednu z největších ekologických zátěží v České republice. Sanace probíhá v rámci veřejné zakázky vyhlášené státním podnikem DIAMO od roku 2004 pod názvem Nápravná opatření laguny Ostramo. Dodavatelem je Sdružení Čistá Ostrava. Ve sledovaném období došlo k situacím, které měly vliv na životní prostředí a lidské zdraví, ale šetření ze strany dohlížejících institucí není ke dni uzávěrky této práce ukončeno. Cílem práce rozhodně není poskytovat jakékoliv soudy nebo hodnocení k samotným událostem. Významným vlivem pro zvýšenou citlivost médií i veřejnosti k životnímu prostředí na Ostravsku je také dlouhodobě neuspokojivý stav ovzduší. Situace je způsobena průmyslovou minulostí a současností regionu, lokálními topeništi, dopravou a příhraničními vlivy. [www.dychamproostravu.cz] 4 1. Teoretická východiska 1.1. Ekonomický statut médií Média jsou přirozenou součástí našeho života. Významnou skutečností v uvědomění si síly a moci mediální sféry a jejího vlivu na formování názorů, postojů a vzorců jednání jsou právě funkce médií ve společnosti. Ve výstupu mediálních organizací se spojuje kultura, ideologie, politika a ekonomika způsobem, jaký nemá v žádném dalším sektoru kapitalistického podnikání obdoby. [MCNAIR 2004: 44] Představy o funkcích médií však v základu vycházejí z funkcí sociální komunikace tak, jak je vymezil ve 40. letech 20. století americký politolog a teoretik komunikace Harold Lasswell. Podle něj jsou hlavními funkcemi komunikace ve společnosti neustálé získávání a předávání poznatků o prostředí (informování), vytváření vztahů mezi jednotlivými součástmi společnosti (korelace) a přenos kulturního dědictví (kontinuita). Wright přidal ještě další klíčovou funkci médií funkci zábavní. A McQuail výčet doplnil o funkci získávací (mobilizační). [JIRÁK, KÖPPLOVÁ 2007: 116] Mnohdy proklamovaná nezávislost médií je zavádějící, neboť jsou součástí ekonomiky a jako taková musejí vytvářet prostředky pro svoje zachování a reprodukci. Každý žurnalista zaměstnaný ve stálém pracovním poměru je členem hierarchicky strukturované organizace, jejíž kontrole podléhá a která určuje klima duševní produkce. Je velkou iluzí začínajících pracovníků, že žurnalista je člověk svobodný a nezávislý. [KUNCZIK 1995: 65] Jsou tedy závislá na svých čtenářích, posluchačích nebo divácích. Z uvedeného se částečně vylučují média tzv. veřejnoprávní služby, Český rozhlas [Zákon č. 484/1991] nebo Česká televize [Zákon č. 483/1991], které mají svoji funkci i zdroj příjmů upraven zákonem. Uvažujeme-li o médiích jako celku, můžeme je považovat za zvláštní odvětví za mediální průmysl. [BURTON 2001: 88] Komerční média mají své příjmy z přímého prodeje spotřebitelům a z inzerce, tzn. prodeje části své plochy nebo vysílacího času k nabízení různých produktů a služeb. [MCQUAIL 1999: 186] V konkurenčním prostředí se média snaží profilovat, vytvářet si co možná nejvíce homogenní skupinu příjemců sdělení, kteří vykazují shodné nebo podobné prvky chování a zájmů. Profilace následně umožňuje inzerentům výběr odpovídajícího média a vyšší pravděpodobnost úspěchu při oslovení potencionálních zákazníků. Mnoho produktů má širokou skupinu uživatelů. Pro většinu komerčních médií je tak základním kritériem úspěchu dosažení co možná nejvyšší čtenosti, poslechovosti nebo sledovanosti. Pro dosažení tohoto kritéria uplatňují média různé sofistikované postupy. Informativní funkce není již u většiny médií, zejména komerčních, 5 zásadní. Primárním důvodem je dostupnost informací z více zdrojů a zejména prostřednictvím Internetu. Informativní funkce je stále více doprovázena funkcí zábavní. Serióznost média je pak hledáním vyváženosti mezi těmito funkcemi za současného předpokladu udržení a zachování dostatečných finančních příjmů. Z hlediska efektivnosti je patrný trend prodat jednou vyrobený produkt (zprávu) více informačními kanály. Po nástupu mediálních konsorcií je pro společnost výrazně jednodušší rozvrhnout svůj redakční rozpočet pro několik různých médií, protože hlavním trendem se stalo mít stejnou novinářskou zprávu pro noviny mediální společnosti, web, televizní i rozhlasovou stanici či jejich kombinace. [MCCHESNEY 2009: 28] Z hlediska profilace média je významné vymezení se také nejen v rámci svého typu, ale i napříč všemi médii. Tištěné tituly se tak ve zvýšené míře věnují analýzám, názorům, 3 z 34

8 komentářům k celospolečensky sledovaným kauzám vytvářeným převážně investigativní žurnalistikou. Média spolu soupeří, kdo přinese zásadní informaci jako první a dále odhalí nečekané pozadí událostí a vytěží co nejvíce. Nicméně v případě poklesu zdrojů pro výrobu novin (snížení příjmů z inzerce) je vydavatel obvykle nucen hledat úspory pro zachování další činnosti. Dochází často k omezování nákladnějších složek redakcí a obvykle to jsou náklady na investigativní žurnalistiku. Novináři, kteří se věnují této oblasti, dlouhodobě zpracovávají téma a není vůbec jisté, zda nakonec bude publikováno. Chtěl bych zmínit ještě jednu skutečnost, která souvisí s ekonomickou efektivitou médií a ovlivňuje konečný produkt. Je to snaha o uplatňování opakujících se postupů, rutiny. Zpravodajství je zdánlivě nenaplánovatelné, jelikož se musí vyrovnávat s neočekávanými událostmi, a přitom má řadu zažitých způsobů, jak agendu zpracovávat a jak nabírat zprávy. [BURTON 2001: 102] V každé zpravodajské redakci probíhá plánování zpráv obvykle v průběhu porad, kde se vyhodnotí události předchozího dne a projedná představa o tématech na příslušný den. Redaktoři mají velmi ustálené rutiny své práce oslovují zavedené zdroje, reagují na zprávy tiskových kanceláří nebo obdržené tiskové zprávy, docházejí na tiskové konference. Zprávy třídí a vyhodnocují a u vybraných zpráv vzbuzují dojem, že jsou důležité, když je o nich informováno. Pro zpravodajství by měly být rozhodující zejména důsledky událostí. Tyto jsou velmi silným faktorem ve fungování mediálních institucí a úzce souvisí s pojmem gatekeeping. Jedná se především o rozhodování, zdali připustit, aby konkrétní zpráva prošla branou zpravodajského média do zpravodajství. [MCQUAIL 1999: 241] Gatekeeping Gatekeeping znamená svého druhu filtraci výběr z dodaných či nabízejících se témat. Pokud je jedno téma vybráno, znamená to, že jiná témata jsou omezena anebo vyloučena z procesu masové komunikace. Gatekeeper rozhoduje o tom, jaké téma a v jaké úpravě bude v médiích publiku nabídnuto. Toto rozhodování ovlivňuje řada dalších faktorů: aktuální politická situace, veřejné mínění, mediální politika, cílové publikum, normy chování ustálené v rámci mediální organizace, mediální etické kodexy. Roli gatekeepera plní jednotliví šéfredaktoři, redaktoři, autoři mediálních textů. Gatekeeping lze nejlépe dokumentovat na zpravodajství. Zpráva je zboží, které se vyrábí, distribuuje, prodává a konzumuje. Zpráva je záznamem události, která někde vznikne. Zpravodajskou událost obvykle zachycuje a zaznamená zpravodaj a nabídne ji mediálním organizacím tiskovým a informačním agenturám nebo přímo mediálním organizacím. Zpráva vstupuje na trh na trh informací. Mediální organizace ji kupují, jde-li o agenturní zprávu anebo zprávu, kterou nabízejí spolupracovníci média žijící na volné noze. Výběr zprávy v tomto ohledu spadá do oblasti gatekeeping activities. Zpráva dodaná do mediální organizace má nejednou podobu prefabrikátu, který je dále zpracován. Tento prefabrikát někdo upravuje do finální podoby tak, aby zpráva korespondovala s mediální politikou organizace a také aby byla včlenitelná do celku či řady mediovaných textů. Gatekeeper vybírá jen nepatrný zlomek z velkého množství existujících a nabízených zpráv. Vybírá jen některé, tzn. rozhoduje, jaké téma bude předmětem masové komunikace, a tedy i zájmu veřejnosti. Výběr témat je předmětem manipulativního vytváření mediálního obrazu světa. Je nástrojem ovlivňujícím veřejné mínění. Zkoumat, jak vlastně probíhá výběr zpráv a podle čeho se novináři rozhodují při výběru, se rozhodl na počátku padesátých let 20. století sociolog David M. White. Výsledkem výzkumu bylo zjištění, že nejvyšší úspěšnost při zveřejňování zpráv měly takzvané lidsky jímavé příběhy a politické zprávy. Výzkum zahrnoval i dotazování editora novin, z jehož odpovědí vyplynulo, že při výběru zpráv vědomě nepreferoval vyváženost tematických kategorií, prioritu měly jasné a stručné zprávy s menším počtem aktérů a statistických údajů. Následovaly i další výzkumy a například R.M. Brown definoval čtyři etapy gatekeepingu: - Extrakce, tj. výběr určitých informací z informačního univerza. - Koncentrace, tj. redukce vybraných materiálů podle požadavků času, nákladů, kapacity komunikačního kanálu a podobně. 7 - Pročištění, tj. úprava obsahu a informace tak, aby byly vyloučeny elementy z hlediska komunikačního záměru nežádoucí, redundantní nebo irelevantní. - Konečná formulace, která spojuje danou informaci s jinými informacemi tak, aby 4 z 34

9 mohla být základem pro další rozhodování. Zatím zřejmě nejkomplexnější a nejširší pojetí gatekeepingu prezentovala Pamela Shoemakerová, podle níž se gatekeeping týká každého komunikátora, který se účastní jakéhokoli komunikačního aktu. [TRAMPOTA 2006: 39-41]. Vývoj žurnalistiky od prvních výzkumů David M. White pokročil a jedním z nejdůležitějších faktorů je skutečnost, že noviny musí vycházet za všech okolností. Rozhodující odpovědnost má editor, který často v časové tísni rozhoduje o zařazení zpráv a jejich výsledné podobě. Časová tíseň a vymezený novinový prostor jsou rozhodujícími faktory selekce zpráv. Zprávy, které redakce získá nejdříve, a které se také nejdříve dostávají k editorovi vydání, mají větší šanci na zveřejnění. S teorií gatekeepingu a zpravodajských hodnot souvisí také dva teoretické koncepty spirála mlčení a knowledge gaps. Tyto teorie nepopisují hodnoty, které ovlivňují výběr událostí, ale efekty mediální komunikace a nastolování mediální agendy Spirála mlčení a knowledge gaps Teoretickou tezi spirály mlčení formulovala německá socioložka Elizabeth NoelleNeumannová v roce 1973 a publikovala ji v knize Die Schweigespirale: Öffentliche Meinung unsere soziale Haut (1980, anglicky The Spiral of Silence: Public Opinion Our Social Skin z roku 1984). Teorie navazuje na tzv. bandwagon effect (efekt vozu s kapelou), který formuloval Paul Lazarsfeld, v jehož pojetí jde o skutečnost, že se voliči pod touhou být na straně vítěze voleb rozhodnou na poslední chvíli pro toho, u koho se očekává volební vítězství. Podle Noelle-Neumannové se voliči nerozhodují pro vítěze proto, že chtějí za každou cenu cítit pocit vítězství, ale proto, že se obávají sociální exkomunikace, izolace, pokud se přikloní na stranu poraženého. Německá teoretička pak rozšířila koncept bandwagoningu a vztáhla jeho účinky na mediální teorii agenda-setting. Podle teorie spirály mlčení se lidé obávají vyslovovat menšinové názory a přiklánět se k nim, protože jim za to může hrozit sociální vyloučení. Lidé s opozitním názorem tedy raději mlčí, čímž vyslovují tichý souhlas s médii prezentovanou realitou mainstreamové - většinové společnosti. Vlivem mlčení pak mohou i sociálně a mediálně méně preferované postoje a názory zanikat. [NOELLE-NEUMANN; 1993] 8 Podobně jako v tezích spirály mlčení a vozu s kapelou Gehl vidí síly přitahující lidi k jiným lidem a lidským aktivitám. Nové aktivity začínají v těsné blízkosti událostí, které už probíhají. Chování dospělých se přitom shoduje s dětmi, které jsou raději tam, kde jsou dospělí, nebo tam, kde jsou jiné děti, místo toho, aby byly tam, kde jsou jen hračky. [GEHL 2000: 25, 31] O potenciálním rozevírání pomyslných nůžek mezi sociálně izolovanými a těmi naopak nevyloučenými vinou vlivu mediálních obsahů a médií obecně, hovoří i teoretická hypotéza knowledge gaps neboli vědomostní propasti. Hypotéza, kterou v roce 1970 vyslovili Phillip J. Tichenor, George A. Donohue a Clarice N. Olien rozděluje mediální obsahy na informačně bohaté a informačně chudé a propojuje je se sociálně a kulturně vyššími a nižšími třídami. Privilegované vrstvy s vyšším kulturním potenciálem a zázemím mají vyšší možnost vnímat a přijímat informačně bohatší mediální obsahy. Neprivilegované vrstvy naopak k informačně bohatým obsahům nemají přístup ani potřebnou znalostní kompetenci. 5 z 34

10 S narůstající mediální produkcí se tak vědomostní propast mezi privilegovanými a neprivilegovanými stále zvětšuje a může proto vést až k sociální okluzi určitých společenských skupin. [McQUAIL 2009, ŠKODOVÁ (eds.) 2008] Ke zvětšování vědomostních propastí v současné době přispívají také technické a technologické kompetence spojené s digitalizací médií Zpravodajské hodnoty Volba tématu, způsob jeho zpracování, ale také řazení témat v médiích podléhá řadě norem a kritérií. Tyto normy a tato kritéria se mění, závisí na sociálně kulturním časoprostoru. Ve vztahu ke zpravodajství jsou ekvivalentem zpravodajských hodnot. Jejich přítomnost, kumulace a koncentrace zvyšuje pravděpodobnost, že zpráva bude zveřejněna. Poprvé termín zpravodajské hodnoty (news values) vymezil Walter Lippmann v roce 1922 v knize Public Opinion. Lippmann považoval za základní zpravodajské hodnoty jednoznačnost události, překvapivost, prostorovou blízkost, osobní zaujetí a konflikt. [JIRÁK, KÖPPLOVÁ: 77] Jistou syntézou odlišných pohledů na problematiku zpravodajských hodnot je následující výčet: Důležitou hodnotou je dopad zprávy na každodenní život publika. Sem patří změny počasí, dopravní situace, cen, legislativy. Další hodnotou je prostorová blízkost zprávy vzhledem k lokaci publika. Publikum se zajímá o to, co se stalo v jeho okolí, méně je zajímají události ze 9 vzdálených oblastí. Publikum preferuje domácí zprávy lokální a národní, méně je zajímá zahraniční zpravodajství. Kulturní blízkost zprávy. Aktuálnost zprávy to, co publikum vnímá v daném okamžiku za důležité (politická, náboženská, ekologická, ekonomická témata). Neobvyklost zprávy, například když člověk pokouše psa. Negativnost zprávy špatná zpráva, dobrá zpráva. Publikum zajímají tragické události havárie, přírodní katastrofy, trestné činy (podvody). Zábavnost zprávy infotainment (zvířátka). Výrazný je zájem publika o prominentní národy, státy a osobnosti (celebrity) a také o kuriozity. Kontroverznost zprávy publiku jsou nabízené odlišné a nejlépe kontrastní pohledy na událost. Dostupnost zprávy (pro novináře). Předvídatelnost zprávy. Čas, kdy se událost, kterou zpráva zachycuje, stala. Délka trvání události, kterou pokrývá zprávy. Jiný pohled na hodnoty, jichž musejí informace dosahovat, aby byly zpracovány pro mediální produkci, nabízejí Westerståhl a Johansson. Ti za klíčové pro výběr zpráv považují důležitost, blízkost, dramatičnost a ideologii. [TRAMPOTA 2006: 26] 1.5. Editorialní agenda Mediální agenda se neřídí pouze zpravodajskými hodnotami, ale bere v potaz i zájem a poptávku cílové skupiny adresátů. Výběr periodika čtenářem je ovlivňován jeho osobními názory a postoji. Čtenáři stejných novin, zastávající přibližně podobné názory. Ve své podnikatelské strategii musí vydavatel, pokud si chce své obecenstvo udržet, citlivě a zároveň velmi flexibilně reagovat na všechny změny. Čtenáři však nejsou jediní, kteří jsou zdrojem příjmů pro vydavatele. Musí proto zohledňovat i potřeby a požadavky inzerentů, investorů, veřejných institucí nebo státní orgánů. Editoriální politika je v hlavních bodech definována vydavatelem v návaznosti na očekávání primárně publika a poté sociálních, ekonomických a politických institucí v cílovém prostředí. [MCQUAIL 2009] Redaktoři následně na zvolené strategii média vytvářejí zpravodajství, čímž dotvářejí celkový obraz a ideologické zaměření média. Největší váhu na finálním vyznění produktu má 10 ovšem editor, který může i bez porady autora provádět změny v daném článku. Změny provedené editorem mohou být významné a mohou ovlivnit délku, strukturu a dokonce i vyznění publikovaného textu. Editor se stará také o grafické rozvržení a uspořádání článku, čímž dokáže měnit i jeho vnímání čtenářem. Při posledních redakčních úpravách se editor 6 z 34

11 dívá na text tak, aby odpovídal charakteru periodika a čtenářské obce. Redakční tým se řídí velmi jednoznačným postupem při rozhodování o tom, jaká slova a obrazy předloží svým čtenářům. Každé slovo určené ke zveřejnění je posuzováno ze subjektivního hlediska. [BURNS 2004] Druh mediálních informací a forma jejich prezentace nejsou tedy vymezeny jen aktuálním děním v realitě, ale i preferencemi cílového publika a z toho vycházející editoriální politikou. Diference mezi různými médii jsou přirozené důsledky odlišných redakčních koncepcí vydavatelů Agenda-setting a nastolování mediální agendy Jiný pohled na problematiku medializace společenských témat v masových médiích nabízí agenda-setting, neboli teorie, které objasňuje způsob nastolování tématu. Agendasetting má podobu hypotézy. Vychází z předpokladu, že způsob, jakým o konkrétním tématu pojednávají média, zasáhne také publikum, které daná média konzumují. Média podle teorie agendy setting mají schopnost ovlivňovat to, o čem publikum přemýšlí a které otázky vnímá jako nejdůležitější. Termín agenda-setting bychom mohli přeložit jako nastolování témat veřejné, politické a také ekonomické sféry, kterých se média chápou jako dostatečně relevantních (popřípadě jim právě medializací a zveřejněním relevanci uměle připisují). Autory konceptu jsou Maxwell E. McCombs a Donald L. Shaw, kteří teorii publikovali v roce 1972 ve stati The Agenda-Setting Function of the Mass Media. Podstatou konceptu agenda-setting je, že masová media nám neříkají, co si máme myslet, ale říkají nám, o čem máme přemýšlet. [LARSON 2007: 300] Podrobněji se spojením media-veřejné mínění již dříve věnoval americký vědec Walter Lippmann, který dané problematice věnuje celou první kapitolu ve své knize Public Opinion s názvem The World Outside and the Pictures in Our Heads. Lipmann v ní shrnuje podstatu konceptu agenda-setting, ale sám tento termín ještě nepoužíval. Tento americký vědec považuje media za zásadní zdroj informací pro každého člena veřejnosti a lidské poznání je tudíž ovlivněno způsobem selekce témat ze strany médií, způsobem jejich zpracování a způsobem jejich distribuce. Jde o vstup pseudo-prostředí mezi člověka a jeho 11 prostředí. Na takovéto pseudo-prostředí je reakcí samotné lidské chování. Ale protože je to chování, tak následky, pokud se transformují v činy, fungují ne v pseudo-prostředí, kde je chování stimulované, ale v reálném prostředí, kde tyto činy vyplynou. Pokud chování není praktický čin, ale něco, co zhruba nazýváme myšlenkou a emocí, může to trvat dlouhou dobu než dojde k zaznamenáníhodnému zlomu v textuře fiktivního světa. Ale pokud má stimul pseudo-faktu za následek čin - akci na věcech či jiných lidech, vytvoří se záhy poté kontraindikace. [ ] Určitě, na úrovni sociálního života, který je označován jako přizpůsobení se člověka jeho okolí, skrze fiktivní realitu media. [LIPPMAN 2007: 4] Nejsnadnějším způsobem, jak zjistit, kterým tématům se média věnují a s jakou intenzitou je metoda kvantitativní obsahové analýzy. Správně provedená analýza přesně kvantifikuje samotnou mediální agendu a její propojení se skutečností. Získaná data mohou dále sloužit pro výzkumy kvalitativního charakteru. Příkladem může být tzv. kultivační teorie George Gerbnera, podle které hrají média významnou roli v procesu socializace a enkulturace populace. Komunikační činitelé kultivují dominantní vzorce společnosti dle toho, jak je zobrazují média, čímž strukturují priority, hodnoty a vztahy ve společnosti. [GERBNER 1977] Neoddělitelným konceptem od koncepce agenda-setting je také proces nastolování mediální agendy. V zásadě se jedná o jediný proces, při kterém se na veřejnost cestou zveřejnění v médiích prosazují určitá témata, která se střetávají s tématy konkrétní reality, jež medializována nejsou a ignorací mohou být proto opomíjena. Média každý den vybírají 7 z 34

12 z velkého množství událostí, které se odehrávají a z nichž mohou věnovat svůj prostor jen nepatrnému zlomku. [TRAMPOTA, VOJTĚCHOVSKÁ 2010: 100]. Je to dáno také omezeností mediálního prostoru, v našem případě rozsahem jednotlivých novinových vydání. Logicky se řada událostí do novin i jiných médií nedostane a nemají tak možnost proniknout do veřejného povědomí. Podle principu určitých mediálních rutin (viz výše) jsou určité události upřednostňovány před jinými. V průběhu historie zkoumání agendy-setting se vydefinovaly tři hlavní agendy, které mají při výzkumech agenda-setting určitou roli a vzájemně se ovlivňují: Veřejná agenda. Jde o témata a vnímání jejich důležitosti v rámci široké veřejnosti, většinou je měřena prostřednictvím výzkumů veřejného mínění. Mediální agenda. Představuje témata a intenzitu jejich výskytu v mediálních obsazích, většinou je indexována obsahovou analýzou zpravodajských médií, která se snaží odhalit množství zpravodajských příběhů na určité téma. 12 Politická agenda. Politická agenda je měřena prostřednictvím sledování politických akcí (jako je návrh zákona a podobně). Jednotlivé výzkumy se soustředily na různé druhy provázanosti těchto tří agend a na otázku, která agendu ovlivňuje kterou. Za nejčastější směr vlivu je považován vliv politické agendy na agendu mediální a posléze její schopnost ovlivňovat agendu veřejnou. [TRAMPOTA 2006: 114] Jaká je situace v prosazování se událostí spojených s problematikou životního prostředí? Pečlivý průzkum veřejného mínění v USA ohledně problematiky životního prostředí v letech nezjistil žádný vztah mezi významností těchto problémů ve veřejné agendě a statistickými trendy tří různých měřítek skutečného znečištění vzduchu a vody. [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 60] V českém prostředí se medializaci environmentálních témat a nastolování mediální agendy věnuje Arnošt Novák. Dle něj vlivem tlaků a rutin při mediálním zpracování událostí zpravodajství o životním prostředí není a ani nemůže být objektivním zobrazením přírody a témat s ní spojených. V souvislosti s medializací městského životního prostředí Novák konkrétně píše: Čím méně každodenního kontaktu s přírodním světem, tím více jsou lidé v umělém, urbánním prostředí odkázáni na zprostředkování přírody, přírodního prostředí či divočiny skrze média, tím více jim je příroda medializována a tím více je pro ně konstruována médii a jinými aktéry ve společnosti. [NOVÁK 2009: 212] Svůj pesimistický pohled na medializaci environmentálních témat dále shrnuje. Média jsou při zpracování environmentální tematiky velice selektivní, spíše kladou důraz na ta environmentální témata a události, které jsou relativně neočekávané, jednorázové a dramatické, než na ty dlouhodobé, pomalu se vyvíjející, komplikované a neviditelné. Toto zaměření médií na události je často vytrženo ze širšího sociálního a politického kontextu, jen výjimečně jsou takové události pro média věšákem, na nějž zavěsí i další, související témata. [NOVÁK 2009: 224] Čím větší má médium publikum a dosah, tím větší je také jeho vliv. Publikum nemusí přijímat interpretaci, kterou nabízí konkrétní médium. Nicméně skutečnost, že určité téma je masově medializováno, vede k tomu, že se stává předmětem veřejného zájmu. Z hlediska teorie agenda-setting je zajímavá existence internetu a dostupnost 8 z 34

13 množství zpráv. Dostupné je tak množství archívů, kde lze všechny informace procházet a třídit. Někteří pozorovatelé předpovídají konec jevu nastolování agendy, protože publikum se fragmentuje a prakticky každý má svou vlastní mediální agendu, která je sestavena jemu na míru a skládá se z nesmírného množství zpráv a informací. [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 208] Priming Priming neboli usměrňování patří mezi nejdůležitější důsledky nastolování agendy. Základem primingu je selektivní pozornost veřejnosti. Média přisuzují vybraným tématům větší důležitost než ostatním a dávají jim daleko více prostoru. S vyšší frekvencí narůstá i zapamatovatelnost těchto témat veřejností. Usměrňování představuje významné rozšíření konceptu nastolování agendy, jelikož označuje další způsob, jakým masová média hrají klíčovou roli při utváření postojů a názorů. Nastolování agendy masovými médii někdy může mít velice bezprostřední důsledky pro postoje a názory. [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 179] Projevy primingu lze opět sledovat jak v obsazích zpravodajství, tak u jejich příjemců. V obsazích se priming může projevovat určitými vodítky usměrňujícími vnímání významu příjemce. Představuje například zdůraznění určitých podrobností k události, zdůraznění vlastností aktéra a podobně. [TRAMPOTA 2006: 124] 1.8. Framing Framing definuje vytvoření mediálního obsahu tak, aby došlo k předem dané interpretaci. Při mapování vlivu masových médií na názory je zásadní rozlišovat mezi tím, jaký je příspěvek celkového zájmu médií o téma, tj. nastolování agendy prvního stupně, a tím, jak je téma v médiích zasazováno do rámců, tj. nastolování agendy druhého stupně. [MAXWELL, MCCOMBS 2009: 179] Důležitými prvky rámování jsou především výběr určitých částí a přiřazení jim konkrétní stupeň významnosti. Událost, která jedinci nemusí být známa, je zasazena do kontextu, definována, je určován její význam. [ŠKODOVÁ 2008: 30] Přitom platí, že řada aktérů událostí se snaží prosazovat své zarámování událostí a témat tak, aby souzněla s jejich potřebami. Jednotlivé aktéři disponují rozdílným potenciálem zarámování událostí. [TRAMPOTA 2006: 123] 1.9. Sociální konstrukce reality, diskurs a média Zprávy o událostech, které se neodehrávají v našem bezprostředním dosahu získáváme ve velké míře z médií. Ta se tak stávají nejvýznamnějším konstruktérem naší reality. Reálné je to, co jsme ochotni za reálné považovat. Součástí vytváření významu v procesu mediální komunikace je i to, do jaké míry je publikum schopno (ochotno) rozeznat, 14 co se mu předvádí, jako součást jemu známé skutečnosti ztotožnit se s tím akceptovat to jako reálné či pravdivé. [JIRÁK, KÖPPLOVÁ 2009: 293]. Člověk je současně tvůrcem takovéto reality. Vstupuje do interakce a v procesu externalizace si vytváří prostředí, které co možná nejvíce odpovídá jeho představám, až dosáhne k vytvoření objektivní reality. Tato fáze procesu je označována jako objektivizace. Proces utváření sociální reality je kompletní dokončením fáze internalizace. Člověk přijímá objektivní pravdy bez dalšího kritického uvažování. Tento sociální konstrukt je podporován činností institucí, mezi něž patří i media. Novináři jsou předkládány objektivizované obsahy, které považujeme pravdivé a podporují tak naše chování v rámci daných konkrétních institucí. Změnu pohledu na názor, že by žurnalisté byli schopni objektivně znázorňovat realitu, přinesl Winfried Schulz ve studii Konstrukce reality ve zpravodajských médiích. Konzumenti nemají přístup k realitě, k věcem, o kterých mediovaná sdělení pojednávají. Zkonstruovanou mediální realitu proto vnímaní jako skutečnou. Mediální realita znamená onen obraz světa, který pro recipienta vznikl na základě kritérií žurnalistického výběru zpráv. [SCHULZ 1976] Kritéria této konstrukce určují hodnotu zpráv. Indikátory hodnoty zpráv se je podle Schulze čas (trvání a kontinuita události), blízkost (všechny geograficky, kulturně, politicky, sociálně a psychicky odůvodněné faktory blízkosti či afinity, status (regionální a národní centralismus, osobní vliv, prominence), dynamika (překvapení, intensita), valence (konflikt, kriminalita, škoda, úspěch) a identifikace (personalizace, etnocentrismus). [KUNCZIK 1995: 125, 126] A jak přistupují k vytváření konstrukce reality sami žurnalisté? Za prvé profesionální žurnalistika kvůli tomu, aby odstranila spornou otázku spojenou s výběrem 9 z 34

14 článků, pokládá cokoliv, co je vypracované oficiálními zdroji například vládními úředníky nebo významnými veřejnými osobami - za základ pro legitimní zprávu. [MCCHESNEY 2009: 15] Problémem však je, že zástupci uvedené kategorie oficiálních zdrojů si jsou vědomi svého významu a dle svých individualit s touto skutečností zacházejí. Zkušení politici a vlivní lidé se naučí, jak využívat žurnalistické konvence ke svému prospěchu. [MCCHESNEY 2009: 16] Jako další významný nedostatek současné žurnalistiky McChesney považuje malou nebo téměř žádnou snahu uvádět události do kontextu s uvedením souvislostí. Důvodem dle něj je skutečnost, že se žurnalista může takto dostat do kontroverzí. Je tedy bezpečnější citovat oficiální zdroje. Podobně hodnotí práci žurnalistů Kunczik. Konstatuje jejich závislost na elitní osoby, protože mají exkluzivní informace k událostem, kterých se účastní nebo k nim mají 15 exkluzivní přístup. Tato zpravodajská rutina vytváří závislost žurnalistů na takovýchto osobách a může se projevovat při zpracování informací o události tak, aby nepoškozovala zdroj informací a byl tak i nadále zajištěn přísun informací. Zásadně platí tendence, že si žurnalisté při dalším předávání informací osvojí hodnotové postoje informačních zdrojů, protože si tak spíše zajistí stálý přísun informací. [KUNCZIK 1995: 133] Strategií obrany proti tlaku elitních osob představuje objektivizace zpravodajství, spočívající ve zveřejňování citací opozitních názorů. Jednotlivci a subjekty, bez významnějšího společenského postavení, mají nižší pravděpodobnost stát se zpravodajskými zdroji. Příležitostí je pro ně událost, která je neočekávaná a může vyvolat veřejný zájem. Aby redakce médií a žurnalisté předcházeli kritice neobjektivnosti těmito jednotlivci, zařazují do příspěvků na podporu argumentačního řetězce citace laické veřejnosti uváděné v uvozovkách. Dalšími prvky pro objektivizaci zpráv jsou dodatečná podpůrná fakta, která jsou obecně považována za pravdivá a strukturovanost zpráv nejčastěji podle modelu obrácené pyramidy. Nejdůležitější je řečeno na začátku a dále významnost informací klesá. Na základě těchto postupů se zprávy stanou předivem faktů, kde skutečnost, že určité faktory sociální a politické reality jsou akceptovány jako dané, znamená, že určité otázky nejsou otevírány a široké oblasti společenského života se vůbec nestávají předmětem zpravodajství. [KUNCZIK 1995: 141] Téma ekologie v médiích 2.1. Životní prostředí na Ostravsku Důsledky průmyslové historie a z větší části již ukončená těžba černého uhlí jsou na Ostravsku patrné dodnes. Strategický plán rozvoje statutárního města Ostravy na léta [dokument Vize, popis dlouhodobých cílů, strategií a opatření 2005: 77] vymezuje hlavní problémy města v oblasti životního prostředí takto: Vysoká míra skládkování odpadů, nízká míra diverzifikace odpadového hospodářství. Zhoršená kvalita ovzduší. Existence starých ekologických zátěží na území města. Nežádoucí tlak na urbanizaci částí příměstské krajiny. Riziko znečištění podzemních vod v důsledku neřešených ekologických zátěží. Z hlediska zastoupení v mediální agendě považuji za významné zejména problémy se zhoršenou kvalitou ovzduší a staré ekologické zátěže na území města. Vysoká prašnost v Moravskoslezském kraji je dlouhodobým problémem tohoto regionu a má bohužel své místo i na mapě Evropy. Je předmětem stálého sledování měřicími stanicemi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu Ostrava (ZÚ). [Zpravodaj KHS MSK 2011] Ekologické zátěže byly způsobeny především vlivem průmyslové činnosti. Na území města se nachází cca dvacet areálů již neprovozovaných dolů OKD, a.s. v úhrnné ploše 10 z 34

15 přes 110 ha. Kromě výše uvedených areálů se ve městě nachází značné množství nevyužívaných nebo omezeně využívaných a chátrajících menších průmyslových ploch i jednotlivých průmyslových objektů. Staré ekologické zátěže lze rozdělit do několika typů. Jsou to např. areály a podniky, které jsou již mimo provoz; odvaly odpadů a důlních hornin; nepovolené skládky a odkaliště, která sloužila k ukládání odpadu a nacházela se u řek Ostravice a Lučiny. [IPRM Ostrava - Magnet regionu 2009: 26] Na území města se vyskytují staré skládky různých průmyslových odpadů, nezajištěné podle požadavků současné legislativy. Několik z nich má rozsah od několika ha až přes 10 ha, jejich inventarizace však není úplná. Za riziková pro okolí (především vodní zdroje) jsou považovány laguny odpadních olejů a dalších odpadů bývalé rafinérie Ostramo Vlček a spol., nyní ve správě s. p. Diamo celkový rozsah kolem 6 ha; chemická skládka Koksovny Jan Šverma cca 3,5 ha; skládka odpadů z podniku Vítkovice v pískovně Zábřeh cca 10 ha; chemický odval bývalých Hrušovských chemických závodů n.p Projekt sanace ropných lagun Ostramo Historie ropných lagun Historie lagun sahá až do roku 1888, kdy byla u Moravské Ostravy vídeňským průmyslníkem dr. Maxem Böhmem a vídeňskou firmou M. Thorsch & Söhne založena rafinerie minerálních olejů v Přívoze. Rafinerie se později orientovala vedle výroby leteckého benzínu převážně na olejářskou výrobu, zejména na výrobu lehkých mazacích složek pro motorové a turbínové oleje, na tehdejší dobu ve špičkové kvalitě. Závod nebyl za 2. světové války výrazně poškozen a výroba pohonných hmot a olejů byla obnovena. Od konce 70. let bylo zvažováno ukončení provozu z důvodu havarijních úniků látek z lagun a negativního vlivu na životní prostředí. V rámci rafinérské výroby zde zpočátku probíhala rafinace destilátu z jiné rafinérie a separace na petrolej a topný olej, výroba parafinu a mazacích olejů, od roku 1981 pouze regenerace upotřebených mazacích olejů. Ukládání odpadu z procesu rafinace bylo do otevřených nádrží se sypanými obvodovými hrázemi. Vlivem rozšiřující se výstavby se závod postupně dostal prakticky do středu městské zástavby Ostravy. Zpracování ropy bylo ve státním podniku OSTRAMO zastaveno ke konci roku V roce 1992 byl provoz rafinérie privatizován v první vlně privatizace. Po povodni v roce 1997 nebyla výroba vlastníkem OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o. obnovena. Rozsah sanačních opatření přerostl technické a finanční možnosti privátní společnosti a vládním usnesením č. 626 z roku 1996 bylo rozhodnuto o převzetí ekologické zátěže státem. Správou, přípravou a zajištěním sanace skládky byl pověřen státní podnik DIAMO. V areálu skládky odpadů z rafinérie jsou rozlišeny čtyři dílčí prostory, které jsou označeny jako laguny R0, R1, R2 a R3. V laguně R0 se nachází pouze tuhá fáze odpadů, v laguně R1 se před zahájením sanace nacházela kašovitá fáze a tuhá fáze a v lagunách R2 a R3 se nacházela kapalná, kašovitá a tuhá fáze odpadů. Dále jsou v okolí lagun a jejich podloží kontaminované zeminy a hráze. Laguny byly založeny na povodňových náplavových materiálech údolní nivy, respektive na navážkách bez dnové izolace a drenážního systému. Dodatečné odizolování lagun bylo provedeno v letech 1972 až 1992 podzemní těsnicí stěnou. V roce 1994 uvedena do provozu čistírna odpadních (haldových) vod čerpaných z prostoru mezi těsnicími stěnami a v nezbytném rozsahu zahájeno čerpání volné kapalné fáze ropných látek na hladině podzemní vody vně těsnicí stěny, tzv. udržovací čerpání. Od roku 2003 je v provozu vodní dílo Havarijní nápravná opatření k zamezení šíření kontaminace ropných látek vně těsnicí stěny, zahrnující drenážní systém s dekontaminací čerpaných 18 a zapouštěných podzemních vod a monitorovací profil vystrojených hydrogeologických vrtů na výstupu podzemní vody z lokality Zahájení sanace lagun Přípravná fáze sanace zahrnovala zpracování analýzy rizika, dokončené v roce 1999 a v roce 2001 byla dokončena také studie proveditelnosti sanace ekologické zátěže. Veřejná obchodní soutěž byla vyhlášena státním podnikem DIAMO v listopadu 2003 a v srpnu z 34

16 byla uzavřena Realizační smlouva o provedení prací při sanaci ekologických škod a následné rekultivaci mezi státním podnikem DIAMO a sdružením firem Sdružení ČISTÁ OSTRAVA, jako vítězem veřejné obchodní soutěže nazvané: Obchodní veřejná soutěž na výběr dodavatele opatření vedoucích k nápravě ekologické zátěže Skládky odpadů s.p. DIAMO v Ostravě, Nápravná opatření - LAGUNY OSTRAMO. Na základě této smlouvy, Realizačního projektu a v souladu se zadávacími podmínkami Veřejné obchodní soutěže jsou Sdružením ČISTÁ OSTRAVA realizovány práce za účelem nápravy staré ekologické zátěže skládky odpadů s.p. DIAMO v Ostravě (tzv. lagun Ostramo) Průběh sanace Rozsah nápravy ekologické zátěže byl vymezen Stanoviskem MŽP ČR k realizaci nápravných opatření vedoucích k odstranění staré ekologické zátěže skládky odpadů s.p. DIAMO - lagun OSTRAMO v Ostravě - Mariánských Horách č.j. NM 700/2003/03 ze dne V průběhu vlastních sanačních prací vydala Vláda ČR usnesení č ze dne 21. prosince 2009, kterým uložila ministru životního prostředí vydat Stanovisko, definující nové podmínky realizace opatření vedoucí k nápravě ekologické zátěže skládky odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě Nápravná opatření - laguny Ostramo. Původní, výše uvedené stanovisko MŽP tak bylo nahrazeno stanoviskem novým č.j.30357/env/10 ze dne 7. dubna Sdružení ČISTÁ OSTRAVA postupuje při sanaci lagun dle schváleného Realizačního projektu Nápravná opatření - LAGUNY OSTRAMO Sanační postup má stanovený harmonogram. Z hlediska této práce a chápání souvislostí mediálních výstupů je však významný pouze ten nejbližší, tzn. odtěžení obsahu lagun R1,R2 a R3 do resp. po prodloužení vládním rozhodnutím do [DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA] Zastoupení tištěných médií ve výběrovém souboru a jejich stručná charakteristika Nejvýznamnějším regionálním tištěným médiem je Deník, vydávaný v síti deníků Vltava-Labe-Press. Je nejčtenějším zpravodajským deníkem v České republice. Čtenost jednotlivého vydání je 830 tisíc čtenářů, což představuje 38% podíl na trhu zpravodajských deníků. Čtenáři regionálního Deníku jsou rovnoměrně rozloženi ve všech regionech. Zahrnuje 71 regionálních deníků. [www.vlp.cz] Dalším celostátním deníkem s regionálním zpravodajstvím je MF Dnes. Jeho vydavatelem je mediální skupina MAFRA, která dále vydává deník Lidové noviny a bezplatný deník Metro. Majoritním vlastníkem je německý holding Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft GmbH. Součástí každého vydání jsou čtyři sešity. První se zaměřuje na zpravodajství z domova i ze světa a komentáře. Druhý sešit obsahuje rozšířené zpravodajství pro jeden ze čtrnácti regionů. Třetí sešit je pak věnován ekonomickému zpravodajství a pravidelným přílohám a čtvrtý sešit obsahuje zpravodajství ze sportu a kultury spolu s televizním programem. Každý den jsou součástí vydání specializované přílohy (například v úterý vychází příloha Peníze a Zaměstnání) a třikrát týdně je součástí vydání suplement. [www.mafra.cz] Regionální přílohu má i celostátně vydávaný deník Právo, který dlouhodobě patří mezi nejčtenější nebulvární deníky v České republice. Deník Právo je vnímán jako konzervativní levice, a to na základě složení svého čtenářského spektra. Z českých deníků má nejvyšší zastoupení čtenářů řadících se nalevo od středu a druhý nejvyšší podíl čtenářů s výrazně levicovými názory. Ti nepodporují volný obchod, nejsou pro příliš radikální a ostré změny a jsou pro zásahy státu do ekonomiky. [pravo.novinky.cz] Největší podíl čtenářů s výrazně levicovými názory mají Haló noviny, které jsou stranickým tiskem KSČM. Celostátně vydávané Hospodářské noviny regionální přílohu nemají. Vydavatelem Hospodářských novin je Economia, a.s., patřící mezi pět největších vydavatelů českého periodického tisku. List vychází od pondělí do pátku a podle internetových stránek vydavatelství přináší aktuální zpravodajství se silnými analytickými prvky a komentáře. Ze všech českých deníků dávají HN největší prostor informacím z české i světové ekonomiky. Vydavatel deníku zdůrazňuje jeho nestrannost a nezávislost na politické situaci. Deník chce být seriózním a nezávislým poskytovatelem informací, potřebných pro orientaci v makro i mikroekonomii. Z toho vyplývá částečná omezenost zpravodajství pro čtenáře. [www.economia.cz] 12 z 34

17 20 Lidové noviny bez regionální redakce pouze přejímají regionální zpravodajství ČTK. Jejich vydavatelem je rovněž mediální skupina MAFRA Lidové noviny mají denně tři sešity. První sešit obsahuje domácí a zahraniční zpravodajství, komentáře, dopisy a zajímavosti. Ve všední dny začíná druhý sešit rubrikou Byznys, speciální stránka zpravodajství z vědy, kulturní rubrika, sport a počasí. Ve třetím sešitě jsou denně pravidelné přílohy a televizní program. Lidové noviny jsou nejstarší český deník, založený v roce 1893, který se dlouhodobě profiluje jako kvalitní celostátní zpravodajský list se speciálním zájmem o politiku, byznys a kulturu. Najdete v něm nejlepší domácí zpravodajství, nejsilnější tým ekonomických redaktorů a nejlepší komentátory. [www.mafra.cz] Do výběru byly zařazeny také bulvární deníky Blesk a Aha. Jejich společným vydavatelem je Ringier Axel Springer CZ, který je největší vydavatelstvím s nejvyšším počtem čtenářů na českém trhu. Ringier Axel Springer CZ je jedničkou mezi deníkovými vydavateli, kde dosahuje více než 36% podílu na trhu. [www.ringieraxelspringer.cz] Vedle toho v Ostravě vycházelo, či vychází několik dalších méně významných titulů (Moravskoslezský večerník, Týdeník Ostrava, Listy Moravskoslezské, Naše Ostrava, Regionální zpravodaj Severní Moravy a Slezska, Stodolní noviny, Life Ostrava, Sedmička). Vlastní periodika vydává také samotné město a městské obvody. Tato periodika však do výběru zařazena nebyla Zájem veřejnosti o životní prostředí V květnu 2008 provedl CVVM výzkum, jak lidé přistupují k životnímu prostředí. Z vybraných forem ekologického chování se respondenti nejčastěji hlásili k třídění běžného odpadu (81 % třídí vždy + třídí často ) a třídění nebezpečného odpadu (71 %). V případě dalších alternativ však již angažovanost silně klesá. Necelá polovina deklaruje, že šetří energií a vodou, výrobky šetrné k životnímu prostředí pak nakupuje 29 % dotázaných. Nejhorší situace panovala ohledně automobilismu. Své jízdy autem omezuje pouze něco málo přes desetinu respondentů a ani po odečtení těch, kteří zvolili variantu netýká se, čítala tato skupina méně než pětinu všech motoristů. Velké popularitě se netěšil ani nákup biopotravin (12 %). Tendence chovat se ekologicky byla obecně větší u lidí s vyšším vzděláním. Ekologičtěji se chovají také lidé, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, když se ve větší míře hlásí k třídění odpadu a nákupu výrobků šetrných k životnímu prostředí. [CVVM 2008] 21 O rostoucím zájmu o životní prostředí v dalším období odpovídá také informace IPRM Ostrava, která říká, že roste zájem občanů o stav životního prostředí ve svém městě (občané jako prioritu pro život ve městě uvádějí čisté a neznečištěné životní prostředí se zelení). [IPRM Ostrava - Magnet regionu; 2009: 39] Společnost Factum Invenio provedla v rámci svého výzkumného programu Factum Omnibus ve dnech šetření zaměřené na problematiku života v místě bydliště českých rezidentů. Zkoumala vztah k životnímu prostředí ve srovnání s jinými aspekty života jako je například bezpečnost, zaměstnanost nebo preferovaný průmysl. Zvláštní pozornost věnovala názorům obyvatel Prahy a Ostravy. Dotazování proběhlo na reprezentativním vzorku 937 občanů ČR ve věku od 18 let, získaném kvótním výběrem. V Praze a Ostravě byl navíc výběrový sobor posílen tak, aby bylo možné srovnávat tyto dva regiony s výsledky za celou ČR. V Praze bylo dotázáno 320 respondentů a v Ostravě 304 respondentů. Byla zachována reprezentativita vzorku. Jako téměř bezproblémové se Čechům jevil stav přírody v okolí jejich bydliště. Rozhodně a spíše spokojeny byly s tímto aspektem tři čtvrtiny obyvatel ČR (74 %). Spokojeni byli hlavně lidé z menších měst (82 %), ve větších aglomeracích byla spokojenost menší (jen 62 %). Dobře byl také hodnocen atribut možnosti bydlení (spokojeno 71 %). S veřejnou dopravou a možnostmi kulturního vyžití byly spokojeny dvě třetiny občanů (65 %), ani v menších obcích nebyly tyto oblasti vnímány jako problematické. Nejhůře byla hodnocena především ekonomická situace a nezaměstnanost (spokojeno jen 21 %). Tyto problémy tíživěji dopadaly na obyvatele středních měst a také na ty, kteří na ně byli teoreticky hůře připraveni měli nižší příjmy a nižší vzdělání. Obyvatele větších měst trápila kriminalita a také nepřizpůsobiví občané zatímco na menších městech to byl problém pro 4 lidi z 10, v největších městech pro více než 7 z z 34

18 Mezi Prahou a Ostravou byly zásadní rozdíly právě ve vnímání nejsilnějšího problému, který trápil Čechy nezaměstnanosti. Zatímco v Praze tento problém cítilo jen 18 %, v Ostravě to byl více než trojnásobek, 71 % osob. Silné obavy ze ztráty zaměstnání, buď u nich osobně, nebo u někoho z rodiny, pociťovalo v Praze jen 15 % obyvatel, v Ostravě to bylo více než dvojnásobek 32 %. V Ostravě i Praze bylo znečištění ovzduší vnímáno hůř než v celé ČR. Podle názoru obyvatel těchto měst bylo způsobeno především silnou koncentrací automobilové dopravy. Jako nejvíce ohrožující látky respondenti uváděli především výfukové plyny (19 %). Lidé také měli za to, že se situace ohledně automobilových emisí dále zhoršuje, v Ostravě si to myslilo více než polovina obyvatel (54 %). Tabulka 1: Spokojenost s Na druhém místě se umístily pr jako silná zátěž, ale podle tř metropoli bylo registrováno pov silnou zátěž tento zdroj znečistě Zajímavé srovnání nabíz preferovali rozvoj školství, energetiky nebo zdravotnictví, lidé v Ostrav těžký průmysl. Jedná se především o tradi zatímco v průměru ČR jen 6 %) a automobilový pr Bylo tedy vidět, že i když byl přesto měli za to, že podporu a investice si zaslouží práv průmyslu. Tabulka 2: Preference hospodá Spokojenost s oblastmi života v místě bydliště - ČR ě se umístily průmyslové zplodiny. V Ostravě byl ž, ale podle třetiny Ostravanů se situace zlepšovala (32 %). Ve slezské povědomí ohledně domácího topení a spalování odpad čistění hodnotilo celkem 53 % respondentů. Zajímavé srovnání nabízela preference hospodářských odvětví. Zatímco Pražané rozvoj školství, energetiky nebo zdravotnictví, lidé v Ostravě by nejrad ředevším o tradiční zpracování železa a oceli (preference 34 %, R jen 6 %) a automobilový průmysl (32 %, zatímco v byl průmysl v Ostravě vnímán jako znečišťovatel ovzduší, lidé za to, že podporu a investice si zaslouží právě tradiční odv Preference hospodářských odvětví ČR, Praha a Ostrava 22 ČR byl průmysl vnímán (32 %). Ve slezské topení a spalování odpadů. Jako ětví. Zatímco Pražané ě by nejraději rozšířili ní zpracování železa a oceli (preference 34 %, mysl (32 %, zatímco v ČR jen 17 %). č ťovatel ovzduší, lidé ní odvětví Ostravského R, Praha a Ostrava 23 Obyvateli Ostravy byl průmysl železa a oceli vnímán jako tradiční zaměstnavatel a jeho budoucnost na Ostravsku by měla pokračovat. Jeho pokračování by chtělo 7 z 10 obyvatel Ostravy, 45% z nich by dokonce uvítalo jeho rozšíření. Nutná je ovšem 14 z 34

19 modernizace, aby se snížily emise z výroby tu požadovala naprostá většina rezidentů (85 %). Podle jejich názorů by tuto modernizaci měla kromě podniků samotných financovat EU (oba zdroje 44 %). Třetina obyvatel Ostravy (33 %) se v tomto ohledu spoléhala na stát. [FACTUM INVENIO 2011] Různou míru aktivity v průběhu projektu Nápravná opatření laguny Ostramo projevovaly také nestátní neziskové organizace, které působí převážně v sektoru ekologické výchovy a ochrany životního prostředí. K nejvýznamnějším patří: Arnika. Zabývá se ochranou mokřadů a vodních toků, omezováním znečištění životního prostředí toxickými látkami a odpady a podporou účasti veřejnosti v rozhodování o životním prostředí. Významnou roli v jejich činnosti hraje spolupráce s dalšími nevládními organizacemi na úrovni České republiky, i na mezinárodní úrovni. [www.mzp.cz] Greenpeace. Je mezinárodní ekologická organizace působící ve více než 40 zemích světa. Greenpeace vystupuje proti poškozování životního prostředí již od roku [www.mzp.cz] Občanské sdružení Kořeny. Sdružení se snaží zejména zabránit likvidaci Horního Jiřenína, Černic a ohrožení rozvoje Litvínova i okolních obcí v důsledku prolomení územních ekologických limitů těžby. [www.koreny.cz] Empirická část 3.1. Metodologická východiska Výběr metody Obsahem práce je propojení teoretických východisek s poznatky získanými kvantitativní obsahovou analýzou událostí a jejich zobecnění. Cílem je kriticky zhodnotit zjištěné souvislosti medializace projektu a tematiku životního prostředí na Ostravsku a poskytnout tak platformu pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy o odlišném přístupu jednotlivých tiskových médií ke shodné události. Z nejčastěji užívaných metod se nabízí kvantitativní výzkum veřejného mínění, kvalitativní výzkum veřejného mínění, kvantitativní obsahová analýza médií a kvalitativní obsahová analýza médií. Kvalitativní metody výzkumu odpovídají zejména na otázku Jak?, kdežto kvantitativní metody na otázku Kolik?. Hlavní vlastností kvalitativních metod je, že nejsou standardizované. Jsou vhodné pro menší vzorek dat a významnou roli zde sehrává osoba výzkumníka. Vykazují menší replikovatelnost. Interpretativní výzkumníci trvají na tom, že veškeré sociální znalosti jsou spoluprodukovány na základě mnohých setkání, konverzací a diskusí, které prodělávají s objekty, které zkoumají. [DEACON et al. 1995: 7] Pro kvantitativní metody je charakteristická vysoká míra standardizace a z toho plynoucí vetší přesvědčivost výsledků. Výzkum je založen na měření proměnných nebo jejich kategorií. Tyto metody využívají generalizace a zobecnění výsledků. Kvantitativní metody jsou vhodné pro sběr a vyhodnocení dat sekundárních zdrojů z hlediska jejich četnosti. Sekundární zdroje jsou zpravidla jednoduše dostupné veřejné zdroje informací. Z výše uvedeného je zjevné, že pro tuto práci jsou vhodné kvantitativní metody. Kvantitativní výzkum veřejného mínění je omezující z hlediska mapování dynamiky sledovaného jevu. Dynamiku je možné sledovat pouze na základě momentálního snímku a změnových snímků v budoucnosti. Naproti tomu kvantitativní obsahová analýza médií umožňuje kdykoliv zpětný pohled v libovolné časové řadě, přičemž limitujícím faktorem je pouze dostupnost zkoumaného materiálu. Pro cíl této práce nejlépe vyhovuje kvantitativní obsahová analýza, která: zkoumá, jakými tématy se média zabývají a jak velký prostor jim věnují, je schopna popsat proměnu mediálních obsahů v delším časovém horizontu, umožňuje snadné srovnání různých typů médií a médií různých mediálních, krajin 25 umožňuje (do jisté míry) předjímat, jaká témata bude veřejnost považovat za 15 z 34

20 důležité. V určitých obdobích jsou média pozornější k některým tématům a jiná nechávají nepovšimnuta. To, zda si určité téma vyberou a kolik mu věnují prostoru, je jeho implicitním ohodnocením. [TRAMPOTA, VOJTĚCHOVSKÁ 2010: 99,100 ] Očekávaná zjištění Výstupem aplikace vybrané metody bude analýza mediální prezentace projektu sanace ropných lagun Ostramo metodou kvantitativní obsahové analýzy médií. Analytický rozbor rozkryje tematickou skladbu a intenzitu prezentace projektu v období od do Očekávaná zjištění obsahové analýzy jsou: Intenzita, s jakou tištěné verze deníků věnují projektu pozornost; Rozbor tematických aspektů, které jsou v tištěných verzích deníků spojeny s projektem; Vše zmíněné napříč zkoumaným časovým horizontem; Určení komunikátorů a počet jejich výpovědí za deníky k vybrané hlavní události projektu Postup a realizace výzkumného šetření Výběrový soubor zkoumání Pro účely této práce byly k rozboru vybrány pouze novinové výstupy s denní periodicitou. Nejsou omezeny pouze regionem Ostravsko neboť sledované události měly přesah i do regionu Severní Čechy. Období od 1. července do 31. prosince 2011 bylo zvoleno s ohledem na významné události při realizaci projektu s dopadem na veřejnost s předpokladem zvýšeného zájmu médií. Výzkumnou jednotkou je novinový článek. Výběrový soubor zahrnuje 275 výzkumných jednotek Kódovací kniha Kódovací kniha je souborem číselníků nezbytných pro zpracování i analýzu dat. Mediální analýza nabízí možnost nepředpojatého poznání obsahu tím, že jednotlivé obsahy zpracovává podle předem definované metodiky, tzv. kódovací knihy. Detailní popis metodiky v kódovací knize zajišťuje, že se data získávají jednotným způsobem, ať už je analyzuje kdokoliv. Metodika slouží nejen ke klasifikaci informací, ale rovněž k jejich rozklíčování 26 a interpretaci. Převedeno do praxe, seznámí-li se zadavatel podrobně s metodickými principy, rozumí datům stejně jako analytik, který je zpracoval. To v podstatě eliminuje prostor pro zkreslení. [HAVLÍČEK 2005: 38] Kódovací mechanika této práce zahrnuje níže uvedené základní prvky: Hlavní téma obsahový aspekt, kterého se převážná část příspěvku týkala. Příspěvek novinový článek. Výpověď segment informace, v němž je citován nebo popisován sledovaný projekt. Výpověď je tak definována určitým subjektem, tematizací a původcem výpovědi. Komunikátor - osoba, která sděluje nějakou informaci. Projekt veřejná zakázka pod názvem Nápravná opatření laguny Ostramo. Hlavní událost skupina příspěvků sledující shodné hlavní téma Uspořádání poznatků V této fázi se budu zabývat uspořádáním poznatků získaných z novinových výstupů, které budou blíže zkoumány z hlediska očekávaných zjištění (3.1.2.): Intenzita medializace projektu za jednotlivá tisková média za celé období. Intenzita medializace hlavních událostí projektu za jednotlivá tisková média za celé období. Intenzita medializace hlavních událostí projektu za jednotlivá tisková média v jednotlivých měsících. 16 z 34

Hodnocení zpravodajství

Hodnocení zpravodajství Hodnocení zpravodajství Připraveno exkluzivně pro Českou televizi Březen 2013 TNS Aisa 1 Pozadí výzkumu 2 Pozadí výzkumu Výzkum byl realizován prostřednictvím panelu domácností mymap, dotazování probíhalo

Více

Stimulancia a opioidy z pohledu médií

Stimulancia a opioidy z pohledu médií Stimulancia a opioidy z pohledu médií Kateřina Grohmannová AT konference, Měřín 24. května 2006 Obsah Představy a postoje o užívání a uživatelích drog Role médií Cíle výzkumu Výzkumné otázky Základní a

Více

Hodnocení informací v médiích

Hodnocení informací v médiích TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Hodnocení informací v médiích Technické parametry

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.]

MEDIA KIT. Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] Proč inzerovat v deníku PRÁVO? Kde inzerovat v deníku PRÁVO? Kdo jsou čtenáři deníku PRÁVO? [Zadejte text.] KDO JSME? Vydavatelství Borgis a.s. vydávající deník PRÁVO Deník PRÁVO: vychází 6x týdně Elektronická

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Muzeum média veřejnost

Muzeum média veřejnost Muzeum média veřejnost Ivana Havlíková, Centrum pro prezentaci kulturního dědictví www.nm.cz Public relations? PR/Vztahy s veřejností/reputation management udržování vztahů s veřejností udržování vztahů

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy

Nastolování agendy- souvislosti a procesy. Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Nastolování agendy- souvislosti a procesy Vývoj problematiky Veřejný problém a jeho hlavní rysy K formování veřejné, mediální a politické agendy Vývoj problematiky Schopnost médií nastolovat důležité problémy

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště

Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě bydliště TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 8 29 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí v ČR a v místě

Více

ZDRAVÝCH MĚST, OBCÍ A REGIONŮ. dílčí výstup dlouhodobého výzkumu zpracované období: leden srpen 2005

ZDRAVÝCH MĚST, OBCÍ A REGIONŮ. dílčí výstup dlouhodobého výzkumu zpracované období: leden srpen 2005 ANALÝZA MEDIÁLNÍ PUBLICITY ZDRAVÝCH MĚST, OBCÍ A REGIONŮ dílčí výstup dlouhodobého výzkumu zpracované období: leden srpen 2005 Podzimní škola Zdravých měst, Prostějov 14.11.2005 1 2 3 4 5 6 Proč analýza

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Z modelového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na politické nálady občanů ČR, Pražanů a obyvatel Brna a Ostravy

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

ČTENÁŘI DENÍKŮ MF DNES, LIDOVÉ NOVINY A METRO

ČTENÁŘI DENÍKŮ MF DNES, LIDOVÉ NOVINY A METRO ČTENÁŘI DENÍKŮ, LIDOVÉ NOVINY A METRO VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních

Více

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit

Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Evaluace realizace Komunikačního plánu Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a realizace komunikačních a propagačních aktivit Datum zveřejnění: 19. 12. 2010 Verze: 1.7 (finální) 1 Manažerské

Více

ANALÝZA MEDIÁLNÍ PUBLICITY. MONITOROVANÉ TÉMA: Zdravá města, obce a regiony ČR sledované období: leden - listopad 2005

ANALÝZA MEDIÁLNÍ PUBLICITY. MONITOROVANÉ TÉMA: Zdravá města, obce a regiony ČR sledované období: leden - listopad 2005 ANALÝZA MEDIÁLNÍ PUBLICITY MONITOROVANÉ TÉMA: Zdravá města, obce a regiony ČR sledované období: leden - listopad 2005 Analýza byla zpracována v prosinci 2005 pro Národní síť Zdravých měst ČR v rámci projektu»testování

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk jako občan Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je možnou doplňkovou aktivitou hodin občanské nauky. Má podobu pracovního

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, tzv. laguny Ostramo

Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, tzv. laguny Ostramo Skládka odpadů státního podniku DIAMO v Ostravě, tzv. laguny Ostramo Příprava pokračování sanace lagun Ostramo Ing. Kamil Prokeš DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA, oddělení laguny Práce na odstranění

Více

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních agentur (AKA)

Více

ČTENÁŘI MF DNES, LIDOVÝCH NOVIN A METRA

ČTENÁŘI MF DNES, LIDOVÝCH NOVIN A METRA ČTENÁŘI, LIDOVÝCH NOVIN A METRA i n z e r t n í p r e z e n t a c e VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ jediný respektovaný zdroj schopný přinést informace o čtenářích odráží úspěch titulu mezi čtenáři a identifikuje

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě ; TV - diskuse o ČJ - zpráva, oznámení; VkZ- život bez závislostí (reklama

Více

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí. Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Partnerství veřejného a soukromého sektoru v územním rozvoji obcí Klub regionalistů Ekonomická fakulta VŠB-TU Ostrava 24.5.2011 Faktory úspěšného územního rozvoje Právní prostředí, politické prostředí,

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Radniční periodika po novele tiskového zákona. Mgr. Petra Bielinová, advokát České Budějovice 30.1.2014

Radniční periodika po novele tiskového zákona. Mgr. Petra Bielinová, advokát České Budějovice 30.1.2014 Radniční periodika po novele tiskového zákona Mgr. Petra Bielinová, advokát České Budějovice 30.1.2014 Prameny právní úpravy vydávání radničních periodik (RP) Ústava ČR: rovná soutěž politických stran,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních agentur (AKA)

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

VŠE O SROVNÁVACÍM VÝZKUMU MĚSTO PRO BYZNYS V PĚTI MINUTÁCH

VŠE O SROVNÁVACÍM VÝZKUMU MĚSTO PRO BYZNYS V PĚTI MINUTÁCH VŠE O SROVNÁVACÍM VÝZKUMU MĚSTO PRO BYZNYS V PĚTI MINUTÁCH 1. Základní informace 2. Přínos obcím 3. Vyhodnocování 4. Výsledky předchozích ročníků 5. Harmonogram 6. Kontakty 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE Oficiální

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace na příkladu medializace sporu o stavbu komunitního centra v obci Uhelná na Jesenicku Popis události Jaká je situace sociálně

Více

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE TOP KOMBI

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE TOP KOMBI ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE TOP KOMBI VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních

Více

Analýza monitoringu tisku

Analýza monitoringu tisku Analýza monitoringu tisku Komentář k výsledkům VaV 2010 Materiál byl vytvořen v rámci realizace projektu PERSPEKTIVA Partnerství pro rozvoj spolupráce Zlínského kraje, r. č. CZ.1.07/2.4.00/12.0080. Prezentace

Více

DATA SUPPORT READER S LOYALTY CONSUMER GUIDE

DATA SUPPORT READER S LOYALTY CONSUMER GUIDE DATA SUPPORT READER S LOYALTY CONSUMER GUIDE pro Unii vydavatelů Hana Říhová červen 2012 GfK 2012 Nástroje na výzkumnou podporu tisku June 2012 1 Agenda 1. Data Support 2. Reader s Loyalty 3. Consumer

Více

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní prostředí. ř Posuzování dopadu (impaktu) posuzované činnosti na životní prostředí

Více

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník

6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník 6. Průřezové téma - MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník kritické, poslouchání a pozorování mediálních sdělení pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě rozlišování zábavních

Více

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava)

ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (Bratislava) KRÁTKE SPRÁVY SHORT NOTES Vol. 20 1/2012 U N I V E R Z I T A K O M E N S K É H O V B R A T I S L A V E 102 ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS

Více

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut.

Aplikovaná ekologie. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební. Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. ČVUT v Praze. B602 dostal@fsv.cvut. Aplikovaná ekologie Úvod širší vztahy inženýrství životního prostředí, Tomáš DOSTÁL, doc.ing.dr. B602 dostal@fsv.cvut.cz Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulta stavební ČVUT v Praze Harmonogram

Více

Příloha č. 2. Komunikační strategie

Příloha č. 2. Komunikační strategie Příloha č. 2 Akčního plánu rozvoje MA21 MSK na léta 2010-2011 Návrh Komunikační strategie OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. NÁVRH KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE...4 2.1. CÍLOVÉ SKUPINY...4 HLAVNÍMI CÍLOVÝMI SKUPINAMI PROJEKTU

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ

Více

Sedm Barcelonských principů

Sedm Barcelonských principů Sedm Barcelonských principů 1. Význam stanovení cílů a měření 2. Vhodnější než měřit výstupy, je měřit vliv na výsledky 3. Vliv na obchodní výsledky lze měřit a měl by být měřen, kdykoli je to možné 4.

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

Hodnocení oponenta bakalářské práce

Hodnocení oponenta bakalářské práce Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta multimediálních komunikací Hodnocení oponenta bakalářské práce Jméno a příjmení studenta Nike Silná Vedoucí práce MgA. Václav Ondroušek Obor/ateliér Multimedia a

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

PRODUKTY. Tovek Tools

PRODUKTY. Tovek Tools jsou desktopovou aplikací určenou k vyhledávání informací, tvorbě různých typů analýz a vytváření přehledů a rešerší. Jsou vhodné pro práci i s velkým objemem textových dat z různorodých informačních zdrojů.

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Křesťan a média. Mgr. Josef Beránek revue Universum

Křesťan a média. Mgr. Josef Beránek revue Universum Křesťan a média Mgr. Josef Beránek revue Universum Noviny (přelom 19.-20. století) Rozhlas (30. a 40. léta 20. století) Časopisy (60. léta 20. století) TV (80. a 90. léta 20. století) Bilboardy, venkovní

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ

PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ PR KLUB MAPOVAL UŽÍVÁNÍ OBOROVÝCH MÉDIÍ Praha, 14. srpna 2012 PR Klub, nezávislé sdružení odborníků a příznivců oboru public relations, zrealizovalo během července 2012 menší průzkum mezi marketéry a PR

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

ČTENÁŘI DENÍKŮ MF DNES, LIDOVÉ NOVINY A METRO

ČTENÁŘI DENÍKŮ MF DNES, LIDOVÉ NOVINY A METRO ČTENÁŘI DENÍKŮ, LIDOVÉ NOVINY A METRO VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Sociologie. Kulturní způsob řešení problémů. Symbolická komunikace

Sociologie. Kulturní způsob řešení problémů. Symbolická komunikace Sociologie Kulturní způsob řešení problémů Symbolická komunikace 1 Symbolická komunikace pro přežití člověka i spol. je důlež. schopnost přijímat info v symbolické podobě umožňuje kolektivní aktivity (práce,

Více

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora?

Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora? Kdo je podle Pražanů nejlepším kandidátem na primátora? Závěrečná zpráva z výzkumu Analytické centrum s.r.o. Bulharská 20, 101 00 Praha 6. 10. 2014 Praha OBSAH: 1. Důvodová zpráva 3 2. O nás 3 3. Shrnutí

Více

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů

Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha

Více

Marketingový výzkum 11. Výzkum pro potřeby marketingové komunikace

Marketingový výzkum 11. Výzkum pro potřeby marketingové komunikace Marketingový výzkum 11 Výzkum pro potřeby marketingové komunikace Struktura přednášky Proč realizovat výzkum marketingové komunikace? Příprava výzkumu Přehled typů a metod výzkumu Podstata některých metod

Více

Pravidelné aktivity na internetu I. ZÁKLAD: Respondenti 10+ využívající internet, n=6536 (fáze 1), n=6594 (fáze 2), n=2153 (fáze 3), n=2237 (fáze 4)

Pravidelné aktivity na internetu I. ZÁKLAD: Respondenti 10+ využívající internet, n=6536 (fáze 1), n=6594 (fáze 2), n=2153 (fáze 3), n=2237 (fáze 4) Tisková zpráva PRAHA, 4/12/2009 Multimediální trendy na internetu sílí Na internetu nejvýznamněji roste podíl uživatelů, kteří se pravidelně věnují multimediálním aktivitám. Největší nárůsty byly pozorovány

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ

MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ Markéta Dubová, ONplan lab, s.r.o. Olomouc, 9. září 2015 CO JSOU KKP? CO JSOU KKP? KULTURNÍ SEKTOR KULTURNÍ ODVĚTVÍ KREATIVNÍ ODVĚTVÍ Scénická umění Výtvarná

Více

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE ULTRA KOMBI

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE ULTRA KOMBI ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE ULTRA KOMBI VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Význam inovací pro firmy v současném období

Význam inovací pro firmy v současném období Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2

Více

Součástí projektu je webová stránka, která díky propojení s nejčtenějším zpravodajským týdeníkem v ČR Týdnem zaručuje zásah u klíčových zadavatelů.

Součástí projektu je webová stránka, která díky propojení s nejčtenějším zpravodajským týdeníkem v ČR Týdnem zaručuje zásah u klíčových zadavatelů. MarketingSalesMedia je první titul v České republice určený primárně pro zadavatele reklamy s řízenou distribucí, která pokrývá 5000 odběratelů na Českém trhu. Projekt MarketingSalesMedia dodává lidem

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013

Rodinné firmy. Výzkum pro AMSP ČR. Červen 2013 Rodinné firmy Výzkum pro AMSP ČR Červen 2013 Marketingové pozadí a cíle výzkumu Marketingové pozadí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR sdružuje na otevřené, nepolitické platformě malé

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Reklamní strategie, reklamní kampaň. Plánování reklamy

Reklamní strategie, reklamní kampaň. Plánování reklamy Reklamní strategie, reklamní kampaň Plánování reklamy Jak postupovat při přípravě reklamní kampaně 1. Stanovení cílů kampaně CO se očekává? 2. Potvrzení rozpočtu budget - KOLIK se utratí? 3. Stanovení

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE ULTRA KOMBI

ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE ULTRA KOMBI ČTENÁŘI INZERTNÍ KOMBINACE ULTRA KOMBI VÝZKUM SLEDOVANOSTI MÉDIÍ Národní výzkum sledovanosti médií v ČR společně zadávaný vydavateli deníků a časopisů sdruženými v Unii vydavatelů a Asociací komunikačních

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Pecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ

Pecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ E-BUSINESS V PODNIKOVÉ SFÉŘE PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Pecharova 1, 146 PRAHA 4 Tel.: 135 544, Fax: 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Říjen 1 O č i, které vidí víc Markent, s.r.o., je společnost specializovaná

Více