Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Blanka Sítařová Autor práce: Petra Závěrková Brno 2011

2 Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Blance Sítařové za vedení, podnětné rady a připomínky při tvorbě a zpracování mé bakalářské práce.

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným psala sama pod vedením Ing. Blanky Sítařové a všechny prameny, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu zdrojů. V Brně dne 10. května 2011

4 Abstract This thesis addresses the issue of the death of a shareholder in a limited liability company. There are the most common problems described that may arise after the death of a partner of a limited liability company in practice and their solutions primarily in terms of the tax law and legislation. There is a real example presented in the conclusion. Keywords Heritage, heir, tax, taxation, capital stock, increase of capital stock. Abstrakt Bakalářská práce řeší problematiku smrti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Z pohledu právního i z pohledu daňových zákonů jsou zde řešeny nejčastější problémy, se kterými se v praxi společnost s ručením omezeným při úmrtí společníka setkává. Řešení je demonstrováno na příkladu z praxe. Klíčová slova Dědictví, dědic, daň, zdanění, základní kapitál, zvýšení základního kapitálu.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod, cíl a metodika práce Úvod Cíl práce Metodika práce Teoretická část Společenská smlouva Možné situace zániku účasti společníka v s.r.o Převod obchodního podílu Smrt společníka fyzické osoby Zánik společníka právnické osoby Vyloučení společníka valnou hromadou Zrušení účasti společníka soudem Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti Vyloučení společníka soudem Dohoda o zrušení účasti společníka ve společnosti Smrt společníka fyzické osoby Pouze jediný společník ve společnosti... 20

6 Obsah Převod společnosti na dědice s jejím následným pokračováním Zrušení společnosti s její následnou likvidací Více společníků ve společnosti Převod zůstavitelova podílu na dědice Převod zůstavitelova podílu na společnost Praktická část Zadání problematiky Řešení Závěr 49 5 Zdroje 52 A Usnesení soudu ve věci dědictví 56 B Smlouva o převodu obchodního podílu obchodní společnosti 58

7 Seznam tabulek 7 Seznam tabulek Tab. 1 Sazba daně dědické u osob zařazených do III. skupiny 18 Tab. 2 Dědické skupiny 19 Tab. 3 Pravidla pro výši a placení záloh 23 Tab. 4 Zdaňovací období daně z přidané hodnoty 24 Tab. 5 Doba archivace účetních dokumentů 26 Tab. 6 Vliv rezerv, opravných položek a účtů časového rozlišení na základ daně z příjmu 31 Tab. 7 Účtování o podílu na likvidačním zůstatku 33 Tab. 8 Pravidla pro výši a placení záloh 36 Tab. 9 Vzorec pro placení srážkové daně a výplaty podílu na likvidačním zůstatku 37 Tab. 10 Zdaňovací období daně z přidané hodnoty 38 Tab. 11 Doba archivace účetních dokumentů 40 Tab. 12 Účtování o navýšení základního kapitálu 43 Tab. 13 Účtování o vypořádacím podílu 44 Tab. 14 Ocenění obchodního podílu 47

8 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 8 1 Úvod, cíl a metodika práce 1.1 Úvod Problematika ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným je velice rozsálá. Tímto tématem se zabývalo již mnoho autorů, ale nikdo podrobně nerozepsal případ, kdy je podnikání společníka ukončeno z důvodu smrti. A právě touto částí problému bych se chtěla zabývat ve své práci. Po smrti společníka může nastat několik variant, které tvoří výchozí podmínky pro následné řešení situace, co se stane s obchodním podílem zesnulého společníka. V praxi nejčastější případy se snažím nastínit ve své práci a čtenářům poradit, jakým způsobem by se mělo postupovat a na jaké odchylky od normálu by si měli dávat pozor. Důležité je nepochybit vůči daňovým úřadům, neboť zadlužení vůči státu by mohlo mít nedozírné následky. Proto se ve své práci snažím toto hledisko zohlednit co nejvíce. Lidové přísloví o zakulaceném paragrafu zná asi každý. Je samozřejmé, že nedílnou součástí této práce je interpretace některých ustanovení zákona, která se týkají problému této práce a mohla by být mnohými z nás špatně interpretována. 1.2 Cíl práce Hlavním cílem práce je navrhnout metodický postup prací při ukončení společníka ve společnosti s ručením omezeným v důsledku jeho úmrtí z hlediska daňových zákonů. Varianty možného řešení a konkrétní postup demonstruji na praktickém příkladě. Dílčím cílem práce je řešení problematiky dědění obchodního podílu dle současné právní úpravy.

9 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným Metodika práce Práce je rozdělená do dvou částí. V první části teoretické je popsáno, jak správně postupovat a kterými legislativními předpisy se řídit, pokud dojde k úmrtí společníka. Ve druhé části praktické je uveden konkrétní příklad založený na reálné skutečnosti a jeho řešení. Na začátku práce jsem provedla analýzu celého problému, kde jsem nastudovala patřičné zdroje. Snažila jsem se pracovat hlavně s legislativní úpravou problematiky platnou k roku 2010, která se příliš neliší v roce Do platnosti vstoupil v roce 2011 pouze daňový řád, který však nemá vliv na podstatu práce. Odborné publikace a internetové zdroje jsem používala pouze jako návod pro lepší orientaci a rychlejšímu hledání v zákonech. Důkladné studium legislativních předpisů a zákonů bylo nezbytností při tvorbě práce. Poté jsem provedla syntézu těchto poznatků a problém jsem se snažila popsat v uceleném tvaru.

10 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 10 2 Teoretická část Na začátku teoretické části se věnuji společenské smlouvě, která má významný vliv na vývoj společnosti poté, co v ní společník ukončí svoji činnost. Dále krátce rozebírám všechny možné situace, kdy může společník ukončit svoji činnost ve společnosti. V poslední části se podrobněji věnuji hlavní problematice, kdy je ukončena činnost společníka z důvodu smrti. Velká část je věnována oblasti daňových povinností. Dále je tu rozebráno právní hledisko věci. 2.1 Společenská smlouva 1 Společenská smlouva je nejdůležitějším dokumentem při zakládání společnosti. Obecně jsou ve společenské smlouvě stanoveny pravidla, kterými se společnost řídí. Tento dokument musí mít formu notářského zápisu a společníci ji podepisují osobně nebo ji podepisují jejich zmocněnci na základě plné moci, která se přikládá ke společenské smlouvě. Smlouva musí obsahovat zákonem předepsané náležitosti, jinak je neplatná. Tyto náležitosti jsou vyjmenovány v 110 odst. 1 Obchodního zákoníku a jsou jimi: firma a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby, předmět podnikání (činnost), výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, jména a bydliště prvních členů dozorčí rady, pokud se zřizuje, 1 Zdroj: Bartošíková a Štenglová (2006)

11 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 11 určení správce vkladu, jiné údaje, které vyžaduje tento zákon. V následujícím odstavci téhož paragrafu také stojí, že společenská smlouva může vydat stanovy, které upraví organizaci společnosti a podrobněji některé záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Budu se zabývat pouze těmi, které úzce souvisejí s problematikou této práce. 61 odst. 2. a 3. Obchodního zákoníku řeší problematiku výpočtu vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti jinak než převodem podílu, na který má zanikající společník ze zákona právo. Pokud společenská smlouva nestanoví, že se vypořádací podíl vyplatí z čistého obchodního majetku zjištěného na základě posudku znalce, vypočte se z vlastního kapitálu. V 116 odst. 1. a 2. Obchodního zákoníku je stanoveno, že společenská smlouva může vyloučit přechod obchodního podílu na právního nástupce. Zrovna tak je zde stanoveno, že společenská smlouva může vyloučit dědění obchodního podílu, pokud má společnost více společníků. Pokud nepřejde podíl na dědice nebo právního nástupce, postupuje se podle 113 Obchodního zákoníku, kde je vyřešeno, co se stane s obchodním podílem zanikajícího společníka. Další věcí, která může být společenskou smlouvou upravena jinak, je rozdělení obchodního podílu. K rozdělení obchodního podílu dochází při převodu nebo přechodu na dědice. Takovéto rozdělení je možné podle 117 odst. 2. Obchodního zákoníku vyloučit. 153 Obchodního zákoníku nám říká, že podíl na likvidačním zůstatku se určuje poměrem obchodních podílů, pokud to společenská smlouva nestanoví jinak. 2.2 Možné situace zániku účasti společníka v s.r.o. 2 Účast společníka ve společnosti lze zrušit z následujících důvodů: 1. Převod obchodního podílu 2 Zdroj: Bartošíková a Štenglová (2006)

12 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným Smrt společníka fyzické osoby 3. Zánik společníka právnické společnosti 4. Vyloučení společníka valnou hromadou 5. Zrušení účasti společníka soudem 6. Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku 7. Pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti 8. Vyloučení společníka soudem 9. Dohoda o zrušení účasti společníka ve společnosti Převod obchodního podílu Společník může převést svůj obchodní podíl na jiného společníka nebo na třetí osobu. Tento převod je proveden na základě smlouvy o převodu obchodního podílu, kterou upravuje Obchodní zákoník v 115 odst. 3. Může jít jak o úplatný tak bezúplatný převod. Darovací nebo kupní smlouvu nelze v případě převodu obchodního podílu použít. Pro převod obchodního podílu je nutné, aby to umožňovala společenská smlouva. V opačném případě nelze podíl bez předešlé změny ve společenské smlouvě převést. Převod obchodního podílu je podmíněn souhlasem valné hromady. V případě, že je pouze jediný společník, je podíl převoditelný vždy na třetí osobu, jak určuje 115 odst. 1. a 2. Obchodního zákoníku Smrt společníka fyzické osoby Touto problematikou se komplexně zabývám v následující kapitole a ve zbytku práce.

13 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným Zánik společníka právnické osoby K zániku společníka jako právnické osoby může dojít z důvodu fúze (sloučení nebo splynutí), z důvodu převodu obchodního jmění na společníka nebo z důvodu rozdělení (se založením nových společností, sloučením nebo kombinací obou). V 116 odst. 1. Obchodního zákoníku stojí, že pokud dojde k zániku právnické osoby s právním nástupcem, tak přechází obchodní podíl právě na tohoto nástupce, pokud to nevylučuje společenská smlouva. V opačném případě přechází obchodní podíl na společnost, o jejíž obchodní podíl se jedná Vyloučení společníka valnou hromadou Valná hromada je oprávněna dle 113 odst. 4. Obchodního zákoníku vyloučit společníka, který nesplatil řádně a včas svůj splatný vklad společnosti. Pokud dojde k vyloučení, tak 113 odst. 5. a 6. Obchodního zákoníku říká, jak může valná hromada naložit s podílem vyloučeného společníka může jej převést na jiného společníka popř. společníky nebo jej může převést na třetí osobu. Pokud nedojde do šesti měsíců k převodu obchodního podílu, musí společnost snížit svůj základní kapitál o vklad vyloučeného společníka nebo tento závazek rozdělit mezi zbývající společníky v poměru jejich vkladů. Vyloučením společníka valnou hromadou dochází ze zákona ke změně společenské smlouvy, a proto je třeba vyhotovit novou společenskou smlouvu Zrušení účasti společníka soudem Podle 148 odst. 1. Obchodního zákoníku nemůže společník vystoupit svévolně ze společnosti. Pokud se chce zbavit závazku společníka, může podat žádost k soudu a ten jeho působení ve společnosti ukončí. Tento postup ovšem neplatí, pokud jde o jediného společníka ve společnosti. V takovémto případě může společník rozhodnout o zrušení společnosti a poslat ji do likvidace, jak říká 132 Obchodního zákoníku.

14 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 14 Společníkovi, jehož účast ve společnosti takto zanikla, náleží podle 150 odst. 1. Obchodního zákoníku právo na vypořádací podíl Prohlášení konkursu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku Prohlášení konkurzu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku má podle 148 odst. 2. Obchodního zákoníku stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem. Společník, jehož účast ve společnosti byla zrušena, má právo na vypořádací podíl. Tato pohledávka za společností však automaticky spadá do exekučního řízení vyloučeného společníka a je použita na úhradu zbylých závazků. Tímto dochází ze zákona ke změně společenské smlouvy, a proto je třeba vyhotovit novou společenskou smlouvu Pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu společníka ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu společníka ve společnosti Prohlášení konkurzu na majetek společníka a zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku má podle 148 odst. 2. Obchodního zákoníku stejné účinky jako zrušení jeho účasti ve společnosti soudem. Pokud společníkovi tímto skončilo působení ve společnosti, má právo na vypořádací podíl. Ten je však postižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Tímto dochází ze zákona ke změně společenské smlouvy. Povinností společnosti je vyhotovit zcela novou společenskou smlouvu Vyloučení společníka soudem Protože právo valné hromady vyloučit společníka je velmi omezené, je zde možnost využít soudu, který rozhodne o setrvání společníka ve společnosti.

15 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 15 Společnost se může na základě 149 Obchodního zákoníku domáhat vyloučení společníka, který závažným způsobem porušuje své povinnosti, přestože byl k jejich plnění vyzván a byl písemně upozorněn na možnost vyloučení. S podáním takového návrhu musí souhlasit společníci, jejichž vklady tvoří alespoň jednu polovinu základního kapitálu. Pokud společníkovi tímto skončilo působení ve společnosti v důsledku rozhodnutí o vyloučení, má právo na vypořádací podíl. Ze zákona tak dochází ke změně společenské smlouvy. Společnost je povinna vyhotovit novou společenskou smlouvu Dohoda o zrušení účasti společníka ve společnosti Novela Obchodního zákoníku z roku 1996 zavedla možnost zrušení společníka ve společnosti dohodou, jak je dáno 149a Obchodního zákoníku. Se zrušením musí souhlasit všichni společníci včetně toho společníka, jehož účast zaniká. Dohoda musí mít písemnou formu a podpisy na dohodě musí být úředně ověřeny. I v tomto případě vzniká zanikajícímu společníkovi právo na vypořádací podíl. Touto dohodou došlo rovněž jako v předešlých případech ke změně společenské smlouvy a proto musí společnost vyhotovit novou. 2.3 Smrt společníka fyzické osoby Pokud to nevylučuje společenská smlouva, tak se obchodní podíl dědí, jak určuje 116 odst. 2. Obchodního zákoníku. V opačném případě by obchodní podíl připadl na společnost, která jej může převést na třetí osobu nebo rozdělit mezi ostatní společníky společnosti v poměru jejich obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu, jak stanovuje 113 odst. 6. Obchodního zákoníku. Je-li obchodní podíl možno dědit, tak z 175f odst. 2. Občanského soudního řádu vyplývá, že pokud je předmětem dědění podnik, musí soud ustanovit správce dědictví. Tato osoba musí mít zkušenost s vedením podniku. Správcem

16 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 16 dědictví lze ustanovit pouze toho, kdo s tím souhlasí. Tato osoba bude mít na starosti veškerou agendu společnosti a mimo jiné přebere zodpovědnost za oblast účetnictví a daní spojených se společností a to do doby, než skončí dědické řízení. Mezi první povinnosti dědice popřípadě dědiců po skončení dědického řízení patří podat přiznání k dědické dani a tuto daň zaplatit bez ohledu na to, co se se společností bude dít dál. Tato povinnost odpadá pouze v případě, že se dědic/dědicové dědictví dobrovolně vzdávají. V 21 odst. 1. písm. a) Zákona o dani dědické darovací a z převodu nemovitosti (dále jen Zákona o dani dědické) stojí, že poplatník je povinen podat přiznání k dani dědické do 30 dnů ode dne, v němž nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení. Přiznání se nepodává a daň se neplatí v případě, kdy jsou osoby osvobozeny od daně podle 19 odst. 1. až 4. a 6. a podle 20 odst. 14. Zákona o dani dědické, jak je řečeno v 21 odst. 5. téhož zákona. Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, jak stanovuje 2 Zákona o dani dědické. Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Jedná se o nabytí věcí jak movitých tak nemovitých. Toto upravuje 3 Zákona o dani dědické. V našem případě se předmětem dědické daně stává obchodní podíl, který se podle 61 odst. 1. Obchodního zákoníku oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak. 6 odst. 3. Obchodního zákoníku uvádí definici čistého obchodního majetku. Tím se myslí obchodní majetek po odečtení veškerých závazků vzniklých podnikateli, je-li právnickou osobou. Obchodním majetkem podnikatele, který je právnickou osobou, se rozumí veškerý jeho majetek, jak uvádí 6 odst. 1. Obchodního zákoníku. Znamená to tedy, že společnost musí ke dni smrti zůstavitele vytvořit mimořádnou účetní závěrku, která je upravena Zákonem o účetnictví v 18 a vyhláškou č. 500/2002 v 3. a 4., kterou se provádějí některá ustanove-

17 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 17 ní zákona č. 563/1991 o účetnictví. Z rozvahy této účetní závěrky zjistí čistý obchodní majetek společnosti. Ten se vypočte jako: součet aktiv závazky = čistý obchodní majetek. Aktiva jsou tvořena aktivními zůstatky účtů účtové třídy 0, 1, 2 a 3. Závazky pak tvoří rozvahová položka cizí zdroje krytí majetku, která zahrnuje součet pasivních účtů účtové třídy 3 a účtové skupiny 45, 46 a 47. Takto vypočtený čistý obchodní majetek se stává předmětem daně dědické. Základem dědické daně je podle 4 odst. 1. Zákona o dani dědické cena majetku (v našem případě jde o čistý obchodní majetek společnosti) nabytého jednotlivým dědicem snížená o: prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku. Sazby dědické daně jsou uvedeny v 12, 13 a 14 Zákona o dani dědické. Vzhledem k tomu, že 19 odst. 1. Zákona o dani dědické uvádí, že od této daně je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině, nebudu sazby pro tyto skupiny ve své práci uvádět a uvedu pouze sazby pro osoby zařazené od III. skupiny.

18 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 18 Tab. 1 Sazba daně dědické u osob zařazených do III. skupiny přes Kč do Kč ,0 % Kč a 9,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 12,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 15,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 18,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 21,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 25,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 30,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 35,0 % ze základu přesahujícího Kč Kč a 40,0 % ze základu přesahujícího a více Kč zdroj: Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti 14 odst. 1. Výsledná částka vypočtená podle tabulky 1 se následně vynásobí koeficientem 0,5. Tento postup upravuje 14 odst. 2. Zákona o dani dědické. Tímto získáme výslednou částku pro zaplacení dědické daně. 18 odst. 1. Zákona o dani dědické stanovuje, že daňový subjekt (dědic/ dědicové) je povinen v přiznání k dani dědické uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Tato daň je pak splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

19 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 19 Tab. 2 Dědické skupiny Skupina Dědicové Forma dědění I. děti manžel nebo partner každý stejným dílem manžel nebo partner II. rodiče manžel nebo partner ti, kteří žili se zůstavitelem vždy ½ dědictví v jedné domácnosti po dobu ostatní stejným dílem nejméně 1 roku před jeho smrtí a nebyli odkázáni na jeho výživu III. sourozenci ti, kteří žili se zůstavitelem v jedné domácnosti po dobu každý stejným dílem nejméně 1 roku před jeho smrtí a nebyli odkázáni na jeho výživu IV. prarodiče každý stejným dílem zdroj: Občanský zákoník 473, 474, 475 a 475a Rodinné vazby v tabulce 2 jsou vztahovány vždy k zůstavitelovi a principy dědění v rámci skupin jsou podrobněji rozepsány v 473, 474, 475 a 475a Občanského zákoníku. Považuji za nezbytné zmínit případ, kdy se dědicem obchodního podílu společnosti s ručením omezeným stane nezletilé dítě. Z 116 Obchodního zákoníku vyplývá, že dědic se stane společníkem společnosti v momentě zůstavitelovy smrti, pokud to umožňuje společenská smlouva. Znamenalo by to tedy, že nezletilé dítě by se stalo společníkem ve společnosti. To ovšem odporuje 8 Občanského zákoníku, ve kterém stojí, že způsobilost fyzické osoby k právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilosti, tedy dovršením 18. roku života. Následující 9 Občanského zákoníku říká, že nezletilí mají způsobilost pouze k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku. Z toho vyplývá, že dítě se nemůže stát společníkem

20 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 20 ve společnosti, a porto mu společnost vyplatí vypořádací podíl podle 61 Obchodního zákoníku, jak plyne z 150 Obchodního zákoníku. V 26 Občanského zákoníku stojí, že pokud nejsou fyzické osoby způsobilé k právním úkonům, jednají za ně jejich zákonní zástupci. Dojde-li ke střetu zájmů zákonného zástupce se zájmy zastoupeného, ustanoví soud zvláštního zástupce, jak stojí v 30 Občanského zákoníku. Z výše uvedeného je jasné, že nezletilé dítě není schopno náležitě nakládat s vyplaceným vypořádacím podílem. Povinnost opatrovat vyplacenou finanční částku přechází na soudem stanoveného zvláštního opatrovníka. Opatravník má povinnost se o peníze starat v nejlepším zájmu nezletilého dítěte a to do doby jeho plnoletosti. V den plnoletosti dítěte přecházejí veškerá práva k penězům z vyplaceného obchodního podílu na dítě. V tomto případě by se dědická daň v souladu se Zákonem o dani dědické darovací a z převodu nemovitosti platila z vypořádacího podílu a ne z čisté obchodního podílu, který se ocení dle 61 odst. 2. Obchodního zákoníku. Nyní rozeberu dvě základní situace a jejich řešení, a sice pokud měla společnost pouze jednoho společníka a pokud měla dva a více společníků Pouze jediný společník ve společnosti 3 Pokud by mělo dojít k dědění obchodního podílu společnosti, která měla pouze jednoho společníka, nelze podle 116 Obchodního zákoníku ve společenské smlouvě vyloučit dědění. Je tedy zřejmé, že dědic se stane společníkem ze zákona. Znamená to, že dědic se stává společníkem okamžikem smrti zůstavitele společnosti. Povinnosti se nelze zbavit jinak než zřeknutím se celého dědictví. Pokud se dědic dědictví nezřekne, může i tak ovlivnit své působení ve společnosti. Vyvázat se z povinnosti společníka může na základě stanovených postupů daných zákonem, jednou z možností je zrušení společnosti s následnou likvidací. Tato se po- 3 Zdroj: Bartošíková a Štenglová (2006)

21 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 21 užívá nejčastěji, a proto ji ve své práci dále rozeberu. Dalšími možnostmi pak mohou být prodej společnosti nebo například fůze s jinou společností. Je-li dědiců více a nedohodnou-li se na tom, zda společnost vést dál nebo ji zrušit, postupuje se tak, že dědic, který odmítá dále vystupovat ve společnosti jako společník, požádá soud o zrušení jeho působení ve společnosti. Tomuto společníkovi vzniká podle 150 Obchodního zákoníku právo na vypořádací podíl Převod společnosti na dědice s jejím následným pokračováním Z výše uvedeného vyplývá, že dědic popřípadě dědicové se stávají společníky automaticky a tím získávají veškerá práva za společnost jednat a o společnosti rozhodovat. Fakticky k tomu dochází až po skončení dědického řízení. Do té doby ve společnosti na místě statutárního orgánu s omezenou působností vystupuje soudem stanovený správce dědictví, jak vyplývá z kapitoly 2.3 Smrt společníka fyzické osoby. Skutečnost, že došlo ke změně osob společníků, musí být zapsána do obchodního rejstříku, jak stanovuje 118 Obchodního zákoníku a to co nejdříve, jakmile je tato změna prokázána Účetní a daňové hledisko: Převodem společnosti na dědice dochází pouze ke změně společníka ve společnosti. Znamená to, že změna nemá na vedení účetnictví a placení daní jakýkoliv vliv. Veškeré práce a povinnosti v souvislosti s vedením účetnictví a placením daní jsou tedy prováděny i nadále stejným způsobem, jakoby k dědění a tudíž změně společníka ve společnosti vůbec nedošlo. Daňová povinnost Podávání daňového přiznání a hlášení je obecně upraveno v 40 Zákona o správě daní a poplatků.

22 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 22 Daň z příjmů Placení daně z příjmu v tomto případě nepodléhá zvláštnímu režimu. Tuto problematiku upravuje Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 17 Zákona o dani z příjmů říká, že poplatníky daně z příjmu právnických osob jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami. 17a téhož zákona určuje zdaňovací období. Tím je buď kalendářní rok nebo hospodářský rok nebo účetní období, pokud je toto období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Předmětem daně jsou pak příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, jak je řečeno v 18 zákona o dani z příjmů. Sazba daně je určena 21 Zákona o dni z příjmů. Stojí zde, že sazba této daně činí 19%. V některých případech blíže stanovených tímto zákonem může být tato sazba snížena na 15% popřípadě na 5%. Základ daně pro tyto účely tvoří rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. K zjištění takového rozdílu se vychází z výsledku hospodaření. Toto celé upravuje 23 Zákona o dani z příjmů. Problematiku placení záloh na tuto daň zachycuje 38a Zákona o daních z příjmů. Výše a periodicita záloh se zjišťuje podle poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházejícímu zdaňovacímu období.

23 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 23 Tab. 3 Pravidla pro výši a placení záloh Poslední známá daňová povinnost (PZDP) méně než Kč od Kč do Kč více než Kč zdroj: Adamík a kol. (2010) Výše zálohy Splatnost Periodicita zálohy zálohy se neplatí do 15. dne šestého a 40 % PZDP dvanáctého měsíce pololetní zálohy zdaňovacího období do 15. dne třetího, šestého, ¼ PZDP devátého a dvanáctého čtvrtletní zálohy měsíce zdaňovacího období V 40 odst. 1. Zákona o správě daní a poplatků je stanoveno, že daň je splatná ve stejné lhůtě, jako je lhůta pro podání přiznání k této dani. V odst. 3. téhož paragrafu je řečeno, že přiznání k dani z příjmů právnických osob musí být podáno nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období, to znamená do 31. března následujícího roku. Jestliže je poplatník povinen na základě zvláštního zákona mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jeho daňové přiznání předkládá daňový poradce, tak se daňové přiznání podává nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tedy do 30. června následujícího roku. Daň z přidané hodnoty Režim povinnost placení daně z přidané hodnoty není v tomto případě nijak zvlášť ovlivněn a neliší se od běžného režimu placení této daně. Obecně je tato daň upravena zákonem o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Sazby této daně jsou upraveny v 47 Zákona o dani z přidané hodnoty, ve kterém stojí, že základní sazba daně je 20% a snížená sazba je 10%. Základ daně se stanoví a její výpočet se pak provede na základě 36 až 41 Zákona o dani z přidané hodnoty. Zdaňovací období je upraveno dle 99 Zákona o dani z přidané hodnoty.

24 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 24 Tab. 4 Zdaňovací období daně z přidané hodnoty Obrat plátce za předcházející kalendářní rok do Kč od Kč od Kč zdroj: Zákon o dani z přidané hodnoty 99 Zdaňovací období kalendářní čtvrtletí kalendářní měsíc možnost dobrovolně stanovit kalendářní měsíc 101 Zákona o dani z přidané hodnoty se zabývá daňovým přiznáním a splatností daně. Plátce je povinen do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Výjimku tvoří pouze daně vyměřované v souvislosti s dovozem zboží ze třetích zemí na území Evropského společenství. Silniční daň Pokud společnost vlastní motorové vozidlo, které využívá k výdělečné činnosti, stala se ze zákona poplatníkem silniční daně, která je upravena Zákonem o dani silniční č.16/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů a je povinna tuto daň platit. V zákoně o dani silniční není řečeno, že změna vlastníka společnosti nemá vliv na režim placení silniční daně. V 13 Zákona o dni silniční je stanoveno, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok a 10 upravuje placení záloh na daň, které jsou splatné vždy 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Výše záloh je pak stanovena jako ½ příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla vznikla daňová povinnost. Výpočet daně se pak provede podle 5 a 6 Zákona o dani silniční. Daň z nemovitosti U daně z nemovitosti platí v podstatě stejné principy, jako u daně silniční. Znamená to tedy, že pokud společnost vlastní jakoukoliv nemovitost, tzn. pozemek

25 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 25 či budovu, je poplatníkem daně z nemovitosti. V zákoně o dani z nemovitosti č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který tuto problematiku upravuje, není řečeno, že změna vlastníka společnosti má vliv na režim placení daně z nemovitosti. Ten zůstává stále stejný, jakoby ke změně nedošlo. Základ a sazba daně se pro pozemky a budovy stanovuje zvlášť. Pro pozemky to upravuje 5 a 6 Zákona o dani z nemovitosti a pro budovy je úprava zachycena v 10 a 11 téhož zákona. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok, jak stanovuje 13 Zákona o dani z nemovitosti a daňové přiznání je nutno podat do 31. ledna zdaňovacího období. Tuto skutečnost zachycuje 13a Zákona o dani z nemovitosti. Splatnost daně se podle 15 Zákona o dani z nemovitosti uskutečňuje ve dvou splátkách a to nejpozději do 31. května a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. Pokud výše daně nepřesáhne Kč, je splatná najednou a to nejpozději do 31. května. Archivace účetních dokladů Archivaci účetních dokladů upravuje 31 a 32 Zákona o účetnictví. V 31 odst. 3. je stanoveno, že povinnost úschovy účetních záznamů přechází na dědice.

26 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 26 Tab. 5 Doba archivace účetních dokumentů Archivační doba 10 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají 5 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají 5 let počínaje koncem účetního období, kterého se týkají zdroj: Adamík a kol. (2010) Účetní záznamy účetní závěrka výroční zpráva účetní doklady účetní knihy odpisové plány inventurní soupisy účtový rozvrh přehledy účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví Zrušení společnosti s její následnou likvidací 4 Případ, kdy se celá společnost zruší a pošle do likvidace, nastává podle 152 a podle 68 Obchodního zákoníku v momentě, kdy dědic popřípadě všichni dědicové usoudí, že jejich další působení ve společnosti není možné. V 68 Obchodního zákoníku se uvádí, že společnost se zrušuje dnem uvedeným v rozhodnutí společníků o zrušení společnosti nebo dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato. Rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. 70 Obchodního zákoníku říká, že společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena. Tato skutečnost musí být uvedena v obchodním rejstříku a po dobu likvidace společnost používá dovětek v likvidaci. Zánik společnosti pak nastává dnem výmazu z obchodního rejstříku. Pokud má společnost vstoupit do likvidace, jako první věc musí společník popřípadě společníci (v našem případě dědic/dědicové) stanovit svého likvidátora, jak stojí v 71 Obchodního zákoníku. Toto stanovisko učiní v rámci valné 4 Zdroj: Adamík a kol. (2010)

27 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 27 hromady. Likvidátorem může být pouze fyzická osoba většinou to bývá buď samostatný expert, nebo pracovník poradenské firmy. Na tohoto člověka přechází veškerá působnost statutárního orgánu. Neznamená to ale, že se stává statutárním orgánem společnosti. Je pouze právně odpovědný za průběh celé likvidace a činí pouze úkony směřující k likvidaci společnosti. Od tohoto momentu na sebe bere veškerou odpovědnost za správný postup při likvidaci ve prospěch dědiců. To znamená, že plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky, vystupuje před soudy a ostatními orgány státní správy a podobně, jak je zachyceno v 72 Obchodního zákoníku. Likvidátor společnost protokolárně přebírá k datu zrušení společnosti. Dosavadní statutární orgán tímto likvidátorovi předává veškerá aktiva, práva a povinnosti a závazky společnosti. Děje se tak na základě předávacího protokolu. Ten by měl obsahovat tyto části: kompletní personální agendu, mimořádnou účetní závěrku ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, inventurní soupis, soupis aktiv, soupis pasiv, kompletní obchodní agendu, soupis právní agendy společnosti, kompletní přehled o archivní agendě společnosti v předchozích bodech nezahrnutou agendu. První povinností likvidátora je podat návrh na vstup společnosti do likvidace k příslušnému krajskému soudu, který vede obchodní rejstřík a v jehož obvodě má společnost sídlo. Dalším důležitým krokem, který je rovněž zákonnou povinností likvidátora, je podle 73 Obchodního zákoníku oznámení o vstupu společnosti do likvidace. Jde zejména o to, aby se všichni věřitelé o likvidaci společnosti dozvěděli a měli možnost uplatnit svoje pohledávky vůči této společnosti. Toto se provádí prostřednictvím inzerce v Obchodním věstníku. Oznámení musí být ze zákona zve-

28 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 28 řejněno minimálně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním časovým odstupem. Dále pak vstup do likvidace oznámí všem známým věřitelům. To jsou ti, za kterými má společnost závazek vedený v účetnictví. Posléze likvidátor sestaví program likvidace společnosti. Aby získal obraz o aktivech a pasivech společnosti, poslouží mu k tomu již vyhotovená mimořádná účetní závěrka. Nejcitlivějším úkolem likvidátora je ukončení pracovních poměrů se zaměstnanci. Při propouštěcím plánu je dobré brát v potaz rozpracovanou výrobu a dbát na její dokončení. Při likvidaci větší společnosti je dobré pracovat s odbory a místními úřady práce, které s předstihem mohou reagovat na zvýšenou pracovní poptávku. V neposlední řadě je úkolem likvidátora kontaktovat o likvidaci společnosti příslušné orgány státní správy, banky a pojišťovny a podobné instituce Posléze přijde na řadu zpeněžení likvidační podstaty a následné ukončení likvidace. 75a Obchodního zákoníku jasně vymezuje skutečnost, kterou likvidace končí. Může se jednat buď o: rozdělení likvidačního zůstatku, použití prostředků z výtěžku prodeje majetku k uspokojení věřitelů převzetí majetku věřiteli k úhradě jejich pohledávek odmítnutí věřitelů převzít majetek k úhradě dluhů podle 75 odst. 5. Obchodního zákoníku Po skončení likvidace musí likvidátor podat do konce následujícího měsíce od skončení likvidace přiznání k dani za uplynulou část zdaňovacího období. Jako jednu z posledních věcí, kterou likvidátor vykoná, je sestavení seznamu společníků (v našem případě se jedná o dědice), kterým vyplatí podíl na likvidačním zůstatku. Poslední povinností likvidátora je podat do 30 dnů od skončení likvidace návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Součástí tohoto návrhu je potvrzení územně příslušného státního archivu, že s ním bylo projednáno zabezpečení všech dokumentů a archivu zanikající společnosti.

29 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 29 Účetní a daňové hledisko: Likvidace společnosti Mimořádná účetní závěrka a uzávěrka před likvidací Vše, co má účetní závěrka obsahovat, je uvedeno v 18 Zákona o účetnictví. Jsou to: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přílohy a přehledy o peněžních tocích a změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotka je ze zákona povinna uzavřít všechny účetní knihy ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace a zároveň sestavit mimořádnou účetní závěrku, jak stojí v 17 a 19 Zákona o účetnictví. Neučiní-li tak statutární orgán, přechází tato povinnost na likvidátora. Český účetní standard č. 021 uvádí, že při uzavírání knih účetní jednotkou v likvidaci se zaúčtují zůstatky těch přechodných účtů aktiv a pasiv, které nemohou být zúčtovány v průběhu likvidace nebo které vstupem do likvidace ztratí své opodstatnění. Jedná se zejména o tyto účty: rezervy a opravné položky, dohadné účty aktiv a pasiv, výnosy a náklady příštích období a příjmy a výdaje příštích období. Tyto se pak dle své povahy zaúčtují na příslušné účty pohledávek a závazků nebo výnosů a nákladů. Zákon o dani z příjmu nám v 23 říká, že u právnických osob, které vedou účetnictví, se výsledek hospodaření, ze kterého se vzchází pro zjištění základu daně předcházející dni zahájení likvidace, upraví o zůstatky vytvořených rezerv, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace, o zůstatky opravných položek, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace a o zůstatky účtů časového rozlišení, které nebudou prokazatelně zúčtovány v období likvidace. Účty časového rozlišení máme na mysli: náklady příštích období, příjmy příštích období, výdaje příštích období, výnosy příštích období a neřadíme mezi ně dohadné účty. Náklady a výnosy se při zúčtování účtů časového rozlišení musí posuzovat podle jejich konkrétního charakteru. Je nutno zvážit zda se bude jednat o daňo-

30 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 30 vě uznatelný nebo neuznatelný náklad v souladu s 24 a 25 Zákona o dani z příjmu. Obecná pravidla pro sestavování účetní závěrky jsou upravena vyhláškou č. 500/2002 Sb. Důležité je zaznamenat, že v účetní metodice, která upravuje zúčtování rezerv a opravných položek, je podstatný rozdíl. Podle 55 a 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou účetní jednotky povinny zúčtovat rozpuštění rezerv a opravných položek ve prospěch nákladů, tedy na stranu Dal. Pro tvorbu i zúčtování rezerv a opravných položek stanovuje příloha č. 4 vyhlášky č. 500/2002 následující skupiny účtů: 55 Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti (VZZ položka G) 57 Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti (VZZ položka M) Podle 58 vyhlášky č. 500/2002 se zúčtování rezerv a opravných položek ve prospěch nákladů nepovažuje za porušení vzájemného zúčtování.

31 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 31 Tab. 6 Vliv rezerv, opravných položek a účtů časového rozlišení na základ daně z příjmu Konkrétní položka a Rozpuštění (zúčtování) této Vliv na základ její zachycení v položky daně z příjmu účetnictví 45(1) Rezervy podle ZOR 55(2) Tvorba a zúčtování rezerv podle ZOR Hodnota zvyšující základ daně 45(9) Ostatní rezervy 55(4) Tvorba a zúčtování ostatních rezerv 57(4) Tvorba a zúčtování finančních Hodnota nezvyšující základ daně rezerv 58(4) Tvorba a zúčtování finančních rezerv 391 Opravná položka k pohledávkám 55(8) Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek Hodnota zvyšující základ daně 392 Opravné položky ostatní 55(9) Tvorba a zúčtování opravných položek Hodnota nezvyšující základ daně 09x Opravné položky k dlouhodobému majetku 55(9) Tvorba a zúčtování opravných položek 57(9) Tvorba a zúčtování opravných Hodnota nezvyšující základ daně položek ve finanční oblasti 58(9) Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti 19x Opravné položky k zásobám 55(9) Tvorba a zúčtování opravných položek 58(9) Tvorba a zúčtování opravných Hodnota nezvyšující základ daně položek v mimořádné činnosti 29x Opravné položky ke krátkodobému finančnímu 55(9) Tvorba a zúčtování opravných položek 58(9) Tvorba a zúčtování opravných Hodnota nezvyšující základ daně majetku položek ve finanční činnosti 38(1) Náklady příštích období 5xx Druhově členěné náklady podle charakteru zúčtované položky

32 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 32 38(2) Komplexní náklady příštích období 38(5) Příjmy příštích období 38(4) Výnosy příštích období 38(3) Výdaje příštích období 38(8) Dohadné účty aktivní 38(9) Dohadné účty pasivní zdroj: Adamík a kol. (2010) 3xx Pohledávka podle charakteru zúčtované položky 3xx Pohledávka podle charakteru zúčtované položky 58x Mimořádné náklady 6xx Druhově členěné výnosy podle charakteru zúčtované položky 3xx Závazek podle charakteru zúčtované položky 3xx Závazek podle charakteru zúčtované položky 68x Mimořádné výnosy 3xx Pohledávka podle charakteru zúčtované položky 58x Mimořádné náklady 3xx Závazek podle charakteru zúčtované položky 68x Mimořádné výnosy Je nutné zmínit povinnost ověření účetní závěrky auditorem na základě 20 Zákona o účetnictví. Zákon zde stanovuje, že účetní závěrku ověřenou auditorem musí mít ty obchodní společnosti, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií stanovených tímto zákonem. Těmi jsou: aktiva celkem > Kč roční úhrn čistého obratu > Kč průměrný přepočtený stav zaměstnanců > 50 Samotná likvidace společnosti 17 Zákona o účetnictví a 74 Obchodního zákoníku nařizují likvidátorovi sestavit zahajovací rozvahu a otevřít účetní knihy ke dni, kdy společnost vstupuje do likvidace. V zahajovací rozvaze musí být zachována bilanční kontinuita. To znamená, že zůstatky účtů musí odpovídat konečným zůstatkům vykázaných při uzavírání účetních knih, jak uvádí 19 Zákona o účetnictví. To stejné platí i pro podrozvahové účty. Metodiku k této problematice upravuje Český účetní standard č. 002 Otevírání a uzavírání účetních knih. Stojí zde, že účty hlavní knihy se otevírají

33 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 33 účetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek vykázané na příslušném účtu účtové skupiny 70x (účty rozvážné), který slouží k uzavírání účetních knih (tedy 702), musí navazovat na stavy jednotlivých účetních položek příslušného účtu účtové skupiny 70x, který slouží k otevírání účetních knih (tedy 701). Pokud likvidace společnosti trvá déle, než je její účetní období musí likvidátor v průběhu likvidace uzavírat účetní knihy a sestavovat řádnou účetní závěrku vždy ke konci účetního období. Pravidla pro sestavování účetní závěrky likvidované společnosti se principielně neliší a likvidovaná společnost se řídí vyhláškou 500/2002 Sb. Pouze v rozvaze uvádí likvidovaná účetní jednotka místo informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni vstupu do likvidace. Ve výkazu zisku a ztrát se informace za minulé účetní období neuvádějí. Uzavření účetnictví Jednotka v likvidaci uzavírá účetní knihy ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku a zároveň sestaví účetní závěrku. Tato závěrka zákonitě vykazuje závazek vůči státu ve výši splatné daňové povinnosti. Následující den otevře jednotka znovu účetní knihy a zaúčtuje vypořádání daňové povinnosti a vyplacení podílů společníků na likvidačním zůstatku, jak vyplývá z povinnosti podle 10 odst. 1. písm. f). Ke dni výmazu společnosti z obchodního rejstříku již není nutné sestavovat účetní závěrku. Tab. 7 Účtování o podílu na likvidačním zůstatku č. Popis operace MD D 1. Podíl na likvidačním zůstatku 41x, 42x 36(5) 2. 15% srážková daň 36(5) 34(2) 3. Platba srážkové daně finančnímu úřadu 34(2) 22(1) 4. Výplata likvidačního zůstatku společníkům 36(5) 22(1) 21(1) zdroj: Adamík a kol. (2010)

34 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 34 Daňová povinnost Pro všechny daně v zásadě platí režim, jako by společnost nebyla v likvidaci, pokud není výslovně upraveno jinak. Podání daňového přiznání je upraveno v 40 Zákona o správě daní a poplatků. V 40 odst. 8. Zákona o správě daní a poplatků stojí, že v případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně daňové přiznání do skončení likvidace. Ke dni ukončení činnosti provede daňový subjekt účetní závěrku a nejpozději do konce následujícího měsíce podá daňové přiznání. Daň z příjmu Tuto daň upravuje Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Daňový subjekt může využít možnosti odkladu daňového přiznání podle 40 odst. 6. Zákona o správě daní a poplatků. O odklad může požádat sám daňový subjekt, daňový poradce nebo správce daně z vlastního podnětu. Lhůta může být prodloužena maximálně o tři měsíce od uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, která je stanovena na tři měsíce od konce zdaňovacího období. Tato lhůta může být prodloužena o dalších 7 měsíců, pokud jsou součástí příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí. Při sestavování daňového přiznání společnosti, která vstoupila do likvidace, nesmí daňový subjekt vynechat některá speciální ustanovení Zákona o daních z příjmu, která se týkají vstupu do likvidace. Jde zejména o: 23 odst. 8., který nám říká, že výsledek hospodaření, ze kterého se vychází pro zjištění základu daně z příjmu je nutný upravit o rezervy, opravné položky a účty časového rozlišení, 26 odst. 7., který nám říká, že odpisy si účetní jednotka může uplatnit pouze ve výši jedné poloviny ročních odpisů 34 odst. 3. až 10., ze kterého plyne, že odpočet, který vznikl z reinvestic nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo ke vstupu do likvidace 38a, který upravuje placení záloh na daň z příjmu;

35 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 35 Ad polovina ročních odpisů: účetní jednotka si může uplatnit odpisy pouze ve výši jedné poloviny ročních odpisů z hmotného majetku evidovaného v majetku společnosti vypočtených podle 31 a 32 Zákona o dani z příjmu, dojde-li v průběhu zdaňovacího období k likvidaci společnosti. Tuto polovinu je možné uplatnit pouze při sestavování daňového přiznání ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace. Podle 26 Zákona o dani z příjmu však poplatník není povinen odpisy uplatnit a odpisování může i přerušit. Při dalším odpisování je však nutné pokračovat způsobem, jakoby k přerušení odpisování nedošlo. Na základě 32a Zákona o dani z příjmu nelze přerušit odpisy nehmotného majetku. Ad placení záloh: výši a periodicitu záloh na daň z příjmu zjišťujeme podle poslední známé daňové povinnosti. Za poslední známou daňovou povinnost se považuje částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházejícímu zdaňovacímu období. Pokud se poslední známá daňová povinnost týkala pouze části zdaňovacího období nebo období kratšího či delšího než je 12 měsíců, je poplatník daně povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností. 33 Zákona o správě daní a poplatků pak nařizuje poplatníkovi povinnost, aby tuto skutečnost oznámil svému místně příslušnému správci daně a to nejdéle do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti opravňujícího poplatníka neplatit zálohy.

36 Ukončení podnikání společníka ve společnosti s ručením omezeným 36 Tab. 8 Pravidla pro výši a placení záloh Poslední známá daňová povinnost (PZDP) méně než Kč od Kč do Kč více než Kč zdroj: Adamík a kol. (2010) Výše zálohy Splatnost Periodicita zálohy zálohy se neplatí do 15. dne šestého a 40 % PZDP dvanáctého měsíce pololetní zálohy zdaňovacího období do 15. dne třetího, šestého, ¼ PZDP devátého a dvanáctého čtvrtletní zálohy měsíce zdaňovacího období Pokud likvidace trvá déle než jedno zdaňovací období, kterým je rok, musí likvidátor brát ohled na určitá specifika týkající se likvidované společnosti. Jde zejména o vliv 20 dost. 2 Zákona o dani z příjmu, ve kterém je řečeno, že u poplatníků, u kterých dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření z likvidace obchodního jmění poplatníka upravený podle 23 až 33 Zákona o dani z příjmu. Po skončení likvidace dojde k rozdělení likvidačního zůstatku mezi dědice. Podíl na likvidačním zůstatku je v našem případě příjem fyzické osoby, což znamená, že podle 10 Zákona o dani z příjmu patří do kategorie Ostatní příjmy. 36 Zákona o dani z příjmu určuje, že likvidační zůstatek podléhá zvláštní sazbě daně ve výši 15%.