Převody obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Převody obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová, Ph.D. Lenka Ulbrichová, Dis. Brno 2012

2 Ráda bych vyslovila poděkování vedoucí mé bakalářské práce, JUDr. Daně Zapletalové, Ph.D., za poskytnutou pomoc a podporu při realizaci této bakalářské práce.

3 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 20. května

4 Abstrakt ULBRICHOVÁ L., Převody obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Společnost s ručením omezeným patří od svých prvopočátků k nejčastějšímu typu obchodních společností v podnikatelské sféře. Její založení a celá její existence na podnikatelském poli je úzce spojena s vizí a strategií, kterou její společníci zvolí. Pokud se však názory společníků na vedení a směr dalšího vývoje společnosti začnou lišit, je nutno najít určitý kompromis. Pokud k němu nedojde, pak nastává situace, která je detailně v této bakalářské práci zpracována a to odchod některého ze společníků ze společnosti s ručením omezeným a převod jeho obchodního podílu. Ve své práci konkrétně popisuji převod obchodních podílů ve dvou společnostech s ručením omezeným, které mají dva stejné společníky. Převodem obchodních podílů dojde k transformaci původní společnosti na dvě nové s jedním zakladatelem vlastníkem. Klíčová slova: Obchodní podíl, převod obchodního podílu, společnost s ručením omezeným, společenská smlouva, valná hromada, notářský zápis, obchodní rejstřík, obchodní zákoník ULBRICHOVÁ L, Transfers of shares in limited liability companies. Brno: Mendel University in Brno, 2012 A limited liability company is the most frequent type of company in business since its very beginning. Its foundation and entire existence in the business field is closely associated with the vision and strategy selected by its members. However, if the opinions of members regarding the management and future development will vary, it is necessary to find a solution. If it is not found then the situation described in detail in this thesis will arise - the leaving of one of the partners of a limited liability company and the transfer of his shares. In my work I specifically describe the transfer of shares in two limited liability companies which have two equal partners. The transfer of shares transforms the original company into two new companies with one founder - the owner. Keywords: Commercial share, transfer of shares, limited liability company, partnership agreement, the General Assembly, notarial deed, commercial register, Commercial Code

5 Úvod 5 Obsah 1. Úvod Cíl a metodika Společnost s ručením omezeným Historický vývoj Popis společnosti s ručením omezeným Obchodní firma Identifikační znaky Společníci Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Založení společnosti Vznik společnosti Práva a povinnosti společníků Orgány společnosti Valná hromada Jednatelé Dozorčí rada Obchodní podíl Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu Specifické vlastnosti obchodního podílu Nabývání obchodního podílu Rozdělení obchodního podílu Spojení obchodních podílů Zastavení obchodního podílu Vypořádací podíl Majetkové a účetní pojmy Obchodní majetek Obchodní jmění Čistý obchodní majetek Vlastní kapitál Hospodaření společnosti Účetnictví Základní kapitál Vklady společníků do základního kapitálu Změna výše základního kapitálu... 26

6 Úvod Rezervní fond Tvorba rezervního fondu Zrušení a zánik společnosti Zrušení společnosti Zánik společnosti Praktická část Charakteristika společností Příprava převodu obchodního podílu Osnova smluv Notářský zápis z valné hromady Zápis z valné hromady Rozhodnutí valné hromady společnosti Závora s.r.o Smlouva o převodu obchodního podílu Valná hromada společnosti Komponenty s.r.o Svolání mimořádné valné hromady společnosti Parkoviště s.r.o. a společnosti Závora spol. s.r.o Smlouva o převodu zisku Dodatek ke smlouvě o převodu zisku Valná hromada společnosti Parkoviště s.r.o Převod obchodního podílu společnosti Závora spol. s.r.o Smlouva o převodu obchodního podílu Zakladatelské dokumenty Účetní hledisko převodu obchodního podílu Příjem z převodu obchodního podílu z hlediska daně z příjmu Další vývoj společností Závěr Diskuze Seznam použité literatury Internetové odkazy... 53

7 Úvod 7 Seznam použitých zkratek ObčZ ObchZ ŽZ NotŘ UčZ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

8 Úvod 8 Seznam použitých obrázků Obr. 1 Fůze sloučením 25 Obr. 2 Fůze splynutím 25 Obr. 3 Schéma převodu obchodního podílu 35 Obr. 4 Porovnání výsledků hospodaření 51

9 Úvod 9 1. Úvod Na našem trhu je velké množství různých typů společností, které působí v různých oborech podnikání. Odlišují se od sebe nejen velikostí, předmětem podnikání, právní formou, rozdílným počtem společníků, zaměstnanců, ale také různým stupněm úspěšnosti, která může, ale také nemusí souviset s vývojem společnosti z hlediska časového (délka podnikání a s ní získané zkušenosti) či z hlediska manažerských a marketingových dovedností. Každá společnost se během svého působení na trhu vyvíjí a může měnit obchodní strategii, ve snaze uspět a prosadit se na konkurenčním poli, proniknout případně i na zahraničí trhy. Už při zakládání společnosti musí společníci přizpůsobit svůj podnikatelský plán oboru, ve kterém budou podnikat, zvážit vhodný typ a velikost společnosti, kterou zakládají, podmínky stanovené zákonem pro založení a vznik společnosti, dále možnosti uplatnění společnosti ve zvoleném oboru, stálost oboru, možné konkurenty, cenovou válku na trhu, možnost expanze na zahraniční trhy, vhodné dodavatele a spoustu dalších okolností (faktorů). Nezbytností je také výběr vhodné právní formy společnosti. To, který typ společnosti zvolí, ovlivní postavení podnikatelského subjektu navenek, ve vztahu k obchodním partnerům, zejména věřitelům, ale také vůči státu, a to zejména z aspektu odpovědnosti. Zvolený typ společnosti se částečně předurčuje i její vnitřní organizační strukturu. Nejrozšířenější formou podnikání právnických osob v České republice je společnost s ručením omezeným. Tato právní forma má svoje výhody i úskalí. Společníci musí vložit do společnosti povinné vklady, ze kterých je vytvořen zákonem stanovený základní kapitál. Společnost je však velice oblíbena zejména pro omezené ručení, které je pro společníky stanoveno do výše nesplacených vkladů. Tato výhoda je státem kompenzována povinností dvojího zdanění. Ve své práci se zaměřím na zkoumání vývoje konkrétních společností s ručením omezeným. Jedná se o společnosti, které patří k dlouhodobě působícím na našem trhu. Jedna ze společností se specializuje na výrobu a montáž parkovacích systémů. Podrobně popíši její pozici v daném oboru, kdy společnost byla založena dvěma vlastníky. Její ekonomický vývoj byl velice příznivý, ale v určitém stádiu se představy o dalším směřování společnosti u jejich společníků začaly značně rozcházet. Druhá společnost byla založena s podnikatelským záměrem prodeje komponentů pro vjezdové a parkovací systémy. Tato společnost však po svém založení na rozdíl od první neprosperovala tak dobře a rychle, jak její společníci prvotně plánovali. Obě uvedené společnosti byly založeny dvěma stejnými zakladateli a jejich obchodní podíly patřily stejným dílem v obou těchto společnostech. Právě tento faktor napomohl k rozhodnutí, že si obchodní podíly vzájemně převedou, čímž získají majoritní většinu vždy v jedné ze společností, ve které budou moci dále pokračovat ve svém podnikatelském záměru. Ve své bakalářské práci tento proces popíši a upozorním na některá úskalí, která s tímto převodem obchodních podílů úzce souvisí, a to včetně ekonomických a právních důsledků.

10 Cíl a metodika Cíl a metodika V první části své bakalářské práce se budu zabývat studiem teorie problematiky obchodních společností. Provedu rešerši odborné literatury a rozbor právních předpisů, především zákona č. 513/ 1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen Obchodní zákoník). V teoretické části mé bakalářské práce zpracuji uceleně problematiku společnosti s ručením omezeným. Zaměřím se zejména na proces zakládání společnosti, dále na problematiku vytváření základního kapitálu společnosti, statutárních orgánů, obchodních podílů společníků a dále na problematiku způsobů převodů těchto podílů na jiné osoby v kontextu uzavřené společenské smlouvy. V druhé části své práce se detailně zaměřím na praktické zkušenosti a popis jednotlivých fází procesu při změně obchodních podílů ve dvou již zmíněných obchodních společnostech, které měly stejné vlastníky se stejným obchodním podílem, následně však došlo k rozdělení těchto společností na dvě, vždy s jediným vlastníkem. Poukážu na úskalí, která tento proces rozdělení provázela a uvedu praktické poznatky, které musely být při rozdělení těchto společností řešeny.

11 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným 3.1 Historický vývoj Již úvodu práce uvádím, že společnost s ručením omezeným patří mezi nejfrekventovanější obchodní korporace. Proto provedu malý historický exkurz do počátků vzniku tohoto typu společnosti. Společnost s ručením omezeným má své počátky v obchodní praxi sjednoceného Německa ve 2. polovině 19. století., kdy mezi obchodníky vznikla potřeba vytvořit takovou společnost, která by omezovala rozsah ručení společníků, ale její právní úprava by byla jednodušší, než je tomu u akciové společnosti. Tuto myšlenku podpořil říšský kancléř Otto von Bismarck spolu s vlivnými finančními a politickými kruhy. Následně došlo k rychlým legislativním pracím a roku 1892 byl zákon o s.r.o. schválen Říšským sněmem. Německý zákon byl vzorem pro právní úpravy v dalších zemích. Rakousko - Uhersko zahájilo kodifikační práce na počátku 20. století a v roce 1906 byl přijat zákon č. 58/1906 ř. z., o společnostech s ručením omezeným. Zákon byl rozpracován v osmi hlavách, které byly rozděleny na část upravující soukromoprávní otázky, část věnující se otázkám správní problematiky, ustanovení trestněprávní povahy, daňová usnesení a úpravy zaměřené na podnikání v zahraničí. Tento předpis platil pouze v Království a v zemích v říšské radě zastoupených. Myšlenka společnosti s ručením omezeným se v Rakousku dočkala velkého úspěchu a nastal velký rozkvět vzniku nových společností, zejména pro výhodný daňový režim, který nabízela (daňové zatížení u s.r.o. bylo progresivně odstupňováno podle dosažené výše zisku, daňová sazba byla však maximálně 10% z ročního zisku). První československá republika převzala tuto právní úpravu zákonem č. 11/1918 Sb. z. a. n., o zřízení samostatného státu československého. V roce 1939 byl zákon novelizován a to zákonem č. 271/1920 Sb. z. a.n., kdy došlo ke zrušení daňového zvýhodnění s.r.o. Tato novelizace způsobila útlum zakládání nových společností, tak jak tomu bylo v předcházejících letech. Politická situace v naší zemi po roce 1945 způsobila potlačení soukromého podnikání a nastalo období znárodňování a vzniku státních a národních podniků. S účinností nového občanského zákoníku (zákona č. 141/1950 Sb., občanský zákoník) došlo ke zrušení společností s ručením omezeným ex lege. Likvidace obchodního práva a jeho přetvoření na hospodářské právo bylo zakončeno přijetím zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku. Československý právní řád tak v dalších 40 letech neumožňoval založení společnosti s ručením omezeným. Po roce 1989, kdy je v naší zemi obnovena tržní ekonomika, přichází rychlá obnova tradičních podnikatelských forem právnických osob. Je přijata novelizace hospodářského zákoníku zákonem č. 103/1990 Sb. Tato úprava byla velice stručná, provizorní, ale umožňovala překlenutí doby, než byla dosavadní právní úprava nahrazena novou, tedy obchodním zákoníkem zákonem č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, který nabyl účinnosti dne V první polovině 90. let 20. století probíhá v naší zemi privatizace, která lehce zatlačí do ústraní s.r.o. ve prospěch akciových společností, ale i tak obliba společností s ručeným omezeným neklesá a v praxi se prokazuje její životaschopnost a rozvoj nejen v naší zemi, ale i celosvětově. 1 1 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 2-6.

12 Společnost s ručením omezeným Popis společnosti s ručením omezeným Podle ustanovení 105 obchodního zákoníku je společnost s ručením omezeným definována jako obchodní společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným se řadí k obchodním společnostem většinou menšího nebo středního typu. Společnost s ručením omezeným patří mezi kapitálové společnosti. Společnost má povinnost ze zákona při zakládání a vzniku vytvořit základní kapitál v minimální zákonem stanovené výši ( 108 odst. 1 ObchZ). Jeho skutečnou výši si zakládající společníci stanoví ve společenské smlouvě o založení společnosti. Základní kapitál tvoří vklady společníků. Společnost odpovídá při porušení svých závazků celým svým majetkem, společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplacených vkladů podle zápisu v obchodním rejstříku. Společníky ve společnosti s ručením omezeným mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Pokud společnost zakládá jediná osoba, sepisuje o založení společnosti zakladatelskou listinu. Každý společník vlastní určitý obchodní podíl ve společnosti, jehož výše je stanovena dle poměru vkladu společníka do základního kapitálu, nebo je jeho výše upravena společenskou smlouvou. Společnost s ručením omezeným funguje na principu vázané účasti, to znamená, že je možná změna v osobě společníka, ve smyslu převodu nebo přechodu obchodního podílu, aniž by to v důsledku vedlo k zániku nebo zrušení společnosti. Společnost je zakládána buď za účelem podnikatelské aktivity anebo za účelem formálním, kdy působí jako tzv. fiktivní podnikatel 2. Zákon připouští založit společnost za účelem nepodnikatelským, ale dbá na dodržení dobrých mravů v souvislosti s účelem, za kterým je tato korporace založena Obchodní firma V 8 odst. 1 ObchZ je uvedeno: Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou. 3 Obchodní firma se rozlišuje na kmen a dodatek. Kmen se vytváří buď věcně, osobně, fantazijně nebo smíšeně. Dodatek firmy je specifikovaný v 107 ObchZ, který specifikuje, že firma musí obsahovat označení společnost s ručením omezeným, spol. s r. o. nebo s.r.o.. Společnost si musí vybrat pouze jedno z výše uvedených dodatků a nechat si ho zapsat do obchodního rejstříku. Tak jak je uvedeno v obchodním rejstříku, musí společnost uvádět svoji firmu ve všech dokumentech a právních vztazích Identifikační znaky Identifikační znaky společnosti slouží k odlišení od jiných subjektů, plní funkci nezaměnitelnosti. Řadíme k nim sídlo, identifikační číslo a daňové identifikační číslo. 2 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 14. ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 22.

13 Společnost s ručením omezeným 13 Sídlo společnosti může být jen jedno. Je vymezeno adresou, která musí být uvedena ve společenské smlouvě, ale i zapsána v plném znění do obchodního rejstříku. Identifikační číslo (zkráceně IČO nebo IČ) přidělí společnosti rejstříkový soud. Ten získá údaje na základě sdělení příslušným orgánem státní správy. Identifikační číslo patří k povinným údajům při prvozápis do obchodního rejstříku. Jedná se o číselný kód, sloužící k identifikaci a evidenci subjektů provozujících podnikatelskou činnost. Daňové identifikační číslo (zkráceně DIČ) slouží k identifikaci podnikatelského subjektu k platbě daní a správních poplatků. Daňové identifikační číslo je přiděleno místně příslušným daňovým úřadem Společníci Společníky v s.r.o. mohou být fyzické i právnické osoby, společnost může být založena pouze jedním zakladatelem, a to i fyzickou osobou. Společník může získat svůj podíl ve společnosti založením společnosti, koupí společnosti, ve veřejné dražbě, rozdělením, děděním ve společnosti, převodem obchodního podílu, převzetím vkladu na zvýšení základního kapitálu. Maximální počet společníků v jedné společnosti nesmí přesáhnout zákonem stanovený maximální počet, což je 50 společníků. Tento model byl převzat z francouzského právního řádu a má zajistit neúnosně vysoký počet společníků. 4 Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem nemůže být jediným zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným podle ustanovení 105 odst. 2 ObchZ. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše ve třech společnostech s ručením omezeným. V tomto ohledu hovoří obchodní zákoník o zákazu konkurence. Společník má právo účastnit se valné hromady, která je nejvyšším orgánem Založení a vznik společnosti s ručením omezeným Při vytváření s.r.o. je celý proces nutné rozlišovat na dvě základní fáze: zakládání a vznik s.r.o. Obě tyto etapy zrodu společnosti jsou v českém právním systému důsledně diferencovány. Při založení společnost nenabývá právní subjektivity, to znamená, že z právního hlediska ještě neexistuje. Teprve až po jejím vzniku nabývá právní subjektivity, může nabývat práv a povinností Založení společnosti V procesu zakládání se zakladatelé společnosti připravují na svoji podnikatelskou činnost, což je podchyceno v zakladatelské smlouvě či listině. Povinnost jejího sepsání je definována ustanovením v obchodním zákoníku. Jedná se o základní a nejdůležitější dokument společnosti s ručením omezeným. Společenská smlouva se uzavírá písemně, jedná se o právní úkon úplatný, formální, konsenzuální a nominativní. Zakladatelé se ve společenské smlouvě zavazují k peněžnímu i nepeněžnímu plnění, proto se řadí společenská smlouva k úplatným právním úkonům. Podle ustanovení 57 odst. 1 ObchZ musí být společenská smlouva, aby byla platná, sepsána ve formě veřejné listiny, to je notářským zápisem. Ten musí být podepsán jednak samotným notářem, tak všemi zakladateli společnosti, jedná se o formální právní úkon. Společenská smlouva je konsensuální právní úkon, pouze pokud bylo dosaženo úplné shody všech jejich zakladatelů. Společenská smlouva obsahuje povinné (obligatorní) náležitosti a dobrovolné (fakultativní) náležitosti. 4 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 116.

14 Společnost s ručením omezeným 14 Společenská smlouva musí obsahovat tyto fakultativní náležitosti ustanovené v 110 ObchZ: obchodní firma a sídlo společnosti určení společníků, název a sídlo právnické osoby nebo jména a bydliště fyzických osob předmět podnikání nebo předmět činnosti výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka jména, příjmení a bydliště prvních jednatelů, uvedení způsobu jakým jednají za společnost jména a příjmení a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje určení správce vkladu jiné údaje, pokud je obchodní zákoník vyžaduje 6 Pokud by společenská smlouva neobsahovala některý z povinně předepsaných údajů, byla by neplatná. Fakultativní náležitosti jsou buď obvyklé - pravidelné náležitosti smlouvy, to jsou náležitosti, které jsou ošetřeny dispozitivním odkazem v obchodním zákoníku, k nim se řadí např. ujednání ve společenské smlouvě o neděditelnosti obchodního podílu, nebo jsou to náležitosti nahodilé, na ty obchodní zákoník výslovně nepamatuje, jde o opatření vytvořená přímo pro potřeby dané společnosti např. zvláštní sociální výhody pro zaměstnance společnosti. 7 Pokud společnost zakládá jen jeden zakladatel, sepisuje u notáře zakladatelskou listinu. Ta obsahuje stejné náležitosti jako společenská smlouva, pokud by do společnosti vstoupil další společník, změní se zakladatelská smlouva na společenskou a obráceně, pokud by zůstal ve společnosti pouze jeden společník, změní se společenská smlouva na zakladatelskou. Celý proces zakládání společnosti je ukončen podpisem společenské (zakladatelské) smlouvy. Aby byly splněny všechny právní náležitosti, je nutné při zakládání s.r.o. doložit ke společenské smlouvě i další formuláře, např. dokládající oprávnění k podnikání, zápis z usnesení valné hromady o jmenování jednatele, zvolený jednatel musí doložit výpis z Rejstříku trestů ne starší tří měsíců, prohlášení jednatele, ve kterém se zavazuje, že je způsobilý k právním úkonům, splňuje podmínky provozování živnosti podle 6 ŽZ a nenastala u něj skutečnost, jež by byla překážkou k provozování živnosti dle 8 ŽZ, ve znění pozdějších předpisů a splňuje podmínky podle 38l ObchZ Vznik společnosti Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku podle ustanovení 62 ObchZ. Návrh na zápis do obchodního rejstříku je společnost povinna podat do 90 dnů od jejího založení. 8 Společnost, po svém založení, má povinnost prokázat příslušnému úřadu svoje založení a získat tak podnikatelské oprávnění. Jakmile je podnikatelské oprávnění doručeno zakladatelům, začíná plynout devadesátidenní lhůta pro 6 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H Beck, 2006, s Podrobně jsou rozepsány DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 202.

15 Společnost s ručením omezeným 15 prvozápis do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podepsán všemi jednateli společnosti podle ustanovení 112 ObchZ. 9 Pro vznik společnosti s ručením omezeným je nutné vytvořit základní kapitál, jeho výše musí činit minimálně Kč. Přesná částka je stanovena ve společenské smlouvě. Společnost má dále povinnost předložit společenskou nebo zakladatelskou listinu, doklad o splnění všech povinností podle 111 ObchZ, posudek znalce o ocenění nepeněžitých vkladů, listiny o skutečnostech, které mají být do obchodního rejstříku zapsány a listiny, které se zakládají do sbírky listin ( 31 odst. 2 ObchZ). 10 Návrh na zápis je podáván v listinné a elektronické podobě. Rozhodnutí o povolení zápisu společnosti do obchodního rejstříku vydává příslušný krajský soud, v jehož obvodu společnost sídlí. 3.5 Práva a povinnosti společníků Každý společník má ve společnosti svoje členství spojené s určitým vztahem ke společnosti. Tento vztah je spojen se souborem práv a povinností, které vážou společníka ke společnosti, ale i k ostatním společníkům, jsou to mimo jiné požadavek na zachování dobrých mravů ( 3 odst. 1 ObčZ), pravidla poctivého obchodního styku ( 265 ObchZ), zákaz zneužití hlasů ve společnosti nebo jednání znevýhodňujícího jakéhokoliv společníka ( 56a ObchZ). 11 Každý společník má povinnost splatit vklad, který se zavázal vložit do základního kapitálu společnosti. 12 Lhůta pro splacení vkladu je stanovena jednak obchodním zákoníkem, ale společníci ji mohou upřesnit i při sepsání společenské smlouvy. Dle ustanovení 109 ObchZ je výše vkladu každého společníka alespoň Kč. Výši vkladu jednotlivých společníků si stanovují společníci ve společenské smlouvě. Vždy po splacení vkladu některého ze společníků jsou jednatelé společnosti povinni tuto změnu zapsat do obchodního rejstříku dle 32 odst. 3 ObchZ. Pokud by společník nesplatil peněžitý vklad ve lhůtě stanovené obchodním zákoníkem nebo společenskou smlouvou, je povinen uhradit z nesplacené částky úrok z prodlení ve výši 20% ( 103 odst. 2 ObchZ). Pokud ve společnosti skončila účast některého společníka bez právního nástupce, mají společníci povinnost převzetí uvolněného vkladu společníka a to v poměru jejich obchodních podílů. Společníci neřídí společnost přímo, k vykonávání svých práv k řízení společnosti v rozsahu, způsobem a za podmínek stanovených v obchodním zákoníku, společenské smlouvě, slouží valná hromada. Rozhodnutí mohou společníci přijímat i mimo valnou hromadu dle ustanovení 130 ObchZ. 13 Společníci mají právo na podíl na zisku společnosti. Jeho rozdělování je zpravidla upraveno ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, pokud tak není stanoveno, je podle 123 ObchZ zisk společnosti rozdělen dle poměru obchodního podílu společníků. 9 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s ŠTENGLOVÁ, Ivana, Stanislav PLÍVA a Miloš TOMSA. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 433.

16 Společnost s ručením omezeným 16 Zanikne-li účast společníka ve společnosti a jeho obchodní podíl přechází na společnost, má nárok na vypořádací podíl. Takový stav nastává např., pokud je společník vyloučen ze společnosti rozhodnutím valné hromady, vyloučení společníka soudem, při prohlášením konkursu na majetek společníka Orgány společnosti Společnost s ručením omezeným rozlišuje dva druhy orgánů společnosti. Orgány obligatorní, které jsou povinně zřizované a fakultativní, které společnost zřizovat nemusí. 15 Obligatorní orgány jsou valná hromada a jednatel (jednatelé). Fakultativní orgán je dozorčí rada Valná hromada V 125 ObchZ je valná hromada definována jako nejvyšší orgán společnosti. Jejím prostřednictvím se společníci podílejí na řízení společnosti. Slouží jako kontrolní orgán, neboť na valné hromadě společníci kontrolují činnost společnosti. Její zasedání je neveřejné Typy valných hromad Valná hromada je rozlišována dle typu na: Řádná - je svolávána opakovaně v termínech do značné míry pravidelných, určených zákonem nebo společenskou smlouvou. Není-li stanoveno jinak, je svolávána nejméně jedenkrát za rok, na jejím zasedání se schvaluje řádná účetní závěrka a rozhoduje se o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Valná hromada musí být svolána do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Mimořádná - je svolávána z důvodu kvalifikované žádosti společníků, jejich výše vkladu musí být minimálně 10% základního kapitálu, nebo z důvodu právní situace předvídané zákonem, společenskou smlouvou např. společnost se dostala do úpadku. Náhradní - je svolávána za předpokladu, že původně svolávaná řádná valná hromada se nekonala z důvodu neusnášeníschopnosti. Náhradní valná hromada musí mít shodný program jako původní valná hromada, má však stanoveno nižší kvorum pro její usnášeníschopnost Působnost valné hromady Jak je definováno v 125ObchZ, valná hromada působí: 1. na schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle ustanovení 64 ObchZ 2. na schvalování účetní uzávěrky řádné, mimořádné, konsolidované, rozdělení zisku a úhrady ztrát 3. na schvalování stanov, jejich změn 4. na rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností 5. na rozhodování o zvýšení nebo snížení základního kapitálu 6. na jmenování, odvolávání, odměňování jednatelů 14 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s HOLEŠOVSKÝ, Josef. Valné hromady společností s ručením omezeným. 1. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 6.

17 Společnost s ručením omezeným na jmenování, odvolávání a odměňování členů dozorčí rady 8. na vyloučení společníka podle ustanovení 113 a 121 ObchZ 9. na jmenování, odvolání a odměňování likvidátora, rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští 10. na rozhodování o fůzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy 11. na smlouvě o převodu zisku, smlouvě o tichém společenství 12. na schvalování smlouvy o výkonu funkce Svolání a organizace valné hromady Svolání valné hromady se děje oznámením termínu a programu valné hromady společníkům. Valnou hromadu svolává: jednatel společnosti ( 128 odst. 1 ObchZ). Je-li ve společnosti více jednatelů, musí dojít většinovým rozhodnutím k tomu, kdy bude, v jakém čase a místě valná hromada svolává minoritní společníci za podmínek daných v ustanovení 129 ObchZ likvidátor podle ustanovení 70 odst. 3 ObchZ a to jen v mezích jeho působnosti limitované výhradně na zasedání potřebná k dosažení účelu likvidace dozorčí rada, je-li zřízena, a to jen v případě, že to vyžadují zájmy společnosti Pozvánka na valnou hromadu je společníkům doručena písemně, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Pozvánka by měla být doručena 15 dnů před termínem konání. Měla by obsahovat program valné hromady, termín a místo konání, označení a podpis svolavatele. Při zahájení valné hromady se nejprve zkontroluje, zda je valná hromada usnášeníschopná. To nastane, pokud jsou přítomni společníci alespoň s nadpoloviční většinou hlasů podle ustanovení 127 odst. 1 ObchZ. Společník má za každých 1000 Kč svého vkladu jeden hlas, pokud nebylo stanoveno ve společenské smlouvě jinak. 18 Následně se zvolí její předseda a zapisovatel, po této volbě se přechází k vlastnímu programu valné hromady, její průběh již řídí zvolený předseda. Při hlasování o schválení projednávaných bodů programu valné hromady, se rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, pokud zákon nebo společenská smlouva nepožaduje jinak. Kvalifikovaná dvoutřetinová většina hlasů je potřeba u rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, u schvalování stanov, u rozhodování o změně společenské smlouvy. Průběh zasedání valné hromady je zaznamenáván formou písemného zápisu. Ten jsou povinni po ukončení valné hromady provést jednatelé společnosti, kteří mají zároveň i povinnost zápis z valné hromady zaslat všem společníkům. Jak je uvedeno v 188 odst. 2 a 3 ObchZ, musí zápis z valné hromady obsahovat tyto náležitosti: firmu a sídlo společnosti místo a dobu konání valné hromady 17 ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 421.

18 Společnost s ručením omezeným 18 jméno předsedy valné hromady a zapisovatele popis projednávání jednotlivých bodů programu rozhodnutí valné hromady a uvedení výsledků hlasování obsah případných protestů společníka, jednatele Notářský zápis o rozhodnutí z valné hromady Provést notářský zápis o přijetí rozhodnutí valné hromady se stalo povinností pro společníky přijetím novelizace obchodního zákoníku č. 142/1996 Sb. V souvislosti s touto novelou se následně proběhla novelizace zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, zvláštní druh notářského zápisu v ustanovení 77 NotŘ. Navazující novela notářského řádu rozšířila okruh notářských zápisů upravených v tomto zákoně o notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby v 80a - 80e NotŘ. 19 Společnost s ručením omezeným je vázána povinností zajistit notářský zápis o rozhodnutí valné hromady v případech, které jsou ustanoveny v 127 ObchZ. Notář má povinnost v zápise osvědčit, že společnost při přijímání usnesení dodržela zachování právního jednání a formalit, u kterých byl notář přítomen. V zápise je uvedeno, že vše proběhlo v souladu se zachováním osvědčeného jednání a dodržením formalit. Notářský zápis dále uvádí, zda bylo rozhodnutí valné hromady přijato, zda byly dodrženy právní předpisy a ustanovení ve společenské smlouvě. Notářský zápis dle 80b NotŘ musí obsahovat: 1. jméno a příjmení notáře, jeho sídlo 2. místo, den a rok, ve kterém byl notářský zápis vyhotoven 3. firmu, IČO, sídlo, u společností s ručením omezeným i přesné označení, že jde o rozhodnutí valné hromady 4. upřesnění, dle jakých dokumentů byla ověřena existence společnosti s ručením omezeným, její působnost a způsobilost k přijímání rozhodnutí valné hromady 5. jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo, předsedajícího 6. prohlášení předsedajícího o způsobilosti valné hromady přijímat rozhodnutí, případné protesty proti tomuto rozhodnutí 7. způsob, jakým byla ověřena totožnost osob uvedených v písemnostech 8. obsah rozhodnutí valné hromady 9. výsledky hlasování o rozhodnutí valné hromady s uvedením rozhodného počtu hlasů a jasný popis, jak byl výsledný počet hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn 10. prohlášení notáře dle 80a odst. 2 NotŘ, tj. osvědčení formalit a právního jednání, ke kterým je společnost s ručením omezeným, popřípadě valná hromada povinna 11. definování, zda byl notářský zápis po přečtení schválen předsedou, případné důvody, proč k tomu nedošlo 12. podpis předsedajícího, případně důvod, proč předsedající nepodepsal 13. otisk úředního razítka notáře a jeho podpis Jak je uvedeno v 80c NotŘ, je společnost s ručením omezeným povinována dodat notáři potřebné podklady pro sepsání notářského zápisu a to nejpozději do 5-ti pracovních dnů. Jsou to: aktuální výpis z obchodního rejstříku 19 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s

19 Společnost s ručením omezeným 19 zakladatelské dokumenty v úplném znění doklad o změnách v jejich orgánech návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právních předpisů mohou společníci uplatnit až přímo na jednání valné hromady kopii pozvánky na valnou hromadu, doklad o rozesílání pozvánky Jednatelé Každá společnost s ručením omezeným si povinně určuje jednoho nebo více jednatelů. Ti tvoří statutární orgán společnosti. Počet jednatelů si společnost stanovuje ve společenské smlouvě. Jednatelem může stát jen osoba, která dosáhla věku 18 let a je plně způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež by byla překážkou provozování živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. 20 Jednatel je jmenován valnou hromadou, která také rozhoduje i o jeho odvolání. Zvolený jednatel společnosti se zapisuje do obchodního rejstříku. Jednatel může být ze své funkce odvolán na vlastní žádost nebo může být odvolán ostatními členy na valné hromadě. Jednatel může ze své funkce rezignovat a to z jakéhokoliv důvodu. Ve společenské smlouvě může být formulováno funkční období jednatelů, po uplynutí této doby je volen nový jednatel. 21 Jednatelé mají dvě základní oprávnění, v jejich kompetenci je řízení chodu společnosti, vedení účetnictví (obchodní vedení) a dále mají oprávnění jednat jménem společnosti navenek ve všech věcech, které se společnosti týkají (jednatelské oprávnění) Dozorčí rada Zřízení dozorčí rady je v kompetenci společníků. Jejich působení ve společnosti musí být stanoveno ve společenské smlouvě. Jde o fakultativně zřizovaný kontrolní orgán. Zřizování dozorčí rady ve společnostech s ručením omezeným není obvyklé. Pokud je zřízena, měla by mít dozorčí rada nejméně tři členy. Členové dozorčí rady jsou jmenováni valnou hromadou. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která dosáhla 18 let, je způsobilá k právním úkonům, bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání a u níž nenastala skutečnost, jež by byla překážkou k provozování živností podle zákona o živnostenském podnikání Obchodní podíl Obchodní podíl představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jak je uvedeno v 114 ObchZ, je jeho výše určena podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. 24 Pokud se při podepisování společenské smlouvy nedohodli společníci jinak, je obchodní podíl převoditelný předmět. Je definován jako jiná majetková hodnota podle 20 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s Blíže je tato problematika popsána: DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným, 3. Praha: ASPI, 2008, s BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava a Ivana ŠTENGLOVÁ. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s. 381.

20 Společnost s ručením omezeným 20 ustanovení 118 odst. 1 ObčZ, což znamená, že je penězi ocenitelný, převoditelný, ale také s sebou nese celý soubor práv a povinností. Každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl Kvalitativní a kvantitativní stránka obchodního podílu Obchodní podíl má svoji kvantitativní a kvalitativní stránku. 25 Toto rozdělení definuje jeho podstatu a vymezení. Kvantitativní stránka- vymezuje, jaký je majetkový podíl společníka na společnosti. Společník není spolumajitelem společnosti, pouze má majetkovou účast na společnosti. Majetek společnosti je oddělen od majetku společníků. Společnost je právnickou osobou v postavení podnikatele, ta má ve svém portfoliu určitý objem majetku a dluhů, celý tento souhrn se označuje jako obchodní jmění. Obchodní jmění není statická hodnota, jedná se o souhrn všech položek, které se s vývojem společnosti v čase stále mění. V tomto ohledu je zřejmé, že obchodní jmění společnosti lze stanovit vždy jen ke konkrétnímu okamžiku, jeho hodnota se určuje pro účely ocenění obchodního podílu společníků. Obchodní podíl se stanovuje z čistého obchodního majetku, který je tvořen veškerým majetkem společnosti snížený o dluhy společnosti. Pokud společenská smlouva nestanoví jinak, je obchodní podíl stanovený dle výše vkladu společníka. Společníci si mohou ocenit jejich reálný obchodní podíl a to zejména při sestavování řádné účetní uzávěrky, kontrola slouží k přehledu hospodářského vývoje společnosti. Kvalitativní stránka její definice není jasně dána, jedná se především o práva a povinnosti společníka. Práva společníků lze rozdělit do tří kategorií: základní právo kam se řadí právo hlasovací a kontrolní, právo na podíl na zisku, právo na vypořádání. doplňkové právo sem patří např. právo na dispozice s obchodním podílem. minoritní právo jedná se o zvláštní okruh práv Specifické vlastnosti obchodního podílu Jednotnost obchodního podílu obchodní podíl je jednotný předmět právních vztahů. Z toho plyne, že pokud se převádí či přechází obchodní podíl na jinou osobu, děje se tzv. en bloc to znamená majetková i nemajetková část dohromady. 26 Stejné pravidlo je i u dělení obchodního podílu, kdy nový podíl se bude dělit také pravidlem en bloc. Dělitelnost obchodního podílu obchodní podíl je dělitelný, dle zákona pouze u převodu nebo přechodu podílu. U přechodu je rozdělení přípustné na dědice nebo právního zástupce. Převod podílu dělením je možný pokud společník svůj podíl převádí mezi dvěma nebo více nabyvateli. Obchodní podíl je možné převést celý nebo jeho část. Spojení obchodních podílů každý společník může mít pouze jeden obchodní podíl, jeho nabytím se mění jeho poměrná část a přirůstá ke stávajícímu obchodnímu podílu Nabývání obchodního podílu Originární nabytí je možné pouze převzetím vkladu do základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. 25 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s. 93.

21 Společnost s ručením omezeným 21 Derivativní nabytí tj. odvozené, obchodní podíl lze nabýt především převodem, přechodem. 27 Převod obchodního podílu dochází k němu na základě smlouvy. Jak je uvedeno v 115 ObchZ, jedná se o smlouvu o převodu obchodního podílu. Obchodní podíl lze převést úplatně i bezplatně. Převod obchodního podílu je možný, pokud společenská smlouva toto ustanovení nevylučuje. K převodu obchodního podílu na jiného společníka je nutný souhlas valné hromady, její rozhodnutí o udělení souhlasu o převodu obchodního podílu je zaneseno v zápise z valné hromady a je nutné jeho notářské ověření. Možnost převodu obchodního podílu na třetí osobu musí být přímo ustanoveno ve společenské smlouvě. Má-li společnost jediného společníka je obchodní podíl vždy převoditelný, bez ohledu na to, zda tuto skutečnost zakladatelská listina vylučuje. Ve společenské smlouvě může být převod obchodního podílu upraven předkupním právem ostatních společníků. V obchodním zákoníku je jasně definováno, že smlouva o převodu obchodního podílu musí mít písemnou podobu, nelze převod obchodního podílu dohodnout pouze ústní formou. Ve smlouvě musí být dohodnuta výše úplaty, způsob jejího určení nebo výslovně stanovit, že jde o převod bezúplatný. Dle ustanovení 115 odst. 3 ObchZ nabyvatel, který není společníkem, prohlašuje ve smlouvě, že přistupuje ke společenské smlouvě, popřípadě stanovám. Podpisy musí být úředně ověřeny. Převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu na nabyvatele, avšak pouze za závazky vzniklé před převodem obchodního podílu. Smlouva o převodu obchodního podílu je platná dnem, kdy byla společníkem a nabyvatelem uzavřena. Její účinek ustanovuje 115 odst. 4 ObchZ, to jest, že účinek nastává vůči této společnosti dnem doručení účinné smlouvy o převodu. 28 Převod podniku při uzavírání smlouvy o převodu podniku se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu podnik a převést na něj vlastnické právo k podniku. Kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího souvisejícího s podnikem a zaplatit kupní cenu. 29 Pokud je součástí podniku obchodní podíl, přechází prodejem na nabyvatele. Přechod obchodního podílu sem se řadí převod dědění obchodního podílu, přechod obchodního podílu při zániku společníka s právním nástupcem. Dědění obchodního podílu - ustanovuje 116 ObchZ. Obchodní podíl se dědí, pokud není definováno ve společenské smlouvě jinak. Má-li společnost jednoho společníka, obchodní podíl připadá do dědictví. Dědic má právo 27 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s ŠTENGLOVÁ, Ivana, PLÍVA, Stanislav, TOMSA, Miloš. Obchodní zákoník: komentář. 10. Praha: H. C. Beck, 2005, s BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C.H.Beck, 2006, s

22 Společnost s ručením omezeným 22 domáhat se zrušení obchodního podílu ve společnosti soudem a to ve lhůtě 3. měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Přechod obchodního podílu při zániku společníka s právním nástupcem k zániku obchodní společnosti se sídlem v České republice s právním nástupcem může dojít fůzí, převodem obchodního jmění na společníka nebo rozdělením. 30 Fůze při ní dochází ke sloučení nebo splynutí společností. Společníci zanikajících obchodních společností se stávají společníky nástupnické obchodní společnosti. Zanikající i nástupnické obchodní společnosti musí mít při fůzi stejnou právní formu. Fůze může mít formu vnitrostátní nebo přeshraniční. Fůze sloučením u této formy fůze dochází k zániku obchodní společnosti, jíž předchází zrušení bez likvidace, jmění zanikající společnosti a povinnosti z pracovně právní vztahů přechází na jinou obchodní společnost. 31 Obr. 1 Fůze sloučením Fůze splynutím při ní dochází k zániku dvou nebo více společností, její zrušení je bez likvidace, jmění zanikajících obchodních společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově vznikající nástupnickou společnost. Obr. 2 Fúze splynutím Dle ustanovení 116 odst. 1. ObchZ je definováno, že zánikem obchodní právnické osoby s právním nástupcem přechází obchodní podíl na jejího právního nástupce. Společenská smlouva může tento přechod vyloučit. 30 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C.H.Beck, 2006, s

23 Společnost s ručením omezeným Rozdělení obchodního podílu Rozdělení obchodního podílu je možné jen při splnění omezujících podmínek, definovaných v 117 ObchZ. Rozdělení obchodního podílu je možné se souhlasem valné hromady. Toto usnesení je platné prostou většinou hlasů přítomných společníků, jak ustanovuje 141 odst. 1 ObchZ. O souhlasu valné hromady s rozdělením obchodního podílu je nutné provést notářský zápis. V 117 odst. 2 ObchZ je dále specifikováno, že rozdělení obchodního podíl může být vyloučeno společenskou smlouvou. Další omezující ustanovení pro rozdělení obchodního podíl je ujednáno v 117 odst. 3 ve vazbě na 109 odst. 1 ObchZ, který stanoví, pokud by při rozdělením obchodního podílu vznikl samostatný obchodní podíl, pak jeho výše musí být minimálně Kč. Posledním limitujícím faktorem pro rozdělení obchodního podílu je počet společníků. To je definováno v 105 odst. 3 ObchZ, kde je ustanoveno, že počet obchodních podílů nesmí přesáhnout padesát Spojení obchodních podílů Obchodní zákoník (vyjma 119 ObchZ) spojení obchodních podílů zvláštními úpravami nestanovuje. Společník, kterému je obchodní podíl přenechán, je vázán povinností do 3. měsíců od spojení obchodních podílů zcela splatit všechny peněžité vklady nebo převést část svého obchodního podílu na jiného společníka. Sankcí za porušení této povinnosti je, že soud zruší společnost a nařídí její likvidaci. Spojením obchodních podílů je nutné pozměnit společenskou smlouvu Zastavení obchodního podílu Zástavní právo k obchodnímu podílu se zřizuje zástavní smlouvou. Ta musí mít písemnou formu a být notářsky ověřena. Je-li ve společenské smlouvě stanoveno, že převod obchodního podílu musí být schválen valnou hromadou, platí toto opatření i pro zastavení obchodního podílu. Zástavního právo k obchodnímu podílu vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává zastavitel nebo zástavní věřitel. Pokud dlužník, který si u věřitele zastavil obchodní podíl, nesplní řádně a včas svůj závazek, má zástavní věřitel oprávnění prodat svým jménem obchodní podíl zástavce na náklady dlužníka v obchodní veřejné soutěži nebo ve veřejné dražbě. K převodu obchodního podílu ve veřejné obchodní soutěži nemusí mít věřitel povolení valné hromady. Z výtěžku prodeje obchodního podílu získává zástavní věřitel zpět svoji pohledávku. Po té, co jsou mu z celkové částky odečteny všechny vynaložené náklady, předá dlužníkovi bez zbytečných odkladů po odečtení všech nákladů a jeho pohledávky zbylou částku. Převodem obchodního podílu ve veřejné soutěži nebo veřejné dražbě zástavní právo zaniká Vypořádací podíl Podle ustanovení v 61 odst. 2 ObchZ má každý společník ve společnosti s ručením omezeným, jehož účast ve společnosti zanikne za jejího trvání jinak, než převodem obchodního podílu, právo na vypořádací podíl. V 150 odst. 1 ObchZ se dále ještě určuje, že jestliže přešel na společnost obchodní podíl společníka, jehož účast ve společnosti 32 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s

24 Společnost s ručením omezeným 24 skončila, vzniká takovému společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádací podíl. 33 Vypořádání mezi sebou provedou převodce a nabyvatel obchodního podílu. Výše vypořádacího podílu se stanovuje ke dni zániku společníka na společnosti, a to z vlastního kapitálu společnosti, který zjistí mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní uzávěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka ve společnosti. Obecně je stanoveno, že vypořádací podíl se vyplácí v penězích, obchodní zákoník ale připouští, aby byla ve společenské smlouvě zakotvena možnost vyplatit vypořádací podíl i jinou formou než penězi. 3.5 Majetkové a účetní pojmy Obchodní majetek Pod pojmem obchodní majetek dle 6 odst. 1 ObchZ se rozumí veškeré movité i nemovité věci, jakož i práva a jiné majetkové hodnoty. Majetkem společnosti může být vše, co je způsobilým předmětem vlastnictví, resp. majitelství. Z účetního hlediska sem řadíme: hmotný investiční majetek nehmotný investiční majetek zásoby pohledávky peněžní prostředky a ceniny finanční majetek Obchodní jmění Podle 6 odst. 2 ObchZ je obchodní jmění společnosti tvořeno souborem veškerého obchodního majetku a dluhů. 35 Obchodní jmění se v praxi váže zvláště k problematice přeměn společnosti, kdy se vymezuje právní nástupce a obchodní jmění, které na ně přechází Čistý obchodní majetek Čistý obchodní majetek je obchodní majetek po odečtení dluhů ( 6 odst. 3 ObchZ). Jasně rozděluje z peněžního hlediska rozdíl mezi obchodním majetkem a veškerými dluhy společnosti. Z účetního hlediska definujeme čistý obchodní majetek jako rozdíl mezi aktivy a pasivy Vlastní kapitál Vlastní kapitál společnosti je tvořen vlastními zdroji financování obchodního majetku společnosti. V účetnictví je vlastní kapitál vykazován na straně pasiv. Vlastní kapitál tvoří základní kapitál, rezervní fond, další zajišťovací fondy a zisk. 33 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. Praha: C. H. Beck, 2006, s DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. Praha: ASPI, 2008, s Tamtéž.