Využití zkušeností švýcarského a maďarského důchodového systému v podmínkách ČR

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí Využití zkušeností švýcarského a maďarského důchodového systému v podmínkách ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Martin Širůček Veronika Přichystalová Brno 2012

2 Děkuji Ing. Martinu Širůčkovi, vedoucímu mé práce, za mnoho cenných rad, odborné vedení a připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce.

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Využití zkušeností švýcarského a maďarského důchodového systému v podmínkách ČR vypracovala samostatně za pomoci literárních a jiných odborných zdrojů, které ve své práci uvádím. V Brně dne 24. května 2012

4 Abstract Přichystalová, V., Using the experience of Swiss and Hungary pension system in condition of Czech Republic. Bachelor thesis.brno, This work deals with the detection of possible experiences of the implementation and use of three-main pillars of pension system in Hungary and Switzerland usable for reform of the pension system in the Czech Republic. The theoretical part deals with construction of the pension schemes, the principles of financing and types of pension plans, the concrete pension schemes from Switzerland, Hungary and the reformed pension system in the Czech Republic. The practical part is focused on changes in the demographic conditions, stimulating the change of pension security, the comparison of individual elements of the systems, the specifics of the Hungarian pension system and on finding usable knowledge in implementation of three-main pillars of pension security in the Czech Republic. Finally, it is stated which system is more beneficial for the creation of pension reform in the Czech Republic. Keywords Reform of the pension system, tree pillars pension system, Swiss, Hungary. Abstrakt Přichystalová, V., Využití zkušeností švýcarského a maďarského důchodového systému v podmínkách ČR. Bakalářská práce. Brno, Tato práce se zabývá zjištěním možných zkušeností plynoucích ze zavedení a využívání tří-pilířového důchodového systému v Maďarsku a Švýcarsku využitelných pro reformu důchodového systému v České republice. Teoretická část práce se zaměřuje na konstrukci důchodových systémů, principy financování a typy penzijních plánů, konkrétní podobou důchodových systémů Švýcarska, Maďarska a reformovaného důchodového systému České republiky. Praktická část se soustředí na demografické podmínky podněcující změnu důchodového zajištění, srovnání jednotlivých prvků systémů, specifika maďarského důchodového systému a nalezení poznatků využitelných při implementaci tří-pilířového systému důchodového zajištění v České republice. Závěrem je uvedeno, který systém je přínosnější pro tvorbu důchodové reformy v České republice. Klíčová slova Reforma důchodového systému, tří-pilířový penzijní systém, Švýcarsko, Maďarsko.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce a metodika Systémy důchodového zabezpečení a jejich financování Možnosti financování důchodových systémů Typy penzijních plánů Konstrukce důchodového systému Princip důchodového zabezpečení ve vyspělých evropských zemích Valorizace Struktura důchodového systému České republiky Podoba základního důchodového pojištění (I. pilíř) Důchod starobní Sirotčí důchody Vdovský důchod Vdovecký důchod Invalidní důchod Důchodová reforma v ČR Návrhy podoby nového důchodového systému Podoba reformy související se změnou III. pilíře a zavedením pilíře II II. Pilíř III. Pilíř Systém důchodového pojištění s platností od Dopady zavedení II. pilíře důchodového pojištění Struktura důchodového systému ve Švýcarsku Švýcarský penzijní systém První pilíř... 29

6 Obsah Starobní důchod Manželský důchod Dětský důchod Sirotčí důchod Vdovský důchod Vdovecký důchod Finanční náhrada v případě bezmoci Invalidní pojištění Pilíř druhý Starobní důchod Invalidní dávky Pozůstalostní dávky Změna zaměstnání Pilíř třetí Maďarsko Tří-pilířový systém: První pilíř: Druhý pilíř Pilíř třetí Maďarský důchodový systém a jeho reforma v porovnání se stavem v ČR Rok 2009, po přijetí reformy Financování reformy Odvody do fondů důchodového spoření a do státního systému Zvýhodnění účasti ve III. pilíři Věk odchodu do důchodu Způsob valorizace důchodu Daňový systém Situace po volbách Využitelné zkušenosti z maďarského systému... 46

7 Obsah 7 8 Systém Švýcarského důchodového pojištění ve srovnání se systémem ČR Věk odchodu do důchodu Odvody na důchodové pojištění Povinnost účasti na II. pilíři Dávky hrazené ze systému I. a II Zdroje na financování důchodů vyplácených z I. a II. pilíře v ČR a CH Doba účasti na důchodovém pojištění v CH a ČR Možnost předčasného a opožděného odchodu do důchodu Valorizace Podoba pilíře III. v CH a v ČR Danění důchodových dávek Daňový systém Využití zkušeností ze Švýcarska Demografické skutečnosti ovlivňující systém PAYG Podíl obyvatelstva ve věku 65 let a více ve vybraných zemích Predikce podílu osob ve věku 65 let a více v ČR do roku Počet ekonomicky aktivních osob na jednoho důchodce ve vybraných zemích Závěr Literatura 70 A Věk odchodu do důchodu v ČR do roku B Znázornění důchodových dávek vyplácených z jednotlivých pilířůve Švýcarsku 79

8 Seznam obrázků 8 Seznam obrázků Obr. 1 Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více 64 Obr. 2 Predikce růstu podílu obyvatel ČR ve věku 65 let a více 65 Obr. 3 Počet ekonomicky aktivních osob na jednoho důchodce 66 Obr. 4 Výše ročního starobního důchodu, ve francích 79 Obr. 5 Odváděný procentní podíl z průměrného ročního příjmu, ve francích do jednotlivých pilířů důchodového pojištění 80

9 Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 Tří-pilířový důchodový systém 16 Tab. 2 Zobrazení tří-pilířového systému důchodového pojištění v ČR po reformě 25 Tab. 3 Grafické znázornění tří-pilířového švýcarského systému 29 Tab. 4 Výše příspěvků na AHV a IV tvořící I. pilíř penzijního pojištění v CH 30 Tab. 5 Procenta odváděná na důchodové pojištění II. pilíře dle pohlaví a věku 35 Tab. 6 Srovnání výše příspěvků na důchodové pojištění v HU a ČR [% z hrubé mzdy] 41 Tab. 7 Věk řádného odchodu do důchodu v ČR a HU 42 Tab. 8 Uplatňovaný způsob valorizace v ČR a HU 43 Tab. 9 Daňový systém v ČR a HU 44 Tab. 10 Věk řádného odchodu do důchodu v CH a ČR 48 Tab. 11 Odvody na důchodové pojištění v CH do I. a II. pilíře 49 Tab. 12 Odvody na důchodové pojištění v ČR do I. a II. pilíře 49 Tab. 13 Minimální a maximální výše plnění ze systému AHV v CHF 50 Tab. 14 Minimální a maximální výše plnění ze systému AHV v CZK 50 Tab. 15 Finanční podmínky pro účast v II. pilíři důchodového pojištění v CH 51 Tab. 16 Dávky vyplácené z I. a II. pilíře důchodového systému 52 Tab. 17 Doba povinné účasti na důchodovém pojištění 54 Tab. 18 Procentní sazby navýšení naspořeného kapitálu odloženého důchodu v CH 55

10 Seznam tabulek 10 Tab. 19 Uplatňovaný způsob valorizace v CH a ČR 56 Tab. 20 Struktura III. pilíře v CH a v ČR 56 Tab. 21 Daňový systém CH a ČR 57 Tab. 22 Podíl obyvatelstva ve věku 65 let a více ve vybraných zemích v letech z celkové populace 63 Tab. 23 Predikce podílů osob starších 65 let 64 Tab. 24 Počet ekonomicky aktivních obyvatel ve věku (20 64) na jednu osobu v důchodovém věku (65+) 66 Tab. 25 Věk odchodu do důchodu pro osoby narozené mezi lety 1936 a

11 Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Již delší dobu jsou vedeny diskuze mezi vrcholnými státními orgány České republiky (dále ČR) na téma důchodový systém. Z několika důvodů, jako jsou stárnoucí populace, růst mandatorních výdajů či celková potřeba snižovat státní výdaje, je diskutována reforma důchodového systému. V rámci návrhů politických stran byla přednesena mnohá řešení tohoto problému. Dlouhá jednání nakonec vedla k cíli a byl vytvořen nový systém důchodového pojištění. Na základě dvou velkých změn označených jako malá reforma a velká reforma došlo ke změně fungování penzijního pojištění v ČR. S malou reformou je spojena úprava státního důchodového pojištění založeného na systému PAYG. Velká reforma sebou přináší zavedení druhého pilíře důchodového pojištění fungujícího na fondovém financování a transformaci třetího pilíře soukromého komerčního pojištění. Švýcarsko (dále CH), jako jeden z vyspělých států, je známo tím, že systém tří-pilířového zajištění na důchod využívá a že již dlouhá léta úspěšně funguje. Zásluhou je jistě povaha Švýcarů, kteří jsou odmala vychovávání k pokoře, skromnosti a spořivosti. Maďarsko (dále HU) se řádí k postkomunistickým zemím. Po získání samostatnosti zavedla průběžný systém financování důchodů. Vláda brzy zreformovala důchodový systém a zavedla tří-pilířový systém zajištění penze. Po zhruba 13 letech fungování systému došlo k nemilé události, a sice zrušení systému, znárodnění fondů a úspor v nich. Česká republika vstupuje do zcela nového systému, neví se, jaké budou ohlasy reformy, jak bude reforma přijata a jak bude systém fungovat. Naproti tomu stojí dvě země, které reformu provedly, v jedné reforma funguje dodnes a úspěšně, v druhé došlo ke zhroucení systému. Při tvorbě zákona není možné přesně kopírovat systémy jiných, je ale možné na základě prostudování principů a problémů ostatních systémů předejít problémům a možným chybám v systému vlastním. 1.2 Cíl práce a metodika Cílem mé bakalářské práce je především stanovení zkušeností plynoucích z fungování tří-pilířového důchodového systému ve Švýcarsku a Maďarsku, využitelných pro reformu systému důchodového pojištění v České republice. Dílčím cílem je pak nalezení výhod a nevýhod systému švýcarského a maďarského důchodového pojištění.

12 Úvod a cíl práce 12 Pro literární rešerši své práce používám metodu deskripce. Cílem této části práce je teoretické seznámení s možnými způsoby modelace důchodových systémů. Zaměřím se také též na popis jednotlivých systémů důchodového pojištění v daných zemích, případně zmíním zajímavosti týkající se konkrétních systémů. Informace o konkrétních důchodových systémech čerpám buď z aktualizovaných informací uváděných Ministerstvem práce a sociálních věcí, v případě ČR, pro CH používám informace uvedené na stránkách Nejvyššího úřadu pro sociální pojištění (Bundesamt für Sozialversicherungen BSV), informace k maďarskému systému čerpám z dokumentů, jejichž autorem je přední maďarský ekonom András Simonovits. V praktické části mé práce budu především analyzovat jednotlivé prvky důchodových systémů a pomocí metody komparace srovnávat tyto prvky se systémem České republiky. Jelikož důchodová reforma v ČR, spojená se zavedením tří-pilířového systému, je již schválená s platností od , budu pracovat s podobou nového zreformovaného systému. Pokusím se stanovit možná poučení plynoucí pro systém ČR ze systému CH a HU, také se pokusím určit některé, mnou vnímané, výhody systému HU a CH. Některá má stanoviska mohou být ovlivněna politickými skandály, díky kterým je můj názor bezpochyby zkreslen.

13 Systémy důchodového zabezpečení a jejich financování 13 2 Systémy důchodového zabezpečení a jejich financování V kapitole se budu zabývat obecnou charakteristikou důchodového zabezpečení, možnostmi financování systému, typy penzijních plánů a na ně navazující mi možnými konstrukcemi důchodového systému. Této kapitole se věnuji pro lepší pochopení zavedených důchodových systémů v České republice (dále ČR), Švýcarsku (dále CH) a Maďarsku (dále HU). 2.1 Možnosti financování důchodových systémů Teoreticky je možné rozlišit 5 způsobů, jak systém důchodového zabezpečení financovat (Krebs a kol., 2010, s ). 1. Financování ze státního rozpočtu, kdy prostředkem pro financování jsou daně z příjmu. Tento systém financování uplatňuje nejvyšší možnou úroveň sociální solidarity. Důvodem je, že osoby s vysokými příjmy odvádějí do systému prostřednictvím dávek více, než osoby s příjmy nízkými. Přičemž úroveň důchodu s rostoucím výdělkem klesá a člověk s vysokým příjmem pak ze systému získá relativně málo oproti osobě s příjmy nižšími (Krebs a kol., 2010, s ). 2. Financování ze státního rozpočtu, kdy prostředkem financování jsou příspěvky sociálního důchodového pojištění. Výše příspěvků je vyjádřena jednotnou procentní sazbou z dosaženého výdělku. Výše je přizpůsobena tak, aby příjmy dosahovaly dostatečné úrovně na pokrytí nákladů na důchody v určitém období. Cílem je průhlednost systému. V systému je využito daleko nižší míry sociální redistribuce (Krebs a kol., 2010, s ). 3. Financování z fondu odděleného od státního rozpočtu, ve fondu se shromažďují příjmy z příspěvku, nedochází k tvorbě kapitálové rezervy (dále PAYG). Mluvíme o klasickém způsobu průběžného financování důchodového pojištění, který je označován jako systém pay-as-you-go. Základem je mezigenerační solidarita a příslib budoucí péče. V podstatě, lidé v současnosti výdělečně činní odvádějí příspěvky do fondu a z těchto příspěvků jsou současným důchodcům vypláceny dávky. Problémem jsou administrativní náklady na provozování fondu a možnost vzniku rozdílu mezi příjmy a výdaji (pokud jsou špatně stanoveny sazby). Přesto je systém poměrně stabilní a je méně náchylný na některé makroekonomické parametry, například inflaci (Krebs a kol., 2010, s ).

14 Systémy důchodového zabezpečení a jejich financování Financování z fondu, kdy při průběžném financování vzniká rezerva v hodnotě dlouhodobě investovaného kapitálu. Této situace je možné dosáhnout pouze v případě, že příjmy do fondu převyšují výdaje z fondu a to neustále. Problém tohoto systému spočívá v náročnosti stanovení ideální příspěvkové sazby a je třeba brát na zřetel makroekonomické podmínky, za kterých je zřízení takového fondu účelné (Krebs a kol., 2010, s ). 5. Financování fungující na čistě fondovém principu. Jinak nazývaný též capital reserve. Tento systém využívá pojišťovací systém, kdy příspěvky pojištěnců jsou spořeny a vytváří se i kapitálová rezerva. Takto našetřený kapitál je pak využit k financování důchodu pojištěnce. Možný je systém na principu dobrovolného či povinného spoření (Krebs a kol., 2010, s ). 2.2 Typy penzijních plánů V podstatě se jedná o to, jaké dávky pak bude jedinec v důchodu dostávat. Rozlišujeme tyto základní typy (Krebs a kol., 2010, s. 198, 199). 1. Dávkově definovaný systém Defined benefit system = DB je systém, který v závislosti na faktorech délky doby odvádění příspěvků do systému jedincem a výši příjmů jedince za určité období, garantuje určitou výši penzijních dávek (Krebs a kol., 2010, s. 198, 199). 2. Příspěvkově definovaný systém Defined coutribution system = DC využívá pro výpočet výše budoucí měsíční penze vztah: celková výše naspořené částky (i se zhodnocením) počet let očekávaného života ve věku odchodu do důchodu 12, (Krebs a kol., 2010, s. 198, 199). Výše budoucí penze záleží krom velikosti odvedených příspěvků i na výnosech z investování těchto úspor na kapitálovém trhu (Krebs a kol., 2010, s. 198, 199). 3. Hypoteticky příspěvkově definovaný systém Notional defined contribution = NDC systém je poměrně novou metodou. Každý účastník systému vlastní svůj imaginární individuální účet. Na tento účet jsou připisovány veškeré odvedené příspěvky a jejich zhodnocení v čase závislé na hypotetické míře výnosnosti. Zhodnocení může být kladné, ale i záporné a je označeno jako míra růstu základu, z něhož jsou placeny příspěvky. Za vhodnou hodnotu tohoto základu se považuje objem mezd a platů. Tím je možno reflektovat změnu nezaměstnanosti

15 Systémy důchodového zabezpečení a jejich financování 15 a nabídky pracovních sil, změnu průměrné mzdy. Na účtech jsou pouze hypotetické úspory jedinců, jelikož z vybraných příspěvků jsou vypláceni současní důchodci. To, jakou penzi jedinec v okamžiku odchodu do důchodu obdrží, záleží na skutečné výši úspor jedince na účtu a předpokládané době života nastávajících důchodců (Krebs a kol., 2010, s. 198, 199). 2.3 Konstrukce důchodového systému V okamžiku, kdy víme, jakými způsoby je možné financovat systém důchodového zabezpečení a jaké typy penzijních plánů existují, je možné definovat konkrétní konstrukce důchodového systému. Historickým (postupným) vývojem vznikly dva základní typy. Ty se dále modifikovaly na základě rozdílnosti zemí v oblasti sociální, historické a ekonomické. Dnes známe čtyři typy konstrukce důchodového systému (Krebs a kol., 2010, s ). 1. Bismarckův pojistný systém Výše vyplácených důchodů je závislá na pojistném a je dána procentem z průměrného výdělku za období, které je někdy i celoživotní. Procento je většinou odvozeno od délky doby pojištění. Parametry systému jsou každoročně upravovány na základě růstu mezd. Aby nedocházelo k rozdílům mezi nově přiznanými důchody a důchody vyplácenými, dochází každoročně k přepočtu vyplácených důchodů či zvyšovány o procentní částku odpovídající růstu mezd (Krebs a kol., 2010, s ). 2. Beveridgeův (flat-rate) systém Výše důchodu je dána jednotnou částkou, která je stanovena pro všechny trvale žijící osoby určitého věku, nebo se odvíjí od doby pojištění. Nevznikají zde rozdíly mezi důchody z různých období. Na základě růstu cen dochází k pravidelné úpravě výše důchodu. Úprava je možná dvěma způsoby, buď úprava závislá na splnění předem definovaného kritéria či úprava pravidelně k určitému dni v roce. Často jsou občané zemí využívající tento systém účastni na systému připojištění (Krebs a kol., 2010, s ). 3. Dvousložková konstrukce Jedná se o systém vytvořený kombinací Bismarcova a Beveridgeova systému. Kdy důchod je vytvořen ze dvou složek, složky pevné a složky procentní. Tato kombinace umožňuje na základě ekonomické a sociální situace upravovat částku důchodu buď zvyšováním pevné složky, nebo procentním zvyšováním složky druhé. Nutné je v případě valorizace upravovat nejen vyplácené důchody, ale i parametry nově přiznávaných důchodů (Krebs a kol., 2010, s ).

16 Systémy důchodového zabezpečení a jejich financování Pojistný systém se stanoveným minimem Hovoříme zde o modifikaci Bismarkova systému. Tato modifikace umožňuje při splnění stanovené doby pojištění získat minimální důchod. Neřeší výši zaplaceného pojistného. Zvyšování důchodů je možné o procentní sazbu a zároveň nejméně o stanovenou minimální částku (Krebs a kol., 2010, s ). 2.4 Princip důchodového zabezpečení ve vyspělých evropských zemích Ve většině vyspělých zemí je používán systém tří-pilířový. Tento systém je tvořen třemi pilíři, kdy první představuje státem garantovanou penzi, druhý představuje aktivity zaměstnavatelů směřující k poskytování starobních důchodů či spoření v soukromých fondech a třetí pilíř je tvořen soukromými aktivitami občanů čili systémem komerčního pojištění (Krebs a kol., 2010, s. 209, 210). Tab. 1 Tří-pilířový důchodový systém Pilíř I. Státem garantovaná penze Pilíř II. Aktivity zaměstnavatelských subjektů/speciální fondy Pilíř III. Účast na komerčním životním pojištění Třípilířový důchodový systém Zdroj: Vlastní práce na základě údajů z Krebs a kol., (2010) Pod prvním pilířem rozumíme státem garantované penze. Pilíř je založený na klasickém chápání mezigenerační solidarity a využívá způsob průběžného financování, označovaný jako pay-as-you-go. Plusem tohoto systému je, že peníze vybrané od pojištěnců jsou ten samý rok vyplaceny na důchodech. Systém je díky tomu stabilní vůči některým makroekonomickým veličinám (např. inflaci). Nevýhodou je náchylnost na demografický vývoj obyvatelstva (Krebs a kol., 2010, s. 209, 210). Pilíř druhý je chápán jako aktivity zaměstnavatelských subjektů, které směřují k naspoření kapitálu vypláceného jako část starobního důchodu. Financování takovéhoto systému je variabilní, s povinnou či dobrovolnou účastí zaměstnance i zaměstnavatele (Krebs a kol., 2010, s. 209, 210). Pilíř třetí představuje soukromé aktivity občanů, jejich dobrovolnou účast na životních pojištěních a dalších produktech nabízených komerčními pojišťovnami, finančními trhy či bankovními produkty (Krebs a kol., 2010, s. 209, 210).

17 Systémy důchodového zabezpečení a jejich financování Valorizace Z důvodu neustálého růstu hospodářských ukazatelů a proti tomu statickému charakteru důchodů byl zaveden systém pravidelných úprav důchodového pojištění. Tento proces se vyznačuje různými přístupy k úpravám výše důchodů, čili valorizaci neboli indexaci důchodů (Krebs a kol., 2010, s ). V prvé řadě může jit o valorizaci z důvodu růstu maloobchodních cen a životních nákladů. V okamžiku, kdy rostou ceny a životní náklady, je cílem pomocí přizpůsobení výše důchodů zachovat jeho reálnou hodnotu a kupní sílu (Krebs a kol., 2010, s ). V řadě druhé jde o valorizaci z důvodu růstu mezd ekonomicky aktivního obyvatelstva. Pokud by mzdy rostly, ale výše důchodů by zůstávala neměnná, pak by docházelo k růstu rozdílu životní úrovně důchodce a aktivně pracujícího obyvatele. Cílem je zajistit úměrný vývoj důchodů (Krebs a kol., 2010, s ). Na základě těchto informací máme tři typy valorizace: mzdová valorizace, kdy důchody jsou zvyšovány tempem, které je shodné s růstem průměrné nominální mzdy, slouží k zmenšení příjmových rozdílů důchodců a zaměstnaných, cenová valorizace, kdy důchody jsou každoročně zvyšovány na základě indexu spotřebitelských cen (CPI), úkolem je udržení důchodů na stejné úrovni a zabránit jejich znehodnocování, švýcarská valorizace, kdy důchody jsou zvyšovány o polovinu průměrné nominální mzdy a o polovinu spotřebního indexu cen (Finance. CZ, 2006, [online]). Principy valorizace je třeba nastavit tak, aby bylo možné jejich dlouhodobé využívání. Určení principů je však poměrně složité a je spojeno s několika problémy. Jednou skupinou problémů jsou problémy týkající se finančních prostředků, které lze vynaložit na valorizaci, či udržování přiměřené výše reálné hodnoty nových důchodů. Další skupinou jsou problémy legislativní a technické. Celý proces trvá určitou dobu a je třeba jej připravovat v době, kdy ještě nejsou známé údaje o rozhodujících veličinách (Krebs a kol., 2010, s ).

18 Struktura důchodového systému České republiky 18 3 Struktura důchodového systému České republiky Základním právním předpisem, který upravuje důchodové pojištění je zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon je nahrazen zákonem č. 220/2011 Sb. o důchodovém pojištění, který je považován za tzv. malou důchodovou reformu. Důchodové pojištění zabezpečuje dlouhodobý výpadek příjmu způsobený určitou sociální událostí. Za sociální událost je považováno stáří, invalidita a úmrtí živitele. Na základě toho se ze systému poskytují tyto dávky: starobní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod (MPSV Popis systému, [online]). Český důchodový systém je aktuálně tvořen dvěma pilíři, prvním a třetím. K zaznamenal první pilíř několik změn. Tato úprava vytvořila platný I. pilíř tří pilířového systému. II. pilíř v platnost vstoupí až od roku 2013 spolu s pozměněným III. pilířem. Pilíř třetí, doplňkové pojištění, je příspěvkově definovaný (DB) a financovaný kapitálově. Systém je dobrovolný a je zajištěn komerčními pojišťovnami. Spadá sem penzijní připojištění se státním příspěvkem, životní pojištění a ostatní produkty komerčních pojišťoven (MPSV Popis systému, [online]) Správu a dohled nad důchodovým pojištěním zajišťují okresní správy sociálního zabezpečení. Kontrolu nad nimi provádí Česká správa sociálního zabezpečení, která jako jediná může rozhodovat o nároku na důchody, o výši důchodu a o jejich výplatě (MPSV Popis systému, [online]). 3.1 Podoba základního důchodového pojištění (I. pilíř) První část, či I. pilíř představuje povinné základní důchodové pojištění. Jedná se o dávkově definovaný penzijní plán (DB), financovaný klasickým průběžným způsobem (PAYG), důchod je dvousložkový. První pilíř je univerzální a shodný pro všechny ekonomicky aktivní osoby. Pro všechny účastníky je jednotná legislativní úprava, krom odchylek pro silové resorty (např. policie či hasiči). Účast na důchodovém pojištění je pro všechny výdělečně činné občany České republiky povinná. Tento požadavek představuje základní předpoklad principu občanské solidarity, nemluvě o potřebě zajištění prostředků na výplatu důchodů (MPSV, [online]).

19 Struktura důchodového systému České republiky 19 Systém je jednotný pro všechny, kterým při splnění stejných podmínek vznikají stejné nároky, toto platí i pro cizince ze třetích zemí. Na základě ekonomického vývoje se řada prvků konstrukce pro výpočet důchodů, pravidelně (každoročně) upravuje, čímž je zajištěno, že je systém dynamický (MPSV, [online]). Druhy dávek vyplacených z důchodového pojištění: důchod starobní, důchod invalidní, pozůstalostní důchody (MPSV, [online]) Důchod starobní Nejdůležitější dávka vyplácená ze systému důchodového pojištění. Dávka zajišťuje trvalý výpadek příjmu spojený s nástupem trvalé invalidity způsobené stářím (MPSV, 2011, [online]). Způsob výpočtu výše důchodu je vcelku komplikovaný a je uvedený v příloze. Důchodový věk Důchodový věk je různý pro muže a ženy. Pro ženy je dále odlišný dle počtu dětí. Dle změn platných k dochází ke zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu. Nutno zmínit, že věk odchodu do důchodu je stanoven tabulkou až do roku Pro osoby narozené v tomto roce dochází ke sjednocení důchodové hranice na 67 let. Pro osoby narozené až po roce 1977 se věk odchodu do důchodu vypočte tak, že s každým dalším rokem následujícím po roce 1977 se věk odchodu do důchodu prodlouží o dva měsíce (MPSV,2011, [online]). Pro lepší představu a orientaci je v příloze vytvořena tabulka, která obsahuje vypočtený důchodový věk a to pro osoby narozené do roku Odvod na důchodové pojištění K výše pojistného na důchodové pojištění je 25 % z pojistné částky odváděné zaměstnavatelem za zaměstnance a 6,5 % z pojistné částky odváděné zaměstnancem (ČSSZ, 2012, [online]). Od dochází ke změně výše pojistného. Bude odváděno celkem 30 % z pojistné částky, přičemž 21,5 % bude odvádět zaměstnavatel za zaměstnance a 8,5 % bude odvádět zaměstnanec (Poradní expertní sbor, 2010, [online]).

20 Struktura důchodového systému České republiky 20 Jelikož budu dále rozebírat podobu zreformovaného systému v ČR, nebudu se stávající situací nějak zvláště zabývat a budu operovat s částkami pojistného platnými od (Poradní expertní sbor, 2010, [online]). Valorizace V ČR je platný ojedinělý způsob valorizace. Je zkombinována valorizace cenová a valorizace mzdová, ale nejde o švýcarskou valorizaci. Kombinace spočívá v následujícím postupu. Každoročně se zvýšení důchodů stanoví tak, aby odpovídalo částce nejméně 100 % růstu cen ve stanoveném období a dále též částce 1/3 růstu reálné mzdy, zjištěné za určité období. Dojde- li k závažnému růstu inflace (inflace alespoň 5 %), pak nastává situace, při které se valorizace řídí zvláštními předpisy (MPSV, 2011, [online]). Předčasný důchod Předčasný důchod lze využít nejdříve 3 roky před dosažením řádného důchodového věku. Pro osoby odcházející do důchodu v 63 letech a více pak 5 let. Pokud je této možnosti využito, je výše přiznaného důchodu trvale krácena. Krácení důchodu závisí na počtu dní chybějících k dosažení řádného věku odchodu do důchodu (MPSV Důchody starobní, [online]). Krácení o 0,9 % výpočtového základu za prvních 360 dní chybějících k řádnému důchodovému věku, krácení o 1,2 % výpočtového základu za dobu od 361. až do 720. kalendářního dne chybějícího k řádnému důchodovému věku, krácení o 1,5 % výpočtového základu za dobu od 721. kalendářního dne chybějícího k řádnému důchodovému věku (MPSV,2011, [online]). Odložený důchod Odložený důchod vzniká, pokračuje- li osoba, která dosáhla důchodového věku, ve výdělečné činnosti (MPSV,2011, [online]). Odměnou je zvýšení výpočtového základu o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů, ve kterých dotyčný vykonával výdělečnou činnost a nepobíral důchod, v případě výkonu výdělečné činnosti a současném pobírání plné výše starobního důchodu je výpočtový základ zvýšen o 0,4 % za každých 360 dní (MPSV,2011, [online]).

21 Struktura důchodového systému České republiky Sirotčí důchody Jedná se o dávku, na níž má nárok pouze nezaopatřené dítě v případě smrti rodiče či osoby, která jej převzala do náhradní péče rodičů (MPSV, 2011, [online]). Nárok dítěte na dávku zaniká v okamžiku osvojení dítěte, či okamžikem, kdy dítě přestane být nezaopatřené (MPSV,2011, [online]) Vdovský důchod Nárok na něj má vdova po zemřelém manželovi v případě, že pobíral invalidní či starobní důchod, nebo ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní či invalidní důchod, nebo zemřel následkem pracovního úrazu (MPSV, 2011, [online]). Důchod náleží vdově po dobu jednoho roku a to pouze pokud je invalidní ve 3. Stupni, pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje- li trvale o dítě, čí svého rodiče či rodiče zemřelého manžela žijícího ve společné domácnosti odkázaného na pomoc jiné osoby (MPSV,2011, [online]) Vdovecký důchod Nárok vdovce na důchod vdovecký se řídí stejnými podmínkami jako u vdovského důchodu (MPSV, 2011, [online]) Invalidní důchod Za invalidního je považována osoba, u které došlo k poklesu pracovních schopností nejméně o 35 % (MPSV,2011, [online]. Rozlišujeme tři typy invalidity: invaliditu prvního stupně pokles pracovní neschopnosti o 35 % až 49 %, invaliditu druhého stupně - pokles pracovní neschopnosti o 50 % až 69 %, invaliditu třetího stupně pokles pracovní neschopnosti o 70 % a více (MPSV,2011, [online]). Nárok na výplatu invalidního důchodu mají osoby, které se staly invalidní v důsledku: pracovního úrazu, či jsou invalidní, mladší 65 let, ke dni invalidity nesplnil podmínku na výplatu starobního důchodu a byl účasten na pojištění potřebnou dobu (MPSV, 2011, [online]). Potřebná doba účasti na pojištění je 10 let. Je li tato podmínka splněna, může pojištěný žádat o invalidní důchod (MPSV Invalidní důchod, [online]). V případě invalidity způsobené pracovním úrazem vzniká nárok na invalidní důchod automaticky (MPSV,2011, [online]).

22 Důchodová reforma v ČR 22 4 Důchodová reforma v ČR 4.1 Návrhy podoby nového důchodového systému V roce 2010 byla zvolena komise, která měla za úkol zanalyzovat situaci důchodového systému v ČR, aktualizovat jej a doporučit změny, vedoucí k dlouhodobé stabilitě systému (Poradní expertní sbor, 2010, [online]). Poradní expertní sbor (dále jen PES) byl založen na žádost ministra financí a ministra práce a sociálních věcí v lednu 2010 v následujícím složení: V. Bezděk, J. Fialka, M. Frankl, M. Gellová, K. Hájková, J. Hoidekr, P. Kohout, J. Král, J. Rusnok, V. Samek (Poradní expertní sbor, 2010, [online]). Analýza důchodového pilíře odhalila mnoho skutečností. Pilíř založený na průběžném financování systému tzv. PAYG vede k vzniku deficitu 4 % HDP. Je třeba jej změnit, jelikož zhoršující se makroekonomická situace státu překryje pozitivní efekt již provedených změn v systému. Systém je velmi náchylný na demografický vývoj, je rizikově nediverzifikovaný a založen na velké mezigenerační solidaritě (Poradní expertní sbor, 2010, [online]). Je tedy potřeba provést změny vedoucí ke stabilitě a finanční rovnováze systému. PES na základě mnoha jednání stanovila, že je potřeba provést reformu systému, která povede k diverzifikaci rizik systému, zajištění fiskální udržitelnosti a spravedlivější mezigenerační solidaritě. Důležité je, aby změny byly výsledkem politické a společenské shody (Poradní expertní sbor, 2010, [online]). Výsledkem činnosti PES bylo vytvoření dvou variant navrhujících podobu systému: První varianta I. pilíř tvořen současným systémem PAYG, s příspěvkovou sazbou 20 procentních bodů ze mzdy. Přičemž PAYG je modernizován. Účast v systému je povinná (Poradní expertní sbor, 2010, [online]). II. pilíř je tvořen fondy, s příspěvkem ve výši 3 procentních bodů ze mzdy. Účast v systému je povinná. Chod pilíře a výběr příspěvků bude zajišťovat Česka správa sociálního zabezpečení. Investiční správu budou provádět reformované penzijní fondy. Bude zajištěno několik strategií investování, včetně možnosti investovat jen do českých státních dluhopisů. Naspořené prostředky II. pilíře budou vypláceny pouze ve formě doživotní anuity. V případě smrti pojištěného před vznikem nároku na anuitu je možnost převodu financí na penzijní účet oprávněné osoby (Poradní expertní sbor, 2010, [online]). III. pilíř bude tvořen systémem penzijního připojištění se státním příspěvkem a životním pojištění. Účast na systému je zcela dobrovolná (Poradní expertní sbor, 2010, [online]).

23 Důchodová reforma v ČR 23 Druhá varianta I. pilíř je tvořen současným systémem PAYG, s příspěvkovou sazbou 23 procentních bodů z pojistného. Přičemž PAYG je modernizován. Účast v systému je povinná. II. pilíř bude provozován reformovanými fondy, vstup do systému bude dobrovolný, po vstupu bude účast povinná. Nutný minimální příspěvek do systému je ve výši 3 procentních bodů. Správcem financí bude daný fond. Naspořené prostředky budou vypláceny prostřednictvím doživotní anuity. V případě smrti pojištěného před vznikem nároku na anuitu je možnost převodu financí na penzijní účet oprávněné osoby, či se stanou předmětem dědického řízení. Budou stanoveny profesní výjimky, u kterých bude možno vyplácet anuitu po dobu určitou (Poradní expertní sbor, [online]). III. pilíř zůstává stejný jako v první variantě (Poradní expertní sbor, [online]). 4.2 Podoba reformy související se změnou III. pilíře a zavedením pilíře II. První pilíř penzijního systému zůstane zachován v podobě platné od Velká důchodová reforma spočívá v zavedení II. pilíře a provedení nemalých změn v pilíři III. penzijního systému (Fondshop, 2012), (Poradní expertní sbor, 2010, [online]) II. Pilíř Pilíř je založen na kapitálovém financování penzijního systému. Budou zřízeny penzijní společnosti řídící důchodové fondy. Co se způsobu financování důchodu týče, je zaveden systém hypoteticky příspěvkově definovaný = NDC systém. Smyslem je, že každý pojištěnec má svůj individuální účet, na kterém jsou vedeny veškeré příspěvky, doba spoření a další nutné informace ke stanovení anuit na důchod (MPSV,2012, [online]). Důchodové spoření je dobrovolné, zapojit se do něj mohou osoby mladší 35 let, které dosáhly plnoletosti a jsou zároveň účastny na pojištění v 1. pilíři. V případě účasti v systému však již není možné z něj vystoupit. Účast není umožněna osobám, kterým je přiznán starobní důchod. Doba pro rozhodnutí se o účasti či neúčasti v systému je 6 měsíců od okamžiku, kdy se osoby stanou poplatníky pojistného v I. pilíři. Účast na důchodovém spoření začíná dnem registrace smlouvy o důchodovém spoření u Centrálního registru smluv (MPSV,2012, [online]), (Fondshop, 2012). Penzijní společnosti budou tvořeny především transformovanými penzijními fondy. Pro získání licence penzijní společnosti bude třeba splnit řadu podmínek, o udělení bude rozhodovat Česká národní banka. Penzijní společnost bude vytvářet čtyři důchodové fondy lišící se v zákonem předepsané

24 Důchodová reforma v ČR 24 struktuře aktiv, investičních limitech, podmínkách pro investování a především v investiční strategii (MPSV,2012, [online]), (Fondshop, 2012). Centrální registr smluv spravovaný Generálním finančním ředitelstvím. Úkolem bude shromažďovat veškeré informace týkající se účasti na důchodovém spoření účastníků, jeho vzniku, zániku, o pojistných smlouvách, pojištění důchodu a dalších důležitých skutečnostech nutných pro výpočet budoucích důchodu (Fondshop, 2012), (MPSV, 2012, [online]). Příspěvky a pojistné v II. pilíři Pojistné do II. pilíře je složeno ze dvou částí, první představuje 3 procentní body z celkové sazby pojistného do pilíře I., která představuje 28 % z hrubé mzdy, druhá sazba je ve výši 2 procentních bodů ze mzdy. Celkově tedy bude pojištěný odvádět na důchodové pojištění 30 % ze mzdy, z čehož 5 procentních bodů poputuje na pojistné na soukromé důchodové spoření (pilíř II.) a 25 procentních bodů půjde na pojistné státního důchodového pojištění (I. pilíř). 21,5 procentního bodu bude odvádět za pojištěného zaměstnavatel a 8,5 procentních bodů bude odvádět přímo zaměstnanec (MPSV, 2012, [online]). Přispívání do II. pilíře je povinné pouze v době, kdy je přispíváno též do I. pilíře. Pokud osoba z důvodu ztráty zaměstnání, mateřské dovolené, péče o dítě atd. Nepřispívá do I. pilíře není povinna přispívat i do pilíře II (MPSV, 2012, [online]). Zánik účasti v II. pilíři je možný pouze: úmrtím či prohlášením účastníka za mrtvého, dnem registrace pojistné smlouvy o pojištění důchodu (MPSV, 2012, [online]). Nárok účastníka z důchodového spoření Dnem přiznání starobního důchodu z prvního pilíře vzniká nárok na převedení naspořených prostředků jako úhrady jednorázového pojistného za nákup životního pojištění u životní pojišťovny na základě pojistné smlouvy o pojištění důchodu (MPSV,2012, [online]). Jsou možné následující způsoby platby z životního pojištění: starobní důchod doživotní, doživotní starobní důchod s výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let, starobní důchod na dobu 20 let (MPSV, 2012, [online]). Výplata dávek důchodového pojištění v případě účasti v II: pilíři Účast v II. pilíři ovlivní pouze výši starobního důchodu. Pozůstalostní a invalidní důchod bude vypočten stejným způsobem, jako by se osoba důchodového spoření neúčastnila (MPSV, 2012, [online]).

25 Důchodová reforma v ČR 25 Úmrtí účastníka v době spoření Pokud dojde k úmrtí účastník naspoření, pak se jeho naspořené prostředky stávají předmětem dědictví (MPSV, 2012, [online]) III. Pilíř Doplňkové penzijní připojištění bude fungovat jako III. pilíř a účast v něm bude dobrovolná. Účastníkem může být jakákoli osoba starší 18 let. Ze systému je možné kdykoli vystoupit i před dosažením důchodového věku (Fondshop, 2012). Penzijní společnosti v nynější podobě přestanou existovat a dojde k jejich transformaci na penzijní společnosti. Majetek fondu společnosti musí být oddělen od majetku investorů (Fondshop, 2012). Zákonem bude vytvořena podoba povinného konzervativního fondu, který musí každá penzijní společnost nabízet. Ta si pak bude dále moci vytvořit další fondy založené na různých investičních strategiích (Fondshop, 2012). S účastí na doplňkovém penzijním připojištění je spojen i státní příspěvek. Pro získání minimálního státního příspěvku je třeba spořit měsíčně alespoň 300 Kč. Pro dosažení maximálního příspěvku ve výši 230 Kč bude zapotřebí spořit měsíčně 1000 Kč. Zároveň bude možné uplatnit vyšší daňový odpočet (Fondshop, 2012). 4.3 Systém důchodového pojištění s platností od Tab. 2 Zobrazení tří-pilířového systému důchodového pojištění v ČR po reformě Tří-pilířový penzijní systém v ČR Pilíř státního zabezpečení Pilíře spravované soukromými penzijními společnostmi I. pilíř II. pilíř III. pilíř Státní důchodové zajištění Důchodové spoření Doplňkové penzijí spoření Metoda PAYG, založená na mezigenerační solidaritě povinný Zaměstnanci a zaměstnavatelé platí povinné odvody do společného státního důchodového účtu. Z tohoto účtu jsou pak vypláceny důchody. Důchodové spoření v penzijních společnostech dobrovolný, po vstupu povinný Pojistné je ve výši 5 % ze mzdy, kdy 3 % jsou převedeny z prvního pilíře a 2 % tvoří vlastní příspěvek. Jedná se o upravené pokračování stávajícího dobrovolného penzijního připojištění se státním příspěvkem dobrovolný Budou zachovány aktuální podmínky, především garance návratnosti vložených prostředků,

26 Důchodová reforma v ČR 26 Výše pojistného je 28 % z hrubé mzdy, pokud pojištěný není účasten v II. pilíři Výše pojistného je 25 % z hrubé mzdy, pokud pojištěný je účasten v II. pilíři. Vyplacený starobní důchod bude osobám účastným v II. pilíři snížen o 0,3 % za každý rok spoření ve II. pilíři (důvodem je odváděné nižší pojistné). Toto je označeno jako opt-out. Systém není podporován státními příspěvky, daňovými úlevami, příspěvky zaměstnavatele, nejsou možné jednorázové vklady, nenígarance nezáporného zhodnocení. Vyplácené prostředky formou penze po odchodu do důchodu buď jako doživotní důchod či důchodu na 20 let. státní příspěvek 230 Kč, daňové výhody, příspěvek zaměstnavatele, výsluhová penze, jednorázové vyrovnání, jednorázové vklady. Převod finančních prostředků je možný mezi jednotlivými účastnickými fondy. Dávky vyplácené ze systému jsou starobní důchod, pozůstalostní důchody a invalidní důchod Zdroj: Vlastní práce na základě informací z Fondshop (2012) 4.4 Dopady zavedení II. pilíře důchodového pojištění Je očekáváno, že schválený zákon o důchodovém pojištění s platností od bude mít pozitivní dopady na své účastníky a přispěje ke zlepšení stability finančního trhu. Vytvořením II. pilíře je realizována snaha pro vznik moderního, dobrovolného důchodového spoření zajišťující účastníkům dlouhodobou a stabilní možnost tvorby úpor na zajištění stáří (MPSV, 2012, [online]). Vznik II. pilíře je spojen s tzv. transformačními náklady, které jsou vyvolány výpadkem částí odvodů do I. pilíře z titulu jejich přesměrování do II. pilíře. Výpadek je obecně dočasný, neboť je následně s odstupem 10 až 30 let podle věku účastníků II. pilíře kompenzován zejména snížením na výdajové straně při krácení důchodů příjemců důchodu z II. pilíře. Transformační náklady budou pokryty zejména ze zdrojů plynoucích ze sjednocení sazeb DPH. Negativní dopad sjednocení sazeb DPH do cenové hladiny bude kompenzován jak standardními mechanismy (např. zvýšení důchodů či zvýšení životního minima) tak i ad hoc opatřeními, např. zvýšením slevy na dani na dítě. (MPSV, 2012, [online]).

27 Důchodová reforma v ČR 27 Dle mého názoru není možné získat dostatečné množství potřebných finančních prostředků pouze zvýšením sazeb DPH. Celkově se zvyšující daně, provázející státní úsporná opatření představují pro disponibilní příjem obyvatelstva další pokles. Dojde- li tedy ke zdražení, které donutí spotřebitele počítat, na které statky mají dostatek finančních prostředků a které si naopak dovolit nemohou, pak dojde spíše k tomu, že spotřebitelé začnou více šetřit, omezí spotřebu, budou se snažit získávat statky a služby jinou cestou než na trhu zboží a služeb. Efekt zvýšené sazby DPH tak může vygenerovat zdroje postačující k vyrovnání ztrát způsobených nedostatkem financí putujících do státní pokladny z důvodu snížení spotřeby obyvatelstva. Získání financí pomocí půjček a úvěrů také není optimální řešení, v Maďarsku dokonce vedlo k velkému zadlužení státu. Jen tak provést monetizaci též není možné, nehledě na změnu inflace spojenou s tímto procesem. Restituce, rozprodávání státního majetku, to jsou sice zdroje pro stát, ale již negenerují zdroje další, jsou pouze jednorázové a dočasné. Zdroj financí pro krytí transformačních nákladů, které bude třeba financovat několik desítek let, je třeba zajistit stabilním a dlouhodobým způsobem. Dle mne je jedno z takových řešení v podobě podniků vlastněných státem. Nemělo by jít ale o podniky, které budou poskytovat služby a produkovat zboží pouze pro státní účely, mělo by jít o firmy fungující v soukromém sektoru, jen prioritním vlastníkem akcií či podílů by byl stát. Celkový princip takového podniku by měl ale odpovídat soukromému sektoru. Legislativní zázemí takové firmy a veškeré principy, na základě kterých bude firma fungovat, by měly být zcela průhledné bez možnosti korupce.

28 Struktura důchodového systému ve Švýcarsku 28 5 Struktura důchodového systému ve Švýcarsku Švýcarský systém sociálního pojištění je rozdělen do několika oblastí zajištění: pojištění stáří a pozůstalostní pojištění (dále AHV), invalidní pojištění (dále IV), pojistná ochrana před následky nemoci a úrazu, náhrada příjmu pro poskytovatele služeb a v mateřství (dále EO), pojištění ztráty zaměstnání (dále ALV), rodinné přídavky (BSV, 2012, [online]). Výše zmíněné typy pojištění poskytují ochranu buď výplatou dávek, v případě AHV a IV, výplatou rodinných přídavků či náhradou příjmu. Druhou možností poskytovaného plnění je úhrada nákladů spojených s nemocí či úrazem. Systém výše zmíněných pojištění tvoří celý systém sociálního zabezpečení ve Švýcarsku. Ve své práci se budu zabývat pouze důchodovým systémem, který se skládá z tří pilířového systému pojištění stáří, pozůstalostního pojištění a invalidního pojištění (BSV, 2012, [online]). 5.1 Švýcarský penzijní systém Švýcarský penzijní systém, zajišťující zaopatření v případě stáří, smrti a invalidity je tvořen tří pilířovým systémem. Jedná se o kombinaci státního průběžného systému financování, systému zaměstnaneckých fondů a systému individuálního zabezpečení občanů. Je charakteristický mezigenerační solidaritou pro pilíř první a velice významnou úlohou fungujícího sociálního partnerství mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (Brdek a kol., 2002, s. 120). Princip tří-pilířového důchodového zajištění První pilíř neboli státní zabezpečení je tvořen oblastmi AHV a IV. Dávky vyplácené z I. pilíře mají za úkol krýt základní existenční potřeby. Ve zvláštních případech jsou z něj placeny doplňkové dávky k financování nutných životních potřeb občanů (BSV, 2010, [online]). Druhý pilíř zvaný penzijní pokladny zajišťuje výplatu dávek profesního starobního důchodu, pozůstalostního důchodu a invalidního důchodu (dále jen dávky BVG). První dva pilíře dohromady zajišťují pojištěnému minimálně 60 % z jeho poslední získané mzdy (nejedná se o mzdu průměrnou, skutečně jde o mzdu, kterou pojištěný vydělával). Úkolem dávek z II. pilíře je zajistit pojištěnému takové finanční prostředky, které mu umožní pokračovat v doposud získané životní úrovni (BSV, 2012, [online]).

29 Struktura důchodového systému ve Švýcarsku 29 Třetí pilíř představuje zdroje určené ke krytí zvláštních potřeb a je označován jako samostatné zabezpečení finančních zdrojů na důchod. Liší se od obyčejného spoření či pojištění tím, že je částečně daňově zvýhodněn (BSV, 2012, [online]). Co se týče povinnosti účastnit se přípěvky v jednotlivých pilířích, pak pilíř první je povinný pro všechny. Tedy i pro samostatně výdělečně činné a pro osoby v domácnosti. Druhého pilíře se musí účastnit pouze zaměstnanci, účast osob samostatně výdělečně činných je dobrovolná. Pilíř třetí je dobrovolný pro všechny. Povinná doba spoření je pro Švýcary 44 let (OECD, 2011, [online]), (BSV, 2010, [online]). Tab. 3 Grafické znázornění tří-pilířového švýcarského systému Zajištění stáří, smrti a invalidity I. pilíř Státní pojištění AHV/IV povinné II. pilíř Zaměstnanecké pojištění či penzijní pokladna povinné III. pilíř Soukromé pojištění spoření, životní pojištění dobrovolné Zdroj: Vlastní práce na základě informací z BSV 5.2 První pilíř První pilíř ve Švýcarsku zajišťuje státní zabezpečení v důchodovém věku. Je tvořen tzv. starobním a pozůstalostním pojištěním (dále jen AHV) a invalidním pojištěním (dále IV). Cílem tohoto pilíře je zajištění finančních prostředků na krytí existenčních potřeb (BSV, 2011, [online]). I. pilíř je financován metodou PAYG, tedy ty finanční prostředky, které jsou vybrány na pojistném, jsou v tom samém roce vyplaceny v podobě dávek. Nedochází tedy k akumulaci a zhodnocení naspořeného kapitálu. Ze systému je každoročně vyplacena přibližně stejně velká suma, jaká je do něj odvedena. V procentuálním vyjádření Hovoříme o 80 %výdajů. Zbylých 20 % je hrazeno finančními prostředky spolků (BSV, 2011, [online]). Každý účastník má zřízeno individuální konto, jež spravuje Vyrovnávací pokladna. Ta zaznamenává na konto každého jedince veškeré informace o příjmech, příspěvcích, dobách a dalších skutečnostech, které pak slouží

30 Struktura důchodového systému ve Švýcarsku 30 k výpočtu důchodu. Je obvyklé, že za každý rok, kdy nebyly odváděny příspěvky, dochází ke krácení pojistného plnění až o 2 % (BSV, 2011, [online]). Nárok na výplatu dávek a příspěvky odváděné do I. pilíře Nárok na výplatu dávek ze systému AHV mají pouze v systému pojištěné osoby (BSV, 2011, [online]). IV zajišťuje dávky invalidního pojištění v případech, kdy schopnost obživy je částečně omezena, či zcela znemožněna. Cílem IV je začlenění osob do samostatného sociálního života a zaměstnání (BSV,2012, [online]). Příspěvky do prvního pilíře jsou hrazeny jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem. V případě, že osoba není výdělečně činná, např. ženy v domácnosti, musí přesto odvádět příspěvky do prvního pilíře (BSV, 2011, [online]). Výše příspěvků odváděných do I. pilíře Příspěvky do prvního pilíře jsou hrazeny jak zaměstnancem, tak i zaměstnavatelem. Jsou odváděny spolu s příspěvky na AVL (1 až 2,2 % dle výše příjmu), příspěvky na EO (ve výší 0,5 %). Příspěvky na pojištění AHV a IV jsou zobrazeny v tabulce. Pojistné je odváděno ze mzdy, v případě samostatně výdělečně činných z jejich ročního příjmu a u osob nepracujících z hodnoty majetku či dle výše budoucího důchodu (BSV, 2011, [online]). Tab. 4 Výše příspěvků na AHV a IV tvořící I. pilíř penzijního pojištění v CH Zaměstnanec Zaměstnavatel Celkem AHV 4,2 % 4,2 % 8,4 % IV 0,7 % 0,7 % 1,4 % Celkem 4,9 % 4,9 % 9,8 % Zdroj: Vlastní práce na základě dat z BSV Dávky vyplácené se z AHV: starobní důchody, manželský důchod, dětský důchod, sirotčí důchod, vdovský a vdovecký důchod náhrada v případě bezmoci (BSV, 2011, [online]).

31 Struktura důchodového systému ve Švýcarsku Starobní důchod Starobní důchody náleží všem, kteří dosáhli důchodového věku (BSV, 2011, [online]). Důchodový věk: pro muže je 65 let, pro ženy je 64 let (BSV, 2011, [online]). Předčasný odchod do důchodu Odchod do předčasného důchodu je možný nejdříve dva roky před dosažením řádného důchodového věku. Celková naspořená hodnota je pak snížena o 6,8 % za každý rok předčasného důchodu. Jiná pravidla platí pro ženy narozené před rokem 1947, kdy je celková naspořená hodnota snížena o 3,4 % za každý rok předčasné penze (OECD, 2011, [online]). Předčasný odchod do důchodu je však závislý na době účasti na pojištění, která je dána zákonem na 44 let. Pokud je dosaženo věku odchodu do důchodu, ale není dosaženo pohřebné doby pojištění, jedná se o předčasný důchod, stejně tomu je i pokud je dosaženo potřebné doby pojištění, ale není dosaženo řádného věku odchodu do důchodu (OECD, 2011, [online]). Opožděný odchod do důchodu Opožděný odchod do důchodu je možný jak v systému I. pilíře, tak i v systému pilíře II. za stejných podmínek. Penze může být odložena až na dobu 5 let. Dle počtu let se pak výše penze upravuje o určité procentní navýšení. Situace je závislá i na době pojištění. Pokud je dosaženo řádné doby pojištění, ale není dosaženo řádného důchodového věku a pojištěný tedy stále vykonává výdělečnou činnost, pak je spořený kapitál navýšen o určité procento za každý takový rok (OECD, 2011, [online]). Možný je i stav, že osoby pobírají starobní důchod a přitom pracují. Pak z jejich výdělku do určité hranice nejsou vybírány příspěvky, po překročení této hranice příspěvky vybírány jsou, nejsou však již zohledňovány při výpočtu důchodu (OECD, 2011, [online]). Valorizace důchodu Pro systém valorizace švýcarských důchodů je používána tzv. smíšená indexace. Výsledné zvýšení je dáno průměrem hodnot cenové a mzdové valorizace. Zvyšování důchodů probíhá jednou za dva roky. Vyskytne- li se výjimečná situace, pak je valorizováno i mimo řádný termín. Výjimečnou situací je stav, kdy se inflace vyšplhá nad 4 % (BSV, 2011, [online]).