Ekologická etika. 16. února. Daniel Husek. 8.A8 Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm
|
|
- Pavlína Němcová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 16. února Ekologická etika 2011 Seminární práce poskytuje základní pojetí filosofického tématu ekologické etiky, která nám má přiblížit určitá doporučení, pravidla, zásady, podle kterých bychom jako lidé měli jednat při svém stýkání se se vším mimolidským světem. Daniel Husek 8.A8 Gymnázium Rožnov pod Radhoštěm
2 Osnova Strana 1) Úvod 3 2) Definice a původ ekologické etiky 4-5 3) Ekologická krize Došel žlutý lak 6-7 4) Přístupy ekologické etiky Teocentrismus 8 Antropocentrismus 9-10 Biocentrismus Ekocentrismus 13 Etika záchranného člunu ) Subjektivizující strategie etiky Hluboká ekologie Hlubinná ekologie 17 Feminismus a ekofeminismus 18 6) Objektivizující strategie etiky Hypotéza GAIA 19 Příroda a lidský živočich 20 Systémová teorie v ekologické etice 21 7) Vlastní názor 22 8) Závěr 23 9) Zdroje 24 2
3 Úvod Jako filosofické téma pro seminární práci do společenskovědního semináře pro rok 2010/2011 jsem si vybral velmi zajímavý obor ekologické etiky, někdy také nazývané etikou životního prostředí nebo environmentální etikou. Podle vzoru Erazima Koháka však ve své práci budu preferovat pojem etiky ekologické. Hlavním důvodem pro zvolení tohoto tématu je můj ekonomicko ekologický zájem o trvale udržitelný rozvoj. Angažuji se v otázkách jak to bude s lidstvem v budoucnu a čím se mu dá pomoci. Zajímám se o změnu prostředí vlivem působnosti člověka a vždy jsem se snažil dozvědět se co nejvíce o skutečném dopadu našeho bytí na všechen mimolidský život. Dosud jsem se v tomto kontextu bohužel setkával pouze s apely na lidstvo, které postrádaly jakoukoli etickou rovinu. Například u Edwarda Osborna Wilsona, amerického biologa, se v jeho publikaci The Diversity of Life setkáváme pouze s takovými odůvodněními nutného zachování biodiverzity našeho světa, které by se daly shrnout ve tvrzení: Nepodřežme si větev, na které si hovíme. Podle Edwarda. O. Wilsona je totiž nutno biodiverzitu zachovat jen kvůli pravděpodobné možnosti vyhynutí (resp. vyhubení) rostlin s léčivými látkami, které bychom jednou mohli potřebovat. Je nutné zachovat čistý vzduch, abychom v budoucnu měli co dýchat, apod. Tak mě napadá, jestli zároveň nepodřezáváme větev pod ostatním životem. Jak bychom se k tomu měli stavět? Odpověď na tuto otázku očekávám právě v této práci. Dále se v práci budu snažit shrnout obecné struktury ekologické etiky, pochopit základní pojmy a postoje, kterými se zaobírá a snad vyjádřit některé z možných řešení ekologického problému. Jako stěžejní dílo pro svou práci jsem si vybral publikaci Erazima Koháka Zelená svatozář, kapitoly z ekologické etiky. 3
4 Ekologická etika a její původ Od zrodu filosofie přicházely na svět různorodé interpretace člověka a jeho místa ve světě. Především potom jeho vztahu ke světu a ostatnímu mimolidskému přírodnímu bytí. V celých dějinách evropské duchovní kultury tak nenajdeme období, kde by nebyl vztah člověka k přírodě reflektován. Stále se ptáme na vztah specifického postavení člověka k přírodě a jeho mocenské pozice vůči přírodě. Ekologická etika reprezentovaná vztahem člověka k přírodě, k Zemi, ke všemu mimolidskému se tedy ptá na to, co musíme vědět, jak máme konat s ohledem na ekologický rozměr našeho bytí, jaký je a jaký má být náš postoj k pozemské přírodě a hlavně potom jaká je její hodnota. Podle Erazima Koháka nám má ekologická etika přiblížit určitá doporučení, pravidla, zásady, podle kterých bychom se jako lidé měli chovat při svém stýkání se se vším mimolidským světem. Ekologická etika tak představuje komplexní návod na správné chování, které nám má zjednodušit rozhodování. Je obtížné určit, kdy ekologická etika skutečně vznikla. Pravděpodobně můžeme za dobu vzniku považovat až 70. léta 20. století, kdy Arne Naess přišel se svým konceptem hlubinné ekologie. Do té doby se etika zabývala pouze mezilidskými vztahy. Alternativně potom můžeme za vznik ekologické etiky také považovat vznik budhismu, tedy dobu zhruba 5. století před naším letopočtem, protože budhismus poznává hodnoty v celé přírodě. Podle Bohuslava Binky, uznávaného českého profesora, tato disciplína procházela vývojem ve čtyřech obdobích: 1) Prehistorické období Počátek ekologické etiky je zde kladen jen výjimečně. Spadají zde texty, které uznávaly hodnotu přírody, lásku ke krajině. Jednoznačně zde ale chybí vazba s přírodou, vztah k ní se odvozoval od vztahu k Bohu. V této fázi proto tedy můžeme hledat prvotní inspirace ekologické etiky, nikoli však její původ. 2) Fáze bezprostředních předchůdců V pořadí druhou fází je fáze bezprostředních předchůdců ekologické etiky, která je charakteristická vznikem ekologických koncepcí. V tomto období se setkáme spíše než s filosofickým zaujetím člověka přírodou pohledem praktickým. Dochází k iniciaci prvních národních parků. Američtí ochranáři Gifford Pinchot a John Muir například vybudovali Yellowstonský park. Tito lidé však necítili potřebu budovat nějakou filosofickou disciplínu. Byli praktici. 4
5 3) Fáze otců zakladatelů Ve třetí fázi přichází jednotlivé koncepty ekologické etiky. Svou biocentrickou etiku uveřejňuje Albert Schweitzer, koncept ekocentrické etiky potom Aldo Leopold. Tito autoři jako první tematizují hodnoty živých bytostí a ekosystémů ve vztahu k životu. V tomto období vznikají také konkurenční koncepty zdůrazňující hodnotu přírody. 4) Vymezení, soutěže, institucionalizace Prvotním impulzem počátku posledního období jsou díla Muraje Boohehina Naše syntetické prostředí a Rachel Carsonové Mlčící jaro, které přivedly pozornost právě k ekologii. Na přelomu 60. a 70. let dochází ke vzniku environmentálního hnutí ve světě. Začínají se vyvíjet koncepty ekologické etiky a vznikají odborné časopisy Evironmental Ethics nebo Environmental values. V 80. letech se poté dominantním stává hlubinný ekologický přístup. 5
6 Ekologická krize Proč tedy vzniká ekologická oblast etiky a v čem je důležitá? Podle Erazima Koháka lidem došel žlutý lak a ocitli jsme se v době ekologické krize. V minulosti jsme se spoléhali na autoregulační schopnosti přírody, tedy, že sama příroda napraví naše chyby. V současnosti jsme však dospěli do fáze, kdy už tyto principy přestávají platit. Dochází tak ke třem úrovním ekologického ohrožení: První úroveň je spojená s bezprostředním životním prostředím člověka. Ohrožení se zde stalo nepopíratelným a střetáváme se s ním v každodenním životě, příkladem takového ohrožení jsou časté problémy smogového ovzduší v důsledku přehnaného automobilismu či průmyslové činnosti. Druhá úroveň je globální, kterou nám připomínají mezinárodní vědecká setkání jako např. konference o klimatických změnách. Často přehlíženou je třetí úroveň, úroveň osobní. V dějinném kontextu se dramaticky posunul vztah lidí mezi sebou, ke svému bližnímu a k přírodě. Většina směrů ekologické etiky konstatuje, že se lidé někdy v historii dostali na křižovatku, na které se vydali špatným směrem. Touto křižovatkou se někdy rozumí tzv. odtržení od přirozeného světa, proces, od kterého člověk přestal žít v souladu se svým prostředím a dostal se s ním do rozporu. Krize přišla ale nikoli změnou přístupu člověka k přírodě, ale samotného člověka, a to ve třech bodech. Došlo k enormním změnám v lidské společnosti. Člověk získal moc, stal se neomezeně náročným a neovladatelně roste jeho početnost. Po tisíciletí připadalo lidem samozřejmé, že budou mít a chtít jen tolik, kolik měli jejich předkové. Dnes nám připadá samozřejmé chtít a mít víc, než měla předešlá generace. 1 Skutečností je, že jsme se dnes stali nesrovnatelně náročnější než naši předkové a naše náročnost se stále stupňuje. Lidé předpokládají neomezenou spotřebu v omezeném světě! Současná vyspělá společnost hledá ve spotřebě pocit štěstí. A co víc, je přesvědčená, že na něj má nárok, ne-li přímo právo. Právě na pocit štěstí až blaženosti nás lákají reklamy. Už neslibují jen uspokojení potřeby, ale lákají na štěstí v podobě hromadění hmotných statků. Bohužel se tento pocit nedostavuje, ale lidé jsou motivováni zkoušet celý postup dokola ačkoli je podle empirických výzkumů a především Easterlinova paradoxu 2 známo, že pocit štěstí s tímto druhem statků koreluje jen minimálně. Podle Lynna Whita je chtít stále víc nepřirozené, přirozené je mít dost. Jediným reálným východiskem se tu tedy zdá být komplexní změna vnímání lidí a preference jejich hodnot. 1 Erazim Kohák Zelená svatozář, str Easterlinův paradox Easterlin dokazuje, že růst důchodu v čase nemá na štěstí člověka vliv. 6
7 Zatímco bezedná náročnost je vlastní zejména hospodářsky vyspělé společnosti, problém přelidnění je atributem třetího světě, tedy asijských a afrických států. Během 100 let se počet lidských obyvatel planety vyhoupl z 1 miliardy na šestinásobek, tento počet navíc stále roste. Co jsme ochotni obětovat pro možnost lidského množení? Na otázku, zda je náš počet neúnosný a rovný přemnožení, Erazim Kohák uplatňuje zkušenosti lesníků, kteří při hodnocení přemnožení uvažují několik aspektů. Podle těchto ukazatelů přemnožení opravdu jsme. Za prvé nežijeme pouze z přírůstku přírody, ale spotřebováváme její podstatu. Za další přestáváme sdílet svůj biotop s ostatními živočišnými druhy a vytlačujeme je pro získání vlastního životního prostoru. Třetím znakem přemnožení je pak neschopnost pečovat o svá mláďata a předávat jim schopnost přežívání. V počtu 6 miliard se tak stávají dříve nevinné, prosté činnosti člověka jako lovení ryb, nebo jiné docela skromné nároky, přímo tragickými. Právě proto se musíme zabývat ekologickou etikou. 7
8 Postoje etiky Existují různé postoje ekologické etiky resp. etiky vůbec, které zkoumají, jaké místo patří člověku na tomto světě. Liší se především svým pojetím hodnotového základu. Teocentrismus Teocentrismus nepředstavuje centralitu Boha ve svém evropském tradičním pojetí, jde spíše o centralitu posvátného přesahu a postoje posvátné úcty. Středem všeho je prožitek posvátna, pokora před posvátností přírody a pastýřská péče o ni. Teocentrismus předpokládá podřízení lidského života rytmu přírody. Člověk tu není zdrojem veškeré hodnoty. Lynn White, který vnímá náboženství spíše jako souhrn pouček než jako zdroj osobního prožívání boží přítomnosti a který se na náboženství dívá z vnějšího pohledu, ostatně tak, jako většina současných lidí, právě v náboženství nachází zdroj ekologické krize. Nachází v něm základ panského postoje člověka k přírodě, tedy postoje vykořisťovatele. Vychází z křesťanských mýtů, ve kterých Bůh klade člověku za úkol, aby se množil a podmanil si zemi. Všechno stvoření je tu jen proto, aby mu sloužilo. V tomto smyslu se setkáváme s otázkou užitečnosti člověka. Podle Jeana Paula Sartra člověk na tomto světě jen překáží a žít v souladu s přírodou jednoduše člověk není schopen. Z tohoto pohledu se nemá cenu snažit zlepšovat podmínky životního prostředí, vše je marné. Naproti tomu existuje názor, že člověk narušuje přirozený soulad s přírodou až teprve svým jednáním. K tomuto názoru se přiklání hebrejské mýty, z jejichž perspektivy člověk není nadměrným spotřebitelem nutně. Může usilovat o dost, ne o stále víc, ne o stupňovanou spotřebu, nýbrž o trvalou udržitelnost o zaměření života na úctu a péči, ne na kořistění a dobývání podle vzorce soudobé konzumní civilizace. 3 Podle tohoto názoru tedy má smysl usilovat o skromnou a trvalou udržitelnost. Smyslem náboženství je proto poukazovat na skutečné potřeby člověka jako je vlastní identita, uznání, láska a radost a vést lidi svým příkladem k ideálu skromnosti proti jejich nadměrné spotřebě. 3 Erazim Kohák Zelená svatozář, str. 72 8
9 Antropocentrismus Antropocentrismus vychází z domnění, že východiskem pro hodnocení všeho ostatního je člověk. Ten získává představu, že je smyslem všeho bytí, žije totiž ve svém minisvětě obklopen předměty, které si sám vyrobil a mají smysl jen pro něj. Vše je doprovázeno ztrátou kontaktu z přírodou a tak se není čemu divit, že tento postoj v současnosti převládá. Antropocentrická představa vzniká tam, kde se věci jeví jako bezduché, zvířata jako věci, Bůh jako iluze a člověk poté jako jediný subjekt. Člověk se tak stává jediným zdrojem smyslu a hodnoty. Antropocentrismus se ve své podstatě ale jeví jako dvojznačný. Může označovat postoj jak sobecky kořistnický, tak i o přírodu pastýřsky pečující. Pro vznik antropocentrismu v jeho prvním slova smyslu se stali klíčovými dva myslitelé René Descatres a Immanuel Kant. Z Descartova pojednání usuzujeme, že příroda sama o sobě hodnoty a smysl postrádá, jedná se jen o soubor věcí, které nabývají smyslu až lidským jednáním. Kant prý viděl základ vší svobody v rozumu a ten je podle něj to jediné, co si zaslouží úctu. Člověk svým rozumem chápe morální zákon. Tudíž by neměl týrat zvířata, protože je to nevhodné jeho rozumové schopnosti, avšak ne proto, že by měla zvířata nárok na ohled. Ať už se tento výklad jakkoli vzdaluje původním myšlenkám dvou zmíněných osobností, vyvinul se z nich obecný panský postoj evropského světa 19. století, který chápe mimolidský svět jen jako surovinu prostou smyslu a hodnoty. Kdyby se však k antropocentrismu vázal pouze tento kořistnický přístup, nezbývala by jiná naděje pro záchranu Země než ho překonat. Poté by jednoznačným cílem a potřebou ekologické etiky bylo nahradit člověka, jakožto střed vší hodnoty něčím vyšším Bohem, životem, nebo přírodou jako celkem. Lidé si ale v průběhu své historie všimli, že svým vlivem na životní prostředí škodí také sami sobě. Naproti egoistickému vykořisťování tak antropocentrismus nabírá směr altruismu ve jménu lidské budoucnosti. Mezi hlavní myslitele tohoto pohledu je anglický biolog Sir Charles Scott Sherrington, který si klade otázku, kdy vstupuje hodnota do světa. Podle Sherringtona nelze přírodě přisuzovat ani dobro ani zlo. Jediný, kdo je schopen jednat vůči přírodě dobře, je člověk. Sherrington tak tvrdí, že až s člověkem do přírody vstupuje altruismus a schopnost jednat pro její dobro. Z tohoto pojetí plyne důležitý závěr, že antropocentrismus neznamená řídit se (přirozenými) lidskými zájmy, nýbrž podřídit naše jednání výrazně lidským a to znamená morálním kategoriím. 4 4 Erazim Kohák Zelená svatozář, str. 79 9
10 K možnému řešení ekonomické krize, tedy jednoho z jejího původce konzumentarismu, kde je smyslem života mít, ne být, je z hlediska antropocentrismu podle Erazima Koháka možné dojít skrze dobrovolnou skromnost. Nejde ani tak o skromnost jako o výběrovou náročnost. Podle Koháka je potřeba vyžadovat pitnou vodu a zdravé ovzduší, je potřeba klást nároky na zdravotnictví a veřejnou dopravu. Dobrovolná skromnost není o askezi, je o výběrové náročnosti, o radosti ze života místo radosti z majetku. Je o antisnobismu. 5 5 Erazim Kohák Zelená svatozář, str
11 Biocentrismus Biocentrismus jako jediný vznikl jako jeden ucelený filosofický systém. Jedná se o filosofii úcty k životu, která počíná prožitkem údivu nad životem. Tento postoj nalézá hodnotu ve všem živém. Biocentrismus ve 20. století nachází své kořeny zejména v práci Alberta Schweitzera. Schweitzer odmítá Descartovo východisko. Vychází z přesvědčení, že lidská víra ve vlastní výlučnost je neoprávněná. Co je skutečně prvotně dané prý není vědomí, že myslím, ale vědomí, že jsem život, který žiji a že žiji uprostřed společenství života, který chce žít. Základním smyslem života, tím, co propojuje všechen život, je podle něj tajemné naplnění radosti a hrůza ze zničení a bolesti. Hlavní myšlenkou etiky Alberta Schweitzera se tak stává prokazování stejné úcty všemu životu jako životu vlastnímu. Pro pochopení svého myšlení však předpokládá osobní prožití, jako se zjevilo jemu samotnému nebo řekněme jisté citové souznění s přírodou. Naše sympatie k přírodě, jako část lidské přirozenosti, ale nikdy nemůže znamenat závaznost určité etiky. Aby se stala etika závaznou, musí apelovat na náš rozum. Proto snad přišel Paul Taylor s pohledem na biocentrismus založeném čistě na formálních kantovských základech. Co Kant vyjádřil úctou k morálnímu zákonu, Taylor použil pro vyjádření platného důvodu pro přijetí biocentrické etiky a přišel s pojmem čisté a bezpodmínečné úcty k přírodě. Jakkoli odlišně motivovaná etika by prý podléhala náhodnosti světa a nebyla by závazná. Z autorova pojmosloví usuzujeme rozdíl mezi antropocentrismem, ze kterého můžeme vyvodit pouze závazky vztažené k lidem a biocentrismem, který uznává závazky vůči veškerému životu, resp. dobru živých tvorů, a to na základě jejich vlastní hodnoty. Paul Taylor se dále zabývá otázkami stanovení dobra a hodnoty živých tvorů. Protože je obtížné až nemožné stanovit konkrétně, co je pro živé tvory obecně dobré, Taylor přichází s formální definicí dobra, kdy říká, že pro jednotlivého živočicha dobro znamená možnost plně prožít svůj život tak, jak odpovídá jeho druhu. 6 Hodnotu živočichů pak Taylor nachází v nich samotných, jednoduše v tom, že jsou. Připadá nám totiž samozřejmé, že člověk má hodnotu sám o sobě, aniž by musel být k něčemu dobrý. To však také platí o všech ostatních bytostech. Aby Taylor předešel negativnímu pochopení biocentrismu, jako nadměrné lásce k přírodě nebo vyzdvihování života okolního nad život lidský, přichází se čtyřmi tezemi upřesňujícími biocentrický postoj. 6 Erazim Kohák Zelená svatozář, str
12 Prvním přesvědčením biocentrismu je rovnoprávnost členů společenství všech bytostí. Lidem z důvodu jejich krátké existence na planetě přísluší skromnost. Zároveň druh hommo sapiens sapiens představuje pro svět ohromnou zátěž a z bohaté přírody, kterou zajisté bylo prostředí světa před dvěmi sty lety, člověk vytvořil přírodu zbídačenou. Druhým přesvědčením je představa Země jako soustavy vzájemných závislostí. Vše, co konáme, je spjaté se vším ostatním a ovlivňuje vše v globálním měřítku. Je proto zapotřebí mít vždy dobrý důvod, než přispěji k zatížení života na Zemi. Třetím biocentrickým přesvědčením je uznání vlastní hodnoty každého člena biotického společenství, už tím, že je. Každá bytost tak má svůj vlastní smysl. Poslední biocentrický závěr vychází z předešlých tří. Jedná se o přesvědčení, že představa lidské nadřazenosti je jen výrazem lidského rasismu. Známky odlišnosti mezi živočichy není možno brát jako kritérium nadřazenosti. Pokud by se něco dalo brát jako známka nadřazenosti resp. podřazenosti, měla by to být zásluha v obecném dobru pro život. A tady by asi lidé neobstáli. Paul Taylor tak přichází s biocentrismem jako postojem vyjadřujícím rovnoprávnost všeho živého, rovnoprávnost v odlišnosti. Jednotliví členové biotopu nejsou stejní, podle biocentrismu jsou však rovnoprávní. 12
13 Ekocentrismus Ekocentrismus, nebo také etika Země, se narozdíl od biocentrického pojetí etiky už nepotýká jen s úctou k životu, ale až s úctou k předpokladům života, k celému společenství všeho života a k podmínkám jeho udržitelnosti. Tento směr etiky pochází od, podle Erazima Koháka, snad nejvlivnějšího ekologického myslitele Aldo Leopolda. Podle něj musí ekolog myslet jako hora, ve smyslu péče o rovnováhu života. Hodnotu neodvozuje ani od člověka, ani od života. Původcem hodnot je rovnováha celého ekosystému. Řečeno původními Leopoldovými slovy: Správné je to, co přispívá k zachování integrity, stability a krásy celého společenství života. Nesprávné je všechno, co vede k opaku. 7 Narozdíl od biocentrické úcty k životu, která se zaobírá radostí a utrpením jednotlivých jedinců, v etice Země jde o celkovou rovnováhu. Podle Leopoldových myšlenek, jak je chápe John Baird Callicot, je součástí již zmíněné integrity, stability a krásy celého společenství života však i utrpení. Proto podle Leopolda nemusí být utrpení vždy amorální, naopak, pokud má za cíl udržet rovnováhu, je žádoucí. Bylo by přece nebezpečné chránit přemnožený druh býložravce, naproti tomu je potřeba chránit často kruté dravce, kteří se nacházejí na pokraji vyhynutí, protože zajišťují rovnováhu v ekosystému. V ekocentrické etice tak celek stojí nad individualitou. Zatímco se Schweitzer v biocentrickém pojetí etiky snaží obejít smrt, kterou považuje za špatnou, Leopold ji naproti tomu chápe jako součást života, beze smrti života není. 7 Aldo Leopold A sand county almanac 13
14 Etika záchranného člunu Diskuse k této etice se datuje až k roku 1966, kdy Kenneth Ewert Boulding poprvé použil metafor kovbojské etiky a etiky kosmické lodi. Boulding se tímto snažil poukázat na postoj americké společnosti k přírodě, která se blíží bezohledným kovbojům. Ti byli zvyklí plýtvat, znečišťovat a pustošit. Vždy počítali s tím, že se za čas sbalí a přesunou na nové území. Tento postoj byl možný z hlediska tehdejší představy nekonečné neomezené Země, kde se veškeré zdroje zdály být nevyčerpatelnými. Vlivem objevů a rychlosti rozvoje techniky jsme ale zjistili, že je zemské bohatství omezené. Boulding limitovanou Zemi připodobnil kosmické lodi. Paralela se světem je zřejmá. Stejně jako na palubě kosmické lodi jsou použitelné zdroje omezené a na palubě také zůstává všechen námi vyprodukovaný odpad. Při jakékoli výrobě je tak potřeba myslet na způsob pozdější likvidace výrobku. Je také potřeba bojovat proti tzv. rozevírání nůžek v sociální struktuře, protože v kosmické lodi není prostor pro hýřivé plýtvání první třídy ani prostor v podpalubí pro ubohé hladové, kteří by svým jednáním mohli zapříčinit zkázu lodi. 8 Na, v mnohém ohledu velmi přesvědčivou, etiku kosmické lodi navazuje později Garrett James Hardin, který za základního nositele hodnot předpokládá boj. Hardin nalézá problém v chybějícím kapitánovi na kosmické lodi, která tak postrádá společný řád. V závislosti na této problematice Hardin přichází s metaforou tragédie obecné pastviny. Zjednodušeně řečeno v ní jde o myšlenku, že dokud budou nároky jednotlivých členů společenství vytvářet společně sdílené škody a rizika, potom se jimi jednotliví členové nebudou zabývat, protože pro ně existuje výhodný poměr užitku ku riziku neudržitelnosti. V reakci na enormní růst nároků, např. automobilismu, nachází Hardin řešení v omezení dostupnosti zdrojů. V takovém případě by šly využít ekonomické nástroje, jako zdanění aut na úrovni neúnostnosti, povolování koupi auta na základě zásluh či potřeby, nebo by nová auta mohla být dostupná například jen pro vylosované, jak ostatně tento systém již funguje například v Čínském Pekingu. 9 Podle Hardina tato opatření nestačí a je potřeba přijít se cela novým přístupem, proto vytváří etiku záchranného člunu. Země zde představuje skupinu lodí, které člověku v širém moři poskytují nejen prostory pro přežití, ale i pohodlí kulturního zázemí, jež si člověk za dobu své existence vybudoval. Na moři však plují také dvě třetiny lodí, které se rozpadají a jejich posádky tonou. Etika záchranného člunu zde řeší otázku, jak se má k těmto tonoucím postavit osazenstvo luxusních lodí. 8 Erazim Kohák Zelená svatozář, str ihned.cz - Ekonomika,
15 Bohužel je třeba si uvědomit, že je i kapacita luxusních lodí - tedy metaforicky řečeny možnosti vyspělých zemí - omezená a záchrana tonoucích by způsobila zkázu i pro celou loď. Proto etika záchranného člunu vyžaduje trochu darwinovské přežití silnějších, nebo chceme-li uzpůsobenějších. Štědrost povede k tragédii. Proto nepomáhejme nikomu, jen zajistěme, že své výsady užijeme k zachování kulturních hodnot, nejen osobní spotřeby. 10 Hardin považuje skutečnosti snižující počet obyvatel, jako válku, mor, zemětřesení, za požehnání pro přelidněné národy. Každý zachráněný život vede k dalšímu zatížení životního prostředí a znamená zbídačení příštích generací a Zemi jako celku. Na otázku, jestli je tento přístup spravedlivý, Hardin odpovídá, že život spravedlivý není. Je tedy potřeba nastolit vládu pevné ruky, která přestane zachraňovat životy a začne zachraňovat ekosystémy. 10 Erazim Kohák Zelená svatozář, str
16 Subjektivizující strategie Zde se konečně dostáváme k formám, jakými lze ovlivnit naše zásahy do biosféry. Jednou z nich je tzv. hluboká ekologie, se kterou přišel v roce 1973 norský filosof Arne Naess. Hluboká ekologie Tento termín začal Arne Naess používat jako protiváhu k dosavadní mělké (shallow) ekologii. Podle něj se dosavadní pokusy o řešení ekologické krize zabývaly pouze následky lidského jednání a nikoli jeho příčinami. Dosavadní ekologie zůstávala jaksi na povrchu a nešla ke kořenům problému, hlavně proto ji Naess nazval ekologií mělkou. Podle hluboké ekologie je třeba zkoumat lidské postoje, které jsou důvodem ekologické katastrofy. Lidé jsou často přesvědčeni, že za zničené životní prostředí může ekologicky nešetrná, nedokonalá, technika. Podle Naesse je však na vině jedině člověk se svými postoji a jednáním. Řešení ekologické krize nespočívá ve stále dokonalejší technice, nýbrž v méně náročném lidstvu. Naess, ač si toho nejspíš nebyl vůbec vědom, opakoval základy biocentrické etiky, když vyzvedával vnitřní hodnotu všeho bytí samu o sobě a další vědomí pro spolucítění s jinými bytostmi. Naess myšlení hluboké ekologie shrnul do 8 principů: 1) Dobro a rozkvět lidského i mimolidského Života na Zemi mají hodnotu o sobě (jinými slovy vlastní hodnotu, niternou hodnotu). Tato hodnota je nezávislá na užitečnosti mimolidského světa pro lidské účely. 2) Bohatost a rozmanitost životních forem přispívají k uskutečnění těchto hodnot a jsou samy hodnotou o sobě. 3) Lidé nemají právo ochuzovat tuto bohatost a rozmanitost, pokud nejde o zachování života. 4) Rozkvět lidského života a kultur je slučitelný s podstatným snížením lidské početnosti. Rozkvět mimolidského života si vyžaduje takové snížení. 5) Současné lidské zásahy do mimolidského světa jsou nadbytečné a situace se rychle zhoršuje. 6) Proto potřebujeme nové strategie. Tyto strategie ovlivňují základní ekonomické, technologické a ideologické struktury. Následný stav bude do hloubi jiný než dnešní. 7) Ideologická změna sestává hlavně v tom, že si budeme vážit hodnoty života (přebývání v situacích vlastní hodnoty), místo abychom trvali na stále vyšší životní úrovni. Dosáhneme hlubokého vědomí rozdílu mezi hmotnou a duševní velikostí. 16
17 8) Ti, kdo se drží předcházejících bodů, mají povinnost přímo a nepřímo usilovat o prosazení potřebných změn. 11 V praxi hluboká ekologie, resp. její představitelé, podporují decentralizaci, místní autonomii a rozvrácení průmyslu v jeho současné podobě. Podporují tak maximální lokální soběstačnost, jsou proti plýtvání globalizací a ekologickou praxi považují za součást celkového ekologického úsilí. Hlubinná ekologie Pojem hlubinné ekologie je do jisté míry odvozen od Carl Gustav Jungovy hlubinné psychologie, v níž Jung pojednává o kolektivním vědomí a nevědomí. K patologickým jevům zde dochází odcizením vědomí a nevědomých hlubin. Stejně potom hlubinní ekologové považují za kořen ekologické krize naše odcizení od hlubin našeho přirozeného bytí. Podle hlubinné ekologie se člověk svým myšlením, reflexí, vyčleňuje ze základní jednoty našeho života. Svým kritickým rozumem se citově odcizuje všemu bytí, což vede ke tragédii pro člověka, i celou Zemi. Člověk, zajat v rozumu, se proto ocitá v nekonečném kruhu konzumní racionality. 12 V přesvědčení, že rozum je to, co nás odcizuje, hlubinní ekologové v čele s Johnem Seedem přicházejí s příručkou Myslet jako hora, která člověka osvobozuje od individuálního reflektivního sebe-vědomí a učí ho skutečně citovému návratu k původnímu já. V pojetí Johna Seeda já znamená jednotu všeho života. Skrze tento návod člověk prožívá pocit vzniku lidstva a dokonce může prožít i osud chovného zvířete nebo mokřadu zatopeného naftou. Hlubinná ekologie však už dále nezodpovídá kritické otázky, zda je člověk kořistnický a panovačný právě kvůli svému rozumu, nebo zda zatratíme-li rozum, nebude to znamenat nechat člověka na pospas citům, ke kterým zákonitě patří i ty špatné jako hněv, zášť nebo závist..? 11 Erazim Kohák Zelená svatozář, str Erazim Kohák Zelená svatozář, str
18 Ekofeminismus Narozdíl od hlubinné ekologie ekofeminismus nenalézá problém ve všem lidském rozumu, ale specificky v tom mužském. Vychází z feminismu jako z boje za osvobození žen z druhořadého postavení ve společnosti, a to na nejen na základě demokratické rovnoprávnosti. Ono druhořadé postavení feminismus navíc považuje za výraz celkového panského postoje naší společnosti nesoucího s sebou útlak a vykořisťování. Ten ale podle feminismu lidem není přirozený a vstupuje do společnosti až v momentě vzpoury proti matriarchátu. Podle Carla Gustava Junga není lidstvo jednoduše rozdělitelné na muže a ženy. Každý se skládá z mužské a ženské části. Feminismus tak bojuje za osvobození ženskosti v nás všech a při úspěchu poté předpokládá konec všeho útlaku a vykořisťování. Hlavním bodem feminismu pro boj proti panskému postoji je boj proti utlačující patriarchální pojmové soustavě, a to ve 3 jeho rysech, jak je pojímá Karen J. Warrenová. Prvním je hierarchické myšlení, podle kterého máme přirozenou potřebu skutečnosti srovnávat a hodnotit jako lepší a horší. Nejsme schopni přijmout, že jsou jen různé. Příkladem může být britská a kanadská angličtina, jsou různé, ale ani jedna není ta správná. 13 Podobně jsou ženy a muži různí, ne lepší a horší. Druhým rysem útlaku, proti kterému feminismus bojuje je dualismus hodnot, který chápe různé skutečnosti jako nutně nerovné ve své hodnotě. Příkladem je konflikt rozumu a citu. V patriarchálním pojmové soustavě je z páru vždy cennější to mužské, tady rozum. Třetím rysem je pak logika útlaku, která není ospravedlnitelná ani strukturou dávné společnosti lovců, kde ženy zastávaly snad i těžší práci než muži. Je to jen návyk umocněný také celými dějinami filosofie. Ekofeminismus je poté rozšířením boje proti útlaku žen o úsilí za osvobození přírody a zabývá se spojitostí útlaku žen a přírody. 13 Erazim Kohák Zelená svatozář, str
19 Objektivizující strategie Objektivizující strategie se o těch subjektivizujících liší tím, že se zpětně nevztahují k lidským rozhodnutím a snaží se pojmout problematiku ekologie, problém ekologické krize, z hlediska zákonitostí, na kterých se člověk nepodílí a existují bez jeho účasti. Hypotéza GAIA Příkladem objektivizace v ekologii je hypotéza GAIA Sira Jamese Ephraima Lovelocka, se kterou přichází jako s vědeckým výzkumem, kde GAIA, matka Země, značí organismus všeho života. Lovelock byl krom své geochemické profese ekolog kritizující ekoaktivisty a podporující rozvoj jaderné energie. Nezáleželo mu na lidech, ale na zdraví Gaie, nebo slovy Alda Leopolda, na stabilitě, integritě a kráse všeho života na Zemi. V tomto směru zdůrazňuje, že jaderná energie ohrožuje jen skupiny lidí na určitých místech, zatímco alternativní spalování fosilních paliv ohrožuje celou Gaiu. Svými úvahami a studiemi o podobenství, respektive rozdílnosti, životabujné Země, kamenně pusté Venuši a ledového Marsu, Lovelock dospěl k závěru, že se Země chová jako organismus, který pečuje o svou sebezáchovu. Fungují v něm cykly, které propojují Zemi se vším živým organismem. Hypotéza Gaia je modelem planetárního života, ve kterém lidé nehrají nejdůležitější roli. Ačkoli Lovelock dospívá k názoru, že je lidstvo schopné systém autoregulace Země ochromit natolik, že nebude schopná zajistit předpoklady života - navíc k tomu prý dokonce lidstvo spěje - nepovažuje možnost zničení Země lidmi za aktuální. Daleko přítomnější je podle něj ohrožení lidí samotných. Za lidskou činnost vedoucí ke vlastní zkáze považuje zvyšování nároků, které shrnuje ve svých třech C cars, cattle and chainsaws auta, dobytek a motorové pily. Ekologie není otázkou jednání, je jen otázkou poznané nutnosti. Vše je v rukou Gaie jako neviditelné ruky evoluce. Ekologickému osudu nelze čelit, co je, má být. Lidský rozvoj a s ním i devastace krajiny je součástí života Gaie, lze však změnit své osobní jednání a cítění a lze tak žít v harmonii s Gaiou. 19
20 Příroda a lidský živočich Dalším představitelem, který si dělá nárok na objektivní pravdu je Edward Osborne Wilson. Tento biolog, profesor na Harvard University, je považován za zakladatele vědního oboru sociobiologie, ve kterém jde o využití metodologie a poznání z přírodních věd, zejména pak z biologie, v oblasti zkoumaní společnosti. Sociobiologie se snaží o poznání a předpovědi chování organismu a jejich společenství na základě analýzy populací a porozumění projevům chovaní vzniklých evolucí a předávaných pomocí genetického kódu. V jistém smyslu se jedná o nový stupeň etologie Edwarda Nortona Lorenze, která je založena také na evolučním přizpůsobování chování - ne však na jeho genetické podstatě. Ve své knize Rozmanitost života Wilson rozebírá vývoj biodiverzity a její funkce a upozorňuje, že kvůli lidským zásahům v současnosti prožíváme již šesté období prudkého vymírání biologických druhů v historii Země. Z hlediska vývoje Země by tak byl současný stav přirozený. Navíc ale vymírání probíhá několikatisíckrát rychleji, než bylo přirozené před rozvojem lidských civilizací a také mnohokrát rychleji, než je tyto druhy evoluce schopna nahrazovat novými. Wilson poukazuje, že představa, že lidé mohou prosperovat odděleně od zbytku přírody, 14 je zcela iluzorní. Přesto lidstvo živou přírodu hromadně ničí. 15 Podle Wilsona bychom nikdy neměli vědomě dopustit vyhynutí jakéhokoli druhu nebo odrůdy a nejaktuálnějším úkolem lidstva je tak domyslet následky svého počínání. Dosud jsme prý vše nechávali na samoregulačních principech neviditelné ruky přírody, dnes je potřeba přebrat zodpovědnost na sebe. Dle názorů Erazima Koháka je potřeba chápat sociobiologický přínos ekologii jako pokus o pochopení našich přirozených sklonů. Ty však ještě neznamenají jistou předurčenost našeho jednání a neospravedlňují ho. Zdůrazňuje také, že to, co je přirozené, není nutně dobré. Obrazně řečeno to, že jsme se vyvíjeli v polygamní společnosti ještě neospravedlňuje manželskou nevěru. Podobně tak obranný reflex vůči cizímu druhu nebo skupině, který kdysi patřil k pudům sebezáchovy dnes ještě neurčuje diskriminaci nebo rasismus. Sociobiologie nás tak informuje o tom, k čemu máme z naší genetické paměti sklony, nezprošťuje nás však potřeby kriticky zkoumat dopady našeho jednání. Díky získané informovanosti nám ale poznatky sociobiologie poskytují prostor pro sofistikovanější rozhodování v našem, nejen ekologickém, jednání. 14 Wilson op. cit., str Erazim Kohák Zelená svatozář, str
Environmentální (ekologická) etika. VY_32_INOVACE_ZSV3r0119 Mgr. Jaroslav Knesl
Environmentální (ekologická) etika VY_32_INOVACE_ZSV3r0119 Mgr. Jaroslav Knesl Environmentální etika Zabývá vztahem člověka k jeho prostředí K zamyšlení: Co si myslíte o následujícím citátu? Souhlasíte
VíceVýznam ochrany přírody
Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné
VíceProf. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
VíceSedm proroctví starých Mayů
Sedm proroctví starých Mayů První proroctví oznamuje konec současného cyklu. Říká, že od roku 1999 po dalších 13 let se každý člověk nachází v jakémsi zrcadlovém sále, aby ve svém nitru objevil mnohorozměrnou
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Více6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník
Ekosystémy 5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceNÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých
VíceEKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan
škola studijní program ČVUT, Fakulta architektury B 3501 Architektura a urbanismus předmět přednáška přednášející Ekologie I EKOLOGICKÉ SMĚŘOVÁNÍ LIDSTVA Bedřich Moldan podpořeno Evropský sociální fond
VíceNěmecká klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
VíceENVIRONMENTALISTIKA GYM
ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
Více6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník
5. Průřezové téma - ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 6.ročník 7.ročník 8.ročník 9.ročník Ekosystémy les (les v našem okolí; produkční a mimoprodukční významy lesa) pole (změny okolní krajiny vlivem význam způsoby
VíceBIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.
BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,
VíceProhlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV
Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických
VíceBIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI
BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné
Více1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?... 13
OBSAH 1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?.......................... 13 Proč je etika tak sporná'?.................................. 13 Co znamená osobní svoboda'?.............................. 14 Svoboda a spravedlnost....................................
VíceDle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
VíceE L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům
VíceEtika v sociální práci
Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy
VíceCÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU
CÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU Proč vůbec ten zeměpis učíme a k čemu by žáci měli dospět? Jan Hercik, ZS 2018, Katedra geografie PřF UP v Olomouci stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
VíceENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH & ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH & ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování,
VícePsychospirituální transformace 1
Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Upozornění
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Příroda, životní prostředí a jeho ochrana jako ekonomický problém Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VícePákové body Radek Pelánek
Pákové body Radek Pelánek Zdroj Leverage points, Donella Meadows (1997) trochu filosofie, nejen technická věda může hodně záviset na interpretaci doporučuji přečíst si původní zdroj Poznámky aplikace systémového
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
Více1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
VícePřírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti
I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako
VíceUniverzalismus v etice jako problém
VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie
VíceGlobální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru
Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených
VíceÚvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd
Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni
VíceOsobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení
Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Osnova 1. Dva přístupy k osobnímu managementu 2. Hodnoty 3. Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Úkoly
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
VícePlán EVVO ZŠ Heřmanice u Oder na školní rok 2009/2010 Heřmanice u Oder 27.8.2009 Mgr. Moravec Kamil, ředitel ZŠ Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka
VíceÚvod do filozofie Jana Kutnohorská
Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceČlověk a příroda - Zeměpis 7.ročník
rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,
VícePsychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:
VíceNÁŠ SVĚT. 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)
NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Klasifikace předmětů
VíceExistují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy či
Rodinná KBT Vranov 3. 6. 2010 Mgr. Alena Mikulová Motto Existují určité základní principy, působící ve všech lidských interakcích, a pro kvalitní rodinný život je naprosto nezbytné žít s těmito principy
VíceFilosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014
Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická
VíceTeorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D
Teorie a přístupy v SP 8 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D Opakování Jak byste vysvětlili základní principy sociálně ekologické teorie? Kdo je jejím hlavním představitelem? Jak psychosociální
VíceENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST. Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv
ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST Tomáš Hák, Alena Oulehlová, Svatava Janoušková a kolektiv Kniha svým obsahem navazuje na projekt Integrované hodnocení dopadů globálních změn na environmentální bezpečnost České
VíceVY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova
VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština
VíceZdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceNĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE
NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec
Více4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis
4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického
VíceUvědomění ve vztazích - Uvědomění v emocích - Uvědomění v mysli- Uvědomění v srdci - Uvědomění v přijetí, Soucit, Přítomnost
Nacházíme se v nejcennější a nejkrásnější fázi našich životů. Velmi dlouhou dobu jsme se připravovali všemi našimi osudy na tento okamžik, pro který jsme nyní tady. Příležitost k duchovnímu osvobození
VíceTÝMOVÝ VÝSTUP team Dotazník zvládání zátěže
www.tcconline.cz TÝMOVÝ VÝSTUP team Dotazník zvládání zátěže CÍLOVÁ SKUPINA PRO TÝMOVÝ VÝSTUP ČLENOVÉ SKUPINY: bill.smith@example.com (Bill Smith) jack.white@example.com (Jack White) jeremy.johnson@example.com
VíceMaturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018
Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 1. Člověk jako osobnost 2. Učení a komunikace 3. Duševní vývoj osobnosti, poruchy vývoje osobnosti 4. Psychické jevy 5. Člověk ve společnosti 6. Sociální útvary
VíceDějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
Vícea to uvnitř manželství i mimo něj, neboť právě manželství je opevněnou tvrzí vašich budoucích nadějí. Znovu vám všem zde opakuji, že erós nás chce
2. Rodina 17. Vytvářet rodinu Drazí mladí, mějte především velkou úctu ke svátosti manželství. Skutečné štěstí nemůže rodina nalézt, pokud si zároveň manželé nejsou věrní. Manželství je institucí přirozeného
VíceTypické výchovné procesy v rodině
Třetí kapitola Typické výchovné procesy v rodině Jestliže chcete někoho milovat, naučte se nejprve odpouštět. A. V. Vampilov Nyní se podíváme na třetí překážku na cestě k rodinnému štěstí, která spočívá
VíceVÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel Využití ICT při hodinách občanské nauky
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/1. Pozměňovací návrh. Paolo De Castro, Ulrike Rodust, Isabelle Thomas za skupinu S&D
27.4.2015 B8-0360/1 1 Bod odůvodnění C a (nový) Ca. vzhledem k tomu, že téma milánského Expa 2015, které je zaměřeno především na potraviny, zahrnuje rovněž rybolov, jenž stejně jako zemědělství s problematikou
VíceEkologie a environmentalistika
Skripta jsou v tištěné verzi k dispozici ve vědeckých knihovnách ČR a ve vybraných knihovnách vysokých škol a k prodeji na Univerzitě Hradec Královí. Níže je obsah skript a úvod k nim. Ekologie a environmentalistika
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
Více6.30 Ekologický seminář
VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní
VíceMARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ. Radim Bačuvčík
MARKETING NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Radim Bačuvčík Radim Bačuvčík VeRBuM, 2011 2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Recenzovali: prof. PhDr. Dušan Pavlů, CSc. doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. Knihu doporučila
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VíceVize udržitelného města Visions of the Sustainable City. Lubomír Kostroň
Vize udržitelného města Visions of the Sustainable City Lubomír Kostroň Pieter Bruegel Podobenství o slepcích, není o pěších, chodcích, ale o směřování. Lidsky přiměřená rychlost je dána fyziologicky,
VíceKlíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem
VíceTest pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.
Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané
VíceOšetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství
Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí
VíceOchrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata. Ing. Lenka Skoupá
Ochrana zvířat s využitím znalostí etologie - jak zvládnout kontroverzní témata Ing. Lenka Skoupá Právo a zvířata Mezi hlavní orgány ochrany zvířat patří Ministerstvo zemědělství a Státní veterinární správa.
Vícefilosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)
Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceSrdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla!
Srdečně vás všechny vítám na tomto úžasném projektu, po jehož absolvování nebudete věřit, kým jste byla! CO JE PRO VÁS DŮLEŽITÉ! UVĚDOMIT SI, PROČ JSTE ZDE A CO CHCETE VE SVÉM ŽIVOTĚ ZMĚNIT A NA TOM BUDEME
VíceOrganizace letního semestru
Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.
VíceVíra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Ekologická výchova Ročník: 6.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Ekologická výchova Ročník: 6. EV6 Výstupy Učivo Průřezová témata, projektové vyučování přesahy a vazby, mezipředmětové vztahy uvede příklady výskytu
Více1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;
VíceKatedra hydromeliorací a krajinného inženýrství
Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz
VíceKřesťanská sociální etika. M. Martinek
Křesťanská sociální etika Jabok 2008 2008. . Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace 2008. 2 Předmět křesťanská sociální etika Je součástí teologické etiky, která se
VíceVývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti
Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceCharakteristické rysy a základní principy industriální společnosti
Téma 4: Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA s rozšířeným vyučováním informatiky a výpočetní techniky
Školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) (vychází z metodického pokynu MŠMT k zajištění environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty, EVVO, č.j. 167 45/2008-22 ze dne 27.
VíceGLOBALIZACE. Cíle GRV: Postoje a hodnoty
GLOBALIZACE Co aktivita ověřuje: Tato aktivita zjišťuje momentální úroveň znalostí, případně představ žáků o procesu globalizace i o jejich schopnosti analyzovat tento proces z hlediska kladných a záporných
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
VíceCHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová
CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY SPOLEČENSKO-VĚDNÍ SEMINÁŘ Mgr. Alena Říhová Společensko-vědní seminář je volitelný předmět v časové dotaci 1 hodiny týdně.
VíceOdhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
VíceKlíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda
Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost
VícePodpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu
Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
Více