prof. Ing. Jindřich Cigánek,CSc.,doc. Ing. Alois Materna,CSc. L 8 FAST VŠB TU Ostrava BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY LIKVIDACE DOLŮ V BÁŇSKÉ LEGISLATIVĚ
|
|
- Radka Věra Musilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 prof. Ing. Jindřich Cigánek,CSc.,doc. Ing. Alois Materna,CSc. L 8 FAST VŠB TU Ostrava BEZPEČNOSTNÍ ASPEKTY LIKVIDACE DOLŮ V BÁŇSKÉ LEGISLATIVĚ Abstract The article deals with analysis of safety risks related to deep mine liquidation. It analysis causes of 90 registered accidents and compares safety regulations for deep mine liquidation in the United Kingdom, Germany, Poland and the Czech Republic. The analysis of occurrences of a loss showed that mine liquidation is a causative and higly dangerous activity which has resulted in death of 316 workers. The article thus focuses on the safety issue of mine liquidation, which covers choice of suitable filling materials, stability of stowing pillar, designing and safety of barrier objects, use and designing of pit plugs, designing of covering steel-concrete slabs on pit banks, safety of liquidation worwks on gassy mines, removing impacts of minig activities and evaluation of safety regulations for mine liquidation of some countries with highly developed mining industry. 1. Úvod Likvidace hlubinných dolů je poslední fází činnosti dolu, které musí být věnována zvýšená pozornost jak ze strany samých realizátorů likvidace, tak ze strany dozorujících orgánů. Její nekompetentní provedení může způsobit značné materiální ztráty a v mnoha případech i ztráty na lidských životech. Nevhodně a nesprávně uzavřený hlubinný důl navíc představuje trvalé nebezpečí pro své okolí a je trefně přirovnáván k časované bombě pro příští generace. Pro neobyčejnou závažnost této problematiky přistoupil Český báňský úřad k financování výzkumného projektu č , jehož cílem bylo teoretické a laboratorní řešení této náročné problematiky. Konečným cílem pak bylo implementovat výsledky těchto výzkumných prací do stávající báňské legislativy. V tomto příspěvku uvedeme pro informaci alespoň nejdůležitější výsledky tohoto výzkumu. 1.1 Rozbor havarijních událostí Abychom dokumentovali význam potřeby technicky korektního provedení likvidace dolu, a naopak, abychom zdůraznili nebezpečí, vyplývající z nesprávně provedených postupů, provedli jsme následující rozbor. Z technické časopisecké literatury, i z archivních materiálů, jsme na území Evropy zjistili 91 havarijních událostí, souvisejících s nesprávně provedenou likvidací hlubinných dolů. Z rozboru příčin těchto havarijních událostí vyplývá, že plné dvě třetiny havárií jsou vázány na použití nezpevněných zásypových materiálů, které jsou tak hlavním rizikových faktorem. Tab 1. Příčiny havárií Příčina havarijní události 1 Propad povrchu do nezasypané jámy (vznik povrchového kráteru) 2 Vyjetí nezpevněného zásypu do okolních důlních děl % havárií 24 % 31 % Strana 1 (celkem 9)
2 3 Propad povrchového krycího povalu jámy 7 % 4 Různé další příčiny, spojené s použitím 36 % nezpevněných zásypových materiálů 5 Výrony CH 4 a výbuchy třaskavých plynů od frikčních jisker 13% Z posuzovaných havárií bylo 31 % spojeno se ztrátami lidských životů, při kterých zahynulo 316 pracovníků. Přitom je nutno poznamenat, že se nám podařilo zachytit jen menší část skutečného počtu havárií. To proto, že tyto mimořádné havárie nepatří k událostem, kterými by se evropské státy rády chlubily v odborném tisku. 2. Bezpečnostní předpisy pro likvidaci jam Pro mimořádná nebezpečí, vyplývající z nekvalifikovaného provádění likvidace jam, přijaly některé evropské státy s vyspělým hornictvím přísné bezpečnostní předpisy. Zejména bychom chtěli vyzdvihnout bezpečnostní předpisy Spolkové republiky Německo z roku 1979 a Velké Británie z roku Obě směrnice byly později vícekrát novelizovány a upravovány, ale obě původní verze měly mimořádný význam, protože se staly vzorem pro zákonodárství mnoha jiných států. Jejich společným nedostatkem však byla okolnost, že nerozlišovaly jámy podle stupně nebezpečí, jaké představují veřejnému provozu. Mají tak stejně přísné požadavky na jámy, nacházející se uprostřed intravilánu obcí, jako na jámy v opuštěných oblastech, vyhloubených v pevném skalním masivu, které jsou dokonale stabilní i bez výztuže po mnoha staletí. 3. Kategorizace jam Moderní předpisy pro likvidaci jam musí odpovídat stupni ohrožení, jaké tyto jámy představují vůči veřejnému provozu. Dle našeho návrhu je vhodné rozlišovat 5 kategorií ohrožení podle tab. 2. Tab. 2. Kategorizace jam podle stupně ohrožení veřejného provozu Kategorie ohrožení Stupeň ohrožení veřejného provozu Možnost použití nezpevněné základky I. Velký stupeň ohrožení ne II. Střední stupeň ohrožení ne III. Malý stupeň ohrožení ne ano na základě odborného posudku IV. Velmi malý stupeň ohrožení ano V. Bez ohrožení ano Pro zařazení jámy do příslušné kategorie ohrožení jsou rozhodující následující kritéria: 3.1 Kategorie (kvalita) hornin ve kterých je jáma vyhloubena.rozlišují se horniny s velmi vysokou pevností (R1/ > 150 MPa), dále s vysokou pevností (R2/ Strana 2 (celkem 9)
3 MPa), se střední pevností (R3/15 50 MPa), s nízkou pevností (R4/5 15 MPa), a s velmi s nízkou pevností (R4/ <5 MPa). 3.2 Kvalita výztuže (obezdívky) jámy. S ohledem na dlouhodobé působení důlních agresivních vod je pro zařazení jámy do příslušné kategorie důležitá nejen počáteční kvalita použitého stavebního materiálu, ale také jeho odolnost vůči případné agresivitě důlních vod. Evropská norma EN rozlišuje kvalitativní třídy betonu od C 8/10 až po C 100/115. Trvalému působení mírně agresivních důlních vod však odolávají teprve betony třídy C 30/37 a vyšší kvality. Pro agresivnější prostředí je navíc předepsán síranovzdorný cement s předepsaným dávkováním, minimálním vodním součinitelem a s minimální krychelnou pevností. 3.3 Kvalita důlních vod. Již citovaná evropská norma EN rozeznává čtyři kategorie agresivity důlních vod podle tab 3: Tab. 3. Agresivita důlního prostředí Třída XA0 XA1 XA2 XA3 Charakteristika prostředí Neagresivní prostředí Slabě agresivní prostředí Středně agresivní prostředí Vysoce agresivní prostředí Agresivita důlních vod může být zejména síranová (podle obsahu síranů v rozmezí až 6000 mg SO 4 /litr) nebo může být způsobena nežádoucí koncentrací vodíkových iontů (zejména v rudném hornictví). Podle očekávané agresivity důlních vod je také nutné volit materiál pro konstrukci bezpečnostních objektů; definují se požadavky na jeho minimální pevnost, minimální obsah cementu (a jeho kvalitu) a maximální přípustný vodní součinitel, aby bezpečnostní objekty zůstaly trvale stabilní i v důlním agresivním prostředí. 3.4 Plynodajnost. Zařazení jámy do příslušné kategorie nebezpečí ohrožení veřejného provozu významně ovlivňuje exhalace CH 4 nebo jiných nebezpečných plynů. Jednak se tím ovlivňuje vlastní technologie likvidace (nebezpečí exploze metanové směsi důsledkem frikčního jiskření) a jednak zařazení jámy do kategorie ohrožení veřejného provozu. Čím je větší exhalace metanu (nebo jiných nebezpečných plynů), tím vyšší je zařazení jámy do příslušné kategorie ohrožení veřejného provozu. Latentní ohrožení okolí jámy migrací třaskavých nebo jinak nebezpečných plynů přetrvává i po uzavření dolu, protože plyny migrují nejen přes nezpevněný zásyp jámy a přes ponechaná potrubí, ale také na kontaktu horniny a výztuže jámy. 3.5 Vliv polohy. Poloha jámy významně ovlivňuje zařazení jámy do příslušní kategorie ohrožení veřejného provozu. Nejpřísnější požadavky na bezpečnost likvidace klademe na ty jámy, které jsou v intravilánech obcí v blízkosti zástavby a v blízkosti jiné antropogenní činnosti. Bezpečnostní požadavky se mohou přiměřeně zmenšovat na perifériích intravilánu obcí, v blízkosti liniových staveb a sítí všeho druhu, zemědělsky nebo lesnicky obdělávané půdy, až ke zcela opuštěným oblastem. Pro dopravní stavby všeho druhu však platí stejně Strana 3 (celkem 9)
4 přísná kritéria, jako pro jámy umístěné v intravilánech obcí. Propady železnic a dálnic vždy vedly k velkým ztrátám na lidských životech. 4. Časový faktor Projekt likvidace jam musí přihlížet k časovému faktoru - jámy musí zůstat bezpečné i po mnoha stoletích od uzavření Všechna navržená bezpečnostní opatření proto musí přihlížet k důlním podmínkám a musí zajistit patřičnou trvalou kvalitu betonové výztuže a kameniva i po dlouhodobém uložení v agresivním prostředí. Abychom získali představu o vlivu dlouhodobého uložení stavebních materiálů v důlním agresivním prostředí, uložili jsme na půl roku tyto materiály do agresivního 2 prostředí třídy XA3 (6000 mg ) s těmito výsledky, prezentovanými v tab. 4: SO 4 Tab. 4. Degradace materiálů po 6-ti měsících uložení v prostředí XA3 (dle Lukše) Č. vzorku Popis materiálu Počáteční pevnost [ MPa ] Pevnost po půl roce uložení [ MPa] 1 Beton s PC ND III/A 22,5 40,0 25,5 2 Beton v VPC ND III/A 22 48,0 25,1 3 Beton s SPC 53,0 24,9 4 Původní beton 40 let starý 25,6 11,4 5 Popílko-cement 2,70 1,59 6 Kamenivo, vápenec 52,35 21,71 7 Karbonské horniny 47,4 20,89 8 Krystalinikum rudný revír 73,85 16,23 9 Výpěrky z prádla - OKR 29,96 2,97! Výsledky laboratorních měření prokazují mimořádnou devastaci používaných materiálů, uložených v agresivním důlním prostředí. Zodpovědný projektant by proto měl vzít tato zjištění v úvahu a nespoléhat na to, že původní kvalita použitých stavebních materiálů zůstane i v důlních podmínkách konstantní. 5. Jámová zátka ano či ne? Snaha po zlevnění likvidačních prací vede někdy projektanty k návrhu jámových zátek. Jsou to betonové bloky zpravidla budované v nárazištích nejvyšších pater z betonu nejméně třídy C 30/37. Jejich výška se má rovnat jejich šířce a krakorcovité vyložení do patrových překopů má dosahovat poloviny hrubého průměru jámy. Prostor jámy pod zátkou se ponechává nezaložený v původním stavu a prostor jámy nad zátkou se vyplňuje zpevněnou základkou. S přihlédnutím k zjištění, uvedeným v tab. 4., jde však ve většině případů o nebezpečný způsob likvidace jámy. Prostor jámy pod zátkou se časem zaplní agresivní důlní vodou, která degraduje materiál jámové výztuže a časem i materiál samotné zátky. Strana 4 (celkem 9)
5 Za spolupůsobení tlaku bobtnavých jílových vrstev dojde časem k otryskání jámové výztuže a k tvorbě kaverny, do níž se po čase zátka propadne. Tento proces trvá i několik staletí, ale je zcela neúprosný a zákonitý. Dříve či později tak dojde k havárii ústí a použití zátek by proto mělo být omezeno jen na mimořádné odůvodněné případy, v prokazatelně bezpečných podmínkách. 6. Zásypový materiál Bezpečnostní předpisy států s vyspělým hornictvím konsekventně předepisují, aby jámy byly likvidovány zpevněným zásypovým materiálem. Mnohé těžební společnosti však z ekonomických důvodů hledají únikové možnosti, jak tento předpis obejít a jámu zasypat nezpevněným materiálem. V tab. 4 jsme již prokázali nevhodnost tohoto postupu, protože v důlním prostředí bude trvale docházet k degradaci použitého kameniva. Použití nezpevněného zásypového materiálu je zpravidla omlouváno tím, že je doprovázeno stavbou patrových bezpečnostních objektů, zamezujících úniku základkového materiálu do přilehlých důlních prostor (náraží). Mnohokrát se však již prokázalo, že tyto bezpečnostní objekty nejsou dostatečně bezpečné a nejsou zárukou stability zásypu jámy. Hlavní nebezpečí však spatřujeme v existenci původních hrázových objektů, oddělujících opuštěná patra od jámového prostoru. Tyto objekty, odolávající výbuchu třaskavé směsi, totiž neodolají hydrostatickému tlaku stoupajících důlních vod a po destrukci umožní vyjetí zvodnělé základkové směsi do přilehlých prostor. Nebezpečí spočívá v tom, že prudký výtok zvodnělé základky je doprovázen značnými sacími silami podle tab. 5., a zpětnými rázovými silami podle tab. 6., kterým neodolá ústí jámy, takže dochází k jeho zřícení. Tab. 5. Velikost sacích sil při výtoku zvodnělé základky Hloubka jámy Velikost sacích sil h do 100 m 0 h = 100 až 200 m 0,8 (H 100) kpa h více než 200 m 80 kpa Tab. 6. Zpětné rázové síly po výtoku zvodnělé základky Hloubka jámy h do 100 m h = 100 až 200 m h více než 200 m Zpětné rázové síly 4 kpa 0,3 (h 100) kpa 30 kpa Tyto sací zpětné rázové síly jsou jednou z hlavních příčin vzniku nebezpečných ohlubňových kráterů a proto s nimi také musí počítat projektant ohlubňových bezpečnostních povalů při jejich statickém návrhu a dimenzování.. 7. Bezpečnostní ohlubňový poval Při použití nezpevněného zásypu nelze nikdy zcela spolehlivě zaručit, že nedojde k vyjetí zvodnělého materiálu z jámy a k tvorbě povrchových kráterů. Jejich průměr běžně Strana 5 (celkem 9)
6 dosahuje rozměrů 50 až 100 m, a někdy i daleko více. V útrobách těchto kráterů pak někdy končí celé těžní věže, šachetní budovy, stroje, lidé i auta s řidiči. Jedinou ochranou je zakrytí ohlubně likvidované jámy bezpečnostním ocelobetonovým povalem patřičných dimenzí i rozměrů. Tyto povaly se dimenzují na zatížení vlastní tíhou a na nahodilá zatížení osobami a mechanismy (minimálně 33 kpa). Navíce musí vyhovět sacím a rázovým silám podle tab. 5. a 6. Jejich předepsaný minimální rozměr je Dmin 1,5 ( d + 2t), kde d je největší světlý rozměr jámy a t je tloušťka jámového zdiva. (Britské předpisy jsou přísnější a doporučují rozměr 2(d+ 2t); jejich tloušťka vyplyne ze statického posudku a musí být min. z materiálu třídy C 30/37. Ukládají se na samostatný základ, oddilatovaný od jámového zdiva, založený v nezámrzné hloubce (v našich limatických poměrech minimálně 800 mm pod úrovní terénu.). Poval je opatřen uzavíratelným kontrolním otvorem o velikosti min. 600 x 600 mm, s mříží o okatosti 100 x 100 mm. U plynujících jam je také opatřen komínkem pro odvádění škodlivých a nebezpečných plynů. 8. Zásady likvidace plynujících jam Likvidace plynujících jam je navíc doprovázena nebezpečím výbuchu třaskavých plynů od frikčních jisker. Prokázalo se, že pád pískovcového kamene na ocelovou desku z výšky 2 m spolehlivě iniciuje třaskavou směs v deseti případech z deseti pokusů. Proto musí být likvidace plynujících jam prováděna jen za níže uvedených přísných bezpečnostních opatření: Před zahájením sypání se musí zmenšit koncentrace metanu v celé výšce jámy a nesmí nikde překročit 1 % CH m pod ohlubní musí být čidlo se stálou možností kontroly a signalizace překročení tohoto limitu. Jáma musí být účinně větrána tlačným systémem. Lutny musí být perforovány nejmenší otvory pod ohlubní, největší ve spodní části. Jen tak zajištěno větrání po celou dobu zasypávání jámy. Jako poslední se má likvidovat jáma výdušná nebo jáma, která je výdušná přirozeným větráním (tj. s nejvýše položeným ústím.). Co nejdéle se má zachovat průchozí větrání přes likvidovaná patra. Při zvýšených exhalacích se má použít sypání kameniva ve vodním proudu, nebo lépe se mají používat kašovité, cemento-popílkové základkové směsi. Při nejvyšších exhalacích je nutné sypání v inertní atmosféře. Po výbuchu třaskavých plynů při likvidaci dolu Sachsen v SRN ( ) přistoupila spolková vláda k rozsáhlým výzkumům, jejichž rezultátem bylo následující zjištění: pokud intenzita toku kameniva přesáhne hodnotu 2 kg kameniva na 1 m 2 průřezu jámy a sekundu, připadá přibližně 10 m 3 čerstvých větrů na každou tunu sypaného kameniva. Dochází tak kontinuálnímu větrání plynující jámy. Kamenivo se nesmí vysypávat přímo z nákladních aut. Docházelo by tak k pístovému efektu větry by byly zatlačovány do stařin a po dopadu kameniva by opět ze stařin vystupovaly, ale obohacené o metan. Kamenivo se má sypat kontinuálně, bez přerušování. Dopravovat k jámě se má zdálky, pomocí pásových dopravníků, aby se v blízkosti jámy nemuseli pohybovat lidé. Strana 6 (celkem 9)
7 Před zahájením sypání se má pokud možno sejmout šachetní budova a odstrojit mřížoví mezi lezním.oddělením a těžní zátyní. 9. Zvláštnosti likvidace zatopených jam Jámy se mají zásadně likvidovat bezprostředně po ukončení těžby, pokud ještě nejsou zaplaveny důlní vodou. Přesto se však nevyhneme situacím, kdy musíme likvidovat stará a opuštěná důlní díla, anebo jámy z větší části zatopená důlní vodou. Použití zpevněné základky nepřichází v úvahu, protože by při pádu do vody došlo k vymývání hydraulického tmelu. Jediným způsobem relativně bezpečné likvidace je v takovém případě použití štětových bází v nárazištích na všech patrech likvidované jámy, které zamezí vyjetí zvodnělé základky do přilehlých důlních děl v náražích. Štětem rozumíme ostrohranné lomové kamenivo frakce mm, které svou dilatancí zajistí potřebnou stabilitu. Problém však spočívá v tom, že při pádu štětu jámou dochází k degradaci štětu na štěrk, protože se tříští o jámové rozpony (kterých je v jámě několik set). Štěrk není schopen zajistit potřebnou stabilitu báze. Štět je proto nutné usměrnit při pádu asi 3 až 6 m dlouhými svislými deflektory, umístěnými ve středu největší těžní zátyně. Aby se zajistila dlouhodobá stabilita štětové báze, je nutné zajistit splnění těchto podmínek podle obr Štětová báze musí být vytvořena na každém patře likvidované jámy 10.2 Musí být vytvořena spolehlivá výška štětové báze nad příslušným paterem, aby štětová báze byla plně funkční i při poklesu základkového materiálu pod patrem. Tento pokles dosahuje hodnot cca 5 až 7 % výšky založeného úseku, ale může být i větší (známe případy, kdy po dobu 40 let postupně docházelo k pronikání základky do lezního oddělení, původně odděleného mříží). Aby k tomu nedošlo, požaduje se, aby přesah štětové báze nad náražím činil minimálně: Pětinásobek světlého průměru jámy u jam hlubokých do 200 m U jam hlubších než 200 m musí přesah nad patrem P činit ( h 200) 5 + d S [ m], kde P h - hloubka jámy [m] d - světlý průměr jámy [m] S - očekávané sedání níže ležících úseků jámy vyplněných nezpevněným zásypovým materiálem (min 5 % ze l podle obr. 1). Úseky zaplněné štětem se nezapočítávají štět nesedá [m] Varujeme před neuváženou snahou nahradit lomový štět hlušinami z odvalů příslušného dolu kdykoliv k tomu došlo, pak prakticky ve Strana 7 (celkem 9)
8 všech případech došlo také k vyjetí základkové výplně. Lomový štětový kámen je tak pro svou dilatanci pro tento účel nenahraditelný Nezatopený prostor jámy, nacházející se nad nezpevněnou základkou, vždy zaplňujeme zpevněnou základkovou směsí. 10. Závěry I sebezodpovědněji provedená likvidace dolu nemusí být zárukou, že v blízké či daleké budoucnosti nedojde k haváriím ústí likvidované jámy, nebo jejího širšího okolí, popř. zda u plynujících dolů nedojde k výbuchu třaskavé směsi. Na nejbližší okolí jámy proto musí být vyhlášena stavební uzávěra a potenciální investoři by měli být poučeni o nebezpečích, která jsou spojená s danou lokalitou. Mimořádný důraz také klademe na etickou a mravní úroveň projektantů, kteří musí dbát na trvalou bezpečnost likvidovaného dolu a nesmí se nechat zviklat vidinami úspor likvidačních nákladů, docílených na úkor kvalifikovaně provedených likvidačních prací. Těch 316 mrtvých (jen na území Evropy), kteří přišli o život při nesprávně prováděných likvidačních pracích, nechť je nám všem dostatečným poučením. Poděkování: Autoři považují za svou milou povinnost poděkovat Státní báňské správě za finanční podporu, díky níž mohl být řešen tento výzkumný a vývojový projekt. Strana 8 (celkem 9)
9 Obr. 1. Schéma konstrukce štětových bází při likvidaci zatopených jam Strana 9 (celkem 9)
Technologie zásypu hlubokých jam, zatopených důlní vodou
Technologie zásypu hlubokých jam, zatopených důlní vodou Petr Kříž DIAMO, státní podnik odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka, Dolní Rožínka Anotace: Likvidace hlavních důlních děl ústících na povrch v průběhu
VíceSANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček
SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček ÚVOD Území České republiky se vyznačuje bohatou hornickou
Více1.2.102 DOPRAVNÍ CESTY POUŽÍVANÉ PRO PŘEPRAVU VÝBUŠNIN
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 1.2.102 DOPRAVNÍ
VíceSANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ
SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ SANACE ŠTOL V BLÍZKOSTI POVRCHU PROJEKT A REALIZACE ZAJIŠŤOVACÍCH PRACÍ Ing. Alena Orlíková technik bezpečnosti hornické krajiny
VíceATMOGEOCHEMICKÝ PRŮZKUM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
Objednatel: Hutní projekt Ostrava, a.s. Stavba: Město Ostrava Plošná kanalizace Michálkovice Objekt: Posouzení trasy z hlediska nebezpečí výstupu důlních plynů Stupeň: DSP Zakázka: G-3403 Datum: 06/2003
VíceSANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY METANU VE VAZBĚ NA STARÁ DŮLNÍ DÍLA
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin SANAČNÍ A VÝPLŇOVÉ SMĚSI PŘIPRAVENÉ PRO KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY
VíceVliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Stavební zákon
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Vliv legislativy na konkurenceschopnost podniků v těžebním průmyslu Stavební zákon (odvětvová studie č. 22) Zpracováno v rámci projektu Posilování
VíceZmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2. OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč
Zmáhání závalů na stavbě tunelu Jablunkovský č.2 OSTRAVA, 25. ZÁŘÍ 2013 Ing. Petr Středula Ing. Pavel Ďurkáč Mimořádná událost ze dne 15.11 a 17.11.2009 Zával části tunelu v délce 120 m vyraženého primární
VíceSANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM CENTRU MĚSTA FULNEK
Ing. Karel Polach, Ing. Zdeněk Cigler Carbotech-Bohemia s.r.o., Lihovarská 10, 716 04 Ostrava Radvanice, Tel.: 596 232 803 Fax: 596 232 994, E-mail: grouting@carbotech.cz SANACE OPĚRNÝCH ZDÍ V HISTORICKÉM
VíceRizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel,
Rizika po ukončení aktivní těžby černého uhlí Průmyslová krajina 9. diskusní panel, 24. 11. 2016 Clean energy and climate change mitigation globally Green Gas DPB, a.s. Region ovlivněný důsledky hornické
VíceBeton je umělé stavivo (umělý kámen) složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody.
1 Beton je umělé stavivo (umělý kámen) složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody. Může obsahovat povolené množství přísad a příměsí, které upravují jeho vlastnosti. 2 SPECIFIKACE BETONU 3 Rozdělení
VíceZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Fakulta stavební ČVUT v Praze
ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE Ctislav Fiala A418a_ctislav.fiala@fsv.cvut.cz KPG Fakulta stavební ČVUT v Praze ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy základová
VícePokyny pro instalaci
Pokyny pro instalaci Pokyny pro instalaci systému TreeParker říjen 2016 Komponenty systému TreeParker Víko TreeParker Rám (vrchní díl) TreeParker 4 sloupky TreeParker Rám (spodní podstava) TreeParker 2
VíceSTABILITA ZÁSYPU LIKVIDOVANÉ JÁMY VLIV ODTĚŽENÍ STAVEBNÍ JÁMY V JEJÍ BLÍZKOSTI
Prof. Ing. Josef Aldorf, DrSc., Ing. Lukáš Ďuriš VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební, Katedra geotechniky a podzemního stavitelství L. Podéště 1875, 708 00 Ostrava-Poruba, tel., fax: 597 321 944, josef.aldorf@vsb.cz
VíceNOVÉ TYPY UZAVÍRACÍCH HRÁZÍ PŘI UZAVÍRÁNÍ POŽÁŘIŠŤ VE VELKÝCH PROFILECH
Ing.Petr Šelešovský, Ing.Petr Čada, Dr. VVUÚ, a.s., AZL protivýbuchová ochrana tel.: +420 596 252 232, selesovskyp@vvuu.cz, cadap@vvuu.cz NOVÉ TYPY UZAVÍRACÍCH HRÁZÍ PŘI UZAVÍRÁNÍ POŽÁŘIŠŤ VE VELKÝCH PROFILECH
VíceSkladování nádob s plyny
5.6.17.9.3. Skladování nádob s plyny http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/sektory-bozp/skladovania-manipulace-s-materialem/skladovani-nadob-s-plyny Základním předpisem stanovující podmínky skladování
VíceSTABILIZÁT HBZS. Hlavní báňská záchranná stanice Praha a.s. Za opravnou 276/ Praha 5 Motol
STABILIZÁT HBZS Hlavní báňská záchranná stanice Praha a.s. Za opravnou 276/8 151 23 Praha 5 Motol www.hbzs-praha.cz Popílkový stabilizát HBZS (dále jen stabilizát) se vyrábí z fluidního popílku, který
VíceObrázek 1: Havárie zemního a skalního svahu
Zemní tělesa či skalní stěny jsou během své návrhové životnosti namáhány nejrůznějšími erozivními vlivy, které negativním způsobem ovlivňují nejen jejich funkčnost, ale také bezpečnost. Při opomenutí účinků
Více1. Základy plotové konstrukce
BETONOVÉ PLOTY V posledních letech si stále na větší oblibě získávají ploty z betonových štípaných tvarovek a nebo z dutinových betonových tvarovek s povrchem napodobujícím pískovec a nebo jiný kámen.
VíceDEFINITIVNÍ OSTĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB Z HLEDISKA BETONÁŘE
DEFINITIVNÍ OSTĚNÍ PODZEMNÍCH STAVEB Z HLEDISKA BETONÁŘE Ing. Michal Sedláček, Ph.D. Tunelářské odpoledne 3/2011 14.9.2011 NAVRHOVÁNÍ DEFINITIVNÍHO OSTĚNÍ - základní předpisy - koncepce návrhu - analýza
VíceVYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ ROZPTYL GEOMETRICKÝCH PARAMETRŮ OTEVŘENÝCH VÁLCOVANÝCH PROFILŮ SVOČ 2002
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ ROZPTYL GEOMETRICKÝCH PARAMETRŮ OTEVŘENÝCH VÁLCOVANÝCH PROFILŮ SVOČ 22 Vypracoval: Stanislav Vokoun Konzultant: Doc. Ing. Petr Janas CSc.
VíceSTATICA Plzeň, s.r.o. III/1992 Svojšín Oprava opěrné zdi Datum: 12/2013. Technická zpráva OBSAH 1. Identifikace stavby... 3
OBSAH 1. Identifikace stavby... 3 2. Konstrukční systém stavby... 3 2.1. Gabionová část... 3 2.2. Část z bednících dílců... 3 3. Navržené výrobky, materiály a konstrukční prvky... 4 4. Hodnoty zatížení
VíceSTAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) BETON umělé stavivo vytvořené ze směsi drobného a hrubého kameniva a vhodného pojiva s možným obsahem různých přísad a příměsí
VícePROBLEMATIKA DEVASTACE VÝZTUŽE AKUMULAČNÍCH ZÁSOBNÍKŮ DOPRAVOU TĚŽIVA
Ing. Jiří Martinčík Geoengineering, spol.s r.o., Korunní 32, 708 00 Ostrava Mar. Hory tel.: 596 624 091, fax: 596 615 889, e mail: jiri.martincik@geoengineering.cz PROBLEMATIKA DEVASTACE VÝZTUŽE AKUMULAČNÍCH
VíceNakládání s těžebním odpadem - zákon č. 157/2009 Sb., Ing. Petr Kastner Český báňský úřad
Nakládání s těžebním odpadem - zákon č. 157/2009 Sb., Ing. Petr Kastner Český báňský úřad Směrnice EP a Rady 2006/21/ES transpozice směrnice 2006/21/ES Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem
Více9. cvičení. Demolice. Trhací práce na lomech
9. cvičení Demolice Trhací práce na lomech Demolice Demolice Obecné vzorce pro výpočet destrukce Konstrukce z prostého betonu nebo zdiva Q = ( w 2 + w) c t kde Q hmotnost nálože [kg] w záběr nálože [m]
VíceDEŠŤOVÁ KANALIZACE. Technická zpráva. Vypracoval: Ladislav Škůrek. Kontroloval: Ing. Radomír Baršč
DEŠŤOVÁ KANALIZACE Technická zpráva Vypracoval: Ladislav Škůrek Kontroloval: Ing. Radomír Baršč Datum: 15.7.2015 1 Obsah 1. ÚVOD 3 2. NAVRŽENÉ ŘEŠENÍ 3 2.1. Dešťová kanalizace 3 2.2. Odvodňované plochy
VíceOBJEKTY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
Položka Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, email: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.401 OBJEKTY
VíceHAVÁRIE PŘI RAŽBĚ KOLEKTORU VODIČKOVA V PRAZE
Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra geotechniky Prof. Ing. Jiří Barták, DrSc. HAVÁRIE PŘI RAŽBĚ KOLEKTORU VODIČKOVA V PRAZE TD 3-11/2010 CTA ITA/AITES Přehled devíti očividných neúspěchů podzemního
VíceNádrže F-Line. Technická dokumentace Podzemní nádrž F-Line
Nádrže F-Line Technická dokumentace Podzemní nádrž F-Line Technická dokumentace Podzemní nádrž F-Line Obsah 1. Místo usazení nádrže...2 2. Usazení...3 3. Postup usazení...4 4. Hlavní rozměry a pozice základních
VíceRekonstrukce komunikace Ul. Prostřední Změna 01 SO.101 Vozovka
Technická zpráva 013/11-P.C.1.1 Změna 01 ke změně 01 realizační dokumentace stavby (RDS) akce : Rekonstrukce komunikací v ul. a v ul. Podháj, pro stavební objekt SO.101 Vozovka, v ul., v Hostinném, okr.
VíceC. Stavební část. Chodníky podél silnice II/453 v obci Heřmanovice - I. etapa TECHNICKÁ ZPRÁVA C-101 D S P
C. Stavební část Změny c b a Navrhl / vypracoval Ing. NOVÁK Zbyněk Obec : Objednatel : Akce : Příloha : HEŘMANOVICE Zodp. projektant Ing. NOVÁK Zbyněk Kraj : Chodníky podél silnice II/453 v obci Heřmanovice
VíceZŠ Na Líše 936/16, P4, k.ú. Michle -
DESIGN BY ing.arch. Stojan D. PROJEKT - SERVIS Ing.Stojan STAVEBNÍ PROJEKCE INVESTOR MČ Praha 4 Táborská 350/32, Praha 4 KONTROLOVAL ODP.PROJEKTANT Ing. Stojan Z. Ing. Stojan Z. MÍSTO STAVBY Na Líše 936/16,
Více2 Kotvení stavebních konstrukcí
2 Kotvení stavebních konstrukcí Kotvení stavebních konstrukcí je velmi frekventovanou metodou speciálního zakládání, která umožňuje přenos tahových sil z konstrukce do horninového prostředí, případně slouží
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VíceVÝROBA BETONU. Copyright 2015 - Ing. Jan Vetchý www.mct.cz
Tato stránka je určena především pro drobné stavebníky, kteří vyrábějí beton doma v ambulantních podmínkách. Na této stránce najdete stručné návody jak namíchat betonovou směs a jaké zásady dodržel při
VícePŘEDPROJEKČNÍ PŘÍPRAVA SANACE TUNELU
Ing.Rudolf Ziegler Minova Bohemia s.r.o, Lihovarská 10, 716 03 Ostrava Radvanice, tel.: +420 596 232 801, fax: +420 596 232 944, email: rudolf.ziegler@minovaint.com PŘEDPROJEKČNÍ PŘÍPRAVA SANACE TUNELU
VícePROJEKTOVÁ DOKUMENTACE
Sanace kaple Navštívení Panny Marie, Hostišová okr. Zlín ZADAVATEL ZHOTOVITEL Obecní úřad Hostišová 100 763 01 Mysločovice ING. JOSEF KOLÁŘ PRINS Havlíčkova 1289/24, 750 02 Přerov I - Město EVIDENČNÍ ÚŘAD:
VícePohled na investiční záměr využití ploch postižených důlní činností ve vztahu k zajištění starých důlních děl
Pohled na investiční záměr využití ploch postižených důlní činností ve vztahu k zajištění starých důlních děl Příklad: Rozvojová zóna Hrušov, Ostrava Pohled na investiční záměr využití ploch postižených
VícePODZEMNÍ NÁDRŽ NEPTUN NÁVOD K INSTALACI
PODZEMNÍ NÁDRŽ NEPTUN NÁVOD K INSTALACI 2017-06 Technické změny vyhrazeny. OBSAH 1 ÚČEL A POUŽITÍ... 3 1.1 JÍMKY NA DEŠŤOVÉ VODY... 3 1.2 JÍMKY NA SPLAŠKOVÉ VODY (ŽUMPY)... 3 2 TECHNICKÉ PARAMETRY... 3
VíceNávrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot
Návrh složení cementového betonu. Laboratoř stavebních hmot Schéma návrhu složení betonu 2 www.fast.vsb.cz 3 www.fast.vsb.cz 4 www.fast.vsb.cz 5 www.fast.vsb.cz 6 www.fast.vsb.cz Informativní příklady
VíceRekonstrukce dálnice D1 - podkladní vrstvy Ing. Jaroslav Havelka, TPA ČR, s.r.o.
Rekonstrukce dálnice D1 - podkladní vrstvy Ing. Jaroslav Havelka, TPA ČR, s.r.o. 22. 11. 2016 Důvody vedoucí k modernizaci Poruchy cementobetonového krytu vozovky Horizontální i vertikální posuny desek
VíceSOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA - B.1. HG partner s.r.o. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Část:
Investor: Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 07/2014 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: Část:
VíceTECHNICKÝ LIST Opěrné stěny GREFA T a L
TECHNICKÝ LIST Opěrné stěny GREFA T a L Specifikace Opěrné stěny jsou průmyslově vyráběny z železobetonu. Základem použitého betonu je cementová matrice, plnivo (kamenivo) a voda. Dále jsou obsaženy modifikační
VíceSMÍŠENÁ STEZKA ŠTERNBERK BABICE SO 01, SO 02, SO 03
REGIONÁLNÍ AGENTURA PRO ROZVOJ STŘEDNÍ MORAVY MĚSTO Š T E R N B E R K SMÍŠENÁ STEZKA ŠTERNBERK BABICE SO 01, SO 02, SO 03 DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ V PODROBNOSTECH PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY ZPRACOVATEL:
VíceTECHNOLOGICKÉ ZÁSADY VÝSTAVBY ZE SYSTÉMU K SUCHÉMU ZDĚNÍ PLAYBLOK
TECHNOLOGICKÉ ZÁSADY VÝSTAVBY ZE SYSTÉMU K SUCHÉMU ZDĚNÍ PLAYBLOK 1) Tvarovky jsou díky své rozměrové přesnosti určeny ke zdění na sucho, bez nutnosti použití malty, lepidla či jiného tmelu. Spáry jsou
VíceDOKUMENTACE. ZASKLENÍ LODŽIÍ (panelový obytný objekt typu T-06B) THERMALUX BEZRÁMOVÝ. Mandysova Hradec Králové. Vlastníci bytových jednotek
DOKUMENTACE NÁZEV AKCE : ZASKLÍVACÍ SYSTÉM : OBJEKT : INVESTOR : ZASKLENÍ LODŽIÍ (panelový obytný objekt typu T-06B) THERMALUX BEZRÁMOVÝ Mandysova 1301 1308 Hradec Králové Vlastníci bytových jednotek ZHOTOVITEL
VíceTECHNOLOGICKÉ ZÁSADY VÝSTAVBY ZE SYSTÉMU SUCHÉMU ZDĚNÍ LIDOVKA
TECHNOLOGICKÉ ZÁSADY VÝSTAVBY ZE SYSTÉMU SUCHÉMU ZDĚNÍ LIDOVKA 1) Tvarovky jsou díky své rozměrové přesnosti určeny ke zdění na sucho, bez nutnosti použití malty, lepidla či jiného tmelu. Spáry jsou tvořeny
VíceMateriál musí být zakryt v den instalace.
Funkce Používá se ve stavebnictví za účelem separace, filtrace a ochrany. Přesnější informace jsou uvedeny níže v kapitole použití. Vysoká pevnost a propustnost vody; Separační Zabraňuje mísení konstrukčních
VíceCvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem
2.5 Příklady 2.5. Desky Příklad : Deska prostě uložená Zadání Posuďte prostě uloženou desku tl. 200 mm na rozpětí 5 m v suchém prostředí. Stálé zatížení je g 7 knm -2, nahodilé q 5 knm -2. Požaduje se
VíceČOV Sněžné Intenzifikace a doplnění kanalizace, DPS SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 OBSAH: 1. URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ... 3 2. MECHANICKÁ ODOLNOST A STABILITA... 5 3. POŽÁRNÍ BEZPEČNOST... 5 4. HYGIENA, OCHRANA ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO
VíceUživatelská příručka. MS - 02
ZAM - SERVIS s. r. o. KŘIŠŤANOVA 1116/14, 702 00 OSTRAVA 2 Uživatelská příručka. MS - 02 č. 206 15 Tato uživatelská příručka obsahuje: Návod pro montáž, instalaci, uvedení do provozu, používání, k obsluze,
Více14/7.2 RAŽENÉ PODZEMNÍ STAVBY
STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ DETAILY V OBRAZE Část 14, Díl 7, Kapitola 2.1, str. 1 14/7.2 RAŽENÉ PODZEMNÍ STAVBY 14/7.2.1 KONVENČNÍ METODA RAŽBY Konvenční metodou ražby rozumíme především tzv. Novou rakouskou
VíceGRANISOL. Dekorativní vymývané betonové plochy.... inspirace přírodou
GRANISOL Dekorativní vymývané betonové plochy... inspirace přírodou GraniSol je unikátní systém provádění dekorativních betonových ploch s vymývaným povrchem, který zvýrazní přírodní charakter použitého
VíceIng. Petr Šelešovský, Ing. Robert Pilař V 6. VÝSLEDKY PROJEKTŮ VaV ČBÚ UPLATNĚNÉ V PRAXI
Ing. Petr Šelešovský, Ing. Robert Pilař V 6 VVUÚ, a.s. Ostrava - Radvanice VÝSLEDKY PROJEKTŮ VaV ČBÚ UPLATNĚNÉ V PRAXI Abstrakt Jsou prezentovány poznatky z řešení projektů VaV ČBÚ P.č. 48-06 s názvem
VíceSOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Identifikační údaje: Název akce: Splašková kanalizace Trojanovice Investor: Katastrální území: Obec Trojanovice Trojanovice Katastrální úřad: Pozemkový úřad: Stavební úřad: Pověřený
VíceIng. Jaroslav Marek HOCHTIEF VSB a.s. Květen Kontrola jakosti: ZDĚNÉ KONSTRUKCE
Ing. Jaroslav Marek HOCHTIEF VSB a.s. Květen 2006 Kontrola jakosti: ZDĚNÉ KONSTRUKCE Sjednocení technických požadavků na stavební výrobky CPD (Construction Products Directive) ČSN a ČSN EN CPD Tech. spec.
VíceTECHNICKÁ A PRŮVODNÍ ZPRÁVA
TECHNICKÁ A PRŮVODNÍ ZPRÁVA Dokumentace pro provádění stavby (RDS) Zjednodušená projektová dokumentace OBSAH TECHNICKÉ ZPRÁVY 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 1 2. ÚVOD... 2 2.1 Všeobecně... 2 2.2 Výchozí podklady...
VíceGEOTEXTILIE VE STAVBÁCH POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
GEOTEXTILIE VE STAVBÁCH POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ J a n V a l á š e k a T a d e á š Z ý k a, J U T A a. s. D a t u m : 28. 11. 2018 Umístění geotextilií v konstrukci Funkce geotextilií Typy geotextilií Umístění
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu
GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu Název úkolu : Krchleby, rekonstrukce mostu ev. č. 18323-1 (most přes Srbický potok) Číslo úkolu : 2014-1 - 072 Odběratel
VícePREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení
PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ A STŘEŠNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení STROPNÍ KERAMICKÉ PANELY POD - Stropní panely určené pro stropní a střešní ploché konstrukce, uložené na zdivo, průvlaky nebo do přírub ocelových
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Spolehlivost nosné konstrukce Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí ezní stav únosnosti,
VíceVII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ
VII. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Horninové prostředí jako jedna ze základních složek životního prostředí ovlivňuje svojí stavbou a vlastnostmi využití řešeného území prostřednictvím těchto faktorů: zdroje
VíceMetody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti. Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D.
Metody diagnostiky v laboratoři fyzikální vlastnosti Ing. Ondřej Anton, Ph.D. Ing. Petr Cikrle, Ph.D. OBSAH Vzorky betonu jádrové vývrty Objemová hmotnost Dynamické moduly pružnosti Pevnost v tlaku Statický
VíceK133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku
K133 - BZKA Variantní návrh a posouzení betonového konstrukčního prvku 1 Zadání úlohy Vypracujte návrh betonového konstrukčního prvku (průvlak,.). Vypracujte návrh prvku ve variantě železobetonová konstrukce
VíceWiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi. Školení DEKSOFT Tepelná technika
WiFi: název: InternetDEK heslo: netdekwifi Školení DEKSOFT Tepelná technika Program školení 1. Blok Legislativa Normy a požadavky Představení aplikací pro tepelnou techniku Představení dostupných studijních
VíceN o v é p o z n a t k y o h l e d n ě p o u ž i t í R o a d C e m u d o s m ě s í s t u d e n é r e c y k l a c e
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ v PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ - ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ Katedra silničních staveb Thákurova 7, PSČ 116 29 Praha 6 ODBORNÁ LABORATOŘ OL 136 telefon 224353880 telefax 224354902, e-mail:
VíceZAM-SERVIS s.r.o. Křišťanova 1116/14 Ostrava-Přívoz Uživatelská Příručka PLOVÁKOVÝ SNÍMAČ HLADINY FS1. č
Uživatelská Příručka PLOVÁKOVÝ SNÍMAČ HLADINY č. 201 29 Tato uživatelská příručka obsahuje: Návod pro montáž, instalaci, uvedení do provozu, k použití, k obsluze, nastavování, údržbu a servis, demontáž,
VíceSouhrnná technická zpráva
Souhrnná technická zpráva a) Zhodnocení staveniště, včetně vyhodnocení současného stavu, měření a průzkumů a začlenění jejich výsledků do projektové dokumentace: Lokalita je vymezena ulicí Masarykova,
VíceNávod pro montáž i údržbu
mail@graf.info GRAF Návod pro montáž i údržbu Vsakovací tunel Vsakovací tunel 00l Příslušenství: Spojovací prvky (6 kusů) Geotextílie Nad všemi body v tomto montážním návodu musí být dohled za všech okolností.
VíceOšetřování betonu. Ing. Vladimír Veselý. Moderní trendy v betonu III. Provádění betonových konstrukcí Praha
Ošetřování betonu Ing. Vladimír Veselý OSNOVA Proč ošetřovat beton Kdy s ošetřováním začít Jak ošetřovat Jak dlouho ošetřovat Betonáž za nízkých teplot Betonáž v létě Nejčastější chyby Závěrem Proč ošetřovat
VíceVYUŽITÍ PAŽÍCÍCH ROHOŽÍ S NÁVLEKEM PRO DOTĚSNĚNÍ STROPNÍ ČÁSTI STYKU PORUB-CHODBA PŘI LIKVIDACI PORUBU V 8. KŘE DOBÝVACÍHO PROSTORU LAZY
Ing. René Girtler-vedoucí větrání Ing. Miroslav Konečný vedoucí ZBZS OKD,a.s., vnitřní organizační složka nezapsaná v obchodním rejstříku, Důl Lazy 735 12 Orlová Lazy, č.p.605 Telefon: 00420/596 51 17
VíceMontážní návod DITON WALL
Montážní návod DITON WALL DITON KÁMEN WALL I, II, III, IV, V DITON STŘÍŠKA WALL I, II, III b DITON STŘÍŠKA WALL III a DITON SLOUPEK WALL Technický výkres výrobní rozměry (mm) KÁMEN WALL I, II, III, IV,
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceSpárování drenážovaných a vysoce zatížených venkovních kamenných dlažeb
Zásady Zpevňování povrchů silnic, cest a ploch dlažebními kostkami nebo deskami patří k nejstarším stavebním technikám. Používá se hojně i v současnosti v silničním a cestním stavitelství. Při projektování
VícePOUŽITÍ CEMENTOVÉ SMĚSI WILFOAM K JAKO ZÁKLADKOVÉHO POLŠTÁŘE PŘI STAVBĚ KŘÍŽE NA DOLE DARKOV.
Čempel Milan Ing., OKD,a.s, vnitřní organizační složka nezapsaná v obchodním rejstříku: Důl Darkov, 735 02 Karviná-Doly, č.p.2179 Tel: 59 646 2080, E mail: cempel@pons.darkov.cz Šebesta Jiří Ing., Minova
VíceHYDROTECHNICKÝ VÝPOČET
Výstavba PZS Chrást u Plzně - Stupno v km 17,588, 17,904 a 18,397 SO 5.01.2 Rekonstrukce přejezdová konstrukce v km 17,904 Část objektu: Propustek v km 17,902 Hydrotechnický výpočet HYDROTECHNICKÝ VÝPOČET
VíceKOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE E. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY
REGIONÁLNÍ AGENTURA PRO ROZVOJ STŘEDNÍ MORAVY O B E C D O L A N Y KOMPLEXNÍ REVITALIZACE VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ VE VÉSCE E. ZÁSADY ORGANIZACE VÝSTAVBY DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVEB ZPRACOVATEL: STAVEBNÍK:
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA DEŠŤOVÁ KANALIZACE A DRENÁŽ. zak. č.141/10/2011. 739 91 Jablunkov. Písečná 42 739 91 Jablunkov IČ: 70632430 DIČ: CZ70632430
zak. č.141/10/2011 ZNALECTVÍ, PORADENSTVÍ, PROJEKČNÍ STUDIO TECHNICKÁ ZPRÁVA DEŠŤOVÁ KANALIZACE A DRENÁŽ Název stavby: Místo stavby: Investor: Zhotovitel projektových prací: Rekonstrukce Kulturního domu
VíceVYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY. ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR
VYZTUŽOVÁNÍ STRUKTURY BETONU OCELOVÝMI VLÁKNY Karel Trtík ČVUT Fakulta stavební, katedra betonových konstrukcí a mostů, Thákurova 7, 166 29 Praha 6, ČR Abstrakt Článek je zaměřen na problematiku vyztužování
VícePožární odolnost v minutách 15 30 45 60 90 120 180 1 Stropy betonové, staticky určité 1),2) (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 REI 60 10 1)
Tabulka 2 Stropy Požární odolnost v minutách 15 30 45 90 1 1 Stropy betonové, staticky určité, (s ustálenou vlhkostí), bez omítky, druh DP1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 Desky z hutného betonu), výztuž v
VíceLité izolační pěnobetony. Izolují, vyplňují, vyrovnávají
Lité izolační pěnobetony Izolují, vyplňují, vyrovnávají POROFLOW POROFLOW je ideální materiál k přípravě spolehlivých podkladních vrstev podlah a plochých střech, ke stabilizaci bazénů a jímek, vyplnění
VíceZahlazování následků po úpravnické činnosti v lokalitě Příbram Březové Hory
Zahlazování následků po úpravnické činnosti v lokalitě Příbram Březové Hory Po první světové válce v provozu pouze úpravna Březové Hory -Důl Vojtěch s úpravnou - rok 1914 Rok 1916 - v pozadí stará gravitační
VíceObr. 1 3 Prosakující ostění průzkumných štol.
VYUŽITÍ CHEMICKÝCH INJEKTÁŽÍ PRO RAŽBU KRÁLOVOPOLSKÉHO TUNELU JIŘÍ MATĚJÍČEK AMBERG Engineering Brno, a.s. Úvod Hlavní důvody pro provádění injektáží v Královopolském tunelu byly dva. V první řadě měly
VíceOvěření některých kritérií pro nestmelené směsi za účelem otevření cesty k lepšímu využití místních materiálů a méně hodnotného kameniva
Ověření některých kritérií pro nestmelené směsi za účelem otevření cesty k lepšímu využití místních materiálů a méně hodnotného kameniva Ing. Jan Zajíček 22.11.2016 Úvod Možnosti využití méně hodnotného
VícePREFABRIKOVANÉ STROPNÍ SYSTÉMY. Inteligentní řešení
PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ SYSTÉMY Inteligentní řešení 1 STROPNÍ KERAMICKÉ PANELY POD Použití a konstrukce: - Stropní panely určené pro stropní a střešní ploché konstrukce, uložené na zdivo, průvlaky nebo
VíceIng. Maša Miroslav Železnohorská 1029, Chotěboř, PSČ 583 01 tel. 603 180 286
tel. 603 180 286 DEMOLICE UHELNY U MŠ SVOJSÍKOVA, STAVEBNÍ ÚPRAVY A KANALIZAČNÍ PŘÍPOJKA PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Přehledná situace 1:10000
VíceTVAROVKY PRO ZTRACENÉ BEDNĚNÍ
Betonové tvarovky ztraceného bednění jsou podle platných předpisů betonové dutinové tvarovky určené ke stavbě stěn a příček za předpokladu, že budou dutiny vyplněny betonovou nebo maltovou výplní. Betonové
VíceStěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.
Stěnové nosníky Stěnový nosník je plošný rovinný prvek uložený na podporách tak, že prvek je namáhán v jeho rovině. Porovnáme-li chování nosníků o výškách h = 0,25 l a h = l, při uvažování lineárně pružného
VíceIng. Lukáš Snopek,Ing. Václav Dorazil V 6 PODPATROVÉ DOBÝVÁNÍ V OSTRAVSKO-KARVINSKÉM REVÍRU
Ing. Lukáš Snopek,Ing. Václav Dorazil V PODPATROVÉ DOBÝVÁNÍ V OSTRAVSKOKARVINSKÉM REVÍRU Anotace Příspěvek přibližuje užití podpatrového dobývání v Ostravskokarvinském revíru (OKR), zejména jeho výhody
VíceBETONOVÉ OBRUBNÍKY A ŽLABY
Podle normy EN 1340 jsou betonové obrubníky prefabrikované betonové dílce určené k oddělení povrchů ve stejné výškové úrovni nebo v různých úrovních, které poskytují: fyzikální nebo vizuální rozlišení
VícePROBLEMATIKA SANACE ZLATOHORSKÉHO RUDNÍHO REVÍRU
Ing. Vladimír Vranka 1) Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D. 2 Z 14 1) Diamo, s.p., o.z. GEAM, středisko RD Jeseník, 793 76 Zlaté Hory 2) Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava, Studentská 1768, 708 00 Ostrava -
VíceČESKÝ BÁŇSKÝ ÚŘAD. č. 44/1988 Sb.
ČESKÝ BÁŇSKÝ ÚŘAD Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zák. ČNR č. 541/1991 Sb., zák. č. 10/1993 Sb., zák. č. 168/1993 Sb., zák. č. 132/2000 Sb., zák. č. 258/2000 Sb.,
VícePrincipy navrhování stavebních konstrukcí
Pružnost a plasticita, 2.ročník bakalářského studia Principy navrhování stavebních konstrukcí Princip navrhování a posudku spolehlivosti stavebních konstrukcí Mezní stav únosnosti, pevnost stavebních materiálů
VíceBETOCRETE - řada C. Hydroizolace ve vnitřní struktuře betonu
Stavitelství silnic a kolejových tratí Opravy betonových konstrukcí Vodní nádrže a kanalizace Ochrana povrchu RETHMEIER - Technologie pro lepší beton BETOCRETE - řada C Hydroizolace ve vnitřní struktuře
VícePROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ doc. Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Fakulta strojní, VŠB TU Ostrava 1. Úvod Snižování spotřeby fosilních paliv a snižování škodlivých emisí vede k
VíceStarý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)
J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu
VíceTechnický dokument. Použití spojovacích můstků na epoxidové bázi. DRIZORO CZ, s.r.o.
Technický dokument Použití spojovacích můstků na epoxidové bázi DRIZORO CZ, s.r.o. Obsah ÚVOD... 3 KOMPONENTY A SMĚS... 3 APLIKACE A SPOTŘEBA... 4 PŘIPOMÍNKY... 4 PREFABRIKOVANÉ BETONY... 5 ŘADA VÝROBKŮ
VíceSTABILIZACE TERÉNU V OKOLÍ STARÝCH DŮLNÍCH DĚL
Ing. Jiří Koníček Email: jiri.konicek@dpb.cz STABILIZACE TERÉNU V OKOLÍ STARÝCH DŮLNÍCH DĚL 1 Úvod do problematiky Pozůstatkem historické i novodobé těžby černého uhlí v Ostravsko Karvinském regionu je
VíceF1. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ)
F1. DOKUMENTACE STAVBY (OBJEKTŮ) Dokumentace objektů a provozních souborů stavby se zpracovává pro jednotlivé objekty nebo provozní soubory samostatně v členění: Stavba je členěna na tyto stavební objekty:
Více