4. 2. Rozdělení klimatu ČR podle Langova dešťového faktoru - DF h DF = velmi vlhká oblast suchá oblast přechodná oblast

Transkript

1 75/Klimatologie věda o podnebí Země zjednodušeně věda o počasí podnebí je výsledkem změn (tepelných, světelných, vlhkostních, tlakových aj.), podmíněných postavením země k slunci a závisí zejména na zeměpisné šířce, rozšíření souší a moří, na nadmořské výšce apod. Podnebí (klima) = dlouhodobý režim počasí, průměrné hodnoty meteorologických prvků zjišťované po dlouhé časové období (nejméně 10 let, zpravidla let) Rozdělení klima (klima je středního rodu, 2. p. klimatu) podle zeměpisné šířky: > polární, chladné, mírné, subtropické a tropické pásmo podle vzdálenosti od moře: > přímořské (maritimní): větší oblačnost, vyšší úhrn srážek, menší výkyvy teplot > suchozemské (kontinentální): menší oblačnost, menší úhrn srážek, větší výkyvy teplot podle nadmořské výšky: > se stoupající výškou ubývá teploty přibližně na 100 m o 0,6 C (v létě o 0,7 C, v zimě o 0,44 C) > změna teploty je nepřímo úměrná masivnosti pohoří, rozsáhlá pohoří vystavují slunečnímu záření velké plochy a teploty s výškou ubývá pomaleji než v izolovaných horách > jižní expozice mají studenější zimu a teplejší léto než expozice severní > střídání lesních společenstev (lesní vegetační stupně) > klima nížin: dopadající záření méně intenzivní, v ovzduší více nečistot, delší léto, menší úhrny srážek > klima podhůří > klima hor: intenzivnější záření, čistší ovzduší, krátké léto, větší úhrny srážek > klima velehor podle půdního krytu: > pouštní, stepní, lesní klima podle množství srážek: > suché (aridní), vlhké (humidní), sněhové (nivální) klima podle velikosti území: > makroklima: klima velkých územních celků (kontinenty, oceány či jejich části apod.) > mezoklima: klima menších územních celků (města, údolí, hory) > místní klima: klima částí měst, místní krajina > mikroklima: např. klima lesního porostu apod Rozdělení klimatu ČR podle Langova dešťového faktoru - DF h DF = t ( pr) h průměrný roční úhrn srážek > t(pr) průměrná roční teplota (náhrada obtížně měřitelného, ale přesnějšího výparu) Hodnota Langova dešť. faktoru méně než 60 Typ klimatu velmi suchá oblast suchá oblast přechodná oblast vlhká oblast více než 100 velmi vlhká oblast

2 76/Klimatologie Charakteristika dní s určitou extrémní teplotou > ledový den: maximální teplota < 0 C > mrazový den: minimální teplota < nebo = 0 C > letní den: maximální teplota > nebo = 25 C, minimální teplota > 0 C > tropický den: maximální teplota > nebo = 30 C, minimální teplota > 0 C > tropická noc:minimální teplota > nebo = 20 C Box Přírodní oblasti země rovníkový (ekvatoriální) pás od rovníku k 10 sev. a jižní zem. šířky rovníková vzduchová hmota průměrná teplota C, úhrn srážek mm atmosférické srážky mají bouřkový charakter, nad pevninou prší odpoledne, nad oceány v noci vždyzelené tropické deštné lesy rozšířeny ve třech oblastech: jihoamerické (Amazonka, Orinoko),africké (Kongo, Zair), indomalajské (Indonésie, Nová Guinea, Zadní Indie) podrovníkový (subekvatoriální) pás na sever a jih od rovníkového pásu ke 20 sev. a jižní zem. šířky střídají se období vlhka (letní monzuny) s obdobími sucha (vane suchý tropický vzduch) tropické střídavě vlhké lesy opadavé lesy, monzunové oblasti přední a zadní Indie vnější tropické pásy sev. a jižní zem. šířky, úhrn srážek menší než 100 mm suchý tropický vzduch, kolísání teplot savany travnaté a křovinaté porosty se skupinami stromů se silnou kůrou a širokými korunami polopouště a pouště oblasti kolem obratníků, asi 1/3 souše, výpar vody značně převyšuje roční úhrn srážek subtropické pásy sev. a jižní zem. šířky vždyzelené tvrdolisté lesy a křoviny mírné pásy od 40 zem. šířky k polárnímu kruhu polární vzduch, střídání 4 ročních období stepi a lesostepi menší úhrn srážek lesy mírného pásu alespoň 500 mm srážek listnaté lesy, smíšené až jehličnaté lesy, jehličnaté lesy (tajga) subarktický a subantarktický pás dlouhá a chladná zima, krátké léto malý úhrn srážek lesotundra, tundra arktický a antarktický pás arktický, resp. antarktický vzduch průměrná teplota nejteplejšího měsíce nižší než 0 C malý úhrn srážek ( mm) polární mrazové pustiny a trvale zaledněné krajiny Charakteristika základních klimatických poměrů ČR Klimatické oblasti ČR

3 77/Klimatologie teplá oblast (termofytikum) vymezena izolinií 50 a více letních dnů v roce > člení se na 5 teplých podoblastí, více než 160 dnů s průměrnou teplotou 10 C a více mírně teplá oblast (mezofytikum) vymezena červencovou izotermou 15 C > člení se na 11 mírně teplých podoblastí, dnů s průměrnou teplotou 10 C a více chladná oblast (oreofytikum) > člení se na 7 chladných podoblastí, max. 140 dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Klimatické poměry Teplotní poměry (tab. 4-1) značně ovlivněny nadmořskou výškou průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí od 0 C do 10 C průměrná červencová teplota mezi 13 18,5 C průměrná lednová teplota mezi 2 až 5 C teplem se řídí vegetační doba, rostliny mohou růst jen při určité nejnižší teplotě (průměrná teplota vzduchu musí být alespoň 6-8 C, teplota půdy pak 3 4 C) hlavní vegetační období průměrně začíná a končí (nástupem končí pravidelné noční mrazy, rozkvétají ovocné stromy) pro lesnictví je důležitá izoterma 10 C, která souvisí s plným rozvojem vegetace (olistění stromů na jaře, žloutnutí listí na podzim) tam, kde se průměrná denní teplota 10 C již nevyskytuje alespoň 60 dní v roce, končí přibližně hranice lesa letní optimální teploty pro rostliny je C, pro nasazení plodů ještě o něco vyšší Srážkové poměry (tab. 4-1) značně proměnlivé průměrný roční úhrn srážek kolísá od 450 mm (Žatecko, Dyjskosvratecký úval) do 1700 mm (Krkonoše) návětrné strany pohoří srážkově bohatší, na závětrných stranách vzniká tzv. srážkový stín (závětří Krušných hor, Dyjskosvratecký úval) srážek s nadmořskou výškou přibývá srážkový výškový stupeň činí mm/100 m rozdělení srážek podle ročních období: > léto 40% > jaro 25% > podzim 20% > zima 15% sněhová pokrývka se vytváří obvykle na přelomu listopadu a prosince v nížinách sněhová pokrývka malá nebo zcela chybí (běžné holomrazy) v lesních oblastech nižší sněhová pokrývka Bouřky nejčastější v červenci (červnu), minimálně v zimních měsících průměrně za rok dnů s bouřkou (nejvíce v horských oblastech) Režim větrů v ČR převládá západní proudění přináší vlhký vzduch se stoupající nadmořskou výškou se rychlost proudění zvyšuje Mikroklimatologie lesních porostů studuje podnebí nejmenších prostorů, obvykle o horizontálních rozměrech do 1 km a vertikálně omezené na vrstvu vzduchu přiléhajícího k zemskému povrchu

4 78/Klimatologie na malých vzdálenostech se rychle mění klimatické poměry Mikroklima uvnitř porostu Mikroklima holých ploch teplotně i vlhkostně extrémní (velké výkyvy) pro rostliny málo příznivé často se tvoří mrazové kotliny (značné rozdíly i na malých vyvýšeninách) celkově jsou příznivější severní expozice (při nižší teplotě vlhčí vzduch a menší výpar z povrchu půdy) nepříznivý vliv mají trávy a buřeň (izolují příliv tepla) nad úrovní travního porostu trpí kultury mrazy Mikroklima jehličnatých porostů mikroklima řídce zapojených porostů (světlomilné dřeviny borovice, modřín) podobné mikroklimatu holých ploch světlomilné dřeviny propouští hodně srážek a světla, malé rozdíly v teplotách oproti holým plochám (půdy jsou spíše suché), značné rozdíly teplot uvnitř porostu v průběhu roku mikroklima smrkových porostů je vyrovnanější menší výkyvy teplot, vyšší relativní vzdušná vlhkost než na holých plochách (uvedené faktory zlepšují použití přirozené obnovy) Mikroklima listnatých porostů u porostů stinných dřevin (např. buk) značné rozdíly v průběhu roku (souvisejí s olistěním) v létě nižší teplota a vyšší vlhkost než na holé ploše, zimě podobné podmínky jako na holé ploše Mikroklima poloh (expozic) údolí mají větší výkyvy teplot než vrcholové polohy mikroklima údolí značně závislé na hloubce, šířce a směru (severojižní nebo západovýchodní) terénní prohlubně jsou obecně vlhčí a chladnější půdy mokré až zbahnělé ztížená obnova porostů terénní vyvýšeniny trpí zejména výsušnými větry v přirozených lesích dochází v důsledku těchto jevů ke zvratu vegetačních stupňů (např. buk je níže než dub) Mikroklima jižních expozic typické velké teplotní výkyvy denní teploty dosahují vysokých hodnot klesá relativní vzdušná vlhkost (rychlý rozklad humusu) půdy se značně vysušují ztížená obnova porostů na holosečích vysoké teploty urychlují pučení pupenů ohroženy pozdními mrazy v zimě mohou kmeny trpět korní spálou (jako důsledek nerovnoměrného ohřívání kmenu) polohy vhodné pro slunné dřeviny Mikroklima severních expozic nízké teploty s menšími denními výkyvy (ochlazování studeným severním větrem) kratší vegetační doba (sníh pomaleji taje a půda rozmrzá) horní hranice lesa posunuta do nižších nadmořských výšek polohy vhodnější pro stinné dřeviny Mikroklima východních (VE) a západních (ZE) expozic VE trpí výsušnými a studenými východními větry, rostliny jsou více ohrožovány mrazíky ZE jsou vlhčí (vlhký oceánský vzduch), půdy se více ohřívají velký výpar z půdy i z rostlin sucho může působit značné škody

5 79/Klimatologie Tab. 4-1 Tabulka průměrných teplot a úhrnů srážek vybraných meteorologických stanic v ČR Meteorologická Měsíc stanice Rok 12. Průměrná teplota vzduchu ( C) Brno, Tuřany -2,5-0,3 3,8 9 13, ,5 18,1 14,3 9,1 3,5-0,6 8,7 České Budějovice -1,8-0,3 3,4 8, ,2 17,7 17,1 13,5 8,4 3,3-0,3 8,2 Doksany -2-0,2 3,7 8,5 13,4 16,8 18,1 17,4 13,5 8,5 3,7 0 8,5 Holešov -2,4-0,3 3,6 8,7 13,7 16, ,6 13,9 9 3,7-0,4 8,5 Hradec Králové -2,1-0,2 3,5 8,4 13,5 16,7 18,1 17,6 13,9 9,1 3,6-0,3 8,5 Cheb -2,5-1,2 2,4 6,7 11, ,5 15,8 12,5 7,8 2,4-1 7,2 Churáňov -4,1-3,8-1,1 2,9 7,8 11,1 12,9 12,4 9,5 5,4 0,1-3,1 4,2 Klatovy -2-0,5 3,2 7,6 12,5 15,9 17, ,4 8,3 3,1-0,5 8 Kuchařovice -2,4-0,5 3,6 8,6 13,5 16,7 18, ,3 9 3,3-0,6 8,5 Liberec -2,5-1,2 2,3 6,6 11,7 14,8 16,2 15,8 12,4 8,3 2,9-0,8 7,2 Lysá hora -6,4-5,7-2,9 1,5 6,8 9,7 11,3 11, ,5-5 2,6 Milešovka -4,6-3,3 0,2 4,5 9,8 12,9 14,5 14,1 10,8 6,2 0,5-2,8 5,2 Mošnov -2,4-0,7 3,2 8,2 13,2 16,4 17,8 17,2 13,6 8,9 3,7-0,4 8,2 Olomouc -2,4-0,2 3,8 9,1 14,2 17,1 18, ,3 9,1 3,7-0,4 8,7 Praha, Karlov -0,9 0,8 4,6 9,2 14,2 17,5 19,1 18,5 14,7 9,7 4,4 0,9 9,4 Praha, Ruzyně -2,4-0,9 3 7,7 12,7 15,9 17, ,3 8,3 2,9-0,6 7,9 Přibyslav -3,6-1,9 1,7 6,4 11,4 14,5 15,9 15,5 12,1 7,5 2-1,8 6,6 Semčice -1,9 0 3,8 8,8 13,8 16,9 18,3 17,8 14 9,2 3,7 0 8,7 Svratouch -4,4-2,9 0,5 5,2 10,3 13, ,8 11,4 6,8 1-2,7 5,7 Tábor -2,8-1,1 2,6 7,4 12,6 15,8 17,3 16,6 12,9 7,9 2,7-1 7,6 Velké Meziříčí -3,4-1,5 2,1 7,2 12,4 15,6 16,9 16,2 12,3 7,4 2,4-1,6 7,2 Velké Pavlovice -1,9 0,3 4, ,9 17,6 19,4 18,8 15 9,5 4,1-0,2 9,3 Úhrn srážek (mm) Brno, Tuřany 24,6 23,8 24,1 31, ,2 63,7 56,2 37,6 30,7 37,4 27,1 490,1 České Budějovice 22,6 23, ,5 70, ,8 78,8 47, ,7 24,5 582,8 Doksany 20,4 19,2 22,7 32,8 55,2 56,5 59, ,9 31, ,9 Holešov 27,8 29,2 29,2 42,5 68, ,6 48,4 41,4 45,6 38,6 615,4 Hradec Králové 36,3 31,8 33,8 38,8 72, ,1 83, , ,6 616,8 Cheb 36 29,4 34,8 38, ,6 59,2 68,9 48,4 37,5 41,1 43,9 560,1 Churáňov 78,7 67, ,3 62,2 83,5 95,3 1090,7 Klatovy 29,3 29,8 36,7 46,1 67,4 72, ,6 53,3 37,1 37,3 32,6 599,8 Kuchařovice 20,8 23,9 25,1 32,9 59,8 74,9 60,3 53,4 36,7 28,2 33, ,5 Liberec 53,3 46,2 48,9 58,2 80,2 84,9 87,9 88,4 65,4 59,6 63,1 67,3 803,4 Lysá hora 83,4 81,2 76,8 90, , ,9 1390,8 Milešovka 27,7 29,6 32,9 40, , ,6 32,8 39,2 36,5 544,9 Mošnov 26,7 30, ,4 91, ,1 91,8 58,8 42,3 44,6 34,3 701,8 Olomouc 27,5 25,5 27,2 37,8 73,3 78,4 76,4 68,8 44, ,4 30,3 570 Praha, Karlov 19,8 19,2 24,4 31,8 59,9 58,8 58,3 63,2 37,1 26,3 28,2 19,5 446,6 Praha, Ruzyně 23,5 22,6 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69, ,5 31,9 25,3 525,9 Přibyslav 41,2 35,1 38,2 43,1 80,5 91,2 79,5 81,2 53,7 39,8 46,3 45,5 675,3 Semčice 33 27,5 34,3 39,5 70,9 65, ,1 42,9 39,6 43,1 40,1 578,7 Svratouch 43,7 40,3 41,1 54,2 86,7 97,5 91,4 97,4 60,9 44,8 51,3 52,1 761,5 Tábor 32,5 30,7 34,4 41,4 66,9 79,3 68,4 72,7 45,6 35,2 36,2 35,4 578,8 Velké Meziříčí ,7 40,5 72,8 74,1 67,7 66,5 45,1 33,7 43,6 39,5 594,4 Velké Pavlovice , ,2 72, ,4 39,2 34,7 38,3 29,6 490