Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Otázky a odpovědi k oblasti registrace za rok 2015

Transkript

1 Ministerstvo práce a sociálních věcí odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení Otázky a odpovědi k oblasti registrace za rok 2015 pro potřebu krajských úřadů a poskytovatelů sociálních služeb V Praze dne 8. dubna 2016

2 1. Je vhodné registrovat sociální službu chráněné bydlení pro cílovou skupinu seniorů? Sociální služba Chráněné bydlení je dle 51 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSS) pobytovou službou poskytovanou osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Cílem služby je tedy umožnit uživatelům s využitím dovedností potřebných pro samostatný život žít buď samostatně mimo službu chráněného bydlení, nebo v sociální službě s minimalizovanou podporou ze strany pracovníků. Uživatel služby se samostatně rozhoduje o způsobu života, je soběstačný ve vedení domácnosti (nakupování, příprava jídla, praní, úklid, hospodaření s financemi), běžně využívá veřejné služby v místě, kde žije, může být zaměstnaný, případně využívá jiných pracovních aktivit (sociálně terapeutické dílny, praktická příprava na SOU apod.), navazuje a udržuje běžné mezilidské vztahy (s rodinou, partnerem, přáteli, sousedy), smysluplně tráví svůj volný čas podle svých představ. Cílem služby je usilovat o co největší samostatnost uživatelů a o začlenění uživatelů do běžného společenského života. Důležité při poskytování služby je uživatelům, kteří se chtějí osamostatnit, zajistit podporu při získávání praktických dovedností nutných pro samostatný život. Služba by měla být poskytována tak, aby nevedla k vytváření závislosti na službě, avšak podpora a pomoc by měly být poskytovány s ohledem na individualitu každého uživatele. Naopak pro cílovou skupinu senioři je primárně určena sociální služba domovy pro seniory dle 49 ZSS, kde jsou poskytovány pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Cílem služby je zabezpečit seniorům bezpečné prostředí s odbornou péčí, které se bude co nejvíce podobat jejich přirozenému prostředí, ve kterém z důvodu snížené soběstačnosti, pro vysoký věk, sociální důvody a změny ve zdravotním stavu nemohou nadále zůstat. Domov je také povinen zajistit zdravotní péči definovanou v 36 téhož zákona. Proto nedoporučujeme, z výše uvedených důvodů, registrovat cílovou skupinu senioři pro sociální službu chráněné bydlení. Stránka 2 z 24

3 2. Je či není prozatímně registrovaná sociální služba Tísňová péče, opravdu sociální službou ve smyslu 41 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění (dále jen ZSS)? Konkretizace otázky: V roce 2015 byla provedena magistrátem města ve smyslu 82a ZSS kontrola registračních podmínek u poskytovatele XXX, přičemž bylo zjištěno, že tento poskytovatel je v podstatě subdodavatelem technického zázemí tzv. pultu s operátory pro jiného poskytovatele téže služby Tísňová péče spol. YYY. Kontrolou bylo zjištěno, že společnost XXX má stanovenu maximální kapacitu ve výši 700 klientů, ale smlouvy nemá uzavřené s nikým, jelikož veškeré smlouvy jsou uzavírány společností YYY. Dále pracovníci spol. XXX neprovádí sociální šetření u klientů, nepracují s nimi, nikdy s klientem nebyli v osobním kontaktu; pouze operátoři obsluhují telefonický pult a případně zprostředkovávají klientům kontakt na rychlou zdravotnickou pomoc. Rovněž v současné době nemá spol. XXX žádného sociálního pracovníka a vzhledem k počtu klientů není služba ani dostatečně personálně obsazena dle předložených dokumentů disponují 2,5 úvazky pracovníků v sociálních službách. Pro dokreslení uvádím, že se jedná o společnost, která poskytuje i asistenční službu motoristům a zdravotním i cestovním pojišťovnám. Pokud poskytovatel XXX nemá s klienty uzavřenou žádnou smlouvu, situace se jeví, tak, že poskytovatel neposkytuje sociální službu. Pracovníci spol. XXX - operátoři obsluhují telefonický pult a případně zprostředkovávají klientům kontakt na rychlou zdravotnickou pomoc. Vyvstává otázka, na základě čeho poskytují tuto pomoc, když nemají s klienty uzavřenou smlouvu. Pokud pracovníci spol. XXX neprovádí sociální šetření u klientů, nepracují s nimi, nikdy s klientem nebyli v osobním kontaktu, doporučujeme podat podnět k provedení inspekce kvality poskytování sociálních služeb. Provedenou kontrolou bylo také zjištěno, že služba není dostatečně personálně zajištěna. Na základě těchto a dalších zjištění, které jsou v rozporu s poskytováním sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, doporučujeme zahájit řízení o zrušení registrace dané služby, pokud se nepodaří sjednat nápravu ze strany poskytovatele. 3. Jak postupovat v případě zřízení lůžkové hospicové péče?" Hospic je specializované zařízení lůžkového typu poskytující paliativní a symptomatickou léčbu osobám v terminálním stádiu. Jedná se o zdravotnické zařízení, upravené zákonem č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, 22a Zvláštní lůžková péče Hrazenými službami je i léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu a zákon č. 372/2011 Sb., 9, odst. (2) písm. e) a 10, odst. (1) písm. b). Pro podrobnější Stránka 3 z 24

4 informace o možnostech poskytování zdravotnických služeb dle těchto předpisů doporučujeme kontaktovat Ministerstvo zdravotnictví, Palackého nám. 4, Praha 2, tel.: , mzcr@mzcr.cz. Speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu jsou na základě 85 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů povinna zapsat se do registru poskytovatelů sociálních služeb. Nejedná se o registraci, ale o zápis do registru. Souběžně s lůžkovým hospicem mohou být zaregistrovány odlehčovací služby (dle 44 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů), které pomáhají rodinám, jež se dlouhodobě starají o těžce nemocného člověka. Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. Podmínky registrace jsou uvedeny v 79 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů. V případě zájmu o zřízení lůžkové hospicové péče, doporučujeme obrátit se na příslušný krajský úřad, kde získáte podrobné informace k registraci speciálního lůžkového zařízení hospicového typu na odboru zdravotnictví a k registraci odlehčovací služby na odbor sociálním. 4. Jakým způsobem probíhá registrace poskytovatele sociálních služeb v případě zahraniční právnické osoby? Konkretizace otázky: Klienty této sociální služby budou Češi a Němci (příhraniční prostituce, rizikový způsob života, oběti prostituce...) Dle 84 odst. 1 zákona o sociálních službách (dále jen zákon ) se registrace nevyžaduje u fyzické nebo právnické osoby, která je usazena v jiném členském státě EU, jestliže poskytuje sociální služby ve smyslu tohoto zákona na území ČR dočasně a ojediněle, pokud prokáže, že je a) státním příslušníkem členského státu EU nebo má sídlo v jiném čl. státě EU b) držitelem oprávnění k výkonu činnosti uvedené v tomto odst. 1 podle právních předpisů jiného členského státu EU. Ani jednu z výše uvedených variant tento zájemce nepožaduje. Nechce poskytovat služby ojediněle, požaduje klasickou registraci. V ustanovení 78, odst. 2 zákona je uvedeno, že o registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby (dále jen organizační složka ) na území ČR,. Stránka 4 z 24

5 Daná organizace se rozhodla založit organizační složku zahraniční právnické osoby (dále jen organizační složka ) na území ČR a prostřednictvím této složky bude žádat o registraci. (Nevyhovuje mu založení české právnické osoby kvůli získávání financí z německé strany). Podklady k organizační složce je možno získat pouze na internetu, kde je mimo jiné uvedeno, že organizační složka nebude existovat samostatně ani po zápisu do obchodního rejstříku. Organizační složka nemůže uzavírat smlouvy za zahraniční společnost, protože jako smluvní strana vystupuje vždy zahraniční právnická osoba. Smlouvy, jejichž stranou by byla přímo organizační složka, budou neplatné. Na fakturách bude uváděna česká adresa, na smlouvách se objeví adresa zahraniční společnosti. Jedinou výjimkou jsou smlouvy týkající se přímo organizační složky, k jejichž podepisování je zmocněn přímo vedoucí dané organizační složky... Vzhledem k popsanému žádáme MPSV ČR o vyjádření: kdo bude žadatelem o registraci? Zahraniční firma nebo její organizační složka? => kdo bude účastníkem řízení a kdo bude registrovaným poskytovatelem? kdo bude zastupovat navenek (podepsání žádosti o registraci, oznamování změn, žádosti o změny registrace, žádosti o dotaci ) statutární orgán zahraniční firmy nebo vedoucí organizační složky? kdo bude oprávněn uzavírat smlouvy s klienty (ústní smlouvy) o poskytování sociální služby? K žádosti o registraci se dokládají mimo jiné dle 79 odst. 5 písm. j) doklady, že žadatel nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že pracovat v přímé péči budou Češi i Němci - dokládají se doklady ohledně bezdlužnosti z české i německé strany?, tj. doklady ze všech českých zdravotních pojišťoven a doklady ze všech německých zdravotnických pojišťoven? - jak dojde k ověření, že německá strana doložila všechny potřebné doklady, že žádný nechybí? - doklady, kterými žadatel o registraci prokazuje, že nemá penále na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen doklady ) se budou dokládat z české strany? Z německé strany? Z obou stran? V případě, že toto bude prokazováno z německé strany, jak zjistit (ověřit), že byly doloženy správné doklady a že jsou všechny? Dle 16 odst. 2 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí účastník řízení předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého, pokud správní orgán nesdělí účastníkovi řízení, že takový překlad nevyžaduje. Písemnost se má doložit v cizím jazyce stačí kopie písemnosti v cizím jazyce nebo to musí být originál nebo úředně ověřená kopie? Stránka 5 z 24

6 Odštěpný závod zahraniční právnické osoby je jedním z druhů (forem) organizační složky, nemá sám o sobě právní subjektivitu a jeho zřízením a zápisem do obchodního rejstříku nevzniká nový právní subjekt. Žádost o registraci musí tedy podávat zahraniční právnická osoba s tím, že musí do žádosti uvést podle 79 odst. 5 písm. a) zákona o sociálních službách i umístění nebo sídlo organizační složky. Zahraniční firmu bude zastupovat statutární orgán zahraniční právnické osoby. V České republice vedoucí organizační složky (odštěpného závodu) jedná s obchodními partnery a uzavírá smlouvy, které se týkají organizační složky, ale smluvní stranou je vždy zahraniční právnická osoba. Vedoucí organizační složky (odštěpného závodu) musí vést všechna jednání osobně, nemůže udělit plnou moc třeba advokátovi, tu by musel udělit přímo statutární orgán zahraniční právnické osoby. Vedoucí je tak oprávněn uzavírat smlouvy s klienty. Vedoucí organizační složky (odštěpného závodu) je vždy fyzická osoba. Podle 79 odst. 5 písm. j) zákona o sociálních službách předkládá žadatel právnická osoba doklad, že nemá daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tyto doklady budou předloženy za právnickou osobu a předkládat je bude německá organizace. Co se týká bezdlužnosti, požadujeme doklady pouze z České republiky. Stejně jako u žadatelů z ČR, kdy nás zajímají závazky jen vůči České správě sociálního zabezpečení, českým zdravotním pojišťovnám a finančnímu úřadu. Písemnosti mají být požadovány v souladu se správním řádem v originále nebo úředně ověřené kopii a úředně ověřené překladu (zakládacích listin). Doporučujeme také 21 správního řádu, který řeší otázku doručování organizační složce, resp. zahraniční osobě, který má zřízenu v ČR organizační složku. MPSV v dohledné době vydá obecné stanovisko k zahraničním poskytovatelům. (připravuje se) 5. Existuje doporučení MPSV pro způsob stanovování kapacity služby sociální rehabilitace? Je vhodnější pracovat s tzv. okamžitou kapacitou, denní kapacitou apod.? 1. Je otázkou v jaké formě službu sociální rehabilitace podle ustanovení 70 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů poskytovatel poskytuje; z výše uvedeného popisu vyplývá, že se jedná pravděpodobně o formu terénní. 2. U terénních služeb je možné na základě formuláře k registraci uvést několik jednotek kontakt, intervence, klient/uživatel. Jako nejvhodnější vzhledem k dalším povinnostem zákona o sociálních službách (např. důvod odmítnutí uzavření /ve službě tohoto typu ústní smlouvy/ podle 91 odst. 3 písm. b)) se jeví tzv. okamžitá kapacita, kterou lze vymezit jako kapacitu sociální služby v jeden okamžik; v tomto případě by se tedy Stránka 6 z 24

7 jednalo o počet klientů, kterým lze poskytnout základní činnosti poskytované sociální služby v jeden okamžik. Tato skutečnost se samozřejmě odráží od počtu pracovníků ve službě. 3. Postup ke stanování kapacity ze strany uživatelů není v současné době dán. 6. Je možné, aby se společnost, která je nestátním zdravotnickým zařízením (personální agenturou, auditorskou a poradenskou společností komplexně řešící zaměstnávání osob se zdravotním postižením), zaregistrovala i jako služba sociálního poradenství? Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSS) v 78 odst. 2 stanovuje, že o registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky; v případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je ministerstvo, rozhoduje o registraci toto ministerstvo (dále jen "registrující orgán"). V 37 odst. 3) ZSS je uvedeno, že Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu; zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. V tomto případě doporučujeme prostudovat ZSS a vyhlášku 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a poté se obrátit na příslušný krajský úřad, který podá všechny potřebné informace k registraci a postupu při podání žádosti o registraci sociální služby. 7. Jak se postupuje u zájemce na pracovní pozici v přímé péči, který předložil výpis z evidence Rejstříku trestů, kde má dva záznamy. U obou se jedná o úmyslný trestný čin, který byl amnestován. Splňuje tento zájemce podmínku bezúhonnosti dle 79 odst. 2 z. č. 108/2006 Sb., či nikoliv? Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách nevymezuje bezúhonnost způsobem speciálním. V popisovaném případě došlo k zahlazení odsouzení na základě rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, což znamená, že na zájemce se hledí, jako by odsouzen nebyl a tudíž je nutné zájemce vnímat jako bezúhonného občana (fyzickou osobu). Tudíž zde je naplněna podmínka bezúhonnosti dle příslušných ustanovení ( 79 odst. 2 z. č. 108/2006 Sb.). Stránka 7 z 24

8 8. Jak fungují sociální služby a péče zaměřená na osoby s Alzheimrovou chorobou? Chytá se MPSV do péče o osoby s demencí více investovat, v oblasti sociálních služeb? Alzheimerovou chorobou, nejběžnější formou stařecké demence, trpí asi pět procent lidí ve věku 65 let a až třetina osmdesátiletých. V České republice je to asi lidí. Většina pacientů skončí v péči psychiatrů. S ohledem na demografické predikce lze předpokládat, že v budoucnu se zvýší počet onemocnění typických pro vyšší věk, mezi které patří neurodegenerativní onemocnění, především pak Alzheimerova choroba. Proto musí být rozvíjena specializovaná péče o tyto osoby, a to s ohledem na zachování co nejvyšší kvality jejich života a co nejvyšší úrovně nezávislosti. Tématem se pravidelně zabývá pracovní skupina na podporu rozvoje služeb pro seniory Rady vlády pro seniory a stárnutí populace. Na Ministerstvu zdravotnictví ČR v roce 2012 vznikla pracovní skupina, která vypracovává plán Alzheimer na začátku fungování pracovní skupiny probíhaly práce převážně na Ministerstvu práce a sociálních věcí, poté přešla práce na Ministerstvo zdravotnictví ČR, byli osloveni odborníci s žádostí o rozšíření této pracovní skupiny, v současné době je zpracovávána 80 stránková zpráva. Plán Alzheimer by měl být představen na nejbližším (zářijovém) zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí , je národní strategický dokument a je řešen v gesci Ministerstva zdravotnictví ČR. Strategický cíl: Nastavit škály zdravotních a sociálních služeb, které odpovídají rozdílným potřebám a specifickým životním situacím seniorů 2. Nastavit systém péče o osoby s demencí včetně výcvikových programů a vzdělávání v této oblasti a) Pokračovat v činnosti odborné pracovní skupiny pro zpracování národního plánu péče o osoby s demencí (tzv. Plánu Alzheimer), jehož součástí bude i vyčíslení finančních nákladů a jeho schválení vládou. b) Realizovat úkoly a opatření uložené v Národním plánu péče o osoby s demencí (tzv. Plánu Alzheimer). MZ MZ MPSV, zástupci odborných institucí a organizací, zdravotní pojišťovny, sociální partneři MPSV, zdravotní pojišťovny, sociální partneři Počet zařízení sociálních pobytových služeb je uveden v přiložené tabulce. Je zpracován za období let Data před rokem 2007, kdy došlo k účinnosti Stránka 8 z 24

9 zákona o sociálních službách, v sobě zahrnují typy zařízení, která byla po účinnosti zákona o sociálních službách sjednocena jako domovy pro seniory (dříve Domov důchodců, Domovpenzion pro důchodce, DD + DPD společné zařízení a domovy se zvláštním režimem (dříve Ústav pro tělesně postižené dospělé občany a tělesně postižené dospělé občany s přidruženým mentálním postižením, Ústav pro tělesně postižené občany s více vadami, Ústav pro mentálně postižené dospělé občany, Ústav pro chronické alkoholiky a toxikomany, Ústav pro chronické psychotiky a psychopaty). Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje tyto registrované sociální služby. Příspěvek registrovaným domovům pro seniory v roce 2013 činil , tedy na klienta/rok = Kč Příspěvek MPSV registrovaným domovů se zvláštním režimem v roce 2013 činil , tedy na klienta/rok = Kč Finanční podpora na klienta byla v roce 2014 i v roce 2015 v podobné výši. 9. Hospic má registrovanou sociální službu odlehčovací služby. V současné době je kapacita poskytované služby 12 lůžek z celkové kapacity 28 lůžek. Nyní by poskytovatel chtěl zaregistrovat celou kapacitu, tedy 28 lůžek, jako sociální službu a tím si zvýšit případnou dotaci. Je či není to možné? Konkretizace otázky: Dle Statutu je posláním tohoto hospice poskytovat paliativní (hospicovou) péči, tj. péče, kterou tvoří souhrn lékařských, ošetřovatelských rehabilitačně ošetřovatelských činností. Nikde není uvedeno, že je hospic oprávněn poskytovat sociální služby. Nicméně byla sociální služba v roce 2007 registrována. Dle Zákona č.48/1997sb. o veřejném zdravotním pojištění 22a Zvláštní lůžková péče - Hrazenými službami je i léčba paliativní a symptomatická o osoby v terminálním stavu poskytovaná ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu. Hospice jsou financovány vícezdrojově. Zdravotní složka paliativní péče je již systémově hrazena zdravotními pojišťovnami. Úhrady lůžkové a mobilní hospicové péče ze zdravotního pojištění jsou zakotveny kódem 0730 pro specializovanou ústavní paliativní péči do úhradové vyhlášky ministerstva zdravotnictví (pro lůžkovou péči v roce 2007, pro mobilní péči v roce 2010). Také je možné zapsat hospic do registru dle 85 odst. 1 zákona o sociálních službách. Když by byl hospic pouze zapsán v registru poskytovatelů, mohl by žádat o dotaci dle 101a) odst. 1, když se krajům poskytuje ze státního rozpočtu účelově určená dotace na financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním základních druhů a forem sociálních služeb v rozsahu stanoveném základními činnostmi u jednotlivých druhů sociálních služeb.? Jakou by vlastně hospic poskytoval sociální službu a kde jsou stanoveny základní činnosti? Stránka 9 z 24

10 Hospic je specifickým zařízením, které svým komplexním charakterem péče poskytuje souběžně a neoddělitelně péči zdravotní i sociální, s převahou odborné a intenzivní péče zdravotní. Hospice kromě nezbytné zdravotní péče tedy poskytují neoddělitelný sociální rozměr péče. Speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu mají povinnost dle 85 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů požádat příslušný krajský úřad o provedení zápisu do registru poskytovatelů sociálních služeb. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách zahrnuje i sociální služby poskytované v lůžkovém zařízení hospicového typu tím, že zakotvuje možnost vybírat příspěvek na péči. To není možné v žádném zdravotnickém zařízení. V hospicích je nutná souběžná sociální péče nad rámec zdravotních služeb, jelikož umírající má rozsáhlé nemedicínské potřeby, které se hospice snaží naplňovat a uspokojovat. Sociální složkou hospicové péče mohou být například tyto činnosti: o uspokojení potřeby nezůstat sám, komunikovat s druhými, při zhoršeném stavu být alespoň v přítomnosti druhých o umožnění soukromí a intimity (vyjádřené něžnosti od nejbližších příbuzných a přátel proto jsou nenahraditelné jednolůžkové pokoje s přistýlkami v hospicích) o pomoc rodině při vyřizování pohřbu a dědickém řízení, zajištění notáře o doprovázení nemocného a jeho rodiny o spolu sdílení spolu nesení o asistence při vyjížďkách klientů do parku na vozíku nebo s lůžkem o aktivizace klientů a jejich účasti na kulturních akcích o psychosociální podpora blízkých (nebo psychosociální podpora blízkých při smiřování se s těžkým onemocněním uživatele) o podpora při zvládání umírání, zvýšená komunikace s rodinou umírajícího, rozhovor, naslouchání, objetí - eliminace strachu z umírání, strachu s osamělosti, strachu z opuštěnosti, strachu z bolesti o přítomnost u lůžka umírajícího - obava, co bude? o podpora umírajícího při smiřování se s nemocí zvýšená komunikace, naslouchání atp. o podpora rodiny doprovázející umírajícího v očekávání blížícího se úmrtí eliminace strachu z umírání, strachu s osamělosti, strachu z opuštěnosti, strachu z bolesti v čase (rozhovor, naslouchání, fyzický doprovod, poradenství) o podpora a ochrana umírajícího i jeho blízkých při procházení fázemi smutku při umírání či po sdělení informace o blížícím se úmrtí - negace (popírání), agrese (hněv), smlouvání, deprese, akceptace (smíření) o zajištění bio-psycho-socio-spirituálních potřeb umírajícím i doprovázejícím o aktivní napravování vztahů (konfliktů) v rodině - pracovníci přímé péče motivují k usmíření a odpuštění příbuzných s umírajícím (zejména z prostředí rozvrácených rodin), zabezpečují a organizují jejich setkání Stránka 10 z 24

11 o psychický rozměr umírání - sledování, vyhodnocování a naplňování duševních potřeb, zajištění (zprostředkování) služeb psychologa, psychoterapeuta o duchovní rozměr umírání - sledování, vyhodnocování a naplňování duchovních potřeb, zajištění (zprostředkování) služeb kněze o edukace rodiny v péči o umírajícího o veškerá činnost pracovníků přímé péče má za cíl, aby umírající odcházel ze života bez bolesti fyzické, psychické, sociální a duchovní, V zařízení hospicového typu je možné zaregistrovat sociální službu a to za podmínek, že registrace sociální služby, například odlehčovací služba dle 44, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů, bude provedena v souladu s tímto zákonem. To znamená, že zdravotnické lůžko je možné zaregistrovat jako sociální, protože nedílnou součástí péče o klienta na lůžku je i péče sociální. Případné doplňující dotazy zasílejte na adresu posta@mpsv.cz 10. Je v zákonech uvedeno přesné vymezení, jak má vypadat pracoviště pro např. kancelář sociální služby - ochrana osobních je jasná spíše jde o místní rozložení (zda musí být v osamocené budově/kanceláři, označena, oddělena zdí apod.)? Nastavení, resp. přesné vymezení pracoviště, např. pro kanceláře sociální služby, rozložení, velikost, označení apod. zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSS) neupravuje. Nastavení materiálně technického zabezpečení je v kompetenci poskytovatele sociálních služeb. Žadatel o registraci je povinen prokázat, že materiální a technické podmínky odpovídají druhu služby, o kterou žádá. Při poskytování služby přitom musí (v souladu s 2 odst. 2 ZSS) zachovávat lidskou důstojnost osob. Služby sociální péče musí v souladu s 38 ZSS být poskytovány v co nejméně omezujícím prostředí. Materiální a technické podmínky musí tyto zásady respektovat, a současně odpovídat činnostem, které budou v rámci sociální služby vykonávány, a potřebám okruhu osob, kterým bude služba poskytována. Registrující orgán posuzuje účel a to, zda sociální služba odpovídá činnostem a úkonům požadovaného druhu sociální služby. V rámci místního šetření pak posuzuje skutečné podmínky, zaměřuje se zejména na to, zda podmínky odpovídají zásadám zákona o sociálních službách, činnostem, které mají být v budově vykonávány, a potřebám okruhu osob, kterým má být služba poskytována, i s ohledem na příslušná ustanovení vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. Pro posouzení je však rozhodující, aby poskytovaná sociální služba splňovala požadavky stanovené základními zásadami ZSS. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje Materiálně technický standard, který bude upravovat zajištění materiálních a technických podmínek tak, aby odpovídaly danému druhu poskytované sociální služby. Zajištění materiálních a technických podmínek se posuzuje s ohledem na druh sociální služby a formu jejího poskytování Registrující orgán je Stránka 11 z 24

12 oprávněn provést šetření v místě, je oprávněn vyžadovat, aby sociální služby byly poskytovány v prostorách, které i z hlediska jiných právních předpisů (zejména stavebních apod.), byly k takovému účelu schváleny. Registrující orgán zároveň vždy může použít správní uvážení. 11. Je možný souběh pracovní pozice sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách, přičemž sociální pracovník by byl zaměstnán na 1,0 úvazku v jedné registrované sociální službě a dále na částečný úvazek jako pracovník v sociálních službách v další registrované sociální službě? Souběh výkonu pracovní pozice sociálního pracovníka a pracovníka v sociálních službách současná právní úprava umožňuje. Předpokladem je, že v konkrétním případě je splněna podmínka stanovená v 34b odst. 2 zákoníku práce, tj. že zaměstnanec může mít uzavřen u téhož zaměstnavatele další základní pracovněprávní vztah pouze tehdy, jedná-li se o práci jiného druhu. Činnosti, které jsou obsahem výkonu povolání sociálního pracovníka a výkonu povolání pracovníka v sociálních službách, stanoví 109 a 116 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, pak pro účely odměňování zaměstnanců ve veřejných službách zařazuje jednotlivé činnosti (práce) do příslušných platových tříd. Z uvedené právní úpravy vyplývá, že činnosti vykonávané sociálním pracovníkem a pracovníkem v sociálních službách jsou druhově odlišné. 12. Pokud zaměstnanec domova pro seniory pracuje na denní a noční směnu, jedná se o dvousměnný provoz? Musí na sebe časové rozpětí směn zaměstnanců bezprostředně navazovat? Musí se zaměstnanci ve vícesměnných režimech střídat ve stejném počtu? Jedná o dvousměnný pracovní režim zaměstnanců. Časově rozpětí rozvržených směn zaměstnanců nemusí na sebe bezprostředně navazovat, musí být ovšem dodržena zákonná podmínka, že k vzájemnému vystřídání zaměstnanců dojde v rámci 24 hodin po sobě jdoucích ( 78 odst. 1 písm. d) zákoníku práce). Rovněž musí být splněna další zákonná podmínka, že se dotyční zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají, tj. např. zaměstnanec A chodí dle rozvrhu směn jak na ranní tak na noční směnu (tzn. pokud by zaměstnanec A chodil pouze na denní směnu, nejedná se o dvousměnný režim, ale pouze o jednosměnný režim). Zákoník práce ani jiný pracovněprávní předpis nestanoví, že zaměstnanci se ve vícesměnných pracovních režimech musí vzájemně střídat ve stejném počtu (tj. 1 zaměstnanec střídá vždy 1 zaměstnance). Je tedy možné, aby jednoho zaměstnance Stránka 12 z 24

13 v noční směně střídalo najednou 5 zaměstnanců v denní směně. V popsaném případě se jedná o nepřetržitý pracovní režim dle 78 odst. 1 písm. f) zákoníku práce. 13. Kdo provádí kontrolu nad privátními domovy pro seniory/domovy se zvláštním režimem? Stížnost na kvalitu a poskytování sociální služby je potřebné prvotně podat přímo u poskytovatele sociální služby, který je povinen stížnost zaevidovat a vyřídit v přiměřené lhůtě. V případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti je následně možné se obrátit na nadřízený orgán poskytovatele. Tímto nadřízeným orgánem je krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, která toto zařízení zřizuje. Krajský úřad provádí podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ), registraci sociálních služeb a následně i kontrolu plnění registračních podmínek. Mezi registrační podmínky patří i personální zajištění sociální služby. Zařízení sociálních služeb kromě kontroly krajských úřadů podléhají také Inspekci poskytování sociálních služeb, která kontroluje plnění povinností poskytovatelů sociálních služeb a kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Provádění kontroly prostřednictvím Inspekce sociálních služeb je v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí a tedy podnět ke kontrole konkrétního poskytovatele sociálních služeb je možné zaslat i přímo na ministerstvo. Pro doplnění dále uvádíme, že základní činnosti při poskytování sociálních služeb v domovech se zvláštním režimem jsou zajišťovány v rozsahu úkonů uvedených v 16 vyhlášky č. 505/2006Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Maximální výše úhrady v těchto zařízeních činí 210 Kč denně za ubytování a 170 Kč denně za celodenní stravu. Naplňování potřeb klientů je realizováno nejen prostřednictvím základních činností, ale také činnostmi souvisejícími, tedy fakultativními. Tyto fakultativní činnosti poskytovatel nabízí odděleně od činností základních a zveřejňuje v ceníku fakultativních služeb. Registrovaný poskytovatel sociální služby je podle zákona o sociálních službách povinen mj. chránit práva uživatelů, dodržovat standardy služeb i limity úhrad za poskytnuté služby. V případě, že sociální služba nezajišťuje odpovídající sociální péči, doporučujeme podat podnět ke kontrole poskytovatele sociální služby. Stránka 13 z 24

14 14. Jak je to s vyplácením příspěvku na péči v soukromém zařízení sociální péče, které není registrovaným poskytovatelem sociální služby? Příspěvek na péči lze využívat jen pro účely, kdy je péče zajištěna osobou blízkou, asistentem sociální péče či registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Úřad práce ČR je oprávněn v případě porušení této povinnosti odebrat příspěvek na péči. Vzhledem k tomu, že daná organizace není registrovaným poskytovatelem sociální služby, byla by Úřadem práce ČR výplata zastavena. 15. Jaké jsou podmínky pro naplnění materiálního a technického zajištění pečovatelské služby, potřebné k registraci této služby? Podle 79 odst. 1 písm. f) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytované sociální služby. Konkrétně v případě pečovatelské služby poskytované v terénní formě se jedná o prostory poskytující zázemí pro zaměstnance pečovatelské služby a rovněž kontaktní místo pro klienty. Jedná se o místo, kde může žadatel o sociální službu kontaktovat ve stanoveném čase sociálního pracovníka, získat informace k sociální službě, uzavřít smlouvu k poskytování sociální služby. Na tomto místě jsou také uloženy osobní spisy klientů apod. Zajištění těchto prostor je nezbytné pro registraci i vlastní provoz pečovatelské služby. 16. Jaké jsou povinnosti k registraci neziskové organizace Mezinárodní vězeňské společnosti, z.s., jako poskytovatele sociálních služeb? Konkretizace otázky: Činnost Mezinárodního vězeňského společenství, z. s., je popsána jako pomoc propuštěným osobám při hledání ubytování zprostředkování ubytovny, azylového domu. Dále je zaměřena zejména na přípravu propuštění osob a jejich následnou péči na svobodě. Cílem projektu je prevence recidivy osob propuštěných z výkonu trestu formou podpory rodinného zázemí a pracovního uplatnění. Práci je zajišťována dobrovolníky, kteří se v rámci projektu věnují uživatelům individuálně a dlouhodobě, formou motivačních podpůrných rozhovorů, poskytují odborné sociální poradenství apod. Organizace pracuje v současné době intenzívně ve věznicích Jiřice, Pankrác a Světlá nad Sázavou a to na základě uzavřené dohody. Stránka 14 z 24

15 Sociální službou podle 3 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) je definována: činnost nebo soubor činností zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. Podmínky registrace jsou podrobně vymezeny v 79 zákona o sociálních službách. Zákon o sociálních službách dále vymezuje druhy sociálních služeb i základní činnosti při poskytování jednotlivých druhů sociálních služeb. V případě poskytování sociálního poradenství se jedná o základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Základní sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí a ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu. Odborné sociální poradenství též zahrnuje spolupráci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Podle 37 odst. 4 zákona o sociálních službách, odborné sociální poradenství obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Provést posouzení, zda se v uvedeném případě jedná o sociální službu, a to pouze na základě webových stránek či zaslaných informací, bohužel není možné, neboť se nemusí jednat o ucelené informace. Obecně lze konstatovat, že vyhlašovatel projektů stanoví rovněž specifické podmínky, za kterých lze projekt realizovat a financovat. Na základě výše uvedeného doporučujeme individuální posouzení registrace příslušný, krajským úřadem. 17. Je poskytovatel pobytové sociální služby povinen ihned informovat registrující orgán ve věci hlášení změn v registraci, v případě výpovědí z nájmu? Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů v 82 stanovuje, že poskytovatel sociálních služeb je povinen písemně oznámit registrujícímu orgánu změny týkající se údajů obsažených v žádosti o registraci a v dokladech předkládaných s touto žádostí podle 79 odst. 5, s výjimkou údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o registraci podle 81 odst. 2, a s výjimkou údaje podle 79 odst. 5 písm. d) bodu 8. V odst. 2 citovaného zákona a uvedeného paragrafu se dále uvádí, že o změnách údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o registraci podle 81 odst. 2, vydává registrující orgán rozhodnutí o změně registrace, a to na základě písemné žádosti poskytovatele sociálních služeb. Žádost o změnu registrace obsahuje údaje, kterých se změny týkají, doložené příslušnými doklady. Poskytování sociální služby v souladu s těmito změnami je možné až po právní moci rozhodnutí o změně registrace. V případě změny místa poskytování u pobytové služby se jedná o údaj, který Stránka 15 z 24

16 je součástí rozhodnutí a je tedy nutné se při hlášení změny řídit 82 odst. 2 Zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18. Je možné získat informace o konkrétním poskytovateli sociálních služeb z OK Systému? Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách ) v 85 v odst. 1) stanovuje, že Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb (dále jen "registr"), do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a právnické a fyzické osoby uvedené v 84 odst. 1. Zákon o sociálních službách v 85 v odst. 2) uvádí, že registr je veden v listinné a elektronické podobě. Krajský úřad je správcem listinné podoby registru a zpracovatelem elektronické podoby registru. Při zpracování údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu 10). Dále zákon o sociálních službách v 86 odst. 1) stanovuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem elektronické podoby registru. V případě dotazu o poskytnutí informací, které jsou uvedeny v OK systému, nemá Ministerstvo práce a sociálních věcí možnost vydat jiné informace, než ty, které jsou ve veřejné části registru a které jsou veřejně dostupné. Pokud by byly požadovány informace z podkladů v listinné podobě, pak je třeba se obrátit na příslušný krajský úřad, který prováděl registraci organizace a předložit písemnou žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 19. Jaké kolonky zaškrtnout ve formuláři Údaje o registrované sociální službě při změně určení cílové skupiny (přednost pro žadatele z konkrétního okresu bude zrušena a pobytová sociální služba bude přijímat žadatele z celého kraje)? Jedná se o rozšířenou působnost + kolonka kraj? Nastavení působnosti sociální služby je plně v kompetenci poskytovatele. U pobytové služby máme za to, že je vhodné uvádět působnost, ve vašem případě, konkrétní kraj. Rozšířenou působnost lze použít v případech, kdy se jedná o například terénní službu, která zasahuje do jiného kraje, nebo o službu, která má v jiném kraji další zařízení, případně tzv. odloučené pracoviště. Určitě lze určení působnosti blíže specifikovat v popisu realizace služby při popisu cílové skupiny. Stránka 16 z 24

17 20. Jaké má být adekvátní personální zajištění sociální služby raná péče? Konkretizace otázky: Dle zákona o sociálních službách jsou jednou ze základních činností při poskytování rané péče výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Poskytovatel rané péče má službu personálně obsazenou pouze sociálními pracovníky. Náplní práce sociálního pracovníka, podle zákona o sociálních službách, ale výchovně, vzdělávací a aktivizační činnosti nejsou. Lze takové činnosti zařadit pod "odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence", které sociální pracovník vykonává? Nebo by měl v rané péči působit vedle sociálních pracovníků také pracovník v sociálních službách, který je pod dohledem sociálního pracovníka, vzhledem k tomu, že výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti jsou náplní jeho práce? Případně speciální pedagog s ohledem na cílovou skupinu, které je raná péče poskytována? Prokázání personálního zajištění sociální služby je plně v kompetenci poskytovatele. Máme za to, že kvalifikace sociálního pracovníka je na dostatečně vysoké úrovni a může vykonávat i činnosti pracovníka v sociálních službách, mezi které výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti bezesporu náleží. Pokud je tedy sociální služba zajištěna pouze sociálními pracovníky, jak je uvedeno ve Vašem dotazu, je služba dostatečně zajištěna kvalifikovanými pracovníky. 21. Jak jsou stanoveny normy, povinný postup a registrace jednotlivých osob, které také vystupují jako pečovatelky? Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o sociálních službách), stanoví podmínky pro registraci sociálních služeb, tedy i pečovatelské služby. Pečovatelská služba se poskytuje dětem, osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí. Při udělení registrace ověřuje registrující orgán (krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy) mimo dalších podmínek splnění odborné způsobilosti a bezúhonnosti všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby a to na základě předloženého jmenovitého personálního zajištění poskytované sociální služby. Sociální péči osobám závislým na pomoci jiné osoby je možné zajistit nejen prostřednictvím pečovatelské služby, či osoby blízké, ale také prostřednictvím asistenta sociální péče. Asistent sociální péče musí být osobou zdravotně způsobilou ( 83 odst. 2 zákona o sociálních službách) a starší 18 let. Zároveň musí být vždy uveden jako pečující osoba v žádosti o příspěvek na péči pro účely rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ČR o přiznání příspěvku na péči. Pracovníci Úřadu práce ČR provádí také kontrolu poskytování pomoci prostřednictvím uvedených asistentů sociální péče. Při poskytování pomoci asistentem sociální péče je zákonnou povinností uzavření písemné smlouvy. Náležitostmi Stránka 17 z 24

18 smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc ( 83 odst. 3 zákona o sociálních službách). 22. Registrátorce byl doručen registrační list pobočného spolku (Svazu tělesně postižených v České republice z. s.) okresní organizace v XXXXX. Jelikož se na portálu zobrazuje pod zavedením IČ stále starý název Svaz tělesně postižených v České republice, o. s. okresní organizace v XXXXX, kontaktovala registrátorka předsedkyni pobočného spolku s dotazem, kdy podali návrh na zápis změn do obchodního rejstříku. Bylo sděleno, že o zápis požádal pouze svaz, vzhledem k finančním možnostem, jelikož pobočných spolků je přes šedesát a jedna úhrada zápisu stojí 2 tisíce korun, což svaz v současné době není schopen uhradit. Proto ke změně zápisu zaslala zmiňovaný, úředně ověřený registrační list, kde je uvedeno, že tento registrační list plní funkci zřizovací listiny. Lze na základě tohoto registračního listu zřizovací listiny provést změnu právní formy v rozhodnutí o registraci nebo se změna provede, až bude v souladu s obchodním rejstříkem? Jelikož došlo ke změně právní formy, doporučuji vyčkat, až bude vše v souladu s obchodním rejstříkem 23. Jak přesně to je s lhůtou 18 měsíců k absolvováním kvalifikačního kurzu u pracovníka, který byl do organizace přijat na pozici např. řidiče a po čase byl přeřazen do přímé péče (PSS). Na setkání v loňském roce nám bylo (pokud si to dobře pamatuji) sděleno, že 18 měsíců běží od nástupu do organizace. Z minulého týdne však máme jinou informaci, že zmíněných 18 měsíců se počítá od převedení do přímé péče. Podle 116 odst. 7 zákona o sociálních službách je podmínku absolvování kvalifikačního kurzu třeba splnit do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky vykonává zaměstnanec činnosti pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách. Nástup do zaměstnání se vždy vztahuje na platnou pracovní smlouvu, případně dohodu o provedení práce či pracovní činnosti. Při navázání dohody nelze výkladem dovodit, že se do lhůty započítává i předchozí pracovní poměr. S novou dohodou běží nové lhůta pro splnění odbornosti. (viz doporučený postup bylo dáno k připomínkám všem KÚ) 24. Vedeme poskytovatele k tomu, aby nové pracovníky do přímé péče nepřijímali dříve, než doloží úředně ověřené kopie dokladů prokazujících jejich odbornou způsobilost (dále jen vzdělání) a doklad o bezúhonnosti. Přesto se stane, že poskytovatel, sice oznámí registrujícímu orgánu personální změny v zákonné lhůtě, ale nástup pracovníka do Stránka 18 z 24

19 pracovního poměru je dřívější než datum ověřených kopií a dokladů o vzdělání a výpis z RT (obdobnou situací je, kdy poskytovatel při oznámení změn doloží pouze prosté kopie dokladů a na základě našeho upozornění zašle jejich úředně ověřené kopie ve lhůtě stanovené pro oznámení změn). Jak v těchto případech postupovat, jedná se o správní delikt? Poskytovatel je povinen nahlásit změny do 15 dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém změny nastaly a doložit tyto změny příslušnými doklady. Zákon ale neřeší časovou posloupnost těchto dokladů. Doporučuji, pokud jsou doklady (nástup, RT, doklady o kvalifikaci) zaslány registrujícímu orgánu v zákonem dané lhůtě, pohlížet na věc jako na splnění povinnosti. Došlo-li by k zaslání změny, kde budou pouze nahlášeni pracovníci (pracovní smlouvy) a nebudou podloženy příslušnými doklady, pak bych to považovala za porušení ust. 82 odst Pracovník v sociálních službách nastoupil do pracovního poměru dne Podmínku absolvování kvalifikačního kurzu splnil dne Registrujícímu orgánu byla úředně ověřená kopie (ze dne ) osvědčení o jeho absolvování doložena poskytovatelem dne Vztahuje se na tento případ ustanovení 82 odst. 1 zákona, tj. že poskytovatel byl povinen tuto změnu registrujícímu orgánu oznámit a doložit jí příslušnými doklady do ? Ano, lhůta pro nahlášení změny je skutečně Poskytovatel by si měl vnitřními pravidly ošetřit, aby se doklad o splnění kvalifikace k němu dostal co nejdříve po absolvování kurzu a poté by měl (v zákonné lhůtě) změnu nahlásit. 26. Pracovnice v sociálních službách nastoupila dne na mateřskou dovolenou. Poskytovatel sociálních služeb oznámil (odeslal) tuto změnu registrujícímu orgánu dne Dopustil se poskytovatel v tomto případě správního deliktu dle ustanovení 107, odst. 2 písmena l)? Dle dikce zákona je povinnost oznámit změnu v tomto případě do Obdržela jsem ový dotaz (viz níže) od slečny xxxxxxxx, která nastoupila dne na pozici pracovník v sociálních služba u poskytovatele xxxx. Ale až nyní, dne , kdy již promeškala lhůtu dle ust. 116 odst. 7 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních Stránka 19 z 24

20 službách, ve znění pozdějších předpisů (absolvovaný kurs měl poskytovatel doložit do ) se slečna zajímá o výjimku z této povinnosti. Odůvodňuje nesplnění této povinností hlavně tím, že studuje vysokou školu, obor sociální práce a pastorační práce a zároveň tím, že rozsah studia je samozřejmě širší a obsáhlejší než 150 hodin kurzu. Státnice však z těchto předmětů bude absolvovat až v červnu Pregraduální studium jakéhokoli typu není dalším vzděláváním ve smyslu 111 a 116 zákona o sociálních službách, tudíž jej není možné započítat. Výjimka bohužel možná není. 28. SONS ČR ve Zlínském kraji zaměstnává pracovníka s vysokoškolským vzděláním ekonomického směru, který působí v oblasti sociální práce od V současné době má za sebou několik kurzů souvisejících s výkonem práce v sociální oblasti a do konce roku 2016 splní 200 hodin akreditovaných vzdělávacích kurzů uvedených v zákoně č. 108/2016 Sb. v platném znění, paragraf 110, odstavec 4, bod c). Dle přechodných ustanovení realizovaných zákonem 254/2014 Sb. bod 7) je uznatelné výše uvedené alternativní vzdělávání pro výše uvedeného pracovníka do Dotazy zní: 1. Bude uznáno alternativní vzdělání výše uvedeného zaměstnance, pokud splní 200 hodin kurzů v sociální oblasti do , avšak dobu 5ti let praxe v soc. oblasti k ? 2. Co je uznáno za práci v oblasti praxe v soc. oblasti? Je uznána práce v soc. oblasti v neregistrované soc. službě? Kdo potvrzuje praxi v soc. oblasti? Poskytovat uvedl, že jeho zaměstnanec nesplňuje podmínku odborné způsobilosti k výkonu povolání sociálního pracovníka podle 110 odst. 4 písm. b)zákona, který stanoví, že odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu. Poskytovatel se tedy domnívá, že by u uvedeného zaměstnance bylo možné uznat odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle 110 odst. 4 písm. c)zákona, který stanoví, že odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b). Praxe pro výkon sociální pracovníka však může být uznána pouze, pokud ji osoba vykonala před účinností zákona (tj. před ) nebo může být praxe uznána, pokud dotyčný Stránka 20 z 24