Magistrát hlavního města Prahy

Transkript

1 Předběžné posouzení využití finančních nástrojů v Operačním programu Praha pól růstu ČR v rámci politiky soudržnosti pro období Magistrát hlavního města Prahy Závěrečná zpráva projektu Datum

2 Obsah Definice použitých pojmů Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí česká verze Management summary english version Metodický postup Možnosti využití IFN Výchozí situace Inovativní finanční nástroje Úvod k inovativním finančním nástrojům Identifikace nástrojů finančního inženýrství v programovém období Identifikace IFN v programovém období Srovnání IFN s grantovým financováním Legislativní úprava Možnosti využití typů IFN Zhodnocení závěrů Analýzy absorpční kapacity pro Prahu Mapování tržních charakteristik Pre-screening oblastí podpory vhodných pro zapojení IFN Analýza selhání trhu a neoptimálních investičních situací Prioritní osa 1 - Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Prioritní osa 2 Udržitelná mobilita a energetické úspory Posouzení přidané hodnoty finančních nástrojů a odhad dodatečných veřejných a soukromých zdrojů Zvyšování kvality a efektivity fungování VTP Rozvoj inovačních firem v počátečních obdobích jejich životního cyklu Přeměny energeticky náročných veřejných budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie

3 4.4 Posouzení možností zapojení nástrojů nadnárodní úrovně Strategie řízení a implementace Návrh investiční strategie Popis výchozí situace Základní parametry poskytované podpory Možnosti využití preferenčního odměňování Možnosti kombinace s grantovou podporou Analýza využití dostupných alternativ k navrhovaným nástrojům Akční plán k zavedení finančních nástrojů Definice a kritéria způsobilých projektů Popis cílů finančního nástroje Charakteristika implementační struktury Přehled zahraničních zkušeností Zkušenosti s finančními nástroji v ČR Zkušenosti s finančními nástroji v zahraničí Posouzení relevance začlenění do národního holdingového fondu Základní možnosti implementačního uspořádání Toky peněžních prostředků Modely implementace finančních nástrojů střešní struktura Modely implementace finančních nástrojů Míra centralizace Rámcový návrh implementační struktury v rámci MHMP Návrh implementační struktury zapojení subjektů Možnosti výběru zprostředkujícího subjektu Navrhovaný implementační model IFN v rámci gesce MHMP Posouzení slučitelnosti s pravidly o veřejné podpoře Vymezení očekávaných výsledků Návrh indikátorů

4 5.5.2 Hodnoty indikátorů Ustanovení umožňující přezkum a aktualizaci předběžného posouzení Shrnutí výstupů předběžného posouzení Přílohy Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek a obrázků Seznam tabulek Seznam obrázků

5 Definice použitých pojmů Pojem AV ČR BERD COSME ČMZRB ČRUIF ČSÚ ČVUT Definice Akademie věd ČR Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru Víceletý program pro konkurenceschopnost podniků, s důrazem na malé a střední podniky Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Český rozvojový uzavřený investiční fond Český statistický úřad České vysoké učení technické Deloitte Znamená Deloitte Advisory, s. r. o. EFRR EHF EIB EIF EK EU EPC EPO ESIF FS GA ČR GBAORD GERD GOVERD HERD HDP Evropský fond pro regionální rozvoj Environmentální holdingový fond Evropská investiční banka Evropský investiční fond Evropská komise Evropská unie Energetické služby se zárukou (Energy Performance Contracting) Evropský patentový úřad Evropské strukturální a investiční fondy Fond soudržnosti Grantová agentura České republiky Státní rozpočtové výdaje a dotace na VaV Celkové interní výdaje na VaV prováděný na národním území během období Výdaje na VaV ve vládním sektoru Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru Hrubý domácí produkt IFN Inovativní finanční nástroje, finanční nástroje v programovém období IROP JASMINE JASPERS JEREMIE JESSICA LDA LGF LWaRB MHMP MK MMR MO MPO MSP MŠMT MV Integrovaný regionální operační program Společná akce na podporu mikroúvěrových ústavů v Evropě Společná pomoc při podpoře projektů v evropských regionech Společné evropské zdroje pro mikropodniky až střední podniky Společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí London Development Agency Nástroj pro úvěrové záruky London Waste and Recycling Board Magistrát hlavního města Praha Ministerstvo kultury Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo obrany Ministerstvo průmyslu a obchodu Malé a střední podniky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra 5

6 MZ Mze Ministerstvo zahraničí Ministerstvo zemědělství Nové programové období Programové období Obecné nařízení OP PI OP PA OP PK OP PPR OP Praha OP VaVpI OP VK OP VVV OP ŽP PO Projekt Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 Operační program Podnikání a inovace Operační program Praha - Adaptabilita Operační program Praha - Konkurenceschopnost Operační program Praha Pól růstu ČR Operační program Praha Pól růstu ČR Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Životní prostředí Prioritní osa Znamená projekt Předběžné posouzení využití finančních nástrojů v Operačním programu Praha pól růstu ČR v rámci politiky soudržnosti pro období , jehož dodavatelem je společnost Deloitte Rámec Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) ROP Moravskoslezsko ŘO SC SFRB SFŽP Správce IFN SZRB TA ČR TC AV ČR VTP VaV, příp. VaVaI Regionální operační program Moravskoslezsko Řídící orgán Specifický cíl Státní fond rozvoje bydlení Státní fond životního prostředí České republiky Znamená správce finančního nástroje Slovenská záruční a rozvojová banka, a.s. Technologická agentura České republiky Technologické centrum Akademie věd České republiky Vědeckotechnický park Výzkum a vývoj, příp. Výzkum, vývoj a inovace 7. RP 7. rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj Tabulka 1: Definice pojmů 6

7 1 Manažerské shrnutí 1.1 Manažerské shrnutí česká verze Předmět Studie Společnost Deloitte Advisory s.r.o. (dále jen Deloitte nebo Dodavatel ) zvítězila ve veřejné soutěži o realizaci zakázky vypsané Magistrátem hl. m. Prahy (dále také MHMP nebo Zadavatel ), odborem evropských fondů se zadáním Předběžné posouzení využití finančních nástrojů v Operačním programu Praha pól růstu ČR v rámci politiky soudržnosti pro období (dále také Projekt ). Zakázka byla zadána v zájmu expertního zmapování oblastí vznikajícího Operačního programu Praha Pól růstu ČR (dále také OP PPR nebo OP Praha ), vhodných pro podporu skrze návratnou formu podpory, tzn. skrze inovativní finanční nástroje (dále také IFN ), a dále pro nastavení jasné strategie realizace kroků vedoucích k nastavení funkčního implementačního rámce a nastavení investiční strategie, které zabezpečí efektivní a funkční řízení čerpání alokace vyčleněné pro IFN. Předmětem poradenských služeb bylo řešení věcných okruhů, jak jsou definovány pro ex-ante analýzu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (dále jen obecné nařízení ) 1 a jak byly vymezeny v zadávací dokumentaci, konkrétně: BLOK A Mapování tržních charakteristik 1) Analýza selhání trhu, neoptimálních investičních situací, investičních potřeb v oblastech plánovaného cílení OP Praha, které mají být podpořeny finančními nástroji. 2) Posouzení přidané hodnoty finančních nástrojů, u nichž se zvažuje podpora z Evropských strukturálních a investičních fondů, soulad s jinými formami veřejné intervence zaměřené na stejný trh, možné dopady státní podpory, přiměřenost zamýšlené intervence a opatření pro minimalizaci narušení trhu. 3) Odhad dodatečných veřejných a soukromých zdrojů, které lze pomocí finančního nástroje potenciálně získat, a to až po úroveň konečného příjemce (očekávaný pákový efekt), včetně, je-li to relevantní, posouzení potřeby a míry preferenčního odměňování. 4) Posouzení možností reagovat na zjištěné tržní nedostatky využitím finančních nástrojů dostupných na nadnárodní úrovni (EIB, EIF, program COSME). BLOK B Implementační struktura 5) Návrh investiční strategie, pokrývající především popis výchozí situace, popis cílů finančního nástroje, charakteristiku implementační struktury, parametry poskytované podpory, kroky nezbytné k zavedení finančního nástroje a definici a kritéria způsobilých projektů. 6) Stručný přehled zahraničních zkušeností s nástroji doporučenými v bodě 5) a plánu jejich využití v členských zemích v období ) Posouzení relevance a přínosů začlenění daného finančního nástroje do národního holdingového fondu a případná role finančního nástroje v rámci holdingového fondu. 8) Posouzení slučitelnosti s pravidly o veřejné podpoře a principy společného trhu. 9) Přesné vymezení očekávaných výsledků a toho, jak má daný finanční nástroj přispět k dosažení specifických cílů stanovených v rámci příslušné priority, včetně ukazatelů tohoto přínosu. 10) Ustanovení, jež podle potřeby umožní přezkoumat a aktualizovat předběžné posouzení během provádění jakéhokoli finančního nástroje, který byl použit na základě tohoto posouzení, pokud Řídicí orgán v prováděcí fázi usoudí, že předběžné posouzení již přesně nevystihuje aktuální podmínky na 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 7

8 trhu v době provádění. 11) Shrnutí výstupů (executive summary) předběžného posouzení v českém jazyku o rozsahu min. 10 normostran a jeho překlad do anglického jazyka. Inovativní finanční nástroje Využití IFN v programovém období je ve srovnání s celkovým objemem prostředků z fondů Evropské unie (dále jen EU ) obecně možné považovat za okrajové, navíc se téměř výlučně jedná o IFN v podobě poskytnutých úvěrů a garancí. Toto nízké využití vyplývá především z jejich poměrné složitosti a malé propagace ze strany veřejných subjektů. Pro nové programové období se počítá s mnohem významnějším podílem využití IFN, přičemž se jedná zejména o: Kapitálové nástroje investice do vlastního a kvazivlastního kapitálu konečných příjemců. Dluhové nástroje seniorní financování (půjčky, úvěry), dluhopisy. Garanční nástroje záruky za poskytnuté úvěry, garance, nástroje pro sdílení rizika atd. IFN ve srovnání s grantovým financováním vykazují řadu podstatných odlišností, přičemž mezi nejvýznamnější se řadí zejména následující: Návratnost zdrojů alokované prostředky je možné v budoucnu opětovně použít pro financování vybraných oblastí a projektů. Pákový efekt zapojení dodatečných zdrojů pro financování vybraných oblastí/projektů jak z veřejných zdrojů, tak ze zdrojů soukromých. Kombinovatelnost s jinými formami podpory IFN je možné vzájemně kombinovat a rovněž je možné kombinovat IFN s granty, subvencemi úrokových sazeb a poplatků za záruky. Spolufinancování IFN spolufinancování soukromých investorů je možné započíst do celkového národního spolufinancování. Vázanost a objem národních zdrojů grantové financování vyžadovalo předfinancování, IFN jsou dostupné (certifikované) ještě před realizací jednotlivých projektů. Implementační struktura implementace IFN uskutečněna prostřednictvím tzv. off-the-shelf platforem (připravených Evropskou komisí) a tzv. tailor made, tedy nástrojů připravených na míru. Realizace IFN řídicí organ (dále jen ŘO ) může (i) prostředky určené pro IFN investovat do kapitálu stávajících nebo nově vytvořených právnických osob, (ii) svěřit prováděcí úkoly Evropské investiční bance (dále jen EIB ), veřejnoprávnímu nebo soukromému subjektu, (iii) ujmout se prováděcích úkolů sám (půjčky nebo záruky). Na základě výše uvedeného je možné konstatovat podstatnou výhodu IFN ve srovnání s grantovým financováním. Cílem nejen MHMP, ale ČR obecně, by tak měla být snaha o maximalizaci využití IFN v rámci programového období , a to kromě jiného i s ohledem na skutečnost, že celková alokace prostředků z fondů EU bude v dalších programových obdobích klesat. U IFN, dle čl. 38 (1) (b), může ŘO poskytnout finanční příspěvek na následující nástroje: Off-the-shelf nástroje, které jsou v souladu se standardními podmínkami stanovenými Evropskou komisí. Tailor-made již existující nebo nově vytvořené nástroje, které jsou zvlášť navrženy k dosažení specifických cílů stanovených v rámci příslušné priority. Využitelnost IFN v rámci oblastí podpory OP Praha, závěry pre-screeningu Na základě realizace úvodního pre-screeningového průzkumu byly posouzeny jednotlivé oblasti podpory plánovaného OP Praha, a to za využití hodnocení proti atributům klíčovým pro posouzení potenciálu dané oblasti k využití IFN. Mezi klíčové atributy úvodního hodnocení potenciálu specifických cílů pro využití IFN patřily zejména: Posouzení existence investiční mezery (Poptávka po zdrojích > Nabídka zdrojů). Profitabilita projektu (kladné roční cash flow). Doba návratnosti. Výše alokace OP Praha. 8

9 Závěrem vstupního zhodnocení lze konstatovat, že pro možnost využití IFN jsou způsobilé pouze vybrané oblasti podpory první a druhé prioritní osy, a to konkrétně oblasti: Specifický cíl 1.2.1: Zvyšování kvality a efektivity fungování vědeckotechnických parků, včetně inkubátorů. Specifický cíl 1.2.3: Rozvoj inovačních firem v počátečních obdobích jejich životního cyklu. Specifický cíl 2.1.3: Realizace pilotních projektů přeměny energeticky náročných veřejných budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (příp. na budovy v pasivním energetickém standardu) s integrovanými inteligentními systémy, které umožní centralizaci plnohodnotného sledování, ovládání a plánování funkcí zařízení budov. Analýza selhání trhu a neoptimálních investičních situací Na základě výsledku pre-screeningového šetření byly tři potenciálně vhodné specifické cíle pro IFN dodavatelem podrobeny analýze tržních charakteristik s cílem rozhodnout, zda existuje tržní selhání/neoptimální tržní situace, resp. v jaké výši. Při hodnocení oblasti vědeckotechnických parků (dále také VTP ) došel dodavatel k závěru, že přestože lze za poslední roky sledovat trend zvyšování veřejných i soukromých výdajů do oblasti vědy a výzkumu, specifická oblast VTP na území hl. města Prahy nepatřila mezi primární beneficienty těchto změn. Velmi podstatnou roli ve sledovaném sektoru představuje financování za využití strukturálních fondů EU, které nicméně v programovém období nabízely podporu VTP pouze v případě sídla mimo hl. město Praha (program PROSPERITA rozdělil alokaci převyšující 7 mld. Kč). Existující VTP v Praze proto měly omezené možnosti financování vlastního rozvoje, spojené především s klasickým bankovním financováním, které znamenalo relativní zaostávání tohoto segmentu oproti zbytku České republiky. Na území Prahy existují 4 VTP, které dle provedených šetření jsou připraveny usilovat o realizaci projektů modernizace až ve výši 1 mld. Kč v následujících sedmi letech. S ohledem na ziskový charakter podnikání v této oblasti na základě výsledků analýzy tržních selhání dodavatel doporučuje, aby tato oblast byla vyjmuta z dotačního financování a jeho alokace byla převedena do alokace pro IFN. Dodavatel navrhuje využití nástroje na bázi řešení Risk sharing loan. Oblast podpory začínajících firem částečně navazuje na aktivity Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost , a to oblast podpory 3.3 Rozvoj malých a středních podniků tato oblast měla alokováno 469 mil. Kč, poptávka po zdrojích významně převyšovala nabídku, celkem byly podány žádosti v úhrnu požadovaných zdrojů ve výši mil. Kč, rozhodnutí bylo vydáno 145 projektům z celkových 483 žádostí. Analýza tržnících charakteristik dále potvrdila, že je důvodné očekávat obdobně významnou výši poptávky začínajících firem po veřejné pomoci v počátečních obdobích jejich životního cyklu - jelikož tyto projekty nejsou zajímavé pro bankovní domy z důvodu velmi vysokého rizika, jedinou příležitostí zisku kapitálu je zapojení venture kapitálu. V této oblasti existuje tržní selhání, které znamená absenci dostupného financování pro kvalitní projekty, vytvářející prostor pro využití IFN. Dodavatel navrhuje využití Kapitálového investičního fondu, tzv. Seed fondu rizikového kapitálu. Problematika investic do zvyšování energetické účinnosti u veřejných budov vykazuje významně nižší dynamiku, co se týče ročně generovaných investic, než je možné pozorovat u soukromého, především rezidenčního sektoru. Dle analýzy dostupných informací a pohovorů se zástupci veřejného sektoru je klíčovým prvkem rozhodování dostupnost dotačního titulu realizace projektů plně z vlastních zdrojů je velmi ojedinělým přístupem a je spíše reakcí na velmi neuspokojivý stav budovy jako celku, nepramení primárně z environmentálních pohnutek. V programovém období v příbuzných oblastech podpory (Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost - oblast podpory 2.2 Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů; Operační program Životní prostředí - oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry) byly registrovány významné převisy poptávky po dotačních titulech, než činila nabídka, konkrétně byly podpořeny projekty za 198 mil. Kč v kontrastu požadovaných zdrojů za 357 mil. Kč u Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost, resp. alokováno mil. Kč v kontrastu požadovaných zdrojů za mil. Kč u Operačního programu Životní prostředí. Analýza potenciálu poptávky dále potvrdila, že existuje tržní selhání, neboť lze očekávat převis poptávky ve výši několika stovek procent proti vyčleněné alokaci, a to i při korekci vybraných předpokladů a očištění od nekvalitních/nehospodárných projektů. Dodavatel navrhuje využití nástroje na bázi řešení Renovation loan. Posouzení přidané hodnoty IFN a dodatečných veřejných a soukromých zdrojů Na základě potvrzení oblastí podpory s existujícím tržním selháním a potenciálním využitím pro IFN bylo přistoupeno k modelování ekonomických dopadů. Při modelaci ekonomického dopadu zapojení IFN byly sledovány dvě základní veličiny pákový efekt a přidaná hodnota, jak je definuje metodický pokyn EK. Pákový efekt v pojetí Finančního nařízení je pojímán jako aktivace mimorozpočtových zdrojů: příspěvek EU na IFN má za cíl aktivovat v souladu s předem vymezenými ukazateli celkovou investici převyšující příspěvek EU. Přidaná hodnota vyjadřuje pákový efekt příspěvku Evropských 9

10 strukturálních a investičních fondů, tj. dodatečné zdroje až po úroveň konečného příjemce. Čím vyšší pákový efekt, tím vyšší přidaná hodnota. Zahrnuje zejména dodatečné zdroje během prvního investičního cyklu. Modelace multiplikačních efektů zaznamenala následující výsledky: Zvyšování kvality a efektivity fungování VTP Za zohlednění ukázkového nastavení proměnných pro model lze konstatovat, že při disponibilní alokaci 544 mil. Kč zdrojů OP Praha (evropský příspěvek vč. národního spolufinancování) je schopen navrhovaný IFN generovat pákový efekt ve výši 2,0; přidanou hodnotu ve výši 3,88. Rozvoj inovačních firem v počátečních obdobích jejich životního cyklu Pro sledovanou oblast podpory nebylo dodavatelem přikročeno k modelování a vyčíslení hodnoty pákového efektu ani přidané hodnoty, neboť taková modelace by byla vystavena na příliš vysokém počtu předpokladů, umožňující značné zkreslení výsledků. Realizace pilotních projektů přeměny energeticky náročných veřejných budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie Za zohlednění ukázkového nastavení proměnných pro model lze konstatovat, že při disponibilní alokaci 1,87 mld. Kč zdrojů OP Praha (evropský příspěvek vč. národního spolufinancování) je schopen navrhovaný IFN generovat pákový efekt ve výši 2,0; přidanou hodnotu ve výši 2,96. V případě oblasti energetických projektů je nutné zdůraznit, že modelace byla provedena přesto, že nelze předpokládat reálné zapojení bankovního sektoru jako spolufinancujícího subjektu u projektů, které vykazují návratnost 30 let. Tento problém je adresován v kapitole zprávy věnující se návrhu investiční strategie. Buď musí být upraven IFN tak, aby zapojil celou řadu preferenčních ujednání, stimulující zájem bank (vč. propojení s grantovou podporou), musí být omezeno spektrum povinných opatření projektů nebo musí být oblast ponechána v grantovém schématu. Možnosti využití IFN dostupných na nadnárodní úrovni Oblasti podpory, které byly ex-ante analýzou doporučeny k zapojení IFN a tím nápravě existujících tržních selhání, byly posouzeny oproti IFN realizovaným na nadnárodní úrovni. Ve sledovaných případech existují komplementární a synergické vazby na programy Horizon 2020, COSME a Life závěry tohoto posouzení přehledně shrnuje příloha této zprávy. Zároveň byla rozšířena analýza o rešerši finančních produktů Evropské investiční banky, Evropského investičního fondu a dalších subjektů nabízejících produkty v České republice, které by v některých oblastech mohly konkurovat IFN v rámci OP Praha. Návrh investiční strategie V rámci realizace třetí etapy projektu (BLOK B - Strategie řízení a implementace) dospěl dodavatel k závěru, že navrhované oblasti podpory dle závěrů analýzy tržních charakteristik skutečně vykazují tržní selhání a navrhl konkrétní parametry nástrojů a konkrétní implementační uspořádání, které je vhodné pro OP Praha. Navrhované formy IFN i posléze návrhy a doporučení ohledně implementační struktury byly dodavatelem důsledně prověřeny vůči existujícím závazným omezením, spojených především se zněním obecného nařízení, prováděcích a implementačních nařízení, metodických doporučení a v neposlední řadě s platnými pravidly pro veřejnou podporu. Návrhová část ex-ante analýzy potvrdila vhodnost využití v úvodu představených nástrojů (Risk sharing loan, Kapitálový investiční fond, Renovation Loan) s tím, že na základě diskuze s klíčovými zájmovými skupinami v rámci diskuzního workshopu došlo k upravení vybraných detailů původního návrhu. Připomínky z workshopů a následné mailové komunikace dodavatel promítnul do návrhu nástrojů, především v oblasti upřesnění vhodnosti a rozsahu zapojení preferenčního odměňování. V případě VTP navrhuje dodavatel zřídit IFN, který by znamenal pro konečného příjemce dostupnost finančních zdrojů za zvýhodněnou úrokovou sazbu, díky nerovnoměrnému dělení inkasovaných úroků na straně správce nástroje a spolufinancujícího (bankovního) subjektu. Zde je podstatné uvést, že tento nástroj je vhodný pouze pro oblast podpory cílící na klasické VTP, je nutné důsledně rozlišovat podporu na podnikatelské inkubátory, kde dodavatel navrhuje zachovat dotační podporu. Pro vyjasnění absorpční kapacity a vymezení specifických kritérií umožňující takovéto dělení předkládaných projektů doporučuje dodavatel ŘO nadále komunikovat se zástupci potenciálních příjemců, aby bylo dosaženo nastavení nástroje nejlépe odpovídající na potřeby sledovaného sektoru. V případě Rozvoje inovačních firem v počátečních obdobích jejich životního cyklu navrhuje dodavatel zřídit tzv. Seed fond, který by za společného investování s dalšími veřejnými a především privátními subjekty skrze kapitálové vstupy do mladých inovativních firem podporoval jejich růst. Zřízení tohoto fondu by mělo primárně překonat nedostupnost tohoto druhu financování, sekundárně by mělo znamenat i zlevnění těchto zdrojů obecně. V této oblasti není zřejmé, zda budou využity vyčleněné prostředky OP Praha nebo prostředky Operačního programu Podnikání a inovace pro 10

11 konkurenceschopnost skrze čl. 70 obecného nařízení rozhodnutí v této oblasti má podstatný vliv na možnost nastavení parametrů nástroje. Z tohoto důvodu Dodavatel navrhuje bez dalšího odkladu intenzivně komunikovat s ŘO Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro možnost jednoznačného vyjasnění a rozřešení situace. V případě podpory pro přeměny energeticky náročných veřejných budov na budovy s téměř nulovou spotřebou navrhuje dodavatel zřídit IFN, který by znamenal pro konečného příjemce dostupnost finančních zdrojů za zvýhodněnou úrokovou sazbu, díky nerovnoměrnému dělení inkasovaných úroků na straně správce nástroje a spolufinancujícího (bankovního) subjektu. Zde je podstatné uvést, že závěry finančního modelování i závěry pohovorů se zástupci finančního sektoru poukazují na problém v udržitelnosti nástroje finanční sektor nemá zájem podílet se na financování projektů s horizontem návratnosti 30 let, a to ani při zapojení preferenčního odměňování nerovného sdílení rizik podpořených projektů. V této oblasti dodavatel navrhuje tři možná řešení, a to buď současné zapojení dotačního financování a IFN, úpravu parametrů podpory (snížení rozsahu povinných kritérií) nebo ponechání celé oblasti v dotačním schématu podpory. Kapitola dále specifikuje omezení spojená s možnosti využití kombinace dotačního financování spolu s IFN, omezení spojená s návrhem zapojení preferenčního odměňování, omezení pravidly pro veřejnou podporu, uvádí rámcové možnosti využití jiných než doporučovaných nástrojů dodavatelem. V tomto bodě dodavatel upozorňuje, že ex-ante analýzu je třeba pojímat jako bránu do problematiky a pro implementaci je třeba podniknout řadu kroků, které uvedené závěry analýzy upřesní a dále ověří. V rámci návrhu investiční strategie navrhl Dodavatel akční plán k zavedení IFN, který specifikuje klíčové milníky pro možnost úspěšné implementace IFN v OP Praha Dodavatel doporučuje se tímto návrhem důsledně řídit, aby nedošlo k delším prodlevám před zahájením čerpání, než je nezbytně nutné. Přehled zahraničních zkušeností Oblasti podpory, které byly ex-ante analýzou doporučeny k zapojení IFN a tím nápravě existujících tržních selhání, byly porovnány s obdobnými nástroji finančního inženýrství realizovanými v ČR a zahraničí. V rámci posouzení zkušeností v ČR byly identifikovány pouze 2 programy, které v programovém období financovaly projekty skrze nástroj finančního inženýrství Společné evropské podpory udržitelných investic do městských oblastí (JESSICA). Několik dalších ŘO zahájilo přípravy na zapojení nástroje finančního inženýrství Jessica do svých operačních programů, ale vzhledem k náročné přípravě, nastaveným postupům schvalování úprav programových dokumentů apod. se žádný další operační program nedostal do fáze implementace. Nad rámec nástroje finančního inženýrství Jessica připravovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen MPO ) Seed / venture kapitálový fond na podporu zakládání firem a jejich růstu v ČR mimo hlavní město Praha. Příprava tohoto nástroje byla v roce 2014 na základě neukončeného správního řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ukončena. Obdobný model Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje pro programové období V rámci posouzených zahraničních zkušeností s implementací nástrojů finančního inženýrství byly popsány zkušenosti s obdobnými nástroji v Německu (KfW Banking Group), Velké Británii (Green London Fund), na Slovensku (Slovenský záručný a rozvojový fond) a v Litvě, Lotyšsku a Estonsku (Baltický inovační fond). Z posouzení vyplývá, že lze využívat finanční nástroje jak s formou dotací EU, tak bez nich. V případě nástroje finančního inženýrství na Slovensku, ve Velké Británii, Litvě, Lotyšsku a Estonsku bylo využito podpory Evropského investičního fondu. KfW Banka nevyužívá evropské granty, ale získává granty od německé vlády. Všechny nástroje byly doplněny o SWOT analýzu, zkušeností s přípravou a implementací jednotlivých finančních nástrojů. Posouzení relevance začlenění do holdingového fondu Sledovaná kapitola tvoří jednu ze stěžejních částí celého ex-ante posouzení využitelnosti IFN, neboť se zabývá dostupnými možnostmi nastavení implementační struktury, skrze které by měl ŘO spravovat fungování celého systému. Dodavatel v této části zprávy specifikuje výhody a nevýhody zapojení holdingového fondu, sdílení infrastruktury s jinými ŘO či nastavení vlastních struktur pouze v rámci OP Praha. Hlavním závěrem sledované kapitoly je, že dodavatel navrhuje napojení OP Praha na v budoucnu budované struktury na národní úrovni, případně v gesci tematicky příbuzných operačních programů, disponujícími vyšším objemem prostředků k založení a primární odpovědnosti za správu těchto struktur. Posouzení slučitelnosti s pravidly o veřejné podpoře Dodavatel posoudil navrhovaná řešení s aktuálně platnými pravidly veřejné podpory. S ohledem na předpokládané návrhy poskytovaných podpor jednotlivým konečným příjemcům Dodavatel nedoporučil postupovat v souladu s pravidly de minimis, případně dle pravidel stanovených v prováděcím nařízení 11

12 Komise (EU) č. 964/2014 ze dne (off-the-shelf). Naopak jako nejvhodnější varianta se jeví poskytování veřejné podpory dle pravidel GBER. V rámci provedeného posouzení byly identifikovány stropy pro poskytnutí max. výše podpory a podmínky jejího poskytnutí. Pro jednotlivé navržené varianty IFN vyplynulo, že preferenční odměňování je v zásadě umožněno za splnění popsaných podmínek. Obdobně Dodavatel identifikoval mezní hodnoty pro vyplácení odměny správci fondů. Dále byla posouzena možnost promíjení části půjčky za řádné splácení, která byla identifikována jako nevhodná a navržena kombinace v případě splnění určitých objektivních cílů v souvislosti s poskytnutou půjčkou, kdy by vznikl konečnému příjemci nárok na účelovou dotaci. Ta by však nebyla přímo spojena s IFN. Vymezení očekávaných výsledků V rámci zpracování ex-ante analýzy Dodavatel posoudil aktuálně navržené ukazatele v rámci OP Praha a jejich slučitelnost s navrhovanými IFN. V této souvislosti doporučil ponechání stávajících indikátorů a navrhl úpravy, které povedou ke zpřesnění cílových hodnot převážně výstupových indikátorů. Do této kapitoly byl doplněn i návrh modelového příkladu propočtu cílových ukazatelů. Ustanovení umožňující přezkum a aktualizaci předběžného posouzení V rámci realizace ex-ante analýzy přistoupil dodavatel k využití řady předpokladů, zjednodušení a využití modelových příkladů tento postup byl zvolen ve vybraných případech buď s ohledem na absenci potřebných statistických nebo jiných informačních vstupů, případně s ohledem na neuzavřené metodické či prováděcí nařízení a doporučení. Tyto předpoklady je žádoucí před přistoupení k samotné implementaci IFN v rámci OP Praha zpřesnit, doplnit či aktualizovat. Kapitola specifikuje místa, která mohou být nejvíce náchylná ke změnám v případě změny vnějších podmínek. 12

13 1.2 Management summary english version Terms of Reference Deloitte Advisory s.r.o. (hereinafter Deloitte or the Supplier ) won the public tender for the engagement called by the City of Prague (hereinafter the Client ), the EU Funds division, with the assignment entitled Preliminary assessment of the use of financial instruments in the Operational Programme Prague Growth Pole of the Czech Republic in the cohesion policy for the period (hereinafter the Project ). The engagement was assigned in order to conduct an expert mapping of the issues in the emerging Operational Programme Prague Growth Pole of the Czech Republic (hereinafter the OP Prague ), suitable for support through a refundable form of support, i.e. through innovative financial instruments (inovativní finanční nástroje the IFI ) and to set a clear strategy of steps leading to the setting of a functional implementation framework and investment strategy that will ensure effective and functional management of the used allocation earmarked for the IFI. The advisory services focused on addressing factual issues that are defined for the ex-ante analysis by a General Regulation and as they were defined in the tender documentation, specifically as follows: BLOCK A Mapping of market features 12) Analysis of market failure, non-optimal investment situations, investment needs in the planned focus of the OP Prague that are to be supported by financial instruments; 13) Assessment of the added value of financial instruments for which the support from ESI funds is considered, compliance with other forms of public intervention focusing on the same market, possible impacts of state support, adequacy of the intended intervention and measures for the minimal intervention to the market; 14) Estimate of additional public and private sources that can be potentially obtained with the help of a financial instrument, up to the level of the final recipient (anticipated leverage effect), including, if relevant, an assessment of the need and level of preferential remuneration; 15) Assessment of the possibilities to respond to the identified shortcomings by the use of financial instruments available on a multinational level (EIB, EIF, COSME programme); BLOCK B Implementation structure 16) Proposed investment strategy, primarily covering the description of the background, description of the targets of the financial instrument, features of the implementation structure, parameters of the provided support, steps necessary for the introduction of the financial instrument and definition and criteria of eligible projects; 17) Brief summary of foreign experience with instruments recommended in point 5) and plan of their use in member states between 2014 and 2020; 18) Assessment of the relevance and benefits of the inclusion of a specific financial instrument in the national holding fund and potential role of the financial instrument in the holding fund; 19) Assessment of compliance with the rules for public support and common market principles; 20) Exact definition of anticipated results and the fact whether the specific financial instrument should contribute to achieving specific targets set in the relevant priority, including indicators of this benefit; 21) Provision that will enable, if needed, to re-examine and update the preliminary assessment during the implementation of any financial instrument that was used based on this assessment if the management body concludes in the implementation phase that the preliminary assessment no longer covers the current conditions on the market at the time of the implementation; and 22) Executive summary of the preliminary assessment in Czech with the scope of no fewer than 10 standard pages and its translation to English. Financial Instruments The use of IFI in the programming period can be treated as marginal in comparison with the total volume of the finances from the EU funds. In addition, these are almost exclusively the IFI taking the form of provided loans and guarantees. This minor use results primarily from their relative complexity and low promotion by public entities. For the programming period, a much more significant share of the IFI use is anticipated, primarily as follows: 13

14 Capital instruments investments in equity and quasi equity of final recipients; Debt instruments senior financing (loans, borrowings), bonds; and Guarantee instruments guarantees for provided loans, guarantees, risk sharing instruments, etc. Innovative financial instruments show a number of significant differences as compared with grant funding, the most significant differences being as follows: Return on funding allocated funds can be reused for the funding of selected areas and projects in the future; Leverage effect involvement of additional funds for the funding of selected areas/projects from both public and private sources; Possibility of combination with other forms of support the IFI can be mutually combined and the IFI can be combined with grants, interest rate and fees for guarantees subsidies; Co-financing of the IFI co-financing of private investors can be included in the total national co-financing; Conditioned character and volume of national sources grant financing required the pre-financing, the IFI are available (certified) before the implementation of individual projects; Implementation structure the IFIN implemented through off the shelf platforms (prepared by the European Commission) and tailor made instruments; and Implementation of the IFI the Managing Authority may (i) invest the funds intended for the IFI in the capital of the existing or newly formed corporate entities, (ii) entrust the implementation tasks to the European Investment Bank (hereinafter the EIB ), public or private entity, (iii) engage itself in the implementation tasks (loans or guarantees). Given the above facts, it is possible to state that financial instruments are substantially more advantageous in comparison with the grant funding. As such, the objective of not only the Managing Authority, but also the Czech Republic in general, should be the efforts to maximise the use of the IFI in the new programming period, among other things also due to the fact, that the total allocation of finance from the EU funds will probably decline in the following programming periods. With regard to financial instruments according to Article 38 (1) (b), the Managing Authority may provide a financial contribution for the following instruments: Off-the-shelf instruments that comply with standard conditions determined by the Commission; and Tailor-made the existing or newly created instruments that are specifically designed to achieve specific targets determined as part of the relevant priority. Usability of the IFI in the Support for the OP Prague, Conclusions from Pre-screening Pursuant to the introductory pre-screening survey, individual areas of support of the planned OP Prague were assessed, using the benchmarking with attributes that are essential for assessing the potential of the area for the use of the IFI. The key attributes of the introductory assessment of the potential of specific targets for the use of financial instruments primarily included: Assessment of the existence of the investment gap (Demand for sources > Offer of sources); Project profitability (positive annual cash flow); Return period; and Amount of the allocation in the OP Prague. In conclusion of the introductory assessment, we can state that only the selected areas of the support in the first and second priority axis are eligible for the possibility of the use of financial instruments, specifically as follows: SC Increasing quality and effectiveness of operation of technology parks, including incubators; SC Development of innovation companies in the initial stages of their lifecycle; and SC The implementation of pilot projects to transform energy-intensive public buildings into near zero-energy buildings (or buildings conforming to standards for passive buildings), with integrated smart systems, which will allow for the centralization of full monitoring, control and planning of functions of the buildings systems 14

15 Analysis of the Market Failure and Non-optimal Investments Situations Pursuant to the result of the pre-screening investigation, three potentially adequate specific targets for the IFI were subject to the analysis of market features by the Supplier with the objective of deciding whether there is a market failure/non-optimal market situation, and if so, in what amount. In assessing the technology parks (vědeckotechnické parky the VTP ), the Supplier concluded that although there was a trend of an increase in public and private expenses in science and research, the specific area of the technology parks in the territory of Prague was not the primary beneficiary of these changes. A very important role in the monitored sector is played by the financing using the EU structural funds that, however, offered support to the VTP only in the event of them being based outside the capital (PROSPERITY programme divided an allocation exceeding CZK 7 billion) in the ending period from 2007 to For this reason, the existing VTP in Prague had limited possibilities of financing their own development, connected primarily with the traditional bank financing, which meant that this segment relatively lagged behind as compared with the rest of the country. In the territory of Prague, there are four technology parks that are ready to seek the implementation of modernisation projects of up to CZK 1 billion in the following seven years according to the completed investigations. In respect of the profit making character of the business in this area based on the results of the analysis of market failures, we recommend that this area be removed from the subsidy financing and its allocation is transferred to the allocation for financial instruments. The Supplier proposes using the instrument based on the Risk sharing loan solution. The support for start-ups partially continues the activities of Operational Programme Prague Competitiveness , specifically support of 3.3 Development of small and medium-sized companies this area had an allocated amount of CZK 469 million, demand for sources significantly exceeded the offer, the total of the filed applications with the required funding of CZK 1,753 million, the resolution was issued for 145 projects out of the total of 483 applications. The analysis of market features additionally confirmed that it is reasonable to expect a similarly significant demand of start-ups for public support in the initial periods of their life cycle as these projects are not interesting for banks due to a high risk, the only opportunity of the capital gains is the involvement of venture capital. In this area, there is a market failure that means the absence of available funding for quality projects creating room for the use of a financial instrument. The Supplier proposes using the Capital investment fund, the seed fund of venture capital. The issue of the investments in increasing the energy effectiveness in public buildings shows a significantly lower dynamics in terms of annually generated investments that can be seen in the private, mainly residential sector. According to an analysis of available information and interviews with the representatives of the public sector, the key element in the decision making is the availability of the subsidy the implementation of projects fully from own resources is a very rare approach and it is rather a response to the unsatisfactory condition of the building as a whole, it does not primarily stem from environmental motives. In the period in relating areas of support (Operational Programme Prague Competitiveness support 2.2 Economical and sustainable use of energy and natural resources; Operational Programme Environment support 3.2 Savings of energy and use of waste heat in the nonentrepreneurial sector) significant excesses of the demand for subsidies over the offer were registered, specifically projects for CZK 198 million were supported in contrast to the required funding of CZK 357 million in Operational Programme Prague Competitiveness, or allocated CZK 15,290 million in contrast to the required funding of CZK 46,052 million in Operational Programme Environment. The analysis of the potential of the demand further confirmed that there is a market failure, as the excess of demand can be expected in the amount of several hundreds of percentage points as compared with the earmarked allocation, even with the correction of selected presumptions and removal of poor quality/uneconomical projects. The Supplier proposes using the instrument based on the Renovation loan solution. Assessment of the added value of financial instruments and additional public and private funding Pursuant to the confirmation of the supported areas with the existing market failure and potential use for financial instruments, we moved to the modelling of economic impacts. The leverage effect as understood by the Financial regulation is perceived as an activation of out-of-the budget funding: the contribution of the Union to the financial instrument aims to activate the total investment exceeding the contribution of the Union in accordance with the pre-determined indicators. The added value represents the leverage effect of the ESIF contribution, i.e. additional funding to the level of the final recipient. The bigger the leverage effect the bigger the added value. It primarily includes additional funding during the first investment cycle. The modelling of multiplication effects had the following results: Increase in the quality and effectiveness of technology parks functioning 15

16 Reflecting the sample setting of variables for the model, it can be stated that with the available allocation of CZK 544 million of funding from OP Prague (the EU contribution including the national cofinancing) the proposed financial instrument is able to generate a leverage effect of 2.0; the added value of 3,88. Development of innovation firms in the initial periods of their life cycle For the monitored area Supplier did not proceeded to the modelling and quantification of leverage or value added, because such modelling would be based on high number of assumptions, enabling a significant distortion of the results. Implementation of pilot projects of the transformation of energy intensive public buildings to buildings with a zero energy consumption Reflecting the sample setting of variables for the model, it can be stated that with the available allocation of CZK 1.87 billion of funding from OP Prague (the EU contribution including the national cofinancing) the proposed financial instrument is able to generate a leverage effect of 2.0; the added value of In respect of energy projects, it is necessary to point out that the modelling was prepared although it is not possible to anticipate a real involvement of the banking sector as the co-financing entity in projects that show a return period of 30 years. This problem is discussed in the chapter of a report on the proposed investment strategy. Either the financial instruments have to be adjusted in order to involve a number of preferential agreements, stimulating the interest of banks (including the connection with the grant support), spectrum of compulsory projects provisions must be limited or the area has to be retained in the grant scheme. Possibilities of Using Financial Instruments Available on the Multinational Level The areas of support that the ex-ante analysis recommended for the implementation of financial instruments, and therefore also for the correction of the existing market failures, have been assessed in comparison with the financial instruments used on the multinational level. The monitored cases contain complementary and synergistic connections to the Horizon 2020, COSME and Life programmes the conclusions of this assessment are summarised in the appendix to this Report. The analysis was also broadened with a research on the financial products of the European Investment Bank, the European Investment Fund and other entities offering their products in the Czech Republic, which could in certain fields compete with the financial instruments offered under OP Prague. Investment Strategy Proposal In the third stage of the project (BLOCK B Management and Implementation Strategy), the Supplier decided that based on the conclusions of the market characteristics analysis, the proposed fields of support really show market failure. The Supplier proposed specific instrument parameters and a specific structure of the implementation, suitable for OP Prague. The Supplier duly reviewed the proposed form of financial instruments, as well as the proposals and recommendations regarding the implementation structure, in respect of the existing binding restrictions, stipulated in particular in the General Regulation, the Execution and Implementation Regulations, the methodological recommendations and also the existing legislation on public support. The proposal part of the ex-ante analysis confirmed the suitability of using the above-presented instruments (Risk Sharing Loan, Capital Investment Fund, Renovation Loan); however, based on a discussion with the key interest groups during a discussion workshop, certain details have been modified in the original proposal. The Supplier reflected the remarks from the workshops and the subsequent communication in the proposal of the instruments, especially regarding a higher specification of the suitability and extent of using preferential remuneration. Concerning technology parks, the Supplier proposes setting up a financial instrument that would bring accessible funds at an advantageous interest rate to the final recipient, thanks to an uneven distribution of received interest on the part of the instrument administrator and the co-financing (banking) entity. However, it must be pointed out that this instrument is only suitable for the support field that targets regular science and technology parks ; in the case of supporting scientific incubators, the Supplier recommends maintaining support through subsidies. To clarify the absorption capacity and define specific criteria enabling this differentiation between the presented projects, the Supplier recommends that the MA keep communicating with the representatives of the potential clients, so that the instrument is always set up to best suit the needs of the given industry. Regarding the Development of Innovation Companies in the initial phases of their life cycle, the Supplier proposes establishing a Seed Fund that would support their growth through investments made together with other public and in particular private entities through their capital entrance in young 16

17 innovative companies. Establishing this fund would have the primary aim of making this type of funding more accessible, and it should also have a secondary effect of discounting these funds in general. In this field, it is not yet clear whether the funds designated for OP Prague or the funds of the Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness (hereinafter the OP PIK ) in line with Article 70 of the General Regulation will be used the decision on this aspect will have a substantial impact on the possibility of setting up the parameters of the instrument. We therefore propose opening intensive communication with the Managing Authority of OP PIK, to obtain a clear statement on how this situation is to be solved. Regarding the support of transforming energy-intensive buildings into buildings with nearly zero energy consumption, the Supplier proposes setting up a financial instrument that would make funds accessible for the final recipient at an advantageous interest rate, thanks to an uneven distribution of the received interest on the part of the instrument administrator and the co-financing (banking) entity. It must be pointed out that the conclusions of the financial modelling as well as the conclusions of interviews with representatives of the financial sector show a problem in the instrument s sustainability the financial sector is not interested in funding projects with a return period of 30 years, not even in the case of preferential remuneration for uneven risk sharing in the supported projects. Regarding this matter, the Supplier proposes three possible solutions: either joint funding through subsidies and through the financial instrument, or adjusting the support parameters (reducing the mandatory criteria), or leaving the whole field to be supported through subsidies. The chapter also specifies the restrictions arising from the possibility of using a combination of subsidies and financial instruments, restrictions arising from the proposal of using preferential remuneration, restrictions given by the rules of public support, and states the framework possibilities of using other instruments than those recommended by the Supplier. The Supplier would also like to draw attention to the fact that the ex-ante analysis must be only perceived as a gateway into the issue; many further steps, such as a more detailed specification and verification of the conclusions of the analysis, are still necessary for the implementation. Within the proposal of the investment strategy, the Supplier also proposed an action plan for the implementation of the financial instruments, specifying the key milestones of the successful implementation of the financial instruments in OP Prague the Supplier recommends that this proposal be strictly adhered to, in order to avoid longer than necessary delays in the start of drawing the funds. Overview of Cross-Border Experience The areas of support that the ex-ante analysis recommended for the use of the financial instruments, i.e. also for the correction of the existing market failures, have been compared with similar financial instruments applied in the Czech Republic as well as abroad. Assessing the experience gained in the Czech Republic, only two programmes were identified in which projects were funded through the financial instrument of the Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas (JESSICA) in the programming period Several other Management Bodies have launched preparations for using the Jessica financial instrument in their operational programmes, but given the demanding preparations, the established procedures for approving adjustments made to programme documents etc., no other operational programme reached the implementation phase. Above the framework of the Jessica financial instrument, the Ministry of Industry and Trade was preparing a Seed / Venture capital fund to support founding companies in the Czech Republic, but outside of Prague, and to support their growth. However, the preparation of this instrument was terminated in 2014 based on an unfinished administrative procedure with the Office for the Protection of Competition. The Ministry of Industry and Trade is planning a similar model for the programming period In terms of assessing the experience with implementing financial instruments from abroad, these were described for Germany (KfW Banking Group), the United Kingdom (Green London Fund), Slovakia (Slovenský záručný a rozvojový fond) and Lithaunia, Latvia and Estonia (Baltic Inovation Fund). The assessment shows that financial instruments can be used with subsidies from the EU as well as without them. The financial instrument used in Slovakia, the United Kingdom and in Lithaunia, Latvia and Estonia benefited from the support of the European Investment Fund. KfW Bank does not use EU subsidies, as it is subsidised by the German government. All the instruments were complemented with a SWOT analysis, and experience with the preparation and implementation of the individual financial instruments. Relevance Assessment of the Incorporation into a Holding Fund This chapter is one of the fundamental parts of the whole ex-ante assessment of the applicability of the financial instruments, as it deals with the possibilities of setting up the implementation structure, through which the Management Body should manage the functioning of the whole system. In this part of the Report, the Supplier specifies the advantages and disadvantages of using a holding fund, sharing 17

18 the infrastructure with other management bodies, or setting up own structures only within the OP Prague. The main intention outlined in this chapter is that the Supplier proposes connecting the OP Prague to structures to be built on the national level in the future, or to operational programmes dealing with similar topics and having a higher amount of funds for establishing these structures and maintaining the primary responsibility for their administration. Assessment of Compliance with the State Aid Rules The Supplier assessed the compliance of the proposed solutions with the existing State Aid rules. With regard to the anticipated proposals on support provided to the individual final recipient, the Supplier did not recommend acting in accordance with the de minimis rules, or with the rules stipulated in Commission Implementing Regulation (EU) No. 964/2014 of 11 September 2014 (off-the shelf). Providing the State Aid rules in accordance with the GBER rules seems to be the most suitable option. Within the assessment, caps on the maximum possible amount of support and conditions for its provision were also identified. It was established in reviewing the individual proposed versions of the financial instruments that preferential remuneration is generally possible provided that the given conditions are met. The Supplier also identified the limit values for remunerating the fund administrator. The possibility of forgiving part of the loan as a reward for timely payments was also assessed, but identified as unsuitable; a combination was proposed in the case of meeting certain objective aims tying with the provided loan, as a result of which the final recipient would be entitled to a special-purpose subsidy which, however, would not be directly associated with the financial instrument. Definition of the Anticipated Results In the ex-ante analysis, the Supplier assessed the currently proposed indicators within the OP Prague and their compatibility with the proposed financial instruments, and recommended keeping the existing indicators, recommending, however, some adjustments leading to a more precise specification of the target values, mostly referring to the output indicators. A proposed model example of the calculation of the target indicators was also added to this chapter. Provisions Enabling the Review and Updates of the Preliminary Assessment As part of the ex-ante analysis, the Supplier used a number of assumptions, simplifications and model examples this was done in specific cases either with regard to the absence of the necessary statistic or other informational inputs, or with regard to un-concluded methodological or implementing regulations and recommendations. It is necessary to further specify, complete or update these assumptions before implementing the financial instruments within OP Prague. This chapter lists the spots that are most vulnerable to changes in case external conditions are modified. 18

19 2 Metodický postup V souladu s metodickými doporučeními evropské a národní úrovně a za využití best practice Deloitte byly realizovány kroky, které vedly ke zpracování této závěrečné zprávy ex-ante analýzy. Analýza sekundárních dat a informačních zdrojů Pro zabezpečení statistických dat byly využity především údaje Českého statistického úřadu, případně analytické materiály tyto údaje analyzující a interpretující v klíčových oblastech pro provedení analýzy trhu byly využity především: 2 Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České Republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2013; Úřad vlády České republiky Rada pro výzkum, vývoj a inovace, leden Analýza možností využití finančních nástrojů v podpoře vědy, výzkumu a inovací; Pracovní skupina pro Nové finanční nástroje v letech pod vedením Technologické agentury České republik y, duben Národní akční plán energetické účinnosti ČR; MPO, duben Analýza potenciálu transformace vybraných objektů v majetku hlavního města Prahy na inteligentní budovy v rámci konceptu Smart Prague; ECOTEN s.r.o. ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT v Praze; duben V rámci realizace zakázky byla využita široká paleta dalších informačních zdrojů, jejich kompletní výčet lze nalézt v rámci kapitoly 7 této zprávy. Strukturované pohovory Mimo analytické práce za využití odborných zdrojů a statistických dat byly realizovány strukturované pohovory s jednotlivými gestory přípravy prioritních os OP Praha, z řad zástupců Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, které poskytly velmi podstatné vstupy do analýzy potenciálu využití IFN v rámci OP Praha. Pro možnost ověření relevance závěrů dodavatele byly dále využity pohovory se zástupci odborné veřejnosti, potenciálních spolufinancujících subjektů a zástupců potenciálních příjemců podpory OP Praha, viz následující tabulka: Instituce/společnost Zástupce MHMP, oddělení udržitelné energetiky Jana Hrstková, Zlatuše Janáková Knauf Insulation / Šance pro budovy Ondřej Šrámek Ecoten s.r.o. / Centrum Energeticky Efektivních budov ČVUT Jiří Tencar SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Vladimír Sochor, Jaroslav Maroušek ENESA a.s. / Asociace poskytovatelů energetických služeb Ivo Slavotínek Technologická agentura České republiky Táňa Perglová Technologické centrum AV ČR Michal Pazour Komerční banka a.s., EU Point Jan Hanuš, Kateřina Večeřová, Petr Gross Asociace inovačního podnikání České republiky Iveta Němečková Společnost vědeckotechnických parků Pavel Švejda Czech Private Equity and Venture Capital Association Silke Horáková Bývalý generální sekretář pro finanční nástroje, poradce ministryně pro místní rozvoj, vedoucí skupiny pro IFN na MF Martin Hanzlík Tabulka 2: Seznam osob, se kterými byl realizován strukturovaný pohovor Kromě přímé osobní konzultace využil dodavatel dalších konzultací na dálku se zástupci dalších bankovních subjektů, se zástupci úřadu vlády pro vědu, výzkum a inovace, se zástupci MMR Národního 2 Vybrané závěry a interpretace statistických a jiných dat, případně infografiky a grafy byly v rámci realizace analýzy tržních charakteristik pro tyto účely přímo převzaty a použity z uvedených čtyř materiálů. Pro zachování přehlednosti ex-ante zprávy tyto materiály nejsou v těchto místech opakovaně citovány. 19

20 orgánu pro koordinaci a v neposlední řadě se zástupci dalších řídících orgánů, jejichž programy tematicky souvisí s OP Praha OP Podnikání inovace a konkurenceschopnost, OP Životní prostředí, OP VVV a IROP. Fokusní skupiny a Brainstorming V zájmu ověřování poznatků o sledovaných oblastech podpory bylo opakovaně využito nástroje strukturované diskuse s vybranými odborníky, která zahrnovala progresivní sdílení a propracování pohledů a myšlenek účastníků. V závěrečné fázi příprav zprávy ex-ante analýzy byly realizovány dva workshopy, zaměřené na ověření adekvátnosti navrhovaného nastavení využití IFN v rámci OP Praha. Těchto workshopů se účastnili následující zástupci zájmových skupin OP Praha. Workshop č. 1 - Tematické zaměření Věda, výzkum, inovace Název instituce Jméno a příjmení Jakub Pechlát Magistrát hl. města Prahy Pavla Kačabová Iva Jindřichová Aleš Zatloukal Deloitte Petr Jirman Martina Tuleškovová Táňa Perglová Technologická agentura ČR Karel Svoboda Pavel Komárek Ministerstvo průmyslu a obchodu Dagmar Vránová Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Blanka Miksová Česká spořitelna a.s. Ladislav Dvořák Komerční banka a.s. Jan Hanuš UniCredit Bank a.s. Zdeněk Jana The Czech Private Equity and Venture Capital Association Silke Horáková Workshop č. 2 - Tematické zaměření Energetické úspory ve veřejných budovách Název instituce Jméno a příjmení Světlana Svitáková Magistrát hl. města Prahy Roman Havel Lenka Kriegischová Aleš Zatloukal Deloitte Petr Jirman Martina Tuleškovová Ministerstvo průmyslu a obchodu Dagmar Vránová Ministerstvo životního prostředí Martin Popelka Petr Lysý Ministerstvo pro místní rozvoj Michael Pascal Jakub Horáček Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Blanka Miksová Česká spořitelna a.s. Petra Pařízková Komerční banka a.s. Jan Hanuš UniCredit Bank a.s. Zdeněk Jana PPF banka a.s./bankovní asociace Štěpán Hasal SEVEn, o.p.s. Jaroslav Maroušek Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) ČR Ivo Slavotínek Knauf Insulation, spol. s.r.o. Ondřej Šrámek Tabulka 3: Seznam účastníků workshopů k problematice IFN v OP Praha Poznámky účastníků na workshopech i následně dodatečně zaslané v rámci zveřejnění prezentace k připomínkování byly dodavatelem zohledněny při přípravě závěrečné zprávy ex-ante analýzy. Dodavatel navrhuje uvedený formát komunikace se zájmovými skupinami nadále ŘO využívat pro ověřování správného směřování aktivit OP Praha v oblasti IFN. 20