Univerzita Pardubice Fakulta filozofická. Stylistická interpretace literárního textu (Karel Čapek) Anna Dytrtová

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Stylistická interpretace literárního textu (Karel Čapek) Anna Dytrtová Bakalářská práce 2008

2

3

4 SOUHRN Práce je věnována noetickému dílu Karla Čapka. Zvláště pak trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život se zaměřením na první díl románové trilogie - Hordubal. Zabývá se analýzou a interpretací jazyka a stylu Čapkovy noetické prózy. Dále také postojem a úlohou vypravěče v těchto dílech. KLÍČOVÁ SLOVA Karel Čapek, Hordubal, česká literatura, noetická literatura, interpretace, 20. století TITLE The language and writing of Karel Čapek. The narrator in Čapek s prose of noesis. ABSTRACT This thesis is devoted to the epistemological work of Karel Čapek, particularly with regards to the Hordubal, Meteor, and An Ordinary Life trilogy and focuses on the first of the series - Hordubal. It deals with analysing and interpreting the language and style of Čapek s epistemological prose and also with the attitude and role of the narrator in these works. KEYWORDS Karel Čapek, Hordubal, Czech literature, literature of noesis, interpretation, 20th century

5

6 Poděkováni: Děkuji tímto vedoucí své bakalářské práce - paní doc. PhDr. Janě Bartůňkové, CSc. za její cenné rady,odbornou pomoc a trpělivost při psaní této práce.

7 Obsah: I. ÚVOD..1 II. ŽIVOT A DÍLO KARLA ČAPKA V KONTEXTU 20. STOLETÍ.. 3 A) Univerzitní léta 4 B) 20. léta 20. století 4 C) 30. léta.6 D) Rok III. REFLEXE NA OSOBNOST A DÍLO KARLA ČAPKA.8 A) Situace po roce B) Čapkovo dílo...9 C) Čapek a Praha 10 D) Jiní autoři o Čapkovi, Čapkova pozůstalost..10 IV. ČAPKOVA NOETICKÁ TRILOGIE..13 A) Literatura 20. století..13 B) Karel Čapek a filozofie Pragmatismu...15 C) Úvod trilogie, teorie jazykového stylu..17 D) Povětroň 21 E) Obyčejný život..26 F) Hordubal První část Návrat a vnitřní monolog Motiv setkání s Míšou Motiv hodiny stád Druhá část Vražda, vyšetřování, postavy dvou četníků Motiv košíkářské jehly Zbytečná smrt Třetí část Soudní přelíčení Charaktery postav očima soudce Čapek o Hordubalovi, ideové vyznění románu 56 V. ZÁVĚR 59

8 VI. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.61 VII. SEZNAM PŘÍLOH..63 VIII. PŘÍLOHY X. RESUMÉ 75

9 I. Úvod Ve své práci se zabývám stylistickou interpretací noetického díla Karla Čapka trilogií Hordubal, Povětroň, Obyčejný život. Tento román jsem si zvolila pro jeho výstavbovou výjimečnost a propracovanost a především proto, že Karel Čapek byl vůbec prvním ze zakladatelů psychologického proudu, který se v knize objevuje, v oblasti české literatury. Sám nazval tuto trilogii noetickou. Nejdůležitějším hlediskem mého zkoumání byla jazyková složka a styl románu. Právě stylistické prvky jako jsou motivy, kontrasty a figury (postavy), se staly hlavním předmětem mého zájmu. Ve výsledné fázi se, za pomocí těchto prostředků, snažím o odhalení ideového vyznění románu. Mimo jiné proto, že právě pochopení celé myšlenky ukryté v románu,bylo úlohou, kterou Čapek od čtenáře očekával. Dalším důvodem, proč se věnuji analýze právě této knihy, je bezesporu rozporuplnost, s jakou byly jednotlivé části románu zprvu přijímány, ať už veřejností, či kritikou. Čapkův záměr, tedy smysl lidského poznání a význam jedince, ukrytý v tomto díle, byl totiž zprvu nepochopen a nejsilnější pozici tak získala dějová složka příběhu. Zajímalo mě, jaký rozdíl čtenář pocítí, přečte-li si příběhy románu jednotlivě a jakým způsobem dílo přijme, pakliže jej vnímá jako jeden celek, tedy tak, jak Karel Čapek zamýšlel. V první polovině 20. století dochází k rozvoji moderní české literatury. Tuto tendenci zapříčinilo spousta převratných událostí a bezesporu i obrovský technický rozvoj. V této době společenského antagonismu, rozkolů a krizí nebývalých rozměrů s obrovskými následky pro lidstvo, tedy dochází k potřebě podání co největší možné míry objektivnosti. Do popředí se tak v epické formě dostává román, stylizovaný realisticky, či s pomocí naturalismu. Neméně realistickým je i Karel Čapek. Ve většině jeho tvorby nalézáme skrytý podtext, varování před možnými hrozbami civilizace. Na jedné straně například varování před hrozbou nástupu fašismu, na straně druhé nalézám právě v trilogii obavu před ztrátou identity 1

10 jedince, ze ztráty úcty člověka k člověku a v prvé řadě zpochybnění poznávací možnosti člověka. 2

11 II. Život a dílo Karla Čapka v kontextu 20. století 9. ledna letošního roku uplynulo stoosmnáct let od narození prozaika, dramatika, básníka a překladatele, novináře, literárního, divadelního a výtvarného kritika,esejisty, autora knih pro děti, estetika a filozofa, světově známého spisovatele Karla Čapka. 1 Karel Čapek se narodil jako třetí dítě MUDr. Antonína Čapka a jeho ženy Boženy. Otec byl báňský a lázeňský lékař. Karel měl starší sestru Helenu a staršího bratra Josefa. Ještě v červnu téhož roku se rodina přestěhovala z Malých Svatoňovic do vlastního domu v Úpici. Zde také Karel v letech chodil do obecné školy. Roku 1900 po smrti svého manžela se babička Helena Novotná přestěhovala k Čapkovům. V září téhož roku začal Karel chodit v Úpici do měšťanské školy. Roku 1901 se společně s babičkou Helenou přestěhoval do Hradce Králové, kde nastoupil do primy osmiletého gymnázia. Na podzim roku 1904, tedy v kvartě, vstoupil do tajného studentského debatního spolku pokrokářského zaměření a sebevzdělávacích cílů a stal se členem jeho výboru. Na konci školního roku 1904/1905 dostal doporučení opustit školu kvůli účasti v tajném spolku, čímž byl ze školy fakticky vyloučen. Proto se v září 1905 uchýlil do Brna, kde mu jeho sestra Helena, do Brna provdaná, našla podnájem. Zde nastoupil do kvinty Prvního českého gymnázia. Po dokončení sexty se Čapkovi rodiče rozhodli prodat hronovský mlýn a dům v Úpici a přestěhovat se do Prahy. Ubytovali se v činžovním domě v Říční ulici č. 11 na Malé Straně. Spolu s Karlem a rodiči zde bydlel bratr Josef a babička Helena. V září 1907 nastoupil Karel do septimy Akademického gymnázia v Praze, kde v červnu roku 1909 odmaturoval s vyznamenáním. 2 1 FORST,Vladimír. Lexikon české literatury: Osobnosti, díla, instituce A-G. Praha, ISBN , str SEDLÁK, František. Karel Čapek, (c) , URL: < [cit ] 3

12 A) Univerzitní léta V září odjel s bratrem Josefem na měsíc do Mnichova, aby si odpočinul před nastávajícím zimním semestrem na filozofické fakultě pražské univerzity, kam se v říjnu zapsal. Po letním semestru na téže univerzitě a po letních prázdninách nastoupil v říjnu 1910 na zimní semestr na filozofickou fakultu Univerzity Friedricha Wilhelma v Berlíně. V březnu 1911 odjel do Paříže, kde se zapsal na Sorbonně na Faculté des lettres. V červenci po ukončení semestru v Paříži odjel na čtrnáct dní do Marseille a koncem měsíce se vrátil do Prahy, kde se v říjnu znovu zapsal na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V listopadu 1915 byl slavnostně jmenován doktorem filozofie. V tomtéž roce byl z důvodu nemoci několikrát neodveden do první světové války. Roku 1916 se jeho rodiče přestěhovali do Trienčanských Teplic, kde Čapkův otec působil jako sezónní lázeňský lékař. Karel zůstal v Praze s bratrem Josefem. V březnu 1917 se stal členem redakční rady časopisu Národ a nastoupil jako soukromý učitel Prokopa Lažanského, syna hraběte Lažanského. V květnu odjel s Lažanskými na jejich zámek v Chýších u Žlutic. Službu u nich skončil v září V říjnu 1917 se společně se svým bratrem stal redaktorem Národních listů. Byl redaktorem a referentem kulturní rubriky. Téhož měsíce se stal také společně s bratrem Josefem redaktorem satirického týdeníku Nebojsa, který právě vznikl. 3 B) 20. léta V létě roku 1920 se seznámil s Olgou Scheinpflungovou, svojí budoucí manželkou. K 31. prosinci dal společně se svým bratrem Josefem a několika dalšími redaktory výpověď z Národních listů pro nesouhlas s politickou linií šéfredaktora listu. K 1. dubnu 1921 nastoupil společně s bratrem Josefem na dobře placené místo v pražské redakci Lidových novin. V říjnu se stal dramaturgem Městského divadla Královských Vinohrad, divadla v němž také mimo jiné hrála Olga Scheinpflungová. V březnu 1922 byl poprvé osobně představen T. G. 3 SEDLÁK, František. Karel Čapek, (c) , URL: < [cit ] 4

13 Masarykovi, s kterým poté navázal hluboké přátelství a napsal knihu rozhovorů. V srpnu podává demisi na post dramaturga vinohradského divadla na protest přebírání umělců Národním divadlem. Po urovnání kauzy svou demisi stáhl. V lednu 1923 poprvé navštívil T. G. Masaryka na Pražském hradě. V dubnu rezignoval na post dramaturga ve vinohradském divadle a odjel na dvouměsíční zdravotní cestu do Itálie. V říjnu se rodiče přestěhovali zpět do bytu v Říční ulici. V dubnu 1924 zemřela Čapkova matka. Od konce května do konce července byl Čapek v Anglii. Jel tam kvůli zasedání mezinárodního kongresu Penklubu a Výstavě britského impéria. 4 Na podzim zavedl tradici schůzek pátečníků, intelektuálu různých názorů a povah. Tato tradice se udržela až do Čapkovy smrti. V lednu 1925 se stal členem přípravného výboru pro ustanovení pražského Penklubu. Na únorové ustanovující schůzi byl zvolen předsedou pražského Penklubu. V dubnu se přestěhoval do vlastního domu na Vinohradech, kde s ním bydlel otec. V květnu byl zvolen členem Literárního odboru IV. třídy České akademie věd. Na toto členství ale v červnu rezignoval, když bylo členství upřeno podle něj mnohem významnějším literátům. Mezi nimi jmenoval Petra Bezruče, Fráňu Šrámka a Karla Tomana. V září vstoupil spolu s Josefem do nově založené Národní strany práce. V říjnu kandidoval na 20. (posledním) místě pražské kandidátky Národní strany práce. Strana v listopadových volbách tohoto roku však vyšla bez mandátu, a po pár letech zanikla. V červnu 1926 uveřejnil článek "Čeští spisovatelé - proč mlčíte" jako odpověď na Manifest českých fašistů k spisovatelům. V září se rozhodl účastnit se boje za demokracii proti Gajdovu fašismu. Na konci září a začátku října byl u prezidenta Masaryka v Topol'čiankách, kde pak pobýval opakovaně. Na Silvestra pořádal místo pátečnické schůze silvestrovský večer za přítomnosti T. G. Masaryka. Adresoval mu novoroční koledu, kterou přečetli tři herci Národního divadla přestrojeni za představitele tří politických stran: A. Švehlu, K. Kramáře a J. Šrámka. Na konci ledna 1927 rezignoval na předsedu pražského Penklubu, ale nakonec zůstal. 5 Během ledna a března se musel Čapek bránit kampani v tisku kvůli svému silvestrovskému večeru, která byla vyvolána večerníkem Národní Demokracie a klerikálním tiskem. Hájil se 4 HALÍK, Miroslav. Karel Čapek: Na břehu dnů. 2. vydání.praha,1978. ISBN neuvedeno. Str BURIÁNEK, František. Karel Čapek, Praha, ISBN neuvedeno. Str. 11 5

14 nejdříve v tisku, a pak žalobami na Národní listy, Národ a List Čech. Tato štvavá kampaň ho inspirovala k napsání Skandální aféry Josefa Holoubka. Na začátku června na zájezdu československých spisovatelů do Paříže, se setkal s kulturními a politickými osobnostmi Francie. Celé září a polovinu října pobýval u T. G. Masaryka na zámku v Topol'čiankách. 28. října dostal společně s bratrem Josefem státní cenu za dramatické dílo za hru Adam Stvořitel. Září roku 1928 strávil opět v Topol'čiankách. V březnu 1929 odsoudil zemský trestní soud v Praze redaktora Národních listu k peněžité pokutě, odškodnému, úhradě trestního řízení a publikování rozsudku v tisku. V dubnu zemřel Čapkův otec. Září strávil v Topol čiankách a v říjnu odjel s Olgou do Španělska. C)30.léta V červnu 1930 byl ministrem školství jmenován členem poradního sboru pro věci Národního divadla. V lednu 1931 byl Výborem pro rozvoj duševní spolupráce při Společnosti národů jmenován do stálého výboru pro literaturu a umění. V březnu byl znovu zvolen předsedou pražského Penklubu. Koncem června se zúčastnil celosvětové konference Penklubu v Haagu. 6 Poté cestoval po Holandsku. Na začátku července se v Ženevě zúčastnil zasedání Stálého výboru pro literaturu a umění při Stálé komisi pro rozvoj duševní spolupráce při Společnosti národů. V březnu 1932 přešel společně s bratrem Josefem od zkrachovalého nakladatelství Aventinum k nakladatelství František Borový, kde se stal vkladem půl milionu korun tichým společníkem. 7 V únoru 1933 vyvolal v širokém kulturním tisku diskusi o povaze a funkci kritiky. V březnu se vzdal předsednictví pražského Penklubu. V lednu 1934 podepsal výzvu spisovatelů, umělců a vědců na pomoc dětem strádajících za hospodářské krize. V listopadu 6 HALÍK, Miroslav. Karel Čapek: Na břehu dnů. 2. vydání.praha,1978. ISBN neuvedeno. Str.36 7 MUKAŘOVSKÝ, Jan. Dějiny české literatury IV: Literatura od konce 19. století do roku 1954, Praha,1969. ISBN Str.42 6

15 podepsal protest Obce československých spisovatelů proti organizovaným fašistickým výtržnostem. V červnu 1935 na mezinárodním sjezdu Penklubu v Barceloně ho předseda světové federace Penklubů H. G. Wells navrhl za svého nástupce, ale Čapek ihned odmítl. Na konci června se v Paříži zúčastnil mezinárodního kongresu spisovatelských organizací na obranu kultury. V červenci cestoval s Olgou a přáteli po Dolomitech automobilem. Na této cestě požádal Olgu o ruku. 26. srpna 1935 se Karel Čapek oženil s Olgou Scheinpflungovou na vinohradské radnici. Jeho švagr Palivec mu dal do doživotního užívání usedlost Strž ve Staré Huti u Dobříše. 8 V říjnu byl nominován do komise pro udělování státních cen za literaturu. V červnu 1936 se v Budapešti zúčastnil symposia pořádaného Stálým výborem pro literaturu a umění při Stálé komisi pro rozvoj duševní spolupráce při Společnosti národů o přirozené úloze humanitních věd v současném světě. V červenci cestoval s Olgou po Dánsku, Norsku a Švédsku. V listopadu norský tisk navrhl Karla Čapka na Nobelovu cenu za literaturu. V únoru 1937 navštívil Edvarda Beneše na Pražském hradě. V červnu se společně s Olgou zúčastnil kongresu Penklubu v Paříži, kam byl pozván jako čestný host. V červenci cestoval s Olgou a s přáteli automobilem po Rakousku, Švýcarsku a jižní Francii. V říjnu se zúčastnil tryzny za T. G. Masaryka v Městském divadle na Vinohradech. 9 D) Rok 1938 Na přelomu března a dubna 1938 zprostředkoval neoficiální, ale otevřené německé stanovisko na politickou situaci. Na začátku června podepsal dopis členů československé sekce mezinárodní asociace spisovatelů na obranu kultury. Na konci června se zúčastnil kongresu světového Penklubu v Praze. 8 MUKAŘOVSKÝ, Jan. Dějiny české literatury IV: Literatura od konce 19. století do roku Praha,1969.ISBN Str Str. HALÍK, Miroslav. Karel Čapek: Na břehu dnů. 2. vydání.praha,1978. ISBN neuvedeno. 24 7

16 V září pomáhal formulovat a podepsal Výzvu obce československých spisovatelů spisovatelským a kulturním organizacím celého světa, aby hájily princip svobody a pomáhaly orientovat veřejné mínění celého světa pravdivým objasněním současné československé politiky. 21. září pomohl stylizovat prohlášení, jímž vláda oznámila občanům přijetí podmínek francouzské a anglické vlády. 30. září, v den Mnichovského diktátu, podepsal výzvu Obce československých spisovatelů K svědomí světa. V listopadu až prosinci musel Čapek snášet kampaň tisku proti své osobě. Odmítl evakuaci do Anglie, řekl, že musí zůstat s národem. V polovině prosince ulehl s těžkým zápalem plic a 25. prosince zemřel. 10 Když onoho vánočního večera před čtvrt stoletím umíral Karel Čapek, dívali jsem se na tmu za okny a věděli jsme, že byla tma v něm.jeho vrozená náklonnost k úzkosti mu pravila, že nadlouho přišel konec slušného a rozumového světa. S lhostejností, která musila udivovat, Francie a Anglie vydaly Československo Hitlerovi. Francie měla s Československem smlouvu, a nedbala jí. Pro Čapka to byl začátek zlých, převratných událostí, jestliže demokratická velmoc zruší dané slovo. Cítil, že jakási hráz byla protržena. Bacily a dlouhotrvající rozčílení ho zabily. Část českých píšících lidí poněkud zešílela v národní katastrofě. Vedle postele, na níž Čapek zemřel, ležel výtisk českých novin, v nichž bylo psáno, že Karel Čapek je ničema nebo zbabělec nebo už nevíme co. 11 III. Reflexe na osobnost a dílo Karla Čapka A) Situace po roce 1948 Jak uvádí PEROUTKA( 1995:43) Čapkovo dílo zůstalo samo bez svého tvůrce v rozčileném světě. Nacistická okupace vyhladila Čapkovy knihy, kde na ně přišla, a komunistická diktatura začala podobně, neboť, jak je známo, k revoluci není třeba Karlů Čapků, jako jí není třeba mnohého jiného. Po počáteční zuřivosti, v níž národní hlavy byly 10 FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: Osobnosti, díla, instituce A-G. Praha, 1985.ISBN Str PEROUTKA, Ferdinand. Úděl svobody: Výbor z rozhlasových projevů Praha, ISBN Str.42 8

17 stínány na všech stranách, diktatura se rozmyslela a začala zase vydávat Čapkovy knihy a přestala bránit uctívání jeho památky. Když pátráme po důvodech toho, zdá se, že diktatura sama nevydržela pohled na pustotu, již způsobila v literatuře, a když už zahubila současnou českou literaturu, přece se rozpakovala zahubit i starou tím, že by usekla její vrcholky. Pokud Čapka se týká, diktatura se domnívá, že ho není třeba zakázat, že stačí ho falešně vykládat. Představuje ho nyní ne jako zlého, nýbrž jen myšlenkově poněkud zanedbaného muže. Pozorujíce Čapkův vřelý sociální cit, komunističtí kritikové rozhodli, že byl blízek komunismu, že by mu bylo stačilo udělat ještě jeden krok, podívat se trochu hlouběji, aby se stal plnokrevným komunistou. Tu se klade teze, že každý, kdo má sociální cit, nezbytně směřuje ke komunismu a je povinen přijmout i všechno ostatní, co vedle sociální teorie je obsaženo v komunismu, jako metodu trval občanské války, revoluce a diktatury, jeho násilí a nemilosrdné jednání s jednotlivým člověkem ve jménu lidstva. B) Čapkovo dílo Karel Čapek psal prózu, drama i poezii, věnoval se i kritice a překládal z francouzštiny, byl autorem knih pro děti, též filozofem a vynikajícím žurnalistou. Je vnímán jako vůdčí osobnost generace, která vzešla z předválečné moderny. V beletrii zaujal hlavně novým zhodnocením epičnosti a zábavnosti, demokratizací literárního jazyka, vytvořením noetické prózy a obohacením žánru utopické a detektivní literatury. Vynalézavě pěstoval rozmanité druhy žurnalistické beletrie. Jeho dílo vyznačuje snaha o co nejužší kontakt s živou přítomností, která byla podpořena jeho pragmatickou filozofickou orientací. Válka měla vliv na utváření Čapkova soucitného humanismu a ideje plurality lidské osobnosti. Po válce reagovalo jeho dílo na válečné zneužití techniky a tušení nové, ještě hroznější, války v alegorických dramatech a románových utopiích. Proti radikálním lidským zásahům do přírodního a společenského řádu vyzdvihoval pozitivní hodnoty obyčejného dělného života. 12 V tzv. noetické próze se zabýval otázkou možnosti poznání pravdy a doplnil ji pojetím, že každý má svou pravdu. Světově známým se Čapek stal svými protifašistickými díly, ve kterých obhajoval existenci základních lidských práv. Část jeho tvorby byla zfilmována BURIÁNEK,František. Karel Čapek. Praha, ISBN neuvedeno. Str KLÍMA, Ivan..Karel Čapek. Praha, ISBN neuvedeno. Str. 54 9

18 Čapek napsal více předmluv a doslovů ke svým románům a dramatům, než se předpokládá u čistého umělce, který mlčenlivě posílá své dílo do světa. Bylo toho několik příčin. Byl více obtížen filozofickým poznáním než obyčejně je romanopisec nebo dramatik. Pokládal svoji filozofii za praktickou a prospěšnou a chtěl, aby jí bylo plně rozuměno. Ti, kdo nemohli útočit na uměleckou stránku jeho díla, útočili na jeho filozofii, a on se bránil 14 C) Čapek a Praha Roku 1907 se Čapkovi rodiče rozhodli přestěhovat z Úpice do Prahy. Bydleli v činžovním domě v Říční ulici č. 532/11 na Malé Straně. V dubnu 1925 se bratři Čapkové přestěhovali do vlastního dvojdomku čp. 1853/28 na Vinohradech v Úzké ulici, která od roku 1947 nese jméno Bratří Čapků. Na tomto domě jim byla v prosinci 1983 odhalena pamětní deska. V dubnu 1995 byl v Praze na náměstí Míru odhalen pomník bratří Čapků od Pavla Opočenského. 15 D) Jiní autoři o Čapkovi, Čapkova pozůstalost Pozůstalost Karla Čapka je uložena v Památníku národního písemnictví. Cenu Karla Čapka uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu každý sudý rok za prozaické, dramatické nebo esejistické dílo českého autora, případně za dílo celoživotní, s ohledem na to, zda v souladu s usilováním Karla Čapka laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny. Poprvé byla cena udělena v roce Cena Karla Čapka je bronzová plastika rozvírací knihy, uvnitř s oboustranným reliéfem portrétu Karla Čapka, dílo akademického sochaře Vladimíra Preclíka. 14 PEROUTKA, Ferdinand. Úděl svobody: Výbor z rozhlasových projevů Praha, ISBN Str FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: Osobnosti, díla, instituce A-G. Praha, 1985.ISBN Str

19 Památník Karla Čapka se nachází na Strži ve Staré Huti u Dobříše. Expozici zde má i Olga Scheinpflugová a Ferdinand Peroutka. Muzeum bratří Čapků bylo zřízeno v Malých Svatoňovicích, kde byl vztyčen i jejich pomník. Společnost bratří Čapků provozuje svoji činnost od roku Několik příkladů bibliografií napsaných o Karlu Čapkovi V. Vášová: Karel Čapek z hlediska náboženského (1930) V. Černý: Karel Čapek (1936) J. Kašpar: Zahrada mládí Karla Čapka (1946) O. Scheinpflugová: Český román (1946, 1969, 1991) Sborník Vzpomínáme bratří Čapků (1946) S. V. Nikolskij: Karel Čapek (1952) V Ševčuk: Karel Čapek (Kyjev, 1958) I. Dobossy: Karel Čapek (Budapešť, 1961) H. Čapková: Moji milí bratři (1962, 1986) W. E. Harkins: Karel Čapek (New York, 1962) H. Janaszek-Ivaničková: Karel Čapek czyli Dramat humanisty (Varšava 1962, 1985) I. Klíma: Karel Čapek (1962) J. Branžovský: Karel Čapek, světový názor a umění (1963) A. Matuška: Člověk proti zkáze (1963) S. V. Nikolskij: Román Karla Čapka Vojna s salamandrami (Moskva 1968) O. Malevič: Karel Čapek (Moskva 1968) M. Wajs: Chyše v životě a díle Karla Čapka (1968) I. A. Bernštejnová: Karel Čapek (Moskva 1969) O. Králík: První řada v díle Karla Čapka (1972) M. Šulcová: Kruh mého času (1975, 1989) 16 SVOBODA, Petr. Životopis Karla Čapka. 2004, [ ], URL: < 11

20 O. Vočadlo: Anglické listy Karla Čapka (1975) F. Buriánek: Karel Čapek (1978, nové zpracování 1988) S. V. Nikolskij: Fantastika a satira v díle Karla Čapka (1978) M. Halík: Karel Čapek - Život a dílo v datech (1983) Krajem bratří Čapků (1983, text F. Buriánek, fotografie Z. Menec) F. Buriánek: Čapkovské variace (1984) M. Šulcová: Čapci (1985, upravené vydání 1998) J. Kábrt: Krakonošova zahrada bratří Čapků (1985) V. Kudělka: Boje o Karla Čapka (1987) Jeden i druhý (Vzpomínky na bratry Čapky, 1988) Š. Vlašín a kol.: Kniha o Čapkovi (1988) Z. Kožmín: Zvětšeniny ze stylu bratří Čapků (1989) P. Koháček: Karel Čapek fotografuje (1989) L. Vacina, M. Sobotková: Bratři Čapkové a východní Čechy (1989) B. Mědílek, J. Opelík: Bibliografie Karla Čapka (1990) K. Steinbach: Svědek téměř stoletý (1990) M. Šulcová: Ladění pro dvě struny (1990) P. Janoušek: Karel Čapek a divadlo (1990) H. Kopecká, Z. Pražská: Karel Čapek na Karlovarsku (1990) K. Scheinpflug: Můj švagr Karel Čapek (1991) Karel Čapek ve fotografii (uspořádal J. Opelík, 1991) V. Kapoun: Silvestrovská aféra Karla Čapka (1992) M. Šulcová: Poločas nadějí (1993) Fr. Daneš: O Čapkových Hovorech s T. G. Masarykem (1994) H. Koželuhová: Čapci očima rodiny (1995) M. Šulcová: Brána věčnosti (1997) Fr. Všetečka: Dílna bratří Čapků (1999) O. Malevič: Bratři Čapkové (1999) ZUNT, Dominik. Literatura o Karlu Čapkovi [ ] URL: 12

21 IV. Čapkova noetická trilogie A) Literatura 20. století První polovina 20. století se v literárním vývoji označuje jako období rozvoje moderní české literatury. Česká literatura se rozchází s převládající politickou praxí, jak ji uplatňovaly zejména strany mladočeská a staročeská, a konečně se začala zdůrazňovat estetická funkce literatury. Značnou směrovou a stylovou diferenciaci tvorby přinesla už devadesátá léta 19. století. Dějiny české literatury do té doby nezaznamenaly tak prudké proměny literární normy. V novém století nabýval pak tento proces diferenciace a střídání literárních směrů ještě intenzivnější podobu. Doznívající dekadence a symbolismus se srážejí s novými tendencemi sensualismu, vitalismu a civilismu, tvorby inspirované na jedné straně soudobým sociálním hnutím, na druhé, moderní technickou civilizací i zrodem evropských literárních směrů, jako byly futurismus a kubofuturismus. Dvacátá léta pak v české literatuře žijí především ve znamení expresionismu a poetismu. 18 V této době se začíná silně rozvíjet také proletářská literatura a to jako důsledek vzedmutí dělnického hnutí. Dle MUKAŘOVSKÉHO (.:6) Situaci člověka prvé poloviny 20. století pak určují dva podstatné momenty: jednak vyhrocující se společenský antagonismus provázený sociálními otřesy, krizemi a srážkami nebývalých rozměrů a obrovského materiálního i duchovního dosahu( ), a jednak nebývalý rozvoj technického potencionálu lidstva. Obě tyto skutečnosti takřka každodenně proměňují tvář světa i postavení člověka v něm, včetně jeho psychických dispozic, ovlivňují i vývoj a podobu moderního umění.- Dějiny české literatury IV, str. 6, hlavní redaktor- Jan Mukařovský Vedle směrového rozrůznění probíhají v české literatuře této doby ještě další diferenciační procesy, zejména v rovině žánrové. Současně s tím, jak dochází k stále výraznějšímu pojímání literatury jako beletrie, tj. literatury umělecké, a vyřazuje se z ní 18 MUKAŘOVSKÝ, Jan. Dějiny české literatury IV. Praha, ISBN Str.5 13

22 například celá oblast tvorby vědecké, z jiné strany vstupují do ní nové žánry, podstatně ovlivněné okolními oblastmi lidského působení, novinářstvím,psychologií, filozofií aj. Významnou součástí literatury se tak stává umělecká reportáž, literatury faktu aj Poválečná atmosféra znásobila orientaci k hodnotám prostého a přirozeného života. Evropská próza prošla v druhé polovině minulého století důležitým vývojovým obdobím, které propracovalo a dotvořilo zejména techniku románu. Je to realismus ( a naturalismus), který postavil román v čelo literatury jakožto epos doby moderní. Předpokladem tohoto mohutného rozvoje největší epické formy byla co největší možná míra objektivnosti podání: fakta, ať hmotná, ať psychologická, se čtenáři předvádějí tak, jako by je přímo viděl. Vypravovateli připadá zdánlivě ovšem nejvýš funkce objektivu ve fotografickém aparátu nebo přesně zaznamenávajícího vědeckého přístroje. Nejde v podstatě o pravdivost, nýbrž o dojem pravdivosti. 19 Jan Mukařovský, Studie IV, str. 403 Při interpretaci Čapkovy noetické trilogie musíme samozřejmě vycházet z několika aspektů. Já jsem se řídila následujícím schématem: za prvé jsem sledovala kontext doby, ve kterém díla vznikla, za druhé za jakých podmínek, tedy konkrétně v jakém období autorova života. Za třetí aspekt pozorování můžeme považovat například srovnání vývoje těchto děl, kupříkladu jak byla ovlivněna díly předchozími, jak se liší jejich hlavní znaky a podobně. Jak je z životopisu Karla Čapka patrné během svého života prožil několik zásadních přelomových událostí. První světová válka, rozpad Rakouska-Uherska, vznik samostatného Československa, budování nového státu, velká hospodářská krize, nástup nacismu v Německu, Mnichov a konec První republiky - to vše se nesporně projevilo v dynamice a proměnách autorova uměleckého a publicistického díla, v jeho tvůrčím a myšlenkovém vývoji. Sám Čapek se tím ostatně ani nijak netajil a vždy usiloval o angažovanost své tvorby. Když odmítá názor, že jeho Válka s Mloky je románem utopickým a zdůrazňuje, že to není utopie, ale dnešek, uvádí: "Nemohu si pomoci, ale literatura, která se nestará o skutečnost a o to, co se opravdu děje se světem, písemnictví, které na to nechce reagovat tak silně, jak je dáno slovu a myšlence, taková literatura není můj případ." MUKAŘOVSKÝ,Jan. Studie II. Brno, ISBN Str PEROUTKA, Ferdinand. Úděl svobody: Výbor z rozhlasových projevů Praha, ISBN Str.55 14

23 Všechny samostatné výpravné knihy Karla Čapka, ať povídky, ať romány, jsou věnovány řešení jistého problému, současně uměleckého i filozofického: blíží se k němu z různých stran a pokoušejí se o něj různými prostředky. 21 Vzhledem k převratným událostem, jichž byl Karel Čapek během svého života svědkem a díky jeho angažovanosti v oblasti filozofie, jsem se při analýze noetické tvorby Karla Čapka, soustředila především na filozofický profil autora a jeho odrazu v tomto díle. Předně vycházím ze skutečnosti, že Karel Čapek sám filozofii studoval a že se jí v některých obdobích svého života poměrně intenzívně zabýval. B) Karel Čapek a filozofie Pragmatismu S myšlenkovým základem Čapkova díla i s jeho postojem k životu souvisí jedna příznačná stránka: snaha vidět věci z několika stran. Čapek se domnívá, že není jen jedna poznatelná pravda. Je jich tolik, z kolika zorných polí se na danou skutečnost díváme. Tento filozofický postoj ke skutečnosti se nazývá relativismus a odráží se hlavně v jeho, podle mého názoru, nejzásadnější z noetické tvorby- v románové trilogii Hordubal, Povětroň, Obyčejný život. Jeho disertační práce byla sice orientována na estetické téma, ale seminární práce o pragmatismu (chybně v práci J. Krále Československá filosofie pokládána za dizertaci) vyšla později v letech 1918 a 1925 dvakrát samostatně pod názvem Pragmatismus čili filozofie praktického života. Čapek psal četné stati či recenzní články i o jiných filozofických směrech a autorech našich (Hoppe, Krejčí, Trnka, Vorovka, Kamarýt, Rádl) i cizích (Bergson, Haeckel). Je možné připomenout Čapkovu odmítavou recenzi knihy Františka Krejčího - Filosofie posledních let před válkou (Národní listy 1919),dále ocenění Vorovkovy knihy Skepse a gnose (Lidové noviny 1921), nebo výhrady k přírodní filozofii Josefa Velenovského 21 MUKAŘOVSKÝ,Jan. Studie II. Brno, ISBN Str