VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Bc. Stella Dyachkova Odraz základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky Diplomová práce 2013

2 Odraz základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky Diplomová práce Bc. Stella Dyachkova Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí diplomové práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání diplomové práce: Datum obhajoby diplomové práce: dstella@ .cz Praha 2013

3 Masterˈs Dissertation The reflection of the basic principles in Russian culture from the ethical viewpoint of the selected services in the incoming tourism of Czech Republic Bc. Stella Dyachkova The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies Major: Tourism Destination Management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: Date of Thesis Defense: Prague 2013

4 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Odraz základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souhlasu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. Stella Dyachkova V Praze dne

5 Abstrakt Dyachkova Stella. Odraz základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : stran. Tato diplomová práce je věnována analýze odrazu základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky. Česká republika je významnou destinací cestovního ruchu pro ruské turisty. Ruská klientela je svým způsobem hodně specifická. Mají své zvláštní požadavky a je známá svým atypickým chováním. Práce je rozdělena do tří velkých částí: teoreticko-metodologické, analytické a návrhové. V první části je vytvořen metodický základ dalších částí. Analytická část se věnuje analýze odrazu základných principů ruské kultury z pohledu etiky vybraných služeb: ubytovacích, stravovacích, dopravních, služeb cestovních kanceláří a cestovních agentur, průvodcovských a lázeňských služeb. Návrhová část bakalářské práce je zaměřená na zlepšení propagace turismu v destinaci Česká republika na ruském trhu. Hlavním cílem dané práce je analýza odrazu základních principů ruské kultury z pohledu etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky. Práce je určena pro široký okruh čtenářů, zajímajících se o základní principy ruské kultury a zvláštní chování ruských turistů. Klíčová slova: ruská kultura, služby cestovního ruchu, destinace, cestovní kancelář

6 Abstract Stella Dyachkova. The reflection of the basic principles in Russian culture from the ethical viewpoint of the selected services in the incoming tourism of Czech Republic. [Master s Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague : pages. This Master thesis focuses on the analysis of the reflection of the basic principles in Russian culture from the ethical viewpoint of the selected services in the incoming tourism of Czech Republic. Czech Republic is a famous tourism destination for Russian tourists. In a way the Russian customers are the specific ones. They have their own unusual requirements and they are known by its atypical behavior. My thesis is divided into three large parts: theoretic-methodological, analytical and propositional. In the first part I created a methodological basis for other parts. The analytical part focuses on the analysis of the reflection of the basic principles in Russian culture from the ethics side of the selected services: the accommodation, the catering, the transport, the services of the travel agencies and the tour operators, the services of the tour guides and the spa services. The propositional part of my Master thesis focuses to improve the promotion of the tourism in the Czech Republic on the Russian market. The main objective of the work is the analysis of the reflection of the basic principles in Russian culture from the ethical viewpoint of the selected services in the incoming tourism of Czech Republic. The work is intended for a wide range of readers, which are interested in Russian culture, their principles and the special behavior of the Russian tourists. Key words: Russian culture, tourism services, destination, travel agency

7 Na tomto místě bych chtěla tímto poděkovat své vedoucí diplomové práce paní Mgr. Monice Klímové za pomoc při vedení mé diplomové práce, její cenné rady a připomínky. Stella Dyachkova

8 Obsah Úvod Teoreticko-metodologická část Ruská kultura jako zvláštní druh kultury Formování základů ruské kultury v období Kyjevské Rusi Ruská kultura v období carství Ruská kultura v období komunismu Postkomunistická kultura a krize ruské kultury v současné době Služby v cestovním ruchu Charakteristika zvyků pohostinství v České republice Analytická část Odraz základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky Ubytovací služby Stravovací služby Dopravní služby Služby cestovních kanceláří a cestovních agentur Průvodcovské služby Lázeňské služby Návrhová část Závěr Literatura... 76

9 Seznam zkratek apod. a podobně atd. a tak dále cca asi, cirka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DPH Daň z přidané hodnoty EU Evropská unie GPI Světový mírový index IATA Mezinárodní asociace leteckých dopravců KGB Výbor statní bezpečnosti LOT Polská letecká společnost MITT Mezinárodní veletrh cestovního ruchu MGU Moskevská statná univerzita MGIMO Moskevský statný institut mezinárodních vztahů MHD - Městská hromadná doprava OSN Organizace spojených národů RSÚ Ruský statistický úřad S7 Uralská letecká společnost TTCI Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu tj. to jest tzv. takzvaný UNWTO Světová organizace cestovního ruchu UNESCO - Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu WTTC Světová ráda cestování a cestovního ruchu

10 Úvod Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolila Odraz základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky. Důvodem zvolení tématu bylo to, že ruská klientela hraje poslední roky v turismu České republiky významnou roli. Každý rok do ČR přijíždí více a více ruských turistů. Z pohledu lidí ze západních zemí se Rusové chovají podivně a nepředvídatelně, neznají místní zvyklosti nebo tradice a tím snižují prestiž své země. Jelikož jsem se narodila a žila v Rusku, rozumím ruským tradicím a mentalitě. Navíc 3 roky žiji v České republice, kde tuto tematiku studuji. Tento problém mohu tudíž posoudit z pohledu obou stran. Ruská kultura není tak jednoduchá, skládá se z více vývojových period. Je zvláštní a ojedinělý druh kultury. Hlavním cílem mé práce je analýza odrazu základních principů ruské kultury z pohledu etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky. Ve své práci využiji následující metodologii: analýzu primárních zdrojů (pozorování, srovnávání, řízený rozhovor) a sekundárních zdrojů (statistika, výzkumy, recenze), analýzy porovnávaní a shrnutí informací, kauzální analýza, analýza SSP, metoda logických závěrů. Hlavními zdroji budou ruská a česká odborná literatura. Pro účely získání nejčerstvějších informací budu používat informační zdroj - internet. Hypotézy pro tvorbu práce jsem stanovila následovně: 1 ruští turisté očekávají od České republiky vysokou kvalitu poskytovaných služeb 2 ruští turisté mají atypické požadavky na služby (balíčky s jídlem, vaření čaje, ruské televizní pořady atd.) 3 ruští turisté se dobře domluví v České republice Tyto hypotézy se pokusím buď potvrdit, nebo vyvrátit. K tomuto účelu jsem si rozdělila práci do tří velkých celků: teoreticko-metodologické, analytické a návrhové části. Teoretická část bude rozdělena do několika velkých bloků. Zaprvé popíšu pojmy kultura a etika a pro lepší pochopení rozdělím ruskou kulturu na 5 fází: kultura Kyjevské Rusi, 10

11 kultura v období carství, kultura v období komunismu, postkomunistická kultura a kultura v dnešní době. Následně rozepíšu hlavní služby v cestovním ruchu a jejich charakteristiku. První část zakončím popisem českých tradic. V analytické části provedu analýzu odrazu základních principů ruské kultury z pohledu etiky vybraných služeb: ubytovacích, stravovacích, dopravních, služeb cestovních kanceláří a cestovních agentur, průvodcovských a lázeňských služeb. V návrhové části jsou zdůvodnění pro doporučení ke zlepšení propagace turismu v destinaci Česká republika na ruském trhu. Také uvedu svoji vlastní navrhovanou informační brožuru Česká republika doporučení k cestování, která by měla pomoc ruským klientům lépe se orientovat v ČR. 11

12 1 Teoreticko-metodologická část V této práci se zabývám analýzou základních principů ruské kultury z hlediska etiky vybraných služeb příjezdového cestovního ruchu České republiky. Pod pojmem kultura podle slovníku filosofických pojmů rozumíme souhrn dovedností, zvyků, životních norem, myšlenek a děl, který se v rámci určité společnosti pěstuje a předává učením. 1 Při vyjadřování orientace lidské činnosti a myšlení (chování a jednání) na pozitivní hodnoty, kultura začala být chápána jako ta oblast společenského života, kde se především realizuje a projevuje zlidšťování člověka v jeho způsobech vědění, myšlení, cítění a chování. Slovo kultura je chápáno jako stav nebo podmínka určité úrovně života člověka a společnosti, na níž se podílejí všechny civilizované národy světa, ačkoli jejich konkrétní kultury mohou vykazovat značné rozdíly. Definice kultury: kultura se skládá z duchovních ideálů a vzorů chování předávaných symboly, představuje rozličné výsledky lidské činnosti kultura je souhrn duchovních a materiálních činností, výtvorů a hodnot určitého společenství v prostoru a čase kultura je specificky lidský způsob existence, jenž se uskutečňuje v rovině racionálního, etického a estetického poznávání, osvojování a přetváření světa 2 Etika (z řeckého slova ethos mrav) je disciplínou praktické filozofie, která zkoumá morálku a její normy. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, usiluje o to, jak morálku zdůvodnit. 3 Etika proniká do každé lidské činnosti, můžeme ji rozdělit na více různých disciplín: etika analytická, autonomní, deontologická, environmentální, evoluční, individuální, žurnalistická atd. 1 Filosofický slovník. 1 vyd. Praha: Knižní klub, 2009, 258 s. ISBN RYBÁŘ, R.; BUCHTOVÁ, M. Základy estetiky a kultury. Brno: CERM akademické nakladatelství, 1996, 17 s. ISBN RYBÁŘ, R.; BUCHTOVÁ, M. Základy estetiky a kultury. Brno: CERM akademické nakladatelství, 1996, 17 s. ISBN

13 1.1 Ruská kultura jako zvláštní druh kultury V původní historické charakteristice ruské kultury se odráží hraniční poloha Ruska mezi dvěma kontinenty Evropou a Asií, Východem a Západem. Toto umístění stale ovlivňovalo dějiny Ruska v kulturním rozkolu mezi vládnoucí a pracující třídou, ve vnitřní politice - od reformních pokusů ke konzervatismu a v zahraniční politice - od těsnější spolupráce se západem ke konfrontaci. K odlišným vlastnostem ruské kultury patří protiklady: individualismus - kolektivismus, pokora - vzpoura, přirozená spontánnost a klášterní asketizmus, milosrdnost- krutost, obětavost - sobectví. Velký ruský historik V. Kljičevskij ve své knize Kurz ruských dějin (1923, s. 36) napsal, že příroda a poloha hrály významnou roli v dějinách Ruska, které výrazně ovlivnily vznik zvláštního antropologického typu člověka a jeho kultury. Drsné podnebí Ruské roviny, otevřené severní větry, lesy, pouště a řeky a nekonečné pole ovlivnily základ národní kultury a vytvořily: jiný světonázor, charakter osídlení, typ obchodní činnosti, povahu zemědělství, postoj k práci, folklor a filozofii lidí. 4 Křesťanství byzantského modelu - pravoslaví - vytvořilo duchovní jádro starého Ruska a následné kultury. Přijetí nového moderního náboženství se stalo rozhodujícím faktorem. Pod vlivem pravoslaví byly vytvořeny morální hodnoty, duchovní obraz ruské osoby, hlavní rysy jeho archetypu. Po staletí hlavní obchodní jednotkou v Rusku bylo Společenství s kolektivním využíváním půdy a vnitřní samosprávou. Existují různé způsoby, jak řešit úlohu Společenství (kladné nebo záporné) v hospodářském rozvoji Ruska, ale jeho dopad na hodnoty ruské kultury je nepopiratelný. Mezi ně patří: přednost kolektivního vědomí nad osobním, vzájemná pomoc, soucit a milosrdenství jako morální normy, pohostinství. Geopolitický faktor hodně ovlivnil formování ruské kultury. Rusko se nachází mezi východní a západní civilizací. Toto způsobilo vznik kultury, která je na jedné straně nezávislá na všech známých kulturách a na druhé straně měla možnost pro rozmanitý kulturní rozvoj. Ruská kultura má hodně podob západní a východní kultury, ale je od nich odlišná. Můžeme říct, že ruská kultura je zvláštní druh kultury. 4 KLJIČEVSKIJ, V; SHATZ M. A course in Russian history: the time of Catherine the Great. Armonk, NY: M.E. Sharpe, 1997, 104 s. ISBN

14 Ruský národ nebyl natolik národem kultury, jako národy západní Evropy, byl spíše národem intuice a inspirace, neznal míru a snadno upadal do extrémů. 5 Podle N. Berďjajeva ruský národ je národem krajně rozporným, je sloučením protikladů. Může nás okouzlit i rozčarovat, vždy nás může překvapit, je schopen v nejvyšší míře vyvolat vášnivou lásku i zavilou nenávist. U západních národů proto vzbuzuje neklid. Svou rozporností a protikladností je ruský národ srovnatelný pouze s národem židovským. 6 Rozvoj Ruské kultury můžeme rozdělit na pět fází: kultura Kyjevské Rusi, kultura v období carství, kultura v období komunismu, postkomunistická kultura a kultura v dnešní době Formování základů ruské kultury v období Kyjevské Rusi V dějinách ruského státu a kultury má období od 9. do 17. století zvláštní místo. V tomto období byly založeny především hranice státu, položené etnické základy pro budoucnost národů a jazyků, pro ortodoxní křesťanské sociální ideály a hodnoty, vyvíjela se bohatá ruská kultura. Dějiny staroruského státu lze rozdělit do třech etap. První z nich je relativně dlouhá doba spojování východoslovanských zemí. To se táhne z 80-tých let 9. století až do konce 10. století. Druhá etapa je existence jednotného feudálního státu - Kyjevská Rus, od doby vládnutí knížete Vladimíra I. až do 20-tých let 13. století, kdy se rozpadla na nezávislé knížectví. A třetí etapou je feudální nadvláda od 20-tých let 13. století, až do mongolské invaze 30-tých až 40-tých let 13. století. Kyjevská Rus byla nejstarším státem, který se v století konstituoval ve slovanském prostředí východní Evropy. V 9. století začíná proces sběru slovanských kmenů vojenskou silou pod knížecí mocí, aby se narodil mladý silný stát. Zachování kmenových náboženství bránilo skutečnému sjednocení kmenů. Pokus kníže Vladimíra vytvořit jednotný Pantheon z nejvíce uctívaných bohů, vedený bohem Perunem pro posílení knížecí moci, nebyl úspěšný. Poté kníže vypravil poselstva do okolních říší, aby se seznámila s různými monoteistickými systémy. Toto vyprávění se nepochybně opírá o historický základ. Vždyť ruský stát se formoval v sousedství bulharských muslimů a Chazarů, vyznávajících judaismus. Byl v neustálém kontaktu s ortodoxní Byzancí, ale i se severskými zeměmi Švédskem a Norskem, které byly dosud pohanské, a prostřednictvím misií z říše byli Rusové seznamováni také s 5 BERDJAJEV, N. A. Ruská idea: základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. 1 vyd. Praha: Oikoymenh, 2003, 8 s. ISBN BERDJAJEV, N. A. Ruská idea: základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. 1 vyd. Praha: Oikoymenh, 2003, s. ISBN

15 křesťanstvím západního ritu. Rozhodujícím impulsem pro přijetí křesťanství na Rusi se nakonec staly její politické vztahy s Konstantinopolí. 7 Křesťanství zrušilo divoké pohanské tradice oběť, pálení, pomsta za vraždu příbuzného, jsou nabízené nové morální standarty, mezi něž patří - láska k bližnímu. Na první místo umístila křesťanská církev lásku k Bohu. Nová víra byla založena na strachu, strachu před Bohem, který vidí vše a za všechno může soudit. Křesťanské myšlenky pronikly hluboko do národního vědomí. Ve stejné době Kyjevské Rusko vnímá inovace selektivně. Odmítá byzantský asketismus, absolutní podřízenost k Bohu a vládci. Slovanům se podařilo udržet svou relativní svobodu. S přijetím křesťanství v Rusku se začíná šířit psaný jazyk. Církevní slovanský psaný jazyk z Byzantské říše a Bulharska se stal základem pro vývoj ruské literatury a starého ruského literárního jazyku. Tak církev položila základ národní ruské kultuře. Cyril a Metoděj se stali prvními Slovanskými pedagogy a kazateli křesťanství. Období před mongolskou invazí bylo Zlatým věkem počátku ruské kultury, který se odrazil v dalším rozvoji ruského folkloru, umění, architektury, literatury atd. Etapa Mongolské invaze je charakterizována pozoruhodným úpadkem ve všech oblastech kultury. Tři staletí Rusko bojovalo proti Zlaté Hordě. 8 Rusko do značné míry zaostalo za zeměmi západní Evropy, ve kterých se již tvořil vnitřní trh, obchodování a sdružení řemeslníků. Rusko bylo odříznuté od Byzantské říše a od svých západních sousedů. Škody, které zapříčinila Zlatá Horda, byly obrovské: desítky zničených měst, mnoho lidí odvedených do otroctví, vysoká ordynská daň (roční poplatky Hordě), kterou vybíralo nashromážděné vojsko. Dvě stě padesát let Mongolské nadvlády definovalo asijský začátek, který se potom obrátil k těžkému nevolnictví a krutému císařství v Rusku Ruská kultura v období carství Ruské carství můžeme rozdělit na dvě etapy: první etapa století - období vlády monarchy s Bojarskou dumou 10 a druhá etapa století - období absolutní monarchie. Prvním ruským carem, který byl korunován jako car celého Ruska, car Boží milosti, se stal Ivan IV Vasilyevič Hrozný. Car se stává božím vyvoleným, který dostal vládu od Boha. Ivan Hrozný jako samovládce začal rychlé reformování struktury života 7 GUMILEV, L. N. Od Rusi k Rusku. 1 vyd.. Praha: Dauphin, 2012, 66 s. Ethnos (Dauphin). ISBN V ruských pramenech Zlatá Horda je rozsáhlý státní útvar, který vznikl roku 1242 jako součást mongolské veleříše na ohromném prostoru východní Evropy a Sibiře. 9 SCHWARZ, M. Mongolsko. 1. vyd. Praha: Libri, 2010, 100 s. ISBN Pod pojmem Bojarská duma rozumíme radu knížete v Rusku 15

16 Moskevské společnosti: bylo provedeno konečné rozdělení státu na okresy, vznikly nové centrální úřady, došlo k reformě armády, čímž se zvýšil její početní stav, k vojenské službě byla donucena šlechta. Reformní kroky Ivana IV. nebyly nikdy natolik radikální, aby v moskevském státě způsobily opravdu podstatné změny. Doba jeho vládnutí patří k nejtemnějším v ruské historii. Zřízení opričniny 11, řádění Ivanovy družiny a trestná výprava proti Novgorodu to jsou jen některé mezníky krvavé cesty Ivana Hrozného. Ale abychom byli spravedliví, musíme vládě Ivana IV. přiznat i některé pro Rusko prospěšné momenty. Právě za jeho vlády se Rusko stalo velmocí, jehož rozloha sahala od Severního ledového oceánu až ke Kaspickému moři a zahrnovala území západní Sibiře, Kazaňského a Astrachaňského chanátu. Ivan IV. posílil mezinárodní prestiž Ruska, rozšířil obchodní a kulturní styky s evropskými a asijskými státy a nastolil cestu samoděržavné monarchie, po které se Rusko obíralo až na počátek 20. století století je století velkých změn nejen v hospodářství Ruska a v sociálních vztazích, ale i v sociálním myšlení a kultuře Ruska. Významným impulsem pro to bylo období carství Petra Velikého. Celkově byly reformy Petra Velikého namířeny na upevnění ruského státu a orientace vládnoucí třídy obyvatelstva k západoevropské kultuře se současným upevněním absolutní monarchie. Na sklonku panování Petra I. bylo vytvořeno mocné Ruské impérium, v jehož čele stál imperátor, požívající absolutní moci. V důsledku reforem byla překonána technicko-ekonomická zaostalost Ruska oproti ostatním evropským státům, byl vydobyt přístup k Baltskému moři, provedeny dalekosáhlé změny ve všech sférách života ruského obyvatelstva. Současně však byly zcela vyčerpány národní prostředky, rozrostl se úřednický aparát, byly vytvořeny předpoklady pro případ krize vlády, vedoucí k epoše palácových převratů. 13 Byly provedené reformy na úrovni školství a kultury: změna životního stylu šlechty a bohatých měšťanů podle západních vzorů (obydlí, oděv, zábava), zakládání odborných škol, výchova státních úředníků, důstojníků, inženýrů, vojenské učiliště, zavedení juliánského kalendáře, byla zjednodušena ruská azbuka, zřízena první nemocnice, muzeum, byli zváni cizí umělci a vědci. Petr Veliký obecně platí za krutého a nemilosrdného vladaře, ale v kontextu doby ani jiný být nemohl. Díky jemu Rusko vstoupilo mezi skutečné evropské velmoci. Po smrti Petra Velikého 11 Pod pojmem Opričnina rozumíme přímou carovu doménu, která byla spravována novou služebnou šlechtou (opričnici) a zahrnovala hospodářsky a strategicky nejvýznamnější oblasti země 12 ARMÁDY A HISTORIE: Ivan IV. Hrozný car vší Rusi a stvořitel samoděržaví. Vojsko.net [online] [cit ]. Dostupné z: 13 Petr I. Veliký: životopis. Osobnosti.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: 16

17 nastala těžká doba kulturního a politického života v Rusku. Opoziční síly se snažily vrátit zpět do starých časů. Byly aktivní zejména v letech vládnutí Anny Ioannovny. Nicméně tyto pokusy byly neúspěšné. Práce Petra nejen přežila, ale dále se také rozvíjely reformy v různých sférách ruského života, například v oblasti kultury. Tyto změny se staly nevratnými. Mimořádně příznivé pro další krok směrem k reformám Petra Velikého se ukázalo být vládnutí Petrovy dcery Alžbety I. Panování Alžbety I. a pak Kateřiny II vešly do historie jako Zlatý věk šlechty. Kateřina II. se zajímala o všechno. Od dětství náboženství a víra vladařku nudily, ale uvědomila si, jakou mají v Rusku sílu. Využila ochrany pravoslaví k rozpoutání války s Turky a snažila se ho rozšířit do katolického Polska. Osvobodila šlechtu od povinnosti doživotní služby státu, aby se mohla lépe postarat o své statky, což vedlo k utužení nevolnictví. V roce 1785 vydala Listinu práv, svobod a výsad ruského panstva potvrdila zostření podmínek pro rolníky a odsoudila volnomyšlenkářství. Samotní nevolníci byli nuceni pracovat v manufakturách, případně je verbovala do armády. Kateřina věděla, že by toto otrokářství mělo být zrušeno, ale nechtěla si tím proti sobě poštvat zástupce šlechty, s jejichž pomocí se dostala na trůn. Za vlády Kateřiny II. nastalo pro ruskou kulturu období hojnosti a rozvoje. Carevna pozvala do Ruska nejvýznamnější představitele zahraniční inteligence, aby jejímu dvoru ukázali, jak to funguje v západní Evropě. Do Zimního paláce, postaveného za Alžběty I., umisťovala nakoupené obrazy světových mistrů. Dnes její sbírka zabírá téměř celou budovu a zahrnuje okolo čtyř tisíc obrazů. Otevřela nové university a odborné školy, Petrohradská akademie vzkvétala pod vedením Michaila Lomonosova. 14 V zahraniční politice si Kateřina II. počínala výborně. Ve válce s Tureckem získala Krym a přístup k Černému moři. Těžila z mezinárodních střetů kolem Polska, které Rusku přinesly nemalé územní zisky. Snem Kateřiny bylo obnovení východořímské říše. Za své cíle bojovala tvrdě a statečně. Po její smrti v roce 1796 bylo Rusko už evropskou velmocí. V 18. století ruské myšlení ještě nebylo originální. Můžeme říct, že 19. století bylo stoletím originálního myšlení a stoletím sebeuvědomění. Je zlatým stoletím literatury, které stvořilo celou generaci talentovaných básníků v čele s V. Žukovským, A.Puškinem, M.Lermontovem, L. Tolstým, I. Gončarovem atd. Je to století vnitřní revoluce: proti realitě a proti imperátorskému Rusku. N.Berďajev ve své knize Prameny a smysl ruského komunismu (2012, s. 26) psal, že velká část ruské šlechty a úřednictva byla velmi 14 Kateřina II. Veliká: Sofie Anhaltsko-Zerbstská (Kateřina II. Veliká). Palba.cz: osobnosti a dynastie [online] [cit ]. Dostupné z: 17

18 nekulturní, nevzdělaná a neměla žádné vyšší zájmy. To byla ta lůza, o které mluvil A.Puškin. Postava Čackého v Hoři z rozumu zobrazuje osamělost nejlepších, nejinteligentnějších a nejkulturnějších lidí té doby. Na začátku 19. Století, za vlády Alexandra I., prožilo Rusko kulturní renesanci. Byl to zlatý věk ruské poezie, éra mystických směrů a hnutí děkabristů. Samotný Alexander I. byl car-intelektuál, který po celý život hledal pravdu a jako mladý byl nepřítelem samoděržaví a nevolnictví, byl to však člověk rozdvojený a nikoli silný. Začátek 19. Století byl dobou rozvolnění ruské duše ruská duše se stala vnímavou k různým idejím, k duchovním a sociálním proudům. Byla to doba univerzalismu, éra interkonfesionálních křesťanských sdružení. A tehdy se začala utvářet ruská všelidskost, charakteristická pro 19. století. Prostřednictvím napoleonských válek Rusko vstoupilo do bezprostředního styku se Západem. Ruští důstojníci se po pobytu v Evropě vrátili s rozšířenými obzory. 15 Radikální názory dělili myslitelé na: slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví apod. každý z nich chtěl nabídnout své způsoby řešení ruských problémů, například vládní reformy, zrušení nevolnictví. Ruská kulturní vrstva se ocitla nad propastí, drcená dvěma hlavními silami: samoděržavnou monarchií shora a nevzdělanou masou rolníků zdola. Ruské myšlení, neukotvené a buřičské, bylo v 19. století vnitřně svobodné a odvážné, nebylo spojené bolestnou minulostí s tradicí, střetávalo se však s vnějšími obtížnými podmínkami a bylo často pronásledované. Nemožnost přímé sociální práce za daných politických podmínek vedla k tomu, že veškerá aktivita se přesunula do literatury a myšlení, kde se všechny otázky pokládaly a řešily velmi radikálně. Celé ruské myšlení 19. století, zaujaté všeobecnými světonázorovými otázkami, bylo západnické nebo slavjanofilské, tj. řešilo problém, zda má být Rusko Západem nebo Východem, zda se má vydat v Petrových šlépějích, nebo se má vrátit k předpetrovské, moskevské Rusi. 16 Porážka Ruska v Krymské válce v roce 1856 ukázala, že zachování nevolnictví se stalo hlavní příčinou vojensko-technické a ekonomické zaostalosti Ruska. Ve vládních kruzích ruské společnosti vnímali nutnost zrušení nevolnictví, aby přerušili trend zvyšování zpoždění Ruska oproti západní Evropě. Proto Aleksandr II. v roce 1861 carským výnosem zrušil nevolnictví (tento krok znamenal svobodu pro více než dvacet milionů ruských rolníků). O tři roky později byla zavedena soustava zemstev a regionálních vlád, které rozhodovaly o místních záležitostech. Došlo též k reformě právního a soudního systému, 15 BERDJAJEV, Nikolaj Aleksandrovič. Prameny a smysl ruského komunismu. 1 vyd. Praha: Prostor, 2012, s., ISBN BERDJAJEV, Nikolaj Aleksandrovič. Prameny a smysl ruského komunismu. 1 vyd. Praha: Prostor, 2012, 35 s., ISBN

19 který byl oddělen od výkonné moci, značnou proměnou. Základy ruského samoděržaví ale odstraněny nebyly - všechna moc i nadále zůstala v rukou cara. Parlamentní systém byl pro Rusko zatím zcela v nedohlednu. Většina ruské vesnické společnosti přivítala tyto reformy netečně, protože jim ani nerozuměla. Vzdělanější vrstvy byly s rozsahem reforem nespokojeny a domnívaly se, že by Rusko mělo pokračovat v reformách podle vzoru západních států. Nejradikálnější složky se pak sdružovaly v tajných revolučních organizacích a násilně se snažily odstranit cara a vyvolat revoluci. Vlády syna Aleksandra II. Alexandra III. a také vnuka Mikuláše II. se snažily o návrat k tradičnímu konzervativnímu pojetí samoděržaví, které vidělo v gosudaru-imperátorovi a jeho neomezené moci jedinou záruku politické stability a existence Ruska. Tyto snahy se dostávaly do konfliktu s politickými i sociálními změnami uvnitř ruské společnosti. 17 Můžeme mluvit o úpadku Ruského impéria na konci 19. století. Nízká míra vzdělanosti nižších vrstev obyvatelstva, absolutismus, zaostalost vesnice a zemědělské výroby, dědictví nevolnictví, národnostní otázka a nacionalismus a konečně obecně pomalá modernizace země, vedly k prohlubování vnitřní krize Ruska. Na počátku 20. století začaly sociálně-politické problémy, se kterými se Rusko potýkalo, eskalovat. Říše se ocitla v hluboké sociálně-politické krizi, jejímiž hlavními jmenovateli byly sílící snahy především středních vrstev a dělnického hnutí o uvolnění režimu a rostoucí odpor neruských národů (Poláci, Čuvaši, Litevci, Finové) proti stále agresívnější rusifikaci. Následné dvě ruské revoluce v roce 1905 a 1917 ukázaly na hlubokou krizi samoděržaví, despocie, tyranie, krutovlády (carský režim je považován za nejhorší té doby) a celého sociálního a politického uspořádání Ruska. Poslední ranou pro Impérium byla první světová válka, která naplno odhalila jeho nefunkční společenské uspořádání a technologickou zaostalost. Poslední car Nikolaj II. nebral ohledy na nikoho, jeho násilná vláda znamenala otřesy, země byla zaostalá, během války se ruská carská armáda rozložila a Ruská říše společensky, ekonomicky i vojensky zkolabovala. Oslabený carský režim padl ve víru druhé revoluce a rozvrácenou zemi nakonec, po letech občanské války, ovládli bolševici GUMILEV, L. N. Od Rusi k Rusku. 1 vyd. Praha: Dauphin, 2012, 114 s. Ethnos (Dauphin). ISBN BERDJAJEV, N. A. Ruská idea: základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. 1 Vyd. Praha: Oikoymenh, 2003, 56 s. Oikúmené, sv. 93. ISBN

20 1.1.3 Ruská kultura v období komunismu 19 Kultura a politika vždy byly a budou spojené. Tragický příklad - osud ruské kultury 20. století: snad poprvé v dějinách lidstva této obrovské země, která prošla ničivými válkami, krvavými revolucemi a nejkrutějším terorem, tak dlouho trval soustředěný experiment celkové politizace kulturního života. Podle N.Berďajeva ruský komunismus je těžké pochopit vzhledem k jeho dvojakému charakteru. Na jedné straně je to jev světový a mezinárodní, na druhé straně je to jev ruský a národní. Marxismus, systém neruského původu a neruské povahy, získal ruský styl. Komunismus vytváří despotický a byrokratický stát, povolaný vládnout celému národu, nejenom tělu, ale i duši národa, v souladu s tradicemi Ivana Hrozného a carské vládní moci. Neslýchaná tyranie, kterou představuje sovětské zřízení, podléhá mravnímu soudu. Ruský komunistický stát je dnes ve světě jediným typem totalitního státu, založeného na diktatuře světonázoru, na ortodoxní doktríně, která je závazná pro celý národ. Komunismus v Rusku přijal formu krajního etatismu, jenž železným objetím svírá život ohromné země, což je bohužel v úplném souladu se starými tradicemi ruské státnosti. Sovětská komunistická říše se svou duchovní strukturou velmi podobá moskevské pravoslavné říši. Panuje v ní stejný dusivý pocit. Devatenácté století v Rusku nebylo celistvé, bylo rozdvojené, bylo to století svobodného hledání a revoluce. Revoluce stvořila totalitní komunistickou říši a v této říši pohasl revoluční duch, vymizelo svobodné hledání. 20 Prvních post-revolučních deset let hrály významnou roli při vzniku nové sovětské kultury. Byly položeny základy nového světového systému, zformovala se celá skupina mladých umělců, na komunistických ideálech byla vychována první generace. Došlo k rozsáhlé politizaci společnosti, boj s negramotností, rozvoj knižního vydavatelství. V kulturním vývoji století se srazily dva směry: první - revoluční nápor, kvantitativní růst; druhý - jiné chápání odlišností a rozpornosti rozhodujícího času. Cena revoluce pro Rusko a ruskou kulturu je však velmi vysoká. Mnoho tvůrců kultury bylo nuceno opustit Rusko. Ruská emigrace 20. století dala obrovský přínos světové kultuře a vědě. Můžeme uvést hodně jmen lidí, kteří vytvořili celé směry a školy ve fyzice, chemii, biologii, literatuře atd. Jedním z hlavních úkolů sovětského umění bylo vytvoření obrazu kladného hrdiny, který je obětavě oddaný komunistické straně a státu, ke kterému by vzhlížel celý sovětský lid, zejména mladí lidé. 19 Ve všech ruských zdrojích, které jsem použila při zpracování diplomové práce, můžeme najít jenom pojem komunizmus, i když idea komunizmu v Rusku nebyla dotažená do reality, měli jsme přechodnou etapu socializmu. 20 BERDJAJEV, N. A. Prameny a smysl ruského komunismu. 1 vyd. Překlad Jakub Šedivý. Praha: Prostor, 2012, 9-15 s. ISBN