Příjmy studentů a jejich zdanění

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Příjmy studentů a jejich zdanění Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Blanka Sítařová Bc. Jana Vrtalová Brno 2008

2 Tímto děkuji vedoucí diplomové práce Ing. Blance Sítařové za odborné a metodické vedení, za náměty a připomínky, které jsem využila při zpracování své diplomové práce.

3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Příjmy studentů a jejich zdanění vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce a s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 26. května

4 4 Abstract Vrtalová Jana. Assessment of students income. Master thesis. Brno, This thesis deals with dilemma concerning the assessment of students income taxes. The aim of this thesis is to compare the way of taxation based either on the employment or on the trading licence. In case of the employment a student can make a proper contract based on the work agreement or deals practised aside the employment. I deal with assessment concerning students younger and older than 18 years old. That is why I describe in this thesis who is considered to be a student, what the constant preparation for the career is and what is compulsory for graduated students. The thesis is divided into the theoretical and the practical part. I describe all the notions mentioned above in the theoretical part in which I also mention this dilemma in Slovakia. In the conclusion of the theoretical part I compare the assessment according to income taxes before and after the tax reform which is valid from 1st January In the practical part this dilemma is described in concrete examples. Abstrakt Vrtalová Jana. Příjmy studentů a jejich zdanění. Diplomová práce. Brno, Tato diplomová práce se zabývá problematikou zdaňování příjmů studentů. Cílem práce je porovnat způsob zdanění na základě pracovního poměru anebo na základě živnostenského oprávnění. V případě pracovního poměru může student uzavřít řádný pracovní poměr na základě pracovní smlouvy nebo dohod konaných mimo pracovní poměr. Zabývám se zdaněním studentů mladších i starších 18 let. Proto také v práci popisuji, kdo se považuje za studenta, čím se rozumí soustavná příprava na budoucí povolání a co platí pro studenty po skončení studia. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Všechny výše uvedené pojmy popisuji v teoretické části, ve které uvádím také tuto problematiku na Slovensku. V závěru teoretické části porovnávám zdanění podle daní z příjmů před a po daňové reformě, která platí od 1. ledna V praktické části je popsaná problematika uvedena na konkrétních příkladech.

5 OBSAH 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl Metodika 9 3 Teoretická část Kdo se považuje za studenta Studium na střední škole Studium na vysoké škole Práce mladistvých Způsobilost k právním úkonům Zakázané práce Lékařské vyšetření Minimální mzda Pracovní smlouvy Řádný pracovní poměr Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Živnostenské oprávnění Pojištění Sociální pojištění Zdravotní pojištění Slevy na dani Daň z příjmů fyzických osob Absolventi Povinnosti zaměstnavatele vůči absolventům Zdaňování příjmů na Slovensku Nezaopatřené dítě Soustavná příprava na povolání Minimální mzda Práce mladistvých Pracovní smlouvy Sociální pojištění Zdravotní pojištění Daň z příjmů Nezdanitelné částky základu daně Daňový bonus Absolventi Komparace zdaňování příjmů studentů v České republice a na Slovensku 41

6 OBSAH 6 4 Praktická část Potvrzení o studiu Porovnání progresivního zdanění a rovné daně Daňový základ do Kč Daňový základ od Kč do Kč Daňový základ od Kč do Kč Daňový základ nad Kč Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti Porovnání dohod při ne/podepsaném prohlášení Podepsané prohlášení, pracovní poměr anebo dohoda o pracovní činnosti Nepodepsané prohlášení, pracovní poměr anebo dohoda o pracovní činnosti Podepsané prohlášení, dohoda o provedení práce Nepodepsané prohlášení, dohoda o provedení práce Sleva na dani na dítě Sleva na dani na manželku a dítě Soustavná příprava na budoucí povolání Použití automobilu v zaměstnání Slovensko pracující student Slovensko daňový bonus na dítě Porovnání zdanění příjmů studentů v obou státech Závěr 67 6 Použité zdroje Odborné publikace Internetové zdroje Právní předpisy

7 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE 7 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V této době není ničím výjimečným, že studují na školách i třicetiletí studenti. Je to hlavně proto, že si chtějí prodloužit mládí a využívat dalších výhod studentského života. Vysokoškolský studentský život s sebou ale nepřináší jen radosti, ale i starosti. Mezi starosti patří to, že studenti musejí vynaložit nemalé náklady na dopravu, ubytování, skripta, menzu či školné. I přesto, že se neplatí školné, je tedy vysokoškolský život nákladný. A proto je v dnešní době běžné, že řada vysokoškoláků prací při studiu vypomáhá rodičům s financováním jejich studia. Pro řadu z nich je výdělek při studiu nutností, protože je rodiče nemohou podporovat v plné míře. Podle výzkumů si příležitostně přivydělávají při studiu na vysoké škole až dvě třetiny vysokoškoláků. Řada z nich pracuje i během školního roku, i přesto, že pro příležitostný přivýdělek nebo brigádu jsou výhodnější prázdniny. Stále více středoškoláků i vysokoškoláků si v posledních letech volí brigády, které jsou blízké jejich oboru studia. Výdělečná činnost studentů je však i zdrojem praktických zkušeností již v průběhu studia. Studenti, kteří si příležitostně vydělávají (pokud možno v oboru studia), mají nejen lepší představu o profesi, na kterou se připravují, ale též jsou realističtější v nárocích na mzdové a kariérní požadavky. Student, který načerpal praktické zkušenosti již v průběhu studia, nemá přemrštěné požadavky na výši svého postavení a finančního ohodnocení, dokáže lépe odhadnout svoji cenu, lépe posoudit nároky zaměstnavatele a hlavně lépe chápe, že si na svou mzdu svým výkonem musí ve firmě vydělat, chovat se co možná nejvíce ekonomicky a zodpovědně. Studenti, kteří projdou pracovní zkušeností, jsou lépe připraveni na vstup na trh práce, čímž se snižuje i riziko nezaměstnanosti po ukončení studia. Práce během studia by tedy neměla být jen výdělečnou činností, ale též součástí přípravy na vstup na pracovní trh a budoucí povolání. 1 Je to investice do budoucna jak pro studenty, tak pro firmy. Mnohem lépe proto najdou uplatnění ti absolventi, kteří se mohou prokázat odpovídající praxí v oboru. Studenti tak zaměstnavatele přesvědčí, že si dokážou zorganizovat čas a zvládat tak více věcí najednou. Osvědčí-li se student v průběhu brigád, zaměstnavatel s ním uzavře pracovní poměr raději než s někým, koho nezná. Zaměstnavatelé také často preferují mladé, iniciativní a flexibilní zaměstnance, kterým mohou po studiích nabídnout ve společnosti práci na plný úvazek. V práci se proto zabývám zdaňováním studentských příjmů. Tento druh přímých daní se váže k určitému důchodu nebo majetku. Objemově jsou sice pro státní rozpočet významnější nepřímé daně (daň z přidané hodnoty a spotřební daň), ale třetí největší příjem má pak stát u daní z příjmu fyzických a právnických osob. 1

8 1.2 Cíl 8 Právě daně tvoří hlavní příjmovou část státního rozpočtu většiny zemí. A společně s vládními výdaji a transfery jsou součástí fiskální politiky státu, která ovlivňuje státní rozpočet. 1.2 Cíl Cílem mé diplomové práce je zhodnotit výhody a nevýhody jednotlivých druhů pracovních poměrů při zdaňování studentských příjmů. Mezi jednotlivé pracovní poměry řadím klasický pracovní poměr, dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti a podnikání na základě živnostenského listu. Jsou zde také uvedeny podmínky pro zaměstnávání mladistvých studentů. Proto v práci popisuji, kdo se považuje za studenta, resp. co všechno může být považováno za přípravu na budoucí povolání. V souvislosti s placením sociálního a zdravotního pojištění také zmiňuji, kdy je studentům ukončeno studium a od kdy si tedy musí platit sami za sebe pojištění. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2008 proběhla v České republice reforma veřejných financí, v rámci které se také změnil systém daně z příjmů, uvádím proto v práci nejdůležitější změny v daňových a právních předpisech, které se týkají pracujících studentů. Změny jsou uvedeny před a po 1. lednu V praktické části jsou také na příkladech uvedeny změny výše daně z příjmu a slev na dani v roce Dalším cílem je porovnání zdanění příjmů studentů v České republice a na Slovensku. V praktické části uvádím příklady, které se týkají dané problematiky. V početních příkladech řeším výpočty mezd a jejich zdanění. V tabulkách a grafech uvádím nejdůležitější rozdíly.

9 2 METODIKA 9 2 Metodika Pro řešení diplomové práce Příjmy studentů a jejich zdanění jsem použila následující metody: interpretace, deskripce, komparace a práci s odbornou literaturou. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Nejdříve jsem si našla v odborné literatuře, v právních normách, jednotlivých zákonech a na internetu konkrétní pojmy, které byly důležité pro vypracování mé práce. Tyto poznatky, hlavně z platné legislativy České republiky a Slovenska, jsem vysvětlila v teoretické části a uvedla v seznamu použité literatury, kterou uvádím na konci diplomové práce a také průběžně v teoretické části. Zde jsou uvedeny přímé odkazy na jednotlivé paragrafy daných zákonů anebo u internetových zdrojů odkazy na jednotlivé webové stránky. Metody interpretace a deskripce jsou použity hlavně v teoretické části. Zde vysvětluji, kdo se považuje za studenta a dále, jaké jsou podmínky pro zaměstnávání mladistvých. Popisuji jednotlivé druhy pracovních poměrů včetně jejich výhod a nevýhod. V závěru praktické části jsou u obou států uvedeny postupy výpočtu čisté mzdy. Pomocí metody komparace porovnávám nejdůležitější změny v daňových a právních předpisech, které se týkají především daní z příjmů fyzických osob, slev z těchto daní z příjmů a dále povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Vzhledem k tomu, že má diplomová práce se týká právních předpisů a daňových zákonů, které platí k 1. lednu 2008, zohlednila jsem v práci změny před 1. lednem 2008, během roku 2008 a také po 1. lednu V práci jsou porovnány podmínky pro zdanění mezd studentů podle daňových předpisů České republiky s daňovými předpisy na Slovensku. V praktické části uvádím vzorové příklady, které se týkají dané problematiky. V početní části je uvedeno u každého příkladu zadání, ve kterém specifikuji daný problém, dále tabulka s výpočty a po ní slovní řešení a komentáře. U každého druhu pracovního poměru je uvedeno, co a proč se zahrnuje, příp. nezahrnuje do výpočtu čisté mzdy. Pro všechny výpočty v tabulkách buď vycházím ze stejné částky hrubé mzdy, aby bylo možné snadněji porovnat, který druh pracovního poměru je pro pracujícího studenta nejvýhodnější z hlediska výše výdělku anebo v kterém roce je zdanění nejvyšší. V některých příkladech je naopak kladen důraz na rozdíly mezi výší výdělku, a proto porovnávám zdanění u nízké, střední a u vysoké mzdy. Výdělek ale není jediný, co rozhoduje, který druh zaměstnání si má student vybrat, a proto uvádím i výhody a nevýhody daného pracovního poměru. Nejdůležitější číselné údaje a rozdíly jsou pro lepší přehlednost znázorněny v grafech a tabulkách.

10 2 METODIKA 10 Pro mou diplomovou práci jsem také využila rozhovorů a diskuzí s vedoucí diplomové práce a také se mzdovou účetní, které mi dávaly praktické rady a připomínky k mé práci. V závěru práce uvádím, který druh pracovního poměru je pro pracující studenty nejvýhodnější. Dále zde hodnotím, jak jsem splnila jednotlivé cíle, které jsou uvedeny v úvodní části práce. Také shrnuji nejdůležitější poznatky, které jsem načerpala při psaní této práce a které jsou důležité pro studenty a nemělo by se na ně zapomínat při uzavírání pracovních poměrů.

11 3 TEORETICKÁ ČÁST 11 3 Teoretická část 3.1 Kdo se považuje za studenta Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: 1. studium na středních i vysokých školách v České republice, s výjimkou: a) studia za trvání služebního poměru, b) dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, 2. teoretická i praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti, 3. studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na úroveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. Studiem na středních školách podle se rozumí studium: 1. na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, 2. na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti, 3. na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol i školských zařízení. Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou č. 225/2007, které další studium, popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách Studium na střední škole Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. 1. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také: a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, 2 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 3 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

12 3.1 Kdo se považuje za studenta 12 b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium, c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), není-li dále stanoveno jinak. 2. Dobu školních prázdnin uvedenou v odstavci nelze považovat za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole, jestliže: a) dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, b) dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, c) výdělečná činnost i nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci na sebe v průběhu kalendářního měsíce navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc, d) poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní nebo náhradní služby nebo za trvání služebního poměru. Omezení uvedené v písmenech a) až c) odstavce 2 neplatí, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž ukončilo soustavnou přípravu na povolání na střední škole Studium na vysoké škole Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také: 1. doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu, 2. kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, 3. doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 5 14 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

13 3.2 Práce mladistvých Práce mladistvých Fyzická práce osob ve věku do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je zakázána. Tyto osoby mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. 6 Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči. 7 U zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně. Zaměstnavatel je povinen poskytnout mladistvému zaměstnanci nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být mladistvému vždy poskytnuta přestávka na jídlo a oddech Způsobilost k právním úkonům Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. 9 Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku Zakázané práce Zaměstnavatel nesmí mladistvé zaměstnance zaměstnávat prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu a povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého 6 2 zákoníku práce č. 262/2006 Sb zákoníku práce č. 262/2006 Sb. 8 79a zákoníku práce č. 262/2006 Sb. 9 6 zákoníku práce č. 262/2006 Sb zákoníku práce č. 262/2006 Sb.

14 3.2 Práce mladistvých 14 zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu. Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnávat mladistvého zaměstnance prací, pro kterou se mu dostalo výchovy a povolání, protože je její výkon mladistvým zaměstnancům zakázán nebo protože podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče ohrožuje jeho zdraví, je zaměstnavatel povinen do doby, než bude mladistvý zaměstnanec moci tuto práci konat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho kvalifikaci. 11 Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Mladiství zaměstnanci nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance také pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob. Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou podle odstavce 2 také na zaměstnance ve věku do 21 let. Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni; seznam obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a druh práce, který tento zaměstnanec vykonává Lékařské vyšetření Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni lékařem závodní preventivní péče: 1. před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, 2. pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně zákoníku práce č. 262/2006 Sb zákoníku práce č. 262/2006 Sb.

15 3.3 Pracovní smlouvy 15 Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci se zaměstnavatel řídí lékařským posudkem vydaným zařízením závodní preventivní péče Minimální mzda Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplácet za jeho práci alespoň minimální mzdu. Výše minimální mzdy činí: 1. za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem: 48,10 Kč, 2. za měsíc Kč pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou, % (tj Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu, % (tj Kč, resp. 38,50 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance, % (tj Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, % (tj Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod Pracovní smlouvy Student může stejně jako každý jiný zaměstnanec pracovat na základě pracovní smlouvy nebo na základě živnostenského oprávnění jako osoba samostatně výdělečně činná. Se zaměstnavatelem může uzavřít buď řádný pracovní poměr anebo dohody konané mimo pracovní poměr, mezi které řadíme dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Hlavní rozdíl je v placení sociálního a zdravotního pojištění a v rozsahu vykonávané práce Řádný pracovní poměr Zdaňování příjmů studenta je obdobné jako u zaměstnance. Kromě základní, nezdanitelné částky na poplatníka si ale ještě navíc může uplatnit slevu na dani na studium zákoníku práce č. 262/2006 Sb nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě 15 detail-a0

16 3.3 Pracovní smlouvy 16 Obr. 1: Názory studentů na přivydělávání studentů Jeho příjem v případě řádného pracovního poměru podléhá zdanění daní z příjmů podle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. Nepodepsané prohlášení Způsob zdanění výdělku závisí na výši výdělku a také na tom, zda student podepsal či nepodepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti i z funkčních prožitků za příslušné období. Mezi příjmy ze závislé činnosti jsou řazeny i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku (praktického vyučování), a zejména žáků středních odborných učilišť. A to i v případě, že se jedná pouze o pracovní poměr, který vyplývá ze školského zákona. Pokud student nepodepíše prohlášení a jeho měsíční mzda od jednoho zaměstnavatele je menší než Kč hrubého, zdaní se tento příjem srážkovou daní 15 % (tato srážková daň se od 1. ledna 2009 snižuje na 12,5 %). Příjem se nezahrnuje do ročního základu daně studenta, a proto po skončení roku nedochází ani k ročnímu zúčtování daňových záloh. Vzhledem k tomu, že tato daň je už konečná, nezahrnují si jej studenti do svého daňového přiznání. Proto pracujícímu studentovi nevzniká nárok na případné vrácení daně. Odvod srážkové daně zvláštní sazbou daně se odvádí finančnímu úřadu na zvláštní účet do konce měsíce následujícího po měsíci, v jehož průběhu daň byla sražena. Pokud hrubá mzda za daný měsíc přesáhne částku Kč, sráží se studentovi zálohová daň podle 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů ve výši 15 %. Zaměstnavatel musí studentovi na konci roku na jeho žádost vystavit Potvrzení o zúčtované mzdě a student má poté povinnost podat daňové přiznání. Student si nemůže uplatnit měsíční slevu na dani, protože nepodepsal prohlášení a nemůže si tak uplatnit od-

17 3.3 Pracovní smlouvy 17 počet slev na dani. Po skončení roku může také získat zpět přeplatek na dani ze zaplacených záloh. Podepsané prohlášení V případě, že student podepíše prohlášení, nemá povinnost podávat daňové přiznání a může do 15. února zažádat zaměstnavatele o roční zúčtování daňových záloh po skončení kalendářního roku. Student může podepsat prohlášení na daný měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění je určeno pouze pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti, kteří nejsou po skončení roku povinni anebo sami nemohou podávat daňové přiznání. Zaměstnavatel při výpočtu měsíční daňové zálohy pracujícího studenta přihlédne ke slevám na dani (na poplatníka i na studenta) a provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, a to nejpozději do 31. března. Tento nárok má student pouze v případě, že měl zdanitelné příjmy ze závislé činnosti podle 6 ZDP a nemá-li jiné příjmy podle 7 10 vyšší než Kč za rok. U toho zaměstnavatele, kterého si sám zaměstnanec vybral, předloží prohlášení. Podepsat prohlášení může student také v případě, že bude v průběhu roku zaměstnán u více zaměstnavatelů a tyto práce na sebe budou časově navazovat, ale nesmí se tyto práce překrývat ani v jednom dni. Na stejnou dobu proto nesmí mít student prohlášení podepsané už u jiného zaměstnavatele. V prohlášení pracovník uvádí okolnosti, které se týkají dětí, které s ním žijí ve společné domácnosti, dále o pobírání důchodu a dalších skutečnostech. Prohlášení podepisuje zaměstnanec při nástupu do zaměstnání, nejpozději do 30 dní od nástupu a poté každoročně do 15. února. Pro pracovní poměr na základě pracovní smlouvy platí následující podmínky: 1. pracovní smlouva musí obsahovat: a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, c) den nástupu do práce, zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně, 3. jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci Dohoda o provedení práce Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné zákoníku práce č. 262/2006 Sb zákoníku práce č. 262/2006 Sb.

18 3.3 Pracovní smlouvy 18 dohody o provedení práce. 18 Mezi jedním zaměstnavatelem a zaměstnancem může být sjednáno několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce, a to i opakovaně. Ale rozsah práce nesmí být v souhrnu větší než 150 hodin. Odměna za tuto práci by měla odpovídat charakteru práce, její složitosti a obtížnosti. Pokud je odměna připadající na jednu hodinu menší než minimální hodinová mzda, která je stanovena v roce 2008 na 48,10 Kč, pak musí zaměstnavatel zaměstnanci doplatit zbývající částku. Dohoda o provedení práce nezakládá účast na nemocenském pojištění, a proto se neodvádí zdravotní ani sociální pojištění. Velkou předností dohody o provedení práce je její jednodušší administrativa a nižší povinné odvody. Nevýhodou je, že studentovi nevzniká nárok na dovolenou Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o pracovní činnosti je vhodná v případech, kdy zaměstnanec nemůže pracovat na plný úvazek anebo jeho přivýdělek má pouze příležitostný charakter. Lze tak dohodu uzavřít na dobu určitou i neurčitou. V dohodě může být sjednaná dovolená na zotavenou, případně důležité osobní překážky v práci zaměstnance (nemocenská). Studentovi ale stejně jako u dohody o provedení práce nevzniká nárok na dovolenou. 1. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. 2. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. 3. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná; jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. 4. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby i doba, na kterou se dohoda uzavírá. 5. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro oba typy dohod konaných mimo pracovní poměr neplatí výpovědní doby a ochrana před výpovědí. Zaměstnavatel má tedy právo dohodu o pracovní činnosti i dohodu o provedení práce ukončit bez udání důvodu. Výpovědní doba v tomto případě činí jen 15 dnů. Oproti běžnému pracovnímu poměru nevzniká ani nárok na odstupné zákoníku práce č. 262/2006 Sb.

19 3.3 Pracovní smlouvy 19 Na zaměstnance, kteří uzavřeli dohody konané mimo pracovní poměr, se nevztahují ani zaměstnanecké výhody. Mezi nejčastěji využívané zaměstnanecké benefity patří například stravenky, využívání mobilního telefonu, nárok na používání služebního auta nebo kurzy či školení Živnostenské oprávnění Chce-li se student stát svým vlastním pánem, může začít podnikat. Může si tak své podnikání přizpůsobit studiu anebo školu přizpůsobit své samostatné výdělečné činnosti. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Vzhledem k tomu, že je u nich za hlavní činnost považováno studium, je na ně pohlíženo jako na osoby vykonávající vedlejší činnost. I přesto, že si student vydělává, mohou si na něj rodiče uplatnit slevu na dani na dítě v daňovém přiznání, což určitě mnoho rodin ocení. Z pohledu zdravotního pojištění nemusí student jako osoba samostatně výdělečně činná v prvním roce své výdělečné činnosti platit zálohy na veřejné zdravotní pojištění. Do osmi dnů od zahájení své podnikatelské činnosti musí své zdravotní pojišťovně ohlásit začátek podnikání a na konci roku tak platí pouze pojistné ze skutečně dosaženého zisku. V případě, že se student rozhodne podnikat, musí nejdříve zažádat živnostenský úřad o vydání živnostenského listu. Pro živnosti řemeslné nebo vázané ještě musí žadatel doložit požadované vzdělání nebo praxi. Pro volné živnosti není potřeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost. Pro živnosti koncesované je potřeba vydání koncesní listiny, které podléhá zvláštním předpisům. Do následujících osmi kalendářních dní se dále musí povinně zaregistrovat u finančního úřadu (daň z příjmů fyzických osob), zdravotní pojišťovny (zdravotní pojištění) a také u okresní správy sociálního zabezpečení (sociální pojištění). Další registrace může, ale nemusí provést, jde o registraci daně z přidané hodnoty, silniční daně, registraci nemocenského pojištění nebo například o zápis do obchodního rejstříku. Student může vést účetnictví jako daňovou evidenci anebo své výdaje uplatňovat paušálem jako osoba samostatně výdělečně činná. Pouze si sečte veškeré dosažené příjmy (v hotovosti i na bankovním účtu) a z jejich součtu spočítá výdaje procentem ze zákona. Student tak nevede ani daňovou evidenci ani účetnictví a kromě paušálu si v daňovém přiznání započítává sociální a zdravotní pojištění, které zaplatil v daném roce. V současné době musí každý živnostník platit minimální částku měsíční zálohy na sociální pojištění Kč. Tato částka, která v sobě zahrnuje zálohu na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti, se od 1. dubna 2008 zvýší na Kč. Pokud se živnostník rozhodne pro dobrovolné platby nemocenského pojištění, musí měsíčně platit minimálně 222 Kč. To platí i v případě, že živnostník

20 3.4 Pojištění 20 hospodaří ve ztrátě. Pokud si nemocenské pojištění neplatí, nemá nárok na vyplacení žádných nemocenských dávek. Další výhodou při uplatňování výdajů paušálem je, že student nemusí evidovat všechny výdajové doklady. V závislosti na tom, jaký druh příjmů má a jakou živnost provozuje, může si podnikající student uplatnit následující výdaje: % pro příjmy z podnikání v zemědělství, % pro příjmy z řemeslné živnosti, % pro příjmy z jiné než řemeslné živnosti, % pro příjmy z jiného podnikání, % pro příjmy z pronájmu. Tab. 1: Rozdíly mezi jednotlivými druhy zaměstnání Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o provedení práce Řádný pracovní poměr Živnost Klady odvádí se sociální i zdravotní pojištění neodvádí se sociální ani zdravotní pojištění může být uplatněna sleva na dani na poplatníka i studenta odvádí se sociální i zdravotní pojištění Zápory je určena na maximálně polovinu průměrné týdenní pracovní doby, nevzniká nárok na dovolenou ani odstupné je určena na 150 hodin maximálně, nevzniká nárok na dovolenou ani odstupné musí být sepsaná písemně 3.4 Pojištění Ze započitatelných příjmů dosažených v zaměstnání, které založily účast na nemocenském pojištění zaměstnanců, musí být zaplaceno sociální pojištění (pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) i zdravotní pojištění. Podnikající studenti jsou povinni ze svých příjmů odvádět zdravotní a sociální pojištění stejně jako ostatní zaměstnanci. V některých případech pro ně platí ovšem určité výjimky Sociální pojištění Sociální pojištění je v České republice rozděleno na systém důchodového pojištění, systém nemocenského pojištění a státní politiku zaměstnanosti. V případě nemocenského pojištění je vypláceno nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

21 3.4 Pojištění 21 Z důchodového pojištění se vyplácení starobní, invalidní a pozůstalostní důchody. Vybrané pojistné je součástí příjmů státního rozpočtu. V sociálním pojištění ale neplatí pro zaměstnané studenty žádná výjimka. A proto je jim, stejně jako ostatním zaměstnancům, z hrubé mzdy strháváno 8 % a dalších 26 % za ně platí zaměstnavatel ve prospěch okresní správy sociálního zabezpečení. Poplatníky pojistného jsou zaměstnanci: 1. v pracovním poměru, 2. pracující na základě dohody o pracovní činnosti. 19 Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Tyto vyměřovací základy se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Sazby pojistného jsou: 1. u zaměstnanců 8 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, 2. u osob samostatně výdělečně činných 34 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho 4,4 % na nemocenské pojištění (tato sazba se má od 1. ledna 2009 snížit na 3,4 %), 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti a 28 % na důchodové pojištění, 3. u osob dobrovolně účastných na důchodovém pojištění se platí pouze 28 % na důchodové pojištění. 20 Maximálním vyměřovacím základem pro výpočet odvodů na sociální pojištění zaměstnance, které zahrnuje důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je nově od 1. ledna 2008 stanovena částka ve výši 48 násobku průměrné mzdy, která pro rok 2008 činí Kč, v roce 2007 byl vyměřovací základ Kč. Tato částka platí pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné. Pokud bude maximální vyměřovací základ překročen, nebude už zaměstnanec platit pojistné z částky, která přesahuje toto maximum. Minimální částka důchodového pojistného a státní politiky zaměstnanosti je Kč za měsíc v roce 2007 a v roce 2008 byla tato částka zvýšena na Kč. Maximální výše v roce 2007 je Kč a v roce 2008 je maximální pojistné Kč. Pokud zisk studenta překročí částku Kč za rok 2007, musí od května 2008 platit zálohy na sociální pojištění, jako by vykonával vedlejší činnost. Pokud zisk 19 3 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 20 7 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

22 3.4 Pojištění 22 tuto částku nepřekročí, student zálohy při podnikání platit nemusí. Po skončení roku 2008 student pouze doplatí tu částku, o níž zisk za rok překračuje státem stanovenou hranici. Nemocenské pojištění Pro stanovení nemocenského pojištění žáků a studentů platí rozdílné podmínky jako pro nemocenské pojištění zaměstnanců. Nemocenského pojištění jsou účastni: 1. studenti vysokých škol, 2. žáci středních škol, vyšších odborných škol a odborných učilišť, 3. studenti a žáci jiných škol nebo kursů, jestliže studium nebo výuka na nich se pro účely důchodového pojištění považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách, 4. občané České republiky, kteří studují v cizině na vysokých nebo středních školách, pokud byli ke studiu vysláni Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vysokou školou, fakultou nebo střední školou, anebo pokud se takové studium pro účely důchodového pojištění považuje za studium na vysokých nebo středních školách v České republice. 21 Nemocenské pojištění studentů a žáků se nevztahuje na: 1. na studenty a žáky vojenských škol (učilišť, akademií), kteří jsou účastni nemocenské péče v ozbrojených silách, 2. na studující večerní, dálkovou, distanční a kombinovanou formou vzdělávání nebo podle individuálního vzdělávacího plánu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění již z důvodu jiné činnosti, 3. na studující v kombinovaném studiu, a na studující formou distančního studia nebo formou individuálního studijního plánu, kteří jsou účastni nemocenského pojištění již z důvodu jiné činnosti. Vznik, trvání a zánik pojištění 1. Pojištění žáka střední školy a konzervatoře vzniká počátkem školního roku prvního ročníku školy; pojištění studenta vysoké školy vzniká dnem zápisu na vysokou školu. Jestliže však žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, vzniká jeho pojištění dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Pojištění však vzniká nejdříve po ukončení povinné školní docházky. 2. Pojištění studenta vysoké školy a žáka střední školy a konzervatoře trvá až do konce posledního ročníku (semestru, bloku) nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, jestliže v něm student (žák) vykonal stanovenou závěrečnou zkoušku, pokud po jejím vykonání nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek

23 3.4 Pojištění 23 ani nezačal pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Jestliže student (žák) nevykonal tuto zkoušku do konce posledního ročníku (semestru, bloku) nebo do doby stanovené statutem vysoké školy (fakulty) pro skončení studia, trvá jeho pojištění do jejího vykonání, nejdéle však po dobu jednoho roku po uplynutí takového termínu, pokud před uplynutím této doby nevstoupil do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačal vykonávat jinou trvalou pracovní činnost ani nezačal pobírat podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. 3. Pojištění studenta (žáka) však vždy zaniká přerušením, popřípadě předčasným skončením studia. 22 Poměr k jinému pojištění 1. Je-li student nebo žák pojištěný podle tohoto oddílu pojištěn také z důvodu zaměstnání, které však po dobu trvání studia nevykonává, náleží mu dávky jen z nemocenského pojištění studentů a žáků, a to za podmínek uvedených v tomto oddíle. Jestliže však pracovní neschopnost (karanténa) studenta vznikla v době jeho studia a přitom trvá i po jeho skončení (přerušení), poskytne se mu na žádost nemocenské z pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne, kdy měl opět nastoupit do zaměstnání. Jestliže studentka, která jinak splňuje podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství, skončila (přerušila) studium, poskytne se jí peněžitá pomoc v mateřství vždy z jejího pojištění z důvodu zaměstnání, a to nejdříve ode dne následujícího po skončení (přerušení) studia; doba poskytování této dávky se však počítá vždy od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, jak jej určil lékař. 2. Vykonává-li student podle učebních osnov, studijního programu nebo studijního plánu nebo v souvislosti se studiem činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu však náleží jen nemocenské, a to za podmínky, že jeho pracovní neschopnost (karanténa) vznikla za trvání takové činnosti. Nemocenské se poskytuje nejdéle do dne, kdy měla taková činnost skončit; po jejím skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia. 3. Vykonává-li student po dobu školních prázdnin nebo po jejich část činnost zakládající účast na nemocenském pojištění, není tím jeho pojištění podle tohoto oddílu dotčeno. Z pojištění z této činnosti mu náleží jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost (karanténa) brání studentu ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek

24 3.4 Pojištění 24 Zaměstnavatel je povinen vést evidenční list důchodového pojištění u studenta, který je zaměstnán a má povinnost platit nemocenské pojištění. Osoby, které nejsou účastníky nemocenského pojištění, pojistné neplatí. To platí i v případě, že mají příjmy ze závislé činnosti. Mezi tyto osoby patří i osoby vykonávající pouze příležitostné zaměstnání. Příležitostné zaměstnání nesmí trvat déle než sedm kalendářních dní po sobě jdoucích a započitatelný příjem nedosahuje 400 Kč za kalendářní měsíc. Nemocenské pojištění je nepovinné. Jeho současná měsíční výše pro rok 2008 je 4,4 % z vyměřovacího základu. Tato sazba se má k 1. lednu 2009 snížit na 2,3 %. Za rok 2007 činí minimální měsíční pojistné 222 Kč a za rok 2008 je to 238 Kč. Maximální pojistné za měsíc 2007 je Kč a za rok Kč Zdravotní pojištění Účastníky pojistného systému u zdravotního pojištění jsou: 1. zaměstnanci, kteří vykonávají závislou činnost na základě pracovního poměru na základě pracovního poměru anebo dohody o pracovní činnosti, část pojistného si platí sami zaměstnanci (4,5 %) a část zaměstnavatel (9 %), 2. osoby samostatně výdělečně činné, které si platí pojistné ve výši 13,5 %, 3. osoby bez zdanitelných příjmů, které si také musí platit pojistné ve výši 13,5 % z minimální mzdy, 4. účastníci pojistného, za které platí pojistné stát, sem spadají i studenti. U placení zdravotního pojištění má pracující student jisté úlevy. Pokud totiž doloží zaměstnavateli, že je studentem, bude poté spadat do okruhu osob, za které je plátcem zdravotního pojištění stát. 24 Jinak je zaměstnancům strháváno 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % za ně odvádí zaměstnavatel ve prospěch zdravotní pojišťovny. Stát tedy platí pojištění za nezaopatřené dítě, což je dítě po skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže: 1. se soustavně připravuje na budoucí povolání, 2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, 3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Stát je plátcem pojistného za studenta pouze do 26 let. Pokud tedy student v průběhu ročníku dovrší uvedený věk, přestává být v registru své příslušné zdravotní 24 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

25 3.4 Pojištění 25 pojišťovny veden jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. A protože zdravotní pojištění musí v ČR platit každý občan, má tyto možnosti: 1. pracovat při studiu a pojistné za něj bude odvádět zaměstnavatel, 2. podnikat při studiu a pojistné si platit dle dosažených příjmů (minimální výše zálohy činí v letošním roce 2008 je Kč, nemusí platit student v prvním roce své samostatně výdělečné činnosti), 3. být veden jako osoba bez zdanitelných příjmů a hradit si každý měsíc Kč. 25 Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. 26 Kromě odvodu pojistného je zaměstnavatel povinen přihlásit se k platbě pojistného za zaměstnaného brigádníka ke zdravotní pojišťovně, u které je tento student pojištěn. Přihlášení se provede prostřednictvím Hromadného oznámení zaměstnavatele (kódem P ) s datem prvního dne účasti na nemocenském pojištění, po ukončení brigády se zaměstnavatel odhlásí od placení pojistného za tohoto brigádníka (kódem O ) s datem posledního dne účasti na nemocenském pojištění. Bude-li se jednat o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát (což bude většina případů), oznamuje zaměstnavatel i tuto skutečnost. Použitím kódu G se oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání (na brigádu, do pracovního poměru) v průběhu studia, a to vždy společně s kódem P. Kód G se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, zejména v souvislosti s počátkem studia na střední nebo vysoké škole. Do vyměřovacího základu zaměstnaného brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu, jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. To tedy znamená, že se zúčtovávají jak položky související s výkonem zaměstnání, tak plnění související pouze se zaměstnáním. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel uvádí tohoto brigádníka i v počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc nejpozději v den výplaty v Přehledu o platbě pojistného. Poskytne-li zaměstnavatel studentovi brigádníkovi pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné se z tohoto neplaceného volna neplatí. 27 Maximální vyměřovací základ pro rok 2007 byl stanoven na Kč. Po daňové reformě byl zvýšen na výši Kč. Maximální měsíční záloha na pojistné v roce 2007 byla Kč a v roce 2008 je Kč. U studentů se zdravotní pojištění platí pouze ze skutečně dosaženého zisku. Zálohy se platit nemusí. Až po zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře 27

26 3.5 Slevy na dani 26 skončení roku podá student Přehled příjmů a výdajů a zjistí, kolik má za uplynulý rok zaplatit. Sazby sociálního a zdravotního pojištění V následující tabulce uvádím souhrnný přehled jednotlivých sazeb sociálního a zdravotního pojištění pro jednotlivé účastníky. Vyměřovacím základem pro výpočet veřejného zdravotního pojištění osoby samostatně výdělečně činné je 50 % rozdílu příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení. Sazba v roce 2009 u nemocenského pojištění u zaměstnavatele činí 2,3 %, u samostatně výdělečně činné je 2,5 %. Tab. 2: Rozdíly v pojištění mezi jednotlivými druhy zaměstnání Veřejné zdravotní pojištění Důchodové pojištění Sociální pojištění Nemocenské pojištění Státní politika zaměstnanosti Celkem Zaměstnanec 4,5 6,5 1,1 0,4 8,0 Zaměstnavatel 9,0 21,5 3,3 1,2 26,0 OSVČ 13,5 28,0 4,4 1,6 34,0 Osoba bez zdanitelných příjmů 13,5 Státní pojištěnec 13,5 3.5 Slevy na dani Student má nárok si vypočtenou roční daň snížit o slevu na poplatníka i slevu na studenta: Kč na poplatníka v plné výši, tato částka se v ročním zúčtování nekrátí, i když student pracoval jen po část roku, tuto částku si může uplatnit od 1. ledna 2008 každý poplatník, do 31. prosince 2007 se omezení vztahovalo na poplatníky, kteří byli starobními důchodci, Kč na manželku či manžela (do 31. prosince 2007 platila částka Kč) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč, do příjmů manželky či manžela se nezarhnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, příspěvek na péči, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

27 3.5 Slevy na dani Kč na poplatníka, který pobírá částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění (do 31. prosince 2007 sleva na dani činila Kč), Kč na poplatníka, který pobírá plný invalidní důchod anebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění (do 31. prosince 2007 byla částka na poplatníka pobírajícího PID Kč), Kč, pokud je poplatník držitelem průkazu ZTP/P (do 31. prosince Kč), Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory. Pro roční zúčtování daňových záloh je důležité, zda se u pracujícího studenta jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání po dobu celého roku anebo jen po část roku. Poplatník si může uplatnit snížení daně ve výši Kč o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. V takovém případě vždy rozhoduje stav na začátku měsíce, totéž platí i pro věkovou hranici 26 let (u magisterského studia) a 28 let u doktorského studia. Pokud se tedy student narodí 1. května, může si odečíst slevu na studenta i za květen. 28 Aby studentovi mohly být odečteny slevy na dani, musí splnit následující podmínky: 1. musí podepsat prohlášení k dani, 2. musí mít potvrzení od školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, v případě studia v cizině i rozhodnutí MŠMT o tom, že studium na střední nebo vysoké škole v zahraničí je postaveno na úroveň studia v ČR, 3. být mladší 26 let, případně 28 let u studenta vysoké školy v doktorandském studijním programu, a to pouze v prezenční formě (rozhodující je stav na počátku kalendářního měsíce). Sleva se studentovi neposkytuje, pokud poplatník studuje dálkovou, distanční, kombinovanou nebo večerní formou studia ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 29 38l zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

28 3.6 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob Do 31. prosince 2007 platila v českých zákonech u zdanění příjmů fyzických osob progresivní sazba daně. Tato klouzavá sazba daně ve výši % způsobovala vysoké zdanění u vyšších příjmů. Nejvyšší sazba daně byla používána u částek přesahujících hranici ročního základu daně Kč. Při výpočtu měsíčních záloh na daň se měsíční základ zaokrouhluje na stovky nahoru, ale při ročním zúčtování daně se základ zaokrouhluje na stovky dolů. Daňové zálohy sražené zaměstnancům zaměstnavatelem při pravidelném měsíčním zúčtování mezd musí být odvedeny do 20. dne v měsíci. Tab. 3: Sazba daně do Základ daně od Kč do Kč Daň Ze základu přesahujícího % % % a více % Během reformy veřejných financí bylo pro všechny zaměstnance klíčové právě zrušení této daňové progrese k 1. lednu A podle právě aktuálního znění tohoto zákona platí jednotná sazba daně 15 %. Tato sazba se v roce 2009 sníží, a to na výši 12,5 %. Znamená to, že veškerý příjem je v současné době zdaněn jednotnou sazbou daně, bez ohledu na výši zdanitelného příjmu. U těch osob, které se pohybovaly před daňovou reformou v daňovém pásmu 12 %, je kompenzováno znevýhodnění vyšší sazby daně zvýšením slev na dani. Základní sleva na poplatníka se proto z částky Kč v roce 2007 zvýšila na Kč v roce Stejným způsobem, jako je upravena základní sleva na poplatníka, jsou pozměněny i ostatní slevy na daních. Výpočet čisté mzdy Se změnou zákona o daních z příjmů, a tedy i se změnou sazby daně z příjmu a částek snižujících vypočtenou zálohu na daň, se mění i postup při výpočtu čisté mzdy zaměstnance. Do hrubého příjmu se započítává nejen měsíční hrubá mzda, ale i mzda ze souběžného pracovního poměru, odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a další zdanitelné odměny.

29 3.6 Daň z příjmů fyzických osob 29 K hrubému příjmu se od 1. ledna 2008 připočítává i sociální (26 %) a zdravotní pojištění (9 %) placené zaměstnavatelem v celkové výši 35 %. Tento souhrn hrubé mzdy a odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění se značí jako superhrubá mzda. Ta tvoří základ pro výpočet měsíčních záloh daně z příjmů ve výši 15 %. Od této vypočítané zálohy si poplatník může každý měsíc odečíst základní nezdanitelnou částku, která v roce 2008 je Kč ( Kč ročně). Dalšími částkami, které si poplatník může odečíst od základu daně, jsou částky na vyživovaného manžela či manželku, na děti, případně na poživatele důchodu. Při výpočtu záloh na dani se také zohledňuje výše daňového zvýhodnění na dítě. Slevu na dani může poplatník uplatnit maximálně do výše daňové povinnosti. Pokud je ovšem nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než tato daňová povinnost, vzniká poplatníkovi daňový bonus. Pokud od hrubé mzdy odečteme sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmů po uplatnění slev, získáme výši čisté mzdy, která nám bude proplacena nebo zaslána na bankovní účet. V souvislosti se schválenou reformou veřejných financí můžeme od počátku roku 2009 čekat další změny ve výši daně z příjmů a výši slev z této daně. V roce 2009 se snižují položky slev na daních, což je způsobeno snížením základní sazby daně na 12,5 %. Tab. 4: Roční slevy na dani Roční slevy na dani Základní na poplatníka Základní na důchodce Na invaliditu částečnou Na invaliditu plnou Na invaliditu držitele průkazu ZTP/P Na studenta Na manželka/ku Daňové zvýhodnění na dítě Daňový bonus maximálně do částky Před 1. lednem 2008 neexistoval pojem tzv. superhrubé mzdy. Do konce roku 2007 se čistá mzda počítala tak, že se od hrubé mzdy odečítalo sociální (8 %) a zdravotní pojištění (4,5 %). Z tohoto rozdílu se vypočítal dílčí základ daně a od něj se následně odečetly veškeré slevy na dani. V roce 2007 se počítalo sociální (8 %) a zdravotní pojištění (4,5 %), které bylo hrazené zaměstnancem.

30 3.7 Absolventi 30 Tab. 5: Algoritmus výpočtu čisté mzdy v roce 2008 Hrubá mzda + Sociální (26 %) a zdravotní pojištění (9 %) placené zaměstnavatelem = Superhrubá mzda (základ daně) Sazba daně 15 % ze superhrubé mzdy - Slevy na dani = Záloha na daň/daňový bonus Čistá mzda (částka k výplatě = hrubá mzda - SZP - daň) 3.7 Absolventi K tomu, aby absolventi měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí, stejně jako ostatní občané, splnit základní podmínku pro přiznání podpory, to je v posledních třech letech odpracovat alespoň 12 měsíců. Do odpracované doby se přitom započítává jen taková výdělečná činnost, která zakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (tzn. pracovní poměry, dohody o pracovní činnosti, samostatná výdělečná činnost). Absolventi jsou skupinou, které úřady práce věnují zvýšenou péči. V současné době je jim určen především jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v zákoně označovaný jako společensky účelná pracovní místa. Ten úřadu práce umožňuje přispívat zaměstnavateli po určitou dobu, může to být až 12 měsíců, na mzdové náklady, pokud zaměstná absolventa vysokoškoláka nebo mladého člověka do 25 let bez praxe. Absolventi, kteří nemají na podporu v nezaměstnanosti, jsou zabezpečeni dávkami sociální péče, konkrétně dávkou sociální potřebnosti tzv. doplatek do životního minima. Při stanovování výše dávky se vychází z celé řady okolností. V potaz se berou majetkové a příjmové poměry žadatele, prokázání snahy zvýšit si příjem vlastním přičiněním, zejména prací, tj. prokázáním aktivní snahy o hledání zaměstnání nejen prostřednictvím úřadu práce, ale i vlastní aktivitou. Dávku přímo ovlivňují i skutečné náklady na bydlení, které žadateli vznikají. Pokud se jedná o dospělé dítě žijící s rodiči, zjistí se skutečné náklady, které na bydlení vynakládá celá rodina, a vypočítá se poměrná část připadající na žadatele o dávku Povinnosti zaměstnavatele vůči absolventům Zaměstnavatelé zabezpečují absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru přiměřenou odbornou praxi a získání praktických zkušeností a znalostí potřebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce a pro další odborný růst. Absolventem se rozumí zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukon- 30

31 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 31 čení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby nahrazující tuto službu a doba mateřské nebo rodičovské dovolené. 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku Nezaopatřené dítě Podle zákona č. 461/2003 o sociálnom poisteni je doktorand v denní formě doktorandského studia zaměstnancem. Za nezaopatřené dítě se považuje dítě: 1. do skončení povinné školní docházky, 2. po skončení povinné školní docházky, nejdéle do dovršení 26 let věku, jestliže se soustavně připravuje na povolání Soustavná příprava na povolání Soustavná příprava na povolání je studium na střední škole po skončení povinné školní docházky anebo studium na vysoké škole do získání vysokoškolského vzdělání druhého stupně. Soustavná příprava na povolání začíná: 1. žákovi střední školy od začátku školního roku následujícího po školním roku, ve kterém skončil povinnou školní docházku, 2. studentovi vysoké školy ode dne zápisu do studia prvního stupně anebo na studium druhého stupně. Soustavná příprava na povolání končí: 1. žákovi střední školy způsobem ustanoveným zvláštním předpisem, 2. studentovi vysoké školy způsobem ustanoveným zvláštním předpisem. Soustavná příprava na povolání podle tohoto zákona je i období: 1. bezprostředně navazující na skončení studia na střední škole, nejdéle do konce školního roku, ve kterém dítě skončilo studium na střední škole, 2. od skončení studia na střední škole do zápisu na studium na vysokou školu vykonaného v kalendářním roce, ve kterém dítě skončilo studium na střední škole, 3. po skončení posledního ročníku střední školy do vykonání zkoušky podle zvláštního předpisu, nejdéle do konce školního roku, ve kterém mělo být studium ukončené, 4. od získání vysokoškolského vzdělání prvního stupně do zápisu na vysokoškolské studium druhého stupně, jestliže zápis na vysokoškolské studium druhého stupně byl vykonaný do konce kalendářního roku, ve kterém bylo získané vysokoškolské vzdělání prvního stupně zákona č. 461/2003 o sociálnom poisteni

32 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku Minimální mzda Od 1. února 2008 platí na Slovensku minimální mzda ve výši Sk za měsíc a 46,60 Sk za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem Práce mladistvých Způsobilost fyzické osoby k právním úkonům vzniká dnem, kdy fyzická osoba dovrší 15 let věku, zaměstnavatel ale nesmí dohodnout jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy fyzická osoba dokončí povinnou školní docházku. Práce fyzické osoby ve věku do 15 let anebo povinné školní docházky je zakázaná. Tyto fyzické osoby mohou vykonávat lehké práce, které svým charakterem a rozsahem neohrožují jejich zdraví, bezpečnost, další vývoj anebo školní docházku při: 1. účinkování anebo spoluúčinkování na kulturních představeních a uměleckých představeních, 2. sportovních akcích, 3. reklamních činnostech. 33 Zaměstnavatel může uzavřít pracovní smlouvu s mladistvým jen po předchozím lékařském vyšetření mladistvého. Na uzavření pracovní smlouvy s mladistvým je zaměstnavatel povinný vyžádat si vyjádření jeho zákonného zástupce. 34 Mladistvý zaměstnanec mladší 16 let má pracovní dobu nejvýše 30 hodin týdně, i když pracuje pro víc zaměstnavatelů. Mladistvý zaměstnanec starší 16 let má pracovní dobu nejvýše 37,5 hodiny týdně, i když pracuje pro více zaměstnavatelů. Pracovní doba mladistvého zaměstnance nesmí v průběhu 24 hodin přesáhnout 8 hodin. 35 Přestávky v práci jsou pro mladistvé zaměstnance shodné s právními předpisy v ČR, tj. po 4,5 hodinách práce mu náleží přestávka na odpočinek v délce trvání 30 minut. Zaměstnavatel je povinný rozvrhnout pracovní čas tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem druhé směny minimální odpočinek v trvání 12 po sobě následujících hodin v průběhu 24 hodin a mladistvý zaměstnanec alespoň 14 hodin v průběhu 24 hodin. 36 Pracovní podmínky mladistvých Zaměstnavatel je povinný vytvářet příznivé podmínky na všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců i zvláštní úpravou jejich pra zákona č. 663/2007 O minimálnej mzde Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/2007

33 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 33 covních podmínek. Při řešení důležitých otázek týkajících se mladistvých, zaměstnavatel spolupracuje se zákonnými zástupci mladistvých. Zaměstnavatel je povinný vést evidenci mladistvých zaměstnanců, které zaměstnává v pracovním poměru. Evidence obsahuje i datum narození mladistvých zaměstnanců. 37 Výpověď daná mladistvému zaměstnanci i okamžité skončení pracovního poměru s mladistvým zaměstnancem ze strany zaměstnavatele se musí dát na vědomí i jeho zákonnému zástupci. Jestliže pracovní poměr skončí mladistvý zaměstnanec výpovědí, okamžitým skončením pracovního poměru, ve zkušební době anebo se má jeho pracovní poměr skončit dohodou, je zaměstnavatel povinný vyžádat si vyjádření zákonného zástupce. 38 Zaměstnavatel může zaměstnávat mladistvé zaměstnance jen pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, neohrožují jejich mravnost a poskytuje jim při práci zvýšenou starostlivost. To vše platí i pro školy a občanská sdružení podle zvláštního předpisu, jestliže v rámci své účasti na výchově mládeže organizují práce mladistvých. 39 Zákaz práce přesčas, práce v noci a pracovní pohotovosti Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas, noční prací a nesmí jim nařídit anebo s nimi dohodnout pracovní pohotovost. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší 16 let vykonávat noční práci nepřesahující 1 hodinu, pokud je to potřebné pro jejich výchovu na povolání. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu pracovních směn na denní čas. Zaměstnavatel nesmí používat takový způsob odměňování práce, který by vedl při zvyšování pracovních výkonů k ohrožení bezpečnosti a zdraví mladistvých zaměstnanců. Jestliže zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvého zaměstnance prací, na kterou získal kvalifikaci, protože je jeho výkon mladistvým zaměstnancům zakázaný anebo proto, že podle lékařského posudku ohrožuje jeho zdraví, zaměstnavatel je povinný, dokud bude mladistvý zaměstnanec moci tuto práci vykonávat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající jeho kvalifikaci. 40 Práce zakázané mladistvým Mladistvý zaměstnanec nesmí být zaměstnávaný pracemi pod zemí při těžbě nerostů anebo při ražení tunelů a štol Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/2007

34 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 34 Mladistvý zaměstnanec nesmí být zaměstnán pracemi, které se zřetelem na anatomické, fyziologické a psychické zvláštnosti v tomto věku jsou pro něj nepřiměřené, nebezpečné anebo jeho zdraví škodlivé. Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvé zaměstnance ani pracemi, při kterých jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu anebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví spolupracovníků anebo jiných osob. 41 Lékařské vyšetření Zaměstnavatel je povinný zabezpečit, aby mladistvý zaměstnanec byl vyšetřený lékařem před přeřazením na jinou práci anebo pravidelně, podle potřeby nejméně jedenkrát za rok, pokud to zvláštní nestanoví jinak. Mladistvý zaměstnanec je povinný podrobit se určeným lékařským vyšetřením. Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci se zaměstnavatel řídí i lékařskými posudky Pracovní smlouvy Řádný pracovní poměr Pracovní poměr se zakládá písemnou smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Jedno písemné vyhotovení pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinný vydat zaměstnanci. 43 V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinný se zaměstnancem dohodnout podstatné náležitosti, kterými jsou: 1. druh práce, na který se zaměstnanec přijímá a jeho stručná charakteristika, 2. místo výkonu práce (obec a organizační část anebo jinak určené místo), 3. den nástupu do práce, 4. mzdové podmínky. 44 Uzavření pracovní smlouvy se žákem učiliště Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky anebo po skončení studia (přípravy na povolání) je zaměstnavatel, pro kterého se žák připravoval na povolání, povinný uzavřít se žákem středního odborného učiliště, odborného učiliště anebo učiliště pracovní smlouvu a umožnit mu další odborný růst. Zkušební dobu není možné dohodnout Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/2007

35 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 35 Dohodnutý druh práce musí odpovídat kvalifikaci získané v učebním nebo studijním oboru, pokud se se žákem nedohodne jinak. Uzavření pracovní smlouvy může zaměstnavatel odmítnout jen po dohodě se zástupci zaměstnanců, pokud nemá pro žáka vhodnou práci, protože se mění jeho úlohy, anebo pro zdravotní nezpůsobilost žáka. Pracovní smlouvu může zaměstnavatel se žákem uzavřít i před skončením studia, nejdřív v den, kdy dovrší 15 let věku. Zaměstnavatel, pro kterého se žák připravuje na povolání, může se žákem učiliště uzavřít dohodu, ve které se žák zaváže, že po vykonání závěrečné zkoušky nebo maturitní zkoušky anebo po dokončení studia (přípravy na povolání) zůstane u zaměstnavatele v pracovním poměru po určitou dobu, nejdéle tři roky. Dohoda se musí uzavřít písemně, jinak je neplatná. 45 Dohoda o vykonání práce (Dohoda o vykonaní práce) Dohodu o vykonání práce zaměstnavatel může uzavřít s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se tato dohoda uzavírá, nepřesahuje 350 hodin v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává i práce vykonávaná zaměstnancem pro zaměstnavatele na základě jiné dohody o vykonání práce. Dohoda o vykonání práce se uzavírá písemně, jinak je neplatná. V dohodě o vykonání práce musí být vymezený pracovní úkol, dohodnutá odměna za její vykonání, doba, ve které se má pracovní úloha vykonat, a předpokládaný rozsah práce, jestliže její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovní úlohy. Písemná dohoda o vykonání práce se uzavírá nejpozději den před dnem začátku výkonu práce. Pracovní úkol se musí vykonat v dohodnuté době, jinak může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, jestliže nemůže pracovní úlohu vykonat proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil dohodnuté pracovní podmínky. Zaměstnavatel je povinný nahradit škodu, která mu tím vznikla. Odměna za vykonání pracovní úlohy je splatná po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky je možné dohodnout, že část odměny bude splatná už po vykonání určité části pracovní úlohy. Zaměstnavatel může odměnu po domluvě se zaměstnancem přiměřeně snížit, jestliže vykonaná práce neodpovídá dohodnutým podmínkám. 46 Dohoda o brigádnické práci studentů (Dohoda o brigádnickej práci študentov) Dohodu o brigádnické práci studentů může zaměstnavatel uzavřít s fyzickou osobou, která má statut studenta. Na základě dohody o brigádnické práci studentů není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu určeného týdenního pracovního času. Dodržování dohodnutého a nejvíce přípustného rozsahu Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/2007

36 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 36 pracovního času se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřená, nejdéle však na 12 měsíců. 47 Dohodu o brigádnické práci studentů je zaměstnavatel povinný uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedené: dohodnutá práce, dohodnutá odměna za vykonanou práci, dohodnutý rozsah pracovního času a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jedno vyhotovení dohody o brigádnické práci studentů je zaměstnavatel povinný vydat zaměstnanci. Dohoda o brigádnické práci studentů se uzavírá na určitou dobu, případně na neurčitý čas. V dohodě je možné dohodnout způsob jejího ukončení. Neoddělitelnou součástí dohody je potvrzení statutu studenta podle uvedené dohody. Okamžité skončení dohody je možné dohodnout jen v případech, ve kterých je možné okamžitě skončit pracovní poměr. Jestliže způsob ukončení nevyplývá přímo z uzavřené dohody, je možné zrušit dohodu účastníků k dohodnutému dni a jednostranně jen výpovědí bez uvedení důvodů s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, ve kterém byla písemná výpověď doručená. 48 Pokud uzavře student pracovní poměr během studia, má právní statut zaměstnance přednost před statutem studenta. Tudíž student nemůže být subjektem dohody o brigádnické práci studentů. Tato práce nesmí přesahovat v průměru polovinu určeného týdenního pracovního času, tj. 20 hodin týdně. Dohoda o pracovní činnosti (Dohoda o pracovnej činnosti) Na základě dohody o pracovní činnosti je možné vykonávat pracovní činnost v rozsahu nejvíc 10 hodin týdně. Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinný uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedená dohodnutá práce, dohodnutá odměna za vykonanou práci, dohodnutý rozsah pracovního času a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jedno vyhotovení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinný vydat zaměstnanci. Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na určitou dobu anebo neurčitý čas. V dohodě je možné dohodnout způsob jejího skončení. Okamžité skončení dohody je možné dohodnout jen v případech, ve kterých je možné okamžitě ukončit pracovní poměr. Jestliže způsob skončení nevyplývá přímo z uzavřené dohody, je možné je ukončit dohodou účastníků k dohodnutému dni a jednostranně jen výpovědí bez uvedení důvodů s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, ve kterém byla písemná výpověď doručena Zákonníku práce č. 479/ Zákonníku práce č. 479/ a Zákonníku práce č. 479/2007

37 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 37 Živnostenské oprávnění V případě podnikání nemusí osoba samostatně výdělečně činná odvádět v prvním roce svého podnikání sociální ani zdravotní pojištění. V ostatních letech vyměřovací základ u sociálního a zdravotního pojištění závisí na dosažených příjmech Sociální pojištění Po reformě v roce 2004 se dělí systém sociálního pojištění na pojištění důchodové, nemocenské, úrazové, garanční a pojištění v nezaměstnanosti: 1. nemocenské pojištění jako pojištění pro případ ztráty anebo snížení příjmu z výdělečné činnosti a na zabezpečení příjmů v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství a mateřství, 2. důchodové pojištění, a to: a) starobní pojištění jako pojištění na zabezpečení příjmů v důchodu a pro případ úmrtí, b) invalidní pojištění jako pojištění pro případ poklesu schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce a pro případ úmrtí, 3. úrazové pojištění jako pojištění pro případ poškození zdraví anebo úmrtí v důsledku pracovního úrazu, služebního úrazu a choroby z povolání, 4. garanční pojištění jako pojištění pro případ platební neschopnosti zaměstnavatele a na uspokojování nároků zaměstnance a na úhradu příspěvku na starobní důchodové spoření nezaplacených zaměstnavatelem do základního fondu příspěvků na starobní důchodové spoření, 5. pojištění v nezaměstnanosti jako pojištění pro případ ztráty příjmu z činnosti zaměstnance v důsledku nezaměstnanosti a na zabezpečení příjmu v důsledku nezaměstnanosti. 50 Sazby pojistného jsou: 1. u osob samostatně výdělečně činných (u samostatne zárobkovo činných osob dobrovolně pojištěných) 35,15 %, z toho 4,4 % na nemocenské pojištění, 18 % důchodové pojištění, 6 % úrazové pojištění, 2 % pojištění v nezaměstnanosti (u dobrovolně pojištěných), 4,75 % rezervní fond solidarity, 2. u osob samostatně výdělečně činných (u povinně pojištěných) 33,15 %, z toho 4,4 % na nemocenské pojištění, 18 % důchodové pojištění, 6 % úrazové pojištění, 4,75 % rezervní fond solidarity, 3. u zaměstnance 9,4 %, z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 4 % důchodové pojištění, 3 % úrazové pojištění, 1 % pojištění v nezaměstnanosti zákona č. 461/2003, o sociálnom poistení

38 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění u zaměstnance činí 4 % z vyměřovacího základu, osoba samostatně výdělečně činná platí 14 %. Stát je od 1. ledna 2008 plátcem pojistného i za studenta doktorandského studijního programu v denní formě studia, jestliže celková délka jeho doktorandského studia nepřekročila standardní délku studia pro doktorandský studijní program v denní formě a nezískal už vysokoškolské vzdělání třetího stupně anebo nedovršil věk 30 let. 51 Tab. 6: Výše sociálního a zdravotního pojištění v procentech Zaměstnanec OSVČ (dobrovolně) OSVČ (povinně) Zdravotní pojištění 4,00 14,00 14,00 Sociální pojištění Důchodové pojištění 4,00 18,00 18,00 Nemocenské pojištění 1,40 4,40 4,40 Úrazové pojištění 3,00 6,00 6,00 Pojištění v nezaměstnanosti 1,00 2,00 Rezervní fond solidarity 4,75 4,75 Maximální vyměřovací základ v roce 2008 u zdravotního pojištění je Sk. Minimální vyměřovací základ pro měsíční zálohy pojištění je Sk a maximální vyměřovací základ je Sk. U nemocenského pojištění je maximální měsíční vyměřovací základ Sk a u pojištění důchodového a v nezaměstnanosti Sk Daň z příjmů Od 1. ledna 2004 platí na Slovensku nový daňový systém. Po této reformě je daň z příjmů nahrazena jednotnou rovnou daní ve výši 19 %. Proto také v této době na Slovensku začalo investovat mnoho českých podnikatelů, kteří sem přestěhovali své sídlo a snížili si tak daňové zatížení. Při výpočtu čisté mzdy se odečte od hrubé mzdy sociální a zdravotní pojištění. Tak získáme hrubý základ daně, od kterého provedeme odpočet odpočitatelné položky na poplatníka (daňovníka). Tato odpočitatelná položka od 1. ledna 2008 činí Sk (do 31. prosince 2007 byla Sk). Dostaneme tak upravený daňový základ a z něj vypočítáme daň ve výši 19 %. Poté přičteme daňový bonus na dítě v částce 555 Sk (do 30. června 2007 platila částka 540 Sk) a získáme čistou mzdu, která nám bude vyplacena v hotovosti nebo převedena na bankovní účet zákona č. 594/2007, o zdravotnom poistení

39 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 39 Tab. 7: Algoritmus výpočtu čisté mzdy v roce 2008 Hrubá mzda - Sociální pojištění 9,4 % (4 % + 1,4 % + 3 % + 1 %) - Zdravotní pojištění 4 % = Hrubý základ daně - Odpočitatelná položka na poplatníka = Upravený daňový základ - Daň 19 % + Daňový bonus na dítě = Čistá mzda k výplatě Odpočitatelnou položku nelze uplatňovat při příjmech ze závislé činnosti, které jsou nižší než Sk. Tyto příjmy se zdaňují srážkovou daní. Daň se neplatí, jestliže nepřesáhne za zdaňovací období 500 Sk Nezdanitelné částky základu daně Jestliže poplatník v příslušném zdaňovacím období dosáhne základ daně, který: 1. se rovná anebo je nižší jako 100 násobek sumy platného životního minima 52, nezdanitelná část základu daně ročně na poplatníka je suma odpovídající 19,2 násobku sumy platného životního minima, 2. je vyšší jako 100 násobek platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na poplatníka je suma odpovídající rozdílu 44,2 násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně, jestliže tato suma je nižší než nula, nezdanitelná část základu daně ročně na poplatníka se rovná nule. Jestliže poplatník v příslušném zdaňovacím období dosáhne základ daně: 1. rovnající se nebo nižší než 176,8 násobek platného životního minima a jeho manželka žijící s poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období: a) nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je suma odpovídající 19,2 násobku platného životního minima, b) má vlastní příjem nepřesahující sumu odpovídající 19,2 násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je rozdíl mezi sumou odpovídající 19,2 násobku platného životního minima a vlastním příjmem manželky (manžela), c) má vlastní příjem přesahující sumu odpovídající 19,2 násobku platného životního minima, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule, 2. vyšší jako 176,8 násobek platného životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s poplatníkem v domácnosti v tomto zdaňovacím období: 52 Základní suma životního minima je do 30. června 2008 na Slovensku Kč.

40 3.8 Zdaňování příjmů na Slovensku 40 a) nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je suma odpovídající rozdílu 63,4 násobku platného životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto poplatníka, jestliže tato suma je nižší jako nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule, b) má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je suma vypočítaná podle bodu 1, snížená o vlastní příjem manželky (manžela), jestliže tato suma je nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule. Pro účely uplatnění nezdanitelné částky základu daně se za vlastní příjem manželky (manžela) považuje vlastní příjem manželky (manžela), který je snížený o zaplacené pojistné a příspěvky, které manželka (manžel) v příslušném zdaňovacím období byla (byl) povinná zaplatit. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje daňový bonus, zvýšení důchodu pro bezmocnost, státní sociální dávky a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání Daňový bonus Poplatník, který ve zdaňovacím období měl zdanitelné příjmy podle 5 (příjmy ze závislé činnosti) alespoň ve výši 6 násobku minimální mzdy anebo který měl zdanitelné příjmy podle 6 (příjmy z podnikání, jiné samostatné výdělečné činnosti a pronájmu) alespoň ve výšce 6 násobku minimální mzdy a vykázal základ daně z příjmů podle 6, může si uplatnit daňový bonus ve výši Sk ročně na každé vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem. Přechodný pobyt dítěte mimo domácnost nemá vliv na uplatnění tohoto daňového bonusu. O částku daňového bonusu se snižuje daň Absolventi Definice Osoba, která splnila všechny podmínky dokončení studia na některém ze stupňů vzdělávání, v kurzu anebo v jiném vzdělávacím programu a získala patřičné osvědčení (např. absolvent kurzu odborných pracovníků BOZP). 53 Absolventem školy na účely tohoto zákona je občan po dobu jednoho roku od ukončení soustavné přípravy na povolání zákona č. 387/1996, o zamestnanosti

41 3.9 Komparace zdaňování příjmů studentů v České republice a na Slovensku Komparace zdaňování příjmů studentů v České republice a na Slovensku Při pracovních podmínkách mladistvých je na Slovensku pro studenty mladší 16 let povolen maximální počet odpracovaných hodin za týden 30 hodin. Mladistvý zaměstnanec starší 16 let má pracovní dobu nejvýše 37,5 hodiny týdně, i když pracuje pro více zaměstnavatelů. V České republice byla tato podmínka zrušena a bylo stanoveno, že student mladší 18 let smí odpracovat maximálně 8 hodin denně. Mezi koncem jedné a začátkem druhé směny musí mít mladistvý zaměstnanec minimální odpočinek alespoň 14 hodin v průběhu 24 hodin. Po úspěšném vykonání maturitní nebo závěrečné zkoušky anebo po skončení studia, je zaměstnavatel, u kterého se žák připravoval na budoucí povolání, povinný uzavřít s žákem smlouvu a umožnit mu další odborný růst. V České republice je student považován za studenta, pokud je mladší 26 let a soustavně se připravuje na budoucí povolání. U studentů v doktorandském studijním programu je věková hranice 28 let. Na Slovensku je doktorand považován za zaměstnance. Ale od 1. ledna 2008 je plátcem zdravotního pojištění na Slovensku za doktoranda stát. Jeho celková délka studia nesmí překročit standardní délku studia a student nesmí dovršit věk 30 let. Výše minimální mzdy je v obou státech podobná. V České republice je stanovena roční minimální mzda Kč, což je 48,10 Kč za hodinu. Na Slovensku je minimální mzda vyšší, a to ve výši Sk, hodinová mzda je 46,60 Sk. Dohoda o provedení práce je v České republice omezena na maximálně 150 hodin. Neodvádí se u ní sociální ani zdravotní pojištění a také nevzniká nárok na dovolenou. Na Slovensku musí být tato smlouva, na rozdíl od České republiky, vyhotovena písemně. Lidé pracující na dohodu o provedení práce jsou zvýhodněni v tom, že mohou maximálně odpracovat 350 hodin. Dohoda o pracovní činnosti je stanovena v České republice na maximálně polovinu průměrné týdenní pracovní doby. Na Slovensku je omezena na deset hodin týdně. Pro pracující studenty na Slovensku je ustanovena dohoda o brigádnické práci studentů, která může být uzavřena pouze se studentem. Musí být vyhotovena písemně. Práce na základě této smlouvy může trvat maximálně 20 hodin týdně. Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění v České republice činí Kč, na Slovensku je základ nižší, a to Sk.

42 3.9 Komparace zdaňování příjmů studentů v České republice a na Slovensku 42 Tab. 8: Sazby sociálního a zdravotního pojištění v České republice a Slovensku Veřejné zdravotní pojištění Důchodové pojištění Nemocenské pojištění Sociální pojištění Úrazové pojištění Státní politika zaměstnanosti Celkem Česká republika 4,5 6,5 1,1 0,4 8,0 Slovensko 4 4 1, ,4 Před daňovou reformou byla v České republice stanovena daň progresivní sazbou daně. Od 1. ledna 2008 je ale stanovena rovná daň ve výši 15 %. Nejdříve si zaměstnanec vypočítá superhrubou mzdu. Ta je součtem hrubé mzdy a sociálního (26 %) a zdravotního (9 %) pojištění v celkové výši 35 %. Z této superhrubé mzdy je vypočítaná daň a od ní si může poplatník odečíst slevy na dani. Pokud zaměstnanec od hrubé mzdy odečte sociální a zdravotní pojištění a daň, získá tak čistou mzdu. Základní sleva na poplatníka je v roce 2008 určena na Kč. Musím ale také připomenout, že reálná sazba daně z příjmů fyzických osob je v České republice mnohem vyšší. Je to způsobeno novým systémem rovných mezd. Nejdříve je tedy hrubý příjem navýšen o 35 % sociálního a zdravotního pojištění a získáme superhrubou mzdu ve výši 1,35 násobku původní hrubé mzdy. Dále je tento příjem zdaněn sazbou daně 15 %, proto je reálná sazba zdaněna 20,25 %: 1, 35 0, 15 = 0, 2025 Na Slovensku je daň z příjmů fyzických osob 19 %. Pracovník si z hrubé mzdy odečte sociální (9,4 %) a zdravotní (4 %) pojištění a odpočitatelnou položku na poplatníka. Získá tak daňový základ, ze kterého vypočítá daň. Odpočitatelná položka na poplatníka je Sk v roce Sleva na dani může být uplatňovaná v České republice na poplatníka, manželku i studenta. Pro rok 2007 platila částka Kč pro první dva jmenované případy, částka na studenta činila Kč. V roce 2008 je sleva na poplatníka i manželku Kč a na studenta Kč. U studenta je podmínkou, že musí jít o soustavnou přípravu na budoucí povolání a musí být ve věku do 26 let, u doktorandského studia do 28 let. Tyto slevy se odečítají od vypočtené daně. Na Slovensku neexistují slevy na dani, ale nezdanitelné položky, které se odečítají od základu daně. V roce 2007 činily Sk a v roce 2008 jsou určeny na Kč. Na Slovensku ale neexistuje sleva na dani ani nezdanitelná položka na pracujícího studenta. V České republice je zaveden způsob daňového zvýhodnění na dítě. Jestliže je daň poplatníka vyšší než daňové zvýhodnění, provede se sleva na dani tak, že se da-

43 3.9 Komparace zdaňování příjmů studentů v České republice a na Slovensku 43 ňové zvýhodnění odečte od daně formou slevy na dani. Pokud je daň nižší než zvýhodnění, odečte se od daňového zvýhodnění výše daně a zbytek částky je forma daňového bonusu. Tento bonus je při výpočtu čisté mzdy přičten k původní hrubé mzdě a sociálnímu a zdravotnímu pojištění 12,5 %. Daňové zvýhodnění na jedno dítě v roce 2007 bylo 500 Kč, v roce 2008 bylo zvýšeno na 890 Kč. Slovensko zavedlo pouze daňový bonus, který je přičten k dani. Tak se vypočítá čistá daň. Tento bonus do 30. června 2007 byl stanoven na 540 Kč a od 1. července 2007 je bonus na jedno dítě 555 Kč. Platí zde ovšem ještě jedna podmínka, poplatník musí mít ve zdaňovacím období příjmy podle 5 anebo podle 6 alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy. Další rozdíl je v zaokrouhlování jednotlivých částek. V České republice jsou jednotlivé dílčí výpočty včetně daně zaokrouhlovány na celé koruny nahoru, měsíční dílčí základ na stovky nahoru a roční základ daně se zaokrouhluje na stovky dolů. Zatímco na Slovensku se všechny částky zaokrouhlují na celé koruny dolů. Daň se v České republice nepředepisuje a neplatí, pokud roční příjem nepřesáhne 200 Kč, na Slovensku 500 Sk.

44 4 PRAKTICKÁ ČÁST 44 4 Praktická část V následující části mé diplomové práce zpracovávám konkrétní příklady zdaňování příjmů studentů. Praktická část je rozdělena na zdanění v České republice a zdanění na Slovensku. 4.1 Potvrzení o studiu Jakub Nový má měsíční příjem ve výši Kč, tj Kč ročně. Jeho dcera Anna, které je 20 let, s ním žije ve společné domácnosti a vlastní svůj živnostenský list. Na základě podnikání má Anna měsíční příjem ve výši Kč, tj Kč ročně. Anna podnikala už na střední škole, poté odmaturovala a složila zkoušky na vysokou školu do distančního studia. Doklad o přijetí na VŠ jí ale vystaví studijní referentka až při zápisu do studia na VŠ, který se koná až v září. V následující tabulce je uveden výpočet ročního čistého příjmu v roce 2008 pana Nového i jeho dcery Anny. Tab. 9: Postup výpočtu mzdy Jakuba Nového a jeho dcery Anny Postup výpočtu Jakub Anna 1. Roční hrubý příjem Pojistné placené zaměstnavatelem 35 % = Základ daně Daň před slevami a zvýhodněním Slevy na dani 5. - Základní Student = Daň před zvýhodněním na dítě Daňové zvýhodnění na dítě = Daň po uplatnění slev a daňového zvýhodnění na dítě Sociální a zdravotní pojistné 12,5 % Měsíční čistý příjem Postup výpočtu je následující: 1. hrubá mzda může být vyplacena pracovníkovi v peněžní i naturální podobě, 2. do pojistného, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, se zahrnuje zdravotní pojištění 9 % a sociální pojištění 26 %, které jsou vypočítané z hrubé mzdy, vypočítané pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru,

45 4.1 Potvrzení o studiu součet hrubého měsíčního příjmu a souhrnu sociálního a zdravotního pojištění ve výši 35 % tvoří superhrubou mzdu, která zároveň vyjadřuje základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, 4. záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti je 15 % ze superhrubé mzdy, tato záloha se zaokrouhluje na stovky nahoru, 5. slevy na dani i daňové zvýhodnění na dítě si může uplatnit pouze ten, kdo podepsal u plátce daně prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, 6. aby si mohl poplatník uplatnit slevu na studenta, musí mít potvrzení od školy, že se soustavně připravuje na budoucí povolání a musí být mladší 26 let, případně u doktorandského studia 28 let, 7. daň před zvýhodněním na dítě je rozdílem zálohy na dani a slev na dani, 8. daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem v jedné domácnosti, 9. daň po uplatnění slev a daňového zvýhodnění na dítě se vypočítá jako rozdíl daně před zvýhodněním na dítě a daňového zvýhodnění na dítě, pokud by byl rozdíl daně po odečtení slev a celkové částky daňového zvýhodnění na dítě záporný, jednalo by se o daňový bonus, tento bonus může měsíčně činit minimálně 50 Kč a maximálně Kč, 10. do pojistného, které je strháváno zaměstnanci ze mzdy, se zahrnuje zdravotní pojištění 4,5 % a sociální pojištění 8 %, které jsou vypočítané z hrubé mzdy, vypočítané pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, 11. čistý příjem se vypočítá tak, že se od hrubé mzdy odečte sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem 12 % a záloha na daň. Pan Novák si může uplatnit pouze slevu na dani na sebe (základní slevu na poplatníka). Na svou dceru si může také uplatnit daňové zvýhodnění na dítě podle 35c, odst. 6 zákona č. 586/1992 o daních z příjmů, i když si Anna už sama vydělává. Výše jejích příjmů není nijak omezena. I v případě, že by Anna bydlela dočasně mimo domácnost, například bydlela při denním studiu na vysokoškolských kolejích, neměl by tento fakt žádný vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Anna si svůj daňový základ může snížit o základní slevu na dani na poplatníka a také o slevu na studenta. Vzhledem k tomu, že v červnu složila maturitu a poté byla zapsaná ke studiu na vysoké škole až v září, může si uplatnit při měsíčním zúčtování slevu na dani na studenta pouze v měsících lednu červnu a září prosinci. Za měsíce červenec a srpen si také může uplatnit slevu na studenta, ale až při ročním zúčtování záloh na dani. Tuto slevu na studenta si může uplatnit i přesto, že studuje distančně. V zákoně č. 117/1995 o státní sociální podpoře je podle 12 odst. 1. písm. a) za soustavnou přípravu na budoucí povolání jakékoliv studium na vysoké škole. Při měsíčním zúčtování příjmů Anny vychází daň ve výši 10 Kč. U ročního zúčtování je konečná daň ve výši 57 Kč. Anna si tak nepodává roční daňové přiznání pro

46 4.2 Porovnání progresivního zdanění a rovné daně 46 zúčtování daně z příjmů. Daň se totiž nepředepisuje a neplatí, pokud roční příjem nepřesáhne 200 Kč. 4.2 Porovnání progresivního zdanění a rovné daně V následujícím příkladu rozebírám a porovnávám výši daně v letech 2007 až Nejdříve jsem u každého poplatníka stanovila základ daně. První z dvojice poplatníků má vždy stanovenou spodní hranici, která platila v roce 2007 pro výpočet měsíčních záloh na dani, a u druhého poplatníka jsem určila horní hranici. Při studiu zákona č. 586/1992 O daních z příjmů, konkrétně v 38h odst. 1 autoři nerozlišují, zda například zdanitelná mzda ve výši Kč spadá v roce 2007 do hranice pro daňové pásmo 12 % anebo už do vyšší hranice 19 %. Toto zahrnutí do obou tříd je ze statistického hlediska nesprávné. Při výpočtu je ale jedno, zda zahrnu vždy daňový základ do nižší anebo vyšší skupiny. Pokud totiž vypočítám zálohu na daň ze mzdy v prvním pásmu z částky Kč, po vynásobení této sumy 12 % vyjde daň Kč. Jestliže využiji stejnou částku, ale výpočet pro druhé pásmo, vyjde stejná částka: % ( ) = Pro názornou ukázku přikládám tabulku pro výpočet měsíčních záloh na dani pro jednotlivá daňová pásma. Tab. 10: Základ pro výpočet měsíčních záloh Základ pro výpočet zálohy od Kč do Kč Záloha Ze základu přesahujícího % % % a více % Pro výpočty následujících dílčích příkladů předpokládám, že všichni poplatníci jsou zároveň studenti Daňový základ do Kč Lenka Novotná má měsíční příjem ve výši Kč. Tato částka je zároveň minimální mzdou, která může být v České republice vyplacena. Její sestra Pavla má měsíční

47 4.2 Porovnání progresivního zdanění a rovné daně 47 hrubý příjem ve výši Kč. U svého zaměstnavatele obě podepsaly prohlášení, a tak si mohou odečíst slevy na dani. Tab. 11: Postup výpočtu mzdy Lenky Novotné a její sestry Pavly Lenka Pavla Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem Pojištění placené zaměstnancem 12,5 % + Pojištění placené zaměstnavatelem 35 % = Základ daně = Zaokrouhlený základ daně Daň před slevami a zvýhodněním Slevy na dani - Základní Student = Daň po uplatnění slevy Poj. placené zaměstnancem 12,5 % Měsíční čistý příjem Změna Vzhledem k tomu, že obě sestry Novotné měly v roce 2007 nízký měsíční příjem, spadaly jejich příjmy do nejnižšího pásma progresivní daně, které bylo 12 %. Tato sazba se ale v roce 2008 sjednotila pro všechny poplatníky na 15 %, a tak mzdy sester Novotných jsou zdaněny vyšší sazbou daně, ale při vyšších slevách z daně. Slevy paní Lenky v roce 2007 byly nižší než vypočtená daň, a proto je výsledná daň 40 Kč. V následujících dvou letech byly slevy vyšší než vypočtená daň před slevami. Paní Lenka si může odečíst slevy z daně pouze do výše vypočtené daně. Znamená to, že si maximálně může odečíst v roce 2008 částku Kč a v roce 2009 částku Kč. Její daňová povinnost je tedy nulová. Paní Lenka Novotná si od hrubého příjmu tedy odečte pouze sociální a zdravotní pojištění 12,5 % a bude mít v letech 2008 i 2009 stejnou výši čisté mzdy. Paní Pavla má nejvyšší dosažený čistý příjem v roce To hlavně z toho důvodu, že její slevy na dani jsou vyšší než vypočítaná daň. V roce 2009 sice bude příjem vyšší než v roce 2007, ale zároveň bude nižší než v roce 2008.

48 4.2 Porovnání progresivního zdanění a rovné daně Daňový základ od Kč do Kč Měsíční příjem Kláry Krutišové je Kč. Její manžel Libor má měsíční hrubý příjem ve výši Kč. U svého zaměstnavatele oba podepsali prohlášení. Tab. 12: Postup výpočtu mzdy Kláry Krutišové a jejího manžela Libora Klára Libor Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem Pojištění placené zaměstnancem 12,5 % + Pojištění placené zaměstnavatelem 35 % = Základ daně = Zaokrouhlený základ daně Daň před slevami a zvýhodněním Slevy na dani - Základní Student = Daň po uplatnění slevy Poj. placené zaměstnancem 12,5 % Měsíční čistý příjem Změna V roce 2008 byl rozdíl v čistém měsíčním příjmu u paní Kláry nejvyšší oproti roku Pokud se ale podíváme na stejné výpočty u pana Libora, vidíme, že rozdíl je nejvyšší v roce Z rozmezí těchto dvou hraničních pásem je patrné, že čím vyšší příjem poplatník má, tím výhodnější je pro něj zdanění podle platných daňových zákonů v roce Změna je způsobena daňovou reformou, v rámci níž se v roce 2008 sjednotila daň na 15 % a zvýšily se slevy na dani. Například základní sleva na poplatníka byla zvýšena v roce 2008 oproti roku 2007 více než 2x a v roce 2009 to bylo zvýšení oproti roku 2007 téměř dvojnásobné.

49 4.2 Porovnání progresivního zdanění a rovné daně Daňový základ od Kč do Kč Měsíční příjem Moniky Levé je Kč. Její kolegyně z práce Simona Koukalová má mzdu vyšší, a to Kč. U svého zaměstnavatele obě podepsaly prohlášení. Tab. 13: Postup výpočtu mzdy Moniky Levé a její kolegyně Simony Monika Simona Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem Pojištění placené zaměstnancem 12,5 % + Pojištění placené zaměstnavatelem 35 % = Základ daně = Zaokrouhlený základ daně Daň před slevami a zvýhodněním Slevy na dani - Základní Student = Daň po uplatnění slevy Poj. placené zaměstnancem 12,5 % Měsíční čistý příjem Změna I nadále je z tabulky patrné výhodnější zdanění příjmů v roce Poplatníkům bylo v letech 2008 a 2009 sníženo zdanění oproti roku 2007 z 25 % na 15 %. Je také nutné uvést fakt, že v těchto dvou letech je zdaňování prováděné z vyššího základu daně, z tzv. superhrubé mzdy Daňový základ nad Kč Aleš Novák má měsíční hrubý příjem Kč. Jeho bratr Adam vydělává Kč. Oba u svého zaměstnavatele podepsali prohlášení. Čím vyšší je příjem zaměstnance, tím výraznější bude výše měsíčního čistého příjmu v roce Tyto daňové změny určitě nejvíce potěší zaměstnance s nadprůměrnými příjmy, kteří v původním daňovém systému v roce 2007 byli zdaňováni progresivní sazbou daně 32 %. Existuje také nepřímá korelace mezi daní po uplatnění slev a hrubým příjmem čím vyšší je příjem, tím nižší je daň.

50 4.2 Porovnání progresivního zdanění a rovné daně 50 Tab. 14: Postup výpočtu mzdy Aleše Nováka a jeho bratra Adama Aleš Adam Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem Pojištění placené zaměstnancem 12,5 % + Pojištění placené zaměstnavatelem 35 % = Základ daně = Zaokrouhlený základ daně Daň před slevami a zvýhodněním Slevy na dani - Základní Student = Daň po uplatnění slevy Poj. placené zaměstnancem 12,5 % Měsíční čistý příjem Změna Jednotlivé zaměstnance ale vždy více zajímá to, jak velkou budou mít čistou mzdu, než aby je zajímala vypočítaná daň. Proto jsem vždy u praktických příkladů stanovila hrubou mzdu, ze které jsem počítala základ daně. Tento základ daně byl pro mě rozhodující při výpočtu daně v roce 2007, kdy se ještě počítaly měsíční zálohy na daň podle progresivního zdanění. Teprve po odečtení daně a sociálního a zdravotního pojištění od hrubé mzdy získám čistou mzdu. Z grafu je patrné, že daň je při všech daňových základech nejvyšší v roce 2007 než v letech 2008 a V letech 2008 a 2009 je při hrubé mzdě Kč, která je zároveň mzdou minimální, daň záporná. Tento trend pokračuje i při vyšších základech pro výpočet daně, proto nebude poplatníkům stržena žádná daň. Při základu Kč (hrubé mzdě Kč) v roce 2009 vychází první kladná hodnota, totéž u Kč (hrubé mzdy Kč) v roce 2008.

51 4.3 Dohoda o provedení práce 51 Obr. 2: Porovnání výše daně v letech Při nižších základech daně je daň v roce 2009 větší než v roce Čím větší je ale základ, tím je tento rozdíl menší a při základu daně Kč (hrubé mzdě Kč) se daň v obou letech vyrovná. Od tohoto základu je nejnižší daň v roce Dohoda o provedení práce Poplatník Josef Mann nepodepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob. Pobírá příjmy ze závislé činnosti na základě dohody o provedení práce. Jeho příjem v květnu roku 2008 je Kč, v červnu Kč a v červenci ve výši Kč. Měsíční příjmy nelze snižovat slevami na dani, protože poplatník nepodepsal prohlášení. Vzhledem k tomu, že má poplatník příjmy na základě dohody o provedení práce, neplatí ze své mzdy sociální a zdravotní pojištění. Jeho příjem v květnu a červnu je zdaněn zvláštní sazbou daně podle 36 zákona o daních z příjmů č. 586/1992. Daň ve výši 15 % ze mzdy Kč činí 749,85 Kč, po zaokrouhlení 749 Kč. Červnová daň vyjde rovných 750 Kč po provedení stejného výpočtu se základem daně Kč. Pro červencový příjem nelze uplatnit srážkovou daň, proto je vybírána zálohová daň 15 %. Částka červencového příjmu se musí nejdříve zaokrouhlit na stovky nahoru, potom záloha ze základu daně Kč bude 765 Kč. V roce 2007 by se při výpočtu červencového příjmu uplatňovala zálohová daň 20 %, na základě které by daň vyšla Kč.

52 4.4 Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o pracovní činnosti V roce 2008 student Milan Veselý studuje na vysoké škole a zároveň pracuje na základě dohody o pracovní činnosti. Svému zaměstnavateli předložil potvrzení o studiu. Za měsíc březen si vydělal Kč. Zaměstnavatel mu ale odvedl zdravotní pojištění z minimální mzdy. Plátcem zdravotního pojištění je za studenta stát, protože Milan Veselý doložil doklad o tom, že je stále studentem. Proto by mu měl správně zaměstnavatel odvést pojistné pouze ze skutečného příjmu Kč. Vyměřovací základ pro zdravotní pojištění se v případě studentů do minimálního základu Kč nedorovnává. 4.5 Porovnání dohod při ne/podepsaném prohlášení Ivana Šťastná studuje vysokou školu. V rámci povinné odborné praxe má nastoupit do krátkodobého pracovního poměru, který má trvat od 1. května 2008 do 31. května Její měsíční příjem má být sjednán na Kč. Slečna Šťastná se rozhoduje mezi čtyřmi variantami zdanění svých příjmů, může buď: 1. pracovat na základě pracovního poměru anebo dohody o pracovní činnosti a podepsat prohlášení, 2. pracovat na základě pracovního poměru anebo dohody o pracovní činnosti a nepodepsat prohlášení, 3. pracovat na základě dohody o provedení práce a podepsat prohlášení, 4. pracovat na základě dohody o provedení práce a nepodepsat prohlášení. V případě, že poplatník nepodepíše prohlášení, postupuje se dále podle výše jeho příjmů. Pokud jeho příjmy jsou nižší než Kč, je výsledný příjem zdaňován srážkovou daní 15 % ze superhrubé mzdy a tento příjem se nezahrnuje do ročního základu daně. Pokud je příjem vyšší než Kč, je zdaněn zálohovou daní 15 %, která platí pro rok V roce 2007 zálohová daň činila 20 %. Pokud poplatník podepíše prohlášení, může si uplatňovat při svém měsíčním zúčtování slevy na dani i daňové zvýhodnění na děti ze svého daňového základu Podepsané prohlášení, pracovní poměr anebo dohoda o pracovní činnosti Pokud Ivana podepíše u svého zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, může si při měsíčním zúčtování záloh na dani uplatnit slevy z daně, a to slevu základní na poplatníka i slevu na studenta. Při práci na

53 4.5 Porovnání dohod při ne/podepsaném prohlášení 53 základě pracovního poměru i dohody o pracovní činnosti je jí odváděno z hrubé mzdy sociální a zdravotní pojištění. Postup výpočtu měsíčního čistého příjmu je již vysvětlen na předchozích příkladech, a proto se jím nyní nebudu zabývat. Tab. 15: Podepsané prohlášení, pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem Pojistné placené zaměstnancem 12,5 % Pojistné placené zaměstnavatelem 35 % = Základ daně = Zaokrouhlený základ daně Daň před slevami Slevy na dani - Základní Student = Daň po uplatnění slevy Sociální a zdravotní pojistné 12,5 % Měsíční čistý příjem Změna U této varianty příkladu získá slečna Šťastná v následujících dvou letech více peněz než v roce Nepodepsané prohlášení, pracovní poměr anebo dohoda o pracovní činnosti Pokud poplatník nepodepíše prohlášení, při výpočtu daně nemá nárok na odečtení slev z daně. Při práci na základě pracovního poměru anebo dohody o pracovní činnosti je odváděno sociální a zdravotní pojištění. Této varianty nejvíce využívají zaměstnanci, kteří pracují na vedlejší pracovní poměr. U svého hlavního zaměstnavatele podepíšou prohlášení, na základě kterého si uplatňují slevy na dani. U vedlejšího zaměstnavatele si už slevy odečíst nemohou. Na rozdíl od první varianty příkladu si slečna Šťastná v letech 2008 a 2009 pohorší oproti roku V roce 2008 si pohorší o více než Kč oproti roku 2007.

54 4.5 Porovnání dohod při ne/podepsaném prohlášení 54 Tab. 16: Nepodepsané prohlášení, pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem Pojistné placené zaměstnancem 12,5 % Pojistné placené zaměstnavatelem 35 % = Základ daně = Zaokrouhlený základ daně Daň Sociální a zdravotní pojistné 12,5 % Měsíční čistý příjem Změna Podepsané prohlášení, dohoda o provedení práce Pokud poplatník podepíše prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, může si uplatnit slevy z daně základní i na studenta. Slečna Šťastná uzavřela dohodu o provedení práce. U tohoto druhu dohod nemá slečna Šťastná nárok na odečet sociálního a zdravotního pojištění. Tab. 17: Podepsané prohlášení, dohoda o provedení práce Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem Daň před slevami Slevy na dani - Základní Student = Daň po uplatnění slevy Měsíční čistý příjem Změna Protože se nepočítá sociální a zdravotní pojištění, nevzniká superhrubá mzda, a tak měsíční hrubý příjem je zároveň základem pro výpočet daně. V roce 2008 byla výše slev na dani vyšší než daňová povinnost. Proto konečná daň bude nulová. V roce 2008 i 2009 bude mít slečna Šťastná vyšší příjem než v roce 2007.

55 4.5 Porovnání dohod při ne/podepsaném prohlášení Nepodepsané prohlášení, dohoda o provedení práce Slečna Šťastná si nemůže uplatnit slevy z daně, protože nepodepsala prohlášení, a ani si nemůže odečíst sociální a zdravotní pojištění, protože pracuje na základě dohody o provedení práce. Tab. 18: Nepodepsané prohlášení, dohoda o provedení práce Postup výpočtu Měsíční hrubý příjem = základ daně Daň Měsíční čistý příjem Změna Výpočet čistého příjmu se u poslední varianty příkladu značně zkracuje. Od hrubé mzdy, která je zároveň základem daně, se vypočítá daň. Odpočtem daně od hrubého měsíčního příjmu dostaneme čistý měsíční příjem. Zhodnocení Z předchozích výpočtů jsou vidět významné rozdíly mezi jednotlivými druhy zdanění. Pokud by slečna Šťastná nepodepsala prohlášení a pracovala na základě pracovního poměru anebo dohody o pracovní činnosti, její příjem by byl Kč. Tato varianta je pro ni v rozmezí let 2007 až 2009 nejméně výhodná. Pokud by ale podepsala prohlášení u dohody o provedení práce, její čistá mzda by byla Kč v roce Rozdíl je téměř Kč. Proto tato varianta zaměstnání je nejvýhodnější. Větší rozdíly jsou vidět ve výši daně. Když slečna Šťastná nepodepíše prohlášení, bude daň nejvyšší v roce 2008, jestli naopak prohlášení nepodepíše, bude v roce 2008 platit nejnižší daň. Slečna Šťastná si proto musí dobře rozmyslet, zda se bude jednat pouze o krátkodobé zaměstnání a dále to, zda podepíše nebo nepodepíše prohlášení. Protože například u dohody o provedení práce je určení rozsahu práce na maximálně 150 hodin za rok. A proto, když v roce 2008 podepíše prohlášení, bude její výsledná daň nulová a její čistý příjem se bude rovnat příjmu hrubému.

56 4.6 Sleva na dani na dítě 56 Obr. 3: Výše čistého příjmu při různých variantách pracovního poměru Obr. 4: Výše daně při různých variantách pracovního poměru 4.6 Sleva na dani na dítě V následujícím příkladu se zaměřuji na slevy na dani na dítě u poplatníka. Vladimír Rosák studuje distančně doktorandské studium a zároveň pracuje. Jeho roční příjem je Kč. Spolu ve společné domácnosti žije s manželkou, která pracovala v uplynulém roce pouze čtyři měsíce, a její hrubý příjem nepřesáhl částku Kč. Manželé společně vychovávají jedno dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na základní škole. Druhé dítě se jim narodilo: a) 5 měsíců před koncem roku 8. srpna 2008 b) 4 měsíce před koncem roku 30. září 2008 c) 3 měsíce před koncem roku 1. října 2008