Petr Doležal. Tvorba multimediální prezentace v prostředí technologie Flash. Bakalářská práce

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Petr Doležal Tvorba multimediální prezentace v prostředí technologie Flash Bakalářská práce 2

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Tvorba multimediální prezentace v prostředí technologie Flash zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne Petr Doležal

3 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá multimediální prezentací v prostředí technologie Flash. Skládá se ze dvou částí. První je teoretická, zabývající se především virtuálními prohlídkami. Předkládá doporučený postup pro jejich tvorbu. Popisuje potřebnou techniku na fotografování. Její důležitou kapitolou je popis provedené rešerše a analýzy programů souvisejících s virtuálními prohlídkami. Praktická část práce dokumentuje postup vytvoření virtuální procházky Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze. Zahrnuje fotografování, práci s programy PTGui Pro a Pano2VR a realizaci prezentace na webových stránkách. Annotation The subject of this bachelor's thesis is multimedia presentation in the technology of Flash. It consists of two parts. The first part is theoretical, aiming to virtual tours. It offers the recommended proceeding for the creation of virtual tours. It describes the necessary photographic equipment. The important chapter is about the exploration of facts and analyzis of the computer programs for virtual tours. The practical part documents the process of the creation of the virtual tour of the Higher Professional School of Information Services in Prague. It includes the taking photos, the work with computer programs PTGui Pro and Pano2VR and the realization of the presentation at the web pages.

4 Obsah Úvod Multimediální prezentace Multimédia ve vztahu k internetu Virtuální prohlídka Uživatelé virtuálních prohlídek Média pro virtuální prohlídku Výhody virtuálních prohlídek Pohodlí a rychlost Interaktivita a aktivní body Finanční a konkurenční výhody Zachycení atmosféry Informační hodnota Ochrana místa Nedostatky virtuálních prohlídek Velikost souboru Nároky na schopnosti diváka Nemožnost tisku Virtuální prohlídka není skutečnost Doporučený postup tvorby virtuální prohlídky Cílová skupina a účel prezentace Volba scén Příprava místa na realizaci Fotografování scény Použití počítačových programů Testování a prezentace virtuální prohlídky Panoramatické projekce Ekvidistantní válcová projekce Kubická projekce Příprava na fotografování Ohnisková vzdálenost objektivu Optický střed objektivu Zenit a nadir

5 5.4 Fotografické vybavení Fotoaparát Objektiv Stativ Panoramatická hlava Další fotografické vybavení Fotografie a právo na ochranu osobnosti Software v souvislosti s virtuálními prohlídkami Softwarové prohlížeče QuickTime VR Java Adobe Flash Player Rešerše programů Software na spojování fotografií Panorama Tools Hugin PTGui Panoweaver Autopano Porovnání programů a výběr Software na tvorbu virtuální prohlídky Tourweaver Pano2VR Panotour Porovnání programů a výběr Fotografování Stanovení účelu prezentace Zvolené vybavení Vlastní výroba panoramatické hlavy Nastavení panoramatické hlavy Nastavení stativu a fotoaparátu při fotografování Proces fotografování Spojování fotografií v programu PTGui Pro...49 Tvorba virtuální procházky v programu Pano2VR...5 6

6 . Principy a možnosti práce s programem Pano2VR Principy nastavení grafického vzhledu Vytvoření plánku Dokumentace konkrétního postupu tvorby Vytvoření grafického vzhledu Propojení a publikování jednotlivých scén...55 Realizace prezentace na webových stránkách Způsoby vložení Parametry vložení Testování virtuální procházky na internetu Závěr Použitá literatura Knihy Elektronické zdroje Seznam ilustrací Seznam tabulek Přílohy

7 Úvod Virtuální prohlídky se v současnosti těší velké oblibě. Stále se na ně pohlíží jako na něco nového, atraktivního, co zdaleka nemá každý. Někteří lidé by si je nechali rádi zhotovit, ale nevědí, jak je vytvořit, popř. si myslí, že by jejich vznik byl finančně příliš zatěžující. Jiní lidé přehlížejí prezentační výjimečnost virtuálních prohlídek a nejsou si vědomi jejich velikých výhod. A jsou i takoví lidé, kteří o nich nevědí vůbec nic. Před vytvořením této bakalářské práce jsem v souvislosti s virtuálními prohlídkami měl jen velmi malé zkušenosti. Vždy jsem u nich byl pouze v roli koncového uživatele, diváka. Vycházel jsem však z hypotézy, že vytvořit virtuální procházku dokáže člověk i bez dlouhodobé praxe. Stanovil jsem si tedy cíl zhotovit virtuální procházku Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze a celý svůj postup zdokumentovat. Za účelem kvalitního výsledku však bylo nezbytné nějaký čas studovat literaturu a pečlivě se teoreticky připravit. V souvislosti s tím jsem také tuto bakalářskou práci rozdělil na dvě části: teoretickou a praktickou. První část, v rozsahu šesti kapitol ( ), předkládá teoretickou základnu pro část následující. Ta, v rozsahu čtyř kapitol (8. -.), dokumentuje moji práci na vytváření virtuální procházky. 2 Multimediální prezentace Tato kapitola, obecně pojednávající o multimediální prezentaci, představuje úvod k tématu virtuálních prohlídek, což je důležité pro jejich zavedení do kontextu. Kapitola nejdříve hovoří o tom, co to vůbec multimediální prezentace je, a následně se zabývá vztahem multimédií a internetu. Prezentace něco představuje, ukazuje. Pokud je multimediální, znamená to, že kombinuje různé druhy audiovizuálních prvků. Takovými prvky jsou fotografie a jiné obrázky, hudba, řeč a jiné zvuky, animace a video, texty a hypertextové odkazy na webové stránky. Důležitá vlastnost multimédií je jejich interaktivita, což znamená, že do prezentace můžeme nějakým způsobem zasahovat a ovlivňovat tak její chování. [7] Multimédia patří k důležitým a efektním nástrojům, kterými tvůrci prezentací disponují při komunikaci s koncovými uživateli. [3, str. 96] Kromě správných informací ve správný čas nabývá totiž stále více na významu i jejich správný výstupní vzhled (forma, podoba, vzezření, tvar apod.), tj. odpovídající úroveň jejich prezentace. [2, str. 8] Velice důležitá je vizuální část prezentace. Jedním jediným obrázkem lze například za určitých okolností vyjádřit takové množství informací, k jejichž textové podobě by bylo potřeba mnoho odstavců textu, případně by je v textové formě vůbec nebylo 8

8 možné prezentovat. Vizuální komunikace umožňuje nejenom pouze předat informace, vizuální komunikace umožňuje zapůsobit i smyslově a lépe tak ovlivnit vnímání informací. [3, str. 7] 2. Multimédia ve vztahu k internetu Schopnosti práce s osobními počítači a poznání uživatelů se rozšiřují [2, str. 5]. To velice prospívá možnostem něco prezentovat pomoci multimédií na počítači a na internetu. Pro efektnější, pestřejší a interaktivnější podobu stránek byly vyvinuty rozličné technologie umožňující aplikaci multimediálních prvků, například Quick Time videa, Shockwave animací a Java appletů. [3, str. 42] Jednou z těchto technologií je i Flash, na který je zaměřena tato bakalářská práce. Internet se během několika let stal v podstatě standardním komunikačním prostředkem a zařadil se mezi masmédia. Přes mnohé skeptické hlasy zůstává faktem, že i kdyby se ve vývoji zastavil na současné úrovni, jeho schopnosti mu zabezpečí klidnou existenci vedle svých konkurentů, kterými jsou noviny, časopisy, televize, rádio, telefony, pošta... Stává se tak velmi významným prostředkem komunikace s veřejností. Oproti klasickým propagačním aktivitám jsou jeho možnosti mnohem širší. [3, str. 4] Jaké jsou hlavní výhody WWW stránek? Lze si ji představit jako firemní recepci, která je otevřena 24 hodin denně, obslouží jakýkoliv počet zájemců, poskytne jim odpovědi na nejčastější otázky a přitom nevyžaduje přítomnost žádného zaměstnance. Dalšími výhodami jsou interaktivita, možnost integrace multimédií, personalizace atd. Nevýhody: žádná výhoda nemusí být naplněna, je-li zvolena špatná strategie. Diskutabilní bude zřejmě například efektivita skvělé multimediální stránky s 3D grafikou opěvující výhody pracího prášku, když prakticky žádná hospodyně nemá doma připojení na Internet. Veškeré zdroje (lidské, technické, programové apod.) vynaložené na tvorbu takové stránky jsou v tomto případě zřejmě zcela zbytečné. [3, str. 4] 3 Virtuální prohlídka Tato kapitola definuje virtuální prohlídky, seznamuje s jejich využitím a formou záznamu, dále důkladně popisuje jejich výhody a nedostatky a nakonec doporučuje kompletní posloupnost procesů potřebných k vytvoření hotové virtuální prohlídky. Virtuální prohlídka je digitální interaktivní prezentace prostoru. Umožňuje dvourozměrné zobrazení nějakého konkrétního místa, interiéru nebo exteriéru. Tento prostor je nasnímaný reálně, většinou fotoaparátem. [5] Jako počítačová aplikace je zobrazi- 9

9 telná v běžném internetovém prohlížeči. Uživatel si v ní prohlíží úsek fotografie (často veliké a pořízené spojením z několika menších fotografií) a dovoluje mu měnit tento zobrazovaný úsek tak, že přitom vzniká iluze otáčení zobrazovaného prostoru okolo diváka. Uživatel si tedy připadá, jako by se fyzicky nacházel na určitém místě, rozhlížel se kolem sebe a mohl se dívat různými směry. Plný rozhled umožňuje 36 stupňů otočení v horizontálním směru a 8 stupňů otočení ve vertikálním směru. Pro zajímavější dojem pro diváka nebo větší vypovídací hodnotu se přitom nemusí jednat o fotografie daného místa pořízené v krátkém souvislém časovém úseku. Dané místo se totiž může postupně fotografovat celý den, celý rok, při různém počasí, různých událostech, atp. Například polovina výsledné fotografie může zachycovat dané místo v létě, druhá polovina v zimě se sněhem. Věrnost iluze reality pak částečně ztrácí na významu, avšak výhodou je, že vyfotografovaný prostor se pak člověku může prezentovat velmi rychle ve všech svých (např. denních nebo ročních) podobách. Případně lze doplnit prohlídku animací deště, padajícího sněhu atp. Některé virtuální prohlídky pracují nikoli se statickou fotografií, ale s krátkým opakujícím se videem. Před vytvořením virtuální prohlídky lze fotografii upravit. Z fotografie je např. možné odstranit nežádoucí vyfocené předměty, např. čidla bezpečnostních systémů, bezpečnostní kamery a jiná zařízení, která by při své publikaci ohrozila systém ochrany místa. Pro reklamní účely lze vyretušovat nedostatky zhoršující celkový hezký dojem z vyfoceného prostoru. Prohlídku lze při vytváření libovolně rozšířit o řadu interaktivních prvků, např. o interaktivní mapu (třeba půdorys objektu). V mapě se může zobrazovat tzv. radar, což je prvek informující o tom, kterým směrem se uživatel ve virtuálním prostoru zrovna dívá (ukazatel zorného úhlu). Dalšími prvky pro rozšíření mohou být popisky, hypertextové odkazy, zvuky, vložené fotografie, vložená videa atd. Spojením více virtuálních prohlídek do série scén, mezi nimiž lze přecházet, vzniká virtuální procházka. [] Mezi jednotlivými virtuálními prohlídkami je možné volit buď klikáním na určitá místa ve fotografii (např. dveře, cesty, šipky atd.) nebo klikáním na mapku nebo jinak. 3. Uživatelé virtuálních prohlídek Oblasti rozšíření využití virtuálních prohlídek jsou díky svým výhodám velmi široké. Používají je jak různé soukromé firmy, tak i veřejné instituce. Virtuální prohlídky nalézají velkou míru uplatnění v prezentacích nemovitostí. Podle výzkumu z r. 2 Národní asociace realitních makléřů v USA odpovědělo

10 78 procent z lidí, kteří hledali svůj nový domov na internetu, že nejdůležitější jsou při jejich výběru fotografie. V těsném závěsu následoval precizní popis a profesionálně zpracovaná virtuální prohlídka nemovitosti. Kromě realitních kanceláří a developerských firem nacházejí virtuální prohlídky své uplatnění i ve vzdělávání a školách, v různých kamenných obchodech, klientských centrech, cestovních kancelářích, na výstavách a prezentacích, ve sportu a turistice, prezentacích interiérů automobilů, lodí a jacht, v rekonstrukcích zločinů pro vyšetřovací účely policie, v evakuačních plánech, v hotelech, penzionech, restauracích, lázních a kempech. Tuto formu prezentace využívají i města, obce a kraje. Virtuální prohlídky jsou spojeny s historickými památkami a kulturními zařízeními, jako jsou galerie, muzea apod. Využití najdou všude tam, kde lze něco ukázat vizuální formou. 3.2 Média pro virtuální prohlídku Virtuální prohlídka může nabývat různých podob záznamu o různé kvalitě. Pokud se nespokojíme s uložením dat na pevném disku počítače, lze ji vložit pro prezentaci jako soubor na internetové stránky, kde se stane okamžitě dostupnou širokému publiku. Takové soubory nebývají příliš velké kvůli požadavku rychlého načítání stránky i při pomalém připojení k internetu. Se stále zvyšující se rychlostí stahování však přibývají prohlídky ve vysokém rozlišení i na internetu. Nebo může být uložena na nějakém přenosném médiu, např. multimediálním CD. Tím pak velice vzroste rychlost načítání a soubor může být daleko větší a prohlídka kvalitnější a ve větším rozlišení. Taková prohlídka je potom vhodná i k projekci na velkých plátnech a velikých monitorech (to platí i při připojení k počítači a načítání z pevného disku). Využije se tak lépe při příležitostech veletrhů, výstav, přednášek atd. Virtuální prohlídku lze optimalizovat pro různá zařízení, jako jsou iphone, ipad, ipod nebo Android smartphone. [53] Virtuální prohlídku nelze vytisknout (viz kapitola 3.4 Nedostatky virtuálních prohlídek). Ztratila by totiž část svých funkcí včetně interaktivity. 3.3 Výhody virtuálních prohlídek Do následujících podkapitol jsem shrnul hlavní přednosti virtuálních prohlídek. Výhod je oproti nevýhodám, uvedeným v následující kapitole 3.4, mnohem více Pohodlí a rychlost Virtuální prohlídky jsou efektivním nástrojem, jak oslovit milióny lidí v pohodlí jejich domova. Lidé tak ušetří čas i peníze za cestování, dokonce se mohou dostat

11 na místa, kam by se ve skutečnosti dostat vůbec nemohli. Překážkou mohou být vlastní důvody člověka, jako jsou finanční nebo fyzické bariéry. Překážkou však může být i důvod cílového místa, např. je to příliš nebezpečná lokalita nebo byl do prostoru vyhlášen omezený přístup např. pouze pro vědecké pracovníky. Objekt může být už zaniklý: zničený, zrekonstruovaný atp. Americká studie, provedená v roce 26, zjistila, že aspoň jednu virtuální prohlídku již zhlédla více než polovina dospělých Američanů. [5] Virtuální prohlídky jsou díky rychlému a pohodlnému přístupu populární Interaktivita a aktivní body Interaktivita je jednou z největších výhod virtuálních prohlídek. Návštěvník má možnost podívat se na tu stranu, kterou sám požaduje. Může si sám přiblížit místo, které ho zajímá, a naopak se nemusí zdržovat prohlížením něčeho, co sám vidět nechce. K ovládání virtuální prohlídky stačí běžná počítačová myš nebo klávesnice. V prohlídce bývá umístěno hodně aktivních bodů, které divákovi umožňují různé akce. Přesunutí na jiné místo, zobrazení popisku, spuštění hudby, přehrání zvuku, zobrazení nové HTML stránky a mnoho dalších. Interaktivita ve virtuálních prohlídkách ještě více zvyšuje poutavost a zábavnou formu prezentování Finanční a konkurenční výhody K virtuálním prohlídkám se v současné době váže velká míra atraktivity. Ještě není zcela běžné, aby instituce měla virtuální prohlídku svých prostor. Na tuto aplikaci se stále pohlíží jako na něco nového a poutavého. S ohledem na další výhody těchto prohlídek může zajistit instituci konkurenční výhodu a lepší reklamu. Na příkladu shánění nemovitosti mohu uvést, že v dnešní době zájemci velmi často vyhledávají nemovitost nejdříve on-line a pak až si ji přijedou prohlédnout osobně. Počet zájemců, kteří si vybírají nemovitost pomocí internetu, je na neustálém vzestupu. Např. podle společnosti FINEP (zpráva 2 [3]) hledá v současnosti novou nemovitost na internetu 82 procent zájemců. Proto přidání virtuálních prohlídek pomáhá upoutat pozornost potenciálních zájemců a zviditelnit se před konkurencí. Zákazníci mají rádi virtuální prohlídky, protože jim nabízí rychlý a účinný způsob, jak eliminovat nemovitosti, které se jim nelíbí. Virtuální prohlídky nemusejí přímo nahradit osobní návštěvu, ale výrazným způsobem šetří čas a náklady. Pro makléře to navíc znamená, že jim odpadne mnoho zbytečných prohlídek a získají tak mnohem více 2

12 opravdových zájemců o jejich nabídky. Majitelé nemovitostí tento systém oceňují také z důvodu většího soukromí během prodeje. [5] Na nabídky, jejichž součástí je virtuální prohlídka, se dívá více zájemců než na nabídky bez nich. Virtuální prohlídka zvýší počet reálných zájemců, kteří přijedou na finální prohlídky nemovitostí. Virtuální prohlídka tak rozšiřuje možnosti zákazníků a zvyšuje jejich spokojenost. A samozřejmě spokojeností zákazníků roste i spokojenost prodejců. Ti, kteří používají vizuální prezentaci svých produktů, dosahují až dvakrát větší úspěšnosti v dosažení cílů než bez použití vizuální prezentace. [6] Výzkum uvádí, že multimédia a virtuální prohlídky zvětšují tržby nebo rezervace o 46 procent oproti statickým obrázkům. [49] (výzkum provedli: Yesawich, Pepperdine, Brown & Russell and Yankelovich Partners) Zachycení atmosféry Nemyslím si, že by obyčejná fotografie nedokázala zachytit atmosféru místa, náladu nebo genia loci. Každopádně však virtuální prohlídka díky svým možnostem větší iluzívnosti prostorovosti může mít v tomto směru velmi usnadněnou práci a duch místa se tak podaří zachytit mnohem snáze. Virtuální prohlídka dává zájemcům skutečný pocit, jako by v daném prostoru už jednou byli. Mnoho klientů uvádí, že je tento pocit klíčový při získávání jejich důvěry a poté při jejich rozhodnutí kontaktovat prodejce. [4] Informační hodnota Virtuální prohlídka obsahuje možnost přinést mnohem více informací než běžná fotografie. A s možností popisů může přinášet dokonce více informací, než kolik je schopný získat člověk při návštěvě skutečného prostoru. Divák si velmi rychle uvědomí prostorové vztahy daného místa, které by z jednotlivých fotografií byly o dost hůře čitelné. A to ať už se jedná jen o rozhlížení se okolo jednoho bodu nebo o celou procházku po okolí. Např. divák klikne na dveře a hned ví, že se objevil za nimi. Klikne na okno, to se otevře a divák ví, že pozoruje výhled z okna. Nebo klikne na místo v plánku a ví, na jaké pozici se nachází, je tak stále zorientován. Vyfocené objekty mohou být označené jmény, vysvětlujícími popisky atp., jejichž zobrazení lze zapnout nebo vypnout dle potřeby. Studie z University of California z Los Angeles dosáhla závěru, že prezentace zahrnující vizuální prvky pomáhají zvyšovat pozornost diváků. Studie zjistila, že 55 % 3

13 z diváků se učí přímo z vizuálních prvků. Pokud se zkombinuje vizualizace se zvukem, 93 % z obecenstva je schopné získat potřebné informace. [53] Americká studie zveřejněná v r. 25 uvádí, že 59 % návštěvníků virtuální prohlídky přiznává, že pro ně byla užitečná nebo velmi užitečná v pomoci vybrat si hotel odpovídající jejich preferencím a očekávání. [52] Virtuální prohlídky mohou mít díky spojení s mapou a GPS informacemi také vysokou cestopisnou hodnotu výhodnou i pro vzdělávání Ochrana místa V kapitole finančních a konkurenčních výhod již byla uvedena přednost toho, že potenciální zákazník nemovitosti může předem eliminovat některá místa a tím zvýšit soukromí dosavadních majitelů, popř. okolních obyvatel. Snížení návštěvnosti je však žádoucí i v jiných případech, např. když se tím zajistí větší stabilita místa. Davy proudících turistů mohou poškodit přírodní prvky, historické cennosti, umělecká díla atp. A nemusí se jednat zrovna o účelný vandalismus, protože stačí i prostá přítomnost několika tisíců turistů, aby došlo k narušení otřesy, doteky, dechem, fotografickým bleskem, znečištěním dopravou. Virtuální prohlídka může být dostačujícím prostředkem, jak nahradit skutečnou návštěvu místa, a tak ulehčit jak samotné lokalitě, tak i lokalitám, přes něž tam lidé cestují. 3.4 Nedostatky virtuálních prohlídek 3.4. Velikost souboru Virtuální prohlídky bývají často prezentovány na internetu. S tím se váže jedna nepříjemná vlastnost, a tou nárok na rychlost stažení souboru. Ačkoli se stále rozšiřuje rychlejší a rychlejší připojení, velikost přenášeného souboru je stále zásadní. Prezentace může být provedena jakkoli kvalitně a senzačně, nicméně uživatel ji brzy zavrhne, pokud musí několik minut čekat na načtení úvodního obrázku, poté čekat několik minut při každé provedené akci (přiblížení nebo přechod do jiné scény) a pokud se navíc při pohybu celá prezentace nepřirozeně trhá. Většina uživatelů pokládá právě rychlost zobrazování resp. odezvu na WWW za nejvíce nepříjemnou záležitost této jinak velmi příjemné komunikace. Tvůrce WWW prezentace se tak nachází v situaci, kdy se musí rozhodnout mezi (přirozenou) touhou vytvořit co nejefektivnější prezentaci a mezi realitou. Realita je v tomto případě určena technickými možnostmi rychlosti načtení jednotlivých stránek. 4

14 Vstupní stránky prezentace by měly být pokud možno co nejrychleji zobrazitelné, aby uživatel měl možnost se co nejrychleji seznámit se základní strukturou prezentace. [3, str. 67] Proto je vhodnější menší soubor, s menším rozlišením obrazu, avšak plynulejší. Je taky možné vytvořit dvě varianty, pro rychlé připojení a pro pomalejší. U odkazu na multimediální obsah je vhodné mít pečlivě popsaný typ multimédia a velikost souboru. Návštěvník pak může sám odhadnout, zda má pro něj načítání takového obsahu.[3, str. 96] Nároky na schopnosti diváka Nároky na schopnosti diváků jsou minimální. Přesto však uživatel s nízkou mírou informační gramotnosti a s vysokou dávkou informační nedůvěry virtuální prohlídku nikdy neocení. Virtuální prohlídka je ale většinou chápána dobře, jelikož z podstaty přináší snahu o co nejvěrnější napodobení reality, a tím je lidem velice blízká. Největším problémem tak zůstává spíše samotná realizace než idea. Virtuální prohlídka nabízí široké možnosti, jak uživatele naučit ovládat ji, jak usnadnit a zpříjemnit interakci. Zůstává tak pouze na člověku, který ji vytváří, aby těchto možností maximálně využil. Špatná realizace (s chaotickým ovládáním) nebo příliš jednoduchá realizace (s minimem ovládacích prvků a nápovědy) zvyšuje nároky na uživatele Nemožnost tisku Virtuální prohlídku nelze vytisknout. Ztratila by totiž část svých funkcí včetně interaktivity. Ve vysokém rozlišení lze však vytisknout panoramatickou fotografii, z níž virtuální prohlídka přímo vychází. Může se vystavit v interiérech jako obraz, plakát apod. Může být prezentována v katalozích nebo ve výlohách obchodů apod Virtuální prohlídka není skutečnost Ačkoli může virtuální prohlídka nabídnout velmi věrnou iluzi reality, obzvlášť na velkoplošných obrazovkách, plátnech a na prohýbaných projekčních plochách, nenahrazuje zcela skutečnost. Stále zde chybí rozšíření hmatového a čichového vnímání, virtuální slunce nás neoslní tolik, jako slunce skutečné, chybí náš stín, chybí nahodilé vlivy, počasí atp. Lze diskutovat o tom, zda v budoucnosti, při dokonalém splnění těchto chybějících prvků a při simulaci nahodilých situací, se virtuální prohlídka stane plnohodnotnou náhradou skutečnosti. To se však dostáváme spíše do oblasti filosofie, což není cílem ani obsahem této práce. 5

15 3.5 Doporučený postup tvorby virtuální prohlídky Na ilustraci č. je znázorněný diagram obecného pracovního postupu za účelem prezentace virtuální prohlídky. Uvažuje se v něm postup člověka nebo týmu, který již má nakoupené vybavení pro fotografování a má nakoupené licence k potřebnému softwaru. V jiném případě by musela (ideálně v druhém kroku) předcházet úvaha o finančním rozpočtu ve spojitosti s účelem prezentace, výběr vhodného vybavení na fotografování a výběr potřebných programů. Dále se v postupu uvažuje, že fotograf je dostatečně zkušený a fotografování zvládá natolik dobře, že po její realizaci má již dostatečně kvalitní materiál pro vytvoření panorámatu a nemusí se vracet zpět na místo znovu fotografovat. Takový návrat je stejně často dost obtížný, ať už z důvodu nutnosti získání povolení, velké vzdálenosti, proběhlé rekonstrukci, nežádoucímu projevu neprofesionality atd. Při tvorbě virtuální prohlídky probíhá testování, je zde velké riziko skrytých závad prezentace. Pokud se virtuální prohlídka implementuje na webových stránkách, testuje se i po této realizaci. Během celého postupu je samozřejmě možná (a důležitá) průběžná konzultace se zailustrace : Diagram obecného pracovního postupu za účelem prezentace virtuální prohlídky Zdroj: vlastní tvorba davatelem, pokud je jím někdo jiný než tvůrce. Jednotlivé etapy vývoje jsou podrobněji popsány v následujících kapitolách. 6

16 3.5. Cílová skupina a účel prezentace V první fázi úvah nad budoucí prezentací je nutno se zamyslet nad tím, komu, co a v jaké podobě má být prostřednictvím konkrétní prezentace prezentováno. V celém procesu navrhování a tvorby prezentace je nutno mít neustále na paměti cílovou skupinu příjemců informací, které budou v dané prezentaci (...). Výsledkem této úvahy je okruh příjemců prezentace a specifikace skupiny, na kterou bude prezentace primárně zaměřena. S touto úvahou úzce souvisí i specifikace cíle sdělení a následně i důvodu, proč bude určitá stránka navštívena. Budou-li takto specifikovány hlavní cíle, které mají být splněny vytvořením a zveřejněním konkrétní prezentace, budou usnadněny i všechny následné rozhodovací procesy. [3, str. 63] Volba scén Dále je vhodné si rozmyslet přibližný počet scén a určit, které to budou. Volba počtu scén a jejich případná provázanost zároveň určuje vhodný způsob prezentace. Scény (jednotlivá panorámata) mohou být rozmístěny tak, že je návštěvníkovi stránek umožněno plynulých přechodů z jedné scény do druhé. Vzniká tak velice silný dojem reálné přítomnosti v objektu nebo areálu. Tato forma, kterou nazýváme virtuální procházka, předpokládá v ideálním případě rozmístění scén i do uzlových bodů objektu, jako jsou chodby, schodiště, vstupy do objektů apod., aby bylo navázání co nejplynulejší.[2] Jinou volbou je zobrazení jen těch nejzajímavějších míst objektu, bez vzájemné přímé návaznosti mezi jednotlivými scénami. Do jednotlivých scén se pak uživatel dostane kliknutím na náhled nebo oblast v plánku objektu či mapě. Počet prohlídek je v takovém případě dán počtem prezentovaných míst. [2] Příprava místa na realizaci Jestliže se bude místo fotografovat v interiéru, je pravděpodobně žádoucí, v souladu s účelem prezentace, uvést prostory do vyhovujícího stavu. Pokud má prohlídka působit reprezentativně, je třeba provést důkladný úklid. Na prohlídkách s vysokým rozlišením lze při přiblížení pozorovat i malá smítka a prach. Velká část nemovitostí vypadá dobře, pokud působí vzdušným a prostorným dojmem. [22] Ale uklízet se vyplatí nejen pro získání dojmu krásy. Např. odstranění přebytečného nábytku ze scény může vést k lepší orientaci ve virtuálních procházkách a k většímu soustředění diváka na věci důležité. 7

17 3.5.4 Fotografování scény Vlastní nafocení místa je celkem rychlý proces, fotograf však už musí mít zkušenosti a musí vědět, co dělat. Pokud se jedná o běžnou scénu, jsou nejlepší podmínky na fotografování přes den s dostatkem světla. [22] Scény jsou následně fotografovány ze stativu, nejlépe pomocí digitální zrcadlovky s širokoúhlým objektivem (nebo speciálním objektivem typu "rybí oko"). [2] Bližší popis fotografického vybavení je popsán v kapitole 5.4 Fotografické vybavení. Fotograf pak v závislosti na výbavě k focení a na používané technologii udělá požadovaný počet snímků. Může stačit jedna, dvě fotografie. V extrémním případě na druhé straně, největší interiérová fotografie na světě, vytvořená v premonstrátském klášteře na Strahově, vznikla složením z fotografií a sestavil ji Jeffrey Martin. Fotil asi pět dní a její rozlišení je přibl. 4 miliard obrazových bodů. [23] Opět se tedy objevuje nutnost uvědomění, pro jaký účel je prezentace určena. V nejčastějších případech se jedná o počet do desítky, příp. stovky fotografií, záleží také na komplikovanosti světelných podmínek. Tento materiál se pak použije jako základ pro vytvoření interaktivní virtuální prohlídky. [22] Při focení v proměnlivém prostředí bývá zásadní rychlost. To je důležité zejména v exteriérech, kdy změny intenzity světla (zakrývání slunce mraky) mohou snímání dost pokazit. V případě nemovitostí určených k prodeji, pak bývá častým požadavkem i měření objektu a náčrt půdorysu. [2] Jestliže lze nějakým způsobem získat již hotový půdorys, pak je samozřejmě práce usnadněná Použití počítačových programů Tento krok bývá v celém procesu časově i technicky nejnáročnější. Vyžaduje několik různých speciálních počítačových programů, které fotografie nejdříve spojí, poté vyretušují nebo jinak upraví, poté z nich vytvoří virtuální prohlídku (popř. virtuální procházku), přidá k ní grafické ovládací rozhraní (tzv. skin), které by mělo v případě webové prezentace vzhledem odpovídat již stávající podobě prostředí webových stránek, a nakonec ji vybaví některými dalšími funkcemi vyžadujícími speciální software (např. kresba mapky). Může být vytvořeno několik variant, z kterých se pak vybere ta nejlepší, a to zejména v situaci, kdy tvůrcem je někdo jiný než zadavatel projektu Testování a prezentace virtuální prohlídky Hotová virtuální prohlídka se nejdříve testuje a když vše funguje, jak má, konečně se exportuje na požadované médium, ať už se jedná o internetové stránky, multimediální CD či jiné. Tam by se měla znovu otestovat. 8

18 4 Panoramatické projekce Každý, kdo chce vytvářet virtuální prohlídky, musí mít aspoň základní znalosti o tom, co jsou to panoramatické projekce a jaké jsou jejich druhy. Zabývá se tím následující krátká kapitola. Základní problém prostorového zobrazení spočívá v tom, že z definice nemá žádné hranice. Připomíná spíše kouli, která vše obaluje kolem zorného bodu. Ovšem dvojrozměrný obraz hranice má a je vždy plošným obdélníkem. Takže musíme obklopující kouli rozbalit, podobně jako pečlivě oloupaný pomeranč. Tomuto procesu se říká panoramatické promítnutí (projekce). Existují různé způsoby, jak to provést, a každý je svým způsobem určitým kompromisem. Musí být, neboť vyjadřujeme trojrozměrný prostor pomocí dvojrozměrného obrazu. [2, str ] A právě tyto různé způsoby projekce jsou popsány v následujících kapitolách. Druhů promítání je několik, přičemž jsem vybral dva základní: ekvidistantní a kubický. Existují i další, poněkud složitější, projekce neboli mapování. Např. válcová, stereografická, hyperbolická,... Nejsou však tolik rozšířené a některé slouží kvůli zajímavé deformaci k ryze zábavným účelům. Často je také zmiňovaná cylindrická projekce, která je však v podstatě projekcí ekvidistantní (chybí jí pouze vrchní a spodní část, místo kulové plochy je tedy k dispozici pouze její část, tzv. kulový pás, nepřesně označovaný jako válec viz následující kapitola). 4. Ekvidistantní válcová projekce Tento typ projekce je také nazýván jako sférické mapování. Jedná se o nejčastější způsob obalení imaginární obklopující koule. Všimněte si, že všechny tři názvy se týkají naprosto stejného formátu. Snadno jej lze rozpoznat podle typického poměru 2: a odpovídá transformaci glóbu na jednoduchou mapu světa. Geografické souřadnice zeměpisné šířky a délky jsou považovány přímo za souřadnice XY daného pixelu. Obzorová čára takového panoramatického snímku odpovídá rovníku. Prochází přesně středem obrazu a je mapována bez jakékoliv deformace. Na druhou stranu póly odpovídají bodům zenitu (nadhlavníku) a nadiru (podnožníku). Při extrémní deformaci se rozmáznou přes celou šířku obrazu. Tyto speciální body tvoří první a poslední řadu pixelů. Na to je třeba při úpravě takového obrazu pamatovat. Zmatek v oblasti horní a dolní hranice vede k závažným chybám, neboť se sbíhají do jednoho bodu. Architektonické linie, které prochází svisle, zůstanou rovné. Správnými orientačními body jsou rohy budov, sloupy a pouliční lampy. Ovšem vodorovné architekto- 9

19 nické linie jsou vždy ohnuty, podobně jako při deformaci způsobené objektivem typu rybí oko. Je tomu tak proto, že projekční mřížka se sbíhá tím více, čím více se blíží k bodům zenitu a nadiru. Co na mapě vypadá jako svislé ohnutí rovných čtverců, se na projekční kouli promění v kruhovou výseč. Pokud manipulujete s obrázkem promítnutým pomocí ekvidistantní válcové projekce, musíte věnovat mimořádnou pozornost liniím ve švu. Levý a pravý okraj k sobě musí perfektně pasovat. Toho lze dosáhnout vodorovným rozvinutím obrazu, což odpovídá otočení glóbu podél svislé osy. [2, str ] 4.2 Kubická projekce Dovolím si ocitovat delší část z knihy od Christiana Blocha, jelikož je velmi dobře napsaná, a pochopení kubické projekce, stejně jako ekvidistantní, je důležité: Místo obklopující koule můžeme použít i krychli. Pokud se náš zorný bod nachází přesně uprostřed, není mezi koulí a krychlí prakticky žádný vizuální rozdíl. Jedinou věcí, s níž je nutno počítat, je, že každému pozorovacímu úhlu musí odpovídat správný obrázek. Tato projekce je velmi efektivní pro účely zobrazení virtuální reality. Výpočty nejsou nijak složité, neboť vyžadují pouze šest převodních funkcí pro XYZ souřadnice ve virtuálním prostoru. Matematicky nelze virtuální objekt popsat jednodušším způsobem. Proto je kubická mapa nativním formátem, který používá QuickTime VR, stejně jako většina počítačových her. Moderní grafické karty dokonce disponují speciální hardwarovou akcelerací pro renderování libovolných pohledů z kubické mapy. Existuje mnoho různých variant této projekce. Může existovat v podobě šesti samostatných obrázků, všech obrázků v jednom dlouhém pruhu nebo obrázky mohou být uspořádány do vodorovného nebo svislého kříže. Konečný výstup záleží na tom, co prohlížecí software očekává. Je-li tato projekce použita jako výměnný formát pro úpravu a vylepšení, preferovaným formátem je vodorovný kříž. Je stejný jako svislý kříž s výjimkou umístění zadních stěn krychle. Kreslení do obrázku, který je vzhůru nohama, je poněkud nepohodlné, v případě vodorovného kříže máme všechny čtyři pohledy umístěny pěkně vedle sebe. Velkou výhodou této projekce je, že nevytváří žádné přehnané deformace. Každá strana krychle je hezky plochá a odpovídá prostému zobrazení v daném směru. Vlastně přesně odpovídá čtvercovému oříznutí fotografie pořízené vysoce kvalitním 3,3 mm objektivem s pevnou ohniskovou vzdáleností, který disponuje zorným polem 9 stupňů ve vodorovném a svislém směru. Rovné architektonické linie zůstanou rovné a hustota 2

20 pixelů je na celém povrchu krychle neměnná. To z jednotlivých stěn krychle dělá impozantní plátno, které lze upravovat a vylepšovat. Ovšem musíte si uvědomit, že perspektiva se v hranách rapidně mění. Také mnoho čtverců je spojených,třebaže jsou v obraze vzájemně odděleny. Abyste zachovali spojitost ve švech, veškeré úpravy obrazu by měly být provedeny uvnitř každého čtverce. Zvláštní pozornost je třeba věnovat při použití globálních obrazových filtrů, jako jsou filtr rozostření nebo zostření. Stinnou stránkou je, že kříž využívá pouze polovinu dostupného prostoru obrazu. I když na disku mohou být černé oblasti díky libovolnému druhu bezztrátové komprese zmenšeny na pouhých několik bajtů, stále zdvojnásobují množství paměti vyžadované k otevření obrázku. To může dělat značný rozdíl, protože panorámata jsou už sama o sobě notoricky obrovské obrázky. Proto se objevily další varianty, kdy jsou všechny stěny krychle uloženy jako speciálně pojmenované samostatné soubory nebo jednoduše umístěny vedle sebe do dlouhého pásu. V tomto případě se pořadí a směr stěn v každém programu liší, takže jde skutečně o na míru ušitý způsob kubického mapování (též mapování na krychli), který vůbec není dobrým výměnným formátem. [2, str. 237] Ekvidistantní projekce Kubická projekce Poměr stran 2: 4:3 Deformace malá na horizontu velká na pólech malá Zlomy v obraze dva póly, jeden spoj osm spojů Využití prostoru % 5 % Navržené kroky úpravy obrazu filtry velkých měřítek, opatrné retušování dodatečné úpravy možné v jednotlivých stěnách krychle Tabulka : Shrnutí a srovnání dvou základních projekcí Zdroj: [2, str. 24], upraveno 5 Příprava na fotografování Před samotným fotografováním je důležité seznámit se s teorií a dovědět se tak, jakým způsobem snímky zhotovovat. Fotografie jsou základním materiálem pro celý proces vytváření virtuální prohlídky, přípravu je tedy nesmírně důležité nepodcenit. Následující kapitola se zabývá právě touto problematikou. Ke vzniku kvalitního výsledku fotografování je zapotřebí splnit 3 předpoklady.. fotografované úseky se musí překrývat (dostačující překrytí je 25% [2, str. 259]) 2