VRBY MOKŘADŮ. Radka VAŇKOVÁ, Vendula ŠIMKOVÁ OTŽP II.

Transkript

1 VRBY MOKŘADŮ Radka VAŇKOVÁ, Vendula ŠIMKOVÁ OTŽP II.

2 Charakteristika mokřadu, jeho formy, význam, ohrožení a ochrana Vrby mokřadů v ČR, jejich ekologie a rozšíření Břehyňský rybník

3 Charakteristika mokřadů: Území, které je stále, nebo po určitou dobu zatopené vodou, popřípadě území s půdou, která je stále nasycena spodní vodou. Přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem.

4 Formy mokřadů: Rašeliniště Lužní louky a lesy Tůně Bažiny Údolní nivy Prameniště Břehové porosty Mangrovy

5 Rašeliniště Charakteristický ekosystém, pro jehož vznik je podstatné především nepropustné podloží a dostatek vody. Vznik: proces ulmifikace (rašelinění) pomalý rozklad Vysoká hladina podzemní vody Špatně rozložitelný opad (lodyžky rašeliníku) Kyselé půdní prostředí Nízká teplota půdního prostředí

6 Povrch rašeliniště Bulty Šlenky Lagg PR Pavlovské mokřady

7 Rozdělení rašelinišť: Vrchoviště Chudá na živiny Vznik zamokřováním a rašeliněním souše Bochníkovitý tvar Vyšší nadmořská výška

8 CHKO Slavkovský les

9 Rozdělení rašelinišť: Přechodová rašeliniště Uprostřed gradientu živin Plochá Vznik zamokřováním a rašeliněním souše

10 CHKO Slavkovský les

11 Rozdělení rašelinišť: Slatiniště Bohatá na živiny Vznik zarůstáním mělkých jezer a vodních nádrží Plochá Nižší nadmořské výšky

12 Lesní slatiniště Valachy (Kroměřížsko)

13 Lužní lesy a louky Přítomnost vodního toku nebo velké množství podzemní vody podmáčen ená půda nedostatek kyslíku ku Gleje Půda bohatá na vodu, živiny CHKO Litovelské Pomoraví

14 Litovelské Pomoraví

15 Lužní lesy a louky Lužní les = podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem - typy: Měkký luh Tvrdý luh

16 Lužní lesy a louky Měkký luh = nížinný lužní les, který je silně ovlivněn proudem řeky - voda zde stagnuje delší dobu - dominují zde vrby a topoly

17 CHKO Litovelské Pomoraví

18 Lužní lesy a louky Tvrdý luh = nížinný lužní les, který je trvale zaplavovaný, ale je méně ovlivňovaný proudem řeky - voda zde stagnuje kratší dobu - dominují duby, jasany, jilmy

19 CHKO Poodří

20 Lužní lesy a louky Lužní louky - vznik: Zarůstáním tůní a mělkých rybníčků rákosem popř. jinými vodními rostlinami. Vykácením lužních lesů.

21 CHKO Třeboňsko

22 Význam mokřadů: Zadržování vody retenční schopnost sucho x vydatné srážky km 3 vody Vysoce cenné biotopy

23 Ohrožení mokřadů: Činnost člověka odvodňov ování,, umělé nádrže narušen ení koloběhu vody Důsledky: Povodně Sucho Ohrožen ení společenstev enstev Těžba rašeliny, dřevad

24 Odvodňovací kanál (Krásenské rašeliniště) Těžba rašeliny CHKO Šumava

25 Ochrana mokřadů: Zachování retenční schopnosti Ramsarská úmluva (Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva) Ochrana všech typů mokřadů Ramsar Členové se zavazují k vyhlášení min. 1 významného mokřadu a k jeho náležité ochraně. V ČR 11 mokřadů

26 SALIX Rozlišujeme 3 hlavní podrody: Salix kvete po olistění Vetrix kvete před olistěním nebo s rašením Chamaetia horské vrby

27 Salix subgen. Salix Salix alba L. Salix fragilis L. Salix triandra L. Salix pentandra L.

28 Salix alba L. Vrba bílá lužní lesy, pobřežní houštiny, břehové porosty, vodní příkopy

29 Salix alba L. Vrba bílá živinami bohaté půdy teplomilná dřevina snáší dlouhodobé záplavy ne na kyselých a rašelinných půdách

30 Salix alba L. Vrba bílá roztroušeně v nížinách a pahorkatinách termofytika Polabí, Poohří, v úvalech Svratky, Dyje a Moravy v mezofytiku jen podél řek (max. Krušnohorské podhůří) ve vyšších polohách pěstována jako hlavatá vrba

31

32

33 Salix fragilis L. Vrba křehká pobřežní křoviny, břehové porosty, břehy rybníků, vodní příkopy, okraje vlhkých luk

34 Salix fragilis L. Vrba křehká propustné půdy se značnou příměsí skeletu i minerálně chudé podklady mrazuvzdorná, světlomilná nesnáší stagnující vodu

35

36 Salix fragilis L. Vrba křehká hojně po celém území od středních do nižších horských poloh Šumava, Krkonoše, Českomoravská vrchovina, Jeseníky těžiště rozšíření v mezofytiku

37 Salix pentandra L. Vrba pětimužná okraje bažinných a rašelinných luk, mokřadní olšiny, aluvia

38 Salix pentandra L. Vrba pětimužná převážně kyselé, často rašelinné půdy světlomilná

39 Salix pentandra L. Vrba pětimužná roztroušeně hlavně v podhorských oblastech mezofytika a oerofytika Českomoravská vrchovina, předhůří Šumavy nížiny termofytika rašelinné podklady kultivace luk značně ubývá

40 Salix triandra L. Vrba trojmužná pobřežní houštiny, břehy řek a potoků, slepá ramena, bažiny

41 Salix triandra L. Vrba trojmužná na živiny bohatší hluboké půdy s kolísající hladinou podzemní vody světlomilná nesnáší kyselé a rašelinné půdy snáší stagnující vodu

42

43 Salix triandra L. Vrba trojmužná subsp. triandra: : roztroušeně po celém území ČR od nížin do horského stupně, místy chybí subsp. discolor: : velmi roztroušeně v nížinách a pahorkatinách

44 Salix subgen. Vetrix Salix daphnoides Vill. Salix purpurea L. Salix aurita L. Salix cinerea L. Salix silesiaca Willd. Salix appendiculata Vill. Salix starkeana Willd. Salix hastata L. Salix bicolor Willd.. Salix nigricans Sm. Salix lapponum L. Salix viminalis L. Salix eleagnos Scop. Salix repens L. Salix rosmarinifolia L. Salix myrtilloides L.

45 Salix daphnoides Vill.. V. lýkovcová štěrkové náplavy bystřin, břehové porosty

46 Salix daphnoides Vill.. V. lýkovcová propustné, minerálně bohatší půdy bazické podklady dočasně snáší sucho

47 Salix daphnoides Vill.. V. lýkovcová pouze východní Morava Karpatské mezofytikum a oerofytikum C 3

48 Salix purpurea L. V. nachová štěrkové náplavy bystřin, pobřežní křoviny, břehové porosty, vodní příkopy

49 Salix purpurea L. V. nachová minerálně bohatší půdy bazické i silikátové podklady snáší záplavy

50 Salix purpurea L. V. nachová roztroušeně po celém území ČR od nížin do nižších horských poloh hojně Moravskoslezské Beskydy v pastevních oblastech se zvyšuje zastoupení

51 Salix aurita L. V. ušatá bažinaté a zrašelinělé louky, vrchoviště, příkopy

52 Salix aurita L. V. ušatá minerálně chudé, písčité až jílovité půdy s kyselým humusem silikátové podklady chladnomilná

53 Salix aurita L. V. ušatá po celém území ČR roztroušeně až hojně velmi vzácně v nížinách a pahorkatinách nejčastěji na zrašelinělých píscích zejména Českomoravská vrchovina a Pošumaví

54 Salix cinerea L. V. popelavá lužní lesy, bažiny, slepá ramena, vlhké slatinné louky

55 Salix cinerea L. V. popelavá na živiny bohatší, neutrální až mírně kyselé hlubší půdy neroste na silně kyselých podkladech snáší záplavy a stagnující vodu

56 Salix cinerea L. V. popelavá po celém území ČR od nížin do podhorského stupně roztroušeně hojně v rybničnatých územích

57 Salix silesiaca Willd.. V. slezská strže horských potoků, vysokobylinné nivy, kary

58 Salix silesiaca Willd.. V. slezská kamenité, vlhké půdy silikátové i bazické podklady chladnomilná

59 Salix silesiaca Willd.. V. slezská horské až subalpinské polohy Sudety, Beskydy izolovaná lokalita ve Žďárských vrších u Studnice

60 Salix appendiculata Vill.. V. velkolistá mokvající hlinité sutě karových strží (ČR), břehové porosty, subalpinské křoviny, lavinové dráhy

61 Salix appendiculata Vill.. V. velkolistá na živiny bohaté půdy náročná na půdní i vzdušnou vlhkost

62 Salix appendiculata Vill.. V. velkolistá velmi vzácně horské oblasti Šumavy, ojediněle Novohradské hory C1

63 Salix starkeana Willd.. V. bledá vlhké minerální louky, prameniště Levočské vrchy, dříve Černovír A2

64 Salix hastata L. V. hrotolistá subsp. vegeta: : vlhké svahy podél potoků, prameniště, vlhké sutě minerálně bohaté půdy Hrubý Jeseník C2

65

66 Salix bicolor Willd.. V. dvoubarvá prameniště, subalpinské křoviny podél potoků silkátové horniny chladnomilná světlomilná Úpská jáma C1

67 Salix nigricans Sm.. V. černající mokré až rašelinné louky, okraje bažin minerálně bohatší štěrkovité půdy velmi vzácně na Šumavě, v Českém lese a okolo Třeboně C1

68 Salix lapponum L. v. laponská subalpinská vrchoviště a křoviny silikátové podklady Krkonoše, Hrubý Jeseník C2

69 Salix viminalis L. V. košíkářská pobřežní křoviny, břehy rybníků, vodní příkopy

70 Salix viminalis L. V. košíkářská na minerálně bohatších a hlubších půdách neutrální až bazické podklady teplomilná snáší záplavy

71 Salix viminalis L. V. košíkářská po celém území ČR roztroušeně od nížin do podhůří v oerofytiku vysazována zřejmě druhotný výskyt

72 Salix eleagnos Scop.. V. šedá štěrkové náplavy podhorských řek, pobřežní křoviny v ČR kyselé, jinde bazické podklady pouze Moravskoslezské Beskydy C2

73 Salix repens L. V. plazivá vlhké až rašelinné louky kyselé podklady velmi vzácná severní a západní Čechy, hojně v okolí Doks C1 kultivace luk ohrožení

74 Salix rosmarinifolia L. V. rozmarýnolistá slatinné až rašelinné louky, rašelinné březiny silikátové podklady

75 Salix rosmarinifolia L. V. rozmarýnolistá roztroušeně až vzácně od nížin do podhorského stupně těžiště v mezofytiku vzácně montánní stupeň Třeboňská a Budějovická pánev, Kaplicko,, Nízký Jeseník C3 kultivace luk - ohrožení

76 Salix myrtilloides L. V. borůvkovitá rašelinné louky, okraje vrchovišť snáší stagnující vodu Prameny na Mnichovských hadcích C1

77 použitá literatura, internetové stránky: HEJNÝ, S., SLAVÍK, B.: Květena ČR, 2. díl, Praha, Academia, 2003 KUBÁT, K.: Klíč ke květeně ČR, Praha, Academia, 2002 LELLÁK, J., KUBÍČEK, F.: Hydrobiologie, Praha, Karolinum, 1992 NOVOTNÝ, I., KUBEŠOVÁ, S.: Mechorosty známé neznámé, Brno, Moravské zemské muzeum, 2004 Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR, Praha, AOPK,

78 Děkujeme za pozornost!