Biogeografický průzkum realizovaných biokoridorů u Vracova a Křižanovic

Transkript

1 Biogeografický průzkum realizovaných biokoridorů u Vracova a Křižanovic Martin VEČEŘA Studijní program: Geografie a kartografie Vedoucí práce: RNDr. Martin Culek, Ph.D. Obor: Fyzická geografie Oponent: Mgr. Petr Halas, Ph.D. Brno,

2 Územní systém ekologické stability hierarchicky členěná soustava vzájemně propojených přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu krajiny (dle zákona č. 114/1992 Sb.) Biokoridory skladebné prvky ÚSES (+ BC, IP) liniový tvar, různá společenstva (lesní, křovinná, mokřadní ad.), prostorové vazby a migrace bioty + prostor pro trvalou existenci některých druhů stabilizační působení na okolní krajinu (často plochy orné půdy) úkryt, potrava a další zdroje pro živočichy propojení biocenter v ucelenou síť ~ zakládání biokoridorů

3 biocentrum Jak by to ideálně mohlo vypadat: interakční prvky biocentrum biokoridor

4 Biogeografický průzkum realizovaných biokoridorů u Vracova a Křižanovic Cíle práce 1. ověřit, nakolik zkoumané biokoridory poskytují vhodné podmínky pro výskyt a šíření rostlin a živočichů 2. zjistit, zda se v biokoridorech formují společenstva blízká lesním fytocenózám 3. zhodnotit antropogenní vliv na biokoridory 4. vzájemně porovnat studované lokality

5 LBK Křižanovice Studované lokality biokoridory lokálního významu založeny výsadba na orné půdě cílová společenstva: lesní LBK Vracov

6 KV R46 3 segmenty (2 + IP) nenapojeno na biocentrum! KZ Křižanovice KS

7 Vracov VS 2 segmenty napojeno na biocentrum přerušení silnicí I. třídy, železnicí a cyklostezkou VJ

8 Metody 1. terénní průzkumy fytocenologické snímky, pozorování živočichů, jejich pobytových znaků; mapování antropogenních prvků 2. srovnání bylinného patra biokoridorů a lesních biotopů podobnostní indexy 3. hodnocení vývoje druhové skladby bylin (90. léta ) vzhledem k vybraným ekologickým faktorům EIH 4. hodnocení vhodnosti dřevinné skladby vzhledem ke stanovištním podmínkám srovnání s literaturou

9 Podobnostní indexy Bylinné patro BK vs. Potenciální bylinné patro referenčních biotopů (Katalog biotopů) Jaccardův index (1/0) A počet druhů přítomných na lokalitě A; B počet druhů přítomných na lokalitě B; C počet druhů společných Bylinné patro BK vs. Reálné bylinné patro referenčních FS (ČNFD) Morisitův-Hornův index (i abundance) SAi počet jedinců druhu i na lokalitě A; SBi počet jedinců druhu i na lokalitě B; n celkový počet jedinců všech druhů na lokalitě A; m celkový počet jedinců všech druhů na lokalitě B

10 Hodnocení vývoje druhové skladby bylinného patra vzhledem k vybraným ekol. faktorům FS agregované po segmentech biokoridorů (2011) + floristické inventarizace biokoridorů ( ) EIH druhů pro světlo, půdní reakci, zásobení živinami (škála 1 9) četnosti druhů v jednotlivých kategoriích EIH dle segmentů biokoridorů a jednotlivých období

11 Ukázka výsledků biotop tvrdé luhy nížinných řek hercynské dubohabřiny karpatské dubohabřiny panonské dubohabřiny suťové lesy perialpidské bazifilní teplomilné doubravy zkratka Tluh HerDH KarDH PanDH Sut PalpBTD panonské teplomilné doubravy na spraši PanTD-spr panonské teplomilné doubravy na písku PanTD-pis středoevropské bazifilní teplomilné doubravy acidofilní teplomilné doubravy suché acidofilní doubravy vlhké acidofilní doubravy acidofilní doubravy na písku StevBTD AcTD SuchAcD VlhAcD AcD-pis vizualizace Jaccardova indexu (NMDS)

12 Vracov-jih půdní reakce VJ léto R EIH abs % abs % abs % abs % abs % abs % 9-0,00-0,00 1 1,10 1 1,00-0, ,77 6 9, , ,00 4 8, , , , , , ,77 6 9,52 7 7,69 9 9,00 3 6, ,26 4 6,35 5 5,49 6 6,00 2 4,08 4-0,00 1 1,59 1 1,10 1 1,00-0, ,75 chybí - 0,00 1 1,10 1 1,00 1 2,04 2-0,00 data 1 1,59 1 1,10 2 2,00-0,00 1-0,00-0,00-0,00-0,00-0,00 x 26 45, , , , , ,75 1 1,59 2 2,20 3 3,00 1 2, , , , , , , , , , ,69 sum , , , , ,00

13 Hlavní závěry skladba bylinného patra biokoridorů z podstatné části neodpovídá skladbě cílové dřevinná skladba stanovištní podmínky víceméně respektuje lesní fytocenózy se zde dosud nevyvinuly hlavně druhy plevelné a ruderální s vazbou na přísun živin z okolních ploch, lesní druhy se objevují ojediněle abioticky se v biokoridorech lesní prostředí formuje (úbytek světlomilných, výskyt některých stínomilných druhů) ve většině segmentů se mírně zvyšuje podíl druhů méně úživných stanovišť

14 Hlavní závěry II biokoridory jsou vhodným prostředím pro existenci a pohyb některých živočichů (zejména ptáci, hmyz, drobní savci) pro migraci velkých savců jsou v současném stavu málo vhodné převážně negativní antropogenní vliv (fragmentace, skládky odpadu, tlak orné půdy, absence managementu) zásadní problém: biokoridory nejsou napojeny na zdrojová biocentra s cílovými druhy, které se jimi tudíž dosud nešíří možné úspěšné šíření dokládá např. borovice lesní, bez černý, třtina křovištní

15 Děkuji za pozornost