Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

Transkript

1 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tyto územně analytické podklady zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová garant Ing. Lucie Vašicová Sociální pilíř Ing. Kamila Frenová garant Ing. Vlastimil Starý garant technické a dopravní infrastruktury Ing. Lukáš Dědič technická infrastruktura Mgr. Václav Šmajstrla dopravní infrastruktura Mgr. Martina Baranová sociodemografické podmínky Ing. Iveta Lichá bydlení a rekreace Environmentální pilíř Ing. Petr Proske garant Bc. Radka Matoláková GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Ing. Ondřej Havel Bc. Jan Vyhlídal vyváženost pilířů Bc. David Kubáň

3 Obsah Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Environmentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Daňová výtěžnost Trh práce Souhrn pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Seznam zkratek Seznam zdrojů a použitá literatura Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř Přílohy

4 Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány - 5 -

6 prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Lanškroun obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Lanškrounu. Poslední část C vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Lanškroun

7 1 Popis území a širší vztahy 1.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Lanškroun představuje jeden z 15 správních obvodů Pardubického kraje. Řešené území se rozprostírá v jihovýchodní části kraje v okrese Ústí nad Orlicí a jeho celková výměra je ,5 ha. Je tvořen 22 obcemi, z toho má 1 status města (Lanškroun) a 1 status městyse (Dolní Čermná). Obce správního obvodu ORP Lanškroun jsou spolu s jejich výměrou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Lanškroun Obec Výměra obce (ha) Podíl výměry obce (%) Albrechtice 1 006,7 3,7 Anenská Studánka 788,7 2,9 Cotkytle 1 862,9 6,8 Čenkovice 597 2,2 Damníkov ,6 Dolní Čermná 1 501,1 5,5 Horní Čermná 1 776,4 6,5 Horní Heřmanice ,7 Horní Třešňovec 981,8 3,6 Krasíkov 509,6 1,9 Lanškroun 2 064,3 7,5 Lubník 508,5 1,8 Luková 1 462,9 5,3 Ostrov 1 852,8 6,7 Petrovice 262,9 1,0 Rudoltice 1 591,5 5,8 Sázava 569,3 2,1 Strážná 1 059,5 3,8 Tatenice 2 684,6 9,8 Trpík 360,9 1,3 Výprachtice 2 171,5 7,9 Žichlínek 1 071,5 3,9 SO ORP Lanškroun ,5 100,0 Zdroj: Datový model, UAP

8 Mapa 1.1.1: Správní obvod SO ORP Lanškroun - 8 -

9 1.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR (dále též PÚR ČR ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích 5 odst. 5 podle 31 až 35 a 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR č. 929 ze dne , kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2008), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 26 PÚR ČR 2006) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou)

10 Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Schvaluje je zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Pro SO ORP Lanškroun jsou účinné Zásady územního rozvoje Pardubického kraje. Ty nabyly účinnosti v červnu V roce 2011 pak byl vypracován návrh jejich první aktualizace. ZÚR Pardubického kraje stanovují priority územního plánování kraje, zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí vymezených v PÚR a vymezují rozvojové oblasti, osy a centra a specifické oblasti krajského významu. Podobně zpřesňují plochy a koridory vymezené v PÚR a vymezují plochy a koridory krajského významu. Dále upřesňují územní podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, vymezují cílové charakteristiky krajiny, veřejně prospěšné stavby, stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí ad. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny

11 Rozvojová osa OSK 4 Česká Třebová Lanškroun V Pardubickém kraji je vymezena rozvojová osa Česká Třebová Lanškroun, do níž jsou zahrnuty následující obce (katastrální území) ve správním obvodu ORP Lanškroun: Damníkov (Damníkov), Lanškroun (Dolní Třešňovec, Lanškroun), Rudoltice (Rudoltice u Lanškrouna). ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a sousední obce Rudoltice; zlepšit dopravní situaci v okolí města Lanškroun realizací přeložek na trasu I/43 v prostoru Lanškrouna; propojit trasu II/315 na I/43 mimo centrální území Lanškrouna. ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování: územní rozvoj soustřeďovat do města Lanškroun a obce Rudoltice (bydlení); ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy veřejnou infrastrukturou, limity rozvoje území a ochranu krajiny; respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Lanškroun; respektovat požadavky na ochranu evropsky významné lokality Lanškrounské rybníky a přírodního parku Lanškrounské rybníky; respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES za podmínek stanovených odst. (112): nadregionálního biokoridoru K82 a regionálního biocentra 471 Horky

12 2 Environmentální pilíř 2.1 Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Lanškroun leží v severovýchodní části České republiky ve východní části Pardubického kraje při jeho hranici s Krajem Olomouckým. Do severozápadní části regionu zasahují Orlické hory přesněji jejich východní pásmo Bukovohorská hornatina. Největší část území tvoří Podorlická pahorkatina, která se skládá z Žamberské pahorkatiny a Moravskotřebovské pahorkatiny. Do východní části území také zasahuje Zábřežská vrchovina, na jihu oblast regionu ohraničuji Třebovské stěny. Součástí Podorlické pahorkatiny je také Lanškrounská kotlina. Těžba nerostných surovin Oblast SO ORP Lanškroun není příliš bohatá na nerostné suroviny. Přesto se v tomto území nachází několik ložisek nerostných surovin včetně chráněných ložiskových území (ložiska štěrkopísků a cihlářských surovin). Dobývací prostory v oblasti SO ORP Lanškroun nejsou žádné a neprobíhá zde povrchová ani podpovrchová těžba. Můžeme však nalézt staré důlní dílo, a to na území obce Rudoltice v lokalitě Nad Myslivnou. Viz mapa na konci kapitoly 2.1. Celkově se ve sledované oblasti SO ORP Lanškroun nachází 64,2 ha ložisek nerostných surovin (0,2 % rozlohy SO ORP). Ložiska se rozkládají v katastrech obcí Dolní Čermná (47,2 ha), Lanškroun (15,0 ha) a Rudoltice (2,0 ha). Podrobný přehled ložisek nerostných surovin (jev A060) včetně jejich podílů na výměře obce, ve které se vyskytují lze nalézt v níže uvedené tabulce. Tabulka 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Lanškroun (A060) Obec Výměra obce [ha] A060 [ha] A060 [%] Dolní Čermná 1 501,1 47,2 3,1 Lanškroun 2 064,4 15,0 0,7 Rudoltice 1 591,5 2,0 0,1 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Chráněná ložisková území (A058) jsou znázorněna v následující tabulce. Oproti roku 2010 došlo k rozšíření chráněného ložiskového území o 2 ha v obci Lanškroun. Tabulka 2.1.2: Chráněné ložiskové území (A058) Obec Surovina Plocha [ha] Podíl [%] Lanškroun Cihlářská surovina 13,8 0,6 Dolní Čermná Štěrkopísky 140,2 9,3 Horní Čermná Štěrkopísky 0,0 1 0,0 Zdroj: Datový model, ÚAP Přesná hodnota rozlohy chráněného ložiskového území v obci Horní Čermná činí 0,0012 [ha], což je 0,0001 % rozlohy dané obce

13 Sesuvná a poddolovaná území SO ORP Lanškroun je důlní činností poznamenán jen ve čtyřech oblastech a nachází se zde i dvě potenciální sesuvná území. Jejich přehled je v následující tabulce včetně podílu na výměrách obcí. Poddolovaná území se rozkládají v katastrech obcí Anenská Studánka, Damníkov, Horní Heřmanice a Trpík. V prvních dvou jmenovaných se nachází také výše zmíněná potencionální sesuvná území. Zbývající ovlivnění důlní činností a sesuvná území mají bodový charakter. Situace sesuvných a poddolovaných území zůstala oproti roku 2010 nezměněna. Celkově se v SO ORP Lanškroun nachází 73,8 ha poddolovaného území, což je 0,3 % výměry obce a 32,9 ha sesuvného území, 0,1 % rozlohy obce. Tabulka 2.1.3: Výskyt a rozsah plošných poddolovaných (A061) a sesuvných území (A062) Obec Výměra obce [ha] A061 [ha] A061 [%] A062 [ha] A062 [%] Anenská Studánka 788,7 32,2 4,1 23,6 3,0 Damníkov 1 272,0 18,2 1,4 9,3 0,7 Horní Heřmanice 1 574,0 7,6 0,5 0,0 0,0 Trpík 360,9 15,8 4,4 0,0 0,0 Zdroj: Datový model, ÚAP

14 Mapa 2.1.1: Těžba nerostných surovin, sesuvná a poddolovaná území

15 2.2 Vodní režim Severní a západní částí Lanškrounska prochází hlavní evropské rozvodí mezi vodami Severního moře (Čermná/Čenkovička/Tiscový p. - Tichá Orlice Labe) a Černého moře (Jánský p./lukávka/hraniční p./březná Moravská Sázava Morava - Dunaj) až do Bukové hory, která je s 958 m. n. m. nejvyšším bodem Lanškrounska. Dále prochází přes Mariánskou horu (500 m. n. m.) a Třebovské stěny (Palice 613 m. n. m.) po Třebovské sedlo, jež je se svými 438 m. n. m. nejnižším místem rozvodí Severního Černého moře. Na Bukové hoře, nejjižnější výspě Orlických hor, pramení ve výšce 800 m. n. m. řeka Moravská Sázava, která odvádí většinu vodoteče prameništní oblasti Lanškrounska z 507 km 2 plochy povodí. Územím SO ORP Lanškroun protéká řada dalších drobných toků a nachází se zde i několik vodních ploch menších rozměrů. Rovněž se zde vyskytují 2 zdroje podzemních vod a vodní ekosystémy. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, vzhledem k extenzívnímu způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Výskyt ploch vodních zdrojů podzemní a povrchové vody včetně ochranných pásem (jev A044) a vodní nádrže (jev A048) a jejich podíl na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Lanškroun uvádí následující tabulka. V těchto jevech nedošlo od roku 2010 ke změně. Tabulka 2.2.1: Vodní zdroje podzemních a povrchových vod (A044) a vodní nádrže (A048) na území SO ORP Lanškroun 2012 Obec Rozloha [ha] A044 [ha] A044 [%] A048 [ha] A048 [%] Albrechtice 1 006,7 14,3 1,4 0,1 0,0 Anenská Studánka 788,7 32,0 4,1 0,1 0,0 Cotkytle 1 862,9 12,8 0,7 0,1 0,0 Čenkovice 597,0 35,4 5,9 0,1 0,0 Damníkov 1 272,0 244,5 19,2 0,2 0,0 Dolní Čermná 1 501,1 184,4 12,3 13,5 0,9 Horní Čermná 1 776,4 517,1 29,1 0,4 0,0 Horní Heřmanice 1 574,0 0,4 0,0 1,3 0,1 Horní Třešňovec 981,8 0,4 0,0 0,5 0,1 Krasíkov 509,6 0,9 0,2 0,1 0,0 Lanškroun 2 064,4 0 0,0 38,2 1,9 Lubník 508,5 0 0,0 0,1 0,0 Luková 1 462,9 0,6 0,0 0,4 0,0 Ostrov 1 852,8 230,0 12,4 4,0 0,2 Petrovice 262,9 0 0,0 0,0 0,0 Rudoltice 1 591,5 312,8 19,7 2,3 0,1 Sázava 569,3 0 0,0 0,2 0,0 Strážná 1 059,5 0,2 0,0 0,1 0,0 Tatenice 2 684,6 303,8 11,3 1,1 0,0 Trpík 360,9 0,7 0,2 0,7 0,2 Výprachtice 2 171,5 2,8 0,1 0,2 0,0 Žichlínek 1 071,5 20,0 1,9 2,1 0,2 SO ORP celkem , ,1 6,9 65,8 0,2 Zdroj: Datový model, ÚAP

16 Na území SO ORP Lanškroun byly vzhledem k přítomnosti vodních zdrojů vymezeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Celková rozloha chráněných oblasti přirozené akumulace vod je 1 914,2 ha, což tvoří 6,9 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy chráněných oblastí přirozené akumulace vod v jednotlivých obcích jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.2.2: Chráněná oblast přirozené akumulace vod (A045) v SO ORP Lanškroun 2012 Obec Výměra obce [ha] CHOPAV [ha] CHOPAV [%] Anenská Studánka 788,7 788,7 100,0 Damníkov 1 272,0 754,0 59,3 Ostrov 1 852,8 5,5 0,3 Rudoltice 1 591,5 69,4 4,4 Trpík 360,9 237,1 65,7 Čenkovice 597,0 59,6 10,0 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Chráněná oblast přirozené akumulace vod je spolu s dalšími jevy vodního režimu zobrazena na následující mapě

17 Mapa 2.2.1: Vodní toky, vodní plochy a zranitelná území na území SO ORP Lanškroun

18 Záplavová území Přestože jednotlivé vodní toky na sledovaném území nepatří k významným, opakovaně dochází k jejich rozvodnění a záplavám. Záplavová území jsou na v SO ORP Lanškroun vymezena na území 14 obcí a jejich celková rozloha je 711,2 ha, což odpovídá 2,6 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Aktivní zóna záplavového území je na území SO ORP Lanškroun vymezena na území 10 obcí a má rozlohu 207,7 ha, což odpovídá 0,8 % rozlohy správního obvodu ORP Lanškroun. Tabulka 2.2.3: Záplavová území na správním území ORP Lanškroun Rozloha Záplavová území podle periodicity Aktivní zóna záplavového Obec obce území [ha] Q005 [ha] Q005 [%] Q020 [ha] Q020 [%] Q100 [ha] Q100 [%] QAZ [ha] QAZ [%] Albrechtice 1 006,7 9,5 0,9 25,5 2,5 39,0 3,9 18,9 1,9 Anenská Studánka 788,7 3,8 0,5 10,7 1,4 9,8 1,2 0,0 0,0 Cotkytle 1 862,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čenkovice 597,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Damníkov 1 272,0 12,3 1,0 33,7 2,7 30,7 2,4 0,0 0,0 Dolní Čermná 1 501,1 0,0 0,0 0,0 0,0 32,5 2,2 0,0 0,0 Horní Čermná 1 776,4 3,2 0,2 9,9 0,6 31,2 1,8 12,1 0,7 Horní Heřmanice 1 574,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Horní Třešňovec 981,8 1,2 0,1 2,0 0,2 2,5 0,3 2,5 0,3 Krasíkov 509,6 12,4 2,4 17,6 3,5 22,4 4,4 0,0 0,0 Lanškroun 2 064,4 6,0 0,3 15,5 0,8 41,5 2,0 16,3 0,8 Lubník 508,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Luková 1 462,9 94,8 6,5 222,2 15,2 148,4 10,1 11,6 0,8 Ostrov 1 852,8 0,6 0,0 1,3 0,1 1,0 0,1 0,1 0,0 Petrovice 262,9 0,0 0,0 1,2 0,4 15,1 5,8 0,0 0,0 Rudoltice 1 591,5 19,7 1,2 48,1 3,0 36,2 2,3 2,8 0,2 Sázava 569,3 4,6 0,8 12,4 2,2 31,8 5,6 7,0 1,2 Strážná 1 059,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Tatenice 2 684,6 50,1 1,9 66,3 2,5 73,6 2,7 0,0 0,0 Trpík 360,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Výprachtice 2 171,5 6,1 0,3 12,4 0,6 17,4 0,8 11,2 0,5 Žichlínek 1 071,5 100,3 9,4 145,9 13,6 178,2 16,6 125,2 11,7 SO ORP celkem ,5 324,4 1,2 624,8 2,3 711,2 2,6 207,7 0,8 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Pozn.: Q100 stoletá voda, Q20 dvacetiletá voda, Q5 pětiletá voda Na území SO OPR Lanškroun se nachází objekty protipovodňové ochrany (jev A054) na území 3 obcí s celkovou rozlohou 138,7 ha, viz následující tabulka. Ve všech případech se jedná o suché poldry. Tabulka 2.2.4: Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (A054) Obec Rozloha [ha] Popis Dolní Čermná 1,0 poldr A Horní Čermná 0,8 poldr v Nepomukách Žichlínek 136,8 poldr Žichlínek SO ORP celkem 138,7 Zdroj: Datový model, ÚAP

19 Vybrané jevy vodního režimu, především záplavové území stoleté vody (Q100), jsou zobrazeny na následující mapě. Mapa 2.2.2: Záplavová území s periodicitou 100 let na území SO ORP Lanškroun 2012 Ve sledovaném území se nenachází žádné území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev A053). Dle Zásad územního rozvoje Pardubického kraje prochází katastrálním územím obce Krasíkov následující koridor pro umístění veřejně prospěšných zařízení protipovodňové ochrany: PPO 3 Poldr Třebařov, tok Moravská Sázava

20 2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.).výskyt vybraných jevů na území SO ORP Lanškroun je zobrazen na mapě Kvalita ovzduší Dle posledních údajů ČHMÚ byla překročena v roce 2010 úroveň imisních limitů a zvlášť cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí v SO ORP Lanškroun v ukazateli PM 10 (polétavý prach). Zároveň zde byl překročen cílový imisní limit O 3 pro ochranu zdraví v rámci oblastí České republiky. Problémy s kvalitou ovzduší se týkají především města Lanškroun, v ostatních oblastech je SO ORP Lanškroun je ovzduší všeobecně hodnoceno jako dobré. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 10 obcí se nachází celkem 18 starých skládek. Jejich přehled uvádí následující tabulka. Tabulka 2.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy Obec Název Počet Cotkytle Skládka dle ČGS 1 Damníkov Skládka dle ČGS 1 Dolní Čermná obalovna, U Sadu, Dolní Čermná 3 Horní Čermná Skládka dle ČGS 1 Krasíkov VČE, a.s. Krasíkov 1 Lanškroun Skládka dle ČGS 2x, OEZ Letohrad, Lanškroun, "TESLA" 4 Luková Skládka dle ČGS 1 Rudoltice Skládka dle ČGS 1 Výprachtice OEZ Výprachtice 2 Žichlínek Skládka dle ČGS 3 SO ORP celkem 18 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu

21 Na území SO ORP Lanškroun je zatím většina odpadu ve formě směsného (netříděného) odpadu ukládána na skládku TKO Dolní Třešňovec. Pro separovaný sběr slouží sběrný dvůr v Dolním Třešňovci a pro inertní materiál skládka u ČOV. V sousedství stávající skládky TKO v Dolním Třešňovci je v ÚP nově navržena plocha TO využitelná např. pro nakládání s bioodpadem (případná kompostárna)

22 Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí

23 2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Lanškroun lze charakterizovat jako ekologicky mírně stabilní území, s podprůměrným plošným zastoupením chráněných území. Přesto se v něm nachází řada přírodních hodnot. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) a dále pak maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ), mezi které patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace (dále též PR), národní přírodní památky a přírodní památky (dále též PP). Škálu zvlášť chráněných území doplňuje soustava NATURA 2000, což je soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Na území SO ORP Lanškroun se nachází rozlehlá ptačí oblast Kralický Sněžník, která zasahuje do území obcí Horní Heřmanice, Výprachtice a Čenkovice. Dále se na území SO ORP Lanškroun vyskytují maloplošná zvláště chráněná území PR Selský les, PP Selský potok, PP U kaštánku, PR V dole, PP Čenkovička a PR Třebovské stěny. Tyto přírodní rezervace a přírodní památky zasahují do obcí Cotkytle, Čenkovice a Ostrov (podrobné rozložení těchto chráněných území v daných obcích je uvedeno v Tabulce A 3 v přílohách). Na území Lanškrounska se vyskytuje dále celkem 99 památných stromů, z toho 76 v Horní Čermné. Přehled evropsky významných lokalit NATURA 2000 uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.1: NATURA evropsky významné lokality Obec Výměra obce [ha] Rozloha [ha] Rozloha [%] Název Albrechtice 1 006,7 56,2 5,6 Moravská Sázava Cotkytle 1 862,9 6,1 0,3 Moravská Sázava Dolní Čermná 1 501,1 0,0 0,0 Lanškrounské rybníky Horní Čermná 1 574,0 290,8 18,5 Moravská Sázava Horní Heřmanice 981,8 0,1 0,0 Moravská Sázava Horní Třešňovec 1 776,4 0,6 0,0 Lanškrounské rybníky Lanškroun 2 064,4 40,6 2,0 Lanškrounské rybníky Ostrov 1 852,8 0,3 0,0 Lanškrounské rybníky Petrovice 262,9 0,1 0,0 Tichá Orlice Trpík 360,9 3,9 1,1 Hřebečovský hřbet Výprachtice 2 171,5 0,2 0,0 Moravská Sázava SO ORP celkem ,5 398,8 1,4 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Obecně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Lanškroun jsou v rámci ZÚR PK vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), lokální biokoridory (LBK) a biocentra (LBC) a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Prvky ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou zobrazeny na následující mapě

24 Mapa 2.4.1: Prvky ÚSES na území SO ORP Lanškroun

25 Prvky ÚSES tvoří 9,8 % rozlohy SO ORP Lanškroun. Rozlohy jednotlivých vymezených prvků ÚSES na území SO ORP Lanškroun jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.4.2: Prvky ÚSES vymezené na území SO ORP Lanškroun Prvek ÚSES Rozloha [ha] Podíl [%] Lokální biocentrum 748,4 2,7 Lokální biokoridor 718,6 2,6 Nadregionální biokoridor 432,9 1,6 Regionální biocentrum 757,5 2,8 Regionální biokoridor 31,7 0,1 SO ORP celkem 2 689,1 9,8 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená území CHOPAV, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a ZPF. Chráněná území přírody a krajiny jsou zobrazena na následující mapě

26 Mapa 2.4.2: Chráněná území přírody a krajiny

27 Přírodní parky jsou vymezeny na území 8 obcí v SO ORP Lanškroun. Jejich celková rozloha je 1 067,8 ha, což odpovídá 3,9 % území SO ORP Lanškroun. Vymezení přírodních parků v jednotlivých obcích je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 2.4.3: Přírodní park (A030) Obec Výměra obce Přírodní park [ha] Přírodní park [%] Název Čenkovice 597,0 423,9 71,0 Suchý vrch - Buková hora Dolní Čermná 1 501,1 3,2 0,2 Orlice Horní Třešňovec 981,8 0,7 0,1 Lanškrounské rybníky Lanškroun 2 064,4 170,9 8,3 Lanškrounské rybníky Ostrov 1 852,8 17,9 1,0 Lanškrounské rybníky Petrovice 262,9 17,8 6,8 Orlice Rudoltice 1 591,5 53,4 3,4 Lanškrounské rybníky Výprachtice 2 171,5 379,9 17,5 Suchý vrch - Buková hora SO ORP Celkem , ,8 3,9 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Koeficient ekologické stability nezaznamenal v posledních 4 letech žádné výraznější změny. V rámci Pardubického kraje patří hodnoty koeficientu ekologické stability SO ORP Lanškroun k nadprůměrným. Nejvyšší koeficient ekologické stability má na tomto území obec Strážná. Nachází se zde málo orné půdy a vysoký podíl trvalých travních porostů a lesa. Tabulka 2.4.4: Koeficient ekologické stability vývoj Obec KES Albrechtice 2,9 2,9 2,9 Anenská Studánka 1,7 1,7 1,7 Cotkytle 2,9 3,0 3,0 Čenkovice 2,6 2,6 2,6 Damníkov 0,6 0,6 0,6 Dolní Čermná 1,2 1,2 1,5 Horní Čermná 1,8 1,8 1,8 Horní Heřmanice 1,1 1,1 1,1 Horní Třešňovec 0,4 0,4 0,4 Krasíkov 0,5 0,5 0,5 Lanškroun 0,4 0,4 0,4 Lubník 0,6 0,6 0,6 Luková 0,3 0,3 0,3 Ostrov 0,8 0,8 0,8 Petrovice 1,6 1,6 1,6 Rudoltice 0,9 0,9 1,0 Sázava 0,4 0,4 0,4 Strážná 13,7 13,8 13,7 Tatenice 2,4 2,4 2,4-27 -

28 Obec KES Trpík 1,1 1,1 1,1 Výprachtice 1,2 1,2 1,2 Žichlínek 0,3 0,3 0,3 SO ORP Lanškroun 1,8 1,8 1,8 Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu Mapa 2.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Lanškroun

29 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na správním území SO ORP Lanškroun patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. V rámci Pardubického kraje je podíl orné půdy v SO ORP Lanškroun průměrný a sleduje trend celého kraje a celé ČR - mírný úbytek orné půdy. Rozloha orné půdy na území jednotlivých obcí SO ORP Lanškroun je uvedena v tabulce níže. Oproti roku 2010 nedošlo k této oblasti k výrazným změnám. Byl zaznamenán úbytek o 156 ha, což činní v procentuálním vyjádření 0,57 %

30 Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období Obec Podíl orné půdy z celkového území Orná půda [ha] [%] Rozdíl Rozdíl Albrechtice 201,0 201,0 0,00 20,0 20,0 0,00 Anenská Studánka 255,9 255,9 0,03 32,3 32,3 0,00 Cotkytle 376,1 376,1 0,00 20,2 20,2 0,00 Čenkovice 85,8 85,8 0,00 14,4 14,4 0,00 Damníkov 693,8 696,5 2,75 54,5 54,7 0,18 Dolní Čermná 606,2 511,3-94,86 40,4 34,1-6,39 Horní Čermná 543,8 543,5-0,34 30,8 30,8-0,02 Horní Heřmanice 649,2 647,0-2,22 41,3 41,1-0,14 Horní Třešňovec 625,1 624,8-0,35 63,9 63,8-0,04 Krasíkov 303,5 303,4-0,02 59,4 59,4-0,02 Lanškroun 1 182, ,4-24,22 57,3 56,1-1,18 Lubník 289,4 290,5 1,15 56,9 57,1 0,23 Luková 1 013,5 980,1-33,40 69,4 67,1-2,29 Ostrov 833,2 833,2 0,00 45,1 45,1 0,00 Petrovice 86,0 86,0 0,00 32,8 32,8 0,00 Rudoltice 703,9 702,4-1,54 44,2 44,1-0,10 Sázava 361,6 361,2-0,47 63,8 63,8-0,08 Strážná 44,2 44,2 0,00 4,2 4,2 0,00 Tatenice 684,4 682,9-1,51 25,5 25,4-0,06 Trpík 146,0 146,0 0,00 40,7 40,7 0,00 Výprachtice 873,8 872,9-0,89 40,2 40,2-0,04 Žichlínek 719,8 719,8 0,00 67,0 67,0 0,00 SO ORP Lanškroun , ,0-156,00 41,0 40,4-0,57 Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu Co se týče kvality půdy, neřadí se oblast SO ORP Lanškroun k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zde zastoupeny půdy druhé třídy ochrany rozkládající se na 30 % území SO ORP. Druhého nejvyššího podílu dosahují půdy páté třídy ochrany, které ale mají velmi nízkou produkční schopnost. Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější se rozkládají pouze na 6,2 % území. Tabulka 2.5.2: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany Výměra [ha] Podíl z celkové výměry [%] Neurčená 8 474,9 30, ,3 6, ,6 30, ,9 6, ,2 7, ,0 18,7 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Lanškroun činí v roce 2012 pouze 1,1 %

31 Ve srovnání s rokem 2010 se zastavěná plocha rozšířila o 7 ha. Absolutní a relativní rozdíl zastavěné plochy na území jednotlivých obcí udává následující tabulka. Tabulka 2.5.3: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Lanškroun v období Obec Podíl zastavěného území z celkové Zastavěné území [ha] výměry [%] Rozdíl Rozdíl Albrechtice 7,6 7,6 0,09 0,8 0,8 0,01 Anenská Studánka 4,7 4,7 0,01 0,6 0,6 0,00 Cotkytle 10,8 10,8 0,01 0,6 0,6 0,00 Čenkovice 6,5 6,6 0,06 1,1 1,1 0,01 Damníkov 10,2 10,3 0,10 0,8 0,8 0,01 Dolní Čermná 17,4 17,6 0,20 1,2 1,2 0,01 Horní Čermná 13,0 13,1 0,03 0,7 0,7 0,00 Horní Heřmanice 11,8 11,6-0,18 0,8 0,7-0,01 Horní Třešňovec 9,9 10,0 0,11 1,0 1,0 0,01 Krasíkov 5,2 5,2 0,02 1,0 1,0 0,00 Lanškroun 84,7 84,6-0,16 4,1 4,1-0,01 Lubník 5,6 5,7 0,05 1,1 1,1 0,01 Luková 17,9 17,6-0,31 1,2 1,2-0,02 Ostrov 9,0 9,3 0,32 0,5 0,5 0,02 Petrovice 3,0 3,0 0,01 1,2 1,2 0,01 Rudoltice 13,1 13,3 0,25 0,8 0,8 0,02 Sázava 9,7 9,7 0,02 1,7 1,7 0,00 Strážná 4,2 4,2 0,00 0,4 0,4 0,00 Tatenice 13,7 13,9 0,14 0,5 0,5 0,01 Trpík 2,1 2,1 0,00 0,6 0,6 0,00 Výprachtice 19,4 19,3-0,09 0,9 0,9 0,00 Žichlínek 14,1 19,9 5,81 1,3 1,8 0,54 SO ORP Lanškroun 295,0 302,0 7,00 1,1 1,1 0,03 Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Lesní porosty na území SO ORP Lanškroun představují významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Lanškroun činí 32,0 % v roce 2012, viz následující tabulka. Tabulka 2.5.4: Lesní půda a změna její rozlohy mezi lety 2010 a 2012 v SO ORP Lanškroun Obec Podíl lesní půdy z celkové výměry Lesní půda (ha) [%] Rozdíl Rozdíl Albrechtice 569,8 569,9 0,08 56,6 56,6 0,01 Anenská Studánka 323,7 324,0 0,23 40,9 40,9 0,03 Cotkytle 854,1 857,0 2,92 45,8 46,0 0,16 Čenkovice 213,3 213,3-0,02 35,7 35,7 0,00 Damníkov 266,8 266,5-0,32 21,0 20,9-0,04 Dolní Čermná 453,7 459,3 5,57 30,3 30,6 0,32 Horní Čermná 811,8 812,2 0,40 45,9 46,0 0,02 Horní Heřmanice 410,3 410,3 0,00 26,1 26,1 0,00 Horní Třešňovec 129,1 129,1 0,00 13,2 13,2 0,00 Krasíkov 85,7 85,7 0,00 16,8 16,8 0,00 Lanškroun 231,0 234,0 2,96 11,2 11,3 0,

32 Obec Podíl lesní půdy z celkové výměry Lesní půda (ha) [%] Rozdíl Rozdíl Lubník 51,8 50,7-1,14 10,2 10,0-0,22 Luková 61,4 67,2 5,79 4,2 4,6 0,40 Ostrov 504,7 505,0 0,28 27,3 27,3 0,02 Petrovice 97,2 97,2 0,00 37,0 37,0 0,00 Rudoltice 509,9 513,1 3,21 32,0 32,2 0,20 Sázava 74,9 74,9 0,00 13,2 13,2 0,00 Strážná 746,4 746,2-0,18 70,1 70,1-0,02 Tatenice 1 624, ,6-0,04 60,5 60,5 0,00 Trpík 109,1 109,4 0,36 30,4 30,5 0,10 Výprachtice 630,2 632,9 2,70 29,0 29,1 0,12 Žichlínek 13,0 13,0 0,00 1,2 1,2 0,00 SO ORP Lanškroun 8 773, ,0 21,00 31,9 32,0 0,07 Zdroj: PROCES dle ČSÚ, stav k 1. lednu Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (27,5 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,6 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (8,4 %). Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.5: Kategorie lesů Kategorie Rozloha [ha] Podíl [%] Les hospodářský ,5 Les ochranný 161 0,6 Les zvláštního určení ,4 Zdroj: Datový model, ÚAP

33 3 Sociální pilíř 3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Lanškroun má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Lanškroun. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Lanškroun Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Lanškroun v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Pokrytí obcí vodovodem je následující: Albrechtice (100 %), Anenská Studánka (100 %), Cotkytle (10 % - ve zbytku obce jsou studny), Čenkovice (80 %), Damníkov (99 %), Dolní

34 Čermná (98 %), Horní Čermná (100 %), Horní Heřmanice (80 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (100 %), Lanškroun (98 %), Lubník (téměř 100 %), Luková (100 %), Ostrov (74 %), Petrovice (80 %), Rudoltice (95 %), Sázava (100 %), Strážná (10 %, nedostatek vody i v soukromých studních), Tatenice (95 %), Trpík (80 %), Výprachtice (79,5 %), Žichlínek (100 %). Hlavním provozovatelem vodovodu je VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. Ve většině obcí došlo od roku 2012 k prodloužení vodovodní sítě, nejvíce v obci Výprachtice (o 12,79 km) a Rudoltice (o 7,75 km) - viz příloha (Tabulka B 2). Zásobování obyvatel vodou probíhá jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní. Problémem je potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích z důvodu snižování ztrát a zvyšující se spotřeby vody. Kvalita vody je dobrá, výjimku tvoří pouze obec Výprachtice, která má problémy jak s vyšším výskytem koliformních bakterií a přítomnosti hexazinonu a železa, tak trpí i nedostatkem pitné vody v období sucha. V obci Strážná se lidé potýkají s problémem nedostatku vody v soukromých studních. Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Lanškroun Dle ZÚR Pardubického kraje (2010) nebyly vymezeny žádné koridory a plochy pro záměry veřejné technické infrastruktury ve vodohospodářské oblasti. Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále do ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách

35 a následně jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Lanškroun V SO ORP Lanškroun je 11 obcí se soustavnou kanalizací. Jsou to obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Rudoltice, Tatenice a Výprachtice. Některé obce nemají soustavný kanalizační systém, ale pouze systém příkopů, struh a propustků pro odvádění dešťové vody. Takto jsou vybaveny obce Albrechtice, Luková, Petrovice, Strážná a Žichlínek. Kanalizace zcela chybí v obcích Anenská Studánka, Cotkytle, Horní Třešňovec, Ostrov, Sázava a Trpík. Zde jsou odpadní vody akumulovány v bezodtokých jímkách nebo septicích a vyváženy na zemědělské pozemky či vypouštěny do povrchových vod. Délka kanalizace v jednotlivých obcích je uvedena v Tabulce B 3 v příloze. V systému kanalizační sítě převládá jednotná kanalizace viz příloha (Tabulka B 1). Na čistírnu odpadních vod (ČOV) jsou napojeny obce Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná společně s Horní Čermnou, Horní Heřmanice, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Tatenice a Výprachtice. Na základě telefonického dotazníkového šetření bylo také zjištěno, že obec Luková má ČOV pouze u bytovek, MŠ a nových rodinných domů, obec Rudoltice vlastní 7 lokálních ČOV, Sázava vlastní 4 ČOV určených pro 30 bytových jednotek a obec Žichlínek s 2 ČOV pro cca 15 % obyvatel. Obec Petrovice ČOV nemá, ale v současnosti je již zpracovaná projektová dokumentace na její výstavbu v nejbližších letech

36 Strategický význam má dokončení kanalizace města Lanškroun včetně napojení obce Horní Třešňovec a zbylé části Dolního Třešňovce (část Lanškrouna). I ostatní lokality jsou zahrnuty do budoucího kanalizačního systému na území správního obvodu. Zásobování plynem V rámci SO ORP Lanškroun je plynofikováno 13 z 22 obcí. Jsou to obce Damníkov (90 %), Dolní Čermná (přípojky 90 %, 60 % napojeno), Horní Čermná (70 %), Horní Třešňovec (100 %), Krasíkov (30 %), Lanškroun (75 %), Lubník (70 %), Luková (75 %), Ostrov, Rudoltice (70 %), Sázava (70 %), Tatenice (70 %), Žichlínek (80 %). Z telefonického dotazníkového šetření vyplývá, že obce Albrechtice, Anenská Studánka a Čenkovice nechtějí plynofikovat své území ani v budoucnu. Naopak obyvatelé obce Výprachtice přehodnotili svůj dřívější nezájem o plynofikaci, nyní ale nejsou k dispozici dotační tituly pro financování výstavby a obec ze svého rozpočtu by nebyla schopna pokrýt náklady. Od roku 2010 nedošlo za celé území SO ORP Lanškroun k výrazným změnám v délce plynovodů. Na úrovni jednotlivých obcí došlo k mírnému rozšíření v obcích Horní Třešňovec (o 60 m), Lubník (o 260 m), Tatenice (o 150 m) a Žichlínek (o 330 m). V některých obcích došlo naopak ke zkrácení délky plynovodů (nejvíce v obci Rudoltice o 510 m a obci Ostrov o 180 m). Podrobný přehled změny délky plynovodů je uveden v Tabulce B5 v příloze. Dodávky plynu odběratelům probíhají převážně prostřednictvím středotlakých plynovodů, ve městě Lanškroun převládá plynovod nízkotlaký. Přestože stávající plynovody mají dostatečnou kapacitu pro zajištění dodávky plynu do celého správního obvodu, není stávající úroveň plynofikace území dostatečná. Navíc v ZÚR Pardubického kraje (2010) nebyl vymezen žádný koridor technické infrastruktury v oblasti plynárenství, proto nelze předpokládat v blízké budoucnosti rapidní zlepšení stavu

37 Mapa 3.1.4: Plynovodní síť v SO ORP Lanškroun Zásobování teplem Obce SO ORP Lanškroun jsou zásobovány teplem prostřednictvím různých tepelných zdrojů. V plynofikovaných obcích prostřednictvím spalování zemního plynu, v ostatních obcích spalováním fosilních paliv, které však znečišťuje ovzduší. Ve městě Lanškroun chybí možnost centrálního (dálkového) zásobování teplem. Na základě ÚP města Lanškroun (2012) je žádoucí vytápět některé lokality ekologicky šetrným způsobem (pomocí solárních konektorů). Zásobování elektrickou energií Na území SO ORP Lanškroun se nachází jeden ze zásobovacích bodů - transformovna elektrické energie Krasíkov, odkud vede rozvodný systém 22 kv na území celého správního obvodu. Zásobování elektrickou energií zajišťuje společnost ČEPS, a.s. Na území obce Anenská Studánka se nachází 6 větrných elektráren. Ve většině obcí v rámci správního obvodu se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy při bouřkách udávají pouze obce Horní Třešňovec (i několikadenní výpadky), Krasíkov a Luková. Stávající vedení elektrické sítě na území SO ORP Lanškroun je vymezeno v následující mapě

38 Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Lanškroun Ve všech obcích došlo od roku 2010 k prodloužení délky elektrických rozvodů, nejvíce ve městě Lanškroun (o 10,6 km) a obci Rudoltice (o 10,56 km). Nejméně v obcích Strážná, Albrechtice, Sázava, Damníkov a Tatenice viz příloha (Tabulka B 4). Ve většině obcí převládá nadzemní elektrické vedení, pouze ve městě Lanškroun je většina elektrické sítě vedena pod zemí (70 %). Na základě ZÚR Pardubického kraje (2010) je na území SO ORP Lanškroun evidován záměr vymezení koridoru pro nová vedení distribuční a přenosové soustavy a plochy pro nové záměry mezinárodního a republikového významu: koridor E6 (z PÚR ČR 2008) pro přenosovou soustavu V458 Krasíkov Horní Životice jako koridor pro veřejně prospěšnou stavbu E01 s dotčeným katastrálním územím obcích Krasíkov, Tatenice a Žichlínek. A záměr vymezení koridoru pro nová vedení zařízení nadmístního významu: koridor pro umístění stavby E03 - nadzemní vedení 2 x 110 kv Horní Heřmanice Králíky s dotčeným katastrálním územím obce Horní Heřmanice. 3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Lanškroun je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje Pardubického kraje 2010, Aktualizace Zásad územního rozvoje Pardubického kraje 2011, Územně analytické podklady SO ORP Lanškroun 2012 ad

39 Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury jsou základním výchozím dokumentem Zásady územního rozvoje Pardubického kraje a jejich aktualizace, které zpřesňují vymezení ploch a koridorů [ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Lanškroun disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází celostátní železniční trať, která je součástí II. a III. tranzitního železničního koridoru. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost některých silnic a jejich špatný technický stav. Současnou základní síť dopravní infrastruktury v řešeném území zobrazuje následující mapa

40 Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Lanškroun pro rok 2012 Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob)

41 Silniční infrastruktura na daném území Územím SO ORP Lanškroun neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především severojižní silnice I/43 a západovýchodní II/315), kterou dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Silnice I. a II. třídy Na území SO ORP Lanškroun se nacházejí dvě silnice I. třídy: silnice I/43 (Brno-Královo Pole - Sebranice - Svitavy Svitavy - Lačnov - Třebovice - Lanškroun - Štíty - Červená Voda - Králíky - Dolní Lipka st. hranice s Polskem) a I/11 (Hradec Králové Šumperk Opava Ostrava Mosty u Jablunkova st. hranice se Slovenskem). Jejich průběh řešeným územím je následující: I/43 - (Svitavy) 2 - Damníkov - Rudoltice - Lanškroun - Albrechtice - Cotkytle - Horní Heřmanice - (Štíty). Umožňuje spojení se sousedními SO ORP Zábřeh, Králíky, Česká Třebová a Svitavy. I/11 - prochází částí území obce Čenkovice, umožnuje spojení se sousedními SO ORP Žamberk, Králíky a také s nedalekým SO ORP Šumperk. Dále řešeným územím procházejí tyto silnice II. třídy: II/311 - Lanškroun - Horní Čermná - (Jablonné nad Orlicí - Mladkov - Bartošovice v Orlických horách - Orlické Záhoří - Šerlich - Zákoutí) umožňuje propojení směrem na sever (SO ORP Žamberk). II/313 - (Dolní Dobrouč) - Ostrov zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). II/314 - (Dolní Dobrouč) - Petrovice - Dolní Čermná - Horní Čermná zajišťuje napojení severozápadním směrem (SO ORP Ústí nad Orlicí). II/315 - (Týništko - Choceň - Ústí nad Orlicí) - Ostrov - Lanškroun - Sázava - Lubník - Tatenice - (Zábřeh na Moravě - Úsov) mj. propojuje obce s rozšířenou působností Ústí nad Orlicí, Lanškroun a Zábřeh. II/368 - (Letovice - Moravská Třebová) - Krasíkov - Tatenice - Strážná - Cotkytle - (Štíty - Rovensko) mj. zajišťuje severojižní propojení obcí ve východní části řešeného území a spojení se SO ORP Moravská Třebová a Zábřeh. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Lanškroun jsou relativně dobré, většina obcí leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je uveden v Tabulce B6 v příloze. Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření 2 pozn.: v závorce jsou uvedena města a obce mimo řešené území

42 stávajících a budování nových odstavných stání a garáží a dalších opatření. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru. Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Lanškroun dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Největší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na silnici I/43 v úseku Lanškroun - Rudoltice - Damníkov a dále na jihozápad. Problémem je vedení této silnice přes zastavěné území obce Lanškroun, kde počet vozidel za den v některých úsecích přesahuje Řešení této situace vybudováním obchvatu je zařazeno mezi záměry vymezenými v ZÚR Pardubického kraje. V rámci SO ORP došlo oproti roku 2005 ve většině měřených úseků ke snížení intenzity dopravy. Intenzitu silniční dopravy v SO ORP Lanškroun v roce 2010 znázorňuje následující obrázek. Obrázek 3.2.1: Intenzita dopravy na území SO ORP Lanškroun Intenzita dopravy (voz/24 hod) nad nesčítané úseky číslo silnice dálnice hranice sčítacího úseku Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava

43 Dopravní dostupnost Na následující mapě je znázorněna časová dopravní dostupnost v rámci jednotlivých obcí. Cílové místo dopravní dostupnosti je stanoveno místem, které reprezentuje centrum obce. Mapa 3.2.2: Časová dopravní dostupnost obcí v SO ORP Lanškroun v roce 2012 Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa dopravit automobilem do středu obce. V rámci intravilánů obcí se lze do jejich centra dopravit většinou do tří minut. Relativně horší časovou dopravní dostupností centra (do 5 minut) disponují okrajové části obcí. Hromadná doprava K veřejné hromadné dopravě na území SO ORP Lanškroun slouží autobusová linková doprava a železnice. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Lanškroun ve všedních

44 dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.1: Dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou v roce 2012 Obec Počet spojení 6. hod. 8. hod. 14. hod. Albrechtice Anenská Studánka Cotkytle Čenkovice Damníkov Dolní Čermná Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Třešňovec Krasíkov Lanškroun Lubník Luková Ostrov Petrovice Rudoltice Sázava Strážná Tatenice Trpík Výprachtice Žichlínek Celkem za SO ORP Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje byla podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v červenci Výsledná spojení byla agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta jen veřejná hromadná doprava autobusy a vlaky. Není využívána městská hromadná doprava. Jak vyplývá z uvedené tabulky, dostupnost ORP Lanškroun hromadnou dopravou z obcí správního obvodu je poměrně dobrá. Nejvyšší počet spojů hromadné dopravy do Lanškrouna mají obce Horní Čermná, Krasíkov, Rudoltice (nejvyšší počet spojů z obcí řešeného území 12), Sázava, Tatenice a Žichlínek. Jako nedostatečný lze hodnotit počet spojů pouze u obce Čenkovice, kde nebyl na jednu z požadovaných hodin nalezen žádný vhodný spoj. Problematická je časová dostupnost města Lanškroun u některých vzhledem k němu periferně lokalizovaných obcí (např. Čenkovice nebo Strážná). Průměrné doby trvání cesty hromadnou dopravou do města Lanškroun dle obcí v daných časových intervalech uvádí Tabulka B8 v příloze. Železniční doprava Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory procházející naší republikou. Dva z nich souběžně probíhají územím SO ORP Lanškroun:

45 III. tranzitní železniční koridor v trase st. hranice s Německem Cheb Plzeň Praha Česká Třebová Přerov Ostrava Dětmarovice Mosty u Jablunkova st. hranice se Slovenskem II. tranzitní železniční koridor odbočná větev v trase Přerov Olomouc Česká Třebová Součástí těchto koridorů je na řešeném území železniční trať mezinárodního a celostátního významu č. 270 Česká Třebová Zábřeh Olomouc Přerov, jež je určena jak pro osobní, tak i nákladní dopravu. Umožňuje dostupnost krajského města Pardubice i dalších významných měst. Tato trať a na ni navazující regionální tratě č. 017 a 019 probíhají jižní částí území v následujících trasách: č. 270 Česká Třebová Zábřeh Olomouc Přerov č. 017 Česká Třebová Moravská Třebová (dále směrem do Chornice již trať není obsluhována) č. 019 (Česká Třebová) Rudoltice v Čechách Lanškroun Průběh železničních tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek

46 Obrázek 3.2.2: Schéma železniční sítě v okolí ORP Lanškroun pro rok 2012 Zdroj: SŽDC ČR Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti ORP Lanškroun plní obslužnou funkci území všechny tři zmíněné železniční tratě; jednotlivé zastávky a stanice v řešeném území umístěné na těchto tratích jsou uvedeny v následující tabulce

47 Tabulka 3.2.2: Železniční stanice a zastávky v SO ORP Lanškroun v roce 2012 Trať číslo Stanice/ zastávky 270 Tatenice, Krasíkov, Žichlínek, Luková u Rudoltic, Rudoltice v Čechách 017 Anenská Studánka, Trpík 019 Lanškroun, Rudoltice v Čechách Zdroj: České dráhy, a.s. Z celkového počtu 22 obcí disponuje železniční zastávkou či stanicí 8 z nich. Problematická je situace v severní části území, kde obce nejsou na železniční síť přímo napojeny; z hlediska obslužnosti území tak plní železnice omezenou úlohu. Délky železničních tratí v jednotlivých obcích jsou uvedeny v Tabulce B7, která je součástí příloh. Letecká doprava Na území ORP se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně a v Pardubicích. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, je sledována územní rezerva. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi Damníkov, Luková a Trpík. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje Pardubického kraje byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Záměry na provedení změn v území Na území SO ORP Lanškroun byly vymezeny čtyři koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu (D21, D22, D23, D53), které byly také zařazeny mezi veřejně prospěšné stavby v oblasti dopravy. Tyto záměry jsou podrobněji popsány níže. D21 - přeložka silnice I/43 Lanškroun - v prostoru Lanškrouna je navrhován jihovýchodní obchvat, který řeší převedení jak stávajícího, tak i nového koridoru silnice I/43 mimo zástavbu města. Dotčenými obcemi záměru jsou Lanškroun, Rudoltice a Žichlínek. D22 - přeložka silnice I/43 Mladějov Lanškroun Albrechtice tento úsek by v cílovém stavu vedl od Lanškrouna směrem na Moravskou Třebovou v novém koridoru s napojením na plánovanou silnici R35 u Mladějova. Na území SO ORP Lanškroun jsou dotčenými obcemi záměru Albrechtice, Lanškroun, Luková, Sázava a Žichlínek. D23 - přeložka silnice I/43 Albrechtice Štíty v tomto úseku jsou sledovány úpravy stávající trasy, a to především vzhledem ke složité konfiguraci terénu a již nižšímu dopravnímu významu. Dotčenými obcemi záměru jsou Albrechtice, Cotkytle a Horní Heřmanice

48 D53 - přeložka silnice II/315 Lanškroun na území SO ORP Lanškroun je součástí záměru nové napojení této silnice na dnešní silnici I/43 po západním okraji Lanškrouna, které souvisí s řešením komunikačního systému města s vazbou na vnější navrhovaný nadřazený systém. Dotčené obce tohoto záměru jsou Lanškroun a Rudoltice. 3.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj V roce 2001 žilo ve SO ORP Pardubického kraje obyvatel, v roce 2011 to již bylo obyvatel, což je v relativním vyjádření nárůst o 2 %. Nejlidnatějším SO ORP jsou Pardubice, naopak nejméně obyvatel z celého Pardubického kraje žije v SO ORP Králíky. Největší nárůst obyvatel mezi roky 2001 a 2011 je zaznamenán v SO ORP Holice, a to o 11,2 %, velký nárůst obyvatel je také ve sledovaném SO ORP Lanškroun (o 5,8 %). Naopak k velkému úbytku obyvatel došlo v SO ORP Králíky (-5,3 %), hned za nimi je SO ORP Česká Třebová (-4,2 %). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Absolutně Relativně [%] Česká Třebová ,2 Hlinsko ,9 Holice ,2 Chrudim ,3 Králíky ,3 Lanškroun ,8 Litomyšl ,2 Moravská Třebová ,0 Pardubice ,3 Polička ,2 Přelouč ,2 Svitavy ,1 Ústí nad Orlicí ,1 Vysoké Mýto ,4 Žamberk ,2 Pardubický kraj ,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Lanškroun v letech a kopíruje dlouhodobý celorepublikový populační vývoj. Od roku 2001 je v celé SO ORP zaznamenán dlouhodobý stoupající trend počtu obyvatel díky pozitivní migraci a k prudkému nárůstu obyvatel dochází od roku 2006, kdy do roku 2011 stoupl počet obyvatel v SO ORP téměř o

49 Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Lanškroun v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Vysoká míra migračního salda byla do značné míry způsobena příchodem nových investorů, kteří tímto zvýšili poptávku po bydlení ve SO ORP Lanškroun. Hrubá míra přirozeného přírůstku od roku 2005 mírně rostla, avšak od roku 2010 má klesající charakter. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Lanškroun v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku

50 Největší obcí ve sledovaném SO ORP je obec Lanškroun, která čítá obyvatel, zejména díky tomu, že obec neustále rozšiřuje obytné plochy. Druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Rudoltice, která je také zároveň obcí s největším nárůstem obyvatel mezi lety (počet obyvatel se téměř zdvojnásobil absolutně o 834 osob), a to díky nové výstavbě bytových domů. Mezi další dvě obce s vysokým počtem obyvatel patří Horní a Dolní Čermná s více než obyvateli. Nejmenšími obcemi jsou Trpík (67 obyvatel), Strážná (114 obyvatel) a Čenkovice (182 obyvatel). K největšímu poklesu počtu obyvatel došlo ve sledovaném období v obci Cotkytle (-7,5 %). V celém SO ORP Lanškroun vzrostl počet lidí o 101 obyvatel (dle dat z RURÚ SO ORP Lanškroun 2010). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Lanškroun mezi lety 2001 a 2011 Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Obec Absolutně Relativně [%] Albrechtice ,0 Anenská Studánka ,2 Cotkytle ,5 Čenkovice ,2 Damníkov ,3 Dolní Čermná ,2 Horní Čermná ,4 Horní Heřmanice ,7 Horní Třešňovec ,0 Krasíkov ,6 Lanškroun ,4 Lubník ,8 Luková ,1 Ostrov ,8 Petrovice ,2 Rudoltice ,5 Sázava ,9 Strážná ,3 Tatenice ,5 Trpík ,5 Výprachtice ,8 Žichlínek ,0 SO ORP Lanškroun ,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Nejvýrazněji kladné migrační saldo v letech měly obce Rudoltice a Lanškroun. Naopak výrazně záporné migrační saldo zaznamenaly obce Dolní Čermná, Horní Čermná a Horní Třešňovec (ležící na severu SO ORP). Migrační saldo v letech v jednotlivých obcích zobrazuje následující mapa

51 Mapa 3.3.1: Migrační saldo v obcích SO ORP Lanškroun v letech Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Anenská Studánka, Krasíkov, Rudoltice, Strážná, Rudoltice a Žichlínek. Znamená to, že se lidé více stěhují do obcí, která jsou blíže krajským městům, ve kterých mohou obyvatelé najít nové pracovní příležitosti. Hrubou míru migračního salda v letech v extrémních záporných hodnotách měly obce Cotkytle, Čenkovice, Dolní Čermná, Horní Třešňovec a Sázava. Data za přirozenou měnu a migraci v SO ORP Pardubického kraje jsou uvedeny v Tabulce B 11 v příloze

52 Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech Data za přirozenou měnu obyvatel a migraci za obce správního obvodu ORP Lanškroun jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 12). Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2 %). Na stárnutí populace měla podíl především nižší porodnost, zejména v devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ve všech správních obvodech byla zaznamenána ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 14 let), jde především o SO ORP Králíky (-4,5 %), Hlinsko (-3,3 %) a Žamberk (-3,3 %), kde byly ztráty největší. Nejnižší ztráta byla v SO ORP Holice (-0,1 %), kde byl také zaznamenán nejmenší přírůstek osob ve věkové kategorii 65 a více let (o 0,2 %). Podíl osob ve věku let se zvýšil v SO ORP Žamberk (o 1 %) a Litomyšl (o 0,9 %), naopak úbytek osob v této věkové kategorii byl zaznamenán v SO ORP Svitavy (-1,5 %) a Pardubice