Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

Transkript

1 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

2 Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Moravská Ostrava IČ: , Tel.: , info@rozvoj-obce.cz. Autorský kolektiv: Andrea Hrušková tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová organizace průzkumů a sběr dat Ekonomický pilíř Ing. Hana Doleželová garant Bc. Radka Matoláková Sociodemografický pilíř Ing. Kamila Frenová garant Mgr. Zuzana Tvrdá Environmentální pilíř Ing. Lukáš Tejzr garant, technická infrastruktura Bc. Martin Matuszczyk Dopravní infrastruktura Ing. Vlastimil Starý - garant Bc. David Kubáň GIS, zpracování dat a výkresů Ing. Radek Fujak garant Ing. Michal Samiec Bc. Jan Vyhlídal vyváženost pilířů

3 Obsah Úvod Popis území a širší vztahy Základní charakteristika území Širší vztahy a nadřazené dokumenty Enviromentální pilíř Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Sociální pilíř Technická infrastruktura Dopravní infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Ekonomický pilíř Regionální ekonomika Trh práce Daňová výtěžnost Souhrn a vyváženost pilířů Environmentální pilíř Sociální pilíř Ekonomický pilíř Seznam zkratek Seznam zdrojů a použitá literatura Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř Přílohy

4 Příloha A: Environmentální pilíř Příloha B: Sociální pilíř Příloha C: Ekonomický pilíř

5 Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány - 5 -

6 prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Česká Třebová obsahuje dvě jednotlivě navazující části. Část A Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Česká Třebová

7 1 Popis území a širší vztahy 1.1 Základní charakteristika území Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová leží ve východní části Pardubického kraje. Tvoří jej pět obcí na území o rozloze zhruba 8 tisíc hektarů. SO ORP Česká Třebová sousedí se správními obvody: na severu s Ústí nad Orlicí, na jihu se Svitavami, na východě s Lanškrounem a na západě s Litomyšlí. Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová je z hlediska počtu obyvatel po SO ORP Králíky a Holice třetím nejmenším v rámci Pardubického kraje, kdy necelých 19 tisíc obyvatel tvoří zhruba 3,6 % obyvatel kraje. Z hlediska rozlohy je SO ORP Česká Třebová nejmenším v Pardubickém kraji hektarů tvoří přibližně 1,8 % rozlohy kraje. Hustota zalidnění je ze správních obvodů Pardubického kraje po Pardubicích druhá nejvyšší 233 osob na km 2. Mapa 1.1.1: Mapa správního obvodu SO ORP Česká Třebová Níže uvedená tabulka uvádí rozlohy obcí, z čehož je patrné, že více než polovinu území obce zabírá město Česká Třebová, jejíž rozloha je ha

8 Tabulka 1.1.1: Správní obvod SO ORP Česká Třebová Obec Rozloha [ha] Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%] Rybník ,0 Semanín ,0 Česká Třebová ,4 Přívrat 730 9,2 Třebovice ,4 Celkem SO ORP Česká Třebová Zdroj: UAP Širší vztahy a nadřazené dokumenty Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též PÚR ČR 2008 ) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které se uplatňují na celém území České republiky; Rozvojové oblasti a rozvojové osy, Specifické oblasti, Koridory a plochy dopravní infrastruktury a Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury ; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; Další úkoly pro územní plánování. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy

9 Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. V návaznosti SO ORP České Třebové na Politiku územního rozvoje České republiky a Zásady územního rozvoje Pardubického kraje je definováno následující: Rozvojové oblasti Rozvojové oblasti jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků a nakládání s odpady, zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny. Rozvojová oblast Česká Třebová Ústí nad Orlicí Na území Pardubického kraje je vymezena rozvojová oblast krajského významu OBK2 Česká Třebová Ústí nad Orlicí. Rozvojová oblast je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty obce (katastrální území) ve SO ORP Česká Třebová. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje ji: - 9 -

10 a) vymezuje do rozsahu katastrálních území obcí Česká Třebová (Česká Třebová, Lhotka u České Třebové, Parník, Skuhrov u České Třebové), Rybník (Rybník u České Třebové), Semanín (Semanín), Třebovice (Třebovice) b) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o změnách v území SO ORP Česká Třebová: o sledovat možnost veřejného logistického centra ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová, o rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat zejména ve vazbě na železniční uzel Česká Třebová, o rozvoj bydlení soustřeďovat zejména ve městě Česká Třebová, o respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. c) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování v SO ORP Česká Třebová: o stabilizovat trasu východního obchvatu silnice I/14 v České Třebové a v prostoru Třebovic, o stabilizovat dopravní řešení a využití území v prostoru Semanína ve vazbách na stávající a rozvojové plochy navazující na železniční uzel Česká Třebová, o respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Česká Třebová, o respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Třebovské stěny, o respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných části ÚSES za podmínek stanovených ods. (112): i. nadregionálních biokoridorů K82 a K93, ii. regionálních biocenter 330 Lhotka, 356 Palice, 418 V podkově, 471 Horky, 1926 U Kamenného vrchu, iii. regionálních biokoridorů 862A U Kamenného vrchu Buková stráň, 862B Buková stráň Andrlův Chlum, 886 U Kamenného vrchu Psí kuchyně. Stav územně plánovací dokumentace Na základě zjištěných informací o stavu pokrytí území územními plány lze konstatovat, že na území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová je následující stav: Česká Třebová: o Územní plán města Česká Třebová byl schválen a nabyl účinnosti o Od té doby bylo registrováno sedm změn ÚPO o V období od první aktualizace ÚAP v roce 2010 nabyly účinnosti dvě změny ÚPO (poslední, která nabyla účinnosti, byla Změna č. 6 vydaná a nabyla účinnosti ) o Změna č. 7 ÚPO Česká Třebová zahájeno projednání návrhu

11 Přívrat: Rybník: Semanín: Třebovice: o Regulační plán městské památkové zóny Česká Třebová byl schválen návrh, nabyla účinnost vyhláška obce o závazné části ÚPD o Územní plán obce Přívrat byl vydán a nabyl účinnosti o Změna č. 1 ÚP Přívrat zahájeno projednání zadání o Územní plán obce Rybník byl schválen a nabyl účinnosti o Změna č. 1 ÚPO Rybník schválen návrh ÚPD, vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 2 ÚPO Rybník vydán návrh, návrh nabyl účinnosti o Regulační plán části obce Rybník schválen návrh o Územní plán obce Semanín schválen návrh ÚPD, vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 1 ÚPO Semanín vydán návrh, nabyl účinnosti o Územní plán obce Třebovice schválen návrh ÚPD, vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti o Změna č. 1 ÚPO Třebovice vydán návrh, návrh nabyl účinnosti o Změna č. 2 ÚPO Třebovice zahájeno projednání zadání

12 2 Enviromentální pilíř 2.1 Horninové prostředí a geologie Z geomorfologického hlediska patří ORP Česká Třebová do střední, morfologicky velmi výrazné části Českotřebovské vrchoviny, jak je nazýván osobitý geomorfologický podcelek Svitavské pahorkatiny. Svitavská pahorkatina je pak jedním z celků České tabule, geomorfologické soustavy České vysočiny. Geologicky leží toto území v severovýchodním, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném okrajovém pásmu tabule svrchněkřídových mořských a jezerních usazenin, které v severní části Českého masívu pokrývají jeho prvohorní a předprvohorní krystalický základ i s jeho mladoprvohorními zvětralinovými plášti. Tyto staré zvětralinové pokryvy jsou při východním okraji ORP Česká Třebová obnaženy a podílejí se na stavbě reliéfu. Území je determinováno synklinálami litickou a potštejnskou a antiklinálami orlickoústeckou a letohradskou. Většinu plochy zaujímají vápnité a písčité slínovce (opuky). Na rozdíl od jiných území České Republiky není území ORP Česká Třebová bohaté na výskyt minerálů. Na Českotřebovsku se vyskytují tyto druhy minerálů: kalcit, aragonit, pyrit, markazit, křemen, lechatelierit, limonit, hematit, glaukonit, kaolinit, sádrovec, fosfáty (většinou jde o fosforečnany Ca) a neudorfit. K nejčastějším horninám patří: slepence, pískovce, arkózy, slínovce, jílovce (lupky), jíly, štěrky, spraše a půdy. Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné dobývací prostory od , kdy došlo ke zrušení cihelny s těžbou cihlářského jílu. Byly zde ale vymezeny ložiska nerostných surovin a chráněná ložisková území (CHLU), jež jsou zobrazeny v následujících tabulkách. Tabulka 2.1.1: Chráněná ložisková území (A058) Obec Výměra obce [ha] Chráněné ložiskové území [ha] Chráněné ložiskové území [%] Česká Třebová 4 096,8 70,1 1,7 Přívrat 737,6 0 0 Rybník 1 110,1 0 0 Semanín 877,1 294,8 33,6 Třebovice 1 149,2 0 0 ORP Celkem 7 970, ,6 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Celkově zabírá chráněné ložiskové území 4,6 % SO ORP, což odpovídá 365 ha. Podíl CHLU je v obci Semanín 33,6 %, 294,8 ha a v obci Česká Třebová 1,7 %, tj. 70,1 ha. V obcích Přívrat, Rybník a Třebovice se nenachází žádné chráněné ložiskové území. Tabulka 2.1.2: Ložisko nerostných surovin (A059) Obec Výměra obce [ha] A059 [ha] A059 [%] Nerost Semanín 877,1 222,3 25,3 jílovec Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 V celém SO ORP Česká Třebová se nalézá pouze jedno ložisko nerostných surovin, a to v obci Semanín, kde pokrývá přibližně jednu čtvrtinu rozlohy obce. V tomto případě se jedná o ložisko jílovce. Území je využíváno společností P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice

13 Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Česká Třebová

14 Sesuvná a poddolovaná území Území SO ORP je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs se jedná o důsledky historické těžby lomové opuky, jílu a hrnčířské hlíny s omezenými dopady na povrch území. Na území ORP se nachází 18 bývalých lomů, 2 pískovny, 2 štoly, obě v katastru obce Semanín a 1 hliniště. Nejvíce těžebních útvarů se nachází v katastru obce Česká Třebová (8 lomů), dále pak v katastru obce Semanín (5 lomů), Přívrat (3 lomy) a obce Rybník a Třebovice mají po jednom lomu. V současné době těžba neprobíhá na žádném z nich. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází jedno bodové poddolované území (A061) v katastru České Třebové, těžil se lignit a rozsah je ojedinělý. Plošné poddolované území (A061) je na území Semanína s ojedinělým rozsahem a surovinou je černé uhlí. Nachází se zde dvě průzkumné štoly, které jsou díky závalům poměrně krátké v délkách 12 m a 40 m. V případě využívání území je nutný geologický průzkum, který blíže specifikuje stabilitu dané oblasti. Na území správního obvodu se nachází osm bodových sesuvných území (A062) sedm na katastru České Třebové (aktivní sesuv přímo v lokalitě Česká Třebová, dva aktivní sesuvy v lokalitě Parník a jeden v lokalitě Skuhrov, potenciální sesuvy v lokalitách Česká Třebová, Svinná u České Třebové a Parník) a jeden aktivní sesuv v katastru Třebovic. Plošná sesuvná území jsou uvedená v následující tabulce. Tabulka 2.1.3: Plošná sesuvná území (A062) Lokalita Obec Výměra obce [ha] A062 [ha] A062 [%] Stupeň aktivity Třebovice Třebovice 1 149,2 0,40 0,03 potenciální Třebovice Třebovice 1 149,2 0,36 0,03 potenciální Třebovice Třebovice 1 149,2 0,51 0,04 potenciální Třebovice Třebovice 1 149,2 11,80 1,03 stabilizovaný Třebovice Třebovice 1 149,2 8,77 0,76 stabilizovaný Damníkov Třebovice 1 149,2 13,41 1,17 potenciální Skuhrov Česká Třebová 4 096,8 1,13 0,03 potenciální Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Plošná i bodová poddolovaná území (A061) a bodová i plošná sesuvných území (A062) jsou zobrazena v následující mapě

15 Mapa 2.1.2: Sesuvná a poddolovaná území, chráněná ložisková území

16 2.2 Vodní režim Území SO ORP Česká Třebová leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Vodní toky na západ a severozápad od rozvodnice patří do povodí Labe, jehož prostřednictvím se vlévají do Severního moře. Vodní toky směřující k východu a jihovýchodu patří do povodí Moravské Sázavy. Toky směřující k jihu patří do povodí Svitavy, neboli do povodí Moravy (Černé moře). Území je důležitou pramennou oblastí vodních toků (Vrbovka, Javorka), z nichž většina zásobuje řeku Třebovku. Jedná se o významný hospodářský tok. Na území se nachází také velké chovné rybníky, největší z nich rybník Hvězda leží v katastru obce Třebovice. Dále např. Nový rybník, Vidlák a Černý rybník. Do územní působnosti ORP Česká Třebová zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída o celkové rozloze 7 950,19 ha. Její podzemní vody patří k nejkvalitnějším vodám Českého masívu a splňují nejpřísnější kritéria pro pitnou vodu. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Do území SO ORP zasahují tři hydrogeologické rajóny (vodní útvary podpovrchových vod): Poorlický perm - jižní část Ústecká synklinála v povodí Orlice Vysokomýtská synklinála Zdroje povrchových vod včetně ochranných pásem (A044) a jejich podíl na území obcí uvádí následující tabulka. Tabulka 2.2.1: Vodní zdroje včetně ochranných pásem vodních zdrojů v SO ORP Česká Třebová Obec Výměra obce [ha] A044 [ha] A044 [%] A044 (počet) Česká Třebová ,1 88,9 9 Přívrat ,6 99,5 0 Rybník ,1 100,0 0 Semanín ,1 100,0 0 Třebovice ,6 85,6 0 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Podíl chráněného území přirozené akumulace vod (CHOPAV, jev A 045) v SO ORP dosahuje 99,7 % u podzemních vod a nachází se v oblasti východočeská křída. V obcích Rybník, Semanín, Přívrat a Třebovice dosahuje 100% podílu na výměře obce. Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Česká Třebová byla část území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území SO ORP Česká Třebová zabírají zranitelné oblasti 1,1 % území v celkové rozloze cca 84,74 ha. Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních nádrží. Jejich výskyt na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Česká Třebová uvádí následující tabulka

17 Tabulka 2.2.2: Vodní nádrže na území SO ORP Česká Třebová (A 048) Obec Výměra obce [ha] A048 [ha] A048 [%] Česká Třebová ,55 0,06 Přívrat 730 5,65 0,77 Rybník ,03 0,45 Semanín 880 0,27 0,03 Třebovice ,31 0,03 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 90,2 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa

18 Mapa 2.2.1: Vodní režim v SO ORP Česká Třebová

19 Záplavová území Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, došlo v SO ORP Česká Třebová k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Česká Třebová byla vymezena záplavová území na katastrálním území 3 obcí z celkového počtu 5 v celkové rozloze 45,0 ha, což představuje cca 0,6 % celkové výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující tabulka. Tabulka 2.2.3: Záplavová území v obcích SO ORP Česká Třebová Obec Výměra SO ORP [ha] Aktivní zóna záplavového území QA [ha] QAZ [%] Q005 [ha] Q005 [%] Záplavová území v SO ORP Česká Třebová Q020 [ha] Q020 [%] Q100 [ha] Q100 [%] Česká Třebová ,6 0,3 7,6 0,2 10,6 0,3 13,0 0,3 Přívrat 730 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Rybník ,1 1,4 5,8 0,5 16,1 1,4 21,8 2,0 Semanín 880 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Třebovice ,3 1,6 6,1 0,5 18,3 1,6 21,6 1,9 ORP ,0 0,6 19,5 0,2 45,0 0,6 56,4 0,7 Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Nejhorší situace je v obci Rybník a Třebovice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 21,8 ha (1,96 % území) a 21,6 ha (1,88 % území). V obci Česká Třebová se jedná o 0,32 ha, tj. 13,0 % území obce. V katastrálních územích zbylých dvou obcí SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné aktivní záplavové území. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádný objekt ani zařízení protipovodňové ochrany. Záplavové území stoleté vody na území SO ORP Česká Třebová je vyznačeno na mapě

20 2.3 Hygiena životního prostředí Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Kvalita ovzduší Ovzduší na převážné části území SO ORP Česká Třebová je relativně dobré s výjimkou překračování imisních limitů přízemního ozónu O 3 pro zdraví obyvatel na celém území, což platí i pro většinu území ČR a Pardubický kraj. Jiné škodliviny se v SO ORP nevyskytují. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 5 obcí se nachází celkem 19 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Česká Třebová, na jejímž území je lokalizováno celkem 11 bývalých skládek. Tyto staré zátěže byly rekultivovány a jsou pouze vedeny v evidenci (Zdroj: Odbor životního prostředí MěÚ Česká Třebová) Viz tabulka Tabulka 2.3.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy (A064) Obec A 064 (počet) Česká Třebová 11 Rybník 4 Třebovice 3 Semanín 1 Přívrat 0 SO ORP CELKEM 19 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 V oblasti se nachází pouze 1 řízená skládka v obci Třebovice, zabírající 6,3 ha, tj. 0,6 % výměry obce. Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území SO ORP České Třebové zabírají cca 2,4 ha, což představuje pouhé 0,2 % území. Na daném území se rovněž vyskytují 2 stará důlní díla, a to v obci Semanín. Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití

21 Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné spalovny, ani uložiště nebezpečných látek kategorie A a B. V následující mapě jsou zobrazeny vybrané výše zmiňované jevy hygieny životního prostředí. Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Česká Třebová

22 2.4 Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Česká Třebová se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Rozmístění a hranice biochor ukazuje následující mapa. Celý SO ORP Česká Třebová se nachází ve Svitavském bioregionu, hercynské podprovincii. Mapa 2.4.1: Hranice biochor na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 v. s. vegetační stupeň

23 Zvlášť chráněná území a přírodní památky Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné velkoplošné chráněné území (chráněná krajinná oblast, národní park). Nalezneme zde pouze maloplošné chráněné území, kam se obecně řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. V případě SO ORP Česká Třebová se jedná o dvě přírodní rezervace (PR). První přírodní rezervací rozkládající se na ploše jedné desetiny hektaru je oblast nesoucí název Psí kuchyně. Oblast se nachází v obci Semanín. Druhou PR jsou Třebovské stěny zasahující do obce Česká Třebová a sousedního SO ORP Lanškroun. Jedná se o východní strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 613 m n. m.) východně od České Třebové. Vyskytují se zde skalní stěny, tvořené zejména z pískovců a slínovců. Nachází se zde porosty květnatých bučin a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Tato oblast má rozlohu čtyři desetiny hektaru na území obce Česká Třebová. Obě přírodní rezervace dohromady představují svou rozlohou pouze velmi malé procento rozlohy SO ORP (0,01 %). Viz následující tabulka. Tabulka 2.4.1: Maloplošná zvláště chránění území (MZCHÚ) Obec Výměra obce [ha] Název MZCHÚ [ha] MZCHU [%] Semanín 877,1 Psí kuchyně 0,1 0,01 Česká Třebová 4 096,8 Třebovské stěny 0,4 0,01 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 obsahuje následující mapa. V oblasti SO ORP Česká Třebová se nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti spolu s biosférickou rezervací se v tomto SO ORP nenachází. Tabulka 2.4.2: Natura evropsky významné lokality Obec Výměra obce [ha] Název A034 [ha] A034 [%] Semanín 877,1 Psí kuchyně 57,2 6,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Evropsky významná lokalita s názvem Psí kuchyně se rozkládá na ploše 57,2 ha, což činní 6,5 % výměry obce. Lokalita je situována v obci Semanín

24 Mapa 2.4.2: Ochrana přírody, krajiny a památek na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 Obecně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny nadregionální biokoridory a biocentra a regionální biokoridory a biocentra, přírodní parky a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů. Viz následující mapa

25 Mapa 2.4.3: Obecně chráněná území přírody a krajiny na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 Na území SO ORP Česká Třebová jsou vymezeny nadregionální biokoridory (NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biocentra (BC) a biokoridory (LBK). Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 381,8 ha, což představuje 4,8 % celkové plochy. Viz následující tabulka

26 Tabulka 2.4.3: Podíl Územního systému ekologické stability na výměrách obcí Obec Výměra obce [ha] A021 [ha] A021 [%] Česká Třebová 4 096,8 144,9 3,5 Přívrat 737,6 24,2 3,3 Rybník 1 110,1 65,6 5,9 Semanín 877,1 38,0 4,3 Třebovice 1 149,2 109,1 9,5 SO ORP Česká Třebová 7 970,8 381,8 4,8 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k daného roku Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou také vymezená území CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod) a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole č. 2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje k lesním porostům a ZPF (zemědělský a půdní fond). Koeficient ekologické stability Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň. Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy a ostatní plochy. (Metodika podle ÚAP) Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka 2.4.4: KES v obcích SO ORP Česká Třebová Obec KES Česká Třebová 2,0 2,0 2,0 Přívrat 3,1 3,1 3,1 Rybník 1,4 1,4 1,4 Semanín 1,5 1,5 1,5 Třebovice 0,9 0,9 0,9 SO ORP Česká Třebová 1,8 1,8 1,8 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k daného roku Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 ilustruje také následující mapa. Z tabulky a mapy je jasně patrné, že nejvyšší hodnoty KES jsou dosaženy v obci přívrat. Nejnižší hodnotu můžeme zaznamenat u obce Třebovice

27 Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Česká Třebová pro rok

28 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj patří k významným charakteristikám. Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Česká Třebová v období Podíl orné půdy Orná půda [ha] Obec z celkového území [%] Rozdíl Rozdíl Česká Třebová 818,4 818,2-0,14 20,0 20,0 0,00 Přívrat 150,8 150,8-0,01 20,7 20,7 0,00 Rybník 270,9 270,6-0,22 24,3 24,3-0,02 Semanín 260,6 260,6 0,00 29,6 29,6 0,00 Třebovice 464,9 464,8-0,06 40,6 40,6-0,01 SO ORP Česká Třebová 1 965, ,1-0,43 24,7 24,7-0,01 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k daného roku Nejvyšší podíl orné půdy v SO ORP Česká Třebová je patrný v obci Třebovice, kde dosahuje 40,6 % výměry obce, avšak nejvyšší absolutní rozloha orné půdy můžeme pozorovat v obci Česká Třebová, ve které činní 818,2 ha. Za uplynulé 2 roky došlo jen k nepatrným změnám rozlohy v jednotlivých obcích i celém SO ORP, kde došlo k úbytku o 0,005 %

29 Mapa 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území SO ORP Česká Třebová 2012 Zastavěné území Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře obcí v SO ORP Česká Třebová se v období téměř nezměnil, došlo pouze k minimálnímu nárůstu o 0,01 %. Největší absolutní i relativní přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Rybník, kde přibylo 0,13 hektaru nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,01%. Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.2: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Česká Třebová v letech 2010 až 2012 Obec Zastavěné území [ha] Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Česká Třebová 127,8 127,7-0,09 3,1 3,1 0,

30 Obec Zastavěné území [ha] Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Přívrat 5,0 5,1 0,09 0,7 0,7 0,01 Rybník 14,5 14,6 0,13 1,3 1,3 0,01 Semanín 6,8 6,8 0,04 0,8 0,8 0,00 Třebovice 9,7 9,6-0,17 0,8 0,8-0,01 SO ORP Česká Třebová 164,0 165,0 1,00 2,1 2,1 0,01 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k daného roku Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Česká Třebová představují jeho významný přírodní zdroj. Lesnatost SO ORP Česká Třebová je 45,6 % v roce Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.3: Podíl Lesní půdy v obcích SO ORP Česká Třebová Podíl lesní půdy Lesní půda [ha] Obec z celkové výměry [%] Rozdíl Rozdíl Česká Třebová 1 882, ,7 0,41 45,9 45,9 0,01 Přívrat 430,8 430,8 0,00 59,0 59,0 0,00 Rybník 525,9 525,9 0,00 47,2 47,2 0,00 Semanín 422,5 422,5 0,00 48,0 48,0 0,00 Třebovice 373,5 373,5 0,00 32,6 32,6 0,00 SO ORP Česká Třebová 3 636, ,0 1,00 45,6 45,6 0,01 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k daného roku Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (84,9 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,7 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (14,4 %). Viz následující tabulka. Tabulka 2.5.4: Kategorie lesů Kategorie Podíl (%) Les hospodářský 84,9 Les ochranný 0,7 Les zvláštního určení 14,4 Zdroj: Datový model, ÚAP

31 3 Sociální pilíř 3.1 Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Česká Třebová má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Česká Třebová. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Česká Třebová

32 Zásobování vodou V rámci SO ORP Česká Třebová je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní a je založeno na využívání bohatých vodních zdrojů v oblasti CHOPAV Východočeská křída. Všechny obce v rámci SO ORP Česká Třebová v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť v zájmovém území je následující: Česká Třebová (100 %), Přívrat (90 %), Rybník (100 %), Semanín (100 %), Třebovice (100 %). Provozovatelem vodovodní sítě je Orlická vodohospodářská spol. Česká Třebová s.r.o. a Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. (Semanín). Veřejný vodovod Česká Třebová gravitačně zásobuje pitnou vodou ze dvou tlakových pásem obyvatelstvo, průmysl a ostatní odběratele v lokalitách Česká Třebová, Parník, Lhotka a Skuhrov. Vodovod je zásobován podzemní vodou z jednoho zdroje (vodonosné zvodně), který se nalézá v hloubce cca 70 m. Jímaná voda je velmi dobré kvality a splňuje přísné požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 376/2000 Sb. Části města Česká Třebová, které nejsou tlakově pokryty vodojemy, jsou zásobovány vodou pomocí tlakových stanic Habeš, Farská. Materiálem původní rozvodné vodovodní sítě je převážně litina, či ocel a postupně je nahrazována plasty. Dále jsou nahrazovány i přípojky z nevyhovujících materiálů, jako je olovo a železo, za plastové a současně jsou osazovány vodoměry. Vodovodní systém je schopen zcela pokrýt stávající požadavky všech obyvatel na pitnou vodu, jak množstvím, tak i kvalitou. Obec Přívrat uvádí poddimenzovanou vodovodní síť, která omezuje samotný rozvoj obce. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová činí 127,26 km. Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.1.1: Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová v letech 2010 a 2012 Obec Délka (km) Česká Třebová 84,06 84,92 Přívrat 6,29 6,29 Rybník 14,44 14,45 Semanín 7,50 7,01 Třebovice 14,58 14,58 Celkem SO ORP Česká Třebová 126,88 127,26 Zdroj: Datový model, ÚAP

33 Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Česká Třebová Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve městě Česká Třebová (systém dešťové, jednotné a splaškové kanalizace), v obci Rybník (dešťová a jednotná kanalizace), v obci Semanín (10 % splašková kanalizace). V obci Přívrat a Třebovice se nachází jen dešťová kanalizace. ČOV je vybudována ve městě Česká Třebová a v obci Semanín. Obec Rybník je napojena na ČOV Česká Třebová. Obec Třebovice má udělenou výjimku pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod do roku Od roku 2011 probíhá rekonstrukce ČOV a dostavba kanalizace v České Třebové. V rámci projektu bude dobudována kanalizace v místních částech České Třebové Parník a Lhotka

34 Část kanalizace budou tvořit gravitační stoky a část tlaková kanalizace. Celkem bude položeno 3,2 km kanalizačního potrubí, vybudována jedna odlehčovací komora a 15 čerpacích jímek. Po dokončení výstavby bude možné na kanalizaci nově připojit 200 ekvivalentních obyvatel. Rekonstrukce ČOV Česká Třebová zajistí, že bude schopna splnit emisní limity na odtoku dle platných předpisů kategorie čistíren pro 10 až 100 tisíc ekvivalentních obyvatel. ČOV Česká Třebová v současnosti neumí odstraňovat organické látky a nutrienty (formy dusíku a fosforu) s takovou účinností, aby byla kvalita vyčištěné odpadní vody v souladu se stávající i připravovanou legislativou ČR a EU. Dále bude kompletně zmodernizován biologický stupeň, který má zásadní vliv na kvalitu vyčištěné odpadní vody, vybudován nový objekt mechanického předčištění, dávkování chemických prostředků, nová čerpací stanice a dešťová zdrž a také bude zrekonstruováno kalové hospodářství. Kapacita ČOV Česká Třebová dosáhne po dokončení intenzifikace ekvivalentních obyvatel. Všechny práce budou probíhat za provozu ČOV. Termín dokončení stavby je prosinec V současné době je na ČOV Česká Třebová (Lhotka) napojeno obyvatel, na ČOV Semanín 63 obyvatel. Celková délka kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová činí 71,4 km. Jednotlivé rozdělení typu kanalizace a jejich délky v SO ORP Česká Třebová je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 3.1.2: Délky kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová Obec typ neurčen Délka (km) a typ kanalizace splašková kanalizace Česká Třebová 47,02 5,59 Rybník 11,33 Třebovice 7,23 Celkem SO ORP Česká Třebová 65,58 5,59 Zdroj: Datový model, ÚAP

35 Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Česká Třebová Zásobování plynem V rámci SO ORP Česká Třebová jsou plynem zásobovány město Česká Třebová, obec Rybník (80 %) a Třebovice (90 %). Obec Semanín, která nemá zavedený plyn, do budoucna neuvažuje o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Další obcí bez plynofikace je Přívrat. Dle průzkumu provedeného v obci nemají obyvatelé obce Přívrat o zavedení plynu zájem. Město Česká Třebová je zásobováno zemním plynem přes regulační stanice, které jsou napojeny na vysokotlaký přepravní systém pomocí vysokotlakých přípojek. U starších ocelových plynovodů dochází ke korozi, která je způsobena zemními proudy z provozu stejnosměrné sítě vysokého napětí Českých drah. Proto je vhodné nově budované, či rekonstruované plynovody nahradit jiným materiálem, např. polyethylenem. Délky rozvodů plynu v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující tabulce

36 Tabulka 3.1.3: Délky rozvodů plynu v SO ORP Česká Třebová Obec Česká Třebová 24,39 30,96 Délka (km) a typ plynovodu NT ST VT VVT Přívrat 2,78 Rybník 8,64 Třebovice 9,32 Celkem SO ORP Česká Třebová 24,39 48,92 2,78 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Pozn.: NT vedení nízkotlakého plynovodu, ST vedení středotlakého plynovodu, VT vedení vysokotlakého plynovodu, VVT vedení velmi vysokotlakého plynovodu. Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Česká Třebová

37 Zásobování teplem V SO ORP Česká Třebová je zásobován teplem především terciární sektor na území města Česká Třebová a to přibližně jedna čtvrtina města a rozvod tepla je také v obci Rybník, kde zásobuje však jen malé území obce. Hlavním dodavatelem tepla města Česká Třebová pro vytápění bytů je městská společnost TEZA, s.r.o. Zásobování elektrickou energií V SO ORP Česká Třebová jsou všechny obce pokryty vedením elektrického napětí. Téměř celé území SO ORP je pokryto nadzemním vedením elektrizační soustavy s elektrickou stanicí. Pouze samotný intravilán města Česká Třebová je vymezen podzemním kabelovým vedením. Ve většině obcí v rámci SO ORP Česká Třebová se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy nastávají za silných větrů, či bouřek. Na území města Česká Třebová se nachází transformovna 110/35/22/6 kv, ze které je napájeno samotné město. Nadřazená transformovna 400/110 kv se nachází v Krasíkově. Postupně jsou realizovány opravy a rekonstrukce vedení 35 kv, 22 kv, 6 kv a vedení nízkého napětí, které nahradí technicky zastaralé úseky jednotlivých vedení. Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.1.4: Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová Obec Délka (km) Česká Třebová 133,00 Přívrat 15,20 Rybník 12,89 Semanín 33,09 Třebovice 39,85 Celkem SO ORP Česká Třebová 234,03 Zdroj: Datový model, ÚAP

38 Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Česká Třebová 3.2 Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Česká Třebová je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního rozvoje Pardubického kraje 2010, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické podklady ORP Česká Třebová SO ORP Česká Třebová má průměrnou hustotu silniční sítě a územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Existuje zde však významný železniční koridor spojující Brno a Prahu, patřící do multimodálního transevropského koridoru TEMMK mezinárodního a republikového významu. Jím prochází jednak tranzitní železniční koridory, silniční komunikace nadmístního významu a výhledově průplav Dunaj Odra Labe (D-O-L). Problémem na většině území je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a železniční koridor, a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele

39 Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Česká Třebová Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Česká Třebová neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace

40 Silnice I. třídy Na území SO ORP Česká Třebová se nachází následující silnice I. třídy: Silnice I/14 Liberec Vrchlabí Trutnov Náchod Česká Třebová (I/43) Silnice I/43 Brno Třebovice (I/43) Svitavy hraniční přechod Dolní Lipka Boboszów (Polsko) Napojení silnice I/14 na silnici I/43 umožňuje propojení území SO ORP a jejího centra Česká Třebová s dalšími sídly na území PK. Plní tak významnou úlohu pro zajištění dostupnosti významných center ve východní části území kraje a jejich propojení s Jihomoravským krajem včetně krajského města Brna. Další významné silniční komunikace Silnice II/315 Choceň Ústí nad Orlicí Lanškroun Tatenice Zábřeh na Moravě Leština Dubicko Úsov je spojnicí SO ORP Ústí nad Orlicí a SO ORP Lanškroun. Na sledovaném území protíná výběžek v severovýchodní části na katastrálním území obce Skuhrov, pro kterou zajišťuje dostupnost obou sousedních obcí s rozšířenou působností. Její význam pro obslužnost území SO ORP je tak minimální. Silnice II/358 Slatiňany Chrast Skuteč Zderaz Nové Hrady Litomyšl Česká Třebová je důležitou páteřní komunikací, propojující Českou Třebovou s městem Litomyšl a dalšími sídly Pardubického kraje. Páteřní síť doplňují silnice III. tříd, jež zajišťují dostupnost SO ORP Česká Třebová pro jednotlivé obce na jejím správním území, jež leží mimo páteřní komunikaci I/14. Intenzita silniční dopravy Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/14 mezi městy Česká Třebová a Ústí nad Orlicí (sousední SO ORP). Tato silnice prochází téměř po celém uvedeném úseku zastavěnou oblastí, doprava tak přispívá ke zhoršení stavu ovzduší a zvýšené hlučnosti. Na malém úseku ve městě Česká Třebová se intenzita pohybuje dokonce mezi až vozidly za den. Intenzitu dopravy v SO ORP Česká Třebová znázorňuje následující obrázek:

41 Mapa 3.2.2: Intenzita dopravy na území SO ORP Česká Třebová Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava Dopravní dostupnost Na následující mapě je znázorněna časová dostupnost jednotlivých obcí. Cílové místo dopravní dostupnosti je stanoveno místem, které reprezentuje centrum obce

42 Mapa 3.2.3: Časová dopravní dostupnost jednotlivých obcí v SO ORP Česká Třebová Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa dopravit do středu obce. V rámci intravilánu obcí se lze do jejich centra dopravit většinou do jedné minuty, u obce Rybník ale i místy až do pěti minut. Železniční doprava Na území SO ORP Česká Třebová probíhá I., II. a III. tranzitní železniční koridor (TŽK) a koridory tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Jejich průběh na území ČR je následující: I. tranzitní železniční koridor: SRN Děčín Praha Česká Třebová Brno Břeclav hranice s Rakouskem, II. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN Cheb Plzeň Praha Česká Třebová Přerov Ostrava Dětmarovice Mosty u Jablunkova st. hranice se Slovenskem, III. tranzitní železniční koridor: Břeclav Přerov Bohumín Dětmarovice Petrovice u Karviné hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov Olomouc Česká Třebová

43 Na území SO ORP Česká Třebová se nacházejí následující železniční tratě: Trať č. 010 Kolín Pardubice Ústí nad Orlicí Česká Třebová je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Jedná se o významnou spojnici Čech s Moravou. Trať č. 017 Třebovice Mladějov na Moravě Chomice Moravská Třebová trať pokračuje z obce Moravská Třebová úsekem bez osobní dopravy, v obci Velké Opatovice je pak osobní doprava opět zavedena, trať zde pokračuje až do obce Skalice nad Svitavou pod číslem 262. Trať č. 260 Česká Třebová Svitavy Brno je součástí I. železničního koridoru. Jedná se o významnou dvoukolejnou trať, která navazuje na trať č. 010 a poskytuje další spojení s Brnem. V úseku mezi Brnem a Blanskem se nachází množství tunelů, vystavěných kvůli zdejšímu složitému terénu. Trať č. 270 Praha Česká Třebová Přerov Bohumín je významnou železniční spojnicí hlavního města se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Trať je součástí III. železničního koridoru, v úseku Přerov Bohumín je součástí také II. železničního koridoru. Česká Třebová dlouhodobě významnou železniční křižovatkou, poskytující spojení mezi Prahou, Ostravou i Brnem, potažmo se všemi sousedními státy. Na elektrifikovaných tratích jsou provozovány všechny druhy osobní dopravy (včetně vlaků Pendolino) a nákladní doprava. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Mapa 3.2.4: Železniční síť na území SO ORP Česká Třebová Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava

44 Hromadná doprava K veřejné dopravě na území SO ORP Česká Třebová slouží zejména autobusová linková doprava a železnice. Na území SO ORP není zavedena v žádné obci městská hromadná doprava. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Česká Třebová ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.1: Dostupnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou Obec Počet spojení 6. hod 8. hod 14. hod Česká Třebová Přívrat Rybník Semanín Třebovice Celkem za SO ORP Česká Třebová Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje je podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání je použit jízdní řád platný srpnu 2012, záznamy byly hledány v rámci pracovního dne (středa). Výsledná spojení jsou agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná hromadná doprava autobusy (včetně městské hromadné dopravy) a vlaky. Dopravní obslužnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou je postačující, každá obec má zajištěn alespoň jeden spoj s ORP na každou z uvedených hodin. Tomuto stavu dopomáhá zejména umístění obcí poblíž železničních tratí. Letecká doprava Na území obce Česká Třebová se nachází plocha pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení, letadel a helikoptér. Tato plocha slouží především pro ultralehké letouny. Vodní doprava V řešeném území je do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, sledována územní rezerva této vodní cesty. Na území SO ORP Česká Třebová jsou dotčenými území obcí Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Třebovice. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje PK byly vymezeny plochy a koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. ZÚR vymezuje na území SO ORP Česká Třebová následující plochy a koridory pro umístění staveb nadmístního významu: D25 přeložka silnice I/14 Třebovice Opatov, D26 přeložka silnice I/14 obchvat České Třebové. ZÚR dále vymezují tyto koridory pro územní rezervy staveb na vybrané silniční síti nadmístního významu:

45 Koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/14 obchvat České Třebové a Dlouhé Třebové. ZÚR navrhuje na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů - staveb: D38 přeložka silnice II/358 Němčice Česká Třebová; D61 přeložka silnice III/36012 Řetová; D62 přeložky silnic III/35846 a III/35847 Semanín. Mapa 3.2.5: Přeložky silnic na území v SO ORP Česká Třebová vymezené v ZÚR Pardubického kraje

46 3.3 Sociodemografické podmínky Demografický vývoj Z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z vyplývá, že v Pardubickém kraji žilo obyvatel, což je pouze o 2 % více než v roce Výraznější nárůst počtu obyvatel byl zaznamenán pouze ve správním obvodu Holice (11,2 %). V SO ORP Pardubice byl největší absolutní nárůst o obyvatel (5,3 %). Největší pokles počtu obyvatel zaznamenaly správní obvody Králíky (-5,3 %) a Česká Třebová (-4,2 %). Mezi nejlidnatější správní obvody Pardubického kraje patří Pardubice ( obyvatel) a Chrudim ( obyvatel) a naopak nejméně lidnatý je SO ORP Králíky (8 996). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně (%) Česká Třebová ,2 Hlinsko ,9 Holice ,2 Chrudim ,3 Králíky ,3 Lanškroun ,8 Litomyšl ,2 Moravská Třebová ,0 Pardubice ,3 Polička ,2 Přelouč ,2 Svitavy ,1 Ústí nad Orlicí ,1 Vysoké Mýto ,4 Žamberk ,2 Pardubický kraj ,0 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Dlouhodobý populační vývoj SO ORP Česká Třebová lze vidět v následujícím grafu, který ukazuje vývoj počtu obyvatel na daném území v letech Od roku 2000 je patrný dlouhodobě klesající počet obyvatel

47 Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Česká Třebová v letech Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Dlouhodobý negativní populační vývoj SO ORP Česká Třebová znázorněný v následujícím grafu je zapříčiněn stálým mírným poklesem přirozeného přírůstku obyvatel. Výkyvy v počtu obyvatel v jednotlivých letech jsou způsobeny především migrací obyvatel, kdy největší úbytek byl zaznamenán v roce

48 Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Česká Třebová Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ ZEMŘELÍ) / ss * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k a k daného roku. SO ORP Česká Třebová je tvořen 5 obcemi. Celkový počet obyvatel v SO ORP je , z toho nejvíce obyvatel žije v obci Česká Třebová (17 036), nejméně pak v obci Přívrat (328). Největší relativní nárůst obyvatel byl zaznamenán v obci Semanín (14,9 %) a naopak k největšímu poklesu obyvatel došlo v obci Česká Třebová (-5,7 %). Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Česká Třebová v letech Obec Rok Rozdíl mezi lety 2001 a Absolutně Relativně Česká Třebová ,7 Přívrat ,3 Rybník ,5 Semanín ,9 Třebovice ,5 SO ORP Česká Třebová ,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB

49 Z následujícího obrázku je patrné, že v obci Česká Třebová došlo v letech k výraznému poklesu počtu obyvatel způsobenému migrací (540 obyvatel). V ostatních obcích SO ORP došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, především v obci Semanín (80 obyvatel). Z toho vyplývá, že většina obyvatel České Třebové, kteří se vystěhovali, odešli mimo správní obvod, což může být způsobeno ekonomickou recesí a následným úbytkem pracovních míst v lokalitě. Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech