Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta UK
|
|
- Milada Bartošová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha, verze 2.2 Jií Peterka, 2005 Co je smrování (routing)? striktn vzato: volba smru pro další pedání paketu/datagramu ve skutenosti to zahrnuje: výpoet optimální cesty je to kombinatorický problém hledání nejkratší cesty v grafu výsledkem jsou "podklady pro volbu smru" uchovávání cích ("podklad") vedení cích tabulek pedávání paket (forwarding) ("podklad") udržování sm rovacích co všechno s tím dále souvisí? celková koncepce smrování celková koncepce internetu katenetový model které uzly se úastní historický vývoj pímé a nepímé smrování metody optimalizace cích tabulek ešení smrování v opravdu velkých systémech y cí politiky.. používání výsledk výpot J.Peterka, MFF UK, Celková koncepce smrování Pipomenutí: koncepce internetu statické smrování obsah cích tabulek má statický charakter a nemní se vyžaduje to runí konfiguraci (jejich cích tabulek) což je pracné a náchylné k chybám nereaguje to na zmny v síti dostupnost njaké sít není závislá na stavu spojení používá se jen výjimen: pro definování tzv. implicitních cest default route pro zavedení smr které nejsou inzerovány napíklad v rámci firewall pro implementaci speciálních cích politik kdy je zámrem reagovat na cí informace jinak než obvykle jako obrana proti nekorektním cím m.. dynamické smrování obsah cích tabulek má dynamický charakter a mní se asto je základ konfigurace vytváen staticky, runí konfigurací nap. implicitní cesty ostatní údaje se prbžn aktualizují existují dv základní varianty dynamického smrování vector-distance routing sousední e si pedávají celé své cí tabulky (obsahující "vzdálenostní vektory") je he škálovatelné a mén stabilní, pestává se používat link-state routing e si pedávají jen údaje o prchodnosti cest k sousedm lépe škálovatelné, používá se. J.Peterka, MFF UK, internet je budován na principu katenetu je soustavou vzájemn propojených sítí jednotlivé sít jsou oddleny i "pedávání" paket (forwarding): má na starosti protokol IP aktualizaci cích, výpoty cest: zajišují specializované protokoly jako RIP, OSPF,.. pedstava katenetu skutená sí = = IP Router () J.Peterka, MFF UK, Pipomenutí: hostitelské poítae vs. e pedpokládá, dva typy uzl v síti: hostitelské poítae (host computers) tj. koncové uzly, nap. servery, pracovní stanice, PC, rzná zaízení (tiskárny, ) jsou pipojeny jen do jedné t (mají jen jednu síovou adresu) e (IP Routers) jsou pipojeny nejmén do dvou tí zajišují "pestup" (smrování) teze: oba typy uzl by se nemly prolínat e by nemly plnit další funkce hostitelské poítae by nemly fungovat jako e v podob tzv. multihomed-hosts, kdy jsou pipojeny do více sítí souasn = =hostitelské poítae (hosts) = multihomed host J.Peterka, MFF UK, Pímé a nepímé doruování pímé doruení nepímé doruení pímé doruování: odesilatel a píjemce se nachází ve stejné ti pozná se podle toho, že mají stejnou síovou ást své IP adresy odpadá rozhodování o volb smru, o doruení se dokáže postarat linková vrstva (vrstva síového rozhraní) odesilatel pošle datagram "pímo" koncovému píjemci nepímé doruování odesilatel a píjemce se nachází v rzných tích odesilatel musí urit nejvhodnjší odchozí smr (resp. ležící v tomto smru) odesilatel pošle datagramu i ve zvoleném odchozím smru J.Peterka, MFF UK, , verze 2/2 1
2 Pedstava pímého doruování odesilatel pímé doruení adresa píjemce = síová ást adresy odesilatele address resolution xx píjemce IP datagram linkový rámec odesilatel rozdlí cílovou adresu na její síovou ást a relativníást použije dlení, platné pro jeho vlastní sí masku sít, CIDR prefix, event. vyjde z tídy adresy získá síovou ást adresy píjemce pokud se síováást adresy píjemce shoduje se síovou ástí vlastní adresy, jde o pímé doruování odesilatel pevede IP adresu píjemce na jeho linkovou adresu provede "Address Resolution", nap. pomocí protokolu ARP získá linkovou adresu XX odesilatel (jeho síová vrstva) pedá datagram vrstv síového rozhraní s požadavkem na doruení na adresu XX J.Peterka, MFF UK, Pedstava nepímého doruování nepímé doruení cí tabulka pro sí adresa píjemce porovnáním síových ástí adres odesilatel zjistí, že se píjemce nachází v jiné síti volba volba odchozího smru smru odesilatel se "podívá" do své cí tabulky a podle ní zvolí odchozí smr - v odchozím = + pes smru pímé pímédoruování odešle datagram zvolenému i síová ást adresy odesilatele již se jedná o pímé doruení pedchozí pípad J.Peterka, MFF UK, Pedstava cích tabulek Optimalizace cích tabulek (agregace položek) / / / /24 cí tabulka uzlu smruj pímo jsou to adresy nejbližšího peskoku (next hop) ( ) ve cí tabulce se nenachází úplná cesta k cíli, ale pouze "next hop" adresa nejbližšího e prefix v adrese cílové sít odpovídá masce "CIDR prefix" vyjaduje poet jednikových bitu masky J.Peterka, MFF UK, / / / /24 ( ) cí tabulka uzlu celou skupinu sítí lze slouit (agregovat) do vtšího smruj pímo CIDR bloku xx 22 bit 24 bit /22 smruj pímo J.Peterka, MFF UK, Optimalizace cích tabulek (implicitní cesty default route) Host-specific route cí tabulka uzlu /22 doru pímo v pípad stromovité topologie lze definovat implicitní cestu (default route), vedoucí "nahoru" doru pímo ( ) J.Peterka, MFF UK, 2005 všechno ostatní /24 cí tabulka uzlu doru pímo pomocí masky (prefixu) lze do cích tabulek zavést i specifické cí informace, týkající se jednotlivých uzl tzv. host-specific route lze to využít pi redundantním pipojení napíklad pro odlišné smrování dat smujících k njakému serveru /32 "host-specific J.Peterka, MFF UK, 2005 route" route" k uzlu uzlu , verze 2/2 2
3 Pravidla smrování Základní algoritmus smrování "host-specific route" by mly být používány jen výjimen velmi zvtšují objemy cích tabulek musí se vyhodnocovat jako první snaha je rozhodovat pi smrování podle píslušnosti cílového uzlu k urité síti pak postauje menší poet položek cích tabulek agregace položek pomáhá snižovat objem cích tabulek pomáhá i používání "default route" default route odpovídá prefixu 0 pravidlo pro prohledávání cích tabulek: postupuj od nejvíce konkrétního k nejmén konkrétnímu tedy: nejprve hledej položku s nejvtším prefixem, postupuj k menším prefixm píklad: / /22 x/0 (ostatní) postup prohledávání host-specific route default route J.Peterka, MFF UK, vezmi I d ( plnou IP adresu píjemce), a zjisti zda se píjemce nachází ve stejné síti jako ty pokud ano, použij pímé doruování. Jinak... zani prohledávat cí tabulku postupn podle velikosti prefixu pokud se hodnota v prefixu práv prohledávané položky shoduje se stejnolehlou ástí I d (píslušným potem vyšších bit), doruuj nepímo dle této položky. Jinak pokrauj další položkou, pokud existuje... existuje-li implicitní cesta (default route) použij tuto cestu. Jinak... skoni chybou generuj ICMP zprávu "Destination Unreachable" J.Peterka, MFF UK, Role hostitelských poíta a Píklad IP protokol e: úastní se všech inností v rámci smrování vetn aktualizace cích když kdyžse se hostitelský poíta poíta "chová "chovášpatn", jej jej "pouí" (poskytne mu mu správné cí informace) IP protokol hostitelský poíta hostitelské poítae: také musí volit smr penosu paketu vedou si cí informace ve svých cích tabulkách a využívají je aplikují základní algoritmus smrování ale neúastní se aktualizace cích!!! host A od A pro B Y X host B host C "na poátku" musí každý hostitelský poíta znát alespo jeden "vedoucí ven" ze sít ve které se nachází nech host A zná X (ale nikoli Y) potebuje-li host A poslat nco hostu B, pozná že jde o nepímé doruování a pošle to i X X pozná, že neleží na nejvhodnjší cest mezi hostem A a hostem B upozorní hosta A na vhodnjší (kratší) cestu na existenci e Y J.Peterka, MFF UK, J.Peterka, MFF UK, ICMP Redirect host A ICMP Redirect: pro B Y od A pro B Y X X se postará o správné doruení IP datagramu k uzlu B sám pošle data Smrovai Y, ten se postará o doruení X pošle hostu A zprávu "ICMP Redirect" ve smyslu: "datagramy pro uzel B píšt Y" host A by se ml pouit ml by si zanést Y do své cí tabulky a píšt jej použít host B host C J.Peterka, MFF UK, TYPE = 5 ICMP Redirect CODE = 0-3 IP adresa e CHECKSUM IP header plus 64 bit pvodních dat zahozeného datagramu Jde o hlášení od e, že existuje lepší cesta pro doruení IP datagramu a vede pes jiný jeho IP adresa je uvedena CODE=0: zm smrování pro sí, 1: zm smrování pro uzel CODE=2: zm smrování pro sí pro daný typ služby, 3: dtto, uzel&služba odesilatel (hostitelský poíta) by ml zareagovat zanesením nového e do své cí tabulky pokud tak neuiní, nesprávn oslovený má právo jej znovu upozornit, ale nesmí jej odmítnout (musí vždy pedat data správným smrem) J.Peterka, MFF UK, , verze 2/2 3
4 C o reb u il ld er C o reb u il ld er C o reb u il ld er C o re Bu ui ld de r C o reb u il ld er Katedra softwarového inženýrství TYPE = 10 ICMP Router Solicitation CODE = 0 nepoužito (nastaveno na 0) CHECKSUM jde o "dotaz do pléna": jaké jsou tady e? ICMP zpráva je rozesílána pomocí IP broadcastu všem uzlm dané sít odpov pináší informaci o dostupných ích v síti (zejm) je brána první odpov která dorazí, eventuelní neúplnost je ešena pomocí ICMP Redirect umožuje to, aby hostitelské poítae nemusely "na poátku" znát žádný e odpovídají na dotazy ale samy také generují odpovdi (advertisement) v náhodném intervalu mezi 450 až 600 vteinami J.Peterka, MFF UK, TYPE = 9 poet položek ICMP Router Advertisement CODE = 0 délka položky CHECKSUM životnost položek adresa e, preference adresa e, preference jde o odpov na Router Solicitation, nebo o samostatn generovanou "reklamu" (advertisement) preference umožují píjemci stanovit, pes který vede implicitní cesta (default route) životnost íká, jak dlouho má být záznam o i ponechán ve cí tabulce píjemce J.Peterka, MFF UK, Aktualizace cích Smrování v ranném Internetu základní problém: jak zajistit rychlou a správnou reakci na zmny, tak aby s tím nebyla spojena píliš velká režie navíc: jak to udlat v rozsahu dnešního Internetu? je teba prbžn šíit aktualizaní informace ze kterých se prbžn vypoítávají údaje (next hop) ve cích tabulkách lze to ešit na principu "vector distance" nebo "link state" ešení tohoto problému se mnilo s vývojem Internetu hlavn v dsledku jeho zvtšování zpoátku: Internet byl malý, existovaly centrální e s úplnou pozdji: vznikla 2-úrovová struktura core e s úplnou non-core e s neúplnou ješt pozdji došlo k "dekompozici" Internetu vzniku tzv. autonomních systém (AS), které v sob lokalizují detailní cí informace a nešíí je mimo sebe J.Peterka, MFF UK, B A páte Internetu (ARPANET, NSFNET) D C E core gateway non-core gateway existovala soustava tzv. core gateways (centrálních ), nacházejících se v páteníásti Internetu tyto core gateways mly úplnou informaci o celé topologii Internetu byly centráln spravovány (povenou organizací) ostatní e byly "non-core gateways" pracovali s neúplnou o topologii Internetu "znaly" jen sít "pod sebou", provoz do ostatních sítí ly pes implicitní cesty do core gateways inzerovaly existenci "svých" sítí (sítí "pod sebou") smrem ke core gateways F G zná pouze cestu k sítím D,E, F a G, J.Peterka, MFF UK, 2005 ostatní posílá pes default route 22 Smrování v ranném Internetu Další vývoj y B A páte Internetu (ARPANET, NSFNET) EGP GGP D F C E EGP G pro vzájemnou komunikaci centrálních ("core gateways") byl vytvoen protokol GGP Gateway-to-Gateway Protocol pro komunikaci mezi centrálními a "ostatními" (vnjšími) i byl vytvoen protokol EGP Exterior Gateway Protocol terminologie: pvodn se IP m íkalo "IP Gateways" proto GGP a EGP problém tohoto ešení: nebylo dostaten škálovatelné J.Peterka, MFF UK, s rstem Internetu se ešení s core gateways stalo neúnosné úplná informace o celé topologii Internetu je píliš velká, režie na distribuci této informace mezi všemi core gateways neúnosná core gateways nešlo donekonena nafukovat muselo se najít jinéešení souvislost: Internet pešel do komerní sféry, "cí politika" jednotlivých ástí Internetu již nemusela být stejná bylo teba vyhovt individuálním požadavkm jednotlivých providerm, požadavkm na peering,. princip "jiného ešení" "dekompozice" Internetu z hlediska smrování detailní ("úplná") cí informace nebude šíena po celém Internetu resp. po pátení ásti ale zstane lokalizována v uritých oblastech bude šíena pouze uvnit tchto oblastí, ne mimo n tyto oblasti budou šíit kolem sebe pouze mnohem "menší" informace o dostupnosti jde o tzv. y J.Peterka, MFF UK, , verze 2/2 4
5 Pedstava autonomního systému Pedstava autonomního systému B A AS1 páteníásti Internetu D C E AS2 "navenek" neinformuje o své vnitní struktue ani o detailních cích je "autonomní" v tom smyslu, že si mže sám stanovit svou vlastní cí politiku vetn toho, jakým zpsobem je uvnit AS ešena aktualizace cích navenek zveejuje pouze informace o dostupnosti ve smyslu: AS1: "uvnit mne se nachází sít A až B" AS2: "uvnit mne se nachází sít C až G" F G je je to to typicky typicky "intervalová "intervalová informace" informace" (od-do), (od-do), tvoená tvoená rozsahem rozsahem IP IP adres adres (resp. (resp. CIDR CIDR blok blok náležejících náležejících do do AS) AS) J.Peterka, MFF UK, AS2 AS1 AS4 AS3 každý má uritý (malý) poet vstupních/výstupních bod skrz tyto body se propojují s ostatními autonomními systémy skrz tyto body si vymují informace o dostupnosti (o svém obsahu) a také testují svou vzájemnou existenci pvodn musela být struktura autonomních systém striktn stromovitá dnes již nemusí každý AS si mže sám zvolit, jak ("kudy") chce komunikovat s jinými autonomními systémy díky tomu je možný peering pímé propojení autonomních systém, obcházející implicitní propojení pes pátení ásti J.Peterka, MFF UK, Dnešní struktura Internetu Exterior Gateway Protocols NAP vzájemn alternativní pátení sít komunikace pi neexistenci peeringu komunikace pi existenci peeringu J.Peterka, MFF UK, NAP (sí upstream providera) (sí providera) mezi autonomními systém musí probíhat výmna o dostupnosti, existenci, "navazování vzájemných vztah", ) k tomu jsou zapotebí vhodné protokoly díve se používal protokol EGP (Exterior Gateway Protocol) byl šit na míru centralizovanému Internetu, s jediným pátením autonomním systémem nepipouštl nic jiného než stromovitou strukturu nedokázal využít více alternativních páteních AS dnes je "Exterior Gateway Protocols" generické oznaení pro všechny protokoly, které zajišují komunikaci mezi AS dnes se používá modernjší protokol BGP (Border Gateway Protocol) napravuje nedostatky EGP pipouští obecné propojení autonomních systém ne pouze "do stromu" umožuje stanovit rzná kritéria pi volb mezi alternativními smry správce AS mže stanovit priority. napíklad v závislosti na rychlosti, kapacit linek, spolehlivosti atd. podporuje CIDR dnes verze BGP-4 J.Peterka, MFF UK, IGP Interior Gateway Protocols RIP Routing Information Protocol pipomenutí: uvnit sebe sama si každý mže ešit smrování tak jak uzná za vhodné mže aplikovat vlastní cí politiku týká se to hlavn aktualizace cích existuje více alternativních protokol, které lze použít pro aktualizaci cích uvnit AS obecn jsou oznaovány jako IGP (Interior Gateway Protocols) píklady protokol IGP: RIP (Routing Information Protocol) pracuje na principu "vector distance" vyvinut firmou Xerox ve stedisku PARC, použit mnoha firmami, používal se již v pvodním ARPANETu vhodný pro malé až stední sít, ne pro velké OSPF (Open Shortest Path First) pracuje na principu "link state" vhodný i pro vtší sít (vtší y) je typu vector-distance uzly si vymují aktualizace tvoené smrovým vektorem a jeho ohodnocením (vzdáleností k cíli) metrika je pevná, a to poet peskok!! aktualizace (updaty): se vysílají každých 30 sekund když do 180 sekund nepijde update od njakého konkrétního (sousedního) routeru, jsou všechny cesty vedoucí pes tento router oznaeny jako nekonen dlouhé. po dalších 120 sekundách jsou odstranny z tabulky (nastoupí jakýsi garbage collector). výpoet cest je distribuovaný každý poítá kousek algoritmus probíhá trvale, nikdy nekoní!!! každý je závislý na ostatních, chyba jednoho ovlivuje druhé aktualizace (updaty): posílají se jen k pímým sousedm (routerm) každý uzel se od svých soused dozvídá jen o dostupnosti cílových sítí (a metrice), ne o dalším routování za svými sousedy (nevidí dál než ke svým sousedm) nemá informace o celé topologii!!! obsahují údaje o dostupnosti ostatních uzl z daného uzlu (s jakou cenou) v zásad jde o obsah celé cí tabulky alternativní cesty nejsou uvažovány, jsou zahazovány (tj. cesty se stejným ohodnocením) aby se zabránilo oscilacím, RIP aktualizuje njakou už existující cestu pouze takovou, která má nižší metriku!!! (nestaí stejná)!!! J.Peterka, MFF UK, J.Peterka, MFF UK, , verze 2/2 5
6 Protocol RIP Protocol RIP pedstava fungování Command Version (1) 0 Address Family (=2) 0 IP adresa cílové sít 0 0 vzdálenost do sít až 25x Zpráva RIP-u obsahuje: pole Command, obsahuje bu výzvu k zaslání routovacích, nebo odpov na tuto výzvu. pole Address Family (= 2 pro RIP) pole "vzdálenost" musí obsahovat íslo od 1 do 15, zatímco 16 je považována za nekoneno. RIP je v je implementován jako aplikace (na aplikaní úrovni) jako démon "routed" bží nad UDP sedí na portu 520 (well-known portu) velikost každého RIP paketu je max. 512 byt výhoda: je to jednoduché, nemusí se konfigurovat staí spustit démona routed, ten routed transportní v. cí. tabulky síová v. linková v. již nastaví cí tabulky fyzická v. port 520 routed transportní v. cí. tabulky síová v. linková v. fyzická v. J.Peterka, MFF UK, J.Peterka, MFF UK, RIP2, RIPng Protokol OSPF (Open SPF) v roce 1993 byl pvodní RIP updatován na verzi RIP-2 nové vlastnosti/schopnosti: podpora IP adres s maskami a CIDR "Next Hop Specification" v RIP záznamu je explicitn uvedena IP adresa e, pes který vede spojení do cílové sít zvyšuje efektivnost umožuje t provoz i pes e, které nepodporují RIP autentizace ochrana proti útokm skrze falešné RIP zprávy "Route Tag" použití multicastu pro rozesílání zpráv (RIP Response) zasílají se na adresu , která je vyhrazena pro RIP všechny uzly "v dosahu" musí podporovat multicast RIP-2 mže koexistovat s RIP-1 RIOP-2 vkládá svá nová data do nevyužitých ástí zpráv RIP-1 v roce 1997 byl RIP upraven i pro IPv6 RIPng, RIPv6 umož uje používat IP adresy verze 6 další informace o inzerované cest má jiný formát zpráv J.Peterka, MFF UK, je "otevenou verzí staršího protokolu všechny uzly v síti mají úplnou SPF (Shortest Path First) informaci o jednotlivých spojích a jeho specifickace jsou veejn mohou si vypoítat optimální cesty pístupné, pochází od IETF každý poítá "za sebe", chybou ovlivní je typu link-state jen sebe sama každý uzel testuje dostupnost svých OSPF podporuje alternativní cesty soused stav linky umožuje definovat rzné cesty pro každý uzel sestavuje "link state rzné druhy provozu paket", ve kterém uvede údaje o podporuje load balancing dostupnosti svých soused OSPF podporuje další "dekompozici" stav linky a její ohodnocení umožuje rozdlení sít na menší tyto pakety jsou rozesílány všem uzlm v síti/soustav sítí "areas", které jsou analogické autonomním systém v tom, že jejich staí ale jen pi zmn njakého údaje!!!! topologie není šíena mimo danou jinak pro osvžení každých 30 minut "area" minimalizuje to objemy aktualizaních J.Peterka, MFF UK, Protokol OSPF oblasti Píklad: hierarchické OSPF jde o vlastnost, která zvtšuje "dosah" OSPF umožuje vtší škálovatelnost, tj. realizovat AS celý se rozdlí na (disjunktní) oblasti jedna se prohlásí za pátení (backbone) e v oblastech se rozdlí na interní zajišují smrování v rámci oblasti, mají stejné informace (navzájem) pátení (Backbone) zajišují smrování v rámci pátení oblasti na rozhraní (Area Border) patí souasn do oblasti i do pátee, vymují informace mezi nimi hraniní (Boundary) v pátení oblasti, vymují cí informace s jinými AS J.Peterka, MFF UK, J.Peterka, MFF UK, , verze 2/2 6
7 Fungování OSPF Fungování OSPF každý OSPF si udržuje: komunikace mezi OSPF databázi pímých soused i probíhá pomocí každý ji má jinou OSPF paket udržuje aktuální pomocí HELLO vkládají se pímo do IP paket paket, které pravideln posílá svým Protocol No. 89 sousedm každých 10 sekund existuje 5 druh zpráv: Hello každý si udržuje "topologickou databázi" Database Description databázi s údaji o topologii celé sít Link State Request všichni (v oblasti) by ji mli mít Link State Update stejnou Link State Acknowledgement pomocí této databáze poítá "nejkratší" cesty cí tabulky používají se pro samotné smrování IP paket J.Peterka, MFF UK, "nový" : nejprve zjistí, jaké má sousedy eší se jinak v prostedí s broadcastem, bez broadcastu a na dvoubodových spojích s každým sousedem si synchronizuje svou topologickou databázi pomocí píkaz Database Description Link State Request Link State Acknowledgement po úspšné synchronizaci oba e ve dvojici "ohlásí svtu své sousedství" pomocí broadcastu oba rozešlou všem ostatním m v síti tzv. LSA (Link State Advertisement) informaci o existenci spojení (vazby, hrany) mezi nimi pomocí píkaz Link State Update "již fungující" trvale monitoruje dostupnost svých pímých soused pomocí HELLO paket, každých 10 sekund pokud není zmna: každých 30 minut opakuje všem své "sousedství" rozesílá LSA s údaji o dostupnosti souseda, pomocí broadcastu pokud je zmna okamžit informuje o zmn pomocí LSA (Link State Advertisement) OSPF píkaz "Link State Update" LSA se šíí jako inteligentní broadcast fakticky jako záplava (záplavové smrování), s eliminací duplicitních paket J.Peterka, MFF UK, , verze 2/2 7
Rodina protokol TCP/IP, verze 2.2. ást 6: IP smrování
v. 2.2 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokol, verze 2.2 ást 6: IP smrování Jií Peterka, 2005 v. 2.2 Co je smrování (routing)? striktn
VíceRodina protokolů TCP/IP, verze 2.3. Část 6: IP směrování
v. 2.3 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.3 Část 6: IP směrování Jiří Peterka, 2006 v. 2.3 co je směrování (routing)? striktně
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování. Miroslav Spousta, 2004
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2004 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta přes mezilehlé sítě a směrovače většinou více
VícePočítačové sítě II. 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Představa propojení sítí sítě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta
VícePředstava propojení sítí
Počítačové sít ě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2004 1 Představa propojení sítí sít ě jsou propojeny pomocí směrovačů mezi každými dvěma uzly existuje cesta přes mezilehlé sít ě a směrovače většinou
VíceRodina protokolů TCP/IP. Rodina protokolů TCP/IP. verze 3. Téma 6: Směrování v IP sítích. Jiří Peterka
NSWI021 NSWI045 1/1 6/1 verze 3 Téma 6: Směrování v IP sítích Jiří Peterka NSWI021 NSWI045 1/2 6/2 přímé a nepřímé doručování když uzel A odesílá IP datagram uzlu B, mohou nastat 2 různé případy: A 2 síť
VícePočítačové sítě IP směrování (routing)
Počítačové sítě IP směrování (routing) IP sítě jsou propojeny směrovači (routery) funkcionalita směrovačů pokrývá 3. vrstvu RM OSI ~ vrstvu IP architektury TCP/IP (L3) směrovače provádějí přepojování datagramů
VícePočítačové sítě IP routing
IP sítě jsou propojeny směrovači - routery Funkce směrovačů odpovídá 3. vrstvě referenčního modelu OSI - L3 L3 odpovídá IP vrstvě architektury TCP/IP Směrovače provádějí přepojování datagramů mezi IP sítěmi
VíceNepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou gateway ) Default gateway (společná výchozí brána do všech dostupných sítí)
Pojmy IP adresa Maska sítě (podsítě) Subnet mask Směrování Přímé do přímo připojených sítí (podle MAC rozhraní připojeného do stejné sítě) Nepřímé do jiných sítí (podle IP adresy sítě přes router - určitou
VíceSměrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.
Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se
VíceInternet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
VíceSměrovací protokoly, propojování sítí
Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové
VíceBEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2
FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2 JIŘÍ KAZÍK JAROSLAV
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VíceSíťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
VíceSměrování a směrovací protokoly
Technologie sítí WAN (CCNA4) Směrování a směrovací protokoly 30. března 2007 Autoři: Marek Lomnický (xlomni00@stud.fit.vutbr.cz) Vladimír Veselý (xvesel38@stud.fit.vutbr.cz) Obsah 1 Co je směrování?...
VíceX36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP
X36PKO Úvod Protokolová rodina TCP/IP 1 Kontakty Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost E-435,(22435) 7628, konzultace Po 15:30, po předchozí domluvě, https://dsn.felk.cvut.cz/wiki/vyuka/cviceni/x36pko/start
VíceVnější směrovací protokoly
Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
VíceProtokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
VíceLekce 8: Síťová vrstva a směrování
verze 4.0, lekce 8, slide 1 NSWI090: (verze 4.0) Lekce 8: Síťová vrstva a směrování Jiří Peterka verze 4.0, lekce 8, slide možné přístupy k propojování sítí (obvyklý) základní koncept propojování sítí:
VíceSměrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom. Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Směrovací protokol OSPF s využitím systému Mikrotom Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 Úvod Mikrotik představuje kompletní operační systém pracující jak na platformách x86, tak na proprietárních
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceSměrování IP datagramů
Směrování IP datagramů Směrovací protokoly - směrování je jeden ze základních principů na kterých stojí dnešní Internet Principy směrování I. Směrování IP datagramů si lze představit např. jako: třídění
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 9. Otázka : Propojování počítačových sítí: most-přepínač, virtuální sítě, směrovač. Směrování, směrovací tabulka, směrovací protokoly. Obsah
VíceLadislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň
Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno
VícePočítačové sítě II. 12. IP: pomocné protokoly (ICMP, ARP, DHCP) Miroslav Spousta, 2006 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě II 12. IP: pomocné protokoly (ICMP, ARP, DHCP) Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 ICMP Internet Control Message Protocol doslova protokol řídicích hlášení
VíceBIRD Internet Routing Daemon
BIRD Internet Routing Daemon Ondřej Zajíček CZ.NIC z.s.p.o. IT 13.2 Úvod I Úvod do dynamického routování I Představení démona BIRD I OSPF a BIRD I BGP a BIRD Dynamické routování I Sestavení routovacích
VíceSměrování- OSPF. Směrování podle stavu linek (LSA) Spolehlivé záplavové doručování
Směrování- OSPF Směrování podle stavu linek (LS) Link State lgorithm(ls) směrování podle stavu linek Každý uzel ví jak dosáhnout přímo spojené sousedy: lokální linkstate(stav linek) Přerušenélinky nebo
VíceProgramování síťové služby Sniffer OSPFv2 a OSPFv3
Dokumentace k projektu z předmětu ISA Programování síťové služby Sniffer OSPFv2 a OSPFv3 Dne 27. listopadu 2011 zpracovala: Kateřina Šímová, xsimov01@stud.fit.vutbr.cz Fakulta informačních technologií
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceX36PKO. 2006 Jiří Smítka
X36PKO Propojování sítí 2006 Jiří Smítka Jiří Smítka - X36PKO 1 2/2006 Propojování sítí propojujeme sítě s různými topologiemi a operačními systémy tím vytváříme internety největším internetem je Internet
VíceTechnologie počítačových sítí 7. přednáška
Technologie počítačových sítí 7. přednáška Obsah sedmé přednášky Směrování Směrování Předávání a filtrace Směrování - Zpracování Manipulace se směrovacími tabulkami - Výpis obsahu směrovací tabulky v NT
VíceSměrování. 4. Přednáška. Směrování s částečnou znalostí sítě
Sever 22.3.2010 Směrování 4. Přednáška Tomáš Fidler Proces předávání paketů Využívají se efektivní datové struktury Jak získat směrovací informace... Jak se dá využít směrovací informace... Směrování s
VíceAnalýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT
Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT Počítačové sítě 7. cvičení ARP Address Resolution Protocol mapování IP adres na MAC adresy Při potřebě zjistit MAC adresu k IP adrese se generuje ARP request (broadcast),
VíceJiří Tic, TIC080 Lukáš Dziadkowiec, DZI016 VŠB-TUO. Typy LSA v OSPF Semestrální projekt: Směrované a přepínané sítě
.. VŠB-TUO Jiří Tic, TIC080 Lukáš Dziadkowiec, DZI016 Typy LSA v OSPF Semestrální projekt: Směrované a přepínané sítě......... 7.06.2005 1.Zadání Navrhněte topologii sítě pro ověření jednotlivých typů
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka pavel.danihelka@firma.seznam.cz Network administrator Obsah Úvod Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Bezpečnost Load
Vícesměrovací algoritmy a protokoly
Směrování, směrovací algoritmy a protokoly Petr Grygárek 1 Sítě s přepínáním okruhů a s přepínáním paketů (WAN) 2 Sítě s přepínáním okruhů historicky starší (vyvinuly se z telefonních sítí) explicitní
VícePočítačové sítě. Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. přednášky
Počítačové sítě Jan Outrata KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI přednášky Tyto slajdy byly jako výukové a studijní materiály vytvořeny za podpory grantu FRVŠ 1358/2010/F1a. Síťová vrstva
VíceZáklady směrování CCNA 1 / 10
Seminární práce do předmětu CC3 2006/2007 Základy směrování CCNA 1 / 10 28.2.2007 Autoři: Jaroslav Dytrych, xdytry00@stud.fit.vutbr.cz Ladislav Bačík, xbacik03@stud.fit.vutbr.cz Fakulta informačních technologií
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
VícePrůzkum a ověření možností směrování multicast provozu na platformě MikroTik.
Průzkum a ověření možností směrování multicast provozu na platformě MikroTik. K. Bambušková, A. Janošek Abstrakt: V této práci je popsán základní princip multicastů, následuje popis možností použití multicastů
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VícePočítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
VíceKatedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana
, v. 3.5 o čem bude druhá část přednášky? Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 1: internetworking J. Peterka, 2011 internetworking aneb: vzájemné
VíceJosef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.8
Přednáška č.8 Úvod do směrování Principy směrování Historie směrování v internetu Typy směrování Směrovací tabulky Směrovací protokoly Budoucnost směrování & důsledky zavedení IPv6 Hlavním úkolem směrování
VíceInternet se skládá ze o Segmentů, kde jsou uzly propojeny např. pomocí Ethernetu, Wi-Fi, atd. a tvoří autonomní oblasti 10.1.x.x 172.17.x.x Atd.
Směrování Z pohledu uživatele sítě je směrování proces, kterým se určí cesta paketu z výchozího uzlu do cílového uzlu Z pohledu směrovače (routeru) jde o o Přijmutí paketu na jednom ze svých rozhraní a
VícePočítačové sítě Směrovací protokol OSPF. Jak se směruje v globálním Internetu. Leoš Boháč Jan Kubr
Počítačové sítě Směrovací protokol OSPF. Jak se směruje v globálním Internetu. Leoš Boháč Jan Kubr Směrovací protokol OSPF směrovací protokol - OSPF (Open Shortes Path First) je stavově orientovaný a distribuovaný
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.8 Problematika směrování
Počítačové sítě 1 Přednáška č.8 Problematika směrování Osnova = Základy směrování v IPv4 = Směrovač = Směrovací tabulka a směrování = Statické směrování = Dynamické směrování Základy směrování v IPv4 Základy
VíceVŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektroniky a informatiky. Semestrální práce. BGP Routing Registry - principy a využití Zdeněk Nábělek
VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektroniky a informatiky Semestrální práce BGP Routing Registry - principy a využití 2014 Zdeněk Nábělek Abstrakt Tento semestrální projekt se zabývá stručným
VíceIPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
VícePetr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Směrované a přepínané sítě,
1.3 Směrování v počítačových sítích a v Internetu. Abychom mohli paketovou sítí směrovat pakety od zdroje k cíli, potřebujeme správným způsobem naplnit směrovací tabulky všech směrovačů na trase. V malých
VícePočítačové sítě I. 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě I 9. Internetworking Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 Internetworking propojování sítí a jejich částí (segmentů) spojováním sítí vzniká inter network
VícePropojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
VíceTypická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace
Typická využití atributu Community protokolu BGP - modelové situace Vít Slováček Login: SLO0058 Abstrakt: Dokument popisuje konfiguraci protokolu BGP (Border Gateway Protocol) a nastavení atributu community.
VíceSledování ICMPv6 na segmentu LAN s protokolem IPv6
Projekt do předmětu Směrované a přepínané sítě Sledování ICMPv6 na segmentu LAN s protokolem IPv6 2006 Petr Gelnar, Roman Šimeček Obsah Obsah... 2 1. Úvod... 3 2. Popis ICMPv6... 3 Položky ve zprávě...
VícePoítaové sít, v. 3.0
Poítaové sít, v. 3.0 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 2: internetworking J. Peterka, 200 " Co je internetworking? vzájemn jemné propojování
VíceLekce 3: Síové modely a architektury, RM ISO/OSI
Poítaové sít, v. 3.0 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 3: Síové modely a architektury, RM ISO/OSI Jií Peterka, 200!"#$ Vrstevnatá filozofie
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
VíceRodina protokol TCP/IP, verze 2.2. ást 2: Architektura TCP/IP
v. 2.2 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokol, verze 2.2 ást 2: Architektura Jií Peterka, 2004 v. 2.2 Motto Víš-li, jak na to, tyi vrstvy
VíceKomunikace. Úrovová architektura protokol. Úrovová architektura protokol (2) Pednášky z distribuovaných systém
Komunikace Pednášky z distribuovaných systém Úrovová architektura protokol 2-1 Úrovn, rozhraní a protokoly OSI modelu. 6.12.2004 DS - Komunikace 2 Úrovová architektura protokol (2) 2-2 Typická zpráva penášená
VíceHot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány)
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Moderní technologie Internetu Hot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány) Abstrakt Popis jednoho z mechanizmů
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
Více1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL
1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou
VíceY36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
VíceRoute reflektory protokolu BGP
SMĚROVANÉ A PŘEPÍNANÉ SÍTĚ Route reflektory protokolu BGP Jakub WAGNER Michal BODANSKÝ Abstrakt: Tato práce se zabývá testováním technologie route reflektorů na přístrojích firmy Cisco při dodržení podmínek
VícePočítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
VíceArchitektura TCP/IP je v současnosti
Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceRodina protokol TCP/IP, verze 2.2. ást 3: IP adresy
v. 2.2 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokol, verze 2.2 ást 3: IP adresy Jií Peterka, 2005 v. 2.2 Výchozí pedpoklady každý uzel musí
VíceLekce 9: Síťová vrstva a směrování
Počí, v. 3. Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 9: Síťová vrstva a směrování Jiří Peterka, 006 Slide č. 1 hlavní úkol síťové vrstvy doručovat
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
VícePDF created with pdffactory Pro trial version Směrování -BGP. Border GatewayProtocol (BGP) Historie BGP
Směrování -BGP Border GatewayProtocol (BGP) q Protokol pro směrování mezi autonomními oblastni q Rozdíly Inter-AS a Intra-AS směrování rozhodování Intra-AS: jeden administrátor, nenítřeba rozhodovací strategie
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.5
Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Osnova = Vlastnosti IPv6 = Adresování v IPv6 = Routovací protokoly pro IPv6 = Metody migrace mezi IPv4 a IPv6 Rozdíly IPv4 vs IPv6 = Větší adresní prostor = Řádově 100 000
VíceSměrované a přepínané sítě Border Gateway Protocol (BGP)
Směrované a přepínané sítě Border Gateway Protocol (BGP) Autoři: Tomáš Martiník(mar428), Petr Novák (nov341) Téma: BGP v Linuxu (Zebra). Práce s atributy, propojení s Cisco routerem. Úvod BGP je směrovací
Víceíta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments
Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva
Počítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva Osnova = Síťová vrstva = Funkce síťové vrstvy = Protokoly síťové vrstvy = Protokol IPv4 = Servisní protokol ICMP ISO/OSI 7.Aplikační 6.Prezentační 5.Relační
VíceMožnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP
Možnosti vylaďování subsecond konvergence EIGRP Filip Haferník (HAF006) & Bořivoj Holinek (HOL659) Abstrakt: Projekt má za cíl seznámit s problematikou konvergence a její vylaďování v EIGRP. Součástí projektu
Vícee1 e1 ROUTER2 Skupina1
Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).
VíceProjekt VRF LITE. Jiří Otisk, Filip Frank
Projekt VRF LITE Jiří Otisk, Filip Frank Abstrakt: VRF Lite - použití, návaznost na směrování v prostředí poskytovatelské sítě. Možnosti řízených prostupů provozu mezi VRF a globální směrovací tabulkou.
VíceTesty kompatibility BGP a OSPF mezi Cisco a Mikrotik
Testy kompatibility BGP a OSPF mezi Cisco a Mikrotik Marcel Staniek Abstrakt: Tento semestrální projekt se zabývá interoperabilitou směrovacích protokolů OSPF a BGP mezi směrovači společností Cisco a Mikrotik.
VíceAS a BGP. V.Čížek MFF UK
AS a BGP V.Čížek MFF UK Obsah Úvod AS Routovací protokoly BGP Atributy Routování Bezpečnost Literatura Routing Výběr cesty po které se mají poslat data Tabulky pro udržování záznamů o cestách Výpočet trasy
VíceDistribuované systémy a počítačové sítě
Distribuované systémy a počítačové sítě propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem
VíceRole a integrace HR systém
Role a integrace HR systém Ing. Michal Máel, CSc., Ing. Bc. Jaroslav Šmarda Vema, a. s. Okružní 3a 638 00 Brno macel@vema.cz, smarda@vema.cz Abstrakt Postavení systému ízení lidských zdroj (HR systému)
VíceSpráva obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema
Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.
VícePÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY
PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která
VíceOdpov di na dotazy uchaze k ve ejné zakázce. 60/ Rozší ení související sí ové infrastruktury pro Projekt 159
Odpovdi na dotazy uchaze k veejné zakázce. 60/2012-17-27 Rozšíení související síové infrastruktury pro Projekt 159 Dotaz. 1: Soubor: (A)_ZD_2_159_OSF 21112012.cisto.docx 1/ V kapitole 2.2.3.1 je uveden
VíceNové LSA v topologické databází OSPFv3
Nové LSA v topologické databází OSPFv3 Petr Feichtinger, FEI022 Tomáš Šmíd, SMI0022 Abstrakt: Tato práce popisuje praktický příklad konfigurace topologické databáze OSPFv3. Dále práce popisuje nové LSA
VíceProjektování distribuovaných systémů Ing. Jiří ledvina, CSc.
Internet multicast Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří ledvina, CSc. Broadcast, multicast, unicast Broadcast Posílání kopie všem Jednoduché ale neefektivní Zprávu musí zpracovat všichni, i když
Více32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP
32-bitová čísla Autonomních Systémů v protokolu BGP Jakub Martiník (MAR0178), Lukáš Dobrý (DOB0016) Abstrakt: Tento krátký dokument ověřuje kompatibilitu mezi autonomními systémy v protokolu BGP, které
VíceVaše uživatelský manuál XEROX PHASER 3635MFP http://cs.yourpdfguides.com/dref/4274327
Můžete si přečíst doporučení v uživatelské příručce, technickém průvodci, nebo průvodci instalací pro. Zjistíte si odpovědi na všechny vaše otázky, týkající se v uživatelské příručce (informace, specifikace,
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceEvoluce RTBH v NIX.CZ. Petr Jiran NIX.CZ IT17 Praha
Evoluce RTBH v NIX.CZ Petr Jiran NIX.CZ IT17 Praha 20170621 Co to je NIX.CZ/SK NIX.CZ = Neutral Internet exchange of the Czech Republic NIX.SK = Neutral Internet exchange of the Slovak Republic IXP = Internet
VíceEVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )
PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými
VícePočítačové sítě. Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D.
Počítačové sítě Ing. Petr Machník, Ph.D. Ing. Libor Michalek, Ph.D. Ostrava, 2010 1 Úvod Cílem těchto studijních materiálů ke kurzu Počítačové sítě je seznámit čtenáře s vybranými tématy z oblasti počítačových
VíceEIGRP funkce Stub. Jiří Boštík (BOS031)
EIGRP funkce Stub Jiří Boštík (BOS031) Abstrakt: V tomto projektu pracuji s funkcí Stub, která je součástí routovacího protokolu EIGRP. Snažil jsem se popsat princip fungování Stub a uvést ho na příkladu.
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VíceBudování sítě v datových centrech
Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka Senior network administrator Obsah Seznam a jeho síť Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Load balancing Návrh architektury
VíceIng. Jaroslav Halva. UDS Fakturace
UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace
Více