3 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU MEZI PILÍŘI UDRŽITELNOSTI ROZVOJE

Transkript

1 3 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU MEZI PILÍŘI UDRŽITELNOSTI ROZVOJE Vyhodnocení vyváženosti vztahu mezi pilíři udržitelnosti rozvoje Harmonický rozvoj hlavního města Prahy, s optimálním uspokojováním materiálních, duchovních a kulturních potřeb jeho obyvatel i návštěvníků, lze zajistit jen při vyváženém vztahu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty tohoto rozvoje a při optimálním sladění soukromých a veřejných zájmů. Dosáhnout této vyváženosti a společenského konsensu ve funkčním využití a prostorovém uspořádání území je hlavním úkolem veřejné správy na úseku územního plánování. Přitom je zřejmé, že jen část opatření, vytvářejících podmínky pro vyváženost všech tří pilířů udržitelnosti, je v přímé kompetenci orgánů územního plánování a v možnostech stimulace a regulace jeho nástroji, Pravidelně aktualizované územně analytické podklady jsou nástrojem, který umožňuje průběžné sledování způsobu vývoje a rozvoje území. Podle nového stavebního zákona mají v rámci vyhodnocování sledovaných trendů a sloužit k včasnému odhalování a predikci disparit v území, stejně jako k monitorování pokroku v naplňování cílů a dodržování zásad rozvoje území, zakotvených v základních dokumentacích o rozvoji města, V rámci hlavního města Prahy jsou v souladu s 4, písm. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti, územně analytické podklady pořizovány jednotně pro úroveň kraje i úroveň obce. Tím je umožněno použít tento podklad jak pro plánovací činnost na celoměstské konceptuální úrovni, pro sledování celoměstsky významných trendů a problémů, tak pro studium stavů a vztahů v územním detailu, umožňujícím hodnotit hodnoty a kvality území na lokální úrovni, stejně jako zjišťovat dílčí územní problémy a nerovnováhy, Monitoring rozvoje území a jeho změn v průběhu času a jeho vztah k obecně přijímaným principům udržitelného rozvoje se opírá o sadu kvantifikovaných údajů indikátorů udržitelnosti rozvoje. Tyto indikátory byly zvoleny tak, aby uceleně popisovaly jednotlivé aspekty udržitelného rozvoje, zakotvené v nadřazených rozvojových dokumentech vztahujících se k území hl. m. Prahy, tj. Strategii udržitelného rozvoje ČR, Politice územního rozvoje ČR, Strategickém plánu hl. m. Prahy a Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy. V rámci rozboru udržitelného rozvoje území je představena zvolená sada indikátorů a vysvětlen vztah k jednotlivým pilířům a aspektům udržitelného rozvoje, Hodnocení vyváženosti vývoje území si klade za cíl především odhalit slabé stránky a disparity v území, mající obecné příčiny vyplývající z postavení, způsobu organizace prostorové struktury města, makroekonomických podmínek, geografické polohy a dalších aspektů, které se projevují obdobně na území města. Tyto aspekty přitom v řadě případů sice přímo ovlivňují fyzické proměny a dynamiku činností a vztahů v území, ale působí mnohdy mimo rámec, ovlivnitelný nástroji územního plánování. U nich je proto třeba hledat účinné nástroje v rozhodující míře ve výstupech sociálně-ekonomického programování, realizovaného municipálními správními orgány. Vedle pojmenování těchto jevů a procesů je sledovaným cílem také nalezení hlavních zdrojů střetů či disparit v území, které se svým významem projevují na celoměstské úrovni, Následující vyhodnocení je tedy koncipováno jako soubor zjištěných disparit a nerovnováh, působících proti základním principům udržitelného rozvoje na úrovni města a jeho částí. Zvlášť vyzdvihujeme ty z nich, které jsou řešitelné nástroji územního plánování. Právě ty jsou v úzké souvislosti s předmětem zadání nového Územního plánu hlavního města Prahy a musí se stát předmětem formulování jeho obsahu, zatímco ostatní nutno odkázat na jiné subsystémy seberegulace společnosti, jako je právě aktualizovaný Strategický plán hlavního města Prahy, další specializované oborové koncepce a programy pořizované podle jiných zákonů a předpisů jinými subjekty samosprávy, státní správy ap., Text této kapitoly je proto rozdělen na nerovnováhy (slabé stránky + ohrožení) dlouhodobé udržitelnosti rozvoje projevující se mezi jednotlivými pilíři udržitelnosti. Vyváženost vztahů mezi pilíři udržitelnosti rozvoje nutno chápat i v kontextu případných nerovnováh a disproporcí mezi popisovanými jevy a stavy uvnitř jednotlivých pilířů. 3.1 ZJIŠTĚNÉ NEROVNOVÁHY MEZI PILÍŘI UDRŽITELNOSTI ROZVOJE DISPROPORCE MEZI EKONOMICKÝM A ENVIRONMENTÁLNÍM PILÍŘEM disproporce mezi zájmem na dalším převážně extenzivním plošném rozvoji zástavby města na úkor přírodních složek krajiny v nezastavěném území města či městské zeleně, a zájmem na zlepšující se kvalitě životního prostředí a životních podmínek (nakládání s odpady, zdroje energií, mikroklima - provětrávání, přehřívání povrchů, vysoušení, zrychlený odtok vody, znečištění ovzduší a hluk z generované dopravy, dostupnost bydlení, práce, příležitostí k rekreaci a regeneraci sil) (v kompetenci územního plánování - dále jen ÚP ), intenzivní využití kvalitního zemědělského půdního fondu s vysokým stupněm zornění na styku se zástavbou zhoršuje podmínky bydlení a občanské vybavenosti v sousedství (prašnost z obdělávané půdy, hluk a emise ze zemědělských strojů a dopravy, splachy ornice na komunikace, do kanalizace, ztížený přístup do krajiny a přírody ap.) (zčásti disproporce mezi snahou o intenzivní využití okolí vodních toků a potřebou posílit ekostabilizační a protierozní funkci (zpomalení povrch. odtoku) těchto ploch (zčásti disproporce mezi zátěží města tranzitní dopravou, vyplývající z polohy hlavního města v radiálním uspořádání silniční sítě ČR při nedokončené výstavbě obou silničních okruhů, které by odvedly tranzitní nákladní i osobní dopravu z oblasti kompaktního města, a žádoucí ochranou životního prostředí ve městě (zčásti v kompetenci ÚP), disproporce mezi vysokou koncentrací obyvatel i ekonomických aktivit v hlavním městě Praze, jimi vyvolanými nároky na dojížďku i vnitřní dopravní obsluhu, a zájmem na zachování kvalitního životního prostředí, zejména na nepřekračování limitů znečištění ovzduší škodlivinami a expozice obyvatel hluku v zájmu veřejného zdraví (zčásti disproporce mezi zájmem na udržení kontinuity vazeb přírodního prostředí a prostorů pro krátkodobou regeneraci sil rekreaci uvnitř města, v jednotlivých městských částech a v jeho okolí (pilíře sociální a environmentální) a urbanizačních tendencích uvnitř, na hranici i za hranicí města (pilíře sociální a ekonomický) ( disproporce mezi veřejným zájmem na přednostním využívání objektů a ploch v již zastavěném území ( brownfields ) a nedostatečnou ekonomickou (např. formou zdanění) stimulací vlastníků a investorů (mimo kompetence ÚP), disproporce mezi ambicí stát se atraktivním místem pro podnikání a obchodní zastoupení zahraničního kapitálu a zatím nedostatečnou čistotou a kvalitou životního prostředí (zčásti disproporce mezi zájmem investorů nové výstavby na co nejvyšším zastoupení výnosných provozů v jejich nových investicích a potřebou věnovat část kapacity v nové výstavbě pro uspokojení veřejných zájmů (umístění občanské a technické vybavenosti, dopravní infrastruktury, zeleně a vodních prvků ap.) (zčásti disproporce mezi zájmem uchránit zděděné kulturní, památkové i přírodní hodnoty města a nutností pro jeho rozvoj zajistit i potřebnou dopravní a technickou infrastrukturu, což vždy nejde uskutečnit bez poškození těchto zděděných (chráněných i nechráněných) hodnot (zčásti v kompetenci ÚP) DISPROPORCE MEZI ENVIRONMENTÁLNÍM A SOCIÁLNÍM PILÍŘEM disproporce mezi nedostatečnou lesnatostí a nízkým zastoupením přírodních prvků v některých částech města a potřebami dostupných příležitostí pro krátkodobou a denní rekreaci, udržení příznivého mikroklimatu a také z toho vyplývající přetěžování a poškozování přírody a krajiny rekreací ( disproporce mezi žádoucí kvalitou životního prostředí a faktem, že přes 60 % obyvatel Prahy žije trvale v oblastech s překročenými limity znečištění ovzduší a 50 % obyvatel v oblastech s překročenými limity zatížení hlukem, převážně z dopravy (zčásti disproporce mezi zájmem na zapojení občanů se ztíženou schopností pohybu a orientace do společnosti a aktivního života a nedostatečným tempem odstraňování bariér k jeho reálnému uskutečnění (zčásti Územně analytické podklady hl. m. Prahy

2 disproporce mezi relativně vysokým rozsahem ploch a příležitostí pro organizovaný sport a nedostatkem ploch a příležitostí pro neorganizované individuální a rekreační aktivity v kontaktu s přírodou (zčásti disproporce mezi zájmem na rychlé modernizaci a dosažení energetické úspornosti značné části stávajícího bytového fondu (vč. panelových sídlišť) a disponibilními finančními prostředky a stavebními kapacitami (mimo kompetence ÚP), disproporce spočívající v přesunu značné části zákaznického zájmu od využívání maloobchodní sítě rozptýlené v zástavbě, do velkokapacitních nákupních center, umístěných často na okraji nebo za okrajem města, generující nárůst dopravy, se všemi negativními důsledky (zejména IAD) na životní prostředí (zčásti disproporce mezi potřebou zlepšit ekologickou stabilitu, biodiverzitu, přístupnost a prostupnost krajiny nezastavěného území na styku se zástavbou pro krátkodobou rekreaci obyvatel a ochranou kvalitního zemědělského půdního fondu, zejména v severovýchodním sektoru města (zčásti v kompetenci ÚP) DISPROPORCE MEZI SOCIÁLNÍM A EKONOMICKÝM PILÍŘEM disproporce mezi zájmem na udržení charakteru městského jádra jako jedinečné oblasti historického a kulturního dědictví (sociální pilíř) a zájmy na intenzitě jeho ekonomického využití a pro turistický ruch (ekonomický pilíř), disproporce mezi žádoucí a probíhající restrukturalizací ekonomické základny Prahy (ekonomický pilíř) a nepříznivým vývojem populace (stárnutí, příliv nekvalifikovaných a nepřizpůsobivých skupin) (sociální pilíř), (mimo kompetence ÚP), disproporce mezi vizí rozvíjení Prahy jako vlídného a obohacujícího města, centra kultury a umění, vzdělávání, vědy, výzkumu, školství, obchodu, bohatého společenského života, cestovního ruchu a ekonomických aktivit evropského významu (ekonomický pilíř) a pokračujícím růstem sociálně patologických jevů (korupce, kriminalita), (sociální pilíř), (mimo kompetence ÚP), lokální disproporce mezi zájmem vytvářet město, alespoň některé jeho ulice a veřejná prostranství jako místa obnovené neformální komunikace mezi občany a jejich společenského života a jeho dopravním přetížením, zájmem na umístění parkování vozidel či dokonce zástavbu, se všemi negativními důsledky pro kvalitu života (zčásti disproporce mezi zájmem na spolehlivém a bezpečném zásobování Prahy elektřinou, teplem a pitnou vodou a faktickou zranitelností tohoto zásobování při vzdálených zdrojích a povrchových vedeních (rostoucí nebezpečí terorismu, asociálního chování ap.), (z části v kompetenci ÚP) DISPROPORCE MEZI VŠEMI PILÍŘI disproporce mezi potřebou funkční, ekonomické a environmentálně přijatelné dopravní obsluhy města (ekonomický, sociální i environmentální pilíř) a stávajícím stavem dopravní infrastruktury a obsluhy v hlavním městě Praze a okolí, zejména dlouhodobou absencí Pražského okruhu (z velké části disproporce mezi žádoucí vysokou atraktivitou a preferencí používání MHD a PID ve městě (pilíře ekonomický a sociální) a nedostatečným prosazováním přednosti MHD a regulačních opatření vůči IAD progresivně směrem do centra města (pilíř environmentální), (z části disproporce mezi soustředěním celostátně důležitých kulturních, osvětových a environmentálních atraktivit v MČ Praha Trója s nedostatečnou a ekologicky nepříznivou dopravní obsluhou MČ (zčásti v kompetenci ÚP). 3.2 ZJIŠTĚNÉ NEROVNOVÁHY UVNITŘ PILÍŘŮ UDRŽITELNOSTI EKONOMICKÝ PILÍŘ disproporce mezi požadavky na fungování základní i vyšší občanské i technické vybavenosti hl. m. Prahy i pro obyvatele Středočeského kraje, návštěvníky z celé ČR i z ciziny a disponibilními prostředky z veřejných rozpočtů státu a EU na jejich rozvoj (mimo kompetence ÚP), disproporce mezi ambicí Prahy stát se centrem inovativního podnikání a nedostatečně rozvinutými službami pro malé a střední podnikání (zčásti disproporce mezi ambicí stát se centrem vědy, výzkumu a inovací a nedostatečnými podmínkami vytvářenými pro vysoké školství, vědu a výzkum a inovační aktivity (zčásti disproporce mezi cíli Prahy stát se významnou evropskou metropolí a zatím nevyhovujícím napojením na evropské dopravní sítě (vyjma letecké dopravy) pod úrovní nejvýznamnějších konkurenčních měst západní a střední Evropy (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi existujícími kapacitami inovační infrastruktury města a cíli v oblasti rozvoje vzdělanosti a objemem aplikace výsledků výzkumu v praxi (mimo kompetence ÚP). disproporce mezi mírou a kvalitou veřejné podpory konverze transformačních území a požadavky na hospodárné nakládání s územními zdroji (zčásti v kompetenci ÚP) málo rozvinutá koordinace aktivit a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem při prosazování zájmů města (zčásti v kompetenci ÚP) chybějící koordinace výstavby na okrajích města a v suburbanizačním území za jeho hranicemi (v kompetenci ÚP) disproporce mezi dosaženou mírou regenerace a faktickým stavem panelové výstavby s vysokými tepelnými ztrátami jejich obvodových a střešních plášťů, nízkou řemeslnou kvalitou a estetickou úrovní prostředí sídlišť (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce, které dosud vytváří deformovaný trh s byty existencí dvojího nájemného (mimo kompetence ÚP) disproporce spočívající v mimořádném tlaku investorů na výstavbu bytů mimo plochy určené pro bydlení územním plánem města (nezastavitelná území - zejména zeleň) a na neúměrné využití stavebních ploch (maximalizace ekonomického zhodnocení investic s hrozbou nepříznivé a nevratné zátěže lokalit) a nedostatečná podpora rozvoje na rozvojových a přestavbových plochách v souladu s ÚPn HMP (v kompetenci ÚP) disproporce mezi zájmem na přiměřené intenzifikaci forem stávajících zastavěných území a potřebou zamezení růstu města do nezastavitelných ploch a stávajícím deficitům parkovacích stání v těchto lokalitách a dalšími nároky, které vyvolává případná zástavba, často hrazených namísto investorů, které je vyvolávají, z finančních zdrojů města (zčásti v kompetenci ÚP) disproporce mezi nízkou úrovní aktivní pozemkové politiky města a potřebou efektivního pozemkového managementu pozemků pro rozvojové i ochranné úkoly samosprávy ve veřejném zájmu (mimo kompetence ÚP). disproporce mezi hodnotou polohy a potencionálem funkčního využití ploch a nediferencovanou daní z nemovitostí, jak by odpovídalo tržnímu prostředí (zčásti v kompetenci ÚP). 266 Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2008

3 3.2.2 SOCIÁLNÍ PILÍŘ disproporce mezi růstem podílu obyvatel města v poproduktivním věku oproti podílu obyvatel ve věku produktivním a předproduktivním (zčásti mimo kompetence ÚP), disproporce mezi změnami počtu obyvatel v suburbánním pásu za hranicemi hl. m. Prahy a kapacitou zařízení místní veřejné a dopravní vybavenosti, zvyšující se tlak na kapacitní využití těchto zařízení na území hl. m. Prahy beze změn odpovídajících finančních zdrojů (zčásti disproporce mezi vzrůstající poptávkou po veřejných sociálních službách a nedostatečnou mezigenerační a rodinnou solidaritou a kapacitou služeb pro rodiny s dětmi (zčásti mimo kompetenci ÚP), disproporce mezi zájmem o příchod nových pracovníků ze zahraničí pro naplnění poptávky profesí s dlouhodobým deficitem pracovníků a nepřipraveností obyvatel a prostředí k přijetí imigrantů do místní komunity (mimo kompetence ÚP), disproporce mezi managementem kapacit předškolních a školských zařízení a demografickými populačními cykly (zčásti disproporce mezi potřebou zařízení pro školství, mimoškolní a zájmovou činnost dětí a mládeže, zejména pro spontánní trávení volného času, a zájmem o změny územního plánu, spočívající v redukci ploch pro školskou vybavenost i zeleň (zčásti disproporce mezi objemem nové bytové výstavby v okolí Prahy, počtem pracovních příležitostí a zaostávající výstavbou základní občanské vybavenosti pro její obyvatele, generující nárůst dopravy za těmito možnostmi do Prahy (zčásti disproporce vyplývající ze ztrát stávajících ploch a rezerv pro veřejné vybavení v urbanisticky vhodných lokalitách v procesu změn úprav územního plánu a budoucí potřebou po odstranění výkyvů demografického vývoje (v kompetenci ÚP) ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ rozpor mezi veřejnými zájmy na ochraně přírody a krajiny a zájmem ochránit vhodné profily na vodních tocích a další terénní deprese pro možnou budoucí potřebu budování protipovodňových opatření a akumulací vody vzhledem k očekávaným změnám klimatu (zčásti rozpor mezi biologickými funkcemi vodních toků a snahou upravit je pro nekonfliktní odvod dešťových srážek (funkce recipientu dešťových vod), (mimo kompetence ÚP), diskrepance mezi veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a zájmem zajistit dostatek pitné vody i dálkovými převody mezi povodími (zčásti rozpor mezi zájmem na ochraně přírody a krajiny a nezbytností zajistit v říčních nivách coby významných krajinných prvcích umístění dostatečně účinných čistíren odpadních vod (zčásti rozpor mezi veřejným zájmem na ekologicky účinném zneškodňování nerecyklovatelných odpadů a současně na ochraně ovzduší, vod a půdy při různých způsobech jejich zneškodňování (termické využití, skládkování), (zčásti rozpor mezi veřejným zájmem chránit obyvatele před hlukem a emisemi z dopravy vzdalováním dopravních koridorů z obytné zástavby a veřejným zájmem na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa a obecně přírodního prostředí v nezastavěném území (zčásti rozpor mezi veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, obecně nezastavěného území a přírodního prostředí mimo město mj. i pro rekreaci, s veřejným zájmem na nezastavování zelených ploch uvnitř města, nezvyšování hustoty a podlažnosti zástavby, s negativními důsledky na oslunění, osvětlení, provětrávání ulic a veřejných prostranství, hluk a kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě i vlivem rostoucích dopravních zátěží ( rozpor mezi zájmem na ochraně přírody a krajiny a tlakem na rekreační využívání přírodního prostředí při jeho reálném ubývání zábory uvnitř i vně zástavby a tím i nevhodnému vzdalování příležitostí pro regeneraci sil a rekreaci od ploch pro bydlení i výrobu ( 3.3 MONITORING UDRŽITELNOSTI ROZVOJE HL. M. PRAHY Příprava a koordinace rozvoje území vyžaduje vedle znalosti problematiky problémů vlastní lokality také průběžnou představu o celkovém kontextu změn ekonomického, sociálně-kulturního a environmentálního prostředí, které mají bezprostřední dopad na celkovou výslednici charakteru rozvoje území. Tento kontext, obecně označovaný jako udržitelný rozvoj, byl pro monitorovací účely územního plánování v hl. m. Praze konkretizován do podoby zjednodušeného výčtu aspektů, reprezentujících principy, zásady a priority úspěšného rozvoje hl. m. Prahy, zakotvených v hlavních nadřazených koncepčních rozvojových dokumentech, kterými jsou zejména: Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Strategický plán hl. m. Prahy, Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy. Na základě těchto dokumentů byly abstrahovány rozhodující okruhy témat - aspekty, které jsou klíčové pro úspěšný dlouhodobý a vyvážený rozvoj území hl. m. Prahy. Výčet aspektů je členěn z důvodů přehlednosti do dvou úrovní. První úroveň tvoří 11 základních aspektů udržitelného rozvoje. Detailnější specifikace těchto aspektů je provedena ve druhé úrovni. Tato úroveň je předmětem vlastního průběžného monitoringu. Pro každý aspekt bylo na tomto základě dále možné definovat sadu několika indikátorů, které ilustrují změny a trendy v průběhu času pomocí kvantifikovatelných údajů. Z hlediska interpretačního je přitom důležité, že díky úzké provázanosti s výstupy koncepčních dokumentů bylo možné pro každý indikátor stanovit žádoucí trend změn vývoje hodnot z hlediska principů udržitelného rozvoje pro nejbližší období. Uvedená sada indikátorů tak umožňuje poměrně přehledným způsobem napomáhat objektivnímu vyhodnocování vyváženosti rozvoje území a zároveň v budoucnu provádět porovnání míry změny v průběhu času. Vybrané aspekty udržitelnosti rozvoje hl. m. Prahy číslo název aspektu pilíře C.1. Dlouhodobá ekonomická stabilita a adaptabilita H C 1.1. Finanční stabilita H C 1.2. Příznivé podnikatelské prostředí H S C 1.3. Znalostní ekonomika, konkurenceschopnost H S C 2. Efektivní hospodaření se všemi formami zdrojů H E C 2.1. Hospodárné nakládání se zdroji surovin a energie H E C 2.2. Hospodárné nakládání s územím H E C 3. Vyvážené prostorové uspořádání města E H C 3.1. Podpora polycentrické struktury města E H C 3.2. Vyvážené prostorové vztahy Prahy a příměstského regionu E H C 4. Ochrana a rozvoj kulturních a urbánních hodnot města, vyvážený rozvoj cestovního ruchu S C 4.1. Podpora kulturních zařízení a aktivit S H C 4.2. Podpora ochrany památek a kulturního dědictví S C 4.3. Podpora cestovního ruchu H S C 5. Soulad městského a přírodního prostředí, krajina, zeleň, biodiverzita E C 5.1. Podpora městské a příměstské zeleně E C 5.2. Podpora ochrany přirozených ekosystémů a zachovalých přírodních území E C 6. Zajištění dobré kvality všech složek životního prostředí E C 6.1. Zajištění dobré kvality ovzduší E H C 6.2. Zajištění dobré kvality vody E H C 6.3. Snížení hlukové zátěže E H C 6.4. Ochrana klimatu E H C 7. Efektivní doprava H C 7.1. Kvalitní dopravní obslužnost MHD a PID E H, S C 7.2. Kvalitní řízení automobilové, přehledná a účelná komunikační síť H E C 7.3. Omezení růstu automobilové dopravy H E Územně analytické podklady hl. m. Prahy

4 číslo název aspektu pilíře C 7.4. Omezení negativních vlivů nákladní dopravy v centrální části města H E C 7.5. Řešení dopravy v klidu H S C 7.6. Podpora železniční dopravy H E C 7.7. Uměřený rozvoj letecké dopravy H E C 7.8. Podpora vodní dopravy H E C 7.9. Podpora cyklistické a pěší dopravy E S C 8. Spolehlivé a hospodárné zásobování vodou a energiemi H C 8.1. Spolehlivost dodávek energie a vody H S C 8.2. Robustnost systémů zásobování vodou a energiemi H S C 9. Soudržnost obyvatelstva S C 9.1. Zachování příznivého demografického vývoje S C 9.2. Podpora zaměstnanosti včetně zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatelstva S H C 9.3. Dobrá a dostupná zdravotní a sociální péče S C 9.4. Podpora bydlení S H C 10. Dobrá veřejná správa, podpora občanské společnosti S C Efektivní veřejná správa S H C Podpora občanské společnosti S H C 11. Bezpečnost, ochrana obyvatelstva, snižování rizik S C Integrovaný systém krizového řízení S C Nízká kriminalita, omezení sociálně patologických jevů S C Ochrana před živelními pohromami S E H hospodářský pilíř, S sociální pilíř, E environmentální pilíř Pro hodnocení vybraných aspektů udržitelnosti rozvoje bylo definováno celkem 143 indikátorů. Zdrojem údajů pro naplnění této kolekce jsou převážně statistické výstupy z dat veřejné správy na území hl. m. Prahy, Českého statistického úřadu, dále správci dopravní a technické infrastruktury a z velké části také údaje zjištěné analýzami a průzkumy území prováděných v rámci přípravy územně analytických podkladů. Vedle syntetického hodnocení udržitelnosti území jsou indikátory také nepostradatelným podpůrným podkladem pro tvorbu jednotlivých tématických SWOT analýz, které mají povahu především kvalitativního hodnocení. V zájmu umožnění budoucího objektivního a kvantifikovatelného rozlišení úrovně a míry změny území a jeho dílčích vlastností se předpokládá pravidelná aktualizace této indikátorové sady tak, aby v dalších aktualizačních cyklech UAP mohla být známa jasná srovnávací hladina pro jednotlivá časová období. Kompletní výpis indikátorů, jejich popis, zdroj dat a vztah k jednotlivým tématickým kapitolám a jevům je z důvodů značného rozsahu uveden v samostatné příloze. Indikátory vybraných aspektů udržitelnosti rozvoje hl. m. Prahy číslo název indikátoru 1 Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly C1. C Čistý disponibilní důchod domácnosti na obyvatele C1. C Saldo rozpočtů hl. m. Prahy C1. C Podíl HDP Prahy na ČR C1. C Pořadí Prahy v monitoringu atraktivity podnikatelského prostředí (Cushman&Wakefield) C1. C Zaměstnaní v národním hospodářství C1. C Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v civilním sektoru C1. C Podíl zaměstnanců výzkumu a vývoje na celkové zaměstnanosti C1. C Podíl osob s vysokoškolským vzděláním C1. C Podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na regionálním HDP C1. C Počet studujících na vysokých školách C1. C1.3. číslo název indikátoru 12 Roční spotřeba plynu C2. C Roční spotřeba el. energie C2. C Roční spotřeba tepla z CZT C2. C Roční spotřeba vody C2. C Roční spotřeba vody v domácnostech na obyvatele C2. C Ztráty pitné vody C2. C Dotace na přeměnu topných systémů C2. C Produkce komunálního odpadu C2. C Podíl tříděného odpadu z komunálního odpadu C2. C Roční spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele C2. C Roční produkce komunálního odpadů na obyvatele C2. C Množství odpadů odstraněných skládkováním C2. C Množství energeticky využitých komunálních odpadů C2. C Podíl naplněnosti rozvojových ploch územního plánu s převahou bydlení C2. C Rozloha změn ÚP měnících nezastavitelné území na zastavitelné C2. C Podíly počtu změn územního plánu podle druhu zastavitelnosti území C2. C Podíly počtu změn ÚPn podle typů funkčního využití C2. C Rozloha brownfields C2. C Rozloha transformačních území C2. C Míra změny zastavěných a zpevněných ploch (% změna proti minulému období) C2. C Podíl zastavěných a zpevněných ploch na celkové výměře C2. C Typy využití území C2. C Počet zpracovaných UPP a UPD C2. C Rozloha území se zpracovanou UPP a UPD C2. C Rozsah stavebních uzávěr C2. C Hustota zalidnění C2. C Kapacita velkých prodejních center na území Prahy (nad 15 tis. m 2 ) C3. C (Odhadovaná) plocha kanceláří na obyvatele C3. C Počet funkčních lokálních a obvodových center C3. C Rozloha funkčních lokálních a obvodových center C3. C Podíl obyvatel v jednotlivých pásmech města C3. C Podíl ploch RD z celkových ploch bydlení C3. C Podíl počtu pracovních příležitostí v celoměstském centru na celkovém počtu pracovních C3. C3.1. příležitostí 49 Prodejní plocha maloobchodních zařízení na obyvatele C3. C Podíl obyvatel s pěší dostupností MŠ do 15 min C3. C Podíl obyvatel s pěší dostupností ZŠ do 15 min C3. C Počet dojíždějících za prací ze Středočeského kraje C3. C Podíl vyjíždějících za prací do jiného kraje a ekonomicky aktivních C3. C Výše finanční podpory hl. m. Prahy kulturním zařízením za rok C4. C Počet kulturních zařízení C4. C Počet nemovitých kulturních památek C4. C Počet registrovaných archeologických nalezišť C4. C Počet návštěvníků za rok C4. C Obsazenost ubytovacích zařízení C4. C Počet konferencí a kongresů nad 100 osob v hromadných ubytovacích zařízeních s C4. C4.3. mezinárodní účastí 61 Ubytovací kapacita hromadných ubytovacích zařízení (počet lůžek) C4. C Podíl ploch zeleně z celkové plochy C5. C Rozloha parkových ploch C5. C Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2008

5 číslo název indikátoru 64 Podíl zemědělské půdy z celkové plochy C5. C Podíl obyvatel s pěší dostupností do zeleně do 5 min C5. C Výměra ploch zeleně na obyvatele C5. C Podíl orné půdy ze ZPF C5. C Podíl PUPFL z celkové plochy C5. C Podíl ploch ZCHÚ na celkové rozloze C5. C Koeficient ekologické stability C5. C Podíl plochy nefunkčních prvků ÚSES C5. C Rozsah území s překročením imisních limitů (souhrnně všechny polutanty) C6. C Celkové emise NOx C6. C Celkové emise PM10 C6. C Celkové emise benzen C6. C Počet trvale bydlících obyvatel v území se zhoršenou kvalitou ovzduší C6. C Celkové emise SO 2 C6. C Podíl obyvatel napojených na ČOV C6. C Třída jakosti vody v povrchových tocích C6. C Biologická čistota vody BSK 5 C6. C Chemická čistota vody CHSK (Cr) C6. C Počet trvale bydlících obyvatel žijících v oblastech s překročenými limity nočního hluku C6. C Pořízené investice na ochranu ovzduší a klimatu C6. C Podíl MHD na dělbě přepravní práce vůči IAD C7. C Délka sítě metra C7. C Délka sítě tramvají C7. C Počet cestujících přepravených MHD na území Prahy C7. C Podíl kolejových druhů MHD na počtu cestujících přepravených MHD na území Prahy C7. C Počet příměstských autobusových linek PID C7. C Podíl kolejové sítě MHD vůči celkové délce sítě MHD na území hl. m. Prahy C7. C Dopravní výkony příměstských autobusových linek PID C7. C Dopravní výkony všech linek PID mimo železnici C7. C Podíl obyvatel v dosahu 15 min. pěší chůze od zastávek kolejové dopravy C7. C Počet stanic a zastávek ŽD v hl. m. Praze C7. C Podíl obyvatel v dosahu 15 min. pěší chůze zastávky MHD C7. C Počet obcí ve Středočeském kraji napojených na systém PID C7. C Podíl realizovaných úseků MO na celkové délce C7. C Podíl realizovaných úseků PO na celkové délce C7. C Dopravní výkon motorových vozidel na obyvatele C7. C Celkový počet vozidel na obyvatele C7. C Dopravní výkon automobilové dopravy na pražské komunikační síti v průměrný pracovní den C7. C Vývoj IAD v radiálních směrech po sektorech na hranici hl. m.prahy C7. C Rozsah komunikací s IAD > voz./den C7. C Rozsah komunikací s těžkou nákl. dopravou > 5000 voz./den C7. C Rozsah oblastí uplatňujících zóny placeného stání C7. C Rozsah oblastí s mýtným systémem C7. C Vývoj intenzit dopravy na centrálním a vnějším kordonu C7. C Počet vozidel parkujících na parkovištích P+R C7. C Počet parkovišť P+R C7. C Kapacita parkovišť P+R C7. C Počet cestujících přepravených železniční dopravou na území Prahy v rámci PID C7. C Vývoj výkonů nejdůležitějších nádraží C7. C7.6. Vyhodnocení vyváženosti vztahu mezi pilíři udržitelnosti rozvoje číslo název indikátoru 125 Počet odbavených cestujících na letišti Ruzyně C7. C Výkony letecké nákladní dopravy na letišti Ruzyně/rok C7. C Počet přepraveného zboží plavebními komorami C7. C Objemy substrátů v pražských přístavech C7. C Délka cyklistických tras vedených po komunikacích bez automobilové dopravy C7. C Spolehlivost dodávky el. energie C8. C Kapacita záložních zdrojů zásobování vodou na území hl. m. Prahy C8. C Špičkové zatížení hl. m. Prahy (elektrický příkon) C8. C Podíl potřeby obnovy kanalizační sitě na celkové délce kanalizační sítě C8. C Podíl potřeby obnovy vodovodní sitě na celkové délce vodovodní sítě C8. C Počet trvale bydlících obyvatel C9. C Průměrný věk C9. C Naděje dožití žen C9. C Naděje dožití mužů C9. C Obecná míra nezaměstnanosti C9. C Počet uchazečů o zaměstnání - osob zdravotně postižených C9. C Počet lůžek v nemocnicích C9. C Počet obyvatel na 1 lékaře v ambulantní péči C9. C Počet lůžek míst v domech s pečovatelskou službou domovech důchodců C9. C Počet lůžek míst v domovech pro osoby se zdravotním postižením ústavech sociální péče C9. C Počet dokončených bytů C9. C Počet zahájených bytů C9. C Počet rozestavěných bytů C9. C Počet modernizovaných bytů C9. C Průměrné tržní ceny bytů C9. C Průměrné tržní nájemné bytů C9. C Rozloha rozvojových ploch pro bytovou výstavbu C9. C Volební účast ve volbách do zastupitelstev obcí C10. C Podíl žen z celkového počtu zvolených zastupitelů C10. C Počet obyvatel na 1 nestátní neziskovou organizaci C10. C Existence integrovaného systému krizového řízení (ANO/NE) C11. C Počet trestných činů spáchaných na území hl. m. Prahy C11. C Počet přestupků řešených Městskou policií hl. m. Prahy C11. C Počet dopravních nehod na území hl. m. Prahy C11. C Podíl realizovaných částí systému protipovodňové ochrany a protipovodňových opatření C11. C11.3. Územně analytické podklady hl. m. Prahy

6 Reference ČSÚ Udržitelný rozvoj v ČR, Vývoj indikátorů udržitelného rozvoje v krajích, URL: Politika územního rozvoje ČR 2006 Strategický plán hl. m. Prahy, URM, 2000 Strategie udržitelného rozvoje ČR Příloha II Soubor indikátorů udržitelného rozvoje ČR, URL: TIMUR Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, URL: Indikátory udržitelného rozvoje hl. m. Prahy Ročenka Praha životní prostředí 2006 Urban audit, URL: Zásady územního rozvoje hl. m. Prahy - návrh, URM, Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2008