SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra sociální politiky a sociální práce SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ V ČESKÉ REPUBLICE Magisterská diplomová práce Martina Květoňová Vedoucí práce: Ing. Miroslava Rákoczyová, Ph.D. Brno 2007

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Sociální začleňování bezdomovců v České republice jsem vypracovala samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 8. ledna Martina Květoňová 2

3 Poděkování Ráda bych tímto poděkovala paní Ing. Miroslavě Rákoczyové, Ph.D. za čas, který mi věnovala, za ochotu, vedení a odbornou pomoc při psaní této práce. Děkuji také všem respondentům, bez nichž by tato práce nevznikla, a rodičům za stálou podporu. 3

4 Obsah ÚVOD KONCEPT CHUDOBY VYMEZENÍ CHUDOBY PŘÍČINY CHUDOBY SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ VYMEZENÍ POJMU SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ CHARAKTERISTIKY SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ PŘÍČINY SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ DIMENZE SOCIÁLNÍ EXKLUZE KLÍČOVÉ OBLASTI SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ A SITUACE V ČR VZTAH CHUDOBY A SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ VYMEZENÍ KONCEPTU SOCIÁLNÍ INKLUZE DIMENZE SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ STRATEGIE SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ SOCIÁLNÍ INKLUZE V DISKURZU EVROPSKÉ UNIE Vývoj politiky sociálního začleňování v EU Klíčové oblasti politiky začleňování EU SHRNUTÍ FENOMÉN BEZDOMOVECTVÍ VYMEZENÍ POJMŮ TYPOLOGIE BEZDOMOVECTVÍ VZNIK A STÁDIA BEZDOMOVECTVÍ PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVECTVÍ BEZDOMOVECTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Vývoj bezdomovectví v ČR Charakteristika bezdomovectví v ČR SHRNUTÍ DIMENZE VYLOUČENÍ A ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ BEZDOMOVECTVÍ A BYDLENÍ BEZDOMOVECTVÍ A CHUDOBA BEZDOMOVECTVÍ A PRACOVNÍ TRH BEZDOMOVECTVÍ A ZDRAVÍ SHRNUTÍ METODIKA VÝZKUMNÉHO PROJEKTU VÝZKUMNÁ METODA A STRATEGIE Kvalitativní výzkum METODA SBĚRU DAT Studium dokumentů Polostandardizovaný rozhovor DÍLČÍ VÝZKUMNÉ OTÁZKY A JEJICH OPERACIONALIZACE Dílčí výzkumné otázky a jejich operacionalizace JEDNOTKA ZKOUMÁNÍ A ZJIŠŤOVÁNÍ Výběr výzkumného vzorku REALIZACE VÝZKUMU LIMITY VÝZKUMU ANALÝZA A INTERPRETACE DAT

5 8.1 ZAČLEŇOVÁNÍ BEZDOMOVCŮ V OBLASTI BYDLENÍ Opatření Limity a bariéry Návrhy a doporučení BEZDOMOVCI A ZAČLEŇOVÁNÍ V OBLASTI PRÁCE Opatření Bariéry a limity...54 Přístup zaměstnavatelů Spolupráce organizací pracujících s bezdomovci s úřady práce Doporučení a návrhy BEZDOMOVCI A ZDRAVÍ Opatření Bariéry a limity BEZDOMOVECTVÍ A CHUDOBA Opatření Bariéry a limity Návrhy a doporučení SPOLUPRÁCE ORGANIZACÍ A PROPOJENOST SLUŽEB ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ...69 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...74 ANOTACE...79 ANNOTATION...79 PŘÍLOHY...80 REJSTŘÍK...92 STAŤ

6 Úvod Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítaje v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření, má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli. Všeobecná deklarace lidských práv V posledních letech se do popředí sociální politiky Evropské unie dostaly koncepty sociální exkluze a sociální inkluze. Koncept sociální exkluze postupně nahradil v devadesátých letech koncept chudoby. EU se v devadesátých letech minulého století zaměřila na generaci politik směřujících k boji proti sociálnímu vyloučení a na politiky sociálního začleňování. S lidmi, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, se v každodenním životě setkáváme běžně. Mohou to být lidé zdravotně či mentálně postižení, nezaměstnaní a také bezdomovci. Bezdomovectví představuje jednu z nejzávažnějších forem sociálního vyloučení. Populace bezdomovců je vysoce heterogenní, najdeme mezi nimi zneužívané a týrané děti, ženy, které zažívaly domácí násilí, imigranty, zdravotně a mentálně postižené, bývalé vězně, osoby různého věku i vzdělání, kteří ovšem mají jedno společné nemají vlastní domov. Neexistuje jednotná definice bezdomovectví používaná v rámci EU. Stejně tak neexistuje dostatečné množství empirických poznatků v této oblasti, ani ucelené výzkumy zaměřené na tuto cílovou skupinu. Charakteristika bezdomovectví v jednotlivých definicích variuje od úzkého pojetí absence střechy nad hlavou po nejširší pojetí zahrnující nejisté bydlení. V posledních letech v souvislosti se vstupem České republiky do EU byla přijata mnohá opatření směřující k zajištění sociální inkluze různých znevýhodněných skupin. Zdá se však, že problematika bezdomovectví stále zůstává mimo hlavní pozornost politické, ale i laické veřejnosti. Bezdomovci zažívají mnohonásobné vyloučení ze společnosti. K hlavním problémům patří vyloučení z bydlení. Bezdomovci však nejsou vyloučeni jen v této dimenzi. Bezdomovectví souvisí do značné míry s chudobou, která je spojena zejména s nezaměstnaností. Kromě ekonomických problémů bezdomovci bojují s různými zdravotními problémy mentální i fyzické povahy a také se ztrátou lidské důstojnosti a pocitem bezvýchodnosti. Hlavním cílem této práce je zkoumat proces sociálního začleňování bezdomovců v České republice. Zajímají nás charakteristiky politiky sociálního začleňování ve vztahu k bezdomovcům v České republice, jejich případné limity a také hodnocení těchto opatření odborníky, kteří dlouhodobě pracují s lidmi bez domova. Pokusíme se také zjistit jejich doporučení ke zlepšení sociálního začleňování bezdomovců. 6

7 V první části práce se zaměříme na koncepty chudoby, na teoretické uchopení procesů sociální exkluze a sociální inkluze, fenomén bezdomovectví a jeho dimenze s perspektivy sociální exkluze a inkluze. Další část práce je věnována metodologii výzkumného projektu, ve které zformulujeme výzkumné otázky, provedeme operacionalizaci a zvolíme výzkumnou strategii. V závěrečné části práce se věnuji interpretaci získaných poznatků. Vzhledem k multidimenzionální povaze sociálního vyloučení bezdomovců se budeme zabývat pouze oblastmi sociální inkluze, které považuji z hlediska bezdomovectví za nejvýznamnější. 7

8 1 Koncept chudoby Problém chudoby je spojen s lidstvem v podstatě od jeho zrodu. Jak definovat chudobu, respektive kdo je v dané společnosti chudý, je předmětem odborných a politických diskusí. Můžeme konstatovat, že se jedná o pojem relativní (závisí na dimenzi časové, kulturní, prostorové). 1.1 Vymezení chudoby Chudoba může být definována různými způsoby. V zásadě můžeme rozdělit koncepty chudoby na subjektivní a objektivní. Subjektivní koncepty vycházejí z pocitu jedince. Vnímání chudoby je vysoce subjektivní a závisí na různých faktorech. Ačkoli někteří lidé jsou reálně chudí, sami chudobu nepociťují 1 a naopak (Žižková, 1997). Mareš (1999) uvádí, že někteří jedinci označení za chudé odmítají z důvodů obav ze stigmatizace, případně se díky svým nízkým očekáváním sociálních potřeb za chudé nepovažují. V rámci konceptu objektivní chudoby je hranice chudoby určena zvenčí, tj. nezávisle na mínění chudých. K objektivním konceptům chudoby patří absolutní a relativní pojetí chudoby. Pojetí absolutní chudoby představuje nejstarší koncept. Je orientován na existenční minimum, na fyzické přežití jedince. Můžeme jej tedy definovat jako nedostatek prostředků k uspokojení základních životních potřeb. Důsledkem této chudoby může být potencionální ohrožení samotného života jedince. Koncept je užíván zejména v souvislosti s chudými rozvojovými zeměmi. Tento koncept byl rozvíjen například Rowentreem v roce 1899, který stanovil hranici subsistenčního minima (Žižková, 1997). Hranice absolutní chudoby tak, jak ji popsal Rowentree, je založena pouze na fyzických potřebách lidí, opomíjí zcela potřeby sociální a kulturní. Pozdější definice absolutní chudoby již ovšem zapracovávaly i tyto potřeby (viz Philips). Někteří autoři tento koncept kritizují. Například Barnes (2002) zdůrazňuje, že je obtížné definovat minimální životní standard a finanční sumu, která by tomuto standardu odpovídala. Další argumenty vycházejí ze skutečnosti, že životní úroveň se mění v závislosti na kultuře, společnosti a čase. Relativní koncept je spojen s definicí průměrného životního standardu v konkrétní společnosti v konkrétním čase. Za chudé jsou označováni jedinci, jejichž příjmy jsou pod standardy společnosti. Hranice relativní chudoby je pohyblivá v závislosti na vývoji příjmové úrovně v dané zemi (Žižková, 1997). Relativní chudoba obvykle neohrožuje existenci člověka, jako u konceptu absolutní chudoby, nicméně neumožňuje uspokojit jeho životní potřeby v takové míře, v jaké je to ve společnosti obvyklé. Podle Mareše (1999) je takové pojetí chudoby do značné míry propojeno s příjmovými nerovnostmi a její odstranění je podmíněno odstraněním těchto nerovností. Užívání tohoto pojetí chudoby je typické pro vyspělé země. 1 Například ukrajinští (ilegální) dělníci pracující v České republice za nízké mzdy ve vztahu k průměrné mzdě v ČR, ale nadprůměrné ve srovnání s mzdami v původní vlasti. 8

9 Koncept relativní chudoby rozvíjel např. Townsend, který definoval příjmovou hranici chudoby označující úroveň, od které nejsou jedinci schopni plně participovat ve společnosti (Barnes, 2002). Townsendovo relativní pojetí chudoby kritizoval například Sen (1983, in Barnes, 2002) pro jeho výhradně relativní přístup bez zohlednění absolutní podstaty chudoby významné v určitých případech (například hladovění). Další kritika tohoto konceptu spočívá v tom, jak určit, jaké zdroje a aktivity jsou ve společnosti podstatné (Piachaud, 1981, in Barnes, 2002). Barnes (2002) dodává, že je nezbytné se při studiu chudoby zaměřit na širokou paletu zdrojů, jenž brání participaci ve společnosti, respektive jejich nedostatek, a nejen na příjem jedince či domácnosti. Příjem, byť zůstává hlavním faktorem pro pochopení chudoby, by měl být chápán jako základ pro širší analýzy. Relativní koncept chudoby je používán také v rámci EU. Hranice chudoby zde byla stanovena na 60% příjmového mediánu v daném státě 2. Evropská komise ve Společné zprávě o sociálním začleňování definuje chudobu následovně: Lidé jsou označováni za chudé, pokud jejich příjem a zdroje jsou natolik nedostačující, že jim brání ve sdílení životního standardu, který je ve společnosti, ve které žijí, považován za uznaný. Kvůli své chudobě mohou zažívat několikanásobné znevýhodnění prostřednictvím nezaměstnanosti, nízkého příjmu, nuzného bydlení, neadekvátní zdravotní péči a bariér v celoživotním učení, kultuře, sportu a odpočinku. Jsou často vyloučeni a marginalizováni z participace na aktivitách (ekonomických, sociálních a kulturních), které jsou standardem pro ostatní lidi a jejich přístup k základním právům může být omeze (Komise ES, 2004, s. 10, vlastní překlad). Mareš (1999) kromě viditelné chudoby hovoří o skryté a latentní chudobě. Podle tohoto autora jsou skrytí chudí lidé, jenž nejsou zahrnuti v oficiálních statistikách, neboť nevyužívají nároků na sociální dávky a služby. Příčinou tohoto typu chudoby je jednak nekompetentnost chudých, jednak strach ze stigmatizace, hrdost či nezájem o pomoc ze strany společenských institucí. Do této kategorie spadá také část bezdomovců. Latentní chudoba je pojem označující jedince, kteří jsou díky systému sociální pomoci nad hranicí sociálního minima, nicméně v případě ztráty nároku na sociální pomoc mohou pod hranici chudoby velmi rychle spadnout. Někteří autoři upozorňují na rozdíl mezi starou a novou chudobu. Zatímco stará chudoba je definována jako demografická, horizontální chudoba nezávislá na trhu práce, nová, vertikální chudoba je spojena s postavením na trhu práce, respektive rostoucí nezaměstnaností (Mareš 1999). Nová chudoba se masově objevuje na konci 70. let v souvislosti s nárůstem nezaměstnanosti (Oppenheim, 1990, in Mareš, 1999). Přesun od staré chudoby k nové byl provázen určitými charakteristikami. Room (1990, in Mareš, 1999) popisuje šest základních rysů tohoto přechodu: 1. Růst nezaměstnanosti a nejistoty zaměstnání, prodlužování délky nezaměstnanosti, opakovaná nezaměstnanost. 2. Rychlý růst počtu osob závislých na sociálních pomoci jako důsledek masové nezaměstnanosti. 3. Rostoucí počet zadlužených osob a domácností. 2 Tato hranice je využívána v rámci tzv. Laekenských indikátorů (indikátory chudoby a sociální exkluze), a to u primárních indikátorů míra ohrožení chudobou a míra dlouhodobého ohrožení chudobou. 9

10 4. Nárůst počtu dětí s jedním rodičem a jejich znevýhodnění na trhu práce (diskriminace, riziko ztráty příjmu v případě nemoci apod.). 5. Rostoucí počet bezdomovců jako nejviditelnější výraz nové chudoby. 6. Rostoucí počet lidí zaměstnávaných na sekundárním trhu práce, vytlačení určitých skupin na tento segment pracovního trhu. 1.2 Příčiny chudoby Vznik chudoby může být důsledkem různých faktorů. Žižková (1997) uvádí tři hlavní okruhy příčin vzniku chudoby: Nízké výdělky ze zaměstnání. Souvisejí například s nízkou úrovní vzdělání a nedostatečnou kvalifikací, rozdíly ve schopnostech, píli, pracovitosti, nepeněžními preferencemi při volbě profese (např. péče o dítě), nezpůsobilostí k práci (nemoc, různé handicapy), diskriminací. Důsledkem jsou nízké důchody v budoucnosti. Nezaměstnanost, zejména její dlouhodobá složka. Stejně jako předchozí příčiny do budoucna ovlivňuje úroveň důchodů. Rozdíly ve vlastněném bohatství. Charakter faktorů, které vznik chudoby vyvolaly, ovlivňuje skutečnost, jak je na ni nahlíženo. Žižková (1997) definuje dva krajní postoje k chudobě a jejímu řešení na základě příčin jejího vzniku. Je-li příčinou vzniku chudoby uspořádání společnosti, které jedinci nemohou ovlivnit, je řešení záležitostí společnosti a státu. Spočívají-li však příčiny chudoby v lidech, jejich osobních charakteristikách a chování, odpovědnost za vznik chudoby, stejně jako odpovědnost za její řešení, nesou chudí, neboť jsou schopni situaci vlastními silami ovlivnit. S podobným rozlišením postojů k chudým se setkáváme při kategorizaci chudých na deserving a undeserving, které vyjadřuje míru solidarity s vyloučenými (např. Mareš, 1999, 2004). Deserving znamená zasluhující, hodný pozornosti. Undeserving lze překládat jako nezasluhující. Jde o kategorizaci na základě kritéria, kdo je za situaci chudých odpovědný a zda si zaslouží pomoc ze strany společnosti. Do kategorie deserving patří lidé, kteří se o sebe nedokáží vlastními silami postarat (staří, mentálně či fyzicky postižení, oběti živelných katastrof apod.), mají tudíž nárok na pomoc ze strany společnosti. Jako undeserving jsou označováni chudí, jenž jsou schopni pomoci si sami. Chudoba je pak vnímána jako důsledek osobního selhání. Jako undeserving chudí jsou podle Mareše (1999) vnímáni například bezdomovci. 10

11 2 Sociální vyloučení Koncept sociálního vyloučení (exkluze) je relativně nový. Od devadesátých let minulého století nahrazuje v zemích EU koncept relativní chudoby, někdy bývá také považován za jiné označení chudoby. Ačkoliv můžeme říci, že spolu tyto dva koncepty souvisejí (Mareš, 2000), nejsou totožné (Lister, 2000). 2.1 Vymezení pojmu sociálního vyloučení Ačkoliv je koncept sociální exkluze relativně nový, s procesem vylučování jedinců či skupin se setkáváme v historii civilizace často. Jako první užil tento termín sociolog Weber pro označení sociálního uzavírání určitých skupin před dalšími skupinami ve snaze zachovat si privilegia na úkor jiné skupiny (Hills at al., 2002). Ve smyslu, jak je užíván dnes, byl pojem sociální exkluze poprvé použit ve Francii k označení jedinců, kteří propadli systémem sociálního zabezpečení. Takovéto pojetí je přisuzováno René Lenoirovi (1974). K exkludovaným patřili zejména jedinci a skupiny, kteří nebyli chráněni systémem sociálního pojištění (Silver, 1994). Koncept exkluze se z Francie rozšířil do ostatních zemí. Od poloviny 90. let vytlačil v EU koncept chudoby a stal se klíčovým bodem sociální agendy (Woodward, Kohli, 2001). Sociální vyloučení můžeme definovat jako proces vylučování jednotlivců či skupin ze společnosti, proces, jenž omezuje v právech a povinnostech vyplývajících z členství ve společnosti. Jinými slovy, vyloučení se nepodílejí na hmotných a nehmotných zdrojích společnosti stejnou mírou jako ostatní členové. Tato skutečnost může vést k chudobě a izolaci (Mareš, 2000). Důsledky, které s sebou vyloučení ze společnosti nese, se nedotýkají jen exkludovaných jednotlivců, ale mají negativní dopad na společnost jako celek (Madanipour, 2000). Definice sociálního vyloučení můžeme rozdělit v podstatě do dvou kategorií. Definice popisující sociální exkluzi jako omezenou participaci jedinců či skupin ve společnosti a definice chápající sociální exkluzi jako nenaplněné občanství 3. Jak uvádí Rákoczyová a Mareš (2005), naplnění občanských práv je spojeno s participací jedince v určitých systémech společnosti a naopak, tudíž tyto dvě pojetí sociální exkluze je možné vnímat jako komplementární. Hills et al. (2002) uvádí, že jedinec je sociálně vyloučen, pokud nemůže participovat na klíčových aktivitách společnosti, ve které žije 4. Stejně tak Mareš a Sirovátka (2004) chápou sociální exkluzi jako nedostatečnou participaci jedince v hlavních společenských systémech: produkce, trh práce, (re)distribuce (zde zahrnují vzdělání a zdravotní péči), rodinný život, politický život, komunitní život, kultura. 3 Vycházejí přitom z Marshallova vymezení občanských práv. 4 Za zásadní dimenze participace označují konzum, produkci, politickou angažovanost, sociální interakce. 11

12 Evropská komise definuje sociální exkluzi jako: [ ] proces, jímž jsou určití jedinci vytlačováni na okraj společnosti a vylučováni z plné participace na základě jejich chudoby nebo nedostatku základních kompetencí a příležitostí k celoživotnímu učení, nebo jako důsledku diskriminace. To je vzdaluje od příležitostí k zaměstnání, příjmu a vzdělávání, stejně jako od sociálních a komunitních sítí a aktivit. Mají malý přístup k moci a orgánům, které tvoří rozhodnutí, a proto se často cítí bezmocní a neschopní kontrolovat rozhodnutí, jenž ovlivňují jejich každodenní životy (Commision of the European Union, 2004, s. 10, vlastní překlad). Mareš (2004) uvádí, že definice sociálního vyloučení v rámci EU je založena na dvou premisách: na právech občanů na základní životní standard (bydlení, vzdělání, zdraví, služby, práci) a právech občanů na participaci ve společnosti (uplatňování občanských, politických a sociálních práv a povinností). Typologii sociálního vyloučení rozpracovala například Levitas (2000). Tato autorka definovala tři pojetí sociálního vyloučení na základě jeho příčin. Redistributivní diskurz (RED) vidí příčinu exkluze v chudobě. Nástrojem eliminace chudoby je redistribuce. Jak uvádí Lister (2000), redistributivní diskurz je založen na občanství a sociálních právech, cílem je sociální spravedlnost. V rámci sociálněintegrujícího diskurzu (SID) je příčina exkluze ve vyloučení z pracovního trhu. Inkluzívním mechanismem je placené zaměstnání. Zdůrazňuje význam politiky zaměstnanosti. Je dominantním diskurzem ve většině států EU (Lister, 2000). V morálním diskurzu (MUD) je příčina exkluze spatřována v sociálně patologickém chování vyloučených. Zaměřuje se na jednání vyloučených, jejich morální a kulturní charakteristiky. Diskurz RED zdůrazňuje nedostatek peněz a, jak dodává Lister (2000), také moci, diskurz MUD se zaměřuje na mravy a SID na placenou práci. K této typologii se vrátíme v kapitole věnující se sociálnímu začleňování. 2.2 Charakteristiky sociálního vyloučení Z definic zmiňovaných výše vyplývají některé atributy sociálního vyloučení. Přehledně popisují jeho základní charakteristiky Mareš a Sirovátka (2004), v jejichž textech se můžeme setkat se šesti základními rysy sociální exkluze: Multidimenzionalita. Sociální vyloučení je komplexní fenomén, dotýká se řady oblastí života - ekonomické, politické, institucionální apod. Dynamika. Sociální exkluze je proces. Může se odehrávat v rámci životního cyklu jedince nebo mít mezigenerační rozměr. Relativnost. Situace vyloučených je posuzována ve vztahu k situaci ostatních členů společnosti. Narušení sociálních vztahů mezi jednotlivci/skupinami a společností, ve které žijí. To může vést k izolaci, odcizení, dezintegraci. Omezenost komunálních/lokálních zdrojů. Nedostatek těchto zdrojů může mít za následek vyloučení jedinců jako obyvatel určité komunity nebo území. Omezení vlivu vyloučených nejen na společnost, ale i na vlastní osud. 12

13 Z uvedených charakteristik sociální exkluze vyplývá, že ji můžeme uvažovat jako stav (složka exkluze zahrnující vztahy mezi jedinci či skupinami uvnitř a vně) a proces (dynamická složka exkluze). 2.3 Příčiny sociálního vyloučení Názory, co je hlavními příčinami vyloučení jednotlivců či skupin ze společnosti, se různí. Příčiny sociálního vyloučení můžeme v zásadě rozdělit do tří hlavních skupin (Barták, 2004): individuální vlastnosti jedince, instituce a společenský systém (který se odklání od státu sociálních služeb), diskriminace určitých skupin, problémy s implementací práva. Podle Bergmana (1997, in Mareš, 2000) je sociální vyloučení důsledkem selhání některého z následujících systémů: demokratického a legislativního, jenž mají zajišťovat občanskou integraci; trhu práce zabezpečujícího ekonomickou integraci; sociálního státu zajišťujícího sociální integraci; rodiny a pospolitostního systému zajišťujících interpersonální integraci. Bergman se zabývá příčinami vyplývajícími z působení společenských systémů, avšak osobnost jedince a jeho charakteristiky ponechává stranou. Mareš (2004) vidí hlavní příčiny vzniku exkluze ve strukturálních změnách v ekonomice a změnách v oblasti trhu práce a narůstající migraci. Barták (2004) podrobně rozvádí vlivy, které jsou důležité při analýze sociálního vyloučení. Tyto vlivy dělí na minulé a současné. K faktorům z minulosti patří tři typy kapitálu: lidský (odvíjí se od faktorů jako dětství, zdraví, bydlení, vzdělání), fyzický (půda, hmotné statky), finanční. K současným vlivům řadí Barták externí (omezení, se kterými se jedinec setkává v přítomnosti) a interní vlivy (současná rozhodnutí). Jak konstatují Cars, Madanipour a Allen (2000), exkluze je zapříčiněna obvykle nikoli jedním problémem, ale kombinací různých faktorů. S mnohonásobným vyloučení se setkáváme například u bezdomovců. Silver (1994) uvádí tři paradigmata sociální exkluze: solidarity, specializace, monopolu. Paradigma solidarity vychází z republikánské tradice. Jedinec je ke společnosti poután na základě národního konsensu prostřednictvím vertikálně uspořádaných institucí. Sociální exkluze vzniká přetrháním těchto vazeb a představuje ohrožení sociální koheze. Opakem inkluze je integrace. Řešení problému spočívá v posilování procesu integrace s důrazem na solidaritu ve společnosti. Paradigma specializace vychází z angloamerického liberalismu, který společnost (sociální řád, ekonomiku, politiku) chápe jako síť dobrovolných výměn mezi jedinci, kteří sledují vlastní zájmy. Lidé jako heterogenní skupina mají odlišné zájmy, motivace, což vyvolává specializaci na trhu i ve společnosti. Sociální vyloučení je důsledkem specializace (sociální diferenciace, dělby práce). Jedinec se stává vyloučeným, je-li mu znemožněna participace v systému výměn. Protipólem exkluze je ochrana práv občanů. Politika má bojovat proti vyloučení zajištěním svobodného pohybu mezi sférami. Paradigma monopolu vychází z Webera a Marxe. V úvodu této kapitoly je zmíněno Weberovo pojetí sociální exkluze jako označení skupin uzavírajících se vůči ostatním členům společnosti. Inkludovaní si vytvářejí monopol na omezené zdroje. K uzavření dochází, když jsou ostatní vyloučeni ze společnosti proti své vůli a vzniklé 13

14 nerovnosti jsou nadále udržovány. Řešením exkluze je posilování občanství. Politika by měla bojovat proti exkluzi omezením bariér v přístupu ke zdrojům a zajišťováním rovných šancí všech členů společnosti Dimenze sociální exkluze V podkapitole 2.2 jsme uvedli jako jeden z hlavních rysů exkluze multidimenzionalitu. To znamená, že sociální vyloučení může postihnout různé oblasti lidského života. Vyloučení v jedné dimenzi může být příčinou, katalyzátorem či důsledkem vyloučení v jiné sféře. Autoři (Mareš, Sirovátka, 2004 ad.) se v podstatě shodují na pěti základních dimenzích sociálního vyloučení: ekonomické, sociální, politické, kulturní a symbolické. Vyloučení v ekonomické dimenzi znamená vyloučení ze životního standardu a šancí. Častou příčinou vyloučení je nedostatečný přístup k finančním nebo materiálním zdrojům, čili chudoba (Rákoczyová, Mareš, 2005). Madanipour (2000), stejně jako většina autorů, nejzávažnější formu tohoto vyloučení spatřuje ve vyloučení v přístupu k zaměstnaní. Vyloučení z trhu práce může mít různé podoby: nezaměstnanost, vytlačení na sekundární pracovní trhy apod. Zejména dlouhodobá nezaměstnanost se stává bariérou v přístupu k produkci a spotřebě a omezuje možnost jedinců participovat na společenských aktivitách. Cars, Madanipour a Allen (2000) konstatují, že práce není jen zdrojem příjmu, umožňuje také vytváření sociálních sítí. Naproti tomu nezaměstnanost je příčinou bariér (přímých i nepřímých) participace na aktivitách společnosti. Kromě ekonomické dimenze lidského života ovlivňuje tedy i další sféry, např. psychickou (sebeúctu, sebevědomí), sociální vztahy, kulturní aktivity apod. Sociální vyloučení v užším pojetí znamená nesdílení sociálních statusů a institucí. Percy-Smith (2000, in Mareš, 2004) jako příklad vyloučení v této oblasti uvádí rozpad tradiční domácnosti a manželství, kriminalitu, bezdomovectví. Exkluze v politické dimenzi znamená vyloučení v oblasti lidských práv a z procesu rozhodování a moci. Nejvýraznější formou vyloučení je nedostatečná nebo zcela chybějící politická reprezentace některých skupin (Madanipour, 2000). Cars, Madanipour a Allen (2000) upozorňují na problém cizinců, kteří nedisponují volebním právem a lidí žijících v znevýhodněných oblastech vyloučených z možností ovlivňovat lokální dění i každodenní život. Vyloučení v kulturní dimenzi je spojováno s vyloučením z participace na kulturním kapitálu a hodnotách společnosti. Hlavní formou vyloučení je vyloučení ze symbolů, významů a rituálů společnosti (Madanipour, 2000). Ohroženy vyloučením jsou zejména skupiny a jedinci, jejichž hodnoty a normy jsou odlišné od hodnotových a normativních systémů společnosti. Mareš (2000) spojuje symbolickou exkluzi se stigmatizací jednotlivců nebo skupin vnímaných jako odlišné, deviantní nebo cizí. Na šíření symbolické exkluze se 5 Lister (2000) ovšem upozorňuje, že občanství je sice chápáno jako inkluzivní mechanismus, nicméně funguje také jako exkluzivní faktor (například v případě imigrantů). 14

15 v moderních společnostech podílejí média 6. Příkladem symbolické exkluze je podle Mareše (2000, 2004) i členění chudých na deserving a undeserving 7. Takovéto rozlišení však nepokrývá veškeré možnosti sociálního vyloučení. Někteří autoři kladou důraz na prostorovou dimenzi sociálního vyloučení. Podle Percy- Smith (in Mareš, Sirovátka, 2004) zahrnuje prostorové vyloučení kumulaci exkludovaných jedinců či skupin v oblastech s vysokým výskytem negativních vlivů jako kriminalita, špatná infrastruktura, nízká úroveň vzdělávacích či zdravotnických zařízení. Wilson (in Mareš, Sirovátka 2004) uvádí, že charakter prostoru je ovlivněn koncentrací exkludovaných osob, ale platí i opačný proces charakter území ovlivňuje riziko sociálního vyloučení jeho obyvatel. Také Mareš (2004) spatřuje v kvalitě a situování bydlení významný vylučující faktor a jednu z nejzávažnějších forem sociálního vyloučení, který má vliv na zdraví, bezpečí, vzdělávání, přístup k veřejným službám. Mareš (2000) jako specifické typy sociálního vyloučení uvádí vyloučení z bezpečí a vystavení vyšším rizikům, čímž zahrnuje Giddensovo riziko životních nehod (riziko ztráty práce, stáří) a Beckova enviromentální rizika 8. Dalším typem vyloučení je podle Mareše vyloučení z mobility ve fyzickém prostoru a v hierarchii sociálních pozic. Madanipour (2000) upozorňuje na přílišné soustředění výzkumů sociálního vyloučení na jednotlivce a domácnosti a požaduje posun v této oblasti směrem k místním komunitám. Také Hills, Le Grand a Piachaud (in Barták, 2004) zdůrazňují při studiu sociálního vyloučení skutečnost, že jedinec je ovlivňován rodinou a komunitou, vývojem společnosti a mezinárodním kontextem. Tito autoři člení dimenze sociálního vyloučení do šesti oblastí: Individuální úroveň zahrnuje charakteristiky jako věk, pohlaví, zdraví, hodnoty, vzdělání, kvalifikace. Rodinné prostředí zahrnuje partnerské vztahy, děti apod. Komunitní prostředí školy, instituce zdravotní a sociální péče apod. Regionální prostředí lokální trh práce, dopravní obslužnost. Národní úroveň sociální politika státu, úroveň legislativy Globální úroveň globalizace, migrace, životní prostředí. V následující kapitole se budu věnovat podrobněji vybraným dimenzím sociálního vyloučení významným v České republice. 6 Mareš (2000) v tomto směru uvádí jako příklad negativní prezentování romského etnika v českých médiích jako věčných emigrantů a kulturních cizinců. 7 Členění chudých na deserving a undeserving jsme se věnovali v podkapitole Vymezení chudoby. 8 Více v Beck, U Risk Society: Towards a New Modernity. London: Sage. 15

16 2.5 Klíčové oblasti sociálního vyloučení a situace v ČR Pro tuto práci považuji vzhledem k vytyčenému cíli za důležité věnovat se podrobněji určitým oblastem sociálního vyloučení. Patří k nim vyloučení z přístupu ke zdrojům (včetně mechanismů, které je distribuují), vyloučení z trhu práce, vzdělání, bydlení a zdraví. Důsledkem vyloučení z přístupu ke zdrojům je chudoba, které jsme se věnovali podrobně v předchozí kapitole. V ČR 9 byla v roce 2002 hranice příjmové chudoby 73,9 tisíc korun ročně na spotřební jednotku. Pod touto hranicí mělo příjem 8% osob. Nejvíce jsou ohroženy chudobou děti do 17 let věku. Ačkoliv je Česká republika z hlediska chudoby pod průměrem EU-25, má vysokou koncentraci osob těsně nad hranicí chudoby 10, naopak malá skupina osob spadá pod hranici 40% příjmového mediánu. Výrazný vliv na chudobu má zaměstnanost, vysoký podíl chudých tvořili nezaměstnaní a ekonomicky neaktivní (s výjimkou důchodců) 11. Další klíčovou oblastí je vzdělání. Osoby s nízkou úrovní lidského kapitálu spojeného s úrovní vzdělání a kvalifikace jsou ohroženy nezaměstnaností a marginalizací na trhu práce a zprostředkovaně i chudobou a sociálním vyloučením (Rákoczyová, Mareš, 2005). Míra osob bez vzdělání dosahovala v ČR v roce 2001 pouze 0,4%. Problematická je však sféra dalšího vzdělávání, kterého se účastní jen 6% populace ve věku let (průměr EU je 8,4%). Nejméně početnou skupinu tvoří přitom lidé starší 55 let patřící na trhu práce k nejrizikovějším. Zvýšené riziko vyloučení z přístupu ke vzdělání lze v České republice identifikovat u dvou skupin: děti se zdravotním postižením a děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí (zejména příslušníci romské komunity). S výše zmíněnými oblastmi je úzce spojeno vyloučení z pracovního trhu. Formou sociálního vyloučení v této oblasti je nejen nezaměstnanost, ale i marginální pozice na pracovním trhu: nejisté, špatně placené zaměstnání, nedobrovolně zkrácená pracovní doba, dočasné zaměstnaní (Rákoczyová, Sirovátka, 2005). K znevýhodněným skupinám na českém trhu práce patří ženy s malými dětmi, osoby s nízkou kvalifikací, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nad 50 let, cizinci. K nejvíce znevýhodněným na pracovním trhu patří jedinci s kumulací více handicapů (nekvalifikovaní Romové apod.). Velký problém představují také tzv. jobless households, domácnosti, kde ani jeden člen neparticipuje na trhu práce (Rákoczyová, Mareš, 2005). Míra nezaměstnanosti činila v roce 2005 v České republice 7,9 %, dlouhodobá nezaměstnanost přesáhla 4%. Další dimenzí je vyloučení v oblasti bydlení. Bydlení hraje v lidském životě úlohu významné komodity 12. Hawtin a Kettle (2000) rozebírají ve stati Housing and Social Exclusion příčiny špatného bydlení. Jeden z přístupů spojuje špatné bydlení s chudobou. Z tohoto pohledu je bydlení chápáno jako ekonomický problém a uspokojivý příjem jako záruka dobrého bydlení. Jiný přístup spojuje problematické 9 V této podkapitole, pokud není uvedeno jinak, vycházím z údajů uvedených v Národním akčním plánu sociálního začleňování ČR na léta V intervalu mezi 60-70% národního vyrovnaného mediánového příjmu se nacházelo 8% osob. 11 Tyto skupiny spolu s neúplnými rodinami s nejméně jedním nezaopatřeným dítětem a domácnostmi s více než třemi dětmi patří ke skupinám nejvíce ohroženým chudobou. Výzkum Mikrocensus 2002 ovšem nezachycuje např. bezdomovce jako skupinu značně ohroženou chudobou. 12 Komodita je primárně určená k získání určitého profitu, nicméně bydlení se od ostatních komodit liší zejména v tom, že je v životě člověka nezbytností a je na ni vydávána velká část finančních prostředků. 16

17 bydlení se specifickými skupinami (staří lidé, minority apod.). Autoři vidí riziko tohoto přístupu v tom, že viní oběti. Somerwille (in Hawtin, Kettle, 2000) vnímá bydlení jako procesy, které mohou na jedné straně být výrazně inkluzivní, na straně druhé ovšem také mohou být příčinou exkluze. Vyloučení z oblasti zdravotní péče představuje další formu sociálního vyloučení. Ke skupinám ohroženým vyloučením v přístupu ke zdravotní péči patří chudí lidé, lidé žijící v deprivovaných oblastech, bezdomovci, ilegální imigranti a Romové (Rákoczyová, Mareš, 2005). 17

18 3 Vztah chudoby a sociálního vyloučení V předchozích kapitolách jsme se věnovali konceptům chudoby a sociálního vyloučení. V této kapitole se zaměřím na jejich vzájemný vztah. 3.1 Chudoba a sociální vyloučení Chudoba a sociální exkluze spolu souvisejí, nejsou však totožné. Mareš (2004) konstatuje, že koncept sociální exkluze je úzce spojen s konceptem chudoby, nicméně je mnohem širší. Autoři, kteří preferují koncept chudoby, označují koncept sociální exkluze za stále velmi vágní a nejasný, zastánci konceptu sociální exkluze naopak kritizují koncept chudoby jako příliš úzký (Madanipour, 2000). Rozdíly mezi těmito koncepty definují jednotliví autoři rozlišně. Obecně lze konstatovat, že: koncept chudoby je zaměřen primárně na materiální stránku; koncept sociálního vyloučení je zaměřen na participaci na aktivitách společnosti, na mechanismy vyčleňující z hlavního proudu společnosti; koncept sociálního vyloučení se zaměřuje spíše na procesy, koncept chudoby na výsledky; koncept sociální exkluze je širší než koncept chudoby. Room (1999) definoval pět znaků, které charakterizují posun zájmu od konceptu chudoby ke konceptu sociální exkluze: 1. Přesun zájmu od finančního znevýhodnění k multidimenzionálnímu charakteru problému. 2. Posun od statického konceptu k dynamické analýze procesů. 3. Přesun pozornosti od zdrojů jedince (domácnosti) ke zdrojům lokálních komunit (kvalita vzdělávacích institucí, zdravotní péče apod.). 4. Posun od distribuční dimenze ke vztahové dimenzi znevýhodnění. Pozornost se zaměřila na důsledky nerovnosti. 5. Zaměření pozornosti na předěly mezi chudými a nechudými namísto přístupu kontinuálního chápání nerovností. Vznik konceptu sociálního vyloučení je spojen se snahou postihnout nové rysy chudoby a jak uvádí Rákoczyová a Mareš (2005), koncept chudoby přesahuje, neboť zahrnuje i vyloučení, které není důsledkem výlučně finančních či materiálních zdrojů a nezaměřuje se jen na výsledný stav, ale také na procesy a mechanismy vyloučení. Rozdíly mezi chudobou a sociální exkluzí přehledně shrnul Abrahamson (in Mareš, Sirovátka, 2004). Tyto rozdíly jsou popsány v tabulce

19 Tab. 3.1 Rozdíly mezi chudobou a sociální exkluzí CHUDOBA SOCIÁLNÍ EXKLUZE Situace nedostatečné zdroje blokování schopnosti uplatnit svá práva Příčiny neuspokojené potřeby blokování přístupu k institucím sociální integrace Perspektiva statické podmínky dynamický proces Stratifikace vertikální (hierarchicky horizontální (insiders versus uspořádané třídy) outsiders) Politika sociální transfery sociální služby Pramen: Abrahamson (upraveno Mareš, Sirovátka 2004, s. 62). V souvislosti s porovnáváním vztahu mezi koncepty chudoby a sociálního vyloučení je třeba upozornit, že vyloučenými nemusí být jen chudí. Například podle Giddense (1999) se mezi vyloučené mohou zařadit i elity. Tzv. revolta elit označuje skutečnost, že se tyto skupiny dobrovolně stahují z některých sfér veřejného sektoru (např. veřejného zdravotnictví a školství). Chápe tedy exkluzi ve smyslu dobrovolného vyloučení od většiny společnosti. Mareš a Sirovátka (2004) používají termín dobrovolné odloučení, které někteří autoři vnímají jako zvláštní formu sociálního vyloučení, jiní jako sociální izolaci (nejedná se o nedobrovolné vyloučení). Mareš a Sirovátka popisují dobrovolné odloučení jako možný nástroj posilování identity a koheze komunity v nepřátelském prostředí. Důvodem uzavření může být ale také snaha o zachování původní náboženské či kulturní identity. Koncept sociální exkluze, byť kritizován například pro svou vágnost, se stal od poloviny devadesátých let dominantním konceptem v zemích EU, kde nahradil koncept relativní chudoby. 19

20 4 Sociální začleňování Koncept sociálního začleňování (inkluze) se objevuje v souvislosti se sociální problematikou v zemích EU v devadesátých letech. V podstatě se můžeme setkat se dvěma pojetími sociální inkluze: inkluze jako protiklad sociální exkluze (Giddens), inkluze jako samostatný, svébytný koncept (Woodwardová, Kohli). 4.1 Vymezení konceptu sociální inkluze Sociální exkluze a inkluze jsou některými autory vnímány jako protiklady: kde jeden nabývá na intenzitě, druhý ubývá 13. Pojetí inkluze jako protikladu sociálního vyloučení je charakteristické pro Evropskou unii. Inkluzi chápe jako přístup ke zdrojům a k možnostem, které zajistí plnou participaci ve společnosti. Komise ES definuje sociální inkluzi následovně: Sociální inkluze je proces, který zajišťuje, že lidé ohroženi chudobou a sociální exkluzí získají možnosti a zdroje nezbytné k plné participaci v ekonomickém, sociálním, kulturním životě, užívání standardů a well-being, jenž jsou považovány ve společnosti, ve které žijí, za standardní. Zabezpečuje větší participaci v procesu rozhodování, které ovlivňuje jejich životy a přístup k jejich základním právům (Komise ES, 2004, s. 10, vlastní překlad). Mareš (2004) zdůrazňuje faktickou existenci práv jedinců a skupin jako základ pro vytváření inkluzivní společnosti. Inkluzi definuje jako [ ] začlenění marginalizovaných jedinců, sociálních kategorií a různých typů kolektivit (etnik, subkultur apod.) do hlavního proudu společnosti, což by jim mělo umožnit těšit se nejen formálně, ale i fakticky ze všech občanských, politických, a zejména sociálních práv, v hlavním proudu společnosti sdílených (Mareš, 2004, s. 10). V této práci budeme uvažovat začleňování do společnosti jako protiklad sociálního vyloučení. 4.2 Dimenze sociálního začleňování Stejně jako sociální vyloučení i sociální inkluze má multidimenzionální rozměr. V literatuře se můžeme setkat s různým členěním dimenzí sociální inkluze. Například Woodwardová a Kohli (2001) definují tři dimenze sociální inkluze: politickou, ekonomickou, občanskou. Madanipour (2000) vedle ekonomické a politické dimenze popisuje i dimenzi kulturní. 13 Goodin (1996, in Woodward, Kohli, 2001) v tomto směru podotýká, že řešením boje proti sociální exkluzi by mohlo být vytváření společností méně inkluzivních. Tento přístup koresponduje s liberální myšlenkou slabého státu. 20

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU

3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU 3.1 Podpora kvality předškolního vzdělávání a rané péče v rámci EU Kvalita předškolního vzdělávání a rané péče se stala v rámci EU velmi diskutovaným tématem. V posledních letech proběhla řada evropských

Více

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální vyloučení v komunitách. Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení v komunitách Kurz Pokročilá komunitní práce KSP FF UK 2013 / 2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální vyloučení - definice Jde o komplexně podmíněnou nedostatečnou účast jednotlivce,

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení

domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Nástroje ke zvýšení finanční dostupnosti bydlení u domácností akutně ohrožených finanční nedostupností bydlení Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení DC008 Hlavní cíl: snížit počet typů domácností

Více

Příležitosti pro obce a města

Příležitosti pro obce a města Evropské strukturální a investiční fondy v programovém období 2014-2020 Příležitosti pro obce a města Jednání měst a obcí v územní působnosti org. složky MAS SERVISO, SERVISO o. p. s. Třebenice, 16.6.2015

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí

bezdomovci v našem prostředí zprávy o konfliktech negace nové konflikty eskalace konfliktů atd. xenofobní prostředí ETHOS v prostředí České republiky Mgr. Ilja Hradecký Vnímání očima veřejnosti PODLE AKČNÍHO PLÁNU: nejmenší podporu z veřejných zdrojů si zaslouží bezdomovci 83 % dotázaných vnímá bezdomovce jako problém

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Národní plán boje proti chudobě

Národní plán boje proti chudobě Národní plán boje proti chudobě přehled výchozích dokumentů a konceptů I. Úvod Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ) je ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti spadá mimo jiné

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků

Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Chudoba vs. sociální vyloučení přechod od vertikální koncepce k horizontálnímu pojmu Chudoba nedostatek finančních prostředků a ekonomických statků Sociální vyloučení osoba, rodina, domácnost, společenství

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze Mgr. Karel Hošek Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Krajský kulatý stůl zaměstnanosti, Olomouc 2. 12. 2013 Obsah prezentace 1. Současný stav přípravy

Více

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Šest strategických cílů 1. Otevřené a soudržné město využívající potenciál aktivních a vzdělaných obyvatel (lidé) 2. Živé, kulturní a kreativní město (kreativita)

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída)

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída) 1 Tento materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví Šlachtová Hana Fejtková Petra Šplíchalová Anna Polaufová Pavla Tomášková Hana Realizováno v rámci grantu IGA

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 1 Sociální politika Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 29. června 2015 Mgr. Gabriela Pokorná OBSAH SEMINÁŘE aktuální stav cíle programu, prioritní osy Pravidla pro žadatele a příjemce obecná část harmonogram výzev

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU

PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU PODPORA SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ V INTEGROVANÉM REGIONÁLNÍM OPERAČNÍM PROGRAMU 12.11.2013 Praha CO SE DOVÍTE 1. Představení programu IROP 2. Sociální bydlení v IROP 3. Co nás ještě čeká 4. Kde hledat další informace

Více

Výzkumný projekt Pohled za současné obzory (Beyond Current Horizons)

Výzkumný projekt Pohled za současné obzory (Beyond Current Horizons) Výzkumný projekt Pohled za současné obzory (Beyond Current Horizons) Cílem projektu bylo vypracovat soubor dlouhodobých scénářů pro budoucnost vzdělávání do roku 2025 a dál v kontextu očekávaných sociálních

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014

Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 Situační SWOT analýza jako vhodný podklad pro přípravu DZ MŠMT Milan Pospíšil Ostrava, 27. listopadu 2014 www.kredo.reformy-msmt.cz Úvodní SWOT analýza IPN KREDO Byla provedena analýza 33 domén v 7 strategických

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 Struktura prioritních os OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014-2020 ING. JITKA BEDNÁŘOVÁ Prioritní osa 1 Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly Investiční priority 1.1 Přístup k zaměstnání pro

Více

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou.

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. EKONOMICKÁ REFORMA V EVROPĚ, ÚNOR 2002 - SHRNUTÍ REALIZACE EVROPSKÉHO POTENCIÁLU Aby Evropa fungovala Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. Bílá kniha

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Směrnice o obětech trestných činů

Směrnice o obětech trestných činů CENTRE FOR EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW THEMISTOKLES AND DIMITRIS TSATSOS FOUNDATION Victims Protection eu Protecting Victims Rights in the EU: The theory and practice of diversity of treatment during the

Více

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace.

Návrh závěrů uvedených v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Na tomto znění se dohodly všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (27.04) (OR. en) 9057/11 CULT 27 EDUC 80 SOC 347 COMPET 149 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č.

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE

VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 7, 10 12 Praha tel.: 22 01 111, fax: 22 01 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz VÝZKUMNÁ ZPRÁVA ANALÝZA DETERMINANTŮ PRACOVNÍ

Více

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o.

Czech Interview Protocols. Scénář pro rozhovory. Navreme Boheme, s.r.o. Czech Interview Protocols Scénář pro rozhovory Navreme Boheme, s.r.o. Content Scénář pro rozhovory skoordinátory a lektory programu... 3 Scénář pro rozhovory s tvůrci politik a podstatnými aktéry... 10

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014

Jak nás vidí OECD. Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Jak nás vidí OECD Ivo Vondrák VŠB - Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.vsb.cz 2014 Autoři studie Jaana Puukka, FR/FI Maite Martinez, ES Patrick Dubarle, FR Andrea Hofer, OECD Tomas Karlsson,

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Č.j.: MSMT 7246/2015-2 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více