Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Transkript

1 Zneužívání chudoby: čísla a fakta Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

2 Chudoba: co je to? Absolutní chudoba = nejsou zajištěny základní potřeby Relativní chudoba = srovnání životní úrovně jedince s průměrnou životní úrovní celé společnosti. Nejčastěji používanou hranicí chudoby je 60% mediánu ekvivalizovaného příjmu.

3 Kdo je ohrožený? Situace v ČR Počet a podíl osob ohrožených příjmovou chudobou se snižoval až do roku V roce ,7% Ohroženy jsou více ženy než muži Osoby nezaměstnané (ve 40% případů nedosáhly hranice příjmové chudoby) Nepracující důchodci (ženy ohroženy dvakrát více než muži!) Z hlediska složení domácností: osoby žijících v neúplných rodinách se závislými dětmi Členové rodiny se třemi a více dětmi Domácnosti jednotlivců starších 65 let.

4 Eurostat: ohrožení chudobou v rámci EU Za rok 2010 bylo ohroženo chudobou 115 Mio. lidí (23,4% populace) Největší ohrožení chudobou: Bulharsko (42%), Rumunsko (41%), Litva, Lotyšsko, Maďarsko Nejnižší: ČR (14%), Švédsko a Nizozemí, Rakousko, Finsko, Lucembursko. Ukazatel složen z: příjmové chudoby, materiální deprivace, domácností s nízkou pracovní intenzitou. V ČR: nejnižší hodnoty u ukazatelů příjmové chudoby a domácností s nízkou pracovní intenzitou.

5 Ohrožení chudobou nebo sociálním Ohrožení chudobou po sociálních transferech vyloučením, 2010 Materiální deprivace Nízká pracovní intenzita Osoby spadající alespoň pod jedno z kritérií: % z celkové populace, 2009 Totéž: 2010 EU 27 16,4 8,1 9,9 23,1 23,4 ČR 9,0 6,2 6,4 14,0 14,4

6 Ohrožení chudobou a sociálním vyloučením celá EU Na špici nové země EU, Mezi ně vklíněny země zasažené dluhovou krizí (Irsko, Řecko, Španělsko, Portugalsko) ČR na posledním, tj. nejlepším místě.

7 Výdaje na sociální ochranu (OECD: 2007)

8 Sociální výdaje na hlavu (parita kupní síly), 2009.

9 Výdaje na sociální ochranu (Eurostat, 2008) v % HDP

10 Výdaje na sociální ochranu: na hlavu v paritě kupní síly, 2008

11 Sociální dávky jako % z celkových dávek a jako % HDP, 2008

12 Vývoj výdajů na sociální ochranu,% HDP,

13 Celkové vládní výdaje (% HDP, 2011)

14 ČR: vývoj běžných výdajů

15 Sociální výdaje = 44,8% z běžných výdajů

16 Struktura sociálních výdajů:

17 Vývoj sociálních výdajů

18 Celkový přehled sociálních výdajů Druh dávky Skutečnost 2010 Skutečnost 2011 % plnění upraveného rozpočtu 2011 Index 2011/2010 Důchody celkem Nemocenské dávky celkem Dávky státní sociální podpory Ostatní sociální dávky celkem Státní politika zaměstnanosti celkem Transfery územním rozpočtům na dávky % 106,31% ,47% 94,37% ,27% 88,29% ,92% 86,78% ,52% 78,45% ,75% 98,42%

19 Dávky státní sociální podpory

20 Sociální dávky v ČR (Ročenka MPSV za rok 2011) Podpora v nezaměstnanosti: evidovaní uchazeči na konci roku 2011: Osoby pobírající podporu jen: (rostoucí vyřazování z evidence) Míra nezaměstnanosti: 8,6% (konec roku 2011) 14,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Průměrná výše podpory je (v roce 2010: 5 698) Jasná vazba na vývoj ekonomické situace

21 Ti, co se jim nechce dělat:

22 Důchody Největší položka v sociálních výdajích Neustálé oslabování průběžného pilíře (snižování pojistného, stropy pro nejbohatší skupiny) Odchody do předčasného důchodu jako řešení nezaměstnanosti další zdůvodnění, proč údajně nutný II. Pilíř, který dále oslabí průběžný Systematické ožebračování důchodců: změna valorizačního schématu, nárůst DPH, lékařské služby, zrušení doplatku na bydlení

23 Jak nebýt ohrožen chudobou? Nebýt nezaměstnaný Nebýt starý Nebýt nemocný Nemít děti Neboli: být tzv. zodpovědný. Minimálně první tři nelze příliš ovlivnit. Není to otázka Vašeho výběru.

24 Proč jsou chudí chudí, aneb co se děje s ekonomikou vyspělých zemí? Od 70. let: nástup neoliberalismu (trh spravedlivě rozděluje nástroj sociální disciplíny). Redistribuce vnímána jako umělý zásah. Strukturální změna (posun ke službám) Flexibilizace trhu práce (systém hire and fire v USA nárůst pracující chudoby!, v Německu nárůst nízkovýdělečného sektoru). Obrovský nárůst polarizace (viz Gini koeficient)

25 Technologie jsou pracovněúsporné Od 70. let oslabuje vztah mezi růstem HDP a vznikem nových pracovních míst. Na 1% růst HDP připadá jen růst 0,3% pracovních míst. Oslabuje také transmise mezi růstem HDP a růstem mezd. Od 70. let klesá tzv. wage share, neboli poměr mezd na HDP. Vzdělání není řešení: ekonomika absorbuje jen určitou část vzdělané pracovní síly, není jí potřeba velké množství (vysokoškoláci vykonávají často práci, na kterou by stačil středoškolák). Chudoba je základní znak systému není to dysfunkce, ale plný projev fungování + ideologická podpora: udělat z obětí viníky.

26 "Vyspělost státu se pozná podle toho, jak se umí postarat o své nejslabší."