NÁRODNÍ CENTRUM SOCIÁLNÍCH STUDIÍ, o. p. s.

Transkript

1 NÁRODNÍ CENTRUM SOCIÁLNÍCH STUDIÍ, o. p. s. Na Moráni 4, Praha 2 office@ncss.cz ANALÝZA NÁSTROJŮ A PLATNÝCH KONCEPCÍ POLITIKY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE, INDIKACE KLÍČOVÝCH NÁSTROJŮ SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ EFEKTIVITY OPATŘENÍ SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ NA NÁRODNÍ ÚROVNI

2 Praha 30. září

3 Manažerský přehled Tato analýza byla zpracována na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi IQ Roma servis, o. s., a Národním centrem sociálních studií, o.p.s. dne rámci projektu NAPSI spolu. Celá zakázka se skládá ze dvou částí, které byly zpracovány ve dvou etapách. V první etapě byla zpracována studie Analýza nástrojů a platných koncepcí politiky sociálního začleňování v České republice a indikace klíčových nástrojů sociálního začleňování (duben 2009). Ve druhé etapě byla zpracována studie Vyhodnocení efektivity opatření sociálního začleňování na národní úrovni (září 2009). Pro předložení první studie byla tato zadavatelem analyzována a byla vyslovena doporučení a některé otázky k doplnění a dopracování. Tato doporučení směřovala k doplnění zprávy (například o analýzu oblasti zaměstnanosti, doplnění o analýzu dalších dokumentů apod.) a byla zapracována do textu. Některé další připomínky již směřovaly do témat, které se stýkají druhé studie tj. vyhodnocení efektivity. To ukázalo, že obě témata v zásadě tvoří jeden celek a takto je třeba pojímat. Práce na druhé studii potvrdily potřebu nově získané a analyzované informace třídit do obou studií, tedy (dodatečně doplňovat různé informace i do studie první). Ta byla proto nejen zpřesněna, ale také doplněna a rozšířena. Nadále proto bude třeba pojímat obě studie jako jeden celek, skládající se ze dvou částí, a takto je závěrečná zpráva předkládána zadavateli. Toto pojetí nijak nemění smluvní tematické vymezení práce a přispívá k možnosti komplexního přístupu. Obě části studie reagují na vývoj sociálně ekonomické situace vyvolané světovou finanční krizí a její důsledky v České republice. Od zadání a studie došlo k podstatným změnám v situaci. Byl přijat program k Roku chudoby 2010, došlo k rozhodnutí vlády o strategii boje proti proti sociálnímu vylučování, ekonomický vývoj vedl k růstu růstu nezaměstnanosti, došlo k radikalizaci extremistických politických subjektů a ke konfliktům, které lze označit za sociálně-etnické. Došlo k růstu nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti, současně se ale v důsledku právních změn v sociální oblasti 3

4 významně (paradoxně) snížil počet příjemců chudinských dávek (pomoc v hmotné nouzi). Jde o koincidence jevů a procesů, které čekají na vysvětlení. Může být, že doznají mnohých změn. Zadání studie vycházelo z určité hypotézy o obsahu a kvalitě dokumentů, jež měly být hodnoceny, např. pokud jde o možnost hodnocení výsledků aktivit v průběhu realizace 1, byl vytvořen určitý slovník a pojetí začleňovacích dokumentů, měla být analyzována koordinace a kompatibilita dokumentů (jak je to běžné u projektů z EU) a z nich vyplývajících procesů. Pojem začleňovací byl k různým dokumentům přiřazen, a ony samotné jej neobsahují. Analýzy dokumentů ukázaly, že se tato legitimní hypotéza nepotvrdila, že takové věci jako konkrétní měřitelné cíle, konkrétní opatření, stanovení hodnotících kriterií, opatření k udržitelnosti projektů, propojení do nižších sfér veřejné správy a podobně, zejména u klíčového dokumentu NAPSI, neexistují. To ztížilo práce na analýze. Rok 2009 je de facto prvním rokem realizace NAPSI, což významně ovlivňuje možností statistických dat. Třetí samostatnou částí analýzy je analýza efektivnosti/účinnosti začleňovacích nástrojů, která obsahuje tabulkové přehledy opatření (nástrojů) z NAPSI, jazykově upravených do dikce nástrojů, (podle závěrů porady řešitelů projektu NAPSI - spolu) a návrhy indikátorů účinnosti nástrojů. Tato část je publikována samostatně. 1 Statistické údaje, které jsou publikovány v roce 2009, informují o stavu v roce tedy prvním roce platnosti NAPSI, takže nemohou zaznamenat změnu. 4

5 Obsah Část I. 1. Úvod 6 2. Metodologické poznámky 6 3. Normativní východiska pro programy sociálního začleňování 8 4. Struktura a obsah analýzy jednotlivých dokumentů Národní akční plán sociálního začleňování součást textu Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta , Česká republika, 2008, zpráva pro EU, str ; Stručný popis a obsah dokumentu, komentář Analýza a diskuse Závěr analýzy NASPI Mezinárodní hodnocení NASPI Česká republika Vybrané zahraniční informace k inspiraci Usnesení vlády ČR ze dne 19. ledna 2009, č. 101, o zajištění Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení v České republice Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří), schválený Usnesením vlády dne 9. ledna 2008, č Národní plán podpory a integrace občanů se zdravotním postižením na období (Usnesení vlády ze dne , č. 1004) aktualizované Usnesením vlády ze dne , č. 710 a Usnesením vlády ze dne , č Strategie prevence kriminality na léta , schválená Usnesením vlády ČR ze dne , č Návrh přístupu státu k řešení problémů deprivovaných částí měst obývaných převážně občany romského etnika, leden 2009, pracovní materiál MMR Česká republika: Přístup vlády k integraci Romů, listopad Druhá výzva 2. kola dotačního programu Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, podprogram Podpora terénní práce, (pro rok 2009) Doporučení pro obce a města pro předcházení, rozšiřování a tvorby sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení; doporučení veřejného ochránce práv (2008) Typologie ETHOS v českém prostředí Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách Zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin 53 5

6 18. Indikace klíčových nástrojů sociálního začleňování Indikátory Diskuse o cílových skupinách Dále použité zdroje informací 65 II. část 1. Metodologické poznámky Dokumenty, které obecně hodnotí sociálně ekonomickou situaci a procesy inkluze, exkluze a chudoby Implementace národních programů do dokumentů nižších úrovní správy Aktuální informace týkající se cílových skupin Diskuse o jednotlivých typech nástrojů sociálního začleňování a jejich efektivnosti (účinnosti) pro tvorbu alternativního NAPSI Rekapitulace a příspěvek do diskuse Dále použité zdroje informací 90 2 V první části studie se analyzuje věcný obsah začleňovacích nástrojů, v této kapitolce jejich právní popř. institucionální charakter. 6

7 1. Úvod Motto: Chudoba představuje riziko eroze demokracie Usnesení č. 1196/92 Parlamentní shromáždění Rady Evropy Obsahem této studie je podle zadání analýza jednotlivých nástrojů a platných koncepcí politiky sociálního začleňování v České republice zaměřených relevantně na vícečetně znevýhodněné skupiny, vzájemná komparace koncepcí jednotlivých resortů a dalších relevantních institucí na národní úrovni v oblasti sociálního začleňování a návazných zákonů. Dále pak analytické zhodnocení koncepcí a v nich obsažených nástrojů z hlediska jejich vzájemné kompatibility a koordinace. Závěrečným výstupem je návrh indikace klíčových nástrojů sociálního začleňování, která by se měla stát podkladem pro následnou přípravu dotazníku pro anketu. Jejím cílem bude vyhodnocení efektivity klíčových nástrojů pro sociální začleňování. Oba tyto informační zdroje se pak stanou východiskem pro vytvoření analytické zprávy o efektivitě opatření sociálního začleňování na národní úrovni, pro formulaci alternativního NAPSI a podkladem pro vzdělávací a informační aktivity proponované v rámci projektu NAPSI spolu. Analyzováno je několik typů dokumentů (vládní, resortní, řídící a metodické, právní normy a jejich důsledky). Vzhledem k tomu, i při snaze o jednotný metodologický přístup, nejsou všechny aspekty v takto různých dokumentech vždy srovnatelně analyzovatelné. Oproti původnímu předpokladu některé dokumenty analyzovány nebyly, protože by to pro celkovou práci nebylo přínosem. Práce na studii byly vedeny snahou o zpracování stručného, jasného a v dalších pracích použitelného textu. Cílem není samoúčelná kritika analyzovaných dokumentů, ale získání poznatků a dovedností k formulaci dokumentů alternativních. 2. Metodologické poznámky Hlavním metodologickým problémem následující analýzy je skutečnost, že jde o první etapu v tvorbě analytické zprávy a cílově nového popř. alternativního NAPSI. Má analyzovat kompetentnost dosavadních programů, včetně NAPSI, s budoucím cílem vyvarovat se vágních formulací, neúčinných řešení, neadekvátních nástrojů a postupů. Proto sice obsahuje řadu tvrzení, která se opírají o široký rozsah relevantních výzkumů a analýz, ale nechce vést odbornou věcnou diskusi s dosavadními postupy v oblasti sociální politiky, politiky zaměstnanosti, bytové politiky a dalších. Může ovšem upozornit na zjevné problémy těchto politik, a to na 7

8 základě příslušných dokumentů. Odborná věcná diskuse bude součástí analytické zprávy. Přínosem práce na této etapě je tak mimo jiné i sumarizace relevantních informací a podkladů pro budoucí věcnou argumentaci. Podstatné pro zaměření začleňovacích programů a jejich nástrojů je pravdivé ocenění skutečností, na které mají nástroje působit, věrohodné zhodnocení příčin, které vedou k vyloučení, popř. analýza reálné skutečnosti ve sledovaných jevech. Pro tuto analýzu jsou proto používány informace (tvrzení, citace, údaje) z aktuálních výzkumů a analýz a tyto jsou uváděny v poznámce pod čarou. Dílčí komentáře a poznámky jsou v textu vyznačeny kurzivou. Cílem je konkrétně prokázat účinnost či neúčinnost řešení s cílem, aby nový popř. alternativní NAPSI cílil do terče příčin a nikoliv mimo něj. Tak lze například vyslovit hypotézu, že cíl posílit zaměstnatelnost nevytvoří nová pracovní místa, a jestliže právě jejich nedostatek je v daných kvalifikacích a územích příčinou nezaměstnanosti, je takový program zaměřený nesprávně. Je to reakce na jednostranné behaviorální 3 hodnocení chudoby a nezaměstnanosti (viz tvrzení, nezaměstnaní jsou ti, kteří nechtějí pracovat, protože kdo pracovat chce - práci si najde ). Pak ale program řešení a jeho nástroje jdou mimo skutečnou příčinu napravovaného jevu a jsou neúčinné. Problém nedostatku pracovních příležitostí by měla řešit k tomu kompetentní aktivní politika zaměstnanosti. Takovou diskusi ale bude možné vést až při tvorbě alternativního NAPSI. Analyzovány jsou státní dokumenty, aktivity, v nichž stát plní své ústavou dané úkoly a vykonává státní správu, popř. metodicky ovlivňuje výkon státní správy v přenesené působnosti a uplatňuje své kompetence při výkonu působnosti samostatné. Od dob politika Montesquieua je známá lapidární pravda, že aby stát směl a chtěl něco vykonávat, musí k tomu míst tři nezbytné předpoklady. Zákon, který ho k tomu zmocní, úřad, který bude aktivitu realizovat a peníze, bez nichž je to zjevně nemožné. Nesplnění každé z těchto podmínek, činí z ostatních podmínek jen prázdnou deklaraci. Všechny tři podmínky (legislativní zakotvení, kompetence úřadu a rozpočtování) stanoví současně vysoké požadavky na přesnost vyjadřování. Nepřesné vyjadřování (nevědomé či úmyslné) a použití nezavazujících, vágních formulací a nekontrolovatelných cílů, znehodnocuje věrohodnost programu 4 a nelze vyloučit, že právě tento postup a použití neprávních pojmů a obratů je cestou k dosažení širokého konsensu aktérů protože k ničemu nezavazuje. Proto se nelze vyhnout ani sémantickému 5 rozboru textu. K analýze úspěšnosti některých řešení či politik, obsažené v NAPSI a dalších dokumentech je a bude také třeba přistupovat tak, že nejlepším kriteriem úspěchu je úspěch, nikoliv snaha a dobré úmysly, množství vložených prostředků apod. 3 Zjednodušeně - chudoba a nezaměstnanost jako důsledek osobního selhání popř. lenosti 4 Prof. Sirovátka hovoří o nízké legitimitě programu 5 Rozbor slov a pojmů 8

9 Metodou studie je práce s pojmy, jako je mj. účinnost, koordinace, komplexnost, kompatibilita, mainstreaming, v předmětné oblasti sociálního začleňování. Jak se dále ukáže právě tyto pojmy lze v analyzovaných dokumentech (zejména v NAPSI) velmi obtížné vyhledat a velmi často absentují. 3. Normativní východiska pro program sociálního začleňování Jedním z východisek pro analýzu a pozdější práce na věcné analýze je zpracování přehledu závazných norem a dokumentů, které upravují celou oblast sociálního začleňování. Lze uvést zejména následující. Listina základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) Článek 30, odst. 2: Každý kdo je v hmotné nouzi má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Revidovaná evropská sociální charta Článek 13, odst. 3 Stanovit, že každému se může dostat prostřednictvím kompetentních veřejných nebo soukromých služeb takového poradenství a osobní pomoci, nezbytné k předejití, zrušení nebo odstranění stavu potřebnosti jednotlivce nebo rodiny 6. Článek 30 Právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením Přijmout v rámci celkové a koordinované politiky opatření na podporu účinného přístupu osob, jakož i jejich rodin, které se nachází nebo jim hrozí ocitnutí se v situaci sociálního vyloučení nebo chudoby, především k zaměstnání, bydlení, výcviku, vzdělání, kultuře a sociální a lékařské pomoci. Dokument Evropské komise Obnovená sociální agenda ze dne 2. července 2008 Dne 2. července 2008 přijala Evropská komise agendu, jejímž cílem je zajistit, aby politiky Evropské unie účinně reagovaly na dnešní ekonomické a sociální problémy. Obnovená sociální agenda spojuje různá opatření EU dohromady za účelem podpory činnosti v 7 prioritních oblastech: 6 Kompetentní poradenství by se mohlo stát významným nástrojem proti vylučování a pro začleňování. 9

10 Děti a mládež budoucnost Evropy Investice do lidí: vytváření více a lepších pracovních míst, rozvoj nových dovedností Mobilita Delší a zdravější život Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Boj proti diskriminaci a podpora rovnosti žen a mužů Příležitosti, přístup a solidarita v celosvětovém měřítku 10

11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady č. 1098/2008/ES, ze dne 22. října 2008, o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) Článek 2: Cíle a hlavní zásady a) Uznání práv, uznání základního práva osob žijících v chudobě a čelících sociálnímu vyloučení na důstojný život a plnou účast na životě společnosti. b) Sdílená odpovědnost a účast přebírání odpovědnosti za politiky a činnosti v oblasti sociálního začleňování veřejností a zdůrazňování kolektivní odpovědnosti každého jednotlivce za boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení c) Soudržnost podpora soudržnější společnosti zvyšováním veřejného povědomí o všeobecných výhodách společnosti, v níž byla vymýcena chudoba, v níž je prosazováno spravedlivé rozdělování a kde nikdo není odsouván na okraj d) Závazek a konkrétní opatření opakování významného politického závazku EU a členských států zásadním způsobem pokročit v oblasti vymýcení chudoby a sociálního vyloučení a podpora tohoto závazku a činností na všech úrovních veřejné správy Priority v oblasti Evropského roku S ohledem na mnohorozměrný charakter chudoby a sociálního vyloučení, s cílem začlenit prevenci chudoby a vyloučení a boj s nimi do jiných politik, by mělo být cílem aktivit evropského roku vytvořit jednoznačnou přidanou hodnotu a účinně doplnit otevřenou metodu koordinace pro sociální ochranu a sociální začlenění. Tyto činnosti by se tedy měly zaměřit na omezený počet prioritních oblastí. V souladu s provedenou analýzou a prioritami identifikovanými ve společné zprávě o sociální ochraně a sociálním začlenění by se evropský rok měl zaměřit na následující témata: Podpora mnohorozměrných integrovaných strategií pro předcházení chudobě a její snižování, především v případech vážné chudoby, a přístupy, které se mohou stát součástí všech příslušných politik Boj proti chudobě dětí, včetně boje proti mezigeneračnímu přenosu chudoby, jakož i chudobě v rámci rodin se zvláštním zřetelem na početné rodiny, samoživitele a rodiny pečující o závislou osobu, jakož i boj proti chudobě, jíž jsou vystaveny děti v ústavech Podpora trhu práce přístupného všem, řešení chudoby zaměstnaných osob a potřeba dosáhnout toho, aby se pracovat vyplácelo Vymýcení nerovností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy včetně přípravy v oblasti počítačové gramotnosti a podpora rovného přístupu pro všechny k informačním a komunikačním technologiím se zvláštním důrazem na specifické potřeby osob s postižením Řešení těch aspektů chudoby, které souvisejí s pohlavím a věkem 11

12 Zajištění rovného přístupu k vhodným zdrojům a službám, včetně přiměřeného ubytování a zdravotní a sociální ochrany Umožnění přístupu ke kultuře a příležitostem pro využití volného času Vyřešení problému diskriminace, podpora začleňování imigrantů a etnických menšin do společnosti Podpora integrovaných přístupů akčního začleňování Řešení potřeb osob s postižením a jejich rodin, bezdomovců, jakož i dalších skupin či osob ve zranitelném postavení Při plánování činností v rámci evropského roku v souladu s výše uvedenými prioritami, přizpůsobí účastnické země tyto činnosti situaci a problémům v jednotlivých státech, regionech a lokalitách a zohlední aspekty související s územní soudržností. Úřední věstník Evropské unie Návrh možných priorit Evropského roku 2010 v ČR: Na svém jednání dne 24. března 2009 vytipovala v rámci diskuse Komise pro sociální začleňování následující možné priority Evropského roku 2010 v ČR: řešení předluženosti a zadluženosti vyloučených skupin osob přístup na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu flexijistota aktivizace venkovských oblastí + aktivizace územní veřejné správy zvýšení vzdělávání a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí přístup k bydlení, podpora stupňovitého bydlení + bezdomovectví Pro analýzu NAPSI (nebo souběžně s ním přijatých dokumentů) je východiskem i dokument NAPSI samotný. Jeho analýza je ovšem hlavním analyzovaným dokumentem a analyzováno je mimo jiné také jaký je vztah ostatních programů k NAPSI a naopak. 12

13 4. Struktura a obsah analýzy jednotlivých dokumentů V každém z analyzovaných dokumentů by bylo užitečné (s rozdíly podle jeho povahy a obsahu) zkoumat celou řadu otázek, přičemž je zřejmé, že pozitivní odpovědi na tyto otázky současně představují nároky, které bude třeba klást na nový NAPSI a další dokumenty: 1. Stručný popis, obsah dokumentu 2. Kompatibilita s mezinárodními dokumenty a s právním řádem ČR 3. Jde o komplexní program či program úzce vymezený, a to jak program resortní, tak i z hlediska širší kompetence resortu? 4. Zda a jak navazuje dokument na dokumenty jiných rezortů 5. Spravuje tyto koncepce kompetentní (kompetencemi vybavený) orgán? 6. Jsou k řešení určené nástroje kompetentní? 7. Jsou nástroje adekvátně definovány? 8. Obsahují závazné úkoly, popř. měřitelné konkrétní cíle, nebo jen deklarují politický program? 9. Reagují programy na skutečné problémy, na skutečné příčiny předmětných jevů? 10. Používají nástroje, které podle poznatků praxe vedly k cíli a ke změně? 11. Jaký typ nástrojů státní intervence je použito. Například dotační program, změna způsobu financování, podpora výzkumu? 12. Poskytuje pro kraje a obce, popř. další subjekty, jasně formulované konkrétní prakticky realizovatelné cíle, úkoly, závazné nebo postupy popř. cíle měřitelné? 13. Jak je zajištěno financování realizace programů, je rozsah financování dostatečný? 14. Jaké věcné změny přinesly pro konkrétní oblast sociálního začleňování nové právní předpisy a zda jsou v souladu s deklarovanými cíli? 15. Jak relevantní dokumenty a nové právní normy ovlivňují prostor pro rozvoj aktivit NNO? Podporují aktivity nestátních subjektů financování služeb prevence podle zákona o sociálních službách? 13

14 Takové otázky jsou dále sledovány, tam kde se jeví jako nepraktické jsou vynechány, nebo tam, kde jde několik otázek spojit je tak učiněno. Klíčová pozornost je věnována NAPSI a oproti původní úvaze (maketě) je okruh analyzovaných dokumentů redukován na ty, které mají skutečně začleňovací program. 14

15 5. Národní akční plán sociálního začleňování součást textu Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta , Česká republika, 2008 (zpráva pro EU, str ) Národní akční plán sociálního začleňování je hlavním a klíčovým dokumentem, který by měl být nejkomplexnějším, nerezortním, popř. multirezortním programem Stručný popis, obsah dokumentu a komentář Dokument obsahuje 17 stran textu. Obsahuje hodnocení plnění předchozího NAPSI, formuluje tři prioritní cíle, uvádí záměry řešení jako dílčí cíle, a popisuje opatření k plnění prioritních a dílčích cílů. Pro každý prioritní cíl definuje cílové skupiny. Pro přehlednost je dále nejprve každý prioritní cíl komentován samostatně a v závěru této části komentován celý NAPSI. Komentář je proveden kurzivou. Dílčí argumenty jsou vloženy pod čarou. Prioritní cíl č. 1 Prostřednictvím sociální pomoci a služeb posílit integraci osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálních vyloučením, odstranit bariéry vstupu a udržení těchto osob na trhu práce. dílčí cíle (zkrácené): posilovat sociální dovednosti při hledání zaměstnání posilovat dovednosti spojené s prevencí ztráty bydlení snižovat znevýhodnění ve vzdělávání zvyšovat sociální kompetence děti a mládeže proti sebedestrukci a agresivitě podporovat preventivní opatření v oblasti volného času snižovat počet (vyloučených) lokalit především podporou terénní a komunitní práce a mentorských programů podporovat začleňování cizinců podporovat dovednosti požadované trhem práce podporovat celoživotní vzdělávání Komentář: 15

16 Pojem sociální pomoc neexistuje, není možné ho deklarovat jako nástroj. Žádná ze sociálních služeb nedisponuje nástroji k odstranění bariér vstupu a udržení cílové skupiny na trhu práce. Může jen v malém rozsahu vytvářet nová pracovní místa. Formulace posílit integraci je prázdný. Jedině snad sociální služba - sociální poradenství může v tom směru poněkud pomoci. Cíl odstranit bariéry vstupu a udržení na trhu práce je zjevně nereálný, a to vzhledem k důvodům, které tyto bariéry vytvářejí resp., jaké tyto bariéry jsou. Pokud jde o dílčí cíle, jsou zcela nekompatibilní s vymezením sociální pomoci a sociálních služeb jako nástroje či prostředku řešení (týkají se působnosti MMR, MV, MŠMT, Úřadu vlády a také úseku zaměstnanosti MPSV). Některé dílčí cíle jsou nereálné. Příznačné je to například u záměru snižovat počet vyloučených lokalit, k čemuž ještě nebyl doposud formulován a není k dispozici žádný vládní ani regionální program. 7 Nebo u dílčího cíle podporovat dovednosti požadované trhem práce, kde se v plném znění cíle vyjmenovávají zejména moderní informační technologie, komunikační dovednosti, týmová práce apod.. To je s ohledem na strukturu nezaměstnanosti v ČR čím nižší vzdělání tím vyšší nezaměstnanost poněkud bizarní. Stejně tak podpora celoživotního vzdělávání nepatří do sféry sociálních služeb. Prioritní cíl a dílčí cíle obsahují výchozí pojmy: podporovat 4x, posilovat 3x, snižovat 2x. Takto nelze formulovat cíl ale tendenci, způsob či směr řešení. Cíl je meta, jíž má být dosaženo. Nejde tedy o cíle. Opatření k realizaci dílčích cílů prioritního cíle 1.(zkráceno) : Bude podporováno poskytování sociálních služeb a realizace dalších činností a aktivit Bude i nadále podporována realizace výkonu terénní sociální práce V roce 2008 bude realizován projekt Policie pro všechny, jehož cílem je umožnit příslušníkům národnostních menšin, aby získali maturitní vzdělání na střední policejní škole Zajištění rovných příležitostí ve vzdělání je jedním ze strategických cílů Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR ; pro děti se sociálním znevýhodněním se budou i nadále zřizovat přípravné třídy a vytvářet pracovní místa asistentů pedagoga V následujících letech budou i nadále vytvářeny podmínky pro zkvalitnění vzdělávání žáků se zdravotním postižením 7 Naopak lze dokumentovat zvyšování vyloučených lokalit i programů měst v tomto směru. Např. aktuální záměr města Chomutov vytěsnit na okraj tzv. neplatiče. 16

17 Sociální kompetence dětí a mládeže budou zvyšovány prostřednictvím inovativních školních projektů; příklady v oblasti této práce budou zveřejňovány Smysluplné zapojení dětí a mládeže do volnočasových aktivit je realizováno prostřednictví dotačních programů státní podpory práce s dětmi a mládež pro MNO Ve 12 obcích bude Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách pilotně realizován program komplexního řešení situace ve vyloučených lokalitách K potírání sociálního vyloučení budou podporovány aktivity na rozvoj stávajících a nových programů a sociálních služeb V části Strategie prevence kriminality (MV ČR) na léta , věnované městům jsou zařazena města s počtem nad 25 tisíc obyvatel (45 měst), která mají povinnost do září 2008 zpracovat své koncepce prevence kriminality Již od roku 2005 existuje v rámci struktury policie pozice specializovaného pracovníka na problematiku menšin a od r se realizuje Asistent policie ČR pro práci v sociálně vyloučených lokalitách. Uvádí se existence pěti asistentů v ČR Podpora integrace cizinců je v ČR uskutečňována v rámci Koncepce integrace cizinců MV ČR) Dílčí cíl podpora celoživotního vzdělávání bude realizován v rámci aktivit Národního programu přípravy na stáří V roce 2009 bude zpracována koncepce rozvoje systému dalšího vzdělávání a jeho financování Opatření v rámci prioritního cíle 1 budou především podporována ze Strukturálních fondů EU. Indikátory a mechanismy sledování jsou stanoveny jednotlivými programovými dokumenty Strukturální fondů. Monitorování bude prováděno prostřednictvím závěrečných zpráv projektů. Komentář Z provedeného výběru lze formulovat tři poznatky: V dílčích cílech jsou zkompilovány zpravidla již existující aktivity různých rezortů, popř. aktivity, které již plánují. Nejsou následkem či produktem přijetí NAPSI, ale je možné je tam uvést. 17

18 Mnohé formulace nástrojů jsou stejně nezávazné jako formulace dílčích cílů samotných. 8 U prioritního cíle 1 se přepokládá především financování ze Strukturálních fondů a rezignuje se na jiné hodnocení než prostřednictvím závěrečných zpráv projektů. Prioritní cíl č. 2 Rozvíjet metody a aplikaci sociální práce a příbuzných profesí tak, aby byly podporovány rodiny se specifickými potřebami a přijímat cílená opatření, která přispějí k tomu, aby členové těchto rodin měli rovný přístup ke vzdělání, uplatnění na trhu práce a ve společnosti a nestávali se tak sociálně vyloučenými. Dílčí cíle (zkráceně): Zajistit finančně i místně dostupné služby v oblasti podpory rodiny a prevence sociálního vyloučení rodin Snížit počet domácností, zejména vícečetných rodin, nacházejících se pod hranicí příjmové chudoby Podporovat ekonomickou soběstačnost rodin sociálně vyloučených, podporovat přípravu na samostatný život mladých lidí, opouštějících institucionální péči či náhradní rodinnou péči. Rozvíjet systém náhradní rodinné péče Komentář Znovu je třeba uvést, že formulace rozvíjet metody a přijímat cílená opatření není cílem ale nástrojem. Pojem rodiny se specifickými potřebami je značně široký. Od nízkopříjmových (které se ovšem k tomuto pojmu zpravidla nepřiřazují), přes rodiny, které pečují o zdravotně postižené děti, až po ty, které nezvládají své role a v tomto dokumentu až 8 Za pozoruhodné lze považovat, že když už je neadekvátně akcentován význam sociálních služeb, není využito této příležitosti k zásadnímu řešení komplexního (občanského poradenství) jako nástroje, k jehož dostupnosti se ČR zavázala podpisem Revidované Evropské sociální charty a jehož poskytnutí je jediným všeobecným nárokem občana podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V rámci Asociace občanských poraden, která garantuje kvalitu poradenství, působí 36 poraden v 56 městech. To je cca jen 25 % větších měst (s rozšířenou působností). Stát by měl spolufinancovat vytvoření sítě nejméně ve všech těchto městech. 18

19 do přesahu na děti v ústavní péči a děti v náhradní rodinné péči. To značně znepřesňuje celý prioritní cíl. Pokud jde o dílčí cíle v prvním bodě, mají se na mysli patrně všechny veřejné služby, týkající se rodin, tedy od zdravotní péče, přes vzdělávací a sociální až po prevenci kriminality, volný čas, sport apod. Taková formulace je vhodná do volebního programu obce, nikoliv jako dílčí cíl akčního programu. Jak zajistit? Velmi mnoho těchto aktivit se realizuje v působnosti obcí a měst. Dílčí cíl snížit počet domácností, nacházejících se pod hranicí příjmové chudoby je absurdní. Teoreticky to znamená buď zvýšit příjmy rodin (například snížením nezaměstnanosti, která ale roste), nebo snížit hranici chudoby 9. Stejně tak podporovat ekonomickou soběstačnost rodin sociálně vyloučených. Jakými nástroji? Podporovat přípravu dětí a mládeže opouštějících ústavní nebo náhradní péči je dlouhodobým nenaplněným požadavkem na rezort školství. Rozvíjet systém náhradní rodinné péče je stát ze zákona povinen. Použité uvozující obraty: zajistit, snížit, podporovat, rozvíjet. Opatření k realizaci dílčích cílů prioritního cíle 2. (zkráceně) Podpora rodin a prevence sociálního vyloučení rodin budou realizovány prostřednictvím dotačního programu na podporu rodiny, který je vyhlašován každoročně Budou vytvořeny a distribuovány metodiky pro orgány sociálně právní ochrany dětí Bude pokračováno v realizaci každoroční soutěže Obec přátelská rodině Budou rozvíjeny moderní metody sociální práce s rodinami ohroženými sociálním vyloučením Budou podporovány projekty dlouhodobého provázení a poradenství pro děti v náhradní péči a děti opouštějící systém náhradní rodinné péče Budou podporovány projekty doprovodných a podpůrných služeb pro děti v náhradní rodinné péči a pro osoby pečující o tyto děti Dále budou rozvíjeny specifické instituty náhradní rodinné péče Opatření v rámci tohoto cíle budou především podporována ze státního rozpočtu ČR, v kapitolách příslušných rezortů budou vyčleněny prostředky na realizaci aktivit v jejich působnosti. Dále budou opatření podporována ze Strukturálních fondů EU. Indikátory a mechanismy 9 Pokud reálně došlo ke snížení počtu příjemců chudinských dávek stalo se tak na základě změny podmínek pro posuzování společné domácnosti. 19

20 sledování jsou stanoveny programovými dokumenty Strukturálních fondů Komentář: Dotační podpora rodin a prevence sociálního vyloučení (přesně jen Program podpory rodiny ) každoročně vyhlašovaná činí v roce 2009 přes 100 mil. Kč. Vedle toho poskytované dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi činily cca 80 mld. Kč. Toto srovnání naznačuje výlučnost a bezvýznamnost tohoto dotačního titulu z hlediska strategických řešení. Distribuce metodiky pro výkon státní správy v přenesené působnosti pro regiony a města a podpora rozvíjení specifických institutů náhradní rodinné péče jsou úkolem státu. Samozřejmost, že v rozpočtech jednotlivých rezortů budou vyčleněny prostředky na realizaci aktivit v jejich působnosti znamená, že NAPSI neaspiruje na žádné dodatečné navýšení rozpočtů a akceptuje to, co rezorty hodlají dělat ve své působnosti. Tedy žádné nové úkoly. Rezignuje se na jinou evaluaci než na závěrečné zprávy podle pravidel Strukturálních fondů. 20