Der Leitende Notarzt (Vedoucí lékař záchranné služby)
|
|
- Štěpán Liška
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 C. Busse, H.-P. Moecke Der Leitende Notarzt (Vedoucí lékař záchranné služby) Anaesthesist (1994) 43: Úkolem záchranné služby je, aby i při současném výskytu většího počtu nemocných či raněných poskytovala přednemocniční péči podle individuálně medicínských principů ošetření a rozdělila pacienty do nemocnic podle jejich stavu. Proto je jedním z nejdůležitějších předpokladů, aby koncepce pro řešení hromadného neštěstí byla k dispozici již před jeho vznikem a byla integrována do struktur záchranné služby. Jak ukazují analýzy akcí při řešení leteckého neštěstí v Ramsteinu nebo bombového útoku na Říjnových slavnostech v Mnichově, může se struktura místní záchranné služby přetížit každým hromadným neštěstím. Často již neštěstí menšího rozsahu kapacity místní záchranné služby zcela vyčerpá. Z těchto důvodů byla poprvé v Hamburku v roce 1985 zařazena do záchranné služby skupina vedoucích lékařů. Paralelně k tomu vypracovaly DIVI (Německá mezioborová společnost intenzívní a akutní medicíny) a BÄK (Spolková lékařská komora) Doporučení k postavení a kvalifikaci vedoucího lékaře záchranné služby z února Tato doporučení byla pak přijata lékařskými komorami jednotlivých spolkových zemí a zařazena do postgraduálního vzdělávání akutní medicíny. Schválením zákonů o záchranné službě spolkových zemí se koncepce vedoucích lékařů ZS politicky prosadila i celostátně. Rozdělení událostí dle kategorií závažnosti Principiálně lze rozlišit mimořádné události z hlediska akutní medicíny na 3 kategorie: nehoda s nutností zásahu záchranné služby hromadné neštěstí katastrofa Nehoda s nutností zásahu záchranné služby Nehoda s nutností zásahu záchranné služby je silné tělesné či duševní poškození jednotlivce způsobené onemocněním nebo poraněním, které kvůli ohrožení života pacienta vyžaduje okamžitou odbornou pomoc. Situace je vždy zvládnutelná běžnými prostředky záchranné služby. Postupuje se mj. podle následujících kritérií: průběh zásahu podle stejných pravidel plnění jednoho nebo více jednotlivých úkolů péče o jednoho nebo více pacientů zásah při nepoškozené regionální infrastruktuře standardy kvalifikace i vybavení odpovídají potřebám není nutno sahat na personální a materiální rezervy
2 2 Hromadné neštěstí Pod pojmem hromadné neštěstí rozumíme závažnou, rozsáhlou a většinou nepředvídaně vzniklou událost, kterou je postiženo mnoho lidí, materiální hodnoty i infrastruktura. Následky však mohou být zvládnuty a překonány místně či regionálně dostupnými silami a prostředky v přiměřené době. Při hromadném neštěstí jsou splněna tato kritéria: událost je pod prahem katastrofy neštěstí je místně i časově ohraničeno je přibližný přehled o počtu postižených často dochází k vyčerpání potenciálu záchranné služby a je nutno mobilizovat skupiny rychlého nasazení (Schnell-Einsatz-Gruppen) při zásahu je nutno postupovat podle předem stanovených opatření a taktických schémat koordinaci sil na místě provádí technické velení zásahu vytvoření separátní komunikační linky může být účelné Hromadná neštěstí se často odehrávají na úzce vymezeném prostoru a jsou časově omezena. Regionální infrastruktura zdravotnictví ani dalších oblastí není narušena. Rozsah ohrožení lze většinou rychle odhadnout. Srovnatelné události mohou podle regionální infrastruktury spadat do různých kategorií závažnosti. Katastrofa Katastrofa je mimořádně závažná a rozsáhlá, většinou překvapivě vzniklá událost, která poškozuje nebo ohrožuje život a zdraví velkého množství lidí a také značné materiální hodnoty a základní životní potřeby velké skupiny obyvatelstva v tak značné míře, že je nelze zvládnout pouze místními či regionálními silami a prostředky. Platí zde tato kritéria: Událost je způsobena např. přírodní katastrofou, havárií velkého rozsahu, explozí nebo z podobných příčin. Dochází ke značnému narušení nebo bezprostřednímu ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti, přičemž mohou být ohroženy: - životy a zdraví mnoha lidí - značné materiální hodnoty - životně nutné přístřeší a/nebo - potraviny pro obyvatelstvo Událost musí být příslušným nejvyšším správním úředníkem oblasti vyhlášena jako katastrofa Odstranění následků je možné jedině pomocí zařízení a jednotek systému pro ochranu před katastrofou Katastrofy se zdravotními dopady vznikají z událostí, které mohou postihnou celé území regionu. Příčina této události může někdy přetrvávat delší dobu, např. při povodních, a regionální infrastruktura je tím postižena. Při katastrofě již nemá prioritu individuálně orientovaná akutní medicína, stejně důležité je obnovení veřejných struktur, zásobování potravinami a zajištění přístřeší pro obyvatelstvo.
3 3 Nejdůležitější rozdíl mezi hromadným neštěstím a katastrofou se zdravotními dopady není tedy v počtu raněných, ale v prostorovém rozsahu události a v nepoměru mezi postiženými a zachránci. Z hlediska taktiky záchranné služby je hromadné neštěstí zvládnutelné personálem, který je ve službě, případně s posilou z okolních středisek ZS. Doba potřebná k nástupu jednotek systému rozšířené ochrany před katastrofou je příliš dlouhá na to, aby jejich nasazení v této situaci mělo smysl. Definice vedoucího lékaře záchranné služby Vedoucí lékař ZS je lékař činný v záchranné službě, který přebírá zvláštní lékařské úkoly na místě neštěstí s velkým počtem raněných. Řídí všechna medicínská opatření na místě neštěstí, koordinuje činnost a dohlíží na plnění úkolů. Musí mít odpovídající kvalifikaci. Kvalifikaci vedoucího lékaře ZS definují doporučení DIVI (Německá mezioborová společnost intenzívní a akutní medicíny) a BÄK (Spolková lékařská komora) a směrnice zemských lékařských komor. Základním předpokladem pro činnost v této funkci je doklad odbornosti v oboru záchranná služba, ukončené další vzdělání v některém oboru týkajícím se intenzívní medicíny a dlouholetá trvající účast při zásazích záchranné služby jako lékař. Pro profil činnosti vedoucího lékaře je nutná detailní znalost infrastruktury a zdrojů regionální záchranné služby i ambulantních a stacionárních zdravotnických zařízení. Třetím předpokladem kvalifikace je účast na nejméně 40 hodinovém postgraduálním semináři v souladu s doporučeními DIVI a BÄK. Základním obsahem semináře jsou medicínské strategie při třídění a ošetření raněných při hromadném neštěstí, základní vědomosti o taktických postupech včetně spolupráce s ostatními záchrannými složkami i informace o příslušných právních předpisech. Tyto znalosti musí být prohlubovány pravidelnou účastí na dalších vzdělávacích akcích a cvičeních (školení a cvičení základů taktiky a logistiky). Kromě odborné kvalifikace je třeba také doklad o tělesné kondici, např. cestou vyšetření na oddělení pracovního lékařství pro zvládnutí práce s těžkým dýchacím přístrojem. Plánování pro zvládnutí mimořádných událostí Již před vznikem mimořádné události musí být vedoucí lékař zapojen do plánování a příprav na zvládnutí této situace. Tyto úkoly zahrnují mimo jiné: identifikace typických regionálních rizik pořízení materiálu a kontrola skladů sestavení služebních pokynů pro případ hromadného neštěstí příprava cvičení ZS Kromě toho se musí vedoucí lékař podílet na vzdělávání personálu a lékařů záchranné služby. Vedoucí lékař ZS pracuje v rámci záchranné služby na místě neštěstí jako velitel úseku Lékařská péče (obr. 1).
4 4 Obr. 1 Struktura vedení zásahu na místě neštěstí Celkové velení zásahu Technické velení zásahu Dílčí úseky zásahu úsek lékařská péče úsek záchranná služba úsek technická ochrana úsek technická ochrana Při zvládání tohoto úkolu je vedoucí lékař podpořen velitelem záchranné služby (hasičů, pomocných organizací), který plní úkol velitele úseku záchranná služba. Tab. 1. Úkoly velitele úseku záchranná služba koordinace záchranných prostředků organizuje transport raněných podle pokynů vedoucího lékaře vede dokumentaci o provedených opatřeních místo působení: shromaždiště raněných Vedoucímu lékaři zde přísluší velení a dohled nad všemi lékařskými opatřeními na místě zásahu. Je oprávněn dávat příkazy zdravotnickému personálu a lékařům. Po zjištění a stanovení závažnosti situace z lékařského hlediska určí vedoucí lékař prioritní úkoly a informuje velitele technického velení zásahu. (Tab. 2) Přes mobilní řídící stanoviště technického velení vedoucí lékař požaduje případné další posily, vozidla a materiál a zařídí předání kvalifikované informace regionálním nemocnicím. Po vytřídění pacientů vedoucím lékařem a jejich primárním ošetření zdravotníky určí vedoucí lékař dobu, způsob a cíl jejich transportu (Tab. 3). Kromě vedení úseku je také poradcem hlavního velení a technického velení zásahu (Tab. 4). Po ukončení akce musí vedoucí lékař vypracovat detailní zprávu o celé situaci i o provedených opatřeních včetně časového rozpisu. Tab. 2 Úkoly technického velení zásahu (TEL) stanovení úkolů a prostředků stanovení ochranného vybavení volba prostorového rozmístění určení místa pro shromaždiště raněných
5 5 Tab. 3 Úkoly velitele úseku Lékařská péče určuje hlavní úkoly a způsob lékařské péče je oprávněn dávat příkazy a odborně řídit zdravotnický personál určuje cílová zdravotnická zařízení a stanoví distribuci pacientů je poradcem hlavního i technického velení zásahu Tab. 4 Úkoly hlavního velení zásahu koordinace činnosti jednotlivých záchranných složek a úřadů (např. policie, odbor životního prostředí, armáda atd.) kontakt se sdělovacími prostředky Předpoklady pro činnost vedoucího lékaře Činnost vedoucího lékaře musí být právně zajištěna smlouvou s provozovatelem záchranné služby, která určuje vzájemná práva a povinnosti. Pro práci na místě neštěstí potřebuje vedoucí lékař osobní ochranné vybavení, které zahrnuje kombinézu (bundu a kalhoty v jasné barvě s označením vedoucí lékař ZS ), ochrannou obuv, pracovní rukavice, bezpečnostní opasek s možností uvázání, ochrannou helmu, celoobličejovou masku (ochrana dýchání) a výkonnou baterku. Dále musí mít k dispozici radiokomunikační vybavení, zajišťující jeho stálou dosažitelnost přes dispečink záchranné služby. Zde je zvláště ceněno dvojí zajištění navzájem nezávisle pracujícími systémy, např. vysílačka a přijímač systému Cityruf (přenos čísel nebo i textů pro vyrozumění, fungující v podstatě jako systém Operator - pozn.překl.). Zpětné volání vedoucího lékaře je nutno provádět přes nouzovou linku 112, aby se zabránilo prodlevám. Vedoucí lékař ZS je orgánem záchranné služby, proto musí všechny vzniklé náklady hradit provozovatel záchranné služby. U nákladů je nutno rozlišovat mezi průběžnými náklady, např. služba na telefonu, přesčasy, doškolování, a mezi investičními náklady na vybavení. Základní odměňování činnosti vedoucího lékaře probíhá na základě paušální platby za službu na telefonu (12,5%) podle BAT, ačkoliv tato činnost jde daleko za tarifní propozice. Pokud vedoucí lékař pracuje mimo svou placenou pracovní dobu, má proplaceny přesčasové hodiny. Při hromadném neštěstí musí vedoucí lékař ZS prokázat kromě své lékařské kompetence v prvé řadě své kvality řídícího pracovníka. Musí proto znát principy taktického myšlení. Zatímco např. velitel hasičů je v tomto směru kontinuálně vzděláván a průběžně si tyto principy prověřuje v praktických simulacích zásahů, většina lékařů záchranné služby se s tímto nesetká. Hlavní úkoly při zvládání hromadného neštěstí Taktické myšlení při hromadném neštěstí sestává v principu ze 4 jednotlivých úloh: průzkum situace a její posouzení vedou k rozhodnutí, které se realizuje příkazy ohledně zásahu.
6 6 Průzkum situace Situace na místě neštěstí zahrnuje v sobě všechny informace o události, které jsou pro její zvládání relevantní. Tyto informace získá vedoucí lékař vlastním pozorováním a sdělením technického velení na místě neštěstí. Průzkum situace je zaměřen na zjištění druhu a rozsahu medicínského problému a na získání přehledu o nasazených silách záchranné služby na místě neštěstí. K určení rozsahu katastrofy z lékařského hlediska se bere v úvahu druh neštěstí, předpokládaný počet raněných či nemocných, meteorologické a geografické údaje a otázka, zda příčina ohrožení ještě trvá. Nasazení záchranné služby musí být diferencované podle kvalifikace a podle vybavení transportními prostředky. Posouzení situace K posouzení situace je nutno si zodpovědět tyto otázky: Jsou ošetřovací kapacity na místě neštěstí dostatečné? Je transportní kapacita na místě dostatečná? Je dostatečná ošetřovací kapacita regionálních nemocnic? Závěry posouzení situace vedoucí lékař ZS neprodleně sdělí technickému velení, aby je bylo možno zapracovat do postupů při zvládání situace. Toto posouzení vede k dalšímu rozhodování. Zde platí základní otázka: Co je to nejdůležitější, co je třeba okamžitě udělat? Podle toho se sestaví seznam prioritních, nejdůležitějších úkolů. Přitom jsou organizační rozhodnutí vedoucího lékaře důležitější než lékařské ošetřování. Tři nejdůležitější rozhodnutí mají toto pořadí: vyžádání dalšího zdravotnického personálu a vozidel zřízení shromaždiště raněných kvalifikované zpohotovení regionálních nemocnic Jakmile vedoucí lékař zjistil a posoudil, jaká je situace, a provedl první rozhodnutí, tj. navrhl plán pro zvládnutí situace a prohovořil jej s technickým velením, musí být tento plán realizován pomocí přesných pokynů. Nejčastější chybou kromě nejasných pokynů bývá, že se vedoucí lékař nedrží předepsaných postupů pro předávání příkazů, ale sdělí je např. nejbližšímu zdravotníkovi. Vedoucí lékař jakožto velitel úseku Lékařská péče předává své pokyny ohledně taktiky zásahu příslušnému veliteli hasičů, tedy veliteli úseku Záchranná služba, případně technickému velení. Ti se pak postarají o jejich realizaci. Nepoměr mezi potřebou ošetření a akutními možnostmi pomoci při hromadném neštěstí nutí vedoucího lékaře a zdravotnický personál, pokud nelze získat další posily a materiální pomoc, omezit lékařskou pomoc na medicínsky nejnutnější zákroky k odvrácení nebezpečí smrti a nejhorších trvalých následků a stanovit priority pro ošetření a transport pomocí třídění raněných. Kategorie naléhavosti pro ošetření a transport
7 7 Při třídění (triage) jsou pacienti rozděleni do 4 kategorií naléhavosti pro ošetření a transport: I. Okamžité zákroky pro záchranu života s nejvyšší prioritou ošetření na místě neštěstí: obnovení a stabilizace vitálních funkcí dýchání a krevního oběhu, zvládnutí šoku a analgesie. II. Odložené ošetření s nejvyšší prioritou transportu do nejbližší vhodné nemocnice nebo na obvaziště: Ošetření je pozdrženo ve prospěch plynulého transportu, protože poranění nebo onemocnění má lepší vyhlídky při ošetření v nemocnici. Často jsou ostatně přes odvozem provedena život zachraňující opatření. III. Časově odložené ošetření pacientů s lehčím poraněním, prováděné pomocným personálem: Ošetření pacientů např. s vymknutím, s lehčími popáleninami, s podrážděním sliznice a očí není při hromadném neštěstí akutním lékařským zákrokem a může být provedeno pomocným zdravotnickým personálem nebo vzájemnou pomocí. IV. Ošetření nejtíž postižených pacientů: Ošetření pacientů, kde pravděpodobnost přežití je i v podmínkách péče záchranné služby extrémně nízká (např. zástava krevního oběhu s potvrzenou traumatickou příčinou), je proveditelné pouze v případě, že je k dispozici dostatečná ošetřující kapacita. Přidělení priorit ošetření a transportu (třídění) musí být vždy plynulým procesem, který se řídí dynamikou onemocnění a okamžitými možnostmi. Ošetření poraněných nebo nemocných může i při hromadném neštěstí probíhat podle individuálně medicínských kritérií, přičemž hranice přednemocničního ošetření se řídí podle druhu a rozsahu události regionální infrastruktury druhu, rozsahu a kvality dostupné lékařské pomoci transportních kapacit. Fáze I: Všeobecné zhodnocení V přednemocniční terapii se osvědčila jasně strukturovaná a dobře zapamatovatelná koncepce ošetření: každý pacient je prohlédnut systematicky od hlavy k patě (max. 2 min. na pacienta) priority ošetření a transportu jsou prověřovány a případně znovu stanoveny provedení resuscitačních opatření v závislosti na dostupných kapacitách Fáze II: Vitální funkce Krevní oběh: Venózní přístupy každý pacient, který to potřebuje, musí mít musí mít nejpozději na shromaždišti raněných založen pokud možno velkoobjemový venózní přístup pacienti ohrožení šokem mají již na místě neštěstí založeny dva pokud možno velkoobjemové venózní přístupy Dýchání: Intubace Indikace s vyšší naléhavostí: Závažná dechová nedostatečnost (např. při těžkém poranění hrtanu, instabilním hrudníku s flail chest )
8 8 Indikace s rozvrženou naléhavostí: zavádění narkózy na místě neštěstí (např. při nutnosti vyproštění) bezvědomí s vyhaslými ochrannými reflexy včasná intubace a ventilace polytraumatizovaných nebo jiných pacientů v šoku hyperventilace při těžkém traumatickém šoku Fáze III: Stabilizace vitálních funkcí a transportuschopnost Podávání tekutin Každý pacient dostane venózní cestou (v prvních 30 min.) elektrolytický roztok v objemu 30 ml/kg tělesné hmotnosti. Pacienti ohrožení šokem dostanou dále v prvních 30 minutách infúzi 1000 ml náhradního roztoku. Stavění krvácení Terapie hypovolemického šoku je účinná jen tehdy, když se vedle infúzní terapie provádí odpovídající přesné stavění krvácení. Toto opatření je zvláště důležité při hromadném výskytu raněných s dlouhou dobou čekání na transport a definitivní ošetření. Druh a místo krvácení mají vliv na stanovení priority ošetření a transportu. Dýchání Každý intubovaný pacient dýchá pomocí nouzového respirátoru nebo dýchacího vaku. F I O 2 by mělo mít hodnotu 1,0. Každý intubovaný pacient by měl dýchat s PEEP +5 cm H 2. Při dýchání s nouzovým respirátorem by měl být dechový objem ca. 15 ml/kg těl.h. Analgesie a sedativa Analgetika a sedativa je třeba nasazovat velkoryse i při hromadném výskytu pacientů. Před nasazením léků je třeba vyčerpat všechny neinvazivní možnosti zmírňování bolestí (např. uložení, repozice fraktur) a strachu. nasazení opioidů pouze u pacientů se zajištěným dýcháním ketamin v dávkování 0,25-0,5 mg/kg těl.hm. je vhodný díky relativně velké terapeutické šíři i u pacientů s nezavedeným umělým dýcháním Speciální terapie Traumatický šok. Pacientům v bezvědomí jsou podána analgetika, jsou intubováni, zavedena hyperventilace a horní část těla uložena výš ve sklonu pravidelné přezkoušení základních neurologických parametrů a zaznamenání změn Poranění hrudníku. Při podezření na přetlakový pneumotorax je třeba provést neprodleně odlehčující punkci ve 2.mezižebří medioklavikulárně pomocí velkoobjemové kanyly. Před definitivním převozem pacienta do nemocnice je nutno z bezpečnostních důvodů založit ve 4. mezižebří ve střední axilární linii Bülauovu drenáž. Fraktury. Repozice fraktur končetin se provádí jen při velmi značných vadných postaveních s poruchami citlivosti a prokrvení. Stabilizace vhodným dlahovým materiálem (nafukovací dlaha). Přenášení a uložení pacientů raněných a v bezvědomí provádět na vhodných nosítkách a vakuových matracích.
9 9 Popáleniny. Je třeba použít terapii studenou vodou. včasná infúzní terapie Ringerovým roztokem (min ml/hod.) před převozem do popáleninového centra zhruba vyhodnotit nutné množství infúze podle Parklandova vzorce při zdržení transportu do vhodné nemocnice řídit množství infúze při popáleninách III.stupně s postižením více než 40% povrchu těla podle vylučování moče intubace jen při zjištěném termickém inhalačním traumatu Otravy. Určení druhu otravy a užití logistických opatření (např. vyžádat si set pro léčbu otrav). symptomatické ošetření při poruše vitálních funkcí podávání protilátek pouze při prokázaném druhu jedovaté látky detoxikace nejprve jen odstraněním oděvu a očistěním pokožky a sliznic Skupiny rychlého nasazení (Schnell-Einsatz-Gruppe) Při hromadném neštěstí nemá vedoucí lékař kromě sil záchranné služby k dispozici žádnou pomoc. Proto je třeba (kromě středisek záchranné služby ve velkoměstech) paralelně k systému vedoucích lékařů záchranné služby mít připraven systém rychle dostupných skupin zdravotnické pomoci s příslušným vybavením, proškolením a cvičením. Počet personálu těchto skupin se řídí předpokládaným počtem pacientů. Vycházíme-li z počtu asi 50 poraněných, z toho 10 polytraumat, pak taková skupina sestává z zdravotníků s minimální kvalifikací záchranáře. Aby se zajistila rychlost nasazení okolo 1 hodiny, je třeba mít ve skupině asi 30 kvalifikovaných a dobře motivovaných zdravotníků. Pak lze udržovat v pohotovosti (na telefonu) ve všední dny 3 služby a ve dnech volna 2 služby po 10 pracovnících. Při vyvolání poplachu pak tato skupina může být během 30 minut na určeném místě i s potřebným materiálem (sestava pro hromadná neštěstí). Financování těchto skupin, náklady na držení pohotovosti a vzdělávání apod. má na starosti provozovatel záchranné služby. Vyškolení a další vzdělávání skupin rychlého nasazení má na starosti skupina vedoucích lékařů ZS. Kvalifikace těchto záchranářů má umožňovat, aby podle pokynů lékařů sledovali na místě neštěstí nebo na shromaždišti raněných vitální funkce pacientů, byli schopni provádět základní postupy kardiopulmonální resuscitace, zvládali základní techniky při zachraňování a ukládání pacientů a uměli zacházet s přístroji a vybavením na místě neštěstí. Vybavení zahrnuje kromě osobního ochranného vybavení (ochranná obuv, pracovní rukavice, ochranná helma, baterka) také přijímač vyrozumívacího zařízení Cityruf. Sestava pro hromadná neštěstí Pro ošetření pacientů na místě neštěstí musí zde být včas, tj. během 30 minut, kromě pomocného personálu také potřebný další zdravotnický materiál. Obsah sestavy pro hromadná neštěstí musí odpovídat regionálním zdrojům záchranné služby i velikosti spádové oblasti. Sestava má umožnit primární ošetření pacientů, z toho 10 polytraumat. V oblastech s vyšší hustotou obyvatelstva nebo o větší rozloze je třeba mít více těchto sestav na několika místech. Vybavení musí být kompatibilní s vybavením příslušného střediska záchranné služby a musí odpovídat potřebám ošetření při hromadném neštěstí. Základem je proto zásoba
10 10 materiálu pro infúzní terapii, pro uvolnění dýchacích cest a pro ošetření ran. Vybavení léčivy lze kromě infúzních roztoků omezit na analgetika, narkotizační přípravky a léčiva pro ošetření postižených při inhalaci dráždivých plynů. Chirurgické instrumentárium je potřebné jen v malém rozsahu, hlavně dlahy pro ošetření fraktur, vybavení pro zakládání hrudních drenáží a pro provádění amputací. Pro zjednodušení zacházení by měl být materiál barevně označen a zabalen roztříděný podle účelu: I. infúzní terapie II. dýchací cesty, zajištěné dýchání III. analgetika, narkóza IV. chirurgické instrumentárium Aby byla umožněna i decentralizovaná péče o jednotlivé pacienty (např. jsou-li pacienti roztroušeni na velké ploše), je zde další možnost kromě výše uvedené, totiž zabalit vše, co je potřebné pro stabilizaci vitálních funkcí pacienta s polytraumatem, do malého, snadno přenosného kufříku. Pravděpodobnost, že při hromadném neštěstí bude třeba ošetřit pacienta, kterého nelze přenášet ani na malé vzdálenosti, je relativně vysoká. Pokud máme připraveno např. 10 setů pro ošetření polytraumat, lze pak ošetřit bez problémů i tyto pacienty. Z hlediska lékařské techniky je třeba mít v zásobě kromě měřičů krevního tlaku, laryngoskopů a odsávaček tyto přístroje (dle sestupné priority): inhalátory kyslíku ruční dýchací vaky nouzové dýchací přístroje EKG - monitory defibrilátory Aby bylo zajištěno, že je sestava pro hromadná neštěstí v pohotovosti pro případné použití, je nutno se postarat, aby byl její obsah pravidelně kontrolován vzhledem k funkčnosti materiálu a expiračním lhůtám. Po zjištění situace v regionální infrastruktuře se může ukázat, že je potřebné mít připraveny také mobilní možnosti přístřeší pro pacienty, jako jsou stany, velkokapacitní vozy záchranné služby a kontejnery využitelné jako ošetřovny. Řídící středisko záchranné služby Řídící středisko (dispečink) slouží i při hromadném neštěstí jako centrální orgán pro předávání informací, pro vyrozumění a vyhlášení poplachu a řízení činnosti záchranné služby. Každé nouzové volání prochází tudy a je přeměněno podle dané situace v příkaz k zásahu. Vzhledem k tomu, že personální a materiální kapacita běžného střediska záchranné služby je při hromadném neštěstí rychle vyčerpána, musí být co nejrychleji aktivovány posily. To lze provést buď přivoláním dalšího personálu daného střediska nebo s pomocí okolní středisek záchranné služby. Velmi se osvědčilo ponechat si jeden radiový kanál volný pro komunikaci s mobilním velením na místě neštěstí. Primární řídící středisko by mělo po jeho uvedení do provozu být opět k dispozici pro běžný provoz.
11 11 Souhrn Zřízení systému vedoucích lékařů záchranné služby je významným předpokladem pro zvládání následků hromadného neštěstí prostředky záchranné služby a podle individuálně medicínských kritérií. Těžiště činnosti vedoucího lékaře (skupiny vedoucích lékařů) je v organizační a logistické přípravě na zvládnutí hromadného neštěstí. Zde je nutná další kvalifikace lékařů, kteří již mají zkušenosti z práce u záchranné služby. Při akci má vedoucí lékař za úkol řídit a dohlížet na všechna prováděná lékařská opatření na místě neštěstí. K tomu musí být dány nutné právní, organizační, infrastrukturní i materiální předpoklady provozovatelem záchranné služby. Klíčová slova vedoucí lékař - hromadné neštěstí - kritéria třídění - skupina rychlého nasazení - sestava pro hromadná neštěstí
Část B 9. Plán zdravotnického zabezpečení
Část B 9 Plán zdravotnického zabezpečení 1 Plán zdravotnického zabezpečení Obsah: Úvod 3 1. Zdroje a služby pro zdravotnické zabezpečení činnosti Městského úřadu Ostrov a krizového štábu města při řešení
VíceHROMADNÉ POSTIŽENÍ ZDRAVÍ
ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace HROMADNÉ POSTIŽENÍ ZDRAVÍ MUDr. Petr Novotný náměstek LPP Doporučený postup ZZS při řešení HPZ Správné vyhodnocení tísňové výzvy a vyslání
VíceV. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU v Brně
Medicína katastrof, Brno 9. února 2006 Hromadný příjem v nemocnicích - zahraniční zkušenosti V. Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně - Klinika traumatologie LF MU
VíceDEFINICE: CÍL PRVNÍ POMOCI: STRUKTURA PRVNÍ POMOCI
PRVNÍ POMOC DEFINICE: Soubor jednoduchých a účelných opatření, která mohou být poskytnuta kdekoli a kdykoli, která slouží k bezprostřední pomoci při náhlém postižení zdraví. CÍL PRVNÍ POMOCI: Provádět
VíceOvěření zásad traumatologického plánování v praxi
V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF a 8. konference SVLFVL ČLS JEP 27.-28.11.2008 Hradec Králové Ověření zásad traumatologického plánování v praxi Petr Hubáček Neodkladná péče 3 etapy 1. Přednemocniční
VíceVzdělávací centrum ZZS ÚK p.o. & Krizový úsek ZZS ÚK p.o. Mimořádná událost HPZ
Vzdělávací centrum ZZS ÚK p.o. & Krizový úsek ZZS ÚK p.o. Mimořádná událost HPZ Činnost ZZSUK, p.o. Legislativa: Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních
VíceM. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová, L. Rašovská
Spolupráce lékařů ÚN Brno s USAR odřadem ČR M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová, L. Rašovská Úrazová nemocnice v Brně Klinika traumatologie LF MU Počátky spolupráce první spolupráce mezi trauma týmem Úrazové
VícePoučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011
Poučení z japonského zemětřesení a tsunami v roce 2011 Abstrakt Dne 11. března 2011 zasáhlo východní pobřeží japonského ostrova Honšú zemětřesení následované mohutnou vlnou tsunami, která způsobila rozsáhlé
Více*MVCRX01ZFDDE* MVCRX01ZFDDE prvotní identifikátor
MINISTERSTVO VNITRA GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR Č.j.: MV-83112-1/PO-IZS-2014 *MVCRX01ZFDDE* MVCRX01ZFDDE prvotní identifikátor Kódové označení: ZZZ JSDH Praha 17. června 2014
VíceKompetence záchranáře. MUDr. Mgr. Dita Mlynářová
Kompetence záchranáře MUDr. Mgr. Dita Mlynářová Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka Způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka má dle zákona
VíceCvičení Polytrauma 2008
Cvičení Polytrauma 2008 Pardubická krajská nemocnice, a. s. Carda Martin, Forman Marek MEKA 2008, Hradec Králové, 27. 11. 2008 Hromadné neštěstí Nelze řešit běžně dostupnými prostředky. Následkem je nutné
VíceLabonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr
Medicína katastrof Brno 2. - 3.2.2012 Labonková Monika, Kubíček Jaroslav, Hubáček Petr Fakultní nemocnice Olomouc - Oddělení urgentního příjmu koordinovaný postup složek při přípravě na mimořádné události(mu)
Vícekařů ÚN N Brno s USAR odřadem M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová Úrazová nemocnice v Brně Klinika traumatologie LF MU
Spolupráce lékal kařů ÚN N Brno s USAR odřadem ČR M. Kelbl, R. Veselý, V. Neklapilová Úrazová nemocnice v Brně Klinika traumatologie LF MU Počátky spolupráce první spolupráce mezi trauma týmem Úrazové
VíceKrizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN. Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc
Krizové řízení ve zdravotnictví Chemické, biologické a radiační ohrožení - CBRN Bc. Martin Šamaj Fakultní nemocnice Olomouc Základní terminologie Mimořádná událost Je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
Více296/2012 Sb. - poslední stav textu 296/2012 Sb. VYHLÁŠKA
296/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 3. září 2012 o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné
VíceSebevražedné teroristické útoky s hromadným výskytem poraněných Haifa
Sebevražedné teroristické útoky s hromadným výskytem poraněných Haifa Dr. Michael Kafka Head, Emergency Department Bnai-Zion Medical Center, Haifa, Israel Carmel Hospital Bnai-Zion Hospital Trauma Center
VíceNetradičně tradiční cvičení složek IZS
Medicína katastrof Brno 16.2.2017 Netradičně tradiční cvičení složek IZS Petr Hubáček, Jarmila Kohoutová Zdravotnická záchranná služba Olomouckého kraje Fakultní nemocnice Olomouc Dáváme šanci životu AUTOBUS
VíceSBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY
Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška, kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě Citace: 240/2012 Sb. Částka: 82/2012 Sb. Na straně (od-do):
Více9. ročník celostátní konference MEDICÍNA KATASTROF 29.-30. 11. 2012
9. ročník celostátní konference MEDICÍNA KATASTROF 29.-30. 11. 2012 Pracoviště krizové připravenosti Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje Veronika Podubská, Martin Beneš Ředitel Bc. Stanislav
VíceVYHLÁŠKA 296 ze dne 3. září 2012
VYHLÁŠKA 296 ze dne 3. září 2012 o požadavcích na vybavení poskytovatele zdravotnické dopravní služby, poskytovatele zdravotnické záchranné služby a poskytovatele přepravy pacientů neodkladné péče dopravními
VícePředlékařská první pomoc (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Předlékařská první pomoc (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Renata Gerhartová Cíle předmětu: Poskytnout studentům základní
VíceU Č E B N Í O S N O V Y. kurz Základy zdravotnických znalostí pro členy dobrovolných jednotek PO
U Č E B N Í O S N O V Y kurz Základy zdravotnických znalostí pro členy dobrovolných jednotek PO 2 0 0 7 Charakteristika kurzu Základy zdravotnických znalostí pro členy dobrovolných jednotek PO -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceCvičení a certifikace USAR odřadu ČR z pohledu lékaře
Cvičení a certifikace USAR odřadu ČR z pohledu lékaře M. Kelbl, R. Veselý, I. Melichar, R. Suchomel, J. Trávník, V. Neklapilová, P. Vodička Úrazová nemocnice v Brně Klinika traumatologie LF MU Spolupráce
VíceBATLS/BARTS - standard péče o raněné nejen v polních podmínkách
BATLS/BARTS - standard péče o raněné nejen v polních podmínkách Fakulta Zdravotní MUDr. Radovan Matoušek Katedra vojenského a sociální akademie Hradec Králové MUDr. všeobecného Hradec zdravotnictví KrálovéUniverzity
VíceTřídění raněných a postižených při hromadných neštěstích a katastrofách
Obsah Třídění raněných a postižených při hromadných neštěstích a katastrofách... 2 Třídění zraněných START... 2 Přetřídění START... 2 Postup při určení priorit metodou START... 3 Odsunové třídění... 6
Více*MVCRX00VF9FB* MVCRX00VF9FB prvotní identifikátor
*MVCRX00VF9FB* MVCRX00VF9FB prvotní identifikátor MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-6614-1/O-IZS-2012 Kódové označení: NZ raha 10. února 2012 listů: 17 Schvaluji:
VíceNEODKLADNÁ ZDRAVOTNICKÁ POMOC
*MVCRX03A276Z* MVCRX03A276Z MINISERSVO VNIRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-168114-2/O-IZS-2016 Kódové označení: NZ raha 6. ledna 2017 listů: 14 Schvaluje: genmjr. Ing. Drahoslav
Více239/2000 Sb. ZÁKON. ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb.
239/2000 Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ
VíceTraumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb
Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013
VíceŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.
ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP. Sviták R., Bosman R., Vrbová M., Tupá M. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Krvácení Úrazové Neúrazové GIT, aneurysmata velkých tepen, komplikace těhotenství
VíceCvičení IZS v JM kraji z pohledu ZZS JmK
Cvičení IZS v JM kraji z pohledu ZZS JmK VII. kongers s mezinárodní účastí MEDICÍNA KATASTROF BRNO 2012 Brno, 2.-3.2.2012, hotel Holiday Inn. MUDr. Rudolf Zvolánek ZZS JmK, p.o. IZS a mimořádná událost
VíceTraumatologické plány krajů jako. traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb
Traumatologické plány krajů jako základ pro zpracování traumatologických plánů poskytovatelů zdravotních služeb Odbor bezpečnosti a krizového řízení Medicína katastrof, Brno Ing. J. Hejdová 7. 8. 2. 2013
VíceHavárie tramvaje a trolejbusu v Brně
Havárie tramvaje a trolejbusu v Brně X. ročník konference Medicína katastrof 28. a 29. listopadu 2013, Univerzita Hradec Králové Pavel Urbánek ZZS Jihomoravského kraje Brno, 23.5.201, hlášení 19,19 hod
VíceTRAUMATÝM. Petr Karmazín
TRAUMATÝM Petr Karmazín Poslání týmu Multidisciplinární péče Systematicky poskytnout nemocniční neodkladnou péči Harmonický přechod z PNP do NNP Součást záchranného řetězce Nejkritičtější bod neodlkladné
VícePŘEDLÉKAŘSKÁ POMOC. Úvod do problematiky předlékařské pomoci. Klíčová slova první pomoc laická pomoc odborná pomoc technická pomoc- řetězec přežití
PŘEDLÉKAŘSKÁ POMOC Klíčová slova první pomoc laická pomoc odborná pomoc technická pomoc- řetězec přežití Úvod do problematiky předlékařské pomoci Předlékařská první pomoc v sobě zahrnuje soubor jednoduchých
VíceCévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK
Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK K čemu slouží zdravotnická záchranná služba: Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou
VíceUrgentní příjem a mimořádné události. Simona Bauerová, Jana Flajšingrová
Urgentní příjem a mimořádné události Simona Bauerová, Jana Flajšingrová Mimořádná událost Škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život,
VíceV. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF Hradec Králové
V. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF a 8. konference SVLFVL ČLS JEP 27.-28.11.2008 Hradec Králové Je urgentní příjem přínosem zdravotnickému zařízení a zdravotnické záchranné službě? Petr Hubáček Mimořádná
VíceInterní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám. 3/5 Brno Interní normativní akt volených orgánů kraje statut STATUT PANELU NNO JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Evidenční číslo 55/INA-VOK Číslo
VíceVedoucí lékař týmu. chirurg
Oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové David Tuček, Jaromír Kočí OUM FN Hradec Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Z hlediska uspořádání pavilónový typ nemocnice Původně každá
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště Čs. armády 777 399 01 Milevsko www.issou-milevsko.cz TRANSPORT RANĚNÝCH
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Čs. armády 777 399 01 Milevsko www.issou-milevsko.cz TRANSPORT RANĚNÝCH Škola Autor SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová Název Téma VY_32_INOVACE_07_B_04_ZDR
VíceOtomar Kušička. Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje
Autor: Otomar Kušička Pracoviště: Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje Definice: Vícečetná poranění orgánových systému, tělních oblastí a dutin, která buď jednotlivě nebo v kombinaci ohrožují
VíceZajištění kardiopulmonální resuscitace
Karlovarská krajská nemocnice a.s. Bezručova 1190/19, 360 01 Karlovy Vary IČ: 263 65 804 Směrnice Označení dokumentu: SM39/2016 Počet stran: 9 Počet příloh: 6 Verze: 1 Platnost od: 1.6.2016 Doba platnosti:
VíceZáklady plánování pro dimenzování zdravotní služby (stav )
Pracovní společenství velitelů profesionálních hasičů v Severním Porýní Vestfálsku Pracovní skupina pro civilní ochranu a ochranu před katastrofou Pracovní skupina pro záchrannou službu Základy plánování
VíceFakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany HRADEC KRÁLOVÉ UČEBNÍ PROGRAM. Název kurzu:
1 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany HRADEC KRÁLOVÉ Schvaluji: Garant: KUMVšL UČEBNÍ PROGRAM Název kurzu: ODBORNÝ KURZ METODIKA VÝUKY ZDRAVOTNICKÉ PŘÍPRAVY (MVZP) Počet předmětů: 1 Délka
VíceTŘÍDÍCÍ A IDENTIFIKAČNÍ KARTA PRO LÉKAŘSKÉ TŘÍDĚNÍ PŘI HROMADNÉM POSTIŽENÍ OSOB
ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace TŘÍDÍCÍ A IDENTIFIKAČNÍ KARTA PRO LÉKAŘSKÉ TŘÍDĚNÍ PŘI HROMADNÉM POSTIŽENÍ OSOB MUDr. Petr Novotný náměstek LPP TŘÍDÍCÍ A IDENTIFIKAČNÍ
VíceVYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14
ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace VYHLÁŠKA 240/2012 Sb., kterou se provádí zákon o zdravotnické záchranné službě 6-14 MUDr. Petr Novotný náměstek LPP 6 ČINNOST ZDRAVOTNICKÉ
VíceOdvětví (úsek): krizové řízení
čá 3/2011 VVpOK METODICKÝ POKYN Ministerstva zemědělství č. j. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. 5. 2011 k zajištění jednotného postupu orgánů krajů, hlavního města Prahy, orgánů obcí a městských částí
VíceCvičíme pro zábavu? Zkušenosti z FN Olomouc
7. ročník konference Medicína katastrof Hradec Králové 25.-26. listopadu 2010 Cvičíme pro zábavu? Zkušenosti z FN Olomouc Petr Hubáček Fakultní nemocnice Olomouc FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC univerzitní,
VíceCvičení IZS v JM kraji z pohledu ZZS JmK
Cvičení IZS v JM kraji z pohledu ZZS JmK VII. kongers s mezinárodní účastí MEDICÍNA KATASTROF BRNO 2012 Brno, 2.-3.2.2012, hotel Holiday Inn. MUDr. Rudolf Zvolánek ZZS JmK, p.o. IZS a mimořádná událost
VíceP ř í l o h a č. 7 S t a t u t u m ě s t a B r n a. Zajišťování krizového řízení při krizových situacích
P ř í l o h a č. 7 S t a t u t u m ě s t a B r n a Zajišťování krizového řízení při krizových situacích Část I primátor města Brna Část II starosta Část III město Část I PRIMÁTOR MĚSTA BRNA 1. V době nouzového
VíceGenevieve Barrier: Emergency medical services for treatment of mass casualties (Záchranná služba při hromadných neštěstích)
1 Genevieve Barrier: Emergency medical services for treatment of mass casualties (Záchranná služba při hromadných neštěstích) Critical Care Medicine 1989, Vol.17, No.10, s.1062-67) Francouzský systém záchranné
VíceSMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011
Strana 42 Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí SMĚRNICE MINISTERSTVA FINANCÍ Čj. 102598/2011-MZE-15000 ze dne 30. května 2011 kterou se zrušuje směrnice Ministerstva zemědělství čj. 41658/2001-60000
VíceHromadná dopravní nehoda na D1 8.2.2015
Hromadná dopravní nehoda na D1 8.2.2015 První hlášení na tísňovou linku 155 11:29:20 přijato první volání od řidiče, který projel postiženým místem dálnice Místo dopravní nehody 117,5 km směr Praha Špatné
VíceZdolávání mimořádných událostí
6. Zdolávání mimořádných událostí 6 - Zdolávání mimořádných událostí Počet vyučovacích hodin předmětu 68 Počet vyučovacích hodin bloku: 6. Nasazení sil a prostředků 22 6.2 Zásahy na nebezpečné látky 6
VíceCvičení TRAUMA 2009 z pohledu Úrazové nemocnice v Brně
V. kongres Medicína katastrof s mezinárodní účastí Brno 4.-5. 2. 2010 Cvičení TRAUMA 2009 z pohledu Úrazové nemocnice v Brně MUDr. Jan Filipinský ing. Vlasta Neklapilová Úrazová nemocnice v Brně Klinika
VíceIntegrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností
Integrovaný záchranný systém a jednotky PO v České republice školení starostů obcí s rozšířenou působností kpt. Ing. Jan Pecl MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR 3/2011 1 Některé
VíceBezpečnostně právní akademie Brno
Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: Název projektu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Inovace a individualizace výuky Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Úvod do první pomoci. Zásady poskytování
VíceOrganizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče Jsou různé Musí zajistit plynulý a bezproblémový chod ošetřovací
VíceZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace. MUDr. Petr Novotný náměstek LPP
ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA KRAJE VYSOČINA, příspěvková organizace TŘÍDÍCÍ KARTA PRO LÉKAŘSKÉ TŘÍDĚNÍ PŘI HROMADNÉM POSTIŽENÍ MUDr. Petr Novotný náměstek LPP TŘÍDÍCÍ KARTA jednotná třídící = důležitý
VíceStandard léčebné péče. Bezpečné předání pacienta na operační sál a Soubor: A15 z operačního sálu Strany: 5 Přílohy: 1
Druh: Standard léčebné péče Typ standardu: všeobecný SLP Název: Bezpečné předání pacienta na operační sál a Soubor: A15 z operačního sálu Strany: 5 Přílohy: 1 I. Sledovaný cíl Zajištění bezpečného perioperačního
VíceNávrh VYHLÁŠKA. ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy
Návrh VYHLÁŠKA ze dne. o minimálních požadavcích na některé postupy vymezené vnitřními předpisy Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle. zákona č. /2009 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
VícePŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY
PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÉHO ZAŘÍZENÍ NA PANDEMII CHŘIPKY TEORIE A PRAXE MUDr. Jarmila Kohoutová Oddělení nemocniční hygieny FNOL V.celostátní konference Medicína katastrof, traumatologické plánování a příprava,
VíceS B Í R K A O B S A H:
S B Í R K A INTERNÍCH AKTŮ ŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELE HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY Ročník: 2013 V Praze dne 19. února 2013 Částka: 11 O B S A H: Část I. 11. Pokyn generálního ředitele
Více, kde v současné době slouží dva týmy - Rychl á lékařská pomoc (osádku tvoří lékař, sestra a řidič) a Rychlá zdravotnická pomoc (sestra, řidič).
Telefon: 155 Nedílnou součásní zdravotnického systému je i Rychlá lékařská pomoc (RLP), která vznikla v Rýmařově 1. května 1993 při bývalé Nemocnici Rýmařov. Od ledna 1995 přešla RLP v Rýmařově pod vznikající
Víceedukuj vzdělávací centrum katalog pro firmy
edukuj vzdělávací centrum katalog pro firmy Mgr. Ludmila Lešková www.edukuj.cz str. 1 Co je Edukuj a kdo za ním stojí Školení první pomoci v rámci BOZP str. 2 Tvorba plánů první pomoci str. 2 str. 3 Poradenství
VíceMinisterstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu
Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu Název: Řízení zásahu Metodický list číslo 1 Ř Vydáno
VícePŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ HRAZENÝCH SLUŽEB
IČO 0 0 8 4 3 9 8 9 IČZ smluvního ZZ 9 1 0 0 9 0 0 0 Číslo smlouvy 2 T 9 1 M 0 0 2 Název IČO Fakultní nemocnice Ostrava PŘÍLOHA č. 2 Vstupní formulář / V-01 / 8.11.11 / 4_12 SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ A ÚHRADĚ
VíceZásah zdravotnické záchranné služby na čtyřproudové komunikaci Karlovarské dny PNP
Zásah zdravotnické záchranné služby na čtyřproudové komunikaci Karlovarské dny PNP 2008 13. 15.2.2008 Pavel Urbánek ZZS JMK, p.o. purb@seznam.cz Příjem tísňové výzvy Nejen rozsah nehody Přesné určení místa
VíceHromadné postižení zdraví a krizová připravenost. MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno
Hromadné postižení zdraví a krizová připravenost MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. Předseda sekce MEKA, OS UM a MK, ČLS JEP Útvar krizového řízení, FN Brno Přírodní katastrofy zemětřesení hurikány tsunami povodně
VícePODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu
PODZIM 2005 z pohledu vedoucího lékaře zásahu Jana Šeblová Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Oblastní ZS Praha venkov MEDICÍNA KATASTROF Hradec Králové 30.11. 2005 Součinnostní cvičení
VíceZkušenosti z posledních útoků s hromadným postižením zdraví - aktivní střelec
Zkušenosti z posledních útoků s hromadným postižením zdraví - aktivní střelec ing. Vlasta Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová nemocnice v Brně XIV. Kongres Medicína katastrof, Hradec
Víceakademie, p. o. Františka Nohy 956/6 40830 Rumburk Mgr. Miluše Vytlačilová Poskytování první pomoci ve vybraných situacích
Název a adresa školy Registrační číslo projektu Šablona Číslo materiálu Autor Vzdělávací oblast Tematická oblast Ročník/třída Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, p. o. Františka Nohy 956/6
VíceCvičení IZS MAAFEX 2012 -zkušenosti Traumateamu ČR
Cvičení IZS MAAFEX 2012 -zkušenosti Traumateamu ČR Nestrojil P., Slavíková L., Klinika úrazové chirurgie LF MU a TC FN Brno KS MEKA OBKŘ TC FN Brno Traumateam ČR modul č. 7 -Rozhodnutí komise EU - Euratom
VícePříloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění
Příloha č. 1 vyhlášky MZ ČR č. 385/2006, Sb., o zdravotnické dokumentaci aktuální znění MINIMÁLNÍ OBSAH SAMOSTATNÝCH ČÁSTÍ ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE 1. INFORMACE ZE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE VEDENÉ LÉKAŘEM
VíceMINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-54446-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: ZOP-P Praha 13. května 2013 Počet listů: 11 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v.
VícePříprava součinnosti IZS pro mimořádné události z pohledu ZZS
Příprava součinnosti IZS pro mimořádné události z pohledu ZZS VI. kongers s mezinárodní účastí MEDICÍNA KATASTROF BRNO 2011 Brno, 3.2.2011, hotel Holiday Inn MUDr. Pavel Urbánek, Ph.D. MUDr. Rudolf Zvolánek
VícePRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ
PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první
VíceCO BY MĚL MLADÝ ANESTEZIOLOG VĚDĚT NEŽ POJEDE VOZEM ZZS
CO BY MĚL MLADÝ ANESTEZIOLOG VĚDĚT NEŽ POJEDE VOZEM ZZS MUDr. Roman Škulec, Ph.D. Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Úst nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně
Více1 Ř. Řízení zásahu. Metodický list číslo. Vydáno dne: 31. října 2002 Stran: 6. I. Charakteristika
Ministerstvo vnitra -generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu Název: Řízení zásahu I. Charakteristika Metodický list
VíceMinisterstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu
Ministerstvo vnitra generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky Bojový řád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu Název: ízení zásahu Metodický list číslo 1 Vydáno dne:
VíceHromadné postižení zdraví hlavní zásady postupu při zásahu ZZS
Odborné pokyny a doporučení ÚSZS Brno č. 6 Hromadné postižení zdraví hlavní zásady postupu při zásahu ZZS MUDr. Pavel Urbánek O výsledku zásahu při hromadném neštěstí často rozhoduje několik úvodních minut:
VíceBIG BOSS Simulace v medicíně katastrof
BIG BOSS Simulace v medicíně katastrof R O MAN R E MES SILVIA T R NOVSKA D E NISA O SINOVA Kongres SSUMaMK, Vyhne 2017 Možnosti vzdělávání v oblasti medicíny katastrof Teoretická příprava (odborná literatura,
VíceOptimalizace postupů a prostředků zdravotnické záchranné služby pro MU s HPO
Optimalizace postupů a prostředků zdravotnické záchranné služby pro MU s HPO Ing. Michal Veselý, Ph.D. vesely17@email.cz 15. ročník konference MEDICÍNA KATASTROF ZKUŠENOSTI, PŘÍPRAVA, PRAXE 29. - 30. listopadu
Vícepřeklad: Informační středisko medicíny katastrof, Úrazová nemocnice v Brně v.neklapilova@unbr.cz 1
překlad: Informační středisko medicíny katastrof, Úrazová nemocnice v Brně v.neklapilova@unbr.cz 1 Leiba A, Blumenfeld A, Hourvitz A et al.: A four step approach for establishment of a national medical
VíceVyhláška města Plzně č. 8/2000
Vyhláška města Plzně č. 8/2000 Rada města Plzně se usnesla dne 10. 8. 2000 vydat podle 28 odst. 4 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a v
VíceTraumatologický plán SOL Trutnov
Traumatologický plán SOL Trutnov Preambule : Traumatologický plán (dále jen TP) obsahuje zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám (vyhláška MV č. 328/2001 Sb.), je reakcí na následky havárie
VíceMINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
MINISTERSTVO VNITRA generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Č.j. MV-74990-1/PO-PVP-2013 Kódové označení: TSŘ-Z Praha 17. června 2013 Počet listů: 10 Schvaluje: plk. Ing. Drahoslav Ryba, v.
VícePROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI
Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si
VíceHasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín
Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro
VíceZdravotnické zabezpečení MS ve fotbale 2006
MEDICÍNA KATASTROF traumatologické plánování a příprava Hradec Králové 14.-15.11.2006 Zdravotnické zabezpečení MS ve fotbale 2006 Ing. Vlasta Neklapilová Informační středisko medicíny katastrof Úrazová
VícePregraduální a postgraduální výuka medicíny katastrof v Olomouci
7. mezinárodní konference Medicína katastrof Hradec Králové 25.-26.11.2010 Pregraduální a postgraduální výuka medicíny katastrof v Olomouci Vladislav Kutěj Fakultní nemocnice Olomouc Lékařská fakulta UP
VíceTraumamanagement a jeho současné možnosti a nástroje v regionu Prahy a SČK. Hradec Králové 27.11.2008
Traumamanagement a jeho současné možnosti a nástroje v regionu Prahy a SČK Hradec Králové 27.11.2008 MUDr. Jaroslav Valášek,MUDr.Jiří Danda, ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz ZZSHMP-ÚSZS Význam traumamanagementu
Vícevědomostí, dovedností a schopností vždy
ZDRAVOVĚDA MYŠÍK PRVNÍ POMOC Soubor opatření prováděných podle svých vědomostí, dovedností a schopností, ale vždy tak, aby Zachránily život Zabránily zhoršení stavu postiženého Zajistily bezpečnost poraněnému,
VícePříloha III. Úpravy příslušných částí Souhrnu údajů o přípravku a Příbalové informace
Příloha III Úpravy příslušných částí Souhrnu údajů o přípravku a Příbalové informace Poznámka: Tento Souhrn údajů o přípravku, Označení na obalu a Příbalová informace jsou výsledkem posuzovacího řízení.
VíceZáklady první pomoci
Základy první pomoci CZ.1.07/1.3.44/02.0009 CZ.1.07/1.3.44/02.0009 www.kapa-ops.cz První pomoc Kdo zachránil jeden život, jakoby zachránil celý svět. (Talmud) Poskytnutí první pomoci je základní občanskou
VíceNařízení starosty města Chrudim č. 3/2007. Statut. Krizového štábu určené obce města Chrudim
Nařízení starosty města Chrudim č. 3/2007 V souladu s ustanovením 28 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a ustanovením 12, 13 a 14 nařízení
VíceČinnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje
Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků
Více