Kouřová clona zbytečných témat Ve školství jsou důležitější problémy k řešení

Transkript

1 TÝDENÍK Kouřová clona zbytečných témat Ve školství jsou důležitější problémy k řešení V situaci, kdy se média zajímají především o skandály a aféry, bývá značně obtížné získat pozornost i pro témata jiná. Každý ministr přitom ale má zájem, aby se média zajímala právě o jeho rezort. A pochopitelně nejen o výrazně problematické kauzy. Ne každému se ale skutečně podaří nezájem médií překlenout. Přitom k tomu někdy stačí tak málo! Například otevření doposud neokoukaných a nových témat. Protože se o nich zatím prakticky nikdy nehovořilo, působí výrazně progresivně a moderně. Navíc mohou být prezentována i jako výrazný osobní přínos nového politika. A pokud to jsou témata, k nimž KVĚTNA 2007 XV. ROČNÍK V tomto čísle najdete: Vysokoškolské tituly od vzniku samostatné republiky... 3 Testovat žáky? Ano, nebo ne?... 5 Mediální výchova pro gymnázia... 7 se celkem bezproblémově může vyjadřovat prakticky kdokoliv aniž by o nich něco skutečně věděl, je o publicitu vystaráno. I ve školství se taková nová témata v nedávné době objevila. Patří k nim například úvahy o tom, zda by vyučovací hodina měla stále být oněch tradičních 45 minut. To, že na prvním stupni základní školy není již dlouho délka výukové hodiny chápána jako neporušitelné dogma, zatímco na stupni druhém by časové rozvolnění přinášelo téměř neřešitelné problémy, není podstatné. Obdobným a z praktického pohledu zbytečným tématem je domácí vyučování i na druhém stupni základních škol, navíc realizované jakýmisi hobby učiteli. Stejně zbytečným tématem jsou i úvahy o případném zrušení klasifikace s vyznamenáním. Ale třeba to tak zbytečná témata nejsou. Co když mají být umělou kouřovou clonou, aby nebylo vidět na ty skutečné, opravdové a důležité problémy? Jiří ROHAN Vážení čtenáři, vzhledem k velkému množství dotazů připomínáme, že v posledním dubnovém čísle (Týdeník ŠKOLSTVÍ č. 16/2007) jsme přinesli speciální přílohu věnovanou přípravě a tvorbě školních vzdělávacích programů pro školní družiny. Krátce května Pro některé studenty čtvrtých ročníků středních škol začal svatý týden. Maturitní zkoušky odstartují 21. května a potrvají až do 20. června. Letos se zkoušce dospělosti podrobí více než 91 tisíc studentů. 16. května Ministryně školství Dana Kuchtová v pražském hotelu Mövenpick oficiálně zahájila konferenci na téma Program celoživotního učení na roky května Slavnostní ukončení druhého ročníku soutěžního setkání žáků zapojených do Evropského projektu koordinovaného vzdělávání s názvem Automobilem proběhne v České Lípě. Zúčastní se ho i předseda Senátu Přemysl Sobotka. 19. května Celostátní shromáždění zástupců odborových organizací pod heslem Zastavte škrtformu se uskuteční v Praze v Kongresovém centru od 12 hodin. Jeho cílem je přijetí společného stanoviska a postupu proti vládní reformě veřejných financí. 19. května Hostem hudebního festivalu a festivalu dětských sborů ve Skutči u Pardubic bude také Dana Kuchtová, ministryně školství.

2 2 Nemůžeš si dát ten svůj zmražený učitelský plat jinam? Nemám kam dát kuřata! KRESBA: Milan KOCMÁNEK Televize blokuje vzdělání Teenageři, kteří televizi sledují několik hodin denně, mají ve škole horší výsledky a jejich šance dosáhnout univerzitního vzdělání je mnohem menší než u vrstevníků, kteří u kouzelné skříňky stráví méně času. Ukazuje to dvacetiletý výzkum amerických vědců, o jehož výsledcích na svých internetových stránkách informuje odborný časopis New Scientist. Jeffrey Johnson z Newyorského psychiatrického institutu s kolegy oslovil v polovině 80. let čtrnáctileté studenty ze zhruba 700 rodin ve státě New York. Vědci zjišťovali jejich televizní návyky a případné problémy s chováním a učením. Stejné údaje poté u nich sbírali v šestnácti, dvaadvaceti a třiatřiceti letech. Na jejich základě dospěli k závěru, že u mladých, kteří v mládí sledují televizi více než tři hodiny denně, je o 82 procent větší pravděpodobnost, že Přístup ke vzdělání a ke zdravotní péči jsou jediné dvě sféry v oblasti sociálních podmínek, které většina občanů České republiky hodnotí velmi pozitivně. K ostatním oblastem jsou lidé většinou kritičtí nejhůře se dívají na možnost zabezpečit se ve stáří, získat byt a mít finanční podmínky pro zakládání rodiny. Ukázalo to šetření Centra pro výzkum veřejného mínění uskutečněné počátkem dubna. Možnost získat vzdělání považuje za dobrou 81 procent dotázaných, což bylo o dvě procenta více než loni v říjnu a o čtyři procenta více než před rokem. Kriticky vidělo v dubnu přístup ke nevystudují vysokou školu, než u těch, kteří televizi denně věnují méně než jednu hodinu. Ve 14 letech trávili oslovení studenti u obrazovky každý den většinou jednu až tři hodiny. Deset Z usnesení V. sjezdu ČMOS pracovníků školství Odborový svaz pracovníků školství zásadně nesouhlasí s připravovaným snižováním hodinové dotace vyučovacích předmětů, neboť tento krok by znamenal nejen snížení úrovně poskytovaného vzdělávání, ale i skryté propouštění zaměstnanců školství. 5. května 2007 procent z nich ji sledovalo méně než hodinu a 13 procent naopak více než čtyři hodiny. Jejich návyk se prý nijak výrazně nezměnil ani v 16 a 22 letech. Johnsonův tým zjistil, že téměř třetina těch, kteří ve 14 letech sledovali televizi přes tři hodiny denně, mělo později problémy s pozorností. Ve věku 22 let dvě třetiny z nich nebyly na univerzitě. Naopak pouze desetina mladých, kteří sledovali televizi méně než hodinu, ve škole neuspěla. čtk Soukromým školám půl miliardy Částku ve výši 550 milionů korun hodlá soukromým školám přidat ministerstvo školství. Uvedla to ministryně školství Dana Kuchtová na mezinárodním kongresu soukromých škol v Mladé Boleslavi. V České republice je nyní 629 soukromých škol. Žádost o přidání více než půlmiliardy korun soukromým školám bude k projednání předložena v září. Uvědomujeme si, že částka, o kterou dostaly soukromé školy letos více, nebyla adekvátní růstu výkonu, zdůvodnila D. Kuchtová. Soukromé školy letos z rozpočtu dostaly 3,475 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 0,3 procenta. Možnost vzdělání si lidé pochvalují vzdělání 12 procent respondentů, což bylo v porovnání s loňským říjnem a dubnem o dvě procenta méně. Přístup ke zdravotní péči hodnotilo před měsícem jako dobrou 64 procent lidí, tedy o procento méně než loni v říjnu a o dvě procenta méně než před rokem. Opačný názor mělo před měsícem 37 procent účastníků průzkumu, tedy o pět procent více než loni v říjnu a o šest procent více než před rokem. Šanci zabezpečit se na období stáří počátkem dubna ohodnotilo kladně jen 20 procent lidí, což bylo o tři procenta více než loni v říjnu. Naopak 73 procent dotázaných o dvě procenta více než loni v říjnu to vidí velmi neradostně. Že lze v České republice dobře pořídit byt, si před měsícem myslelo jen 25 procent lidí, opačný názor má ovšem 72 procent. V porovnání s loňským říjnem to v prvním případě bylo o čtyři procenta více a ve druhém o dvě procenta méně. CVVM dále zjistilo, že finanční možnosti k založení rodiny a možnost mít děti považuje za poměrně špatné a velmi špatné 72 procent lidí, o životních podmínkách zdravotně postižených občanů si to myslí 63 procent a o možnosti pracovat a být zaměstnán 60 procent dotázaných. čtk Výkon ale podle D. Kuchtové vzrostl asi o tři procenta. Zkrátíme jiné položky a pokusíme se tu částku prosadit, řekla D. Kuchtová. Předseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska Vladimír Zelinka varoval před klesajícím počtem absolventů učňovských oborů. Podle něj počty žáků v některých učňovských oborech nedosahují ani jednoho vyučeného na kraj, některé obory pak formálně existují, ale dlouhodobě nemají žádné absolventy. Proto bude sdružení organizovat soutěž Učeň roku 2007 aneb Zlaté české ručičky. čtk Další průřezové téma Volitelné průřezové téma budou moci zavést do svých školních vzdělávacích programů základní školy. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pro ně připravuje takzvanou Výchovu ke vztahu ke kulturně historickému dědictví, ve které se budou děti učit poznávat dějiny regionu. Informovala o tom manažerka projektu Hana Havlůjová. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání má šest průřezových témat, školy si do svého programu budou moci zařadit další. Pomůže jim k tomu metodická příručka, která bude výsledkem projektu. Myslím si, že pro školy bude zajímavé, když budou mít ve svém programu něco navíc a budou to moci rodičům nabídnout, vysvětluje Havlůjová. Na projektu, který by měl být ukončen zhruba za rok, spolupracují historici, zaměstnanci muzeí a archivů, pedagogové i metodici. Více informací školy najdou na adrese www. historickededictvi.cz. čtk

3 Vysokoškolské tituly od vzniku samostatné republiky Jejich společenské chápání kontra odbornost a pracovní zařazení 3 V letech předmnichovské republiky mohla být za zneužívání inženýrského titulu udělena pokuta korun, ale dotyčný mohl být potrestán i vězením na dobu až šesti měsíců. FOTO: Vznik Československé republiky v roce 1918 přinesl vedle zrušení šlechtických titulů a všech řádů také změnu v chápání vysokoškolských titulů. Akademickým titulům, které byly již tradičně udělovány vysokými školami, začal být přisuzován význam, který jim nijak nepříslušel. Šlo o tituly udělované lékařskou fakultou (MUDr.), právnickou fakultou (JUDr.) a filozofickou fakultou (PhDr.). Po založení přírodovědecké fakulty v roce 1920 přibyl k těmto doktorátům ještě doktor přírodních věd RNDr. Do této doby získávali i přírodovědci a matematici titul na filozofické fakultě. Vysokoškolští studenti, kteří měli již ukončenu určitou část studia, mohli užívat titulů PhC., JUC. apod., které vyjadřovaly, že jsou již kandidáty na doktorský titul. Těžiště titulů se postupně začalo posouvat z vědecké polohy do polohy společenské, což vedlo až k tomu, že titulem nebyl oslovován pouze ten, komu náležel (tedy pan doktor), ale právě pro okázalé zdůraznění určité společenské úrovně i jeho manželka (tedy paní doktorová). V praktickém životě byla ovšem situace taková, že souběžně s vysokoškolskými tituly existoval i zavedený a vžitý systém pracovních titulů a označení, které v řadě případů vysokoškolské tituly nahrazovaly. Absolvent právnických studií bez doktorátu se nemohl věnovat advokacii, ale u soudu mu příslušely patřičné a dostatečně prestižní tituly. Také značná část absolventů filozofické fakulty nekončila svá studia složením rigorózních zkoušek a doktorátem, ale státními závěrečnými zkouškami. Zatímco doktorát byl výrazem určité společenské prestiže, ale nijak nezaručoval pracovní zařazení, státními závěrečnými zkouškami se absolvent stával poměrně velmi slušně zabezpečeným středoškolským profesorem. Na rozdíl od akademických titulů, kterými byly doktoráty, byly inženýrské tituly udělované technickými, zemědělskými a ekonomickými školami charakterizovány pouze jako stavovské označení a jejich společenská váha byla výrazně nižší. Pokud chtěli i inženýři získat akademický titul, nabízel se jim doktorát technických věd. Máme zaměřeno na... Označování absolventů vysokých škol, běžné v letech předmnichovské republiky, platilo až do roku 1953, kdy bylo novými legislativními opatřeními zrušeno. Určitou roli při jejich zrušení nepochybně sehrála i skutečnost, že udělování titulů vysokými školami bylo v poválečném období prezentováno jako jeden z výrazných atributů malé demokratizace vysokých škol. Značně charakteristický pro tehdejší nálady je citát z článku Antonína Zápotockého, který byl otištěn 14. ledna 1947 ve Studentských novinách: Tuto výchovu v kastu nebylo snad ani cítit ve výchově školní, jako ve výchově společenské. Studentské taneční hodiny, studentské večery, studentské plesy atd.! Vše pěkně kastovnicky ohraničené jen pro zvané a jimi uvedené hosty. Vše jen proto, aby ctihodné buržoazní matrony měly zaručený výběr těch, kteří měli v budoucnu oplodňovat jejich dozrávající sazenice. Proto také ještě před dozráním ke skutečnému životu musel tento výběr dostávat své, zákonem chráněné značky: JUC, PhC., MUC., IngC. atd. Div že vysoké školy nedávaly přímo razítka na určité části svých posluchačů, aby zboží bylo řádně označkováno a značka pěkně doplňována i rodokmenem. Pak by si byly mohly teprve milostpaní Kondelíkové bezstarostně oddechnout. Po roce 1953 nebyly již udělovány žádné doktoráty a všichni absolventi univerzitních studií byli označováni slovem promovaný. Součástí označení byla i vystudovaná odbornost (promovaný lékař, promovaný právník, promovaný filolog, promovaný pedagog atd.). Inženýrské tituly udělované vysokými školami technického, zemědělského a ekonomického směru zůstaly zachovány. Současně se zaváděly podle sovětského vzoru zcela nové vědecké tituly. Titul kandidát věd (CSc.) a doktor věd (DrSc.) se pak narozdíl od dřívějších akademických titulů psaly až za jménem. Změnila se i vnitřní struktura vysokých škol. Přestávaly existovat stolice a ústavy a nově se zavádělo označení katedry. K vysokoškolským titulům se vrátil zákon o vysokých školách z roku Univerzitní fakulty sice mohly opětovně udělovat doktoráty (po složené rigorózní zkoušce), studenti však končili svá studia již bez jakéhokoliv označení. Výjimkou byli lékaři, kteří získávali doktorát jako absolventský titul. Zákon již nedělal žádný rozdíl mezi dřívějšími akademickými tituly (doktoráty) a těmi, které dříve byly jen stavovským označením (inženýr). Aby se tato faktická a zdaleka ne zanedbatelná historická odlišnost ještě více zkomplikovala, začalo se podle zákona udělovat absolventům vysokých škol uměleckého směru k titulu zavádějící slovo akademický (akademický sochař). Doktoráty získali zcela automaticky také nositelé titulu kandidát věd, časem se vytvořila i praxe, že mohly být doktoráty uděleny také za vynikající studijní výsledky již při ukončení studia. Doktoráty a inženýrské tituly mohly udělovat i vojenské vysoké školy. Nově se objevil i doktorát společenských věd (RSDr.), udělovaný pouze Vysokou školou stranickou ÚV KSČ (později Vysokou školou politickou), která existovala mimo rezort ministerstva školství. V polistopadovém období bývá tento titul často ironicky interpretován slovy rozhodnutím strany doktor. Objektivně je však zapotřebí konstatovat, že v řadě společenskovědních oborů byl nejméně na stejné úrovni jako doktoráty z tradičních univerzitních fakult. Ideologizace výuky na nich mnohdy nijak nezaostávala za výukou na tzv. vokovické Sorbonně, jak byla Vysoká škola politická ÚV KSČ obecně nazývána. František MORKES

4 4 Poznámka Někdy mám dojem, že celá naše společnost žije v jakémsi zajetí projektů. Jako by vůbec nebylo důležité a podstatné, že něco skutečně funguje nebo je zcela v pořádku, ale především to, že se již připravuje určitý projekt, který by takový fungující stav nastolil. Potvrdila mi to i informace, že v Praze se připravuje pro nezaměstnané projekt, kterým by měli být vyškoleni na úklidové specialisty. V rámci tříměsíčního školení by získali znalosti z oblasti úklidu, ale naučili by se V zajetí projektů i pracovat s počítačem. Náklady na rekvalifikační kurz by byly hrazeny z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Účastníkům kurzu by organizátoři údajně poskytovali i příspěvky na cestu a stravu a zajistili by jim hlídání dětí. Nepochybuji o tom, že projekt bude jistě výrazně pozitivně hodnocen jako mimořádně přínosný. Jen si nejsem jist tím, zda třeba i pražské ulice budou vypadat čistěji. Budeme sice mít vyškolené a rekvalifikované úklidové specialisty, nejsem ale přesvědčen o tom, že ve vlastním úklidu ulic se něco změní. Obdobné to je ale i ve školách. Neustálé zdůrazňování, že každý člověk musí v průběhu života počítat s tím, že třeba i několikrát změní svoji profesi, a musí tedy být připraven na rekvalifikaci, vede nutně k tomu, že podstatné už není něco konkrétního se naučit a opravdu umět. Podstatné je být maximálně flexibilní a připraven na rekvalifikaci. Je to ale skutečně ta správná cesta? Petr KABEŠ Jiří SIXTA, předseda OROS Beroun Oblastní rada odborového svazu pracovníků školství se na své poslední konferenci zabývala vizí na další období po V. sjezdu ČMOS PŠ a stanovila si několik priorit. Za nejvýznamnější úkol považuji větší zaměření na jednotlivé profesní skupiny, zejména v oblasti vzdělávání, mapování jejich potřeb a prosazování jejich zájmů. Ve vztahu ke stabilizaci členské základny chceme ve spolupráci se základními organizacemi zkvalitnit možnosti prezentace práce svazu a samotné oblastní rady například prostřednictvím webových stránek oblastní rady a rozšířením počtu akcí určených všem pracovníkům školství v rámci regionu. Nabízí se i možnost práce s individuálními členy, jejichž počet v uplynulém období vzrostl. V současné době vnímám pozitivní posun v představách neodborářů o práci školských odborů. Budování prestiže je ale vždy dlouhodobá záležitost. Někdy mě trápí pasivní přístup některých pracovníků školství. Jejich smíření se s tím, že všechno za nás někdo shora vyřeší, ať už je to ředitel, odbor školství, vedení školských odborů nebo ministerstvo. Jako východisko z této situace mě však opět napadá trpělivé vysvětlování, různé formy prezentace práce svazu a jeho jednotlivých organizačních jednotek a častý kontakt s lidmi. Daňový režim na straně zaměstnavatele: Při poskytování zvýhodněného stravování zaměstnancům v době čerpání dovolené a po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti ve vlastním zařízení zaměstnavatele žádné další náklady (výdaje) na provoz těchto zařízení nevznikají. Náklady na zvýhodněné stravování poskytované prostřednictvím jiných subjektů zaměstnavatelem jeho zaměstnancům v době čerpaní dovolené a v době jejich dočasné pracovní neschopnosti nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnance na takové plnění vyplý- Jarmila STANISLAVOVÁ, předsedkyně OROS Brno a Brno-venkov Po sjezdu bude nejdůležitější Program odborového svazu, pro který bude nutné dočasné pracovní neschopnosti vá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy. Výdaje na výše uvedené zvýhodněné stravování může zaměstnavatel hradit pouze ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou daňovými výdaji ( 24 odstavec 2 písmeno j) bod 5 ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: Nepeněžní příspěvky na stravování poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v době čerpání dovolené a v době dočasné pracovní neschopnosti jsou osvobozeny od daně za předpokladu, že jsou poskytovány získat i ty, kteří nejsou našimi členy. Zaměřím se na ty školy a školská zařízení, která nemají odborovou organizaci, a budu je získávat pro spolupráci. Zlepším kontakty se zřizovateli obcemi, připravím pružnější informační systém. Také bych chtěla vybudovat vzdělávací systém pro začínající předsedy ZO a členy ZV. sta Poděkování Chtěla bych poděkovat všem, kteří se podíleli na přípravě V. sjezdu ČMOS pracovníků školství. Ocenili jsme jeho pracovní charakter, vynikající organizaci, noblesní prostředí i doprovodný program na vysoké úrovni. Děkujeme za všechny příjemné chvíle strávené s kolegy. Miluše PRACHAŘOVÁ, OROS Uherské Hradiště Zákoník práce a změny v daních Stravování zaměstnanců v době čerpání dovolené a po dobu jejich Zeptali jsme se: Co byste změnili v práci odborů? v rámci systému závodního stravování zavedeného zaměstnavatelem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Nepeněžní příspěvky na zvýhodněné stravování v době dovolené a dočasné pracovní neschopnosti jsou osvobozeny od daně, a proto se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: V daních z příjmů žádná. V pojistném žádná. Pavel SKÁCELÍK

5 Testovat, nebo ne? Povedou plošné testy k segregaci škol, nebo ke srovnání žáků z různých krajů země? Mají všichni žáci na konci páté a deváté třídy základní školy procházet stejnými testy, které nastaví stát? Nebo by mělo být na každé škole, zda se rozhodne k testování přistoupit a jaké testy, zda státní či soukromé, si vybere? Potřebujeme mít Se startem nových školních vzdělávacích programů čeká školy také práce na svém vlastním hodnocení. Jak by mělo vypadat? Autoevaluaci lze vnímat jako prostředek rozvoje školy, protože má vliv na její kvalitu. Je ale nebezpečné používat jen jeden typ hodnocení, jednu techniku, uvedl Milan Pol z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně na semináři k evaluaci pořádaném Stálou konferencí asociací ve vzdělávání. Vlastní hodnocení by podle něj mělo startovat změny ve vůbec srovnání, jak jsou na tom s vědomostmi a dovednostmi děti z různých škol republiky? A dají se výsledky testů použít i při přijímání na střední školy? I to mimochodem bylo původně v plánu, když ministerstvo za minulého vedení testy rozjíždělo. Názory učitelů i odborníků zvenčí se různí. Ministerstvo školství ovšem přistoupilo k razantní změně. Plošné testování, které CERMAT v základních školách ověřoval u devátých tříd od roku 2004 a u pátých od roku 2005, skončí. A bude na školách, zda testovat budou a jak. Není nutné, aby celá populace absolvovala stejný test. Je tu velké riziko, že by se na základě výsledků těchto testů začaly vytvářet žebříčky a rodiče či zřizovatelé by pak hodnotili školy čistě podle toho, jak se v nich umístily, soudí náměstek ministryně školství Jindřich Kitzberger. Každá škola přitom podle něj má zcela jiné podmínky a jiné žáky. Důležitější je, jak říká náměstek, přidaná hodnota, kterou škola dítěti dá. Rodiče ovšem nebudou hledět na to, že FOTO: Alena TUČÍMOVÁ přidaná hodnota u určité školy je větší než u té, která uspěla v testu. Chtějí školu s dobrými výsledky, kde nejsou žádné problémové děti, tam své potomky chtějí posílat, argumentoval J. Kitzberger na nedávném semináři ve sněmovně. Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl, který je proti plošnému testování, tvrdí, že při testech, které zadávalo CERMAT, na 15 procent žáků opisovalo. Některým dokonce učitelé napovídali, to uvedla asi dvě procenta žáků, a s dalšími dětmi učitelé dopředu přesně probírali, co pak bylo v testech. A to zatím o nic nešlo. Co by se dělo, kdyby bylo testování zavedeno natvrdo? prohlásil O. Šteffl s tím, že by se rodiče určitě začali pídit po výsledcích škol a jejich žebříčcích a novináři by škole. Vyvolává ale zároveň očekávání, že se s jejími výsledky něco bude dít, že se ve škole následně něco změní. Pokud se nic nestane, je vše jen zbytečné cvičení, které nemá smysl, soudí M. Pol. Poradce ministryně školství pro reformu vzdělávání Karel Rýdl ujistil, že jeho úřad nehodlá dopustit, aby výsledky vlastního hodnocení škol byly zneužity k jejich nálepkování. Jak vlastní hodnocení provádějí v Základní škole Dr. J. Malíka v Chrudimi? Učitele hodnotí v pěti oblastech jaké mají vědomosti v oboru, je pro ně rádi sehnali a uveřejnili. Obavy potvrdil i jeden z přítomných ředitelů škol. Klasické základní školy podle něj učí děti s poruchami učení, chování, postižené. Jak mohou být srovnávány s prestižními gymnázii? Jak k tomu přijdou žáci a učitelé z běžných škol? pozastavil se ředitel. Že to tak ale nutně nemusí být, si myslí Pavla Polechová z ministerstva školství. Není nutné poskytovat výsledky veřejnosti, ale jen samotným školám, poznamenala a dodala, že je důležité rozhodnout se, jaký význam mají výsledky testů mít a k čemu mají sloužit. Máme se soustředit na přijímání na střední školy, anebo na posílení kvality výuky v základních školách? Má testování pomoci dítěti, nebo se naopak na základě jeho výsledků řekne, že,toto dítě nikam jít nemůže, a zakáže zda vedou efektivně hodinu (jak si plánují výuku, zda motivují žáky), jak pracují se vztahy ve třídě (zda vytvářejí bezpečné klima), nakolik se podílejí na životě školy (zda se účastní akcí a spolupracují s kolegy) a jak pracují na svém profesním rozvoji (zda se účastní dalšího vzdělávání). Pro každý okruh máme popsánu čtyřbodovou stupnici od výborného po nevyhovující stupeň. Učitele s ní předem seznámíme, aby věděli, co je pro nás vyhovující a co ne. S každým učitelem se sejdeme, promluvíme si, zeptáme se, jak on 5 se mu jít na určitou školu? ptá se P. Polechová. Šéfka sněmovního klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová je přesvědčena, že potřebujeme na výstupu ze základní školy mít srovnatelné hodnocení žáků, aby bylo jasné, že to, čeho se jim mělo ve škole dostat, si skutečně odnášejí. Při obrovské decentralizaci školství je nutné mít určitý svorník, soudí M. Šojdrová. Všichni, zastánci i odpůrci plošného testování, se ale shodli v jednom: testy by neměly být zaměřeny na momentální výsledky žáků, ale na přidanou hodnotu, již na té které škole žáci získali. S tím souhlasí i členové profesní sekce základních škol školských odborů. V tomto rozbitém školském systému je ale nutné mít určité srovnání škol, zdůrazňuje šéf sekce Bohuslav Kašpar. Zdeňka LA SALA Žákovské portfolio Původně představovalo vlastní hodnocení žáka. Ten si zakládá do desek nebo do počítače různé výsledky své práce, o kterých je přesvědčen, že jsou dobré a důležité. Na mnoha školách už to takto žáci dělají za asistence svých učitelů. V poslední době je ale pojem žákovského portfolia používán spíše pro osobní složku, která neobsahuje výběr žáka, ale například výsledky srovnávacích zkoušek, vysvědčení za několik let. Je to jakýsi jeho personální spis. Zatímco první typ složky lze při přijímání na střední či vysoké školy stěží použít, ten druhý ano. Žák by přitom ale měl mít příležitost sám o sobě podat určitou výpověď dospělí, kteří hledají zaměstnání, toto právo mají, soudí Karel Tomek. Pavlína Polechová z ministerstva školství si nemyslí, že by portfolio mělo sloužit jako podklad k přijímacímu řízení. Je to dokument o vývoji žáka, říká. Žákovské portfolio bych určitě nezavrhovala. Jeho součástí by přitom mohlo být i výstupní hodnocení, myslí si poslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. zls Vlastní hodnocení by mělo zvýšit kvalitu školy hodnotí sám sebe a jaké má připomínky, a nakonec dojdeme k souhrnnému výsledku. Ohodnotíme pedagoga koeficientem, od něhož se pak odvíjí jeho osobní ohodnocení, popsal hodnocení školy její ředitel Zdeněk Brož. Když s hodnocením ve škole začínali, učitelé nebyli nadšeni, nyní už ale podle ředitele jeho smysl chápou. Ti, co u nás působí déle, procházejí hodnocením jednou za dva až tři roky. Noví pedagogové první rok ještě nemusí, čeká je to až druhý rok, a pak opět napřesrok, řekl ředitel. zls

6 6 Ředitelská abeceda Praktické vyučování Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. 65, 71, 120, 122 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon 12 až 16 vyhlášky č. 13/2005 Sb., ve znění vyhlášky 374/ 2006 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři 13 a 14 vyhlášky č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních Novela zákoníku práce V tisku byla uvedena informace, že je připravena novela zákoníku práce, která má odstranit některé právní chyby v tomto předpise. Je tato novela již schválena a připravena k publikaci ve Sbírce zákonů? Zákoník práce obsahuje nedostatky, ale i nepřesnosti a chyby Ve dnech doručení dotazu končilo připomínkové řízení k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb. Tento vládní návrh změn zákoníku práce je skutečně tzv. technickou novelou, která neobsahuje koncepční změny. Předkládací zpráva zdůvodňuje tento záměr zejména těmito skutečnostmi: V období projednávání nového zákoníku práce (v roce 2005 a 2006) projednával parlament řadu návrhů zákonů, které zasahovaly mimo jiné i do problematiky upravované zákoníkem práce. Některé z těchto návrhů zákonů byly schváleny a vyhlášeny ve Sbírce zákonů, některé však schváleny nebyly, nebo se jejich projednávání oproti návrhu zákoníku práce opozdilo, nebo bylo přerušeno a vzhledem ke konci volebního období již nebylo dokončeno. Tyto skutečnosti způsobily, že zákoník práce s přijatými zákony provázán není, anebo počítá se zákony, které nebyly schváleny. Zákoník práce obsahuje též nedostatky způsobené některými schválenými pozměňovacími návrhy, ale i nepřesnosti a chyby, způsobené zejména v důsledku nedostatečného času na odpovídající přípravu a projednání v průběhu legislativního procesu. K odstranění výše uvedených nedostatků se předkládá návrh novely zákoníku práce a některých dalších souvisejících zákonů, která má jednak provést zasazení zákoníku práce do právního řádu provázání s dalšími zákony nebo návrhy zákonů, jednak provést zpřesnění některých ustanovení a rovněž legislativně technické opravy a úpravy. Novela neobsahuje konfliktní ustanovení, ani reakci na návrhy poslanců a senátorů podané ve druhém pololetí roku 2006 Ústavnímu soudu na zrušení některých ustanovení zákoníku práce. Novela neobsahuje ani koncepční změny, předpokládané Programovým prohlášením vlády. Konečný text návrhu zákona není ještě schválen ani vládou. Vít BERKA Alespoň minimální mzda Platí pro zaměstnavatele povinnost poskytnout zaměstnancům alespoň minimální mzdu i v případě zaměstnávání důchodců? Výši a poskytování minimální mzdy upravuje nařízení ho důchodu; vatelem částečného invalidní- vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc. Podle ustanovení 4 písm. c) a d) tohoto vládního nařízení činí podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance minimální mzda 75 procent výše uvedených částek minimální mzdy 50 procent výše uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod. Jiné než uvedené odchylky u minimální mzdy pro poživatele důchodů v oblasti odměňování stanoveny nejsou. Minimální mzda (v plné výši) se vztahuje také na poživatele starobního důchodu. Nad rámec dotazu lze uvést, že to, co bylo uvedeno o minimální mzdě, platí i pro zaručenou u zaměstnance, který je poži- mzdu. Vít BERKA FOTO: Alena TUČÍMOVÁ Mám správné zařazení? Pracuji jako vedoucí vychovatelka ve školní družině a podle nového nařízení vlády ze dne 6. prosince 2006 mi byly odečteny v 9. platové třídě dva roky praxe. Absolvovala jsem gymnázium a v roce 1981 jsem ukončila dálkové tříleté studium na střední pedagogické škole, tzv. nástavbové studium. Bylo postupováno správně? Zaměstnanci zařazenému do odborné vzdělání se získává 9. platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s ma- zakončeno absolutoriem. Ná- ve vyšší odborné škole a je turitní zkouškou, je zaměstnavatel podle 4 odst. 7 nařízení je studium na vyšší odborné stavbové studium nenahrazu- vlády č. 564/2006 Sb. povinen škole a neposkytuje vyšší odečíst ze započitatelné praxe odborné vzdělání. Postup dobu dvou let. zaměstnavatele při odpočtu Nástavbové studium bylo započitatelné praxe je proto a je druhem studia na střední škole, které je zakončeno č. 564/2006 Sb. v souladu s nařízením vlády maturitní zkouškou. Vyšší Zdeňka KRÁMSKÁ

7 7 Jak na školní vzdělávací program? Nebojte se změn ve školství, provedeme vás reformou krok za krokem Průřezová témata v gymnaziálním vzdělávání Mediální výchova 2. část Formy realizace Přehled o uplatnění tematických okruhů Mediální výchovy v jednotlivých ročnících je nutné uvést v Charakteristice ŠVP. K tomu dobře poslouží tabulka, která je využitelná pro všechna průřezová témata (viz příklad 1 a 2). Základními formami jsou: integrace (INT) projekt (PRO) samostatný předmět (P) kombinace forem Integrace/INT obsahu tematických okruhů do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu Integrace je nejčastější forma realizace tematických okruhů průřezových témat. Tematické okruhy je možné integrovat do vzdělávacího obsahu jednoho či více vyučovacích předmětů. Integraci je vhodné doplňovat dlouhodobými projekty. Projekt/PRO Tematické okruhy Mediální výchovy je možné začleňovat formou projektu na úrovni školy či třídy v libovolném ročníku. Pro Mediální výchovu jsou vhodné projekty zaměřené na produkci mediálních sdělení (školní časopis, televizní či rozhlasové vysílání) nebo pro získání Tabulka k příkladu 1 uceleného pohledu na tematiku v kontextu společenskovědním a mediovědním. Pro zpracování projektu je vhodné využít osnovu (viz příklad 3), jejíž základní body je možné podrobněji rozpracovat. Samostatný vyučovací předmět/p Pokud je Mediální výchova samostatným vyučovacím předmětem, jsou její osnovy zpracovávány stejně jako osnovy všech ostatních vyučovacích předmětů. Mediální výchova jako samostatný vyučovací předmět je optimální, byť náročná forma. Je zapotřebí vyčlenit odpovídající časovou dotaci z disponibilních hodin, připravit celkovou koncepci předmětu, zpracovat osnovy předmětu. Základním předpokladem je, aby byl učitel dostatečně odborně vybaven a průběžně si mohl vzdělání prohlubovat a doplňovat. Kombinace forem realizace Jednotlivé formy je možné kombinovat, například INT/PRO (integrace je doplněna projektem). Tato kombinace se ukazuje jako funkční a výhodná zejména pro práci v realizačních týmech školních médií. Příklad 1 Přehled forem realizace tematických okruhů Mediální výchovy v ŠVP pro nižší stupeň osmiletých gymnázií v části charakteristika ŠVP Komentář: V nižších ročnících osmiletého gymnázia je možné uplatnit všechny tematické okruhy Me diál ní výchovy tak, jak jsou uvedeny v RVP ZV, musí to být nejméně alespoň jeden tematický okruh. V případě Mediální výchovy je však vhodné alespoň provázat produktivní činnosti s vybranými okruhy receptivních činností. Uvedený příklad vyjadřuje optimální zařazení všech tematických okruhů formou integrace do vyučovacích předmětů v kombinaci s projektem. Forma samostatného předmětu nebyla využita. Příklad 2 Přehled forem realizace tematických okruhů Mediální výchovy v ŠVP pro vyšší stupeň osmiletých gymnázií a pro čtyřletá gymnázia v části Charakteristika ŠVP Komentář: Realizace Mediální výchovy ve vyšších ročnících osmiletého gymnázia navazuje a dále prohlubuje znalosti a dovednosti žáků z nižších ročníků. Tematický okruh Média a mediální produkce zahrnuje oblast dovednostní, forma projektu v kombinaci s integrací je volena tak, aby bylo možné i nadále pokračovat v tvorbě školního časopisu a aby se dále prohlubovaly znalosti a dovednosti v rámci integrace do českého jazyka a literatury a informační a komunikační technologie. Označení (P*) napovídá, že se do budoucna (po vytvoření materiálního a personálního zázemí) uvažuje o zavedení samostatného vyučovacího předmětu. Okruhy, ve kterých se prolíná oblast společenskovědní a mediovědní, jsou realizovány opět kombinací integrace a projektu, avšak zde je projekt již jiné povahy, nejedná se o zaměření na produkci. Příklad 3 Modelová struktura projektu název projektu například Vliv médií na náš život ; Média a volný čas ; Čtenáři, posluchači a diváci regionálních médií charakteristika projektu ke kterým tematickým okruhům se projekt vztahuje přínos projektu pro výchovnou a vzdělávací strategii školy časové rozmezí/rozvržení projektu pro které ročníky je projekt určen, jaká je jeho časová dotace apod. hodnocení projektu včetně dokumentace Markéta PASTOROVÁ, VÚP Mediální výchova Nižší ročníky osmiletého gymnázia prima sekunda tercie kvarta TO receptivních činností Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení INT/ČJ, VV, INT/ ČJ, VV, INT/ ČJ, VV, HV Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality INT/OV INT/ OV Stavba mediálních sdělení INT/ ČJ, OV INT/ ČJ,OV Vnímání autora mediálních sdělení INT/OV INT/OV Fungování a vliv médií ve společnosti INT/OV INT/OV TO produktivních činností Tvorba mediálního sdělení INT/ICT, VV,ČJ INT/ICT,VV, ČJ INT/PRO/ školní PRO II. Práce v realizačním týmu INT/ICT, VV,ČJ INT/ICT,VV,ČJ Tabulka k příkladu 2 Mediální výchova Média a mediální produkce internetový časopis INT/PRO školní internetový časopis školní internetový časopis PRO školní internetový časopis Vyšší ročníky osmiletého gymnázia/čtyřleté gymnázium 1 - kvinta 2 - sexta 3 - septima 4 - oktáva INT/ČJ INT/ČJ, ICT INT/ ČJ, ICT PRO PRO PRO (P*) PRO (P*) Mediální produkty a jejich významy INT/ ICT, VV INT/ ICT, VV Uživatelé INT/ ZSV INT/ ZSV Účinky mediální produkce a vliv médií INT/PRO/ ZSV INT/ PRO /ZSV PRO Role médií v moderních dějinách PRO/ D, ZSV

8 8 Pracovní volno na doprovod k lékaři Jak je v právních předpisech upraveno poskytování pracovního volna zaměstnanci k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení? Poskytování pracovního volna v tomto případě upravuje ustanovení bodu 8 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Podle této platné právní úpravy, která nabyla účinnosti 1. ledna 2007, se pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, a to: s náhradou platu, pokud jde o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, náhrada platu mu nepřísluší, bez náhrady platu, pokud jde o ostatní rodinné příslušníky. Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou platu, na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na šest pracovních dnů v kalendářním roce. Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady platu. Pro účely tohoto bodu 8 přílohy k vládnímu nařízení se rozumí rodinnými příslušníky fyzické osoby uvedené v předchozím bodě 7, který upravuje poskytování pracovního volna při úmrtí. Jde o tyto osoby (kromě těch, které byly uvedeny již v předchozím textu): sourozenci zaměstnance nebo jeho manžela, manžel dítěte, manžel sourozence zaměstnance, vnuk zaměstnance, jiná osoba, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žije se zaměstnancem v domácnosti. NA VAŠE otázky ODPOVÍDÁ Vít Berka Při zpoždění dopravních spojů volno bez náhrady mzdy Jaký rozsah pracovního volna se poskytuje zaměstnancům, kteří nenastoupili včas do práce v důsledku přerušení dopravy nebo zpoždění dopravních spojů? Případ uvedený v dotaze je upraven v bodě 3 přílohy k nařízení vlády č. 590/ 2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, kde je uvedeno: Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. V daném případě se tedy jedná o pozdní nástup do zaměstnání z důvodu nepředvídaného (nikoliv však předem známého) přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. Pokud zaměstnanec nemohl dosáhnout včas místa svého pracoviště jiným přiměřeným způsobem (například pěšky, náhradním dopravním prostředkem), má právo na pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu. Zaměstnavatel již nemusí nabízet jiné místo Nový zákoník práce již údajně nestanoví jako podmínku pro možnost dát zaměstnanci výpověď skutečnost, že zaměstnavatel nemá možnost ho dále zaměstnávat v dohodnutém místě výkonu práce. Je tomu tedy tak, že lze dát výpověď i v případě, když má zaměstnavatel nějaké místo neobsazené? Nabytím účinnosti zákona č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce (to je dnem 1. ledna 2007), skutečně zaměstnavateli odpadla v souvislosti s výpovědí z pracovního poměru (bez ohledu na to, z jakého důvodu je výpověď dávána) tzv. nabídková povinnost coby hmotněprávní podmínka platnosti výpovědi. Do doby účinnosti nového zákoníku práce platilo ustanovení 46 odstavce 2 dřívějšího zákoníku, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, pokud nejde o výpověď pro porušení pracovní kázně, nebo z důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr, pouze tehdy, jestliže a) nemá možnost ho dále zaměstnávat ve sjednaném místě ani v místě jeho bydliště, a to ani po předchozí průpravě, b) zaměstnanec není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci nabídnutou podle písm. a), nebo se podrobit předchozí průpravě pro tuto jinou práci. Toto ustanovení nebylo do nového zákoníku práce převzato. Zaměstnavatel tedy tuto tzv. nabídkovou povinnost nemá, a to bez ohledu na to, zda je či není volné pracovní místo k dispozici, a i bez ohledu na uplatněný výpovědní důvod ( 52 nového zákoníku práce). Pane profesore, oslovují nás studenti Dobré tradice patří k myšlenkovému bohatství každého národa, připomíná si pro sebe učitelka dějepisu Prudká. Jen hloupý by se z nich nepoučil. Jenže ne všechny tradice lze mechanicky přenášet z generace na generaci. Asi máš na mysli husitské hnutí, vychází jí vstříc mladší kolega Horký. Sám nevím, co si o něm mám myslet. Každá nová doba je hodnotí jinak. Kdepak! Nech husity a Žižku v klidu spát. Jde mi o docela prozaickou záležitost. O oslovování, nečekaně zakrouží rukou Prudká. Znáš nový školský zákon? Četl jsi aspoň některé jeho pasáže? Abych se přiznal, moc jsem ho nestudoval, bez mučení přiznává Horký. Vidíš, a to je možná chyba. Kdybys ho četl, byl bys moudřejší, napíná svého kolegu na skřipci. Teď už ale opravdu nevím, oč ti jde? Jaké oslovování? Jaký zákon? Nedávno jsem četla v jednom oficiálním školském dokumentu, jak se studenti SOU připravují ke zkouškám. Cožpak ve středních školách máme studenty? Současný školský zákon uvádí pro základní a střední školy označení žák a pro vyšší odborné a vysoké školy student, zvolna rozplétá Prudká přestávkovou záhadu. Po léta se nesprávně užívá i naše oslovení. Vždyť přece nejsme žádní profesoři, ale učitelé středních škol. Máš pravdu, ale snad o nic nejde. Žáci, nebo studenti. Stejně se nikdo z nich pořádně neučí. A profesoři? Ti jsou na vysoké škole, že? Vážení a tuze vzdělaní odborníci. Většina z nás si na uvedené oslovení stejně moc nepotrpí, snaží se odlehčit situaci kolega Horký. To by ses možná divil. Bavila jsem se o tom doma se svým klukem. V gymnáziu téměř všichni učitelé nekompromisně vyžadují oslovení profesor, někteří se tak dokonce podepisují. Nedávno se kluk chtěl jednoho z nich o přestávce na něco zeptat. Použil oslovení pane učiteli a zle pochodil. Nikdo se s ním dál nebavil, líčí Prudká. Příliš jsem o tom neuvažoval. Ale asi máš pravdu, přitakává Horký. Rád s vámi souhlasím, najednou se přidává Hromádka. Některé tradice mají podivně tuhý kořen. Touha ctít současný zákon by však měla být silnější. Pokud chceme, aby se naši žáci učili přesně a správně vyjadřovat, měli bychom začít především u sebe. Roman KANTOR

9 Zlatý Ámos zasadil strom na Petříně Znáte je? Měsíc mého života ONDŘEJ NEFF 9 éž rosteš ke slávě našeho Kústavu, popřál novému stromu, který zdobí pražský Petřín, Zlatý Ámos 2007 Ivan Sedlák. Se studenty Masarykovy střední školy chemické z Prahy 1 vysadil nedaleko sochy Jana Nerudy novou lípu srdčitou. Samotné vysazení stromu odborně provedli místní zahradníci. Studenti přispěli padesáti litry vody, které na malou slavnost přinesli v PET Významné dny podle senátorů V diskuzi nad novelou senátora Martina Mejstříka naši zákonodárci horní komory parlamentu řešili otázku nahrazení významného dne Mezinárodního dne žen Dnem matek a 13. dubna pustili novelu do prvního čtení. Ponechme stranou, zdali má Mezinárodní den žen mezi významnými dny své místo, neboť obě varianty budou vždy mít své zastánce a odpůrce. Úsměvné je spíše dohadování senátorů nad takovým problémem, jako by nebylo jiných a podstatnějších záležitostí, které vyžadují jejich rozhodnutí. Nedávno se mi dostal do rukou kalendář z roku 1990 se sáhodlouhým přehledem výročí a významných dnů. Současný kalendář obsahuje 14 výročí. Mohli lahvích. O lípu se bude starat náš školní ekotým. Máme rozpis služeb a budeme ji chodit pravidelně zalévat, říká koordinátorka projektu Ekoškola Dagmar Kohoutová. Studenti slíbili, že na naši lípu nezapomenou ani v době letních prázdnin, doplňuje ředitel školy Jiří Zajíček. Vysazením stromu škola reaguje na výzvu OSN Miliarda stromů pro planetu Zemi. Jejím cílem je během roku 2007 vysadit na celém světě nejméně miliardu stromů. Zasazení stromu není jedinou akcí ekotýmu školy. Nedávno jeho členové, kterými jsou jak studenti, tak vyučující, dokončili analýzu současného stavu školy. Počítali, měřili a do jisté míry také odhadovali spotřebu elektřiny, vody, tepla, zaměřili se na třídění odpadu. Teď navrhnou opatření, která by spotřebu mohla snížit. DTA bychom nyní porovnávat, která výročí zůstala, která byla upravena a povýšena na státní svátek. Akceptovatelná jsou jistě i ta, která v uplynulých 16 letech do kalendáře přibyla. A ta, co zmizela? Z těch desítek si dovolím zastavit se u absence připomínky osobnosti ve svém oboru významem nepřekonatelné a především mezinárodně uznávané. Koho že to mám na mysli? Ano, je to pedagog a filozof Jan Ámos Komenský ( ). Skutečností je, že dnes již v kalendáři u 28. března nenajdeme ani Den učitelů, ani Jan Ámos Komenský. A to je docela smutné u národa Komenského a T. G. Masaryka. Vraťme se ke Dni učitelů. Jeho absence v kalendáři svým způsobem snižuje i prestiž učitelské profese, která je namnoze zneuctívána. Možná, že kdybychom onen významný den v kalendáři měli, společnost by si více uvědomovala, že tito lidé zaručují vzdělanost národa, tím i rozvíjení schopností našich dětí a udržování tradic české a moravské kultury. Takže, páni senátoři, až budete mít čas na handrkování se nad tím, jaký významný den do kalendáře zařadit, či z něj vypustit, vezměte laskavě na vědomí, že v takovém případě naše historie disponuje osobnostmi světového významu, kteří by za podobnou diskuzi určitě stáli, a snad byste nad nimi dokázali najít i politickou shodu. Martin ŠIKULA Druhé vydání úspěšného sci-fi románu našeho velikána tohoto žánru vyšlo v Mladé frontě. Poprvé se v románové formě čtenář setkává s hlavními hrdiny starožitníky Kubou Nedomým, bizarním Dědkem Suchánkem a krásnou Su Wang-li, majitelkou restaurace a Kubovou přítelkyní, kteří prožívají svá neobvyklá dobrodružství na habitatu na Měsíci. Nejen obsah knihy, ale především její žánr bude jistě velkým tahounem pro všechny čtenáře žákovských i dětských knihoven. Zajímavosti z dějin školství u nás Bezdůvodné zrušení V roce 1911 byla rozhodnutím radnice bezdůvodně uzavřena česká škola ve třetím vídeňském okresu, přestože byla plně vydržována českými spolky. Její uzavření bylo dáváno do souvislosti se skutečností, že k podobnému aktu vůči německým školám se v Praze ani při silných nacionálních bouřích radnice nikdy nesnížila. Dospívání V roce 1910 se v nové čítance pro české dívčí školy objevily informace o pohlavním dospívání a pohlavních nemocích. Šlo o první informace tohoto typu v oficiální učebnici v rámci rakousko-uherské říše. Zásluhu na tom měla inspektorka Renata Tyršová, vdova po zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi. Hrozba Od roku 1911 začalo být přísněji trestáno neposílání dětí do školy. Otci takového dítěte hrozilo až pětidenní vězení. Ochrana dětí Prvním zákonem na ochranu dětí, zakazujícím dětem až do 12 let pracovní činnost a povolujícím ji v dalších dvou letech pouze tehdy, když by neškodila jejich zdraví, byl živnostenský zákon z roku Dívčí gymnázium Prvním plnohodnotným dívčím gymnáziem v Rakousko-Uhersku byla Minerva, založená v roce 1890 v Praze. Teprve o dva roky později bylo založeno dívčí gymnázium i ve Vídni. Respekt? MUDr. Anna Honzáková ( ) byla první ženou, která získala diplom na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Přes vynikající studijní výsledky se však po své promoci v roce 1902 setkala s odmítnutím, když jí známý profesor, u kterého chtěla pracovat, vzkázal, že nijak nepochybuje o tom, že by praxi zvládala výborně, není si však jist, zda by ji ostatní lékaři respektovali. Kritika V roce 1892 v rozpravě o reformě právnického studia v říšské radě kritizoval poslanec T. G. Masaryk způsob výuky a nedokonalost studijních plánů, které sice mluvily o intenzivnějším využívání studijní doby, ale nijak nespecifikovaly, jak toho dosáhnout. František MORKES

10 10 Regionální školství v číslech Královéhradecký kraj Také specifika základního a středního školství Královéhradeckého kraje vycházejí z elektronické publikace Profily krajů (její vydání je součástí projektu Kvalita I, který je podporován z Evropského sociálního fondu) a zachycují období pěti školních roků 2000/2001 až 2004/2005. Královéhradecký kraj je z demografického hlediska počtem obyvatel i rozlohou průměrný. Centrem kraje je město Hradec Králové, sedmé největší město v republice. Věková struktura v Královéhradeckém kraji byla v roce 2004 poměrně odlišná od celostátního průměru. Častěji zde byly zastoupeny mladší a střední věkové skupiny (až do 50 59letých), průměrný věk v kraji byl třetí nejnižší ze všech krajů u nás. Krajské město Hradec Králové se stává stále důležitějším univerzitním centrem, ve kterém studují i mnozí studenti z jiných krajů. Vzdělanostní struktura kraje však zatím nijak celorepublikově nevybočuje a odpovídá celorepublikovému průměru. Této charakteristice odpovídá i míra nezaměstnanosti blízká průměru celé republiky. Nezaměstnanost absolventů v kraji je o něco nižší než v průměru u nás, zejména u vyučených bez maturity (13,8 procenta v kraji, 20,9 procenta v celé České republice). Z mezinárodního šetření PISA vyplynulo, že v Královéhradeckém kraji je podprůměrná hodnota statusu zaměstnání rodičů 15letých žáků (třetí nejnižší), také aspirace žáků na budoucí povolání patřily mezi kraje se spíše nižšími hodnotami (čtvrtá nejmenší). Překvapivě i aspirace na vysokoškolské vzdělání je v kraji s univerzitním centrem velice malá (druhý nejnižší podíl žáků aspirujících, vlastně neaspirujících, na vysokoškolské vzdělání mezi všemi kraji). Tento výsledek kontrastuje s průměrnými či mírně nadprůměrnými výkony (opět ve srovnání s ostatními kraji) 15letých žáků kraje v matematice, čtenářské a přírodovědné gramotnosti. Základní školy Počet tříd na 100 žáků byl ve školním roce 2004/2005 v Královéhradeckém kraji podobný jako v ostatních krajích (cca 4,3 třídy na 100 žáků). Počet škol na 1000 žáků byl v kraji nejvyšší z celé republiky (5 škol na 1000 žáků), tedy školy v kraji jsou spíše menší velikosti. Ve školních letech 2000/2001 až 2004/2005 se snížil počet základních škol o 7 (druhý nejnižší pokles v republice). Tyto skutečnosti vyplývají z toho, že počet žáků se ve sledovaném období v kraji snížil méně, než činil celorepublikový průměr (o 11 procent méně žáků v kraji, o 13 procent v celé republice). Také pokles počtu pedagogů byl podprůměrný (o 6 procent v kraji a o 8 procent v celé ČR). Ve výuce cizích jazyků v základní škole je Královéhradecký kraj průměrný, většina žáků se učí anglický jazyk (57,5 procenta, v ČR 54 procenta), méně častá je výuka německého jazyka (14,5 procenta žáků, v ČR 20 procent). V kraji je v základních školách poměrně málo cizinců (0,8 procenta) a jejich národnostní rozložení zhruba odpovídá celorepublikovému průměru; nejvíce žáků je s ukrajinskou a vietnamskou státní příslušností. Střední školy Rozložení žáků středních škol dle druhu studované školy odpovídá průměru republiky, 27 procent žáků navštěvovalo ve školním roce 2004/2005 gymnázia, 40 procent SOŠ a zbylých 33 procenta SOU. Z hlediska výuky cizích jazyků převažuje na gymnáziích i SOŠ anglický jazyk (99 procent žáků gymnázií a 77 procent žáků SOŠ se učí angličtinu). Na SOU se zhruba stejný podíl žáků učí anglický i německý jazyk. a) Gymnázia V Královéhradeckém kraji byl ve školním roce 2004/2005 průměrný počet gymnázií na 1000 žáků a rovněž průměrný Počet žáků na jednoho pedagogického pracovníka ve školním roce 2004/05 Královéhradecký kraj ČR Gymnázia SOŠ SOU Druh školy počet tříd na 100 žáků a gymnázia v kraji jsou spíše střední velikosti. Ve školních letech 2000/2001 až 2004/2005 se snížil počet gymnázií v kraji o dvě. Díky rozšíření kapacit stávajících gymnázií v kraji došlo ve sledovaném období k nárůstu počtu tříd (o 3,5 procenta, celkově o 9 tříd). Zvýšení počtu pedagogů i žáků v Královéhradeckém kraji se pohybovalo pod celorepublikovým průměrem (tříprocentní nárůst počtu žáků a dvouprocentní nárůst počtu pedagogů v kraji). Počet žáků na jednoho pedagoga byl na gymnáziích v kraji mírně nad celorepublikovým průměrem. b) Střední odborné školy Počet SOŠ na 1000 žáků převyšuje celorepublikový průměr (v kraji bylo 4,5 SOŠ na 1000 žáků, v ČR průměrně jen necelé 4). Počet tříd SOŠ na 100 žáků je v kraji mírně pod celorepublikovým průměrem; SOŠ v kraji jsou tedy spíše menší. Ve školních letech 2000/ 2001 až 2004/2005 se poměrně výrazně snížil počet SOŠ v kraji (o 9 procent, 5 škol), počet tříd naopak mírně vzrostl (o 2 procenta, 8 tříd). Počet žáků SOŠ ve sledovaném období vzrostl o 6 procent, počet pedagogů ale poklesl (o 1 procento). Díky této skutečnosti je v kraji zhruba o jednoho žáka více na jednoho pedagoga než v celé republice. c) Střední odborná učiliště Královéhradecký kraj vykazuje nejvíce SOU na 1000 žáků v republice (3,8, průměr celé ČR byl 3,0). Počet tříd na 100 žáků byl naopak podprůměrný (3,9, průměr celé ČR 4,1). SOU jsou tedy spíše menší s větším počtem žáků ve třídách. Ve školních letech 2000/2001 až 2004/2005 se poměrně málo snížil počet SOU v kraji (o 8 procent, 3 školy), počet tříd poklesl nejvíce v rámci krajů (o 9 procent, 34 třídy). Tyto skutečnosti vyplynuly z poklesu počtu žáků (o 2 procenta), který byl provázen obdobným poklesem počtu učitelů (o 3 procenta). Počet žáků na jednoho pedagoga v SOU (druhý nejvyšší mezi kraji) převyšuje celorepublikový průměr podobně jako na SOŠ zhruba o jednoho žáka. Závěr Královéhradecký kraj je v oblasti školství, vzdělanostní struktury, ale i ekonomické aktivity průměrným krajem. Překvapivé je, že žáci v kraji s poměrně silným univerzitním zázemím mají nízké vzdělanostní a profesní aspirace, a to i přes skutečnost, že jejich znalosti a dovednosti (měřené na 15letých žácích standardními testy v rámci šetření PISA) jsou spíše nad celorepublikovým průměrem.

11 ČMKOS Prosazuje reformu spravedlivou, na které se budou podílet všichni občané podle svých příjmových a majetkových podmínek. ŠKRTFORMA VLÁDNÍ KOALICE aneb KDO JI ZAPLATÍ ČTĚTE! CO ODHALUJE ANALÝZA ČMKOS? SKUTEČNÉ DŮSLEDKY, DOPADY A ZÁMĚRY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ více najdete na Celostátní shromáždění odborářů PRAHA - KONGRESOVÉ CENTRUM ZASTAVTE ŠKRTFORMU!

12 12 inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, , Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku. OBJEDNACÍ LÍSTEK* Objednávám... předplatné Týdeníku Školství. Jméno název odběratele: Adresa:......PSČ dodací pošty: Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ): * Určeno jen pro zcela nové předplatitele!!! Podpis (u organizace razítko):... Datum:... ŽALUZIE, ROLETY, SÍTĚ PROTI HMYZU Nabízíme Vám tyto druhy žaluzií: meziskelní, meziskelní s vypínáním (fixací) interiérové, interiérové s vypínáním (fixací) domykatelné, celostínící na plastová okna s řetízkovým ovládáním tzv. ISO žaluzie dřevěné Dále Vám nabízíme: rolety garnýžové hliníkové a dřevěné lišty výsuvné markýzy Výhody, které Vám nabízíme: záruka 3 roky výběr ze 40 druhů odstínů barev tepelná izolace až 30 % množstevní slevy atypické tvary žaluzií Montáž do 3 5 dnů!!!! Pro školy a školská zařízení nabízíme slevu 50 % z ceny montáže. Zavolejte, rádi a ochotně Vám poradíme. Aleš Suchý tel.: TÝDENÍK Číslo května 2007 Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel , fax tondlova@tydenik-skolstvi.cz, sediva@tydenik-skolstvi.cz, stastkova@tydenik-skolstvi.cz, lasala@tydenik-skolstvi.cz, mullerova@tydenik-skolstvi.cz. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 780 Kč. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN MK ČR E 4861.