Studie proveditelnosti pro projekt Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence Jihomoravského kraje

Transkript

1 Studie proveditelnosti pro projekt Datové sklady, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence Jihomoravského kraje Příloha č. 1 žádosti Zpracovatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/ Brno Strana 1 (celkem 79)

2 OBSAH 1 Úvod Základní informace k projektu Návaznost na typizované projekty Účel, pro který je Feasibility Study zpracována a k jakému datu Identifikační údaje předkladatele projektu, kontaktní osoby Investor Cílové skupiny projektu Rekapitulace výsledků studie Manažerský souhrn stručný obsah, výsledky a závěry jednotlivých kapitol Současný stav a historie projektu Strategie a cíle Návaznost na egovernment strategii kraje Návaznost na centrální projekty a služby Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu Charakteristika projektu Varianty řešení Etapy projektu Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP Návaznost na další projekty žadatele Analýza poptávky a koncepce marketingu Analytická část Analýza poptávky výstupů projektu Definice nabídky výstupů projektu Návrhová koncepční část Marketingová strategie Marketingový mix Koncepce odbytu Materiálové vstupy potřebné k projektové činnosti Charakteristika a popis dostupnosti hmotných dodávek potřebných k provozování služeb Návrh základních požadavků, parametrů a kritérií výzvy veřejné zakázky Strana 2 (celkem 79)

3 6 Lokalita a okolí Umístění projektu Životní prostředí v jeho okolí Stav technické infrastruktury Technické řešení Vlastní koncept řešení Návrh a popis architektury řešení Datové zdroje strukturovaných údajů Bezpečnost Variantní návrhy technického řešení a jejich porovnání Datový sklad jako jednotná databáze Transformační a čistící mechanismy Analytická vrstva Prezentační vrstva Naplnění požadavků typizovaného projektu Podrobný přehled plánovaných datových tržišť Datové tržiště REGISTRY DATOVÉHO SKLADU Datové tržiště METADATA Datové tržiště STATISTIKA Datové tržiště EKONOMIKA A ROZPOČET ÚŘADU Datové tržiště VYBRANÁ SLUŽBA - PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Datové tržiště KATASTR NEMOVITOSTÍ Datové tržiště SPISOVÁ SLUŽBA Datové tržiště PROVOZ Datové tržiště ZDRAVOTNICTVÍ Datové tržiště ŠKOLSTVÍ Srovnaní nabídek jednotlivých dodavatelů Analýza technických a bezpečnostních rizik Doporučení a upřesnění pro účely zadávací dokumentace a realizační projektové dokumentace Specifikace zadání technického řešení Požadavky na implementaci, školení a technickou podporu Provozní zajištění projektu Údaje o provozním zajištění SW a datových komponent Údržba a nákladnost oprav Organizace a režijní náklady Organizační model investiční fáze Provozní model Strana 3 (celkem 79)

4 8.3 Role všech organizací v projektu Organizace výběrových řízení Právní opatření nutná pro realizaci projektu Popis obsahu relevantních provozních směrnic Lidské zdroje, vlastníci a zaměstnanci Specifikace funkcí a pozic projektového týmu v investiční a provozní fázi projektu Požadavky na kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti Realizace projektu, časový plán Souhrnný přehled časových a nákladových charakteristik projektu Harmonogram činností projektu ve fázi přípravy a realizace projektu Finanční analýza projektu, finanční plán Zajištění dlouhodobého majetku Řízení pracovního kapitálu Přehled celkových nákladů v investiční fázi Přehled celkových nákladů v provozní fázi Příjmy provozní fáze Finanční plán investiční a provozní fáze Přehled financování projektu Výpočty a vyhodnocení finančních ukazatelů přílohou SP Závěry finanční analýzy Ekonomická analýza projektu Ekonomické vyhodnocení projektu pomocí Závěry ekonomické analýzy a doporučení vybrané varianty Analýza rizik Rizika projektu v investiční a v provozní fázi a opatření pro jejich řešení či zmírnění Udržitelnost projektu Institucionální rovina Finanční rovina Provozní rovina Závěr Shrnutí výsledků Strana 4 (celkem 79)

5 15.2 Vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu Popis postupu návazných projektů Závěry a doporučení Strana 5 (celkem 79)

6 Seznam zkratek apod. a podobně atd. a tak dále č. číslo ČJ číslo jednací dtto rovněž, stejně, o řádek výš resp. respektive Sb. sbírka zákonů tj. to jest tzn. to znamená vč. včetně zejm. zejména CAF Common Assesment Framework (společný hodnotící rámec) CAS Garantované úložiště CBA Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) CF Cash flow (peněžní tok) CMS Centrální místo služeb ČR Česká republika DMVS Digitální mapa veřejné správy DS Datový sklad DTM Digitální technická mapa EU Evropská unie ESS, ESPS Elektronická spisová služba EZS Elektrický zabezpečovací systém FIRR Finanční vnitřní míra výnosnosti FRR Vnitřní výnosové procento GB Gigabyte GIS Geografický informační systém HW Hardware HZS Hasičský záchranný sbor ICT Informační a komunikační technologie IOP Integrovaný operační program IS Informační systém IDS Intrusion Detection System (detektory rozpoznávající napadaní či pokusy o napadení koncových stanic) IP Internet Protocol (datový protokol) IPS Intelligent Protection System (inteligentní systém ochrany) ISDS Informační systém datových schránek Strana 6 (celkem 79)

7 ISVS ISZR IZS JMK KDS KDR KDU KIVS KrÚ Mbps MMR MV ČR NDA OPLZZ ORP PO ROB ROS RPP RUIAN RU ŘO IOP SA SLA SW SP TC TC ORP TC C ÚAP ÚKM ŽP Informační systém veřejné správy Informační systém základních registrů Integrovaný záchranný systém Jihomoravský kraj Krajská digitální spisovna Krajský digitální repozitář Krajské digitální úložiště Komunikační infrastruktura veřejné správy Krajský úřad Megabit za sekundu Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo vnitra České republiky Národní digitální archiv Operační program lidské zdroje a zaměstnanost Obec s rozšířenou působností Příspěvková organizace Registr obyvatel Registr osob Registr práv a povinností Registr územní identifikace, adres a nemovitostí Prostor v slaboproudém rozvaděči typu rack pro fyzickou instalaci zařízení, např. serveru Řídící orgán integračního operačního programu Smart Administration (efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby) Service level agreement (dohoda o garantované úrovni kvality služeb) Software Studie proveditelnosti Technologické centrum Technologické centrum na úrovni ORP Centrální technologické centrum, část CMS zajišťující společné služby pro TC kraje a TC ORP Územní analytické podklady Účelová katastrální mapa Životní prostředí Strana 7 (celkem 79)

8 Seznam pojmů Architektura SOA CRR CDP DB DNS Exploit FC Firewall FTP HA Agent HSM http ITIL LAN Malware Mainternace Model OSI NTP open source P2P Redundace RFC SAN Single point of failure (SPOF) SMPT SNMP Storage Switch VMware WAN Workflow XML Servisově orientovaná architektura Continuous Remote Replication (kontinuální vzdálená replikace) Continuous Data Protection (kontinuální ochrana dat) Databáze Domain Name Server (hierarchický systém doménových jmen) Škodlivý program Fibre Channel (gigabitové komunikační rozhraní) Bezpečnostní zařízení zabezpečující provoz mezi sítěmi File Transport Protocol (protokol aplikační vrstvy) Kontrolní SW Hierarchical Storage Management (hierarchická správa úložných prostorů) Internetový protokol Standard pro řízení IT služeb Local Area Network (lokální síť) Zákeřný software Údržba, podpora Norma pro standardizaci počítačových sítí Network Time Protocol (služba přesného času) SW s otevřeným zdrojovým kódem Peer to peer (druh architektury počítačových sítí) Prostředek ke zvyšování spolehlivosti a odolnosti proti chybám Standarty popisující internetové protokoly, systémy atd. Storage Area Network (oddělená datová síť od LAN, WAN, atd.) Část, slabé místo systému, při jejíž poruše systém přestává pracovat Server odchozí pošty Simple Network Management Protocol (součást sady internetových protokolů) Úložiště dat Přepínač Vizualizační SW Wide Area Network (počítačová síť, která pokrývá rozlehlé geografické území) Průběh pracovní operace, technologický postup Rozšiřitelný značkovací jazyk Strana 8 (celkem 79)

9 Seznam tabulek Tabulka 1 Indikátory projektu Tabulka 2 Indikátory výstupu a jejich kvantifikace Tabulka 3 Výstup a indikátory Datové sklady a nástroje Business Intelligence Tabulka 4 SWOT analýza Tabulka 5 Etapy budování datového skladu Tabulka 6 Projektový tým Tabulka 7 Investice projektu Tabulka 8 Harmonogram realizace Datových skladů Tabulka 9 Přehled celkových nákladů v investiční fázi Tabulka 10 Náklady v provozní fázi Tabulka 11 Struktura financování projektu (v Kč) Tabulka 12 Analýza rizik projektu v jednotlivých fázích jeho realizace Seznam obrázků Obrázek 1 Správní členění JMK Obrázek 2 Architektura datového skladu Strana 9 (celkem 79)

10 1 Úvod Studie proveditelnosti zpracovává záměr rozšíření informační základny a čerpatelných zdrojů dat Jihomoravského kraje. Východiskem pro zpracování studie proveditelnosti byl dokument egovernment strategie Jihomoravského kraje. Rada JMK se dlouhodobě zabývá informatizací KrÚ a rozvojem ICT znalostí v území Jihomoravského kraje. Rada Jihomoravského kraje rozhodla o zpracování studií proveditelnosti pro jednotlivé oblasti výzvy č Základní informace k projektu Projekt je řešením regionální statistiky s využitím infrastruktury vytvořené prostřednictvím datových center krajů a obcí s rozšířenou působností. Datové sklady představují projekt zpřístupnění relevantních dat na úrovni subjektu krajské veřejné správy, integraci dat z různých zdrojů, zvýšení využitelnosti a výtěžnosti dat, zkvalitnění rozhodovacích procesů v krajích a procesů podporujících a směřujících k rozvoji regionu. Datový sklad (DS) představuje metody uspořádání velkých objemů dat tak, aby byla přístupná a srozumitelná uživatelům zabývajícím se následnou analýzou. Data jsou ukládána s ohledem na co nejlepší a nejrychlejší provádění složitých dotazů a jejich následnou analýzu a vizualizaci. Nástroje Business Intelligence jsou nutnou nadstavbou základního řešení datového skladu. Umožňují přeměnu informací obsažených v datovém skladu na znalosti a relevantní podklady pro rozhodování. Jedná se především o analytické, reportovací a dataminingové nástroje vč. nástrojů analýzy tzv. nestrukturovaných dat. Výše předpokládané investice: ,- Kč (cena je uvedena včetně DPH) Zpracovatel Studie proveditelnosti: Název organizace: Jihomoravský kraj IČ: Sídlo: Brno, Žerotínovo nám. 3/5, PSČ: Telefon: Kontaktní osoba: Ing. Ivo Minařík, odbor regionálního rozvoje MINARIK.IVO@kr-jihomoravsky.cz Řešitelský tým RNDr. František Horka Strana 10 (celkem 79)

11 Ing. Radek Černobila Ing. Radim Wylegala Za JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Ing. Bc. Jiří Crha ředitel krajského úřadu JMK Ing. Jan Forbelský vedoucí odboru informatiky Ing. Ivo Minařík vedoucí odboru regionálního rozvoje Ing. Miloš Pydych odbor regionálního rozvoje Ing. Tomáš Knotek odbor regionálního rozvoje Ing. Miroslav Blažek oddělení správy serverů a sítě Ing. Pavel Machač oddělení správy serverů a sítě Ing. Roman Vrba oddělení uživatelské podpory Mgr. Krejčová - oddělení strategického rozvoje 1.2 Návaznost na typizované projekty Předkládaný projekt plně navazuje na typizovaný projekt Datové sklady a nástroje Business Intelligence vytvořený pro výzvu číslo 8 Rozvoje egovernmentu v krajích v rámci IOP. Projekt klade důraz zejména na splnění cílů definovaných v daném typizovaném projektu. 1.3 Účel, pro který je Feasibility Study zpracována a k jakému datu Studie proveditelnosti je zpracována, aby: popsala záměr vybudování datových skladů a zavedení nástrojů business intelligence s ohledem na stávající stav problematiky egovernmentu v kraji a jeho dalšího rozvoje, prokázala, že pro samotný projekt byla vybrána ekonomicky nejvýhodnější varianta, prokázala udržitelnost projektu a schopnosti jeho financování po ukončení finanční podpory ze strukturálních fondů, prokázala reálnost plánovaného rozpočtu, prokázala opodstatněnosti jednotlivých způsobilých výdajů co do druhu a velikosti. Dokumentace je zpracována za účelem žádosti o finanční podporu v rámci výzvy č. 8 IOP v oblasti podpory Zavádění ICT v územní veřejné správě - Rozvoj služeb egovernmentu v krajích. Studie proveditelnosti je zpracována k datu Strana 11 (celkem 79)

12 1.4 Identifikační údaje předkladatele projektu, kontaktní osoby Název organizace: Jihomoravský kraj Zastoupená: Mgr. Michalem Haškem, hejtmanem Jihomoravského kraje IČ: DIČ: CZ Sídlo: Žerotínovo nám. 3/5, , Brno Telefon: Fax: orr@kr-jihomoravsky.cz Web: Kontaktní osoba: Ing. Ivo Minařík 1.5 Investor Důvod a způsob založení Jihomoravského kraje upravuje zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), ze dne 12. dubna Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje; dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Orgánem kraje je též zvláštní orgán kraje zřízený podle zákona. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Kraj spravuje své záležitosti samostatně. Státní orgány mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon. Rozsah samostatné působnosti může být též omezen zákonem. Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům kraje, vykonávají orgány kraje jako svou přenesenou působnost ( 29 a 30). Kraj je při výkonu státní správy správním obvodem. Kraj je povinen zabezpečit výkon přenesené působnosti. Kraj při výkonu samostatné působnosti a přenesené působnosti chrání veřejný zájem. Jihomoravský kraj vznikl současně s ostatními 13 českými kraji 1. ledna 2001 na základě legislativy přijaté v roce Jihomoravský kraj (rozloha km2, obyvatel k podle předběžných výsledků ČSÚ, 159 obyvatel/km2) se nachází na jihovýchodě České republiky. Jako většina krajů ČR je příhraničním regionem, kde na jihu sousedí s rakouskou spolkovou zemí Niederösterreich a na jihovýchodě se slovenskými kraji Trnavským a Trenčínským. Jihomoravský kraj sousedí od západu na východ s Jihočeským krajem, s krajem Vysočina, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským krajem. Jihomoravský kraj zahrnuje území sedmi okresů, a to Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Strana 12 (celkem 79)

13 Hodonín, Vyškov a Znojmo. Na základě vyhlášky č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů ČR, došlo s účinností od ke změně okresu u 26 obcí Jihomoravského kraje. Smyslem bylo sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Do okresu Hodonín přešla 1 obec, zbývajících 25 obcí přešlo do okresu Brno-venkov. Jihomoravský kraj je tedy tvořen 673 obcemi, které jsou soustředěny do 34 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a do je překrývajících 21 obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP Blansko, ORP Boskovice, ORP Brno, ORP Břeclav, ORP Bučovice, ORP Hodonín, ORP Hustopeče, ORP Ivančice, ORP Kuřim, ORP Kyjov, ORP Mikulov, ORP Moravský Krumlov, ORP Pohořelice, ORP Rosice, ORP Slavkov u Brna, ORP Šlapanice, ORP Tišnov, ORP Veselí nad Moravou, ORP Vyškov, ORP Znojmo, ORP Židlochovice). Správním centrem Jihomoravského kraje je druhé největší město ČR, město Brno ( obyvatel k ). Na území kraje se nachází celkem 49 obcí se statutem města, město Brno je statutárním městem. Na město Brno navazuje významná suburbánní zóna (ve statistikách řazena do neměstského (venkovského) prostoru, proto má kraj nižší podíl obyvatelstva ve městech nežli průměr ČR). Dojížďku částečně zajišťuje rozšiřující se veřejný Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. 1.6 Cílové skupiny projektu Na úrovni kraje veřejnost prostřednictvím webové reportovací, analytické a vizualizační aplikace (v souladu s platným legislativním rámcem pro zpřístupňování dat) zaměstnanci a samospráva kraje o management (podklady pro rozhodování, skórovací karty, dashboardy, monitoring procesů, o o reporting dat, rešerše indexovaných dokumentů, monitoring médií, klíčové ukazatele výkonnosti KPI, atd ) analytici úřadů, odvětvoví analytici agend (definice reportů a datových modelů, analýzy, predikce a datamining, tvorba datových výstupů, administrace a údržba komplexu BI, aktualizace dat, řešení požadavků zainteresovaných stran, statistické vytěžování dat, ad hoc analýzy) výkonní pracovníci krajských úřadů (tvorba přehledů, praktické vytěžování datového obsahu, definice požadavků, úspora manuální práce, automatizace rutinních postupů zpracování dat) Na úrovni partnerů obce s rozšířenou působností (ORP) o předpokládá se běžný veřejný přístup o mohou v rámci partnerství obdržet autorizovaný přístup k neveřejným datům či analýzám, případně analýze nestrukturovaných dat, týkajících se dané ORP Strana 13 (celkem 79)

14 o musí jim být přístupný katalog webových služeb datového skladu o kraj musí v rámci projektu zajistit analýzu celokrajské potřeby dat na úrovni ORP (např. benchmarking obvodů ORP, bezpečnost, atd ) a tuto potřebu v projektu zohlednit v rámci daných finančních možností rozpočtu projektu o krajský DS nebude využíván pro zpracování dílčích provozních agend jednotlivých ORP Obce o předpokládá se běžný veřejný přístup o mohou v rámci partnerství obdržet autorizovaný přístup k neveřejným datům či analýzám, případně analýze nestrukturovaných dat, týkajících se dané obce Příspěvkové organizace o předpokládá se běžný veřejný přístup o mohou v rámci partnerství obdržet autorizovaný přístup k neveřejným datům či analýzám, případně analýze nestrukturovaných dat, týkajících se dané organizace či srovnání v rámci odvětví o předpokládá se vzájemná výměna datových sad mezi krajem a informačními systémy příspěvkových organizací pro podporu a zajištění ekonomicko-provozních zřizovatelských funkcí Další instituce a organizace v kraji (např. veřejné vysoké školy) o předpokládá se běžný veřejný přístup o mohou v rámci partnerství obdržet autorizovaný přístup k neveřejným datům či analýzám pro výukové a výzkumné činnosti, které jsou v souladu s potřebami kraje Strana 14 (celkem 79)

15 2 Rekapitulace výsledků studie 2.1 Manažerský souhrn stručný obsah, výsledky a závěry jednotlivých kapitol Úvodní kapitoly (1-3) zasazují projekt do širšího rámce elektronizace veřejné správy a to jak z pohledu Jihomoravského kraje, tak z pohledu celostátního. V úvodu studie jsou identifikováni zpracovatelé studie, investor a předkladatel projektu. Rovněž je zde definován účel zpracování studie proveditelnosti a zejména cílové skupiny projektu, kterými jsou: zaměstnanci a samospráva kraje obce, obce s rozšířenou působností příspěvkové organizace další partnerské organizace a instituce široká veřejnost s informační potřebou Druhá kapitola studie (Rekapitulace výsledků studie) rekapituluje obsah a výsledky jednotlivých kapitol studie. Třetí kapitola popisuje současný stav a historii projektu, stanovuje cíle projektu a definuje návaznosti na centrální projekty a služby a Studii egovernmentu Jihomoravského kraje. Cílem projektu je: prohloubení a rozšíření užívání informačních nástrojů a informačního potenciálu Jihomoravského kraje směrem k cílovým skupinám uvedeným v kapitole 1.6, efektivní a uživatelsky snadné zpřístupnění všech relevantních dat krajské úrovně veřejné správy zainteresovaným subjektům, zvýšení využitelnosti, výtěžnosti a vypovídající hodnoty krajských informací, zkvalitnění a zrychlení rozhodovacích procesů veřejné správy kraje, úspora veřejných prostředků, zvýšení efektivity fungování krajského úřadu, zejména v oblasti zpracování dat - automatizace a unifikace dotčených procesů, elektronizace dotčených agend, vytvoření standardního referenčního podkladu pro rozhodování v agendách kraje, měření efektivity procesů (strategií, priorit) spojených s rozvojem regionu, vytvoření prostředí spolupráce a přenos dobré praxe v oblasti zpracování dat na krajském úřadě.v kapitole jsou definovány rovněž klíčové aktivity projektu, rozsah projektu a výstupy projektu. Strana 15 (celkem 79)

16 Čtvrtá kapitola analyzuje poptávku po výstupech projektu a to na základě míry využívání současného řešení, skutečností zjištěných při analýze interní poptávky, zkušeností s provozem současného řešení a definice partnerského potenciálu. Je vyvozena marketingová strategie, marketingový mix i koncepce odbytu projektu. Pátá kapitola se věnuje materiálovým vstupům potřebným k projektové činnosti. V této fázi projektu se předpokládá využití hardware budoucího technologického centra kraje. V šesté kapitole je popsáno umístění projektu (lokalita), zmíněn nulový dopad projektu na životní prostředí a stručně popsán stav technické infrastruktury. Sedmá kapitola tvoří jádro studie. Je zde specifikováno technické provedení projektu a navržen datový obsah. V tzv. základním datovém skladu se jedná o následující datová tržiště: 1) Regionální statistiky 2) Ekonomika 3) Personalistika 4) Sociální služby 5) Provozní údaje krajského úřadu A vytvoření popisného metadatového systému. Osmá kapitola rozebírá projekt z hlediska jeho organizace. Identifikuje základní funkční role na straně nositele projektu. Z hlediska zainteresovaných subjektů jsou identifikovány a popsány role nositele projektu, dodavatele, partnerské instituce coby konzumenta výstupů a poskytovatele dat. Pro organizaci výběrového řízení se doporučuje, aby bylo provedeno jedno výběrová řízení s třemi dílčími plněními zvlášť na nákup potřebných technologií (databázových serverů) a realizaci datových tržišť (regionální statistiky, ekonomika, doprava a školství). Devátá kapitola se věnuje požadavkům na lidské zdroje z hlediska zabezpečení investiční i provozní fáze projektu. V kapitole jsou obsaženy návrhy a požadavky na složení, kvalifikaci, kompetence a odpovědnosti těchto týmů. Desátá kapitola rozpracovává nákladové charakteristiky projektu a časový harmonogram a uvádí je do souladu s typizovaným projektem. Definované oblasti jsou rozděleny do dílčích položek zejména z hlediska pořízení licencí softwarových produktů, práce na implementaci a školení. Jedenáctá kapitola definuje finanční analýzu a plán projektu, identifikuje hodnotu a strukturu pořizovaného majetku a způsob financování. Celková plánovaná investiční náročnost projektu je CZK. Garant projektu (kraj) uhradí 15 % z celkových nákladů investiční fáze, tedy dle odhadu CZK, z vlastních zdrojů. Ostatní náklady budou přímo hrazeny v rámci finanční podpory projektu. Efektivita projektu analyzovaná ve dvanácté kapitole je společná pro všechny oblasti výzvy řešené Strana 16 (celkem 79)

17 společně v žádosti a spočívá v definování beneficientů a přínosů, které povedou k zefektivnění dotčených procesů a potenciálu lepšího cílení jak operativního řízení kraje a krajského úřadu, tak strategického řízení a z něho vyplývající další úspory na zkvalitnění poskytovaných veřejných služeb. Z analýzy rizik ve třinácté kapitole vyplynulo, že největším potenciálním problémem je nedostatečná spolupráce dotčených stran při realizaci projektu a podcenění časové náročnosti. Na základě výstupů čtrnácté kapitoly udržitelnost projektu je minimálně 5 let po ukončení investiční fáze. Z výsledků studie a shrnutí v patnácté kapitole vyplývá, že projekt je proveditelný, finančně efektivní a společensky přínosný, a to při přijatelné úrovni rizika, a tedy je vhodný k realizaci. Strana 17 (celkem 79)

18 3 Současný stav a historie projektu 3.1 Strategie a cíle Strategický rámec egovernment služeb v Jihomoravském kraji vychází ze stanovené strategie efektivní veřejné správy dané dokumentem EFEKTIVNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA A PŘÁTELSKÉ VEŘEJNÉ SLUŽBY - Strategie realizace Smart Administration v období , dále v návaznosti na ní realizovanými nebo připravovanými legislativními změnami (zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a návrhy zákonů o základních registrech veřejné správy a jednotlivých registrů) a rozpracovanými aktivitami, zejména Ministerstvem vnitra ČR a jednotlivými kraji, promítnutých do návrhu typizovaných projektů samospráv. Strategickým cílem projektu je prostřednictvím pořízení, upgrade a implementací nástrojů business intelligence (datového skladu, analytických a prezentačních nástrojů) v Jihomoravském kraji zajistit: prohloubení a rozšíření užívání informačních nástrojů a informačního potenciálu Jihomoravského kraje směrem k cílovým skupinám uvedeným v kapitole 1.6, efektivní a uživatelsky snadné zpřístupnění všech relevantních dat krajské úrovně veřejné správy zainteresovaným subjektům, zvýšení využitelnosti, výtěžnosti a vypovídající hodnoty krajských informací, zkvalitnění a zrychlení rozhodovacích procesů veřejné správy kraje, úspora veřejných prostředků, zvýšení efektivity fungování krajského úřadu, zejména v oblasti zpracování dat - automatizace a unifikace dotčených procesů, elektronizace dotčených agend, vytvoření standardního referenčního podkladu pro rozhodování v agendách kraje, měření efektivity procesů (strategií, priorit) spojených s rozvojem regionu, vytvoření prostředí spolupráce a přenos dobré praxe v oblasti zpracování dat na krajském úřadě. 3.2 Návaznost na egovernment strategii kraje Jako podklad pro dokument egovernment strategie Jihomoravského kraje sloužila provedená analýza požadavků na zajištění služeb rozvoje egovernmentu v kraji a na ORP, která byla provedena v souladu s požadavky Krajského úřadu, s požadavky vlády České republiky deklarované v dokumentu Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby, dále pak v souladu s plánovanými výzvami z IOP pro kraje a s Výzvou č. 6 Rozvoj služeb egovernmentu v obcích a i v souladu s platnou legislativou, neboť účinnost jednotlivých zákonů, jako je např. zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nutno respektovat. V dokumentu jsou popsány základní cíle rozvoje egovernment služeb v kraji. Byl vymezen strategický Strana 18 (celkem 79)

19 cíl kraje Efektivní správa věci veřejných a globální cíle egovernment služeb v kraji - zajistit rovnovážný a efektivní rozvoj egovernment služeb v území. Strategie se zaměřuje na zajištění lepších technických nástrojů (hardware, software) i služeb a informací pro uživatele informačního systému kraje, což umožní úředníkům lepší sdílení informací a zpřehlední stávající papírové procesy. Z pohledu klienta úřadu či zřizované organizace dojde ke zvýšení kvality služeb, včetně větší rychlosti řešení jeho požadavků. Projekt Datových skladů a nástrojů Business Intelligence kraje má, z pohledu hodnocení prováděného podle vrcholů HEXAGONu, dopad do všech vrcholů. Zejména pak do vrcholu úředníka, kde je potřeba zajistit dostatek kvalitních a důvěryhodných informací pro podporu rozhodování. Legislativa Oblast Datových skladů a Business inteligence není vynucován platnou legislativou, nicméně je výrazným krokem vpřed vůči informatizaci společnosti. Kvalitní legislativa je základem kvalitní veřejné správy. Je to hlavní nástroj, který vláda používá k ochraně základních společenských hodnot a k ovlivňování chování občanů či právnických osob. Měla by ovšem být přijímána jen v případech, kdy je to nezbytně nutné, aby nezpůsobovala zbytečnou byrokratickou zátěž, zároveň by měla být co nejjednodušší a nejsrozumitelnější. organizace Podpora rozhodovacího procesu a detailního měření vývoje indikátorů zájmových oblastí (ekonomika, školství, personalistika, atd.). Vše podle hesla Kdo neměří, neřídí. Důležitým aspektem fungování veřejné správy je organizace jejího výkonu. Vždy je třeba hledat rovnováhu mezi maximálním přiblížením výkonu veřejné správy občanovi a efektivním vynakládáním veřejných prostředků. Zároveň je důležité, aby bylo možné co největší množství agendy vyřídit na jednom kontaktním místě zásada obíhají informace, nikoliv občan. Organizace výkonu veřejné správy však neznamená pouze nalezení správného místa tedy, na jaké úrovni bude daná agenda vykonávána, ale také způsob, jakým je vykonávána. Důležitou roli zde hraje úroveň řízení, metody řízení kvality, sledování výkonnosti a efektivnosti vynakládaných prostředků a sledování spokojenosti klientů. občan Občan je asi nejdůležitějším prvkem hexagonu, protože on je klientem veřejné správy a tak je na něj třeba nahlížet. Je nutné mu co možná nejvíce usnadnit styk s úřady a co možná nejméně znepříjemňovat život nadbytečnou regulací. Zároveň je třeba veřejnou správu v maximální možné míře pro občana zprůhlednit, učinit ji otevřenou a umožnit tak občanům participovat na jejích rozhodnutích a kontrolovat její fungování. úředník Strana 19 (celkem 79)

20 Úředník hraje důležitou roli v celém procesu efektivní veřejné správy. Proto je důležité, aby došlo k nastavení vhodných pracovních podmínek pro činnost zaměstnanců veřejné správy. Pozitivní dopad projektu na úředníka spočívá zejména v: zvýšení kvality a efektivity práce - dostupné datové sady budou využity pro zpracování případů v rámci agend VS, pozitivním vnímání veřejné správy, což v důsledku přinese zvýšený morální kredit zaměstnanců veřejné správy. technologie Projekt má zásadní dopad na nasazování a používání nejmodernějších technologií v oblasti práce s informacemi a přístupu k nim. S tím samozřejmě souvisí i využití moderních informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Prostřednictvím využití ICT je nutné odstranit nadbytečné papírování, ulehčit styk občana s veřejnou správou, ale také komunikaci uvnitř veřejné správy. ICT je ovšem nutno vnímat pouze jako nástroj změn, nikoliv cíl sám o sobě. Při jejich zavádění se pak často stává, že administrativní zátěž je přesunuta z jednoho subjektu (občan) na subjekt jiný (úřad), cílem by ale měla být spíše minimalizace celkové zátěže pro všechny zúčastněné strany. finance Obrovský synergický efekt nejen v kontextu různorodosti navazujících projektů, ale také z pohledu rozdělení regionu - krajský úřad, ORP. Na problematiku financování veřejné správy je třeba klást zvýšený důraz. Systému rozpočtování, způsobu alokace zdrojů na jednotlivé aktivity v rámci veřejné správy a provázání rozpočtů se strategickými prioritami vlády/ministerstev/zastupitelstev je proto třeba věnovat významnou pozornost. Veškeré agendy v rámci veřejné správy je třeba přezkoumávat z hlediska nákladové efektivnosti. 3.3 Návaznost na centrální projekty a služby Z hlediska řešeného projektu jsou podstatné tyto skutečnosti: registry budou významným zdrojem dat statistického charakteru za území krajské portály budou využívat data registrů Projekt předpokládá návaznost na následující projekty, systémy a formy: centrální registry projekt Centrálního datového úložiště pod gescí ČSÚ jenž je jedním z centrálních projektů č Rozšíření a zkvalitnění datové základny regionální statistiky ČR v návaznosti na Strana 20 (celkem 79)

21 vytvoření zvláštních grafických datových vrstev nad Registrem územní identifikace, adres a nemovitostí a na další základní registry veřejné správy, které byly schváleny usnesením vlády, datová rozhraní a zdroje centrálních institucí (např. ČSÚ, MPSV, UIV, MF) datové sady ostatních krajů (např. pro potřeby mezikrajského benchmarkingu a srovnávání jak v provozních, tak strategických oblastech) - vzájemná výměna datové sady příspěvkových organizací pro podporu a zajištění ekonomicko-provozních zřizovatelských funkcí (např. školy) vybrané datové služby pro ORP krajů v případě jejich celokrajské potřebnosti a využití na základě potřeb definovaných a stanovených ve studii proveditelnosti projektu provozní agendy včetně GIS, dokumenty, weby a další typy nestrukturovaných dat 3.4 Informace o vývoji projektu a o jeho současném stavu Vládou ČR byla přijata dne 11. července 2007 (usnesení č. 757) Strategie efektivní veřejné správy a přátelské veřejné služby. Jejím cílem je efektivně fungující veřejná správa, která při hospodárném využívání prostředků v maximální možné míře usnadňuje život občanům i podnikatelské veřejnosti. Na tuto strategii navazují projekty Základní informatizace krajských úřadů (realizační projekty), Komplexní informatizace krajů, Strategie rozvoje informačních a komunikačních technologií (ICT) regionů ČR v letech a strategie jednotlivých krajů. Podstatným vstupem jsou výsledky průzkumu projektových záměrů provedeného Ministerstvem vnitra ČR, kdy byly v roce 2008 osloveny obce a kraje s dotazem na jejich potřeby týkající se elektronizace veřejné správy a jejich aktuální záměry v oblasti budování a rozvoje IS. Implementace egovernment vyžaduje vytvoření, provoz a údržbu infrastruktury pro zpracování klíčových dat regionu prostřednictvím aplikací a systémů, jako jsou spisové služby, datové sklady, digitální mapy veřejné správy (DMVS) atd.. egovernment strategie Jihomoravského kraje byla provedena v souladu s Výzvou č. 08 Rozvoj služeb egovernmentu v krajích s požadavky Krajského úřadu Jihomoravského kraje tak, aby na jejím základě bylo možno definovat potřeby, jejichž naplnění je cílem projektu. Podstatným vstupem dokumentu jsou výsledky průzkumu, provedeného dotazníkem, a to zvlášť průzkumem jednotlivých ORP kraje. Kromě toho byla získána data o současném stavu ICT na Krajském úřadě Jihomoravského kraje. Dále byly zjednodušeným způsobem dotazovány vybrané organizace zřizované Jihomoravským krajem, a to hlavně v oblasti školství, kultury, zdravotnictví, dopravy a sociální péče. Popis technického řešení včetně konfigurace jeho jednotlivých komponent je navržen tak, aby respektoval pravidla financování a čerpání dotací strukturálních fondů z národních operačních programů IOP. Strana 21 (celkem 79)

22 Vhodnost zvolené strategie a jednotlivých priorit vychází z analýzy potřebnosti Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Je také potřeba zmínit závazky, které s sebou realizace a finanční podpora přináší. Tyto závazky je potřeba vnímat ve dvou rovinách, v rovině zajištění udržitelnosti projektu, na kterou se nevztahují dotační tituly, a v rovině využití realizovaných řešení pro potřeby centrálních orgánů VS, které se týkají zejména využití infrastruktury pro vedení základních registrů. Je tedy otázka, zda realizovat či nerealizovat jednotlivé projekty. Dá se ale doporučit, že nejen pro využití financování z dotačních zdrojů EU (85 % uznatelných nákladů), ale i pro strategický rámec zavádění egovernment služeb by se rozhodnutí mělo jednoznačně přiklonit na stranu realizace. Kvalitní by měla být také výměna informací mezi krajem a externími subjekty s obecními a jinými úřady v rámci veřejného sektoru. To vše by mělo vést k tomu, aby egovernment služby mohly být poskytovány na vyšší úrovni. Dále je potřeba využít nejen možnosti, které umožňují prostředky ICT, ale také revidovat procesy, funkce či kompetence, spojené i se vzděláváním úředníků a zaměstnanců veřejné správy. V tuto chvíli se jedná o jedinečnou příležitost, kdy je možné vlastní záměry podpořit i finančně, a to prostřednictvím finančních zdrojů EU (operačních programů IOP a OP LZZ). 3.5 Charakteristika projektu Cíle projektu: Cílové skupiny: Předpokládané výstupy: Očekávané přínosy: Vytvořit a udržovat datový sklad kraje jako veřejnou informační službu organizacím, městům a obcím kraje a veřejnosti v definovaném rozsahu. Zrychlení a zkvalitnění informačních procesů souvisejících s rozvojem regionů a veřejných služeb. veřejnost, zaměstnanci krajského úřadu, obce, příspěvkové organizace a další instituce Implementace technologie datového skladu kraje a nástrojů BI. Pořízení navržených datových tržišť statistika, ekonomika, služby. Zpřístupňování dat a informací partnerům a uživatelům. Vytvoření jednotného referenčního podkladu pro agendy územních samospráv, mezi které patří finance a rozpočet kraje, územní plánování, správa a rozvoj, služby. Strana 22 (celkem 79)

23 Tabulka 1 Indikátory projektu Výstup Objektivně ověřitelné indikátory Minimální hodnota naplnění indikátoru Povinný výstup typizovaného projektu Základní datový sklad kraje elektronizovaná agenda místní veřejné správy- základní datový sklad - viz. typizovaný projekt - povinná tržiště existuje ano elektrizovaná agenda místní veřejné Datové sklady a nástroje Business Intelligence data- další možná datová tržiště software- transformační mechanismy a analytická vrstva - nestrukturovaná data a nástroje kvality správy- počet datových tržišť, naplnění a nastavení mechanismů jejich aktualizace jsou nainstalovány nástroje analýzy nestrukturovaných dat a implementovány nástroje kvality existuje existuje ne ne software- prezentační vrstva a další nástroje BIpokročilé nástroje jsou nainstalovány funkční BI nástroje pro analýzu dat existuje ne ZDROJ: MV ČR Klíčová aktivita Klíčovou aktivitou je vytvoření, provoz a údržba infrastruktury pro informovanosti v regionu a poskytování relevantních informací pro vnitřní procesy rozhodování státní správy. Indikátory výstupu Indikátory jsou zaneseny v systému Benefit7+. Žadatel si při vyplňování žádosti zvolí indikátor, který se týká jeho projektu a doplní výslednou hodnotu tak, aby odpovídala výši stanovené v Integrovaném operačním programu (popis indikátorů včetně číselného kódu a cílových hodnot je uveden níže). Žadatel je povinen indikátory projektu dodržet, tzn. je nutné naplnit zvolenou cílovou hodnotu. Pokud během realizace projektu nastane situace, že může dojít ke změnám projektu, které mohou ovlivnit výslednou hodnotu indikátoru, postupuje příjemce v souladu s Příručkou pro žadatele a příjemce a změnu neprodleně ohlásí zprostředkujícímu subjektu. Tabulka 2 Indikátory výstupu a jejich kvantifikace Kód nár. Indikátor číselníku Počet nové plně elektronizované agendy místní veřejné správy Zdroj: MV ČR Měrná jednotka Zdroj Hodnota 2005 Indikativ. Cíl 2015 Cíl Konvergence počet ŘO IOP 0 3 Strana 23 (celkem 79)

24 Zprostředkující subjekt: Ministerstvo vnitra (Odbor strukturálních fondů MV ČR). Tabulka 3 Výstup a indikátory Datové sklady a nástroje Business Intelligence Výstup Objektivně ověřitelné indikátory Základní datový sklad kraje elektrizovaná agenda místní veřejné správy- základní datový sklad - viz. typizovaný projekt - povinná tržiště Datové sklady a nástroje Business Intelligence data- další možná datová tržiště software- transformační mechanismy a analytická vrstva - nestrukturovaná data a nástroje kvality elektrizovaná agenda místní veřejné správy- počet datových tržišť, naplnění a nastavení mechanismů jejich aktualizace jsou nainstalovány nástroje analýzy nestrukturovaných dat a implementovány nástroje kvality Zdroj: MV ČR software- prezentační vrstva a další nástroje BI- pokročilé nástroje jsou nainstalovány funkční BI nástroje pro analýzu dat Předkládaný projekt se zabývá všemi výše zmíněnými aktivitami, které naplňují typizovaný projekt. Zahrnuje aktivity budování základního datového skladu, budování datových tržišť v požadavcích minimálně v rozsahu dle typizovaného projektu, transformační a čistící mechanismy a rozhraní pro prezentaci výstupů z datových skladů. Projekt předpokládá návaznost na projekt vnitřní integrace, a to konkrétně na část portálu úředníka, který bude sloužit, jako hlavní prezentační místo výstupů datových skladů formou sad reportů. 3.6 Varianty řešení Byly zvažovány následující varianty řešení: Nulová předpokládá zachování stávajícího stavu a nerealizaci nových datových tržišť. Zvolení této varianty by znamenalo nepřipravit informatizaci JMK na plánované centrální projekty. Výhody Nulová investice a provozní náklady (úspora materiálových, finančních, lidských zdrojů). Odpadá riziko, že dotace nebude přidělena. Jihomoravský kraj se nezavazuje k udržení výstupů projektu. Nevýhody Nevybudování potřebných datových tržišť pro podporu rozhodování Zbrzdění elektronizace pracovních procesů Investiční plná varianta předpokládá realizaci datového skladu a datových tržišť tak, aby byly Strana 24 (celkem 79)

25 splněny alespoň minimální požadavky plynoucí z typizovaného projektu. Tato varianta výrazným způsobem zvýší informovanost napříč krajským úřadem a podpoří tak další rozvoj využitelnosti těchto moderních technologií. Výhody Zavedení nástroje pro podporu rozhodování. Elektronizace některých pracovních procesů. Nevýhody Povinnost zajistit udržitelnost. Navýšení provozních nákladů. S ohledem na snahu o zvýšení informovanosti a zavádění moderních technologií byla zvolena investiční varianta řešení. 3.7 Etapy projektu Projekt je rozdělen do následujících fází: Předinvestiční fáze od do Výběr varianty řešení v této etapě žadatel provedl důkladné posouzení řešení z hlediska technické náročnosti a nákladů na jeho realizaci. Sestavení projektového týmu žadatel sestavil kvalitní projektový tým, jasně specifikoval úkoly a odpovědnosti jednotlivých členů týmu. Dále byl nastaven systém řízení a fungování týmu. Výběr zpracovatele Studie proveditelnosti a žádosti o dotaci veřejná zakázka malého rozsahu Zpracování Studie proveditelnosti a žádosti o dotaci nedílnou součástí přípravné etapy bylo zpracování SP žádosti do IOP včetně všech povinných příloh. Zajištění financování žadatel zajistil dostatečné prostředky pro financování výdajů spojených s realizací Projektu. Schválení žádosti o dotaci Radou žadatel zajistil schválení předložení žádosti o dotaci Radou Investiční fáze Etapa č. 1 - od do V této etapě se budou v rámci datových skladů realizovat investiční aktivita. Výběrová řízení v rámci projektu proběhnou výběrová řízení na dodávky SW, HW, implementačních prací a dalších služeb Uzavření smluvního vztahu s dodavateli Strana 25 (celkem 79)

26 Nastavení vztahů s obcemi a příspěvkovými organizacemi pro poskytování dat a autorizovaných přístupů. Vývoj/dodávka SW řešení dodavatel vzešlý z výběrového řízení provede implementaci potřebného software (databázové servery). Administrace projektu publicita, monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel. Etapa č. 2 - od do Implementace SW 1.část Bude provedena implementace systému Zaškolení pracovníků dodavatelé SW provedou v investiční fázi projektu zaškolení pracovníků, kteří budou s tímto SW pracovat. Administrace projektu publicita, monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel. Etapa č. 3 - od do Implementace SW 2.část Bude provedena implementace systému Testovací provoz po implementaci SW a zaškolení pracovníků proběhne u žadatele zkušební provoz. Doladění systému na základě provedeného testovacího provozu bude společně s dodavatelem doladěn celý systém tak, aby bezchybně fungoval. Penetrační testy s ohledem na zajištění maximální bezpečnosti provozovaných výstupů projektu budou provedeny penetrační testy. Penetrační testy budou předmětem projektu Technologické centrum kraje. Administrace projektu publicita, monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel. Etapa č.4 od do Publicita (propagace) nedílnou součástí investiční fáze je povinná publicita dle pravidel programu. Administrace projektu monitoring projektu a reporting v souladu s požadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel. Provozní fáze Od do Provozování nové technologie pořízený SW bude využíván pro poskytování služeb žadatele po celou dobu udržitelnosti projektu. Publicita Projektu v rámci provozní etapy bude zajištěna publicita dle pravidel IOP. Monitoring a reporting projektu - v souladu s požadavky poskytovatele dotace bude zajišťovat žadatel. Strana 26 (celkem 79)

27 3.8 Návaznosti na další projekty a výzvy v rámci IOP Technologické centrum Je nezbytný pro vytvoření potřebného technologického a běhového zázemí, hlavně v oblasti datové a výpočetní kapacity. Projekt datových skladů od projektu technologického centra očekává vytvoření hardwarového zázemí pro svůj provoz, tedy zpřístupnění dvou serverů (interní kompletní datový sklad a externí pro publikaci tržišť mimo KrÚ), servery mohou být provozovány i ve virtuálním prostředí. Digitální mapa veřejné správy Může sloužit jako budoucí potencionální zdroj dat do datových skladů z důvodu reportování informací nad grafickými datovými vrstvami o území. Integrace vnitřního systému úřadu Projekt bude vzhledem k projektu datových skladů působit jako řešitel organizace a přidělování práv přístupu uživatelů k jednotlivým datovým tržištím, s návazností na Identity Management (IDM). Dále pak bude sloužit jako zprostředkovatel prezentace analytických výstupů v portálu úředníka. Strana 27 (celkem 79)

28 3.9 Návaznost na další projekty žadatele Výzva č. 40 OP LZZ Vzdělávání v egon Centrech krajů a obcí s rozšířenou působností Jihomoravský kraj předložil do výzvy č. 40 OP LZZ projekt " Vzdělávání v egon centru Jihomoravského kraje " Hlavním cílem projektu je realizace vzdělávacího programu, jež zajistí vzdělávací potřeby vyplývající z implementace egovernmentu do veřejné správy při dodržení podmínek daných závaznými vzorovými vzdělávacími programy. Vzdělávání bude realizováno prostřednictvím školitelů v "egoncentru" kraje a bude určeno pro osoby dotčené implementací egovernmentu tj. zaměstnance Jihomoravského kraje zařazené do Krajského úřadu, volené zastupitele a zaměstnance příspěvkových organizací. V rámci projektu proběhnou E-learningové a prezenční kurzy, které jsou nabízeny ve výukovém prostředí LMS ELEV Institutem pro místní správu Praha pro zaměstnance KrÚ JMK a PO JMK Předpokládaná doba realizace je 3/2010 2/2013, celkový rozpočet je 2 725,2 tis. Kč. Výzva č.42 OP LZZ Posilování institucionální kapacity a efektivnosti KrÚ JMK a jeho příspěvkových organizací Projekt je zaměřen na zefektivnění řízení a administrace projektů připravovaných a realizovaných Jihomoravským krajem, dále na zpracování koncepčních dokumentů potřebných pro úspěšné plánování rozvoje území Jihomoravského kraje a také na rozvoj zaměstnanců Krajského úřadu Jihomoravského kraje v těchto oblastech. Jednou z aktivit projektu Rozvoj projektového řízení a strategického plánování na Krajském úřadu Jihomoravského kraje je i rozvoj projektového řízení. V rámci této aktivity bude zajištěno: - Prohloubení a zkvalitnění aplikace modelu CAF na KrÚ JMK a zavedení modelu CAF ve vybraných PO JMK - Strategické a procesní řízení na KrÚ JMK - Aplikace projektového řízení na KrÚ JMK a v příspěvkových organizacích JMK Realizace projektu je od 5/2010 do 4/2013, celkový rozpočet je ,9 tis. Kč. Strana 28 (celkem 79)

29 4 Analýza poptávky a koncepce marketingu Kapitola Analýza poptávky a koncepce marketingu se zabývá analýzou poptávky a nabídky, která bude sloužit jako podklad pro vytvoření marketingové strategie, marketingového mixu a popisu koncepcí odbytu. 4.1 Analytická část Aby mohla být formulována poptávka po službách Datových skladů Jihomoravského kraje, je třeba znát, kdo bude cílovou skupinou segmentu. Cílové skupiny jsou podrobně rozepsány v kapitole 1.6 včetně jejich rolí Analýza poptávky výstupů projektu U poptávky zajištění služeb Datových skladů kraje klientskými segmenty byly zohledněny následující vstupy: Analýza regionálního dopadu a potenciálu partnerství, která je popsána v samostatném dokumentu a je přílohou studie proveditelnosti. egovernment strategie Jihomoravského kraje. Typizovaný projektový záměr Datové sklady a nástroje Business Intelligence. Informační strategie Jihomoravského kraje. Příručka pro žadatele a příjemce finanční podpory v rámci Integrovaného operačního programu pro prioritní osu 2, oblast intervence 2.1, ROZVOJ SLUŽEB EGOVERNMENTU V KRAJÍCH, včetně souvisejících příloh. Analýza požadavků provedená formou pohovoru na všech odborech KrÚ Jihomoravského kraje Poptávka na vybudování Datového skladu kraje je zaměřena na: Regionální datová tržiště (regionální statistiky). Datová tržiště pro vnitřní potřeby úřadu (ekonomika). Datová tržiště s povahou služeb k PO a veřejnosti (oblasti školství, sociální služby, atd.). V rámci přípravné fáze projektu a zpracování studie proveditelnosti byla zpracována egovernment strategie Jihomoravského kraje, ve které v analytické části byly zjišťovány požadavky jak obcí s rozšířenou působností, tak požadavky zřizovaných a zakládaných organizací. Vedle tohoto byly vedeny rozhovory s vedoucími odborů a radními Jihomoravského kraje. Požadavky směřovaly Strana 29 (celkem 79)

30 převážně na ekonomiku úřadu a příspěvkových organizací. Důraz byl obzvláště kladen na nutné procesní změny a přístup k informacím z datového skladu. Na základě této analytické činnosti byly definovány výstupy projektů uvedené v kapitole a definovány slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby využívání ICT na Jihomoravském kraji zpracované formou SWOT analýzy v kapitole Definice nabídky výstupů projektu Nabídka výstupů projektu obsahuje: Poskytování služeb v oblasti zpřístupnění informací v řešených oblastech (demografické, ekonomické a statistiky řešené oblasti služeb) formou předpřipravených reportů a možností provádění vlastních analýz nástroji pro práci s datovými kostkami. 4.2 Návrhová koncepční část Marketingová strategie Projekt není implementován v pravém slova smyslu v tržním prostředí, neboť se jedná částečně o vlastní službu pro územně samosprávný celek a částečně o veřejnou službu směrem k veřejnosti a partnerům kraje. Konkurence v pravém slova smyslu pro předkládaný projekt není žádná a poptávkou je vlastní využívání výstupů datového skladu. Za konkurenci by teoreticky bylo možné pokládat aktivity ostatních součástí krajského úřadu směřující k publikování informací. Cílem projektu je ovšem právě tyto aktivity za celý úřad integrovat do jednoho přehledného portálu, který je řešen v rámci typového projektu vnitřní integrace úřadu. Podrobné analýzy a provedené rozhovory s vedoucími odborů a radními kraje prokázaly stoupající význam datového skladu při manažerském rozhodování. V rámci analytických prací byla zpracována SWOT analýza, která popisuje slabé a silné stránky projektu a další příležitosti pro rozvoj datových skladů. Z této SWOT analýzy vychází koncepční část a cíle projektu. Strana 30 (celkem 79)