METODIK ICT Inovovaný manuál

Transkript

1 Studijní program METODIK ICT Inovovaný manuál

2 Úvod Studijní program Metodik ICT je sociální studium k výkonu specializované činnosti - Koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií (dle vyhlášky č. 317/2005 Sb. 9 a). Studium Metodik ICT je určeno pracovníkům škol, kteří chtějí vykonávat funkci učitele - metodika informačních a komunikačních technologií. Studium je zaměřeno na získání kompetencí umožňujících kvalifikované metodické působení v oblasti užití informačních a komunikačních technologií (dále ICT ) ve vzdělávacím procesu. Základní cíle vzdělávání Prohloubit a rozšířit kompetence absolventa k metodickému vedení ostatních pracovníků školy v oblasti účelného využití ICT ve vzdělávacím procesu, tvorby ICT plánu a kvalifikovaného plánování a řízení naplnění standardu ICT služeb. Využití získaných kompetencí přímo ve výukovém procesu. Časový plán studia Studium bude probíhat jednou za měsíc v rozsahu dvou dní (14 hodin) po dobu 18 měsíců (252 vyučovacích hodin přímé i nepřímé výuky, z toho nejméně 30 hodin proběhne výuka distanční formou e-learning). Studijní program Metodik ICT proběhne v průběhu projektu jedenkrát. Průběžné hodnocení Na konci každého započatého roku studia koná frekventant ročníkovou soubornou zkoušku. Tato zkouška probíhá formou testu a řešení dvou zadaných praktických úloh. Ukončení studia Celé studium je po úspěšném složení poslední ročníkové souborné zkoušky zakončeno obhajobou závěrečné písemné práce a závěrečnou ústní zkouškou před komisí. Po úspěšné obhajobě závěrečné písemné práce a složení závěrečné zkoušky získá absolvent osvědčení o absolvování studia. Charakteristika vzdělávání učitele-metodika ICT Hlavním smyslem studia je vybavení absolventa potřebnými znalostmi, organizačními a řídícími dovednostmi, resp. didaktickými metodami k tomu, aby byl učitel - metodik ICT schopen ve své škole, případně v okolních malých školách kvalifikovaně: metodicky pomáhat kolegům v integraci ICT do výuky většiny předmětů metodicky působit v oblasti užití ICT přímo ve vzdělávacím procesu využívat získané znalosti přímo ve vyučovacích předmětech zaměřených na ICT doporučovat a koordinovat další ICT vzdělávání pedagogických pracovníků koordinovat užití ICT ve výukovém procesu koordinovat nákupy a aktualizace software zpracovávat a realizovat v souladu se školním vzdělávacím programem ICT plán školy

3 koordinovat provoz informačního systému školy. Studium by mělo naplnit svým obsahem a vhodným časovým rozvržením následující kompetence. Kompetence k učení role, výhody a meze využití ICT v edukačním procesu, moderní didaktické metody (používá v praxi moderní didaktické metody, používá moderní techniku pro podporu výuky, zvládá e-learningové systémy (LMS)) využití počítače ve vzdělávacím procesu (využívá získané znalosti přímo při výuce vlastního předmětu zaměřeného na ICT, radí kolegům ve využití ICT v jejich předmětu, sleduje novinky ve všech oborech, předmětech) organizace vedení školních žákovských a studentských projektů (odborně vypomáhá žákům s využitím ICT ve školních žákovských projektech a organizuje, případně pomáhá kolegům organizovat, školní žákovské projekty po stránce využití ICT, poskytuje jim IT podporu) vyhledávání a hodnocení výukových a informačních zdrojů na internetu (sleduje novinky v oblasti výukového software, informačních zdrojů a vybírá vhodné produkty pro splnění ŠVP nebo obdobného plánu) užití metod distančního a kombinovaného vzdělávání podporovaného ICT (podporuje používání LMS pro podporu distančního a kombinovaného studia, koordinuje a využívá, případně pomáhá kolegům metodicky využívat, LMS při podpoře běžné výuky, blended learningu ) Kompetence k řízení zpracování a realizace ICT plánu školy (ve spolupráci s ředitelem školy připravuje ICT plán, odborně garantuje zadávací podmínky nákupů zboží a služeb souvisejících s ICT, realizuje poptávková řízení, účastní se výběrových řízení) zpracování bezpečnostní politiky školy (ve spolupráci s vyučujícími připravuje pravidla pro použití HW a SW ve škole, dbá na dodržování licenčních pravidel a smluv) organizace zapojení školy do regionálních (národních) projektů (organizuje a podporuje zapojení školy do projektů města, krajů ČR a EU, podílí se na jejich řešení) organizace a metodická pomoc při provozu školního vzdělávacího a organizačního informačního systému (organizuje provoz školního webu, matriky školy nebo jiných informačních systémů školy, pomáhá kolegům s jejich využitím, psaním článků a metodicky je vede při zveřejňování informací)

4 Kompetence ke správě ICT ve škole základní orientace v nových trendech vývoje ICT pro vzdělávání (sleduje novinky na trhu LMS, projekční techniky, videokonferencí, digitálních učebnic, komunikačních programů a dalších technologií) základní orientace v právních předpisech souvisejících s ICT (zná bezpečnostní předpisy související s ICT, zákon o odpadech, doporučení BOZP týkající se použití dataprojektorů, nábytku a dalších zařízení) znalost principů a možností počítačových sítí (je partnerem pro firmy zajišťující realizaci sítí a jejich provoz, určuje, které služby bude poskytovat lokální síť a které nakoupí škola odjinud - připravuje vizi) znalost principů a možností moderních prezentačních technologií (navrhuje vhodná projekční zařízení, interaktivní tabule, plátna a další projekční zařízení pro konkrétní použití ve výuce)

5 Počítač a volný čas děti a mládež Ve volném čase je možné využívat učebny s výpočetní technikou k různým činnostem. Na některých školách je umožněn přístup žákům do učeben v případě, že čekají na spoj, nebo nechtějí, případně nemohou pracovat na počítači doma. V takovém případě je na školách stanovený dozor, z řad žáků vyšších ročníků, případně některý z volných učitelů. Na některých školách fungují také určité kluby nebo počítačové kroužky např: grafické, foto kroužek atd. Vyžití ICT při mimoškolních aktivitách. Kluby a kroužky. Možné přístupy k učebnám Každý přístup má své výhody a nevýhody jak ukazuje tabulka č.1. Tabulka č.1: Přístup k učebnám Do učeben je možné také zabudovat monitorovací systém, zde je třeba, prostudovat materiály na stránkách je třeba dodržet několik zásad, aby se neporušily zákony na ochranu osobních údajů. Kroužky Na spoustě škol vznikají zájmové kroužky, které jsou většinou v kompetenci někoho z pedagogů. Mohou být zaměřeny na konkrétní činnost. K činnosti se většinou využívají programy na PC

6 Programování Pascal HTML, XHTML, HTML5 PHP CSS JAVA Grafika Corel dobrá cena Zoner výhodná cena Inkscape - free Gimp - free Photoshop drahý Cinema 4D 3D grafika CAP licence Ostatní Matematika Foto kroužek Hry Úkol V rámci řízené diskuze vymyslet další druhy kroužků použitelné na konkrétní škole

7 Difuzní model integrace ICT do života školy fáze: Difuzní model školy popisuje určité stádium školy při implementaci ICT. Rozlišuje 4 začínáme máme první zkušenosti nabýváme sebejistoty jsme příkladem ostatním Hlavním záměrem pro vytvoření tohoto modelu je usnadnění auto-evaluace školy. Jde především o to, aby každá škola měla k dispozici nástroj umožňující jí stanovit své vlastní postavení na cestě k cílovému stavu využití technologií. Zároveň tak dostává i návod, jak dál postupovat v situaci, v níž se právě nachází. 1 Plánování a řízení Tabulka č.2: Plánování a řízení Zdroj: 1

8 ICT v ŠVP Tabulka č.3: ICT v ŠVP Zdroj: Profesní rozvoj Tabulka č.4: Profesní rozvoj Zdroj: Integrace

9 Tabulka č.5: Integrace ICT do života školy Zdroj: ICT infrastuktura Tabulka č.6: ICT infrastruktura

10 Zdroj:

11 Moderní didaktické teorie V Pedagogickém slovníku (Průcha a kol. 2001) najdeme odkaz u termínu teorie vzdělávání na didaktiku (podobně u teorie vyučování) a nemůžeme si nevšimnout souvisejícího termínu teorie učení. Tabulka č.7: Tradiční a nové přístupy ve vzdělávání Tradiční Nové Zaměřené na jedince (Evropa též?) Větší orientace na sociální Racionální / logické Více intuitivní Orientace na tržní ekonomiku Orientace na trvale udržitelný rozvoj (?) Soutěžní, výkonové očekávání Více zaměření na kooperaci a učení se Atomizovaný přístup Holistický přístup Kvantita Větší orientace na kvalitu Lineární, predikce Nelineární, komplexní Hierarchie Orientace na spolupráci v síti Rozhodování vedoucích Větší orientace na konsensus Celostní přístup s využitím intuice, kreativity a při zaměření na kvalitu ve spolupráci lidí v síti. Tak to je možná základ nového přístupu. Instrukční přístup je nahrazován kostruktivistickým až sociálně konstruktivistickým. Důležitý je důraz na rozvoj společnosti znalostí, celoživotní vzdělávání atd. Učení je založeno na změně.

12 Průvodce studiem V praxi dnes v řadě e-learningových kurzů máme prvky všech tří výše uvedených kruhů. Pohybujeme se ve středovém trojúhelníku a podle účelu (potřeby), cílové skupiny aj. faktorů více či méně inklinujeme do jednoho z jeho vrcholů. Teorie učení Průcha a kol. (2001): Ucelený a vnitřně konzistentní soubor obecných předpokladů a tvrzení, který se snaží vysvětlit podstatu psychického procesu učení, předvídat jeho průběh a umožnit účinné zasahování do něj. Existují desítky různých teorií učení, většinou založených na koncepcích psychologie učení, kybernetiky, teorie umělé inteligence aj. Důležitý bod Učení znamená získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. Naučené je opakem vrozeného... učení plní funkci přizpůsobování se organizmu k prostředí a ke změnám v tomto prostředí. (Čáp, 1993) Základní druhy učení Senzomotorické učení Verbálně-kognitivní učení Sociální učení Další členění je např. podle podílu intencionality, tj. vědomého záměru, který může být realizován až v podobě řízeného učení (Kulič, 1992): Bezděčné (nahodilé, spontánní učení) Intencionální (záměrné) učení Řízené učení (regulace z vnějšku) Edukační process Budeme-li sledovat Moderní pedagogiku Průchy (1997), potom od teorií učení se dostává k pojmu edukační proces: Edukační proces probíhající v pedagogických situacích je činnost, v níž se realizuje

13 intencionální učení, a to učení s vědomou regulací nebo učení vnějškově řízené. To je velmi důležité pro zarámování si řešené problematiky. Edukačního (též pedagogického) procesu je již hned u didaktického trojúhelníku: učitel, žák učivo. Na uvedené je potřebné vždy uvažovat, když plánujeme vzdělávání. Didaktika Průcha a kol. (2001): Didaktika = pedagogická disciplína, teorie vyučování. Jejím předmětem jsou cíle, obsah, metody a organizační formy ve vyučování. předmětů. Obecným řešením se zabývá obecná didaktika a ta se člení na didaktiky podle stupňů a Kalhoust, Obst (2002) považují za dva základní pohledy: Přístup Komenského jako zakladatele didaktiky. Dodnes má vliv na pojetí budov, tříd a způsob vyučování. Americký přístup, Dewey. Nabývání zkušenosti z praktické činnosti a aktivního experimentování teorie zkušenosti. Dewey obrací Komenského didaktiku naruby, když říká, že myšlení nezačíná premisami, ale obtížemi. Konstruktivismus Průvodce studiem Řada současných pokusů o inovaci pojetí učení, učiva a vyučování se hlásí ke konstruktivismu, který si dále stručně objasníme dle Eger (2005). Z hlediska teorií učení je dnes nejaktuálněji využíván tzv. konstruktivismus. Nejedná se o teorii jednoznačnou, i v ní se vyskytují různé směry. My si dále uvedeme základní definici konstruktivismu a následně poznatky, které jsou využitelné pro praktickou práci ve

14 vzdělávání dospělých a v e-learningových kurzech. Zájemce o hlubší studium odkazujeme na dostupné publikace, např. Bertrand (1998), či Kalhous, Obst (2002). Konstruktivismus = široký proud teorií ve vědách o chování a sociálních vědách, zdůrazňující jak aktivní úlohu subjektu a význam jeho vnitřních předpokladů v pedagogických i psychologických procesech, tak důležitost jeho interakce s prostředím a společností... V didaktice jedno ze soudobých paradigmat. Snaží se realizovat didaktické postupy založené na předpokladu, že poznání se děje konstruováním tak, že si poznávající subjekt spojuje fragmenty informací z vnějšího prostředí do smysluplných struktur a provádí s nimi mentální operace podmíněné odpovídající úrovni jeho kognitivního vývoje. Sociální konstruktivismus zdůrazňuje nezastupitelnou roli sociální interakce a kultury v procesu konstrukce poznání. (podle Průcha, Walterová, Mareš, 2003) Programované vyučování Nutně musíme uvést, že se opět uvažuje i o využívání poznatků z programového učení. Moderní technologie umožňují mnohem lépe realizovat design programovaných studijních materiálů a někteří odborníci to chápou jako vhodný návrat k metodice programování studijních textů a testů ze 70 let. Metodika distančního studia a konstruktivistický přístup k tvoření vzdělávacích kurzů nové generace ovšem nechápou programové učení jako jedinou správnou cestu, ale samozřejmě nevylučují využití programovaného učení pro dílčí studijní materiály apod. Uvedený střet dvou přístupů byl patrný na konferenci Od programového učení k e-learningu (Brno, 2005) a předpokládáme, že bude v ČR námětem pro řadu dalších odborných diskusí a pro výzkum v následujícím období. Paměť a smysly Pasch a kol. (1998) uvádějí: Abychom mohli správně připravovat kurikulum a řídit výuku, musíme pochopit práci tří složek paměti, jimiž jsou 1. senzorická paměť, 2. krátkodobá paměť, 3. dlouhodobá paměť. Senzorická paměť přijímá signály z okolí prostřednictvím smyslů. Veškeré vjemy jsou součástí senzorické paměti a protože se jedná o miliardy informací nemůžeme je všechny zpracovat a tím spíše všechny najednou. Zapomínání je podle Pasche a kol. (1998) bezpečnostním ventilem proti přetížení. V krátkodobé paměti si proto ukládáme jen to, co

15 zaujme naši pozornost. Dalším problémem je, že naše schopnost sledovat více věcí najednou je silně omezená, výborně se můžeme soustředit obvykle jen na jednu věc. Z toho také vyplývá, jak důležité je upoutání pozornosti při výuce! Navíc pozornost studujících je potřebné udržovat nejen na počátku lekce, ale i v celém jejím průběhu. Krátkodobá paměť se nazývá pracovní pamětí. Pasch a kol. (1998) upozorňují na dva základní rysy: obvykle dokážeme zpracovávat maximálně sedm položek současně a držet informace jen krátkou dobu, tj. cca sekund. (kapacita je omezená) Z toho např. plyne, že je vhodné informace strukturovat a ukládat do smysluplných částí s menším počtem položek a pro zapamatování si informace opakovat (viz působení reklamy). Proto je také nutné látku opakovat, procvičovat a jinak aktivně opakovaně využívat. Obsah krátkodobé paměti (Petty, 1996) má krátký život a je snadno nahraditelný novými informacemi. Dlouhodobá paměť je skladištěm informací, faktů, emocí, pocitů, vzpomínek atd. Je zde uloženo přes 100 miliónů bitů informací, nikoliv však náhodně. (Pasch a kol. 1998) Smysly Vše stručně odvodíme z obrázku pyramidy, který ukazuje procentní vzestup zapamatování a podtrhuje důležitost aktivního činnostního učení. V praxi je poslední stupeň umocněn ještě tzv. kooperativním učením, tzn. že jde nejenom o činnost aktivní, ale nejlépe i o týmovou, tedy motivovanou a ve spolupráci orientovanou na společný cíl. Pyramida zapamatování Nejméně si udržíme v dlouhodobé paměti to, co jen čteme nebo slyšíme. Jestliže k mluvení a čtení přidáme prohlížení obrázků, zvyšuje se počet spojů a tím dochází k vyššímu zapamatování. (zapojit více smyslů a přidat pozornost je důležité) Nejvyššího efektu dosáhneme pokud sami činnost aktivně provádíme. Zvažte, jak uvedeného využít při přípravě a organizaci kurzů a studijních materiálů! Se zapamatováním souvisí i zapomínání. To označuje Petty (1996) za mechanismus, pomocí něhož se mozek brání, aby nebyl přetížen zbytečnými vědomostmi. Mozek chce,

16 abychom si pamatovali pouze užitečná fakta a to, co opakovaně nepoužíváme, považuje za informaci z dlouhodobého hlediska neužitečnou. (výjimku tvoří např. informace spojená s citovým nábojem) Proto je opakování matkou moudrosti. Z uvedeného se odvozuje křivka učení, o které Petty (1996) uvádí, že by se lépe měla jmenovat křivkou zapomínání. Teorie her a hra ve výuce Jedná se o hledání efektivního uplatnění digitálních výukových a digitálních simulačních her ve výuce. Jejich výhody pro e-learning označuje Gangur (2005) následovně: Odpovídají stylu učení dnešních a budoucích studentů Jsou motivační, protože jsou zábavné Jsou flexibilní a adaptovatelné. Pokud jsou použity správně, tak jsou i vysoce efektivní. Výzkumy z USA dokladují, že cílová skupina je uživatelsky připravená pro využívání digitálních her pro své vzdělávání. Nové generace studentů přitom myslí jinak a je nutné proto použít jiný styl práce a jiné metody. Hraní her zvyšuje představivost, orientaci na problém, schopnost reakce. Hrou se objevují pravidla dynamických systémů. Studenti také řeší více úloh paralelně. Z hlediska metod je to orientace na učení praxí (learning by doing), učení z chyb (learning by mistakes), učení s orientací na cíl (goal orientad learning) a tzv. řízené objevování (discovery learning). Dále sem patří question-led learning (hledání na základě otázky), ale též hraní rolí (role playing) atd. Technologie vzdělávání V publikaci Kalhous, Obst (2003) je uvedena otázka: Proč některé národy nemají didaktiku? Stručně je zde ukázáno, že didaktika je spojena s naším kontinentem, že pojem dokonce není v některých odborných pedagogických slovnících a že v Americe se pedagogické vědy zakládaly na zcela jiné tradici. Mluví též o roztříštěnosti pedagogických koncepcí, což nejlépe prezentuje již citovaná publikace Bertranda (1998). V té se v pojednání o technologii uvádí definice Knirk, Gustavson (1986), která je pro náš účel velmi inspirativní: Technologie je aplikace vědou získaných a ověřených poznatků pro řešení praktických

17 problémů. V ČR se pojmu technologie vzdělávání věnoval např. Průcha (2000), který ve své práci Přehled pedagogiky uvádí, že mezi pedagogickými odborníky není shoda názorů na to, zda je skutečně technologie vzdělávání pedagogickou disciplínou. Jeho vymezení, kde technologii vzdělávání spojuje s počítači, internetem a hypermediálními prostředky, patří mezi tzv. užší pojetí. V dalším textu ovšem Průcha (2000) upozorňuje i na širší vymezení, které definoval např. Maňák (1994) či na definici z uznávané publikace Bertranda (1998, s. 90), kde je uvedeno: Technologie vzdělávání studuje způsob, jak organizovat pedagogické prostředí, jak použít vzdělávací nebo výcvikové metody a prostředky, jak uspořádat poznatky, v souhrnu tedy podle jakého vzorce předávat vzdělávání tak, aby subjekt mohl asimilovat nové poznatky s co nejvyšší možnou efektivitou.

18 Autorské právo, licence Co je to licence Právo užívat produkt Řídí se autorským zákonem Nesmí odporovat zákonu Softwarová a licenční politika Historie: Druhy licence: Firmy vznikají a zanikají Globalizace a dominance Komerční Open Source Public Domain Komerční licence Multilicence Otevřené licence Deriváty Shareware Trialware Adware Freeware

19 Open Source a Freesoftware Volné kopírování a šíření Možnost upravovat Dodržování pravidel Autorské právo Z.č.121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským, účinnost od , významná novela účinnost Zásady: komplexní úprava autorského práva kontinentální systém práva, rozdíl od koncepce oblasti common law (anglosaského práva) - copyrightové právo koncepce oddělených autorských práv, t.j. práv osobnostních a práv majetkových úprava jednotného smluvního typu - licenční smlouvy prodloužení ochrany na 70 let po smrti autora. Předmětem autorského práva je dílo literární, umělecké a vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem je zejména dílo slovesné, hudební, dramatické, choreografie, pantomima, fotografie, za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní a také databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. Právo autorské vzniká v okamžiku, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.

20 Zničením věci autorské právo k dílu nezaniká. Námět jako takový není autorským zákonem chráněn. Zaměstnanecké dílo, dílo vytvořené na objednávku Školní dílo Díla vyloučená z ochrany ve veřejném zájmu Autorem může být pouze fyzická osoba O spoluautorství se jedná vzniklo-li dílo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů, o nakládání rozhodují spoluautoři jednomyslně, pokud se nedohodnou, rozhoduje soud. Činnost autora není podnikáním, nevyžaduje registraci či povolení od státu, svobodná, nezávislá činnost každého jednotlivce Obsah autorského práva osobnostní práva majetková práva Osobnostní práva právo rozhodnout o zveřejnění svého díla právo osobovat si autorství, tj. prohlašovat, že je autorem díla právo na nedotknutelnost díla, pokud je dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím jeho hodnotu

21 Osobnostních práv se autor nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Majetkovým právem je právo dílo užít Způsoby užití díla: právo na rozmnožování díla rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny pronájem půjčování vystavování sdělování díla veřejnosti (živě, přenos, vysílání) Majetková práva trvají 70 let po smrti autora. Autor se jich nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná, nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a lze je dědit ( 70 let po smrti autora) je dílo volné.

22 Omezení autorského práva 1. Volné užití rozmnoženina díla pro osobní potřebu 2. Tisková rozmnoženina Nepřípustné u rozmnoženiny počítačového programu, elektronické databáze díla architektonického stavbou Rozmnoženina díla zhotovená pro osobní potřebu nesmí být použita k jinému účelu povinnost zaplatit autorovi odměnu třístupňový test!!! Bezúplatné zákonné licence citace propagace výstavy katalogová licence úřední a zpravodajská licence užití díla umístěného na veřejném prostranství občanské a náboženské obřady školní představení knihovní licence (knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, VŠ apod.) půjčování, rozmnožování licence pro zdravotně postižené licence pro dočasné rozmnoženiny licence pro fotografickou podobiznu nepodstatné vedlejší užití díla licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým licence pro sociální zařízení výstavní licence

23 Omezení autorských práv k počítačovému programu Směrnice ES 91/250/EHS, o právní ochraně počítačového programu práva : Oprávněný uživatel počítačového programu nezasáhne do autorského rozmnožuje, překládá, zpracovává, je-li to potřebné k jeho užití, v souladu s jeho určením zhotoví si záložní rozmnoženinu zkoumá fungování programu při jeho zavedení do paměti rozmnožuje kód nebo překládá jeho formu Práva související s právem autorským právo výkonného umělce výrobce zvukového záznamu výrobce zvukově obrazového záznamu rozhlasového nebo televizního vysílatele zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny díla pro osobní potřebu Kolektivní správa autorských práv Ochranný svaz autorský / OSA/, Ochranná organizace autorská sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl /OOA-S/ Intergram, Dilia, Gestor Ochrana autorského práva Je obsažena : v autorském zákoně (včetně postihu přestupku)

24 v občanském zákoníku, z.č.40/1964 Sb. v trestním zákoně, z.č. 140/1961 Sb. Ochrana podle autorského zákona Autor se může domáhat následujících nároků: určení svého autorství zákazu ohrožení svého práva /výroba, dovoz,propagace/ sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu padělků, o totožnosti osob stažení a zničení padělků, materiálů, nástrojů, zařízení použitých k výrobě poskytnutí zadostiučinění /omluvou nebo v penězích/ zákazu poskytování služby,kterou využívají třetí osoby k porušování autorova práva právo na informace od celních orgánů o dovozu padělků 43 a 44 AZ AZ porušuje i ten kdo vyrábí,dováží, přijímá, rozšiřuje, prodává, pronajímá pomůcky k odstranění technických zařízení k ochraně autorských práv DRM (Digital Rights Management) odstraňuje elektronické informace o správě práv k dílům rozšiřuje, dováží, přijímá dílo ze kterého byla tato informace odstraněna nebo změněna Ochrana podle občanského zákoníku náhrada škody nebo vydání bezdůvodného obohacení

25 Místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem Výše bezdůvodného obohacení, na straně neoprávněného uživatele díla, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem Ochrana podle trestního zákona databázi 152 Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k (1) Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, nebo b) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

26 Autorskoprávní licenční smlouva lze ji použít pro všechny způsoby šíření díla touto smlouvou poskytuje autor nabyvateli oprávnění dílo užít výhradní licence - povinná písemná forma nevýhradní licence musí být dohodnuta výše odměny nebo alespoň stanoven způsob jejího určení (+právo na dodatečnou odměnu)

27 Rozdělení sítí Podle rozlehlosti PAN Personal Area Networks osobní síť - rozsah řádově několika metrů pro připojení počítačových periferií nebo propojení mobilních zařízení kabelové technologie - USB, FireWire bezdrátové technologie IrDA, Bluetooth, Wi-Fi setkáváme se i s pojmem domácí síť, která má již téměř charakter LAN, ale zároveň zahrnuje také zabezpečovací prvky a inteligentní domácí spotřebiče LAN Local Area Network lokální síť - rozsah nejvíce několik kilometrů především pro sdílení prostředků (souborů, tiskáren, aplikací) přenosová rychlost 10, 100 nebo 1000 Mbps (Ethernet, Fast Eth., Gigabit Eth.) malé přenosové zpoždění (do 10ms) vlastníkem sítě je obvykle její provozovatel pracují typicky v režimu bez spojení data se posílají v rámcích po sdíleném médiu, všechny stanice odposlouchávají pro přenos signálu se v současné době používá technologie Ethernet dle normy IEEE nebo bezdrátové technologie podle norem rodiny MAN Metropolitan Area Network městská síť - rozsah nejvíce desítek kilometrů jde obvykle o propojení několika LAN v rámci jednoho města či jiné oblasti sdružují se například organizace státní správy nebo zájmové komunity používají se dnes obvykle bezdrátové technologie dle IEEE ve veřejném (bezplatném) pásmu nebo pří větších nárocích na rychlost a spolehlivost technologie využívající optické kabely. někdy se používají také zkratky NAN sousedské sítě; CAN komunitní sítě WAN Wide Area Network rozlehlá síť rozsah typicky stovky kilometrů

28 především pro komunikaci přenosová rychlost většinou 1-10Mbps, páteřní linky Internetu až stovky Mbps větší přenosové zpoždění (až ms) vlastníkem je externí poskytovatel, síť je pronajímána používaly se technologie ISDN, X.25, Frame Relay, ATM, ADSL, rádiové (mikrovlnné) spoje v placených pásmech, v současné době však převažují optické spoje Podle způsobu práce Host-Terminal nejstarší typ sítě z doby sálových počítačů. Host je hostitel, na kterém běží programy a Terminal je stanice bez vlastní logiky, která je jen prodlouženou klávesnicí a monitorem a bez centrálního počítače nemůže pracovat. Server-Workstation nebo též síť s centrálním serverem - server slouží ke sdílení některých zdrojů, pracovní stanice může pracovat i bez serveru. Na serveru se sdílí diskový prostor podle nastavených přístupových práv. Využití tohoto prostoru je na uživateli (uložení citlivých dat, zálohování). Mohou se však sdílet také například databázová data v tomto případě je přístup řízen přímo databázovou aplikací, která umožňuje současnou práci více uživatelů se stejnými daty. Síť se serverem je optimalizována pro vysokou rychlost a výkon (na serveru lepší disky a procesor, více paměti) a také vyšší bezpečnost (šifrované přenosy dat nebo alespoň hesel, ochrana dat na serveru přístupovými právy). Server je drahý a jeho ovládání vyžaduje vyšší znalosti od obsluhy (administrátor, správce sítě). Vyplatí se pouze ve větší organizaci (nad 10 stanic).

29 Peer-to-Peer síť rovnocenných uzlů. Každá stanice může nabídnout nějaké zdroje ke sdílení (diskový prostor, tiskárnu), sdílení není centralizováno. obsluhu. Síť je optimalizována na maximální jednoduchost ovládání. Nevyžaduje speciální heslem. Peer-to-Peer je mnohem méně bezpečná síť i když sdílené zdroje mohou být chráněny Client-Server zde slovo server neoznačuje počítač, ale program. Aplikace (uživatelský program) je rozdělena na dvě části Client je program na počítači uživatele a Server je program běžící na vzdáleném počítači. Na rozdíl od předchozích uspořádání, které jsou možné pouze v LAN, je síťová architektura Client-Server použitelná i ve WAN a zejména v Internetu. Client si se Serverem vyměňuje pouze holá data, o uživatelské prostředí se stará pouze Client. Na jednom fyzickém serveru (počítači) na Internetu může běžet několik programů typu server současně (pošta, webové stránky, synchronizace času...) Podle způsobu přenosu Přepojování okruhů circuit switching vzniklo ve světě telekomunikací vytvoření vyhrazeného kanálu propojením v ústřednách (jako při telefonování) přenáší se proud dat pouze jednoho uživatele platí se telekomunikační firmě i když kanál právě není využíván tzv. pevné (vyhrazené) linky, vytáčené spojení, ISDN přenosová kapacita je pevně dána. síť je řízena přepojovacími ústřednami - chytrá síť, hloupé uzly vhodná k přenosu multimédií zvuk, obraz Přepojování paketů packet switching vzniklo ve světě datových sítí