3. Revitalizace v zahraničí a u nás
|
|
- Radek Černý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 3. Revitalizace v zahraničí a u nás 3.1 Revitalizace v zahraničí Vodohospodářské revitalizace se v pokročilých zemích rozvíjejí zhruba od 70. let 20. století. Jako součást snah o rekonstrukci narušené krajiny a obnovení jejího přírodě blízkého stavu, většinou se silnou účastí účelových občanských sdružení, probíhají v USA. Jako největší projekty tam jsou uváděny například revitalizace řeky Kissimee a obnova mokřadů Everglades na Floridě, tvorba mokřadů v deltě řeky Mississippi, obnova pobřežních mokřadů v Louisianě. Také v Evropě byla významným hnacím faktorem tradičně vysoká úroveň odborného i občanského zájmu o problematiku ochrany přírody a krajiny. V Anglii se projevuje vliv všeobecně rozšířené záliby v ornitologii, která se za sto let vypracovala od sbírání vajec a ptačích vycpanin k aktivní ochraně a tvorbě přírodních a přírodě blízkých stanovišť. Odtud je k cílevědomému obnovování mokřadů a říčních biotopů již jen drobný krůček - dosud je na revitalizačních akcích, prováděných v Anglii znát dominantní přírodovědecká motivace. Britské River restoration centre uvádí jako velké modelové projekty 90. let revitalizace řek Skerne v Darlingtonu, Cole v Coleshillu a Ogwen v Severním Wallesu. V těchto případech jde o revitalizace významných úseků říčních niv, včetně podnětných konstrukcí nových, přírodě blízkých koryt. Například v případě řeky Cole se jedná o revitalizační přeložku řeky v území, postiženém těžbou, při níž bylo nově vytvořeno širší štěrkové lože, v němž se může mělká říční kyneta volně vlnit. Řada drobnějších akcí, prezentovaných v britském prostředí (Manual of river restoration techniques, 2002) se ovšem odehrává v poměrech velmi stísněných vlastnictvím a užíváním pouzemků, takže revitalizačních efektů je někdy dosahováno jen v detailech, jako jsou třeba doplňkové výsadby vodních rostlin. V německy mluvících zemích, v Dánsku a Holandsku se na orientaci revitalizací vedle zájmu o všeobecnou ochranu přírody a krajiny od počátku výrazně projevuje snaha současně obnovovat přirozené vodohospodářské funkce toků a niv. Zejména v tomto prostoru se revitalizace rozvíjejí jako jedna z významných součástí protipovodňové ochrany.
2 Obr. 3.1: Revitalizace úseku řeky Skerne, Velká Británie, 1995 až 1998 (zdroj: UK River Restoration Centre) Pozoruhodné revitalizační stavby se odehrály v Dánsku. Nížinná řeka Brede, v intenzivně zemědělsky a lesnicky využívané krajině, v minulosti upravená do napřímeného koryta, byla již v několika úsecích revitalizována, včetně velkorysé meandrace. Obr. 3.2: Revitalizace řeky Brede v Dánsku, 1989 až 1996 (zdroj: European Centre for River Restoration). Revitalizován byl úsek řeky v zadní části obrázku, přímá trasa v popředí zatím na revitalizaci čeká. Pohled v době menšího povodňového rozlivu do nivy. Již v sedmdesátých letech 20. století započalo významné revitalizační úsilí v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Dnes lze z tohoto prostoru nalézt internetové odkazy (hesla Gewässer
3 Renaturierung, Naturnahes Wasserbau přírodě blízké vodní stavby, Hochwasserschutz + Renaturierung ochrana před povodněmi + revitalizace) na několik stovek realizací různých typů a velikostí. Počínaje drobnými akcemi, jako je třeba lokální rozčlenění břehu řeky do mokřadního biotopu, po rozsáhlé projekty, týkající se velkých řek. Zatím zřejmě největším projektem v Německu i v celé Evropě je revitalizace řeky Isary v Mnichově. Pět etap této velké stavby, dokončených do roku 2005, pokrývá řečiště Isary zhruba od horního okraje po historický střed bavorské metropole. Alpské řece, v minulosti technicky upravované, byl vrácen převážně přírodní ráz, a tím obnovena její ekologická i rekreační hodnota. Základem nového řešení byla obnova dostatečně širokého, a tedy i kapacitního povodňového koridoru, v němž se však povodňové proudění soustřeďuje do menších rychlostí, než tomu bylo před revitalizací. Běžné průtoky se odehrávají v členitém štěrkovém korytě, jemuž je do značné míry ponecháván přirozený vývoj. Podobně velkoryse je založena revitalizace řeky Wertach nad Augsburgem (akce Wertach Vital), jejíž první etapa je dokončována v roce V zájmu zpomalení postupu povodňových vln do města je dříve technicky upravené koryto o hlubokém lichoběžníkovém průřezu rozšiřováno na dvoj až trojnásobek. Současně je změlčováno a jeho širokému a plochému štěrkovému dnu je umožněn samovolný vývoj. Obr. 3.3: Kombinované protipovodňové a revitalizační účinky přináší nová, přírodě blízká úprava bavorské řeky Wertach nad Augsburgem. Rozsáhlá revitalizace byla zahájena v reakci na velkou povodeň o svatodušních svátcích v roce Tehdy napřímené a nadměrně zahloubené koryto řeky způsobilo velmi rychlý postup povodňové vlny do Augsburgu. Revitalizace (zde stav rozpracované první etapy v roce 2005) spočívá v rozšíření koryta řeky místy na více než dvojnásobek, ve změlčení dna a v celkovém rozvolnění řečiště. Hlavním cílem je rozlití povodňového proudu do šířky, a tím jeho zpomalení. Jistý efekt přinese též zvětšení celkového retenčního objemu koryta. Zřejmé je také posílení ekologické hodnoty toku vytvořením širokého, plochého dna se štěrkovými lavicemi a ostrovy. Břehy jsou mírněji sklonité než dříve. Jistým zvýšením úrovně dna se zlepší vláhový režim okolních lesních porostů. (Viz též obr. 8.43, pořízený po velké srpnové povodni, v září 2005.) V zemích Evropské unie nalézají v současné době revitalizační snahy oporu ve Směrnici 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000, stanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice). Dle této směrnice je cílem uvést všechny vodní toky do dobrého stavu jednak po stránce ekologické, jednak z hlediska kvality vody. Známkou dobrého ekologického stavu jsou příznivé podmínky pro přirozené formy oživení, jeho vzorem jsou vodní toky nenarušené činností člověka.
4 Je potom nepochybně příznivé, že Rámcová směrnice, které se nyní musí podřizovat i vodní hospodářství v České republice, vyrostla z prostředí s vyšší vodohospodářskou kulturou, v němž revitalizace a ekologická orientace správy vodních toků mají pevné místo. To může i nás posunovat vpřed. V Německu a jeho spolkových zemích dodává revitalizacím, ekologizaci správy vodních toků a využívání přirozených renaturačních mechanismů koncepční charakter to, že jsou pokládány za nosnou součást komplexní protipovodňové ochrany. Vychází to z platných zákonů, a to zejména ze spolkových zákonů o územním plánování (Raumordnungsgesetz) a o vodním hospodářství (Wasserhaushaltgesetz WHG)). Tyto předpisy stanovují, že přírodní charakter vodních toků a niv a jejich přirozené funkce mají být chráněny a obnovovány. To se týká mimo jiné přirozených rozlivů velkých vod v nivách, které jsou výslovně chráněny před omezováním. (WHG, 32: Záplavová území je třeba uchovávat v jejich funkci přirozených retenčních prostor..někdejší záplavová území, která jsou vhodná jeko retenční prostory, mají být, jak je to jen možné, obnovována. - neautorizovaný překlad.) Prostředkem k aktivaci rozlivů a přirozené retence v nivách je především obnova bohatě strukturovaných, ekologicky kvalitních vodních toků. Obnova přirozené retence tedy souvisí s revitalizacemi vodních toků. Tím se rozumí nejen obnova přírodě blízkých tvarů koryt vodních toků, tedy obnovení původní délky tras koryt, zdrsnění a zvětšení členitosti a obnovení přirozeně malé průtočné kapacity, ale také připuštění jejich vlastního dynamického vývoje. Tato opatření jsou v jednotlivých německých spolkových zemích zapracovávána do rozvojových plánů povodí. V některých oblastech nejvyšší důležitosti mohou získávat konkrétní realizační základnu v podobě vládních akčních plánů. Tak například Bavorské státní ministerstvo pro územní rozvoj a otázky životního prostředí vydalo v roce 2002 Akční program protipovodňové ochrany do roku 2020 (Hochwasserschutz in Bayern, 2002), který stanovuje významné cíle: Do roku 2006 zpracovat pro všechny větší bavorské vodní toky vodohospodářské rozvojové plány, řešící mimo jiné předběžnou protipovodňovou ochranu, spočívající v podpoře přirozené retence vody v krajině. Do roku 2008 na všech tocích vymezit zátopová území a stanovit jejich ochranné podmínky. Což v první řadě znamená pevné limity zástavby. Do roku 2020 revitalizovat kilometrů vodních toků a hektarů pobřežních ploch. Pro povodí Dunaje a Mohanu na bavorském území je specifikován úkol do roku 2020 revitalizovat km toků a ha pobřežních ploch. Do roku 2008 se předpokládá tempo 50 kilometrů toků a 200 hektarů ploch ročně, potom 75 km a 300 ha ročně. Náklady těchto opatření mají dohromady činit 327 milionů Eur. Podle těchto plánovacích údajů i podle uskutečňovaných akcí lze soudit, že vodohospodářský sektor v Německu reaguje na požadavky evropské Rámcové směrnice reálnou a poměrně produktivní snahou obnovovat dobrý stav vodních útvarů. Za dobrý stav je jednoznačně pokládán stav přírodní nebo přírodě blízký a prostředkem obnovování tohoto stavu na technicky upravených tocích jsou revitalizace. Revitalizační přístupy se všeobecně výrazně promítají do správy vodních toků, kde jsou preferována řešení, která vedle hydrotechnických zajišťují také ekologické efekty. V důležité oblasti protipovodňové ochrany jsou značná pozornost i velké finanční prostředky věnovány podpoře přirozených rozlivů velkých vod v nivách, čehož je mimo jiné dosahováno obnovováním přirozených vlastností koryt vodních toků. Německý zákon o vodním hospodářství jednoznačně chrání rozlohu zátopových území, a tak v případě jejich záboru, například ohrazením zastavěného území
5 hrázemi, musejí být vytvořeny náhradní retenční plochy, resp. prostory. A v tom opět nacházejí uplatnění revitalizační přístupy, neboť tyto prostory jsou současně pojímány jako přírodní stanoviště. Souběžným působením evropské a německé dotační politiky, německých předpisů o územním plánování, vodním hospodářství a ochraně přírody je z říčních niv cílevědomě vytlačována nejen stavební činnost, ale také orba, což samo o sobě zlepšuje přírodní i vodohospodářskou hodnotu těchto území a také vytváří lepší pozemkové podmínky pro další revitalizační opatření. Obr. 3.4: Revitalizace výústního úseku řeky Inde u Kirchbergu v Severním Porýni Westfálsku. Pohled za výstavby v roce Obnova někdejšího meandru. (zdroj: Projekt RIPARIA, SRN) Obr. 3.5: Revitalizovaný úsek řeky Inde u Kirchbergu v roce (Viz též obr ) Organizační uspořádání revitalizací se v jednotlivých německých spolkových zemích různí. Obecně však lze říci, že revitalizační akce v největší míře podporují spolkové země a hlavní odpovědnost mají zemská ministerstva, zabývající se životním prostředím. Jistou menší účast na financování revitalizací mívají nižší správní jednotky, obce a města, případně regionální vodohospodářsko - správní organizace. Některé projekty jsou rovněž zčásti podporovány ze
6 spolkových nebo z evropských zdrojů, některé jsou vysloveně založeny jako evropské a tak i financovány (jako například projekt RIPARIA revitalizace v povodí řeky Ruhr na německo belgicko holandském pomezí). Nositelem - investorem revitalizace je na větších tocích nejčastěji stát, který je správcem těchto toků. Investory mnohých akcí jsou rovněž nižší správní jednotky, města a obce. V některých případech to také mohou být silné ochranářské organizace (např. WWF nebo NABU Naturschutzbund), které pak zpravidla z velké části čerpají z evropských zdrojů. Prakticky ve všech prezentovaných případech se revitalizace týkají vodních toků vyšších tříd, spravovaných zeměmi nebo kraji. Nacházíme tedy v Německu především revitalizace větších potoků až velkých řek. Na rozdíl od zvyklostí v České republice se za revitalizace nepokládají stavby rybníků. Přehledné uspořádání nalézáme hlavně v Bavorsku. Revitalizace, stejně jako celé sektory vodního hospodářství a ochrany přírody a krajiny, tam spadají do působnosti Státního ministerstva pro životní prostředí, zdraví a ochranu spotřebitelů (nejnovější vymezení působnosti květen 2005). Ministerstvo prostřednictvím Zemského úřadu pro vodní hospodářství řídí 24 vodohospodářské úřady (Wasserwirtschaftsamt WWA), z nichž každý spravuje území několika okresů. WWA jsou v organizaci revitalizací nejdůležitějšími místy. Významné je, že WWA současně řídí správu vodních toků, s výjimkou záležitostí týkajících se plavby, a podléhají mu výkonná pracoviště správy vodních toků poříční dozorství. U akcí, kde je investorem přímo stát Bavorsko, tedy které se zpravidla týkají vodních toků vyšších tříd, WWA stát zastupují a samy plní investorské funkce. Akce jiných subjektů, jimiž bývají kraje, okresy, města nebo obce, podporuje stát, opět prezentovaný WWA, prostřednictvím dotačního programu. Jde o jednotný dotační program pro vodní hospodářství, revitalizace představují jednu jeho kapitolu, vedle například výstavby vodovodů a kanalizací a technických opatření k ochraně před povodněmi. V těchto případech WWA zpravidla zajišťuje koncepční přípravu a odborné vedení akcí. Velká péče je v Německu věnována zajištění revitalizačních akcí po stránce pozemků. Plně je uznávána zásada, že pro hodnotnou, věrohodnou revitalizaci je potřeba vodě vrátit prostor, který jí náleží. Pro většinu akcí je tedy snaha získat přiměřeně široký údolní či nivní pás, v němž se pak může například bez výraznějších omezení realizovat meandrace koryta. Preferovány jsou výkupy, které provádí stát, v jehož vlastnictví pak potoční a říční pásy, v některých případech celé nivy, zůstávají. Na výkupy pozemků bývá věnována značná část rozpočtu revitalizační akce. Výjimečné nejsou akce, kde se jedná o třetinu rozpočtu. Výkup pozemků se pokládá za součást realizace akce, a tedy mu bývá věnován značný prostor v časovém plánu. Této praxi nepochybně napomáhá výrazná autorita územních plánů. Díky ní si nejspíše majitel louky v nivním území sotva může činit naděje na to, že by tuto plochu mohl například zastavět. Pak je ochoten prodat ji za přiměřenou cenu státu. Stát mu ji pak beztak často pronajme k užívání, a to za příznivých podmínek. Pro získání informací o konkrétních projektech v Bavorsku doporučujeme navštěvovat internetové stránky WWA. Do vyhledávače stačí napsat zkratku WWA a jméno města: WWA Amberg, Ansbach, Aschaffenburg, Bamberg, Bayreuth, Deggendorf, Donauwörth, Freising, Hof, Ingolstadt, Kempten, Krumbach, Landshut, München, Nürnberg, Passau, Regensburg, Rosenheim, Schweinfurt, Traunstein, Weiden, Weilheim, Würzburg. Součástí této struktury je také Straßen- und Wasserbauamt Pfarrkirchen.
7 Obr. 3.6: Revitalizace řeky Isary v Mnichově, SRN. Obnova příbřežních pásů zajišťuje povodňovou průtočnost, přírodě blízké tvarování koryta obnovuje rekreační využitelnost řeky přímo ve městě. Obr. 3.7: Řekou Isarou prošla v srpnu 2005 mimořádně velká povodeň. Na obrázku pohled na jednu z pasáží uprostřed Mnichova po povodni, v září Revitalizační úprava splnila svůj hlavní úkol nedošlo k zaplavení města. Povodeň poškodila zejména některé technické prvky lávku, rybí přechod u jednoho z jezů, kamenné vysedávací terasy v jednom úseku břehu. Další rozsáhlé přetvarování řečiště erozním členěním břehů a hlavně ukládáním rozsáhlých štěrkových lavic již v revitalizovaném úseku nemá ani tak charakter škody, jako spíše přirozeného vývoje. Ten nemění podstatu díla, naopak je v řadě ohledů dotváří. I velká povodeň, která začíná v Alpách a prochází zatravněnými nivami, je relativně čistá a bezprostředně po ní následuje odklizení naplavených odpadů, dříví a podobného materiálu. Díky tomu se mohli Mnichované již po čtrnácti dnech vrátit na přetvarované štěrkové lavice k oblíbenému vyvalování a slunění. Obr. 3.8: Rozlévání povodní v nivě je dobře slučitelné s extenzívním zemědělským využíváním. Pastva ovcí v zatravněné nivě řeky Pegnitz v Norimberku.
8 3.2 Revitalizace v České republice Změna společenských poměrů v roce 1989 u nás přerušila ještě probíhající vodohospodářské technické úpravy, zemědělské meliorace a náhradní rekultivace. V kritické reakci na dosavadní vývoj vodního hospodářství a v rámci snah změnit dosažený neuspokojivý stav vodních složek krajiny nastoupil tehdy i u nás zájem o vodohospodářské revitalizace. Ten od roku 1992 získal reálnou oporu v dotačním Programu revitalizace říčních systémů. Správcem tohoto programu, schváleného vládou republiky, je Ministerstvo životního prostředí a jeho administraci provádí Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Rozvoj nové discipliny komplikovala především nedostatečná odborná a organizační připravenost vodního hospodářství, které se v oblasti nakládání s vodními toky jen velmi zvolna odpoutává od zvyklostí, zažitých někdy kolem poloviny minulého století. Nepříznivý vliv má také podivná pozemková politika, díky níž se stát zbavuje pozemků, které by mohly být využity pro revitalizace i pro další podobné veřejné zájmy. Závažnost tohoto faktoru si stále více uvědomujeme s tím, jak postupně rozpoznáváme, že věrohodná revitalizační obnova funkcí vodních toků a jejich niv vyžaduje obnovu přirozeného plošného rozsahu vodních prvků v krajině. Dnes je zřejmé, že pro budování vlastní věcné metodiky vodohospodářských revitalizací mělo být od počátku ve větší míře využíváno příkladů a zkušeností ze zahraničí, kde již byly zásady ekologicky orientované správy vodních toků a revitalizací dostatečně zavedené. Naopak méně času mohlo spotřebovat ověřování neúspěšných revitalizačních modelů, které snad měly být přijatelné i pro nejkonzervativnější pracovníky vodního hospodářství. Experimenty s vkládáním drobných rozčleňujících prvků do tvrdě upravených koryt, aniž by došlo ke změnám trasy a bylo odstraněno nevhodné opevnění, nevedly k uspokojivým výsledkům. Některé principy navrhování a provádění revitalizačních koryt, v zahraničí běžně známé, jako třeba zásadu malá, mělká a členitá koryta jsou technicky i ekologicky stabilní nebo podporu tlumivých rozlivů povodní v nivách, objevujeme někdy zbytečně zdlouhavě vlastními cestami a omyly. V evropském kontextu zvláštností českých revitalizací se stala výrazná podpora výstavbě a rekonstrukcím malých vodních nádrží (rybníků). Tato orientace vychází ze silného zájmu
9 investorů o státem dotovanou výstavbu rybníků, ale nelze přehlédnout, že vznikla do značné míry jako náhradní řešení, zastupující skutečné podélné revitalizace vodních toků a jejich niv. Na rozdíl od sousedního Německa se podélné revitalizace v České republice zatím omezují na drobné vodní toky. Souvisí to samozřejmě s objektivní potřebou zlepšovat stav právě drobných toků, velkou měrou postižených nevhodnými úpravami. Ale zároveň je to projevem jak rozvojového stavu samotné revitalizační discipliny, tak určitého opoždění našeho vodního hospodářství jako takového. Naše zpoždění se ovšem nejvíce projevuje v pojímání komplexní ochrany před povodněmi, kde se teprve začínáme propracovávat k uznání významu přirozených rozlivů povodní v nivách a jejich podpory revitalizačními opatřeními. Nicméně i přes četné problémy již i v České republice proběhla řada podélných revitalizací koryt a niv, které přinášejí očekávané efekty, poskytují cenné poznatky a potvrzují rámcovou správnost revitalizačních snah. Zřetelně nejpokročilejší je zatím jihočeský region. Již před rokem 2000 tam začaly vznikat věrohodné a poměrně rozsáhlé revitalizace drobných vodních toků, které byly velmi cenným příkladem a inspirací pro ostatní regiony (Borová, Mlýnský potok, Milná). Některé revitalizační stavby, opět hlavně v Jižních Čechách, byly v letech 2001 a 2002 vystaveny mimořádnému povodňovému zatížení, které přestály ve srovnání s řadou technicky upravených vodních toků poměrně dobře. Jeden z případů, extrémní povodeň na revitalizovaném potoce Borová v roce 2001, který je popsán na dalších místech této publikace, byl odborně hydrologicky a hydraulicky vyhodnocen a potvrdil nezanedbatelnou schopnost revitalizací přispívat k tlumení průběhu povodňových vln. Ekologicky pojatá správa vodních toků a vodohospodářské revitalizace vycházejí v České republice z platného zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (v pozdějších úpravách). V části, věnované vodohospodářskému plánování, uvádí 23a mezi cíly ochrany vod jako složky životního prostředí mimo jiné zamezení zhoršení stavu, zajištění ochrany, zlepšení stavu, obnovu všech útvarů vod a dosažení dobrého stavu všech útvarů povrchových vod, v případě umělých a silně ovlivněných vodních útvarů pak dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu. Jedním z nezbytných nástrojů k dosažení těchto cílů, vycházejících z evropské Rámcové směrnice o vodách, jsou vodohospodářské revitalizace. Provádění revitalizací je přitom zákonnou povinností správců vodních toků: Zákon o vodách ukládá správcům vodních toků povinnost provádět vodohospodářské revitalizace. 47, odst. 2, definuje správu vodních toků jako soubor povinností, a mimo jiné v písmeni f/ uvádí povinnost obnovovat přirozená koryta vodních toků, zejména ve zvláště chráněných územích a v územních systémech ekologické stability. Vzhledem k charakteru a rozsahu územních systémů ekologické stability má i tato specifikace povinnosti správců vodních toků velmi široký plošný dosah. Je jistě jen otázkou času, kdy začne být tato zákonná povinnost správců vodních toků uspokojivými způsoby naplňována a správci již nebudou disproporčně preferovat pouze některé ze svých povinností, jako například tak zvané udržování průtočnosti koryt, které bývá často prováděno způsoby z hlediska udržování příznivého ekologického stavu toků dosti problematickými. Hlavním úkolem do budoucna je posunout revitalizace od nahodilé podpory individuálně a izolovaně vznikajících záměrů do podoby koncepční a plánovité činnosti,
10 jednoznačně orientované na obnovování přírodního rázu a přirozených funkcí vodních toků a jejich niv v rámci povodí, včetně aktivace přirozených mechanismů tlumení povodní. Těžiště revitalizačních aktivit by mělo probíhat v rámci základních činností správců vodních toků. V této poloze by se rovněž měly dostat do plného souběhu revitalizace a celková správa a údržba vodních toků. Obr. 3.9: Revitalizace Boreckého potoka u Vlašimi. Akce dokončovaná na jaře roku Nově vytvořené koryto je velmi mělké, ploché a přirozeně zvlněné. Prohlubně ve dně tůně byly vyhloubeny z největší části v obloucích, u nárazových břehů. Kamenné záhozy v přechodech mezi oblouky vytvářejí brody a zajišťují hlavní stabilizaci koryta proti nežádoucímu zahlubování.
HYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků
HYDROBIOLOGIE PRAKTICKÁ CVIČENÍ PROGRAM 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků o přímé: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta, vzdouvací objekty, splavnost o nepřímé: odvodnění zastavěného území
VíceAnalýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.
Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních
VícePraha, Dalejský potok pod Hlubočepy
Praha, Dalejský potok pod Hlubočepy Vídeňka Los Angeles Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy tomas.just@nature.cz
VíceEkologicky orientovaná opatření v protipovodňové ochraně. květen 2009
Ekologicky orientovaná opatření v protipovodňové ochraně květen 2009 Koncepce provádění velkých vod v tradičně pojatých úpravách toků: Dosažení průtočnosti za cenu potlačení ostatních funkcí vodního toku.
VícePříklady dobré praxe revitalizace řek ve městech. Tomáš Just, AOPK ČR (Jan Koutný)
Příklady dobré praxe revitalizace řek ve městech Tomáš Just, AOPK ČR (Jan Koutný) Praha, Dalejský potok pod Hlubočepy AOPK ČR, STŘEDISKO OLOMOUC AOPK ČR, STŘEDISKO OLOMOUC Vídeňka AOPK ČR, STŘEDISKO OLOMOUC
VíceOmezování rizika povodní (opatření na vodních tocích)
Zvýšení absorpční kapacity OPŽP PO 1 a 6 Omezování rizika povodní (opatření na vodních tocích) Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz
VíceMRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,
VíceMorfologicky přijatelná provedení koryt intravilánových vodních toků
Morfologicky přijatelná provedení koryt intravilánových vodních toků Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy duben 2011 Co hlavně určuje příznivý morfologicko-ekologický
VícePředstavení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření
Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření aneb Revitalizace VT není vždy příroděblízká povodňová ochrana Ing. Adam Vokurka. Ph.D.
VícePřírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech
Přírodě blízké úpravy vodních toků v intravilánech Wienfluß ve Vídni Diferencované přístupy k úsekům vodních toků v zástavbě a ve volné krajině. V zástavbě je na prvním místě kapacita a stabilita. Ve volné
VíceŠířka ve dně. Navazující na přilehlé koryto Sklon svahů MRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 02 (staničení 459-732 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích kamennou dlažbou / rovnaninou. Břehy jsou pokryty travním porostem, v horní části úseku se nacházejí
VíceNástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY
Nástroje krajinného plánování ZÁSADY REVITALIZACE KRAJINY Revitalizace (toku x krajiny) Zásahy do toku hrazení bystřin protipovodňové úpravy (zásady návrhu) Revitalizace co je důsledkem? Katedra hydromeliorací
VíceB.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice
B.1.SO 15 - PBPO Mehelnického potoka v intravilánu obce Semice B.1.1 STRUKTURA POPISU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které
VícePodpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní
VíceHODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
VíceVODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ ZÁSADY REVITALIZACÍ DROBNÝCH VODNÍCH TOKŮ LITERATURA Králová, H.: Řeky pro život: Revitalizace řek a péče o nivní biotopy. Veronica,
VícePřístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa. Zdeněk Poštulka
Přístup ke štěrkonosným řekám Příklady z Francie a Německa Zdeněk Poštulka zdenek.postulka@seznam.cz Francouzské řeky - Loira V roce 1994 byla přijata koncepce Plan Loire Grandeur Nature. V návaznosti
VíceRevitalizace vodních toků pomohou komplexní pozemkové úpravy? Ing. Martin Neruda,Ph.D. Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem
Revitalizace vodních toků pomohou komplexní pozemkové úpravy? Ing. Martin Neruda,Ph.D. Fakulta životního prostředí UJEP Ústí nad Labem Revitalizace Rokytky v suchém poldru Čihadla Protipovodňová opatření
VíceMRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 06 (staničení 2134-2318 m) V současnosti je koryto zahloubené, napřímené, opevněné ve dně a březích betonovými panely. Ve svahu levého břehu vede velké množství inženýrských sítí. Pravý břeh je součástí
VícePéče o morfologický stav vodních toků
Péče o morfologický stav vodních toků Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Krajské středisko Praha a Střední Čechy tomas.just@nature.cz březen 2013 Směrnice 2000/60/ES stanovující rámce
VíceHODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 24 22 Specifický cíl.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu V rámci hodnocení jsou projektům přiřazeny body
VíceNěkteré novější příklady revitalizací a posuny k ekologizaci správy vodních toků se zřetelem k zemědělské krajině Ing.
www.nature.cz Ing. Tomáš Just Regionální pracoviště Střední Čechy Konference Voda v krajině naděje pro budoucnost 14.4.2016 Některé novější příklady revitalizací a posuny k ekologizaci správy vodních toků
VíceHODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
VíceProtipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní
Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského
VíceRevitalizace povodí. Co je revitalizace?
Revitalizace povodí Co je revitalizace? Revitalizace: obnova, oživení něčeho nefunkčního popř. zchátralého; uvádění něčeho opět do takového stavu, aby to přinášelo užitek (Všeobecná encyklopedie Diderot,
VícePodpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
VíceHODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení
VíceSpolečný metodický pokyn. Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe )
Ministerstvo zemědělství č.j.: 8662/06-16000 Společný metodický pokyn Ministerstva životního prostředí (dále jen MŽP ) a Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ) ke společnému postupu orgánů ochrany přírody
VíceStudie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy
Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy Seminář Liberec 15.9.2017 Obsah: 1 Řešené území 2 Předmět a způsob řešení 3 Harmonogram 4 Diskuze OBJEDNATEL
VíceDotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině
Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně
Více7. NĚKTERÉ VÝZNAMNÉ LOKALITY INTRAVILÁNOVÝCH
7. NĚKTERÉ VÝZNAMNÉ LOKALITY INTRAVILÁNOVÝCH PROTIPOVODŇOVÝCH A REVITALIZAČNÍCH ÚPRAV VODNÍCH TOKŮ V České republice se zatím intravilánové přírodě blízké úpravy vodních toků nerozšířily jako standardní
VíceVoda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
VíceB.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce
B.1.SO 20 Obnova malé vodní nádrže na Mehelnickém potoce B.1.1 STRUKTURA POPISU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ Všechna navrhovaná či řešená opatření vycházejí ze zpracovaných listů terénního průzkumu, které jsou
VícePoznatky z prohlídky starších revitalizací vodních toků, konané na jaře 2018 Ing. Tomáš Just Seminář OPŽP Praha, Podbaba, 14.6.
www.nature.cz Regionální pracoviště Střední Čechy Ing. Tomáš Just Seminář OPŽP Praha, Podbaba, 14.6.2018 Poznatky z prohlídky starších revitalizací vodních toků, konané na jaře 2018 Mlýnský potok na Šumavě
VíceRevitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla
Revitalizace ve městech zkušenosti s různými druhy úprav revitalizace suchého poldru Čihadla Click to edit Master subtitle style Ing. Jiří Karnecki Odbor ochrany prostředí MHMP ZÁSADY TECHNICKÉ REVITALIZACE
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.8.101 UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ
VíceMožnosti revitalizací vodních toků v městském prostředí
Možnosti revitalizací vodních toků v městském prostředí Ing. Jiří Karnecki Odbor ochrany prostředí Hlavní město Praha na svém území spravuje: 249 km drobných vodních toků 47 rybníků 33 retenčních nádrží
VícePÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze
PÉČE O VODU V KRAJINĚ tůně, mokřady, malé vodní nádrže, vodní toky, eroze Václav Šrédl Agentura ochrany přírody a krajinyčr www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz krajina bez vody likvidace
VíceStudie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov
Studie proveditelnosti k realizaci přírodě blízkých protipovodňových opatření pro ochranu města Prostějov Ing. Daniel Brázda Ing. Jiří Švancara Lukáš Harapát Pöyry Environment a.s. Zástupci objednatele
VíceMĚSTO HRÁDEK
MĚSTO HRÁDEK strana 1 OBSAH PREZENTACE ŘEŠENÉ ÚZEMÍ SPRÁVCI TOKŮ NÁVRHY OPATŘENÍ OCHRANA PŘÍRODY FINANCOVÁNÍ strana 2 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Ř Ř strana 3 OBSAH PREZENTACE ŘEŠENÉ ÚZEMÍ SPRÁVCI TOKŮ NÁVRHY OPATŘENÍ
VíceDotace z OPŽP na zadržování vody v krajině; výzvy č. 51, 57, 58, 59
Dotace z OPŽP na zadržování vody v krajině; výzvy č. 51, 57, 58, 59 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kateřina Kujanová Boj se suchem a povodněmi, červen 2017 www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500
VíceEkologicky zaměřená a úsporná správa vodních toků - reálná cesta zlepšování jejich stavu
Ekologicky zaměřená a úsporná správa vodních toků - reálná cesta zlepšování jejich stavu Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Praha a Střední Čechy září 2011 I kdyby investiční
VíceINFORMACE O PŘÍPRAVĚ III. ETAPY REALIZACE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ
INFORMACE O PŘÍPRAVĚ III. ETAPY REALIZACE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ 1. Povodňové situace v České republice Za posledních 15 let, které uplynuly od extrémní povodně na Moravě v roce 1997, způsobily povodně
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceVIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí
VIZP Vodohospodářské inženýrství a životní prostředí Přednáška č.5 Technické a revitalizační stavby na drobných tocích Přednášející: Ing. Martin Dočkal, Ph.D. Co je účelem technických úprav na drobných
VícePražské revitalizace - zkušenosti s různými druhy úprav
Pražské revitalizace - zkušenosti s různými druhy úprav Ing. Jiří Karnecki Odbor ochrany prostředí Hlavní město Praha na svém území spravuje: 255 km drobných vodních toků 49 rybníků 33 retenčních nádrží
VícePŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN. Úvod
PŘÍPRAVA VÝSTAVBY POLDRU KROUNKA - KUTŘÍN Úvod Materiální škody významných povodní v roce 1997 vedly ke zpracování vyhledávací studie pro řešení protipovodňových opatření v povodí řeky Novohradky. Studie
VíceProgram Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizaci Realizace
Program 129 250 Podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizaci Realizace 2012-2017 Přehled vývoje podpor poskytovaných prostřednictvím Mze na rozvoj VaK v mil. Kč: Rok 2011
VíceSTANOVENÍ AKTIVNÍ ZÓNY ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ BOTIČE v úseku ř. km
STANOVENÍ AKTIVNÍ ZÓNY ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ BOTIČE v úseku ř. km 7.349-7.783 HAMR-Sport a.s. K Vodě 3200/3, Praha 10 - Záběhlice D-PLUS PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ a. s. Sokolovská 16/45A, Praha 8 Karlín Duben
VíceOchrana vodních složek krajiny
Podklady pro přípravu územněplánovacích dokumentů z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny: Ochrana vodních složek krajiny Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko Praha listopad
VíceOdstranění zakrytí vodního toku
KATALOG OPATŘENÍ ID_OPATŘENÍ 25 NÁZEV OPATŘENÍ DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005 Odstranění zakrytí vodního toku 1. POPIS PROBLÉMU Řada úseků menších vodních toků byla v minulosti v rámci rozvoje území převedena
VíceÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY
ÚPRAVY TOKŮ V SOULADU S POŽADAVKY KRAJINY ÚVOD Úpravy vodních toků v souladu s požadavky krajiny by měly být v dnešní době samozřejmostí. odborný seminář Stavby pro plnění funkcí lesa v harmonii s přírodou
VícePlány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj
Plány pro zvládání povodňových rizik Informační seminář Královéhradecký kraj 26. 3. 2015 Rozdělení plánování ochrany před povodněmi Plánování podle Rámcové směrnice 2000/60/ES druhý plánovací cyklus Mezinárodní
VíceÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice
ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SO ORP Hranice Doplňující průzkumy a rozbory (analytická část) PŘÍLOHA VI FOTODOKUMENTACE S KOMENTÁŘEM VODNÍ TOKY A PLOCHY červen 2018 Pořizovatel: Městský úřad Hranice Pernštejnské
VíceOperační program Životní prostředí
Operační program Životní prostředí 2014-2020 Hlavním cílem OPŽP 2014-2020 je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel České republiky, podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace
VíceMokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
Vícetůně Josefov, město Milovice
tůně Josefov, město Milovice Tůň divná Malé tůně rychle stárnou Stihne se udržitelnost 10 let? obec Načeradec Správná tůň je plná po okraj.a nepotřebuje žádný odtokový objekt tůně na Votočnici, ČSOP Sázava
VícePlánování v oblasti vod
Plánování v oblasti vod Ing. Iva Jelínková, Povodí Moravy, sap. Odborně o Brně Bytová výstavba a protipovodňová ochrana Brno 18. 10. 2017 Strana 2 Morava Olomouc červenec 1997 Strana 3 Svitava Brno - Komárov
VíceSeminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy. Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny
Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny Brno, 27. listopadu 2015 Finanční rámec OPŽP 2,6 mld. Zdroje
VíceMožnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy
Možnosti čerpání finančních prostředků z OPŽP v souvislosti s povodněmi a sesuvy Ing. Michal Kotus Projektový manažer odboru ochrany přírody, odpadů a ENV Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního
VíceDOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY
HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby
VíceOPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM
OPŽP 2014+, PRIORITNÍ OSA 4 SPECIFICKÝ CÍL 4.3: POSÍLIT PŘIROZENÉ FUNKCE KRAJINY AKTIVITY, SPOJENÉ S VODNÍM PROSTŘEDÍM Ing.Marcela Hausvaterová Oddělení péče o přírodu a krajinu, Agentura ochrany přírody
VíceSeminář Příprava a realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a možnosti jejich financování
Seminář Příprava a realizace přírodě blízkých protipovodňových opatření a možnosti jejich financování Možnosti využití výsledků Studie a jak podat žádost o dotace Benešov 20. června 2017 Vodohospodářské
VícePříprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování
Informace: Příprava zapojení AOPK ČR do 2. období vodohospodářského plánování duben 2012 červen 2013? Odborná skupina pro vodní ekosystémy AOPK ČR, duben 2012 1. plánovací období: plány oblastí povodí
VíceProtipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav
Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav Obsah Povodeň v červnu 2013 Preventivní protipovodňová opatření
VíceFinanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.
Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí
VíceRevitalizace vodních toků
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (24) Revitalizace vodních toků V čem spočívají nové přístupy k managementu vodních toků? Například: fyzikální a chemické vlastnosti vody říční kontinuum podélná
VícePOVODŇOVÝCH RIZIK. Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno. říjen, listopad 2013
MAPY POVODŇOVÉHO NEBEZPEČÍ A MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. Brno říjen, listopad 2013 Obsah prezentace: 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES 2. Předběž ěžné
VíceMožnosti čerpání prostředků z OPŽP
Možnosti čerpání prostředků z OPŽP 2014 2020 Se zaměřením na hospodaření se srážkovými vodami Mgr. Martin Pták Odbor ochrany vod MŽP Operační program Životní prostředí 2014-2020 Hlavním cílem OPŽP 2014-2020
VícePřírodě blízká protipovodňová opatření Ing. Petr Dobrovský, ARR s.r.o. Naturnahe Hochwasserschutzmaßnahmen
Přírodě blízká protipovodňová opatření Ing. Petr Dobrovský, ARR s.r.o. Naturnahe Hochwasserschutzmaßnahmen Cíl: 1.Zmírnění vzniku povodní 2.Zmírnění negativních účinků povodní 3.Zlepšení ekologického stavu
VíceInformace o přípravě Opatření na ochranu před povodněmi v povodí horního toku řeky Opavy
Informace o přípravě Opatření na ochranu před povodněmi v povodí horního toku řeky Opavy Povodí Odry, státní podnik Varenská 49, 701 26 OSTRAVA www.pod.cz Město Krnov Hlavní náměstí 1, 794 01 KRNOV www.krnov.cz
VícePRIORITNI OSA 1: Zlepšovaní kvality vody a snižovaní rizika povodní
PRIORITNI OSA 1: Zlepšovaní kvality vody a snižovaní rizika povodní Ing. Květoslava Kapková Ředitelka odboru ochrany přírody, SFŽP ČR Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR
VíceVodohospodářské revitalizace a jejich možnosti v povodí Želivky
Vodohospodářské revitalizace a jejich možnosti v povodí Želivky Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy listopad 2009 Přírodní vodní tok z hlediska morfologického:
VícePlány pro zvládání povodňových rizik
Plány pro zvládání povodňových rizik Mgr. Ing. Jana Tejkalová oddělení ochrany před povodněmi, odbor ochrany vod MŽP jana.tejkalova@mzp.cz Informační seminář Zlínský kraj 12.2.2015 Rozdělení plánování
VíceMRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 13 (staničení 4257-4408 m) Úsek je postižen nedostatkem proudící vody, stejně jako úsek č. 13. Důvodem je špatný stav rozdělovacího objektu a odtékání běžných průtoků odlehčovacím bypassem. Koryto
VíceDotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí. zelená linka:
Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Vyhodnocení OPŽP 2007-2013 Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny
VíceRevitalizace vodních toků. Vypracoval: Oldřich Peleška
Revitalizace vodních toků Vypracoval: Oldřich Peleška Školní rok: 2016/2017 Obsah 1. Úvod... 2 2. Revitalizovaná koryta... 2 2.1. Extravilán... 2 2.2. Intravilán... 3 3. Efekty revitalizace... 4 3.1. Zvětšení
VíceXXI. výzva. Žádosti o podporu v rámci prioritní osy 6 jsou přijímány od 2. srpna 2010 do 31. srpna 2010
XXI. výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu Životní prostředí podporovaných z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Ministerstvo životního prostředí
VíceOrientační vyznačení revitalizovaných úseků (modré úsečky) potoka Borová (podklad: mapy.cz)
Borová Zájmová oblast se nachází v jižní části Jihočeského kraje, okres Český Krumlov, nedaleko obce Chvalšiny. Borová je horský tok, který byl v 80.tých letech 20.století napřímen a zahlouben kvůli napojení
VíceFinancování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007
Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007
VícePovodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR. Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta
Povodí Moravy, s.p., Brno, Dřevařská 11, BRNO INVESTIČNÍ ZÁMĚR Jihlava, km 0,800-3,150 - oprava koryta Kraj : Jihomoravský Číslo akce: Zpracoval: Zdeněk Vajbar, úsekový technik provozu D. Věstonice Datum
VíceÚvod do problematiky OPŽP
Úvod do problematiky OPŽP Ing. Kamila Lisalová EKOTOXA s.r.o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Osnova Návrh projektového
VíceNIVA A JEJÍ POTENCIÁL
KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové
VíceOpatření ke zvládání povodňových rizik v ČR, realizace a hodnocení jejich přínosu
Opatření ke zvládání povodňových rizik v ČR, realizace a hodnocení jejich přínosu Workshop Povodeň v červnu 2013 a mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe 21.11. 2013 Magdeburk Obsah
VíceOptimalizace vodního režimu v krajině. David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s.
Optimalizace vodního režimu v krajině David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s. Jak dnes funguje česká říční krajina? Na území ČR spadne průměrně 670 mm srážek, tj. 53 miliardy m 3 vody, z čehož
VíceÚzemní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?
Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co
VíceBrownfields v České republice. Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR
Brownfields v České republice Ing. Karel Bláha, CSc ředitel odboru environmentálních Rizik a ekologických škod MŽP ČR Brownfields z hlediska MŽP: Veškeré pozemky zásadně narušené činností člověka tak,
VíceVODA V KRAJINĚ A REVITALIZACE. Petr Petřík, Klára Salzmann, Josef Hejzlar, David Pithart & Josef Fanta
VODA V KRAJINĚ A REVITALIZACE Petr Petřík, Klára Salzmann, Josef Hejzlar, David Pithart & Josef Fanta VÝSLEDEK MELIORACÍ = SUCHO A POVODNĚ Příklady meliorovaných potoků z ČR, foto J. Hejzlar, T. Just,,
VícePodpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3
Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření v rámci OPŽP oblast podpory 1.3 Š I N D L A R s. r. o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800
VíceEkologicky orientovaná správa vodních toků. Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy září 2011
Ekologicky orientovaná správa vodních toků Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy září 2011 Technická úprava vodní tok ve špatném morfologicko-ekologickém
VíceStrategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast. PS 2 Životní prostředí. Ing.
Strategie integrované územní investice pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast PS 2 Životní prostředí Ing. David Koppitz Problémy aglomerace Nadměrná dopravní zátěž ve městech zhoršující kvalitu
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Vypracoval: Pavel Šefl ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Předmět: Ročník / obor Příloha č. Malé vodní toky 3. ročník BEKOL Název přílohy:
VíceNÁZEV DOKUMENTACE: ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LITVÍNOV 2. ČÁST
NÁZEV DOKUMENTACE: ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA LITVÍNOV 2. ČÁST březen 2004 Obsah textové části A. Základní údaje: A.1 Identifikační údaje 3 A.2 Hlavní cíle řešení 4 A.3 Zhodnocení vztahu dříve zpracované
VíceA. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
VícePovodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice.
Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Ještě před zahájením prací na dokumentaci k žádosti
VíceStručný přehled podpor Přehled dotačních titulů protipovodňové ochrany v ČR
Stručný přehled podpor Přehled dotačních titulů protipovodňové ochrany v ČR Rozdělení podpor v přehledu dle financovaní a) z Evropských a jiných nadnárodních zdrojů b) z národních zdrojů c) z krajských
VícePLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE
PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE Zpráva o zahrnutí požadavků a podmínek obsažených ve stanovisku Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce PLÁN OBLASTI POVODÍ OHŘE A DOLNÍHO LABE dle vyhlášky
VíceRakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů
SEMINÁŘ KE ZPRŮCHODNĚNÍ MIGRAČNÍCH PŘEKÁŽEK VE VODNÍCH TOCÍCH Rakouská směrnice pro výstavbu rybích přechodů Tolerance a přípustné variace technických parametrů DI Jan Köck Praha, 10.11.2016 Obsah Na co
VíceSoustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní
VícePŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 3.část HYDROMORFOLOGICKÁ ANALÝZA NÁVRHU TECHNICKÁ ZPRÁVA
PŘÍRODĚ BLÍZKÁ POP A REVITALIZACE ÚDOLNÍ NIVY HLAVNÍCH BRNĚNSKÝCH TOKŮ 3.část HYDROMORFOLOGICKÁ ANALÝZA NÁVRHU TECHNICKÁ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVOD... 2 2. POUŽITÁ METODIKA... 2 3. HODNOCENÍ... 4 SVRATKA...
Více