Veřejné finance

Transkript

1 Veřejné finance

2 1. Úvod do problematiky veřejných financí. 2. Veřejný sektor a veřejné statky. 3. Rozpočtová soustava. 4. Veřejné volba a její konsekvence pro oblast veřejných financí. 5. Fiskální federalismus a prostorové aspekty veřejných financí. 6. Veřejné příjmy. 7. Veřejné výdaje, projekty a programy. 8. Rozpočtová a fiskální politika, rozpočtový deficit a veřejný dluh. 9. Financování sociálního zabezpečení. 10. Sociální zabezpečení v ČR. 11. Dávky sociálního zabezpečení v ČR a jejich konstrukce. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí

3 1. Globalizace světa a její vliv na vývoj veřejných financí. 2. Koordinace imigrační, obranné a bezpečnostní politiky jako faktor zvyšování veřejných výdajů. 3. Financování mezinárodní spolupráce. 4. Financování činnosti mezinárodních organizací a institucí. 5. Centralizační tendence v EU a její dopad na veřejné finance. 6. Pakt stability a růstu. 7. Pakt euro plus. 8. Principy strukturální politiky EU. 9. Finanční aspekty strategie expanze Evropské unie. 10. Rozpočet EU a zdroje jeho financování. 11. Finanční pozice ČR v rámci EU

4 Změna charakteru výroby a směny posledních 100 let Proces globalizace světa zrychlil v 3. třetině 20. stol. polarizace na bohaté země a chudé (nedostatek fin. na vzdělání, progresivní technologie, splácení minulých dluhů) Selhání trhu (krize) mezinárodní charakter vznik různých ekonomických seskupení 90. léta - koordinace měnové a fiskální politiky (zejména v EU) vlivem vzniku chronických deficitů od 70. let 20. stol. Vyspělé země budování znalostní společnosti přetahování mozků, aniž by byly vydávány prostředky na vzdělání mezinárodní externality

5 Rozvojové země problém chudoby ek. faktory (pozůstatky kolon. systému, levná prac. síla, nedostatek fin. zdrojů, nízké HDP, bez vzdělání a zdravotní péče) - mimoek. faktory (živelné katastrofy, klima, podvýživa, migrace obyvatel a šíření nemocí i do bohatých zemí) Pomoc bohatých zemí chudým, např. EU Fond solidarity, charita, sbírky, odpustky dluhů MMF, SB, nadnárodní uskupení OSN, UNESCO (= organizace pro výchovu, vědu a kulturu při OSN) aj

6 Ekonomická migrace vč. politické legální a nelegální imigranti růst veř. výdajů v těchto zemích - důsledek koordinovaná: imigrační politika vyspělých zemí obranná politika vnitřní bezpečnostní politika (terorismus) = > růst vojenských výdajů (příspěvky do NATO vznik 1948, ČR od 1999) Vznik ek. seskupení EHS, ASEAN, OSN, OECD vznik 1961, ČR od 1995, WTO vznik 1995, ČR od 1995, aj. v%c3%bdchodn%c3%ad_asie

7 Z národních rozpočtových soustav na financování nákladů mezinárodních institucí programů spolupráce = cílené výdajové programy uskutečňované v mezinárodním měřítku, např. EU, UNESCO, OSN Financování společných rozvojových programů na podporu zaostalejších zemí, např. v EU do tzv. strukturálně postižených zaostávajících regionů. Využití návratných zdrojů od mezinárodních bankovních institucí, např. v EU od EIB

8 Příjmy finanční příspěvky čl. zemí ze SR, dobrovolné či stanovené dohodou Výdaje dělení nákladů dle poměru výhod (financování provozu institucí a programů) Nová vědní disciplína komparativní ekonomie

9

10 1952 Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli 1958 Římské smlouvy: Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) 2009 Lisabonská smlouva 1987 Jednotný evropský akt: Jednotný trh 2003 Niceská smlouva 1999 Amsterodamská smlouva 1993 Smlouva o Evropské unii (Maastricht)

11 1. Evropská společenství cíle: hospodářská a měnová unie s konvergenčními kritérii pro oblast rozpočtovou, měnovou, společný vnitřní trh: poměr schodku veřejných financí a HDP nesmí překročit 3 %; poměr veřejného dluhu a HDP nesmí překročit 60 %; musí být zajištěn udržitelný stupeň cenové stability a průměrné míry inflace, která po dobu jednoho roku před posuzováním nepřekročí míru inflace tří členských států s největší cenovou stabilitou o více než 1,5 %; dlouhodobé nominální úrokové míry nesmí o více než dva procentní body přesáhnout úrokové míry tří členských států s nejlepší cenovou stabilitou; po dobu posledních dvou let musí být bez vážného napětí dodržováno stanovené fluktuační pásmo dané měny v Evropském měnovém systému 2. Společná zahraniční a bezpečnostní politika 3. Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí (cíl: společná ústava EU dosud není)

12

13 Tři hlavní orgány Evropský parlament - hlas občanů Martin Schulz předseda Evropského parlamentu Evropská rada a Rada - hlas členských států Herman Van Rompuy předseda Evropské rady Evropská komise - prosazování společných zájmů José Manuel Barroso předseda Evropské komise

14 Instituce EU Evropská rada (summit) Evropský parlament Rada ministrů (Rada) Evropská komise Soudní dvůr Účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Agentury Evropská centrální banka

15 Lucembursko Nizozemsko Rakousko Irsko Švédsko Dánsko Německo Belgie Finsko Spojené království Francie Itálie EU-27 Španělsko Kypr Slovinsko Malta Řecko Česká republika Portugalsko Slovensko Estonsko Maďarsko Polsko Lotyšsko Litva Rumunsko Bulharsko GDP per inhabitant: the spread of wealth 2011 GDP per inhabitant Index where the average of the 27 EU-countries is

16 Paktem stability a růstu se nazývá soubor více pramenů evropského práva, jejichž společným cílem je posílit koordinaci fiskálních politik, které i po vytvoření hospodářské a měnové unie zůstávají v odpovědnosti členských států EU. Tento Pakt má zamezit pnutím mezi centralizovanou měnovou politikou a decentralizovanými fiskálními politikami v zájmu zachovávání stability eura. Dohoda o podobě Paktu byla dosažena v červnu 1997 na zasedání Evropské rady v Amsterodamu. Účinnost nabyla 1. ledna 1999 při vzniku eurozóny. Pravidla Paktu jsou závazná pro všechny členské státy EU, s výjimkou peněžitých sankcí, jež mohou být uvaleny pouze na členy, jejichž měnou je euro. Nečlenské země eurozóny mohou být postiženy za nadměrný deficit zastavením čerpání z Fondu soudržnosti. Pravidla Paktu byla výrazně zpřísněna v rámci tzv. šestibalíčku, kterým Evropská unie reagovala na dluhovou krizi v eurozóně

17 Úkolem je předcházet vzniku nadměrných veřejných deficitů (vyšších než 3 % HDP) a nadměrného veřejného dluhu (vyššího než 60 % HDP). S tímto záměrem členské země eurozóny každým rokem zpracovávají stabilizační programy a nečlenové eurozóny konvergenční programy, jež mají dokladovat dodržování povinností vyplývajících z Paktu. Každý členský stát EU má usilovat o dosažení střednědobého fiskálního cíle, který zohledňuje celkovou úroveň vládního zadlužení a růstový potenciál ekonomiky, a také o snižování nadměrného dluhu. Plnění těchto povinností je sledováno Evropskou komisí. Zemím, u nichž jsou zjištěny nedostatky, Komise adresuje varování. V případě závažných nedostatků Komise navrhuje doporučení k nápravě, o nichž Rada rozhoduje metodou obráceného hlasování. Při kladném výsledku hlasování je dotčená země povinna složit úročený vklad ve výši 0,2 % HDP

18 Euro je název společné měny, kterou 1. ledna 1999 zavedlo jedenáct států Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko a Španělsko) a o dva roky později také Řecko. Od 1. ledna 2007 se euro stalo národní měnou ve Slovinsku, od 1. ledna 2008 na Kypru a Maltě, od 1. ledna 2009 na Slovensku a od 1. ledna 2011 rovněž v Estonsku. Při vzniku eurozóny euro existovalo pouze v bezhotovostní formě a po tři roky obíhalo společně s národními měnami. V podobě bankovek a mincí obíhá od 1. ledna

19 Lisabonská smlouva Evropa v 21. století Evropská unie díky této smlouvě bude lépe f ungovat demokrat ičt ější transparentější Zavádí jednodušší postupy, stálou f unkci předsedy Evropské rady atd. Posiluje úlohu Evropského parlament u a parlamentů členských států, občanské iniciativy, Listiny základních práv atd. Ujasňuje, kdo za co zodpovídá, umožňuje veřejnosti lepší přístup k dokumentům a jednáním at d. vystupovat Zavádí f unkci vysokého představitele pro navenek společnou zahraniční polit iku at d. jednot něji bezpečnější Otevírá nové možnosti, jak bojovat se změnou klimatu a s terorismem, jak zabezpečit dodávky energie at d. Smlouva byla podepsána v prosinci 2007 a vstoupí v platnost, až ji ratif ikuje všech 27 členských států EU.

20 určuje: maximální velikost rozpočtových výdajů v jednotlivých letech (finanční cílování výdajů) strukturu výdajů jednotlivých rozpočtů navrhována Komisí, schvalována Radou a Parlamentem Finanční perspektivy , , (programovací období)

21 Příprava integrace pro 21. století přijata v r Součástí tzv. třetí finanční perspektiva na období nová strukturální politika, nová společná zem. politika, rozšíření o nové státy (od ČS)

22 3 cíle: 1.Podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů 2.Podpora hosp. a společ. přeměny oblastí se struktur. potížemi a nadprůměrnou nezaměstnaností 3.Podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, trhu zaměstnanosti

23 1. Udržitelný hospodářský růst (strukturální politika) 2. Ochrana a řízení přírodních zdrojů (zemědělství) 3. Vnitřní politika občanství, svoboda, bezpečí a spravedlnost 4. Zahraniční politika EU jako globální partner 5. Administrativa

24 Reakce Evropy na hospodářskou krizi 2008: V USA začíná celosvětová finanční krize Koordinovaná reakce ze strany vlád jednotlivých zemí EU, Evropské centrální banky a Evropské komise: 4závazek vůči euru a f inanční stabilitě 4 nové nást roje pro řešení krize a ref ormy pravidel Evropský mechanismus stability: financování na pomoc při mimořádných hospodářských potížích; celoevropské finanční orgány dozoru, nové zákony pro zajištění stability bank 4 lepší správa ekonomických záležit ost í Evropský semestr: výroční postup pro koordinaci veřejných rozpočtů Pakt Euro+, smlouva o rozpočtovém paktu: vzájemné závazky pro zdravé veřejné finance

25 Pojmem šestibalíček se označuje soubor šesti právních norem, které Evropská komise představila v září 2010 v reakci na gradující dluhovou krizi v Řecku a na zhoršující se stav veřejných financí v dalších zemích EU. Tyto právní normy nabyly účinnost v prosinci Jejich společným jmenovatelem je zvýšit dohled nad fiskálními a hospodářskými politikami v EU a zejména v eurozóně, jehož nedostatky obnažila hospodářská a finanční krize. Přijaté právní normy sledují jednak posílení Paktu stability a růstu v jeho preventivní i nápravné části a dále řešení makroekonomických nerovnováh, čemuž má zejména pomáhat procedura při nadměrné nerovnováze

26 Přijat v březnu 2011 vrcholnými představiteli všech 17 členských států eurozóny a dalších šesti členů EU (Bulharko, Dánsko, Litva, Lotyšsko, Polsko a Rumunsko). Výchozí idea této mezivládní úmluvy je založena na závazku signatářů k provádění strukturálních reforem na podporu vyšší konkurenceschopnosti a fiskální disciplíny jako cesty k upevnění dlouhodobé stability eurozóny a dosažení vyšší míry ekonomické konvergence. Volba konkrétních opatření zůstává v pravomoci a odpovědnosti každého jednotlivého účastníka Paktu. Realizace přijatých závazků je pravidelně sledována v rámci procedur Evropského semestru

27 4 klíčové oblasti společného zájmu: podpora konkurenceschopnosti, podpora zaměstnanosti, zlepšení udržitelnosti veřejných financí a posílení finanční stability. Pro každou tuto oblast pak naznačuje směry realizace. Např. zvyšování pružnosti trhů práce či otevírání chráněných sektorů v oblasti konkurenceschopnosti, podpora celoživotního vzdělávání v oblasti zaměstnanosti, zavedení dluhové brzdy či provedení reforem penzijních a sociálních systémů v oblasti veřejných financí, pokročení v reformách dohledového a regulatorního rámce v oblasti finanční stability

28

29 Evropa 2020 strategie růstu Evropy V roce 2010 se čelní představitelé EU shodli na celkové strategii pro překonání hospodářské krize: 4inteligentní růst Lepší vzdělávání, více výzkumu, používání komunikačních technologií 4 udržit elný růst Ekologičtější a konkurenceschopnější ekonomika méně náročná na zdroje 4 růst podporující začlenění Větší počet lepších pracovních míst, investice do dovedností a odborné přípravy, modernizace pracovního trhu a sociálního zabezpečení, rozšíření výhod růstu do všech částí EU 4dobrá správa ekonomických záležitostí Lepší koordinace hospodářské politiky

30 Soudržnost (koheze) bohatší regiony přispívají chudším (region soudržnosti základní ek. jednotka NUTS 3 v ČR 1 a více krajů) Komplementarita - přispět dotacemi ze SF EU k doplnění národních finančních zdrojů a přispět ke koncentraci finančních prostředků Adicionalita (doplňkovost) dotace ze SF EU nesmí nahrazovat národní finanční prostředky z veř. rozpočtů v daném státě, ale tvoří jejich doplněk Partnerství úzká spolupráce mezi Komisí EU, orgány a institucemi příslušného státu a regionu při přípravě pomoci, financování akce, monitorování akce a hodnocení pomoci. Subsidiarita rozvojové akce organizovat na co nejnižší vládní úrovni, která je schopná dosáhnout požadovaný soc. ek. cíl Solidarita přerozdělovací vztahy v rámci EU vč. přístupových zemí Koordinace pomoci - prostřednictvím programování (OP), monitorování a vyhodnocování pomoci Kompatibilita (slučitelnost) financování akce dotacemi ze SF EU musí být v souladu se Smlouvou o EU, politikou a nástroji EU, s pravidly o zadávání veř. zak. a hosp. soutěži

31

32 Strategie rozšiřování EU Snížení nerovností v rozvoji oblastí a zamezení přílišné migraci z ek. důvodů Předcházet negativním dopadům migrace na lokální veřejný sektor a jeho financování s rostoucí migrací vynucení fin. náročných investic ve veřejném sektoru, nevyužitý veřejný sektor po vystěhování nevyužitý veř. sektor

33 Rozšíření: z šesti na 27 zemí

34 Ze smlouvy o EU: podporovat ekonomický a sociální pokrok, který je vyvážený a udržitelný, zejména vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posilováním ekonomické a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, nakonec zahrnující v souladu s ustanoveními této smlouvy jedinou měnu

35 Hlavním nástrojem naplňování cílů a strategií je rozpočet EU Rozpočet EU je hlavním nástrojem fiskální politiky EU. Fiskální politika EU = rozpočtová politika EU

36 Specifika rozpočtu EU velikost rozpočtu výše dána politikou finančního cílování, omezena maximální hranicí 1,24 % GNI EU; zákaz deficitu princip vyrovnanosti rozpočtu; struktura příjmů pouze vlastní zdroje (žádné úvěry ani emise dluhových cenných papírů) zem. poplatky a dávky z cukru, podíl ze základu DPH ČS, podíl na hrubému národnímu důchodu (HND, angl. gross national income GNI) příspěvkový charakter příjmů, struktura výdajů rozpočet odpovídá rozpočtu mezivládní organizace založené za určitým cílem od rozvoje venkova, přes ochranu životního prostředí a vnějších hranic Unie po prosazování lidských práv. O velikosti rozpočtu a jeho přerozdělování rozhodují společně Komise, Rada a Evropský parlament. Za to, jak budou prostředky nakonec v jednotlivých oblastech využity, odpovídá Komise a orgány členských států. rozvoje venkova, přes ochranu životního prostředí a vnějších hranic Unie po prosazování lidských práv. O velikosti rozpočtu a jeho přerozdělování rozhodují společně Komise, Rada a Evropský parlament. Za to, jak budou prostředky nakonec v jednotlivých oblastech využity, odpovídá Komise a orgány členských států.

37

38

39 Jak EU utrácí své peníze? Celkový rozpočet EU na rok 2012: 147,2 miliard euro = 1,12 % hrubého národního důchodu Občané, svoboda, bezpečnost a spravedlnost 1 % Úlohy EU na mezinárodním poli, včetně rozvojové pomoci 6 % Jiné výdaje, administrativa 6 % Přírodní zdroje: zemědělství, životní prostředí 41 % Udržitelný růst: pracovní místa, konkurenceschopnost, regionální rozvoj 46 %

40

41

42

43

44

45