lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV"

Tomáš Procházka
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

4 Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance veřejný ejný dluh směnný kurz průměrn rná míra inflace rok před p hodnocením m max. 1,5 % bodu nad průměrem rem třít zemí s nejlepší ším výsledkem rok před p hodnocením m max. 2 % body nad průměrem rem třít zemí s nejlepší ším m výsledkem v oblasti cenové stability deficit veřejných ejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3 % HDP 60 % HDP, postačuje pozitivní vývoj, přiblip ibližování k této t to hranici Minimáln lně dvouletá účast v systému ERM II

1,5 % bodu nad průměrem rem třít zemí s nejlepší ším výsledkem rok před p hodnocením m max.

7 Dluh vládn dního sektoru v % HDP ESA 95 (maastrichtské kriterium) Zdroj EUROSTAT

9 Jaké byly přínosy p zavedení eura pro ekonomiky eurozony?

10 Čím m byl růst r domácí poptávky financován? n? Zadluženost soukromého sektoru (stav dluhu v % HDP) Zdroj EK

11 Pakt stability a růstr Nástroj k udržen ení fiskáln lní rovnováhy i po spuštění měnové unie Schválen na zasedání ER v Dublinu %, 60 %, středn ednědobě vyrovnanost nebo přebytky p veřejných ejných rozpočtů Kdy neplatí pokles ekonomiky 2 % nebo 0,75 2 % Nefunguje automaticky Výsledky???? Revize v roce 2005, zachování pravidel, ale většív míra flexibility a značné množstv ství podmínek, které umožň žňují překračování,, spíš íše e prevence než sankce Růst x fiskáln lní stabilita

ekonomiky 2 % nebo 0,75 2 % Nefunguje automaticky Výsledky?

13 Finanční nástroje EU ve vztahu k zadluženým zemím

14 Reforma ekonomického řízení v EU Základnívýchodiska Od března b 2010 oficiáln lně klíčovou prioritou EU Změna pravidel v rámci r Smlouvy pouze změnou sekundárn rního práva (výjimka krizový mechanismus pro eurozónu) nu) Tři i hlavní směry pakt stability a růst, r finanční mechanismy pro postižen ené země,, posilování rovnováhy a konkurenceschopnosti

práva (výjimka krizový mechanismus pro eurozónu) nu) Tři i hlavní směry pakt stability

15 Fiskáln lní konsolidace Reforma Paktu stability a růstur Státy ty překrap ekračující 3 % a 60 % kritérium rium 0,1 % HDP - pokuta, 3 fáze f (1. čerpá úroky, 2. úroky propadají další ším členským státům, 3. depozitum propadá EU) Obrácen cené hlasování Evropský semestr, fiskáln lní rámce

f (1. čerpá úroky, 2. úroky propadají další ším členským státům, 3.

16 Záchranný balíček a limity závazkz vazků (mld. euro) Země celkem Německo Francie EFSF * EFSM (EK)** MMF záchr. plán euro EU záchr.plán Řecko MMF záchr.plán Řecko ECB*** Celkem * záchranný balíček pro země eurozony ve formě mezivládní pomoci ** nástroj ve formě euro půjček *** nákupy vládních dluhopisů do

8 MMF záchr.plán Řecko 30 1.8 1.5 ECB*** 60 16.4 12.3 Celkem 920 214.9 163.

18 Zdroj: ECB, Structural indicators for the EU banking sector, leden 2010.

19 držen ení řeckých vládn dních dluhopisů zahraničními investory

22 PIIGS Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko, Španělsko Společné znaky ekonomické nerovnováhy Rozdílnosti: závaz važnosti problémů,, příčiny, p rating, přístup p ze strany Evropské unie

24 Reáln lní efektivní směnný kurz (vývoj v letech ) Zdroj EUROSTAT

27 Konkurenceschopnost EU v globáln lní ekonomice

29 Nástup Evropy do nového tisícilet ciletí

30 Kdy Čína, Indie, Rusko a Brazílie doženou vyspělé ekonomiky? (podle hodnoty HDP) Zdroj: Goldman Sachs Zdroj: Goldman Sachs Zdroj: Goldman Sachs

34 Evropa cílové ukazatele Zvýšit zaměstnanost na 75 % Investice do V a V na 3 % Snížit emise o 20 %, zvýšit podíl l obnovitelných zdrojů o 20 %, zvýšit energetickou účinnosti o 20 % Snížit podíl l dětíd s předp edčasně ukončenou docházkou na 10 %, zvýšit podíl l vysokoškolsky kolsky vzdělaných ve věku mezi na 40 % Snížit o 25 % podíl l Evropanů postižených chudobou

35 Zajištění nové kvality koordinace hospodářských ských politik: Pakt pro euro (vývoj jednání) 4. února 2011 byl představen p na ER neformáln lní francouzsko-německý návrh n na vznik tzv. Paktu pro konkurenceschopnost návrhem stálého předsedy p ER a předsedy p Evropské komise 11. března b 2011 se nakonec shodli nejvyšší představitelé eurozóny na summitu na Paktu pro euro 24. března b 2011 Pakt byl předlop edložen en ER, kdy se k Paktu mohly připojit p nečlensk lenské státy ty eurozóny (nepřijaly tři t země: : Velká Británie, Švédsko, Maďarsko arsko a Česká republika)

36 Nastavení konvergenčních kritéri rií

37 Konvergenční zpráva květen Slovinsko ano Litva ne 2006

38 Plnění konvergenčních kritéri rií podle konvergenčních zpráv v EK a ECB zveřejn ejněných ných v květnu (Litva a Slovinsko) a prosinci 2006 Země Cenová stabilita (HICP), v % Veřejn ejné finance k HDP, v % Veřejný ejný dluh k HDP, v % Stabilita kurzu - ERM II Dlouhodobá úroková míra ČR 2,2-3,5 30,9 Ne 3,8 Estonsko 4,3 2,5 4,0 Ano nehodnoceno Kypr 2,3-1,9 64,8 Ne ( ) 4,1 Lotyšsko 6,7-1,0 11,1 Ne ( ) 3,9 Litva 2,7-0,5 18,7 Ano 3,7 Maďarsko arsko 3,5-10,1 67,6 Ne 7,1 Malta 3,1-2,9 69,6 Ne ( ) 4,3 Polsko 1,2-2,2 42,4 Ne 5,2 Slovinsko 2,3-1,8 29,1 Ano 3,8 Slovensko 4,3-3,4 33,0 Ne ( ) 4,3 Referenční hodnota 2,8 ; 2, roky v ERM II 6,2 ; 5,9

39 Země Výsledky konvergenční zprávy za Maltu a Kypr z roku 2007 Malta Kypr Referenční hodnota Míra inflace 2,2 2,0 3,0 Podíl l deficitu veřejných ejných rozpočtů na HDP Veřejný ejný dluh (podíl l na HDP) 66,7 (59 v roce 2009) -2,1-1,5-3,0 63,2 (61,5 2007) 60,0 (klesající trend) Úrokové sazby 4,3 4,2 6,4 Stabilita měnym ano ano 2 roky členství v ERM

42 Ekonomika Estonska

45 Estonská ekonomika v posledním desetiletí Dynamický růstr Převis domácí poptávky Nerovnováhy v ekonomice Inflační prostřed edí Obrat v letech Pokles HDP Nárůst nezaměstnanosti Pokles mezd a cen Vyrovnání běžného účtu platební bilace

48 Vybrané makroekonomické ukazatele Estonska (pramen Eurostat) Rok HDP na obyvatele (EU_27=100) Náklady na hodinu práce (EU_27=100) HDP na zaměstnanou osobu (EU_27=100)

50 Perspektivy estonské ekonomiky v eurozóny Malá,, otevřen ená ekonomika možný pozitivní dopad Ekonomická úroveň výrazně podprůměrn rná (63 % EU-27) předpoklad reáln lné konvergence Inflace riziko číslo jedna Stabilní makroekonomická politika základ z úspěchu Konkurenceschopnost, strukturáln lní reformy

52 Turecko Ekkónomický rozvoj Změny společnosti Přistoupení jako záruka stability Energetické cesty Geopolitický význam Náboženství Poloha v Asii Historie Velký vliv po rozšíření Regionální rozdíly

53 Euro Atraktivita pro investory Zlepšení orientace v zahraničních cenách Pokles kurzových rizik Nestabilní světové a evropské prostředí Zvyklosti a tradice Riziko nekálého jednání obchodníků Ztráta nástrojů měnové politiky

54 ces.vse.cz Jsme v EU, buďme v obraze abrham@vse.cz 777/ Současná Evropa

Podobné dokumenty

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Dluhová krize, aktuáln lní problémy eurozóny doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Integrační fáze Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Hospodářská a měnová unie Úplná ekonomická integrace Politická unie