I Mystika a logika. Mystika a logika 13
|
|
- Marek Blažek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 I Mystika a logika Metafyzika neboli snaha myšlenkově uchopit svět jakožto celek se od svých počátků vyvíjí v jednotě a vzájemném konfliktu dvou rozdílných lidských snah, z nichž jedna nás pudí k mystice a druhá k vědě. Někteří myslitelé dosáhli velikosti jen v první z těchto snah, jiní zase v druhé: například Hume nechává téměř nekontrolovaně převládnout vědeckou stránku, zatímco Blake vyjadřuje vědě otevřené nepřátelství, doprovázené hlubokým mystickým vhledem. Přesto lze říci, že největší z mužů zabývajících se filosofií cítili potřebu jak vědy, tak mystiky, a snaha o jejich vzájemné sladění přinesla navzdory obtížně překonatelné nejistotě do jejich života postoj, podle kterého filosofie svou velikostí přesahuje vědu i náboženství. Než se pokusíme explicitně charakterizovat ony vědecké a mystické snahy, budu je ilustrovat na příkladech dvou filosofů, jejichž velikost tkví právě ve vysokém stupni vzájemného prolnutí zmíněných snah, jehož oba dosáhli. Těmi dvěma filosofy míním Herakleita a Platona. Jak každý ví, Herakleitos věřil v neustálou změnu: čas běží a ničí všechny věci. Z nemnoha dochovaných zlomků jeho díla se dá jen obtížně určit, jak ke svým názorům docházel. Některé z nich však naznačují, že jejich velmi pravděpodobným zdrojem bylo vědecké pozorování. Z čeho vzniká vidění, slyšení a vnímání, říká, to já ctím především. To je řeč empirického přístupu, pro nějž je výhradním potvrzením pravdy pozorování. Slunce je každý den nové, říká další zlomek. Navzdory své paradoxní povaze je tento názor inspirován vědeckou úvahou a bezpochyby Herakleitovi pomáhal vyrovnat se s pochopením obtížné otázky, jak slunce dokáže přes noc pod zemí doputovat ze západu na východ. Pozorování muselo stát i u zrodu jeho ústředního principu: Oheň je stálá látka, jejíž přechodnými fázemi jsou všechny viditelné věci. Při hoření vidíme, jak se jejich podstata mění a jak plameny a horko stoupají do vzduchu, aby se rozplynuly. Svět, stejný pro všechny, říká, neutvořil žádný z bohů ani z lidí; ale vždy byl, je a bude vždy živý oheň, vzněcující se s ohledem na svoje míry a pohasínající s ohledem na svoje míry. Mystika a logika 13
2 Obraty ohně nejprve moře; a moře zpola země, zpola blýskavice. Tuto teorii již současná věda neakceptuje; přesto je svou podstatou vědecká. Věda mohla být i inspirací slavného výroku, na nějž navazuje Platon: Nelze dvakrát vstoupit do stejné řeky, neboť v ní teče pokaždé jiná voda. Mezi dochovanými zlomky nacházíme i další výrok: Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme. Porovnáme-li poslední výrok, který je mystický, s výrokem citovaným Platonem, který je naopak vědecký, vidíme, nakolik se v Herakleitově pojetí oba principy vzájemně prolínají. Podstatou mystiky je víceméně intenzita a hloubka emocí ve vztahu k pohledu na svět jako celku. Herakleitos na základě těchto emocí a svého vědeckého přístupu dochází k pozoruhodně přiléhavým výrokům o životě a světě. Například: Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti. Není to věda, nýbrž poetická představivost, která představuje Čas jako despotického vládce světa obdařeného nezodpovědnou lehkomyslností dítěte. Mystika rovněž vedla Herakleita k tvrzení o jednotě protikladů: Dobra i nemoci [totéž jsou], říká; a opět: Bohu je vše krásné, dobré a řádné; lidé však pokládají něco za neřádné, něco za řádné. V Herakleitově etice se tají i velká míra mystiky. Následující výrok byl možná inspirován vědeckým determinismem: Povaha člověka je jeho osudem ; ale jen mystik může říci: Každé zvíře se pase jen následkem rány ; a opět: Bojovat s touhou je obtížné, protože když něco chce, platí za to duší ; a opět: To jedno moudré: vědět, že důmysl řídí všechno skrze vše. 1 V uvádění příkladů bych mohl pokračovat, ale Herakleitova povaha je dostatečně osvětlena těmi, které jsem již citoval. Vědecké skutečnosti, tak jak se mu jevily, živily oheň planoucí v jeho duši. Ve světle plamenů tohoto tančícího, rychle postupujícího ohně pak Herakleitos nahlížel do hlubin světa. V jeho povaze tak nacházíme skutečnou jednotu mystiky a vědy podle mého mínění jde o nejvyšší stupeň, jehož je možné ve světě myšlenek dosáhnout. U Platona nacházíme stejnou dvojí snahu, byť mystická je ta silnější z nich a slaví u něho konečné vítězství, kdykoli se konflikt mezi nimi vyostří. Jeho popis jeskyně je klasickým vyznáním důvěry ve vědění a v realitu pravdivější a skutečnější než smyslové vnímání: Pomysli 2 si lidi jako v podzemním obydlí, podobném jeskyni, jež má ke světlu otevřen dlouhý vchod zšíři celé jeskyně; v tomto obydlí již od dětství žijí 1 Všechny použité citáty Herakleitových zlomků vycházejí z českých překladů uvedených na stránce 2 Republic, česky s tit. Ústava, Kniha 7. Překlad František Novotný. OIKOYMENH, Praha Mystika a logika
3 spoutáni na nohou i na šíjích, takže zůstávají stále na témže místě a vidí jediné dopředu, ale nemohou otáčeti hlavy, protože jim pouta brání: vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň a uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni jest nahoře příčná cesta, podél níž si mysli vystavěnou zídku na způsob přepážek, jaké mívají před sebou kejklíři a nad kterými ukazují své kousky. Dobře. Mysli si pak, že podél této zídky chodí lidé a nosí všelijaké nářadí, přečnívající nad zídku, také podoby lidí a zvířat z kamene i ze dřeva i všelijak vyrobené, přičemž jedni z nosičů, jak se podobá, mluví, druzí pak mlčí. Divný jest ten tvůj obraz a divní vězňové. Podobní nám, odpověděl jsem.... Nuže pozoruj, jak by to asi bylo s jejich vyproštěním a vyléčením z pout a nerozumnosti, kdyby se jim ho přirozeně dostalo, a to takto. Jeden z nich jest vyproštěn z pout a přinucen náhle vstáti a otočiti šíji a jíti a hleděti vzhůru ke světlu. Z toho všeho by cítil bolest a pro mžitky v očích nebyl by schopen dívati se na ony předměty, jejichž stíny tenkráte viděl: co by asi řekl, kdyby mu někdo tvrdil, že tenkráte viděl jen přeludy, nyní však že zří správněji, jsa mnohem blíže skutečnosti a obrácen k předmětům skutečnějším, a kdyby ho nutil, ukazuje mu na každý z přecházejících předmětů, odpovídati na otázku, co to jest? Nemyslíš, že by byl v nesnázích a domníval se, že věci, které tehdy viděl, byly pravdivější než ty, které mu jsou nyní ukazovány? Mnohem pravdivější.... Ano, myslím, že by potřeboval si zvyknouti, kdyby chtěl uviděti, co jest nahoře. A nejprve by zíral nejsnáze na stíny a potom na obrazy lidí i ostatních předmětů zrcadlící se na vodních plochách, později pak na ty předměty samy; dále pak by snesl pohled na tělesa nebeská a na samu oblohu snáze v noci, kdy by se díval na světlo hvězd a měsíce, než ve dne na slunce a sluneční světlo. Jak by ne? Konečně pak, myslím, byl by s to, aby popatřil na slunce, ne na jeho obrazy ve vodě nebo na nějaké jiné ploše, nýbrž na ně samo o sobě na jeho vlastním místě, a aby se podíval, jaké jest. Nutně. A potom již by si o něm učinil úsudek, že ono jest, co způsobuje roční počasí a oběh roků a všechno spravuje ve viditelném světě, a že jest nějak původcem i všeho toho, co viděli tam dole. Patrno, že by k tomu potom došel.... Tento tedy obraz, milý Glaukóne, připojme celý k tomu, co bylo řečeno nahoře: prostor jevící se zraku jest jako ten žalářní příbytek a světlo ohně v něm hořícího je síla slunce; k tomu pokládej výstup nahoru a dívání se na věci nahoře za vzestoupení duše do pomyslné oblasti a nechybíš se mého mínění, Mystika a logika 15
4 když si je přeješ slyšeti. Bůh sám ví, zdali jest pravdivé. Nuže, jak já to vidím, jest to tak: v oboru poznání spatřuje se na konci, a to jen stěží, idea dobra, když však jest spatřena, jest o ní souditi, že ona jest všemu původcem všeho pravého a krásného, neboť i ve světě viditelném zrodila světlo a jeho pána, slunce, i v oboru pomyslném, kde jest sama paní, poskytla lidem pravdu a rozum; ji musí spatřiti ten, kdo chce rozumně jednati, ať v soukromí, ať v obci. V této pasáži, stejně jako ve většině Platonova učení, nacházíme ztotožnění dobrého s reálným. Toto ztotožnění se stalo součástí filosofické tradice, která je v naší době stále ještě živá. Platon tak obdařil dobro zákonodárnou mocí, čímž způsobil rozluku mezi filosofií a vědou. Dle mého názoru obě strany v důsledku této rozluky utrpěly újmu, z níž se dodnes nevzpamatovaly. Ať má muž vědy jakékoliv naděje, při studiu přírody je musí odložit; a filosof, který se chce dobrat pravdy, musí učinit totéž. Etické ohledy se mohou začít uplatňovat až po zjištění pravdy. Mohou a měly by určovat naše emoce ve vztahu k pravdě a způsob, jímž si zařídíme život s ohledem na její zjištění, ale samy o sobě nemohou diktovat, co touto pravdou má být. V Platonovi najdeme mezi pasážemi, které dokládají vědeckou část jeho myšlení, náznaky jasného pochopení, nakolik je nutný odstup od etických ohledů. Nejpozoruhodnější je část, v níž mladík Sokrates vysvětluje Parmenidovi teorii idejí. Sokrates uvádí, že existuje idea dobra, ale nikoliv ideje pro chlupy, bahno a špínu. Nato mu Parmenides radí, aby nepohrdal ani nejubožejšími věcmi. Tato rada ukazuje skutečně vědecký, odosobněný přístup, který je nutné ve filosofii spojovat s mystickým pochopením vyšší reality a skrytého dobra, má-li tato nauka dosáhnout nejlepších výsledků. Neúspěch v tomto ohledu znamenal pro idealistickou filosofii její pokles k řídké a nepodstatné matérii bez života. Naše ideály mohou nést ovoce pouze v jednotě se světem: jsou-li od něj odděleny, zplaní. Jednoty se světem však nedosáhne takový ideál, jenž plaše uhýbá před skutečností nebo předem vyžaduje, aby svět vyhověl jeho požadavkům. Samotný Parmenides je zdrojem zajímavě svérázného mysticismu, převládajícího v Platonově pojetí. Mysticismu, který bychom mohli nazvat logickým, protože je začleněn do teorií zabývajících se logikou. Tato forma mysticismu, která přinejmenším z hlediska západní filosofie pochází právě od Parmenida, převládá v rozumových vývodech všech velkých mystických metafyziků od jeho dnů až po Hegela a jeho soudobé následovníky. Realita říká je nestvořená, nezničitelná, neměnná a nedělitelná. Je nehybná, svázaná mocnými řetězy a nemá začátek ani konec; neboť počátek i konec existence jsou daleko a skutečná víra je odvrhla. Základní princip jeho zkoumání je formulován ve větě, která by nevypadala nepřípadně u Hegela: Neboť duch by nedokázal vnímat ne-bytí jež se nemůže uskutečnit ani vyjádřit slovy; protože bytí a myšlení jsou totéž. A opět: Musí to býti tak, že existuje to, o čem je možné přemýšlet a mluvit; neboť takové věci 16 Mystika a logika
5 mohou existovat; ale věci, které jsou ničím, existovat nemohou. Z tohoto principu vyplývá nemožnost změny; neboť o minulosti je možné hovořit, a proto dle tohoto principu stále trvá. Ve všech dobách a všech částech světa mystickou filosofii charakterizují jisté články víry ilustrované těmi principy, o nichž zde nyní hovoříme. Zaprvé je zde víra v mystické prozření stojící proti rozumově zdůvodněné analytické znalosti: víra v cestu k moudrosti dosahované náhle a s pronikavou přesvědčivostí na rozdíl od pomalého a omylného studia, zaměřeného na pouhý zdánlivý vnější vzhled prostřednictvím vědy zcela spoléhající na naše smysly. Každý, kdo se nechá ovládnout svou vášní, musí občas pociťovat podivné vědomí nereálnosti obyčejných věcí, ztrátu kontaktu s každodenní realitou, v níž mizí celistvost okolního světa a duch jakoby naprosto osaměle z vlastních hlubin přináší šílený tanec představ žijících svým životem, jež mu připadají reálné. Mystické prozření má i negativní stránku: pochybnosti týkající se obecně známých věcí a připravující cestu k přijetí toho, co se zdá být vyšší moudrostí. Mnozí z těch, kdo tuto negativní zkušenost zažili, se přes ni nedokázali přenést. Pro skutečného mystika však jde o pouhou vstupní bránu do jiného, bohatšího světa. Mystické prozření se odvíjí od odhalování tajemství. Moudrost skrytá v tomto procesu se náhle začne projevovat jako zcela jistá pravda, zřejmá nade všechnu pochybnost. Pocit jistoty a zjevení předchází veškerou striktně vymezenou víru. A články takové striktně vymezené víry, k nimž mystika dospívá, jsou výsledkem myšlenkového procesu zahájeného mnohem neurčitěji vymezeným prožitkem, který ovládá duši v okamžiku prozření. Víra bez přímého vztahu k okamžiku prozření bývá často následně pohlcena jakýmsi ústředním jádrem; takže navíc k těm přesvědčením, jež sdílejí všichni mystikové, u mnoha z nich nacházíme jiná přesvědčení místně a časově omezené povahy, bezpochyby propojená s tím, co tvoří základní mystickou podstatu jejich osobní subjektivní jistoty. Takovéto nepodstatné odchylky můžeme zanedbat omezíme se jen na ty principy, které jsou společné všem mystikům. Prvním a nejpřímějším důsledkem okamžiku osvícení je způsob nabývání vědomostí, který můžeme nazvat zjevením, vhledem či intuicí a který stojí v protikladu ke smyslům, rozumu a analýze. Ty naopak považuje za slepé průvodce, zavádějící nás do bažiny iluzí. S tímto principem těsně souvisí pojetí Reality, která se za zdánlivým světem tají a zásadně se od něj odlišuje. Tato Realita je vnímána s obdivem, často přerůstajícím v uctívání; jako by byla neustále a všude po ruce, skrytá pod tenkým příkrovem smyslového vnímání, vždy připravená navzdory zjevné lidské bláhovosti a špatnosti ukázat se vnímavé mysli v celé své zářivé kráse. Básníci, umělci a milenci tuto krásu hledají a dostává se jim slabého odlesku její plné záře. Mystik však žije v plném světle své vize, zatímco ostatní chabě tápou při hledání toho, o čem je on přesvědčen s intenzitou, před níž každá jiná znalost bledne a vypadá jako neznalost. Mystika a logika 17
6 Druhým charakteristickým rysem mysticismu je víra v jednotu a odmítání připustit jakékoliv výhrady či dělení. Herakleitos říká: dobra i nemoci totéž jsou ; a rovněž: cesta nahoru-dolů, jedna a táž. Obdobný přístup nacházíme v současném uvádění vzájemně rozporných výroků, jako například: Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme. Parmenidovo tvrzení, že realita je jediná a nedělitelná, pochází ze stejné snahy o dosažení jednoty. U Platona je tato snaha méně zjevná, protože je pod kontrolou jeho teorie idejí; nicméně se do té míry, do jaké to připouští jeho logika, znovu projevuje v principu boží nadřazenosti. Třetím příznakem téměř každé mystické metafyziky je popření reálnosti Času. Toto popření je vlastně důsledkem toho, že mystika odmítá dělení na části. Jestliže je vše jednotné, musí být iluzorní i rozdíl mezi minulostí a přítomností. U Parmenida jsme viděli velký důraz na toto popření; u moderních filosofů patří k základním východiskům Spinozy a Hegela. Poslední z mystických principů, jež musíme vzít v úvahu, je víra, že zlo je pouhým zdáním, iluzí vycházející z různosti a protikladů analytického intelektu. Mystika například netvrdí, že by snad takové věci jako krutost byly dobré, ale popírá jejich reálnost: patří podle ní do nízkého světa přízraků, od nichž se osvobozujeme mystickým prozřením. Někdy, například u Hegela a přinejmenším slovně u Spinozy, se za iluzorní považuje nejen zlo, ale i dobro, přestože emocionální postoj vůči tomu, co se zde považuje za Realitu, je přirozeně spojen s vírou, že Realita je dobrá. V každém případě lze jako etickou charakteristiku mysticismu brát nedostatek nevole či protestu, a naopak radostné souznění a nevíru v základní pravdu o rozdělení na dva vzájemně nepřátelské tábory dobro a zlo. Tento přístup je přímým důsledkem podstaty mystické zkušenosti: s pochopením jednoty věcí je spjat pocit bezbřehého míru a pokoje. Můžeme se dokonce domnívat, že právě tento pocit míru a pokoje podobný pocitům prožívaným ve snech stál u zrodu celého systému vzájemně propojených postojů, z nichž se skládá základní princip mystiky. Tato otázka je však velmi obtížná a nelze doufat, že by se v odpovědi na ni lidstvo někdy shodlo. Z našich úvah o mystice tedy vyplývají čtyři otázky týkající se její pravdivosti či klamavosti: I. Existují dva způsoby poznání, které můžeme nazvat rozumem a intuicí? A pokud tomu tak je, kterému z nich máme dávat přednost? II. Je veškerá pluralita a různorodost iluzorní? III. Je čas nereálný? IV. Jaký druh reality je možné označit za dobro a zlo? Podle mého názoru se plně rozvinutý mysticismus v odpovědích na všechny čtyři položené otázky mýlí; ale na druhou stranu, pokud bereme mystický způsob uvažování s opatrnou rezervou, můžeme se od něj naučit jistému prvku moud- 18 Mystika a logika
7 rosti, jíž zdá se nelze dosáhnout jinou cestou. Pokud bych v tomto ohledu měl pravdu, bylo by záhodno doporučit mystiku jakožto přístup k životu, nikoliv však jako správné pojetí světa. Metafyzické pojetí světa jak se pokusím dovodit je chybným výsledkem emocí; ale tyto emoce natolik oživují a doplňují jiné myšlenky a pocity, že se stávají zdrojem inspirace pro to nejlepší, co v sobě člověk nachází. Dokonce i opatrné a trpělivé zkoumání pravdy, jež se odehrává v říši vědy a zdá se být absolutním protipólem náhlého mystického prozření, může být rozvíjeno a podporováno právě oním duchem uctivého obdivu, v jehož jádru se mystika pohybuje a z něhož čerpá svou sílu. I. Rozum a intuice 3 Nevím nic o tom, nakolik je mystický svět skutečný, či neskutečný. Nechci jej popírat ani prohlašovat, že by snad vhled, který mystika nabízí, neměl být skutečným pochopením. Co však chci tvrdit a zde nabývá vědecký přístup na svrchovaně důležitém významu, je to, že pokud vhled není podroben zkoumání a zkoušce, je nedostatečnou zárukou pravdy, a to navzdory skutečnosti, že podstatnou část nejdůležitějších pravd jsme získali právě jeho prostřednictvím. Obecně se hovoří o protikladu mezi instinkty a rozumem. V osmnáctém století dostával přednost rozum, ale pod vlivem Rousseaua a romantického hnutí začali ti, kdo se bouřili proti falešně strojeným formám vládnutí a myšlení, upřednostňovat instinkt. V té době se stávalo stále obtížnějším hájit tradiční teologii čistě racionalistickým pojetím, a to zejména proti těm, kteří pociťovali vědu jako ohrožení víry, již spojovali se spirituálním pohledem na život a svět kolem sebe. Bergson povýšil instinkt, který nazývá intuicí, do pozice jediného arbitra metafyzické pravdy. Ve skutečnosti však je protiklad mezi instinkty a rozumem z velké části iluzorní. Instinkt, intuice nebo vhled jsou prvními kroky na cestě k víře, kterou rozum následně potvrdí, nebo zavrhne; přitom potvrzení, pokud je možné, spočívá v analýze zkoumající shodu posuzované víry s jinými, neméně intuitivními. Rozum je zde harmonizující a řídící nikoliv tvůrčí silou. I v říši nejčistší logiky je vhled prvotním podnětem k dosažení nového poznání. Občas se instinkt a rozum dostávají do vzájemného rozporu ve vztahu k článkům nějaké instinktivně utvořené víry zastávané s tak silným odhodláním, že žádný stupeň neshody s jinými články víry nevede k jejímu zavržení. Stejně jako ostatní lidské schopnosti i instinkt je náchylný k chybám. Ti, jejichž rozumové uvažování je 3 Tato část textu a jedna nebo dvě stránky uvedené v textu následujícím byly otištěny v rámci přednášek On our knowledge of the external world (Co víme o vnějším světě) pro Lowellův institut, zveřejněných v Chicagu nakladatelstvím Open Court Publishing Company. V tomto eseji jsem je ponechal, protože byly původně napsány právě v tomto kontextu. Mystika a logika 19
8 chabé, často nejsou ochotni nic takového připustit u sebe sama, ačkoliv předpokládají chabost rozumu u ostatních. Instinkt je nejméně náchylný k chybám v praktických záležitostech, v nichž je správný soud cestou k přežití: přátelství a nepřátelství, jež k nám pociťují lidé kolem nás, jsme často schopni citlivě vycítit i pod nánosem velmi pečlivého maskování. Ovšem i v těchto věcech někdy pochlebování dokáže zatemnit soud a vést k nesprávnému dojmu; a v záležitostech s méně přímými praktickými důsledky, jako jsou například ty, jimiž se zabývá filosofie, mohou být i velmi silné instinktivní postoje zcela nesprávné, což zjistíme pozorováním jejich nesouladu s jinými, stejně silnými postoji. Taková úvaha ukazuje na nezbytnost harmonizujícího vlivu rozumu při ověřování našich postojů tím, že jednak zjišťuje jejich vzájemnou kompatibilitu, jednak ve sporných případech odhaluje možné zdroje chyb na jedné či druhé straně. Tento postup se tedy nestaví proti instinktu jako takovému, ale pouze proti slepému spoléhání se na některé aspekty instinktu, vybrané pro svou zajímavost, a vyloučení jiných, možná obyčejnějších, nicméně o nic méně pravdivých aspektů. Rozum se snaží napravovat nikoliv samotný instinkt, ale zmíněnou jednostrannost v jeho chápání. Výše uvedené víceméně banální pravdy nyní budeme ilustrovat při jejich aplikaci na Bergsonovo prosazování intuice proti intelektu. Jak sám říká, existují dva zásadně odlišné způsoby, jak poznat nějakou věc. Při tom prvním se pohybujeme kolem objektu; v rámci druhého do objektu vstoupíme. Ten první závisí na úhlu pohledu, který jsme zaujali, a na symbolech, s jejichž pomocí se vyjadřujeme. Druhý nezávisí na úhlu pohledu ani na žádných symbolech. O prvním z těchto druhů poznání lze říci, že se zastavil na relativní úrovni; zatímco ten druhý v případech, kdy je to možné, dosahuje poznání absolutního. 4 O tom druhém způsobu což není nic jiného než intuice říká: jde o druh intelektuálního souznění, v jehož rámci se člověk vcítí do objektu, aby splynul s tím, co je v něm jedinečného, a tudíž nevyjádřitelného (s. 6). Jako příklad uvádí poznání sebe sama:... existuje přinejmenším jedna realita, kterou všichni nahlížíme zevnitř, intuicí, a nikoliv prostou analýzou. Je to naše vlastní osobnost vyvíjející se v čase naše přetrvávající vlastní já. (s. 8). Zbytek Bergsonovy filosofie se skládá z převádění znalostí získaných intuicí do nedokonalého zprostředkování pomocí slov, včetně následného naprostého odmítnutí údajných znalostí odvozených od vědy a zdravého rozumu. Protože tento postup straní jednomu ze soupeřících postojů v oblasti instinktivní víry, vyžaduje ospravedlnění formou prokázání větší důvěryhodnosti jednoho z těchto postojů vůči druhému. Bergson se o takové ospravedlnění pokouší dvěma způsoby: nejprve vysvětluje, že intelekt je čistě praktickou schopností určenou k zajištění biologického úspěchu; a zadruhé se zmiňuje o pozoruhodných úspěších instinktu 4 Introduction to Metaphysics (Úvod do metafyziky). G. P. Putnam s Sons, New York and London 1912, s Mystika a logika
9 dosahovaných zvířaty a poukazuje na některé charakteristiky světa, jež intuice umí uchopit, zatímco intelekt podle Bergsonovy interpretace si s nimi neví rady. Pokud jde o Bergsonovu teorii, že intelekt je čistě praktickou schopností, jež se vyvinula v rámci boje o přežití, a není zdrojem pravého přesvědčení, můžeme říci tolik: boj o biologické přežití a biologičtí předci člověka nám jsou známi pouze prostřednictvím intelektu: má-li být intelekt zavádějící, pak by měl Bergson považovat za nepravdivé veškeré poznatky o zmíněném vývoji, protože jsou založeny na pouhé dedukci. Jestliže však budeme souhlasit s jeho názorem, že evoluce se odehrála v souladu s Darwinovým učením, tlak praktické užitečnosti byl zdrojem vývoje nejen pro intelekt, ale pro všechny naše schopnosti. Intuice je považována za nejlepší v těch směrech, ve kterých je přímo užitečná například v poznávání pravé povahy a nálady ostatních lidí. Bergson zjevně zastává názor, že tato schopnost je méně vysvětlitelná bojem o přežití než například schopnost rozvíjet čistou matematiku. Přitom však divoch, který by se nechal ukolébat falešným přátelstvím, by za takovou chybu zaplatil životem; zatímco ani v té nejrozvinutější civilizované společnosti nikdo nepřichází o život proto, že není schopen správné matematické úvahy. Veškeré očividné příklady intuice u zvířat mají velmi přímé důsledky pro jejich přežití. Jak intuice, tak intelekt se ve skutečnosti vyvinuly proto, že jsou užitečné. V širším smyslu lze říci, že užitečné jsou, pokud vedou k pravdě, a naopak jsou škodlivé, pokud zavádějí k nepravdě. U civilizovaných lidí se intelekt, podobně jako umělecké schopnosti, v některých případech rozvinul příliš, nad rámec toho, co je pro daného jedince ještě užitečné; naopak intuice jako by s rozvojem civilizace ubývalo. Je zpravidla větší u dětí než u dospělých, a také spíše u nevzdělaných než u vzdělaných osob. Zdá se, že například u psů značně překonává vše, čeho jsou v tomto směru schopni lidé. Pokud však někdo na základě těchto skutečností dojde k prosazování intuice, měl by se vrátit k potulování po lese, malovat se válečnými barvami a živit se bobulemi a kořínky. Nyní budeme zkoumat, zda je intuice obdařena onou neomylností, kterou jí přisuzuje Bergson. Nejlepším příkladem je podle něj naše znalost sebe sama; přitom však taková znalost vlastního já je příslovečně vzácná a obtížně dosažitelná. Například lze říci, že většina lidí má ve své povaze jisté rysy podlosti, marnivosti a závisti, o kterých jejich nositel zpravidla sám neví, ačkoliv i jeho nejlepší přátelé je dokážou vnímat bez jakýchkoli potíží. Je pravda, že intuice je obdařena přesvědčivostí, již intelekt postrádá. Jestliže nám intuice něco napovídá, je téměř nemožné pochybovat o její pravdivosti. Při bližším pohledu se však ukazuje, že je přinejmenším stejně omylná jako intelekt, přičemž vyšší stupeň subjektivní jistoty s ní spojený se stává její nevýhodou, protože právě kvůli němu je ještě zrádnější. Kromě poznání sebe sama je jedním ze známých příkladů intuice schopnost vnímat ty, které milujeme. Lidé se o sobě domnívají, že tato schopnost je jim vlastní; jako by mizela přehrada mezi rozdílnými osobnostmi a člověk dokázal do nitra milované bytosti nahlížet stejně jako do svého. Mystika a logika 21
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_OBN625 Jméno autora: Mgr.Tomáš Petříček Třída/ročník:
VíceKlasické, helénistické období
Klasické, helénistické období 1. Napiš autora výroku: Měrou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou. a) Démokritos b) Anaxagorás c) Protágorás d) Diogénés 2. Co z daného výroku
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VíceLogika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)
Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza
Více1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:
1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé
VíceJacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa
Středověká estetika Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa středověký člověk obklopen propracovaným ideologickým a kulturním systémem pro středověkého člověka je viditelný svět jenom stopou
VíceLudwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993
Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.
VíceETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice
ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceMETAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ. Metafyzika
METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ Metafyzika 2 Průvodce tématem metafyzika - 1. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
VíceFilosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014
Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická
VícePlatón: Faidón, O nesmrtelnosti duše
Platón: Faidón, O nesmrtelnosti duše http://www.spqr.cz/content/plat%c3%b3n-faid%c3%b3n-o-nesmrtelnosti-du%c5%a1e Faidón dle mého názoru patří k jedněm z nejpozoruhodnějších Platónových děl. Po stránce
VíceÚvod do filozofie Jana Kutnohorská
Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném
VíceČlověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
VíceNěmecká klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.
VíceRudolf Steiner. O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla
Rudolf Steiner O astrálním těle a luciferských bytostech. O podstatě éterného těla Jiným druhem duchovních bytostí, jejichž působení lze z duchovní oblasti pozorovat ve smyslovém světě (a také ve světě
VícePrůvodce tématem estetika -1.část
Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
VíceParadigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace
Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace Jana Skácelová Člověk je ze všech živočichů nejrozumnější, ježto má ruce. Anaxagorás Bylo by nesnadno najít lepší metodu vyučovací
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903
Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
Vícefilosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)
Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá
VíceSkutečnost světa Práce v informačním poli jako umění
Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,
VíceZákladní problémy teorie poznání
Základní problémy teorie poznání Základní přístupy k teorii poznání Metafyzická epistemologie - nejdříve co existuje, pak jak to můžeme poznat (Platón, Aristotelés) Skeptická epistemologie - nejdříve je
VíceMilovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.
Milovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary. 31. neděle v liturgickém mezidobí cyklu B Evangelium (Mk 12,28b-34) Jeden z učitelů
VíceRacionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.
Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé
VíceSE KTERÝM SE SETKÁM, JE MŮJ UČITEL. Jsem přesvědčen, že tato slova jsou naprosto
14 ŽÁDNÁ SETKÁNÍ NEJSOU NÁHODNÁ KAŽDÝ ČLOVĚK, SE KTERÝM SE SETKÁM, JE MŮJ UČITEL Jsem přesvědčen, že tato slova jsou naprosto pravdivá. Při každém setkání s jiným člověkem se mohu vždy něco naučit. Můžete
VíceObdobí klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová
Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o
VíceMETODICKÝ APARÁT LOGISTIKY
METODICKÝ APARÁT LOGISTIKY Metodický aparát logistiky jedná se o metody sloužící k rozhodování při logistických problémech Metodu = použijeme, v případě vzniku problému. Problém = vzniká v okamžiku, když
VíceROZUMNÝ ŽIVOT 3. Obsah. PRVNÍ ČÁST Láska, rodina, děti co může být důležitější?...
--------------------------------------------------- ROZUMNÝ ŽIVOT 3 Obsah PRVNÍ ČÁST Láska, rodina, děti co může být důležitější?... 11 První kapitola: Jak si lze vytvořit samotu... 12 Strach a pochybnosti...12
VícePsychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou
TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr
VíceLateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108)
TEST: Lateralita (Carter, P., Russell, K.: Testy osobnosti 2. Computer Press, Brno, 2004, ISBN 80-722-6997-6, str. 101-108) Následující test zjišťuje, zda přednostně využíváte pravou či levou mozkovou
Více- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti
Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé
VíceSOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ
Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"
VíceCESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství
CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ Filosofie náboženství 2 Průvodce: filosofie náboženství - 1.část 7.1 ÚVOD: ČLOVĚK JE KONEČNÁ BYTOST 7.2 ZROD FILOSOFIE NÁBOŽENSTVÍ Z KRIZE VĚROHODNOSTI MÝTICKÉHO VÝKLADU SVĚTA
VíceKrize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová. Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017
Krize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017 Co vás čeká? Představení knihy Krize kultury a kapitoly Krize výchovy a vzdělání Krize výchovy a vzdělání Diskuse Krize kultury Kniha/
VíceFILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY
FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti
VíceE L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442
E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům
VícePsychospirituální transformace 1
Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Věra Bučilová, Marie Nestěrová Psychospirituální transformace 1 Nekonečné možnosti na planetě Zemi Upozornění
VíceRLB 266 Konce světa. Konce a začátky z hlediska New Age
RLB 266 Konce světa Konce a začátky z hlediska New Age Základní interpretační paradigmata: New Age jako pokračovatel či (pozdně)moderní podoba tzv. metafyzického náboženství (západního esoterismu) C. Albanese,
VíceGYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/
NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_08_Německá klasická
VíceJohn Powell LÁSKA BEZ PODMÍNEK
John Powell LÁSKA BEZ PODMÍNEK KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Powell, John Láska bez podmínek / John Powell ; [z anglického originálu... přeložil Jan Fischer]. Vyd. 5. Praha : Portál, 2010.
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VícePrenatální linie a její hlavní body
Prenatální linie a její hlavní body Linie, jež je pro metamorfózu podstatná, se nachází na vnitřní straně nártu. Zde je možné určit různé hlavní body, ze kterých lze vyčíst průběh prenatálního vývoje.
VíceUzdravení snu. 27. kapitola. I. Obraz ukřižování
27. kapitola Uzdravení snu I. Obraz ukřižování 1. Přání, aby s vámi bylo zacházeno nespravedlivě, představuje pokus učinit kompromis, který by spojil útok s nevinou. Kdo však dokáže spojit to, co je naprosto
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
Více1. Přednáška K čemu je právní filosofie?
1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
VíceDuševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina
Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé
VíceČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN!
ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Bez ohledu na to, kolik máš práce, ta nejdůležitější věc, kterou můžeš učinit pro budoucnost svého dítěte, je, kromě projevů lásky, objímání, také každodenní hlasité
VíceLOGIKA A ETIKA úvod do metaetiky. zpracovala Zuzana Mrázková
LOGIKA A ETIKA úvod do metaetiky zpracovala Zuzana Mrázková Autoři Petr Kolář *1961 Vystudoval teoretickou kybernetiku na Přírodovědecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci Pracuje ve Filozofickém
VíceLudwig Polzer-Hoditz. Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství
Ludwig Polzer-Hoditz Osudové obrazy z doby mého duchovního žákovství III. obraz nedatováno V lese, poblíž malého karpatského městečka Modernu, odpočívající Berta a já. Já: Novoroční zvony vyzváněly prelomu
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
VícePsychologie 10. Otázka číslo: 1. Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu. syntézu. srovnávání. abstrakci. zobecňování. indukci.
Psychologie 10 Otázka číslo: 1 Mezi myšlenkové operace řadíme: analýzu syntézu srovnávání abstrakci zobecňování indukci dedukci analogii (je možno více správných odpovědí) Otázka číslo: 2 Myšlení se uskutečňuje
VíceNĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE
NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec
VíceVážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace
Vážené publikum! Přestože PSYCHOSOMATIKA je velice užitečná disciplina, znalosti o ní jsou nepřesné, kusé a často zkreslené. Tato stručná prezentace má za cíl uvést alespoň základní věci NA PRAVOU MÍRU.
Více7 návyků vysoce efektivních lidí
7 návyků vysoce efektivních lidí 1. Návyk: Buďte proaktivní 2. Návyk: Začínejte s myšlenkou na konec 3. Návyk: Dejte přednost důležitým věcem 4. Návyk: Myslete způsobem výhra/výhra 5. Návyk: Nejdříve se
VíceSlavný růženec - Věřím v Boha...
Slavný růženec - Věřím v Boha... I. Ježíš, který z mrtvých vstal. - Otče náš... 1. První den v týdnu časně ráno přichází ke Kristovu hrobu Marie Magdaléna a spatří kámen od vchodu odvalený. - Zdrávas Maria...
VícePříklad z učebnice matematiky pro základní školu:
Příklad z učebnice matematiky pro základní školu: Součet trojnásobku neznámého čísla zvětšeného o dva a dvojnásobku neznámého čísla zmenšeného o pět se rovná čtyřnásobku neznámého čísla zvětšeného o jedna.
VíceJAK SI TVOŘÍME SVÉ ŽIVOTY, VZTAHY A NAŠI REALITU?
JAK SI TVOŘÍME SVÉ ŽIVOTY, VZTAHY A NAŠI REALITU? aneb BOŽSKÝ ZDROJ jako MATRICE PRO NÁŠ ŽIVOT A PRO NAŠI EVOLUCI Jitka Třešňáková, www.inspirala.cz Vše vzniká a existuje pouze díky síle. Musíme předpokládat,
VíceCD 102 Loucká, 10. 05.2014 Bytovy seminář na téma: Kříž
CD 102 Loucká, 10. 05.2014 Bytovy seminář na téma: Kříž Liberec, 31.05.2014 Povídání na téma: Jak najít kód, odtajnit Boha a učinit tak z Hospodina životního přítele? Ty n n.vltavou, 06.09.2014 Setkání
VícePrávem napsal anglický matematik a filozof Alfred North Whitehead, že celá západní filozofie jsou je poznámky k Platónovi.
PLATÓN Život a dílo 427 347 př. Kr., Sókratův žák, od politiky se odvrátil k filozofii; založil Akadémii;pěstoval kontakty se syrakúzskými vládci, neúspěšně se snažil realizovat u nich vlastní politické
VíceMezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená.
Logika 6 Zadání: Doplň vhodný termín z nabízených nebo vyber správnou odpověď: Otázka číslo: 1 Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená. formální neformální obsahové
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceKonstruktivistické principy v online vzdělávání
Konstruktivistické principy v online vzdělávání Erika Mechlová Ostravská univerzita ESF Čeladná, 4.11.2005 Teorie poznání Teorie poznání, noetika - část filozofie Jak dospíváme k vědění toho, co víme Co
VíceJak si stanovit osobní vizi
Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení
VícePrůvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceÚvod do logiky. (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/ / 23
Úvod do logiky (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/28.0216 2013 1 / 23 Co je logika? Čeho se týkají logické zákony? Tři možnosti: (1) světa (2) myšlení (3) jazyka (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/28.0216
VíceTest pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla
Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla verze 1.1 Prohlášení shody Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla, rozuměno a dále též použito autorského
VíceTeorie práva Přirozené a Pozitivní právo
Teorie práva Přirozené a Pozitivní právo Martin Škop Přirozené a pozitivní právo Přirozené a pozitivní právo způsoby odpovědi na základní otázku Co je právo? nutnost nalézt správná pravidla jednání je
VícePřirozenost muže. Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti.
Přirozenost muže Když poznáš pravou podstatu materiálního svìta, zaženeš smutek; když poznáš pravou podstatu ducha, dospìješ k blaženosti. Bhagavadgíta (13.1) Bùh od samého zaèátku vytvoøil poslání obìma
VíceTest základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě
Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceDle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
VíceZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VíceWorklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208
Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje
VíceNikolić Aleksandra Matěj Martin
POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných
VíceTeorie argumentace Pavel Arazim
Teorie argumentace Pavel Arazim Druhá lekce Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0216, OPVK) Otázky v argumentaci
VíceChyby při vnímání druhých lidí
Chyby při vnímání druhých lidí Chyby při vnímání druhých lidí Při posuzování druhých se člověk dopouští řady chyb, které si ani často neuvědomuje Máme-li být alespoň trochu objektivní, je třeba chyby vnímání
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
Více2013 "Jdi za světlem" All Rights Reserved
Obsah Slovo úvodem Kartářská etika 4 Zavírací karta 5 Stínová karta 5 Kvintesence 5 Nesrozumitelná karta. 5 Určení času. 6 Výklad bez otázky Andělské výklady Výklad na otázku ANO/NE.. Triangl (tři karty)
VícePět stádií tvůrčí práce. Podle knihy Geoffrey Petty: Moderní vyučování, Portál 1996, strana
Pět stádií tvůrčí práce Podle knihy Geoffrey Petty: Moderní vyučování, Portál 1996, strana 237-238 Úvod Příprava kázání, zvláště kážeme-li pravidelně, je břemenem (1.Tim 5,17) Příprava kázání je činností,
VíceMarie Duží
Marie Duží marie.duzi@vsb.cz Učební texty: http://www.cs.vsb.cz/duzi Tabulka Courses, odkaz Mathematical Učební texty, Presentace přednášek kursu Matematická logika, Příklady na cvičení + doplňkové texty.
VíceDĚTI NOVÉHO TISÍCILETÍ
Numerologický průvodce světem dětí Miroslava Horáková www.cestouzmeny.cz Obsah O mně... 3 Úvod... 4 Děti 21. století... 6 Jak přistupovat k těmto dětem... 9 Životní čísla dětí... 11 Životní číslo 1...
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 5 6 U k á z k a k n i h y
VíceZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický
VíceFILOSOFIE FILEIN = milovat (láska), SOFIA = moudrost láska k moudrosti
Otázka: Filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): jirka223 FILOSOFIE FILEIN = milovat (láska), SOFIA = moudrost láska k moudrosti Evropské myšlení ve smyslu lásky k moudrosti se zrodilo na
VíceKVN AP, Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já.
Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl já. Přímluvce, Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu
VíceDítky, jen krátký čas jsem s vámi.
Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. Dítky, jen krátký čas jsem s vámi. 5. NEDĚLE VELIKONOČNÍ CYKLU C Evangelium (Jan 13,31-33a.34-35) Když (Jidáš) odešel, Ježíš řekl: Nyní je oslaven Syn člověka a Bůh je
VíceDějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
VíceMartin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová
Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k
VíceÚvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd
Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni
VíceOtázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael
Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
Více