Trestněprávní postih trestného činu útoku na úřední osobu, příčiny a prevence

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Veřejná správa Katedra trestního práva Diplomová práce Trestněprávní postih trestného činu útoku na úřední osobu, příčiny a prevence Bc. Vladimír Vitásek 2014/2015

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Trestněprávní postih trestného činu útoku na úřední osobu, příčiny a prevence, zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Bc. Vladimír Vitásek... 2

3 Rád bych na tomto místě poděkoval vedoucímu své diplomové práce doc. JUDr. Josefu Kuchtovi, Csc. za odborné vedení při tvorbě této práce. Poděkování také patří mé manželce Pavlíně, která mi byla cennou psychickou podporou, korektorem a pravopisným rádcem. 3

4 Abstrakt Diplomová práce se věnuje současné trestně právní ochraně úředních osob, kdy v teoretické části je proveden rozbor skutkové podstaty trestného činu Násilí proti úřední osobě, která je porovnána i s právními úpravami okolních států. V praktické části práce jsou poté tyto trestné činy analyzovány za období let , a to na území hl. m. Prahy, kdy provedená analýza poskytuje detailní informace k příčinám páchání trestného činu Násilí proti úřední osobě, které jsou v práci dále rozebrány, stejně jako prevence těchto činů. Závěrem je kriticky zhodnocen současný stav a nabídnuto možné zlepšení právní úpravy de lege ferenda. Klíčová slova: Úřední osoba, násilí proti úřední osobě, prevence, trestný čin, trest, ochrana Abstract This diploma thesis deals with present state of criminal-legal protection of public officials, the theoretical part is an analysis of merit of The crime of violence against a public official and comparing with the legal conditions in the neighboring states. In the practical part of the thesis are these crimes then analyze based on data taken in the period from 2010 to 2014, in area of the capital city of Prague. Performed analysis provides detailed information on the causes of committing a crime of violence against a public official. These causes are further discussed in the work as well as the prevention of such crimes. Finally, the current situation is critically evaluated and improvement of legal regulation de lege ferenda is offered as a solution. Keywords: Public official, violence against a public official, prevention, crime, punishment, protection, 4

5 Obsah Obsah... 5 Seznam grafů... 7 Seznam použitých zkratek... 8 Úvod Základní vymezení pojmů Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Úřední osoba ve smyslu ustanovení 127 tr. zákoníku Podrobný rozbor znaků skutkové podstaty trestného činu Násilí proti úřední osobě a rozdílů od dalších trestných činů dílu prvého, Hlavy X. tr. zákoníku Podrobný rozbor skutkové podstaty trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku Základní skutková podstata trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku Kvalifikovaná část skutkové podstaty trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku Krátký historický exkurz Rozdíly mezi trestnými činy dílu prvého Hlavy X. tr. zákoníku a trestného činu Násilí proti úřední osobě Ustanovení 327 tr. zákoníku Porovnání právní úpravy ochrany úředních osob v České republice s úpravami zahraničních trestních zákonodárství Slovenská republika Polsko Rakousko Německo Základní kriminologická problematika statistika, příčiny, prevence trestné činnosti násilí proti úředním osobám

6 4.1 Analýza trestných činů útoků na úřední osobu v období od do na území hl. m. Prahy Praktický příklad Prevence násilí spáchaného na úředních osobách Prevence směřovaná na potenciální pachatele Prevence útoku ze strany samotné úřední osoby Kritické zhodnocení současného stavu a návrhy de lege ferenda Kritické zhodnocení současného stavu Návrhy de lege ferenda Závěr Seznam zdrojů a použité literatury

7 Seznam grafů Graf č. 5.1 Rozložení pachatelů útoku na úřední osoby za období od do na území hl. m. Prahy dle pohlaví Graf č. 5.2 Rozložení pachatelů útoku na úřední osoby za období od do na území hl. m. Prahy dle národnosti Graf č. 5.3 Rozdělení pachatelů útoků na úřední osoby za období od do na území hl. m. Prahy dle věku Graf č. 5.4 Rozložení útoků na úřední osoby za období od do na území hl. m. Prahy dle jednotlivých úředních osob Graf č. 5.5 Rozložení útoků na úřední osoby za období do na území hl. m. Prahy dle jednotlivých městských obvodů Graf č. 5.6 Rozložení útoků na úřední osoby dle dnů v týdnu za období od do na území hl. m. Prahy Graf č. 5.7 Počty útoků na úřední osoby za období od do na území hl. m. Prahy - rozdělení dle příčiny útoku

8 Seznam použitých zkratek ČR ETŘ Hl. m. Praha KSU MČ PČR Sb. Tr. řád Tr. zákon Tr. zákoník Ústava Z.č. Česká republika Elektronické trestní řízení Hlavní město Praha Kriminalisticky sledovaná událost Městská část Policie České republiky Sbírka zákonů Zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon číslo 8

9 Úvod Tématem této diplomové práce je Trestněprávní postih trestného činu útoku na úřední osobu, příčiny a prevence. Obecně lze říci, že se jedná o problematiku, která je upravena ve všech evropských zemích, a to z pochopitelných důvodů účelem je zajistit efektivní a nerušený výkon státní moci. Cílem a podstatou diplomové práce bude tedy čtenáře seznámit s tím, jakým způsobem jsou v České republice (dále jen ČR ) chráněny úřední osoby při plnění jim svěřených oprávnění, a to na úrovni trestního práva, a navrhnout možné změny de lege ferenda. Práce má také v úmyslu porovnat právní úpravy ochrany úředních osob se sousedními státy naší republiky a zjistit vzájemné odchylky či shody. Posledním důležitým úkolem bude provést analýzu trestných činů útoků na úřední osobu za období na území Hlavního města Prahy (dále jen hl. m. Prahy ). Dané téma jsem si zvolil proto, neboť se mě velmi blízce dotýká, jelikož od roku 2006 pracuji jako policista u Policie České republiky (dále jen PČR ), tedy jako úřední osoba. Zároveň mi tento status a zkušenosti umožňují, tzv. z první ruky, poskytnout čtenáři vnitřní pohled na problematiku ochrany úředních osob. Téma je aktuální z toho pohledu, že byrokratický aparát v České republice čítá několik set tisíc osob a každý z nás se denně s úředníky může setkávat nebo setkává, a proto by bylo dobré, aby se čtenář mohl důkladně seznámit s jejich statutem a ochranou. V první a druhé kapitole je proveden důkladný rozbor právních aspektů, které se k tomuto tématu váží. Nejprve je provedeno vysvětlení ochrany zájmu státu v rámci skupiny trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných, následně jsou vymezeny pojmy úřední osoby, skutkové podstaty trestného činu, subsidiarity trestní represe a samozřejmě samotné skutkové podstaty trestného 9

10 činu Násilí proti úřední osobě. Zároveň zde navazuje komparace této skutkové podstaty trestného činu s dalšími trestnými činy uvedenými v oddílu prvém, Hlavy X. zákona č. 40/2009 Sb., Trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zákoníku ). Aby čtenář obdržel komplexní pohled na danou problematiku, provedu zde taktéž krátký historický exkurz. Ve třetí kapitole bude probrána trestněprávní úprava v sousedních státech, se zaměřením na právní odchylky a možnost převzetí pozitivních příkladů. Jelikož zkoumání trestné činnosti nelze zaměřit pouze na otázky právní, bude čtvrtá kapitola této práce pojednávat o kriminologicky relevantních skutečnostech. Zde bude práce vycházet z analytického zpracování 479 skutků trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku, ke kterým došlo v období od do na území hl. m. Prahy. Informace pro analýzu budou čerpány z policejních evidencí zvaných Elektronické trestní řízení (dále jen ETŘ ) a Kriminalisticky sledovaná událost (dále jen KSU ). Výstupy z této analýzy by měly poskytnout relevantní informace o tom, kdo je pachatelem tohoto trestného činu, jaké jsou jeho příčiny, které úřední osoby jsou nejčastěji napadány, kdy a kde k takovému protiprávnímu jednání dochází nejčastěji. Veškeré takto analyticky získané materiály budou v textu dále okomentovány. Kapitola bude doplněna praktickým příkladem útoku na úřední osobu vzatým z vlastní zkušenosti policisty. Poznatky získané z analýzy trestné činnosti páchané na úředních osobách budou dále zohledněny v páté kapitole zabývající se prevencí, a to zejména z pohledu toho, čím mohou úřední osoby předejít útoku. Poslední šestá kapitola se bude snažit kriticky zamyslet nad současnou situací na úseku ochrany úředních osob a zároveň přispět případnými změnami de lege ferenda k možnému zlepšení právní úpravy trestněprávní ochrany úředních osob, kdy dojde rovněž k celkovému zamyšlení nad všeobecným zlepšením 10

11 současných zákonů. Zde budu vycházet zejména z předchozích kapitol a bude reflektován i názor státního zastupitelství na danou problematiku. Při zpracování práce jsem využil dostupnou literaturu uvedenou v závěrečném seznamu zdrojů, odbornou literaturu, relevantní české právní předpisy a zákony okolních zemí. Čerpal jsem rovněž z policejních evidencí a vlastních dlouholetých zkušeností policisty při výkonu svého povolání. Diplomová práce je pro názornost doplněna řadou vlastních grafů a příkladů. V praktické části jsou využity metody analýzy statistických dat, k dalším nejčastěji aplikovaným metodám patří komparace, generalizace a syntéza. 11

12 1 Základní vymezení pojmů 1.1 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných Česká republika je demokratickým právním státem. Článek 2 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Ústava ) říká, že Lid je zdrojem veškeré státní moci. Vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. 1. Pokud tedy lid výkon svých práv delegoval na orgány veřejné správy, zcela jistě bude požadovat, aby tato delegovaná pravomoc byla vykonávána a aby její výkon byl zajištěn a chráněn. Pojem orgánu veřejné moci bude rozveden v kapitole 1.2., ale již zde si můžeme říci, že orgány veřejné moci jsou tvořeny personálním základem úředními osobami, jejichž právní ochranou se bude zabývat tato práce. Protože každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, 2 bylo třeba ochranu výkonu veřejné moci upravit zákonem. Vzhledem k tomu, že se jedná o ochranu hodnot nezbytných pro demokratické fungování státu, byla právní úprava výkonu veřejné moci implementována do z.č. 40/2009 Sb., Trestního zákoníku, a to konkrétně do Hlavy X. zvláštní části tr. zákoníku, která je pojmenována Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných. Odborný komentář popisuje Hlavu X. tr. zákoníku takto: Hlava desátá zvláštní části trestního zákoníku chrání široké spektrum společenských vztahů, zájmů a hodnot, které jsou nezbytné k tomu, aby stát budovaný na principech demokracie a zákonnosti mohl bezchybně vykonávat 1 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], článek 2 odst. 1 2 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], článek 2 odst. 4 12

13 svoje funkce. Jde o trestné činy, které přímo nebo nepřímo ohrožují řádnou činnost orgánů státu, územní samosprávy a dalších orgánů veřejné moci nebo jinak ohrožují pořádek ve věcech veřejných, zejména nerušené fungování těchto orgánů, důsledné uplatňování zákonnosti, výkon pravomoci úředních osob, čistotu veřejného života, včetně nerušeného soužití lidí, jakož i ochranu obecných zájmů i práv a svobod jednotlivců. 3 Jak vidíme, Hlava X. tr. zákoníku se snaží v rámci svých paragrafů o ochranu fungování státu, a tím udržení funkčnosti státu. V předchozí právní úpravě, tedy v z.č. 140/1961 Sb., Trestním zákoně (dále jen tr. zákon ), účinném do , byly trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných zakotveny v Hlavě III. tohoto zákona. Přesun trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných z Hlavy III. tr. zákona do Hlavy X. tr. zákoníku odráží celospolečenské změny po roce Trestní zákon, který nabyl účinnosti v roce 1961, při trestně právní ochraně postupoval směrem od ochrany celospolečenských vztahů k ochraně jednotlivce. Trestní zákoník účinný od potom v mnohem větší míře reflektuje posun demokratické společnosti od celospolečenské ochrany k ochraně jednotlivce jako základní stavební jednotky společnosti. Proto v současné době začíná zvláštní část tr. zákoníku v Hlavě I. trestným činem vraždy v ust. 140 tr. zákoníku, a až v Hlavě X. se dostává k ochraně pořádku ve věcech veřejných. 1.2 Úřední osoba ve smyslu ustanovení 127 tr. zákoníku Úřední osoba, úředník, byrokrat. Každý z nás zcela jistě někdy v životě byl v kontaktu s úřední osobou - úředníkem, když řešil nejrůznější životní situace. Myslím, že ve společnosti je podvědomě dobře zakořeněná schopnost odlišit 3 Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str

14 úřední osobu od jiné profese. Typická představa úřední osoby pro většinu občanů je: Zaměstnanec státu, který sedí za svým pracovním stolem, a snaží se obyčejného člověka zavalit mořem dokumentů. Pokud obyčejný člověk není zároveň i zaměstnancem státu úředníkem, panuje dle mého názoru ve společnosti také pocit, že úředník je čímsi zbytečným, tedy takovým příživníkem. Z druhé strany ve společnosti jsou některá povolání, která za tzv. úředníky považovány lidmi nejsou, ale legální definice je do této kategorie zařazuje, např. policista, hasič, soudce. Trestní právo se však nemůže spokojit s obecnou znalostí úředních osob a potřebuje jasně vymezit, které osoby to jsou, což činí v ust. 127 tr. zákoníku. Jedná se o taxativní výčet úředních osob, ale jak bude ukázáno níže, i taxativní výčet může být velmi extenzivní a je otázkou, zda by neměla být provedena revize tohoto ustanovení směrem k jeho zjednodušení, čemuž se budu věnovat v kapitole zabývající se návrhy de lege ferenda. Úředními osobami, tedy dle ust. 127 odst. 1 tr. zákoníku a jeho jednotlivých písmen, jsou: 1. Soudce odst. 1 písm. a) tr. zákoníku Soudce je představitelem moci soudní, kdy do funkce jej jmenuje prezident České republiky. Předpokladem pro jmenování je ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice, složení justiční zkoušky, věk nejméně 30 let a bezúhonnost. 4 Podstatou činnosti soudce je rozhodovat soudní procesy, a tak 4 Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 14

15 obnovovat mír ve společnosti 5. Status soudce je upraven v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, a dále v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Za úřední osoby jsou tedy považováni všichni soudci Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu a soustavy krajských a okresních soudů Státní zástupce odst. 1 písm. b) tr. zákoníku Postavení státního zastupitelství je upraveno v zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon o státním zastupitelství ). Hlavní činností státního zastupitelství, resp. státních zástupců zařazených na jednotlivých stupních státního zastupitelství, je zastupování veřejné žaloby. V přípravné fázi trestního řízení potom státní zastupitelství dozoruje činnost policejního orgánu. Další působnost státního zastupitelství je upraveno v ust. 4 a 5 zákona o státním zastupitelství. Do této působnosti patří například dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda. 7 Ačkoliv hlavní místo státního zástupce je při hlavním líčení před soudem, kde zastupuje veřejnou žalobu, v soustavě dělby moci patří k moci výkonné, což obsáhle zdůvodnil Ústavní soud ČR ve svém nálezu Pl. ÚS 17/10 ze dne JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D.: přednáška k předmětu Záruky zákonnosti ve veřejné správě ze dne , Masarykova univerzita Brno, Právnická fakulta 2009, str Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 7 Zákon č. 273/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 15

16 3. Prezident České republiky, poslanec nebo senátor Parlamentu České republiky, člen vlády České republiky nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci odst. 1 písm. c) tr. zákoníku Pokud se podíváme na ustanovení 127 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, můžeme se zamyslet nad tím, proč zákonodárce umístil do tohoto písmene, prezidenta, člena vlády a jiné osoby zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci, což jsou typičtí představitelé moci výkonné, kdežto poslanec a senátor Parlamentu České republiky jsou představiteli moci zákonodárné. Jednotlivé úřední osoby dle ust. 127 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku jsou: Prezident republiky, který je hlavou státu a je volen v přímých volbách. 8 Volební období trvá 5 let a táž osoba může být zvolena dvakrát po sobě. S výkonem prezidentské funkce v souladu s článkem 65 z.č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů je spojena imunita, což znamená, že prezident není odpovědný z výkonu své funkce a je možné jej stíhat pouze pro velezradu. Velezrada však není popsána jako skutková podstata trestného činu v tr. zákoníku, ale v čl. 65 odst. 2 Ústavy, a jedná se tak o trestný čin sui generis. Poslancem nebo senátorem Parlamentu České republiky může být občan České republiky zvolen ve volbách a zároveň splňuje požadavky kladené zákonem na výkon této funkce. Poslanecký mandát trvá 4 roky, oproti tomu senátorský trvá 6 let. K výkonu funkce poslance nebo senátora se váže imunita na projevy učiněné v komorách Parlamentu ČR a zároveň mají poslanci a senátoři imunitu při hlasování. 8 Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 16

17 Vláda České republiky dle čl. 67 Ústavy je vrcholným orgánem moci výkonné a skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Nejkomplikovanější částí tohoto ustanovení je vymezení úředních osob, které spadají pod pojem jiné osoby zastávající funkci v jiném orgánu veřejné moci. Nejprve je potřeba pracovat s pojmem orgán veřejné moci, neboť se jedná o pojem, který bude používán i v dalších částech této práce. Dovolím si tedy citovat z komentáře tr. zákoníku, kdy orgány veřejné moci se rozumí: Orgány autoritativně rozhodující o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo nebo zprostředkovaně, přičemž veřejnou moc vykonává stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní a za určitých podmínek ji může vykonávat i prostřednictvím dalších subjektů. 9 Typickým příkladem takových orgánů mohou být ministerstva nebo nezávislé správní úřady. Úřední osobou je tedy v tomto případě odpovědný úředník, který má z povahy své funkce v tomto orgánu rozhodovací pravomoc. 4. Člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci ust. 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku Členy zastupitelstva můžeme rozdělit na členy zastupitelstev obcí nebo krajů, kdy příslušná právní úprava je uvedena buď v zákoně č. 128/200 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů nebo v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. 2009, str Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 17

18 Další kategorií je tzv. odpovědný úředník, a to buď územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného orgánu veřejné moci. Jedná se o úředníka, který působí v rámci příslušného orgánu veřejné moci a vykonává svěřenou pravomoc samostatně nebo v návaznosti na výkon pravomoci příslušného funkcionáře orgánu veřejné moci, kterému je podřízen. 10 Vzhledem k tomu, že pojem orgánu veřejné moci je značně obsáhlý, kdy v sobě pojímá jak orgány státní moci, tak i územní samosprávy, je dle mého na místě se zamyslet nad tím, zda například strážník obecní policie a další úřední osoby by nemohly být zakomponovány v tomto bodě místo samostatného písmene v ust. 127 tr. zákoníku. Tomu to tématu se v práci budu věnovat později, a to v kapitole Příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie ust. 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku Ustanovení 127 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku upravuje tři okruhy úředních osob, kdy každý z těchto okruhů se dále člení. Jedná se o ozbrojené síly, bezpečnostní sbory nebo strážníky obecní policie. Ozbrojenými silami České republiky jsou dle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů armáda, Vojenská kancelář prezidenta republiky a hradní stráž. Podstatou ozbrojených sil je ochrana územní celistvosti a svrchovanosti České republiky. Příslušníkem ozbrojených sil, a tedy úřední osobou, je pouze voják v činné službě. Pokud ozbrojené síly zajišťují ochranu České republiky před vnějšími hrozbami, úkolem bezpečnostních sborů je ochrana vnitřního pořádku. Mezi bezpečnostní sbory České republiky patří: 2009, str Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 18

19 - Policie České republiky (zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů), - Hasičský záchranný sbor České republiky (zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky, ve znění pozdějších předpisů), - Celní správa České republiky (zákon č.17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů), - Vězeňská služba a justiční stráž České republiky (zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů), - Bezpečnostní informační služba (zákon č. 154/1999 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů), - Úřad pro zahraniční styky a informace (zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Jak je z povahy bezpečnostních sborů jako preventivních a represivních článků státu patrné, jejich příslušníci budou nejčastější skupinou napadených úředních osob, a to společně se strážníky obecní policie. Strážník obecní policie je v pracovně právním poměru k obci, která na základě zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, obecní policii zřizuje. Pracovněprávní poměr strážníka je zcela odlišný od služebního poměru příslušníka bezpečnostních sborů. Náplní činnosti obecní policie je zajišťování veřejného pořádku na území zřizující obce. Z mého osobního pohledu zřízení obecní policie po roce 1989 nemělo dlouhodobější tradici, z čehož plynou i nejasnosti v kompetencích při zajišťování veřejného pořádku mezi Policií České republiky a obecní policií, což musí být následně řešeno koordinačními smlouvami. 19

20 6. Soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo státního zástupce ust. 127 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku Právní úprava činnosti soudních exekutorů je upravena v zákoně č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti ve znění pozdějších předpisů, kdy tento zákon také upravuje požadavky, které jsou kladeny na osobu soudního exekutora. Samotnou exekuční činností je pak podle ustanovení 1 odst. 2 exekuční řádu pouze činnost při nuceném výkonu exekučních titulů, a nikoli další činnost podle exekučního řádu. 11 S výkonem exekuční činnosti se můžeme poslední dobou setkat čím dále častěji, kdy o jejích zvyšujících se počtech informují sdělovací prostředky. Vyšší počet exekucí souvisí se současným životním stylem, který člověka vybízí k životu na dluh. V návaznosti na téma této práce je třeba konstatovat, že je ochrana statutem úřední osoby poskytována pouze soudnímu exekutorovi a nikoliv i zaměstnancům exekutorského úřadu, tedy exekutorskému koncipientovi, exekutorskému kandidátovi a zejména exekutorskému vykonavateli, čímž se budu blíže zabývat v kapitole návrhů de lege ferenda. 7. Notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař ust. 127 odst. 1 písm. g) tr. zákoníku Notářem se stává osoba, která splnila veškeré podmínky stanovené zákonem č. 358/1992 Sb., Notářský řád, ve znění pozdějších předpisů. Za normálních okolností je výkon funkce notáře činností osoby samostatně výdělečně činné bez ochrany statutem úřední osoby. V případě řízení o dědictví má však notář jako soudní komisař statut úřední osoby z důvodu, že zde dochází 2009, str Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 20

21 k přenesení pravomoci z civilního soudu právě na notáře v souvislosti s řešením dědictví. 8. Finanční arbitr a jeho zástupce ust. 127 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku Posláním vládou jmenovaného finančního arbitra je zajištění rychlého, bezplatného a efektivního vyřizování sporů mezi občany a vybranými finančními institucemi. 12 Činnost finančního arbitra a jeho zástupce je upravena v zákoně č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. 9. Fyzická osoba, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží ust. 127 odst. 1 písm. i) tr. zákoníku Trestní zákoník považuje za úřední osobu také fyzickou osobu, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží, a to při výkonu oprávnění a pravomoci podle zvláštních právních předpisů. 13 Jednotlivé druhy stráží mají v Českých zemích dlouhou historickou tradici, která sahá až do 19. století. 10. Úřední osoby dle ust. 127 odst. 3 tr. zákoníku Trestní zákoník poskytuje na území České republiky ochranu i úředním osobám cizích států, které zde vykonávají činnost v rámci své působnosti. Konkrétně je v ust. 127 odst. 3 tr. zákoníku uvedeno, že úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace se za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 12 Kancelář finančního arbitra, Organizační složka státu. [online]. Úvod. [cit ]. Dostupné z: 13 Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str

22 považuje za úřední osobu podle trestního zákona, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva. 14 Zde se bude jednat zejména o příslušníky bezpečnostních sborů cizích států, kteří na základě uzavřených mezinárodních smluv mohou působit na území České republiky, což odpovídá trendům při odhalování trestné činnosti s mezinárodním prvkem (může se jednat např. o mezinárodní policejní vyšetřovací týmy nebo situace pronásledování do vnitrozemí České republiky). 11. Úřední osoby nevyjmenované v ust. 127 tr. zákoníku Trestní zákoník v ust. 334 odst. 2 popisuje další úřední osoby, kdy se jedná o osoby cizích státních příslušníků vykonávajících činnost na území České republiky. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení pouze rozšiřuje okruh osob, které se mohou dopustit trestných činů úplatkářství dle dílu 3 Hlavy X. tr. zákoníku, nebudu se v této práci těmito osobami dále zaobírat. 12. Odpovědnost a ochrana úředních osob dle trestního práva Aby mohla být problematika úředních osob uzavřena, je třeba seznámit se s okolností, za níž je úřední osobě poskytnuta zvýšená ochrana a zároveň vyžadována zvýšená odpovědnost, tedy ust. 127 odst. 2 tr. zákoníku. Podstatou zvýšené ochrany a odpovědnosti úřední osoby je, že mezi protiprávním jednáním úřední osoby nebo protiprávním jednáním, které je proti úřední osobě vedeno, musí být kauzální nexus vlastní činností úřední osoby v rámci její pravomoci nebo odpovědnosti. 15 Zde se okruh uzavírá s poslední větou ust. 127 odst. 1 tr. 14 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], 127 odst Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], 127 odst. 2 22

23 zákoníku, tedy tím, že aby se jednalo o úřední osobu, musí plnit úkoly státu nebo společnosti a používat při tom svěřené pravomoci k plnění těchto úkolů. 16 Plněním úkolů státu nebo společnosti je výkon takových činností, které mají celospolečenský význam, svou povahou odpovídají činnosti okruhu osob, jímž jsou uloženy a které jsou specifikovány s ohledem na postavení každé takové osoby zejména na základě zákona. Za plnění úkolů státu nebo společnosti nelze pokládat výkon pomocných, manuálních nebo méně důležitých technickoadministrativních a zabezpečovacích prací (technici, písařky, tiskový mluvčí, vrátní, příslušníci ochranné bezpečnostní služby, pomocný personál aj.) Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], 127 odst Nejvyšší státní zastupitelství: Metodický návod k postupu státních zástupců ve věcech trestných činů souvisejících s korupcí [online], Brno 9. září 2010, SL 52/2006, str. 35 [cit ]. Dostupné z: portal.justice.cz/nsz/soubor.aspx?id=

24 2 Podrobný rozbor znaků skutkové podstaty trestného činu Násilí proti úřední osobě a rozdílů od dalších trestných činů dílu prvého, Hlavy X. tr. zákoníku Než se pustíme do detailního rozboru trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku a jeho porovnání s ostatními trestnými činy dílu prvého Hlavy X.tr. zákoníku, je třeba si ve stručnosti uvést, co od sebe jednotlivé trestné činy obecně odlišuje. Ustanovení 13 odst. 1 tr. zákoníku nám říká, že trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. 18 Pojem vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně nás odkazuje na katalog trestných činů, které jsou uvedeny ve zvláštní části tr. zákoníku. Aby však bylo možné protiprávní jednání katalogizovat, je potřeba jeho jednotlivé varianty ohraničit zákonnými mantinely, k čemuž slouží tzv. skutková podstata trestného činu. Skutková podstata trestného činu je formálním znakem trestného činu, kdy jí rozumíme souhrn znaků trestného činu určitého druhu, kterými se od sebe jednotlivé trestné činy či skupiny trestných činů odlišují. 19 Znaky skutkové podstaty jsou objekt, objektivní stránka, subjekt a subjektivní stránka trestného činu. Jednotlivé znaky budou popsány níže. K skutkové podstatě trestného činu se velmi úzce váže ustanovení 12 tr. zákoníku pojednávající o subsidiaritě trestní represe, tedy, že trestní 18 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 19 NOVOTNÝ, František, SOUČEK, Josef at al.: Trestní právo hmotné. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010, str

25 odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. 20 Nejvyšší soud České republiky se k subsidiaritě trestní represe vyjádřil ve svém Usnesení vydaném pod spis. zn. 8 Tdo 197/2013 ze dne následovně: Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní v případech, v nichž posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. 21 Při posuzování jednotlivých trestně právních jednání je tedy nezbytné zaobírat se nejen naplnění formálních náležitostí daného trestného činu, ale zároveň poměřovat míru společenské škodlivosti, tedy toho, jak bylo protiprávní jednání pachatele nebezpečné pro společnost. Subsidiarita trestní represe je velmi významná při posuzování, zda jednání pachatele dosahuje míry pro postih instituty trestního práva. Blíže se této problematice budu věnovat v kapitole 6.1., kde bude problematika konzultována i s obvodním státním zastupitelství pro Prahu Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , spis. zn. 8 Tdo 197/2013. Nejvyšší soud [online]. Nejvyšší soud, 2010 [cit ]. Dostupné z: zn1%5d%20%3d%208%20and%20%5bspzn2%5d%3dtdo%20and%20%5bspzn3%5d%3 D197%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2013&SearchMax=1000&Start=1&Count=15&pohled=1 25

26 2.1 Podrobný rozbor skutkové podstaty trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku Proto, abychom mohli analyzovat zákonodárcem danou ochranu úředních osob před násilným jednáním, je třeba nejprve si představit skutkovou podstatu trestného činu, která toto jednání popisuje. Jedná se o ustanovení 325 tr. zákoníku: (1) Kdo užije násilí a) v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo b) pro výkon pravomoci úřední osoby, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až šest let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedení v odstavci 1 se zbraní, b) ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo c) způsobí-li takovým činem větší škodu. (3) Odnětím svobody na tři léta až na dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 a) těžkou újmu na zdraví, nebo b) škodu velkého rozsahu. (4) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 26

27 (5) Příprava je trestná. 22 Nejprve bude proveden rozbor základní skutkové podstaty tohoto trestného činu, a následně se budu věnovat její kvalifikované části. 2.2 Základní skutková podstata trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku Subjekt skutkové podstaty je uveden slovem kdo, čímž se rozumí, že se jedná o subjekt obecný. Pachatelem tohoto trestného činu tedy může být kdokoliv. Po subjektivní stránce se v základní skutkové podstatě po pachateli vyžaduje jednání úmyslné (komisivní chování), a to ve variantě úmyslu přímého (dolus directus) 23, a to zcela v návaznosti na ust. 13 odst. 2 tr. zákoníku. Nedbalostní jednání přichází v úvahu v kvalifikované části skutkové podstaty, avšak s výjimkou činu kvalifikovaného dle ust. 325 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, tedy činu spáchaného se zbraní, jelikož toto jednání zcela jistě nelze provést v nedbalostní formě. Objektem trestného činu násilí proti úřední osobě je zájem na ochraně nerušeného výkonu pravomoci úřední osoby při plnění úkolů státu nebo společnosti. Předmětem ochrany je jednotlivec, nositel pravomoci úřední osoby 24 Zde se jedná o rozdíl oproti skutkové podstatě dle ust. 323 tr. zákoníku Násilí 22 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], 325 Beck, str Beck, str Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. 24 Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník II. 140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. 27

28 proti orgánu veřejné moci, a 324 tr. zákoníku Vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci, neboť v těchto skutkových podstatách je chráněn úřad jako takový. Posledním formálním znakem skutkové podstaty Násilí proti úřední osobě je její objektivní stránka, tedy samotné jednání pachatele. Pokud si základní skutkovou podstatu trestného činu Násilí proti úřední osobě rozebereme, zjistíme, že jsou zde čtyři pojmy, které je třeba vysvětlit: a) úřední osoba b) násilí c) působit na výkon pravomoci úřední osoby (ust. 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku) d) pro výkon pravomoci úřední osoby (ust. 325 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku) ad a) Pojmu úřední osoba byl věnován dostatečný prostor v předcházející kapitole, a proto jej zde již nebudu rozebírat. ad b) Pojem násilí je uveden ve výkladových ustanoveních tr. zákoníku v ust. 119, kde je uvedeno, že trestný čin je spáchán násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným obdobným způsobem 25. Jak je patrné, tak samotné výkladové ustanovení nám neřekne mnoho o tom, co je násilí, a proto je třeba se obrátit na komentáře k tomuto pojmu. Dle komentáře k trestnímu zákoníku je násilím použití fyzické síly k překonání nebo zamezení odporu, kdy násilí může směřovat přímo proti osobě, která je k něčemu nucena, nebo proti jiné osobě, kdy násilí např. na dítěti 25 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ],

29 nebo jiné osobě blízké je prostředkem na vůli bezprostřední oběti 26. Teorie potom rozlišuje dvě formy násilí, a to násilí vis absoluta, tedy násilí, které zcela vylučuje jiné než požadované chování oběti, kdy složka vůle u oběti zcela chybí (např. oběť je svázána takovým způsobem, který zcela vylučuje vlastní jednání) a násilí vis compulsiva, které nemá za cíl zcela vyřadit vůli oběti, ale působí na její psychiku s cílem přinutit ji, aby se podrobila nátlaku, který však není neodolatelný, a proto se složka vůle u oběti projevuje, ale je ovlivněna prováděným násilím (např. bitím s pohrůžkou, že toto bude pokračovat až do té doby, dokud oběť nepodlehne a nesplní požadavek pachatele) 27. Zajímavým případem je dle mého soudu uvedení do stavu bezbrannosti lstí nebo jiným podobným způsobem v souvislosti s násilím proti úřední osobě, neboť zcela jistě nezapadá do obvyklé představy útoků na úředníky. Je třeba říci, že i k takovýmto útokům dochází, kdy např. v roce 2013 se pokusil policista společně se dvěma spolupachateli zdrogovat pervitinem úředníka finančního úřadu, z důvodu jím prováděné finanční kontroly u obchodní společnosti pachatelů, tak aby došlo k diskreditaci tohoto úředníka a následnému propuštění z pracovního poměru. 28 K pojmu násilí je ještě třeba doplnit, že samotným násilným jednáním nemusí být způsobena újma na zdraví. Většina komentářů ještě v případě trestného činu násilí proti úřední osobě uvádí, že k naplnění pojmu násilí nestačí jen uchopení poškozeného za oděv a zacloumání jím samo o sobě. Proto musí 26 Šámal, P. a kol.: Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str Šámal, P. a kol. Trestní zákoník I. 1 až 139. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str Policista s dvojicí parťáků zdrogovali úředníka, aby se ho zbavili. idnes.cz. [online]. [cit ] Dostupné z: 29

30 soud v každém konkrétním případě posoudit veškeré okolnosti případu a dovodit, zda jde o užití násilí směřujícího proti tělu napadeného 29. Pokud máme rozebrat jednotlivé formy násilného chování pachatele, tak ad c) Dle ust. 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku se pachatel takového jednání dopouští v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby. Násilí tedy může předcházet samotnému výkonu pravomoci úřední osoby nebo k němu může dojít při výkonu pravomoci. Smyslem je působit na úřední osobu tak, aby k výkonu pravomoci nedošlo, nebo došlo jinak, než měla úřední osoba v úmyslu. (Příklad násilí proti úřední osobě dle ust. 325: Obžalovaný, předváděný z vazební věznice k hlavnímu líčení, při eskortě údery do obličeje napadne příslušníka vězeňské služby a snaží se zmocnit jeho zbraně, aby mohl uprchnout a vyhnout se tak vynesení rozsudku soudem.) ad d) Dle ust. 325 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku se pachatel svého protiprávního jednání dopustí pro výkon pravomoci úřední osoby. Jednoslovný výstižný popis této části skutkové podstaty by bylo odplata. K útoku na úřední osobu může tedy dojít ve chvíli výkonu pravomoci nebo po něm. Zde již nezáleží na tom, že napadený přestal být úřední osobou. 30 Ke správnému provedení právní kvalifikace bude v případě řešení násilí proti úřední osobě ze strany orgánů činných v trestním řízení třeba posuzovat dobu spáchání trestného činu v návaznosti na samotný výkon pravomoci úřední osoby. Jednání spáchaná před výkonem pravomoci úřední osoby nebo při jeho 29 Kuchta, J. a kol.: Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vydán. Praha: C. H. Beck, 2009, str Kuchta, J. a kol.: Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. 1. vydán. Praha: C. H. Beck, 2009, str

31 výkonu naplňují skutkovou podstatu dle ust. 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Oproti tomu jednání, ke kterým došlo na časové ose po výkonu pravomoci úřední osoby, naplňují ust. 325 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. K řádné právní kvalifikaci však bude vždy nutné zjišťovat motiv pachatele. Poslední částí rozboru základní skutkové podstaty je zamyšlení se nad výší základního trestu. Trest odnětí svobody je v tomto případě až čtyři léta, přičemž spodní hranice není stanovena. Tím, že není stanovena spodní hranice trestu odnětí svobody, je dle mého názoru snaha poskytnut soudci a jeho rozhodnutí dostatečný prostor, aby mohl zhodnotit veškeré okolnosti daného případu, zejména polehčující okolnosti dle ust. 41 tr. zákoníku, neboť se domnívám, z pohledu policisty, že v některých případech může být jednání pachatele, ačkoliv úmyslné, způsobeno komplikovanou životní situací, se kterou se do současné doby nesetkal, a reakce nemusí být adekvátní, i když daný člověk (pachatel) jinak zákony České republiky respektuje. Horní hranice trestu odnětí svobody ve výši čtyř let je srovnatelná s trestními sazbami okolních států pro základní skutkové podstaty trestný činů chránících obdobně úřední osoby. 2.3 Kvalifikovaná část skutkové podstaty trestného činu Násilí proti úřední osobě dle ust. 325 tr. zákoníku Kvalifikované skutkové podstaty trestných činů vyjadřují závažnější škodlivost činu pro společnost a zákonodárcem jsou štědřeji honorované, co do výše trestu. Závažnost protiprávního jednání je zvýšena zejména způsobem provedení nebo následkem, který činem vznikl. K naplnění kvalifikované skutkové podstaty již není třeba úmyslné zavinění, postačí nedbalost. Pachatel v tomto případě musí naplnit úmyslné jednání základní skutkové podstaty, ale pokud tímto jednáním způsobí následek uvedený v kvalifikované skutkové podstatě, postačí pro toto jednání pouze nedbalostní zavinění. 31

32 Trestný čin násilí proti úřední má 3 odstavce popisující kvalifikované protiprávní jednání. Pro skutky, které jsou podřaditelné pod kvalifikovanou skutkovou podstatu dle ust. 325 odst. 2 tr. zákoníku, stanovuje zákonodárce trest odnětí svobody v délce šesti měsíců až šesti let. Dle ust. 325 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se takového jednání dopustí ten, kdo čin spáchá se zbraní. Zbraní je v obecné rovině vše, čím je možné učinit útok proti tělu důraznější. Oproti zaběhlé představě střelných zbraní, nožů apod. se za zbraň považuje i osobní automobil, se kterým se můžeme jako se zbraní setkat zejména u trestných činů spáchaných proti policistům při výkonu služby. Ustanovení 325 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku poskytuje kromě ochrany výkonu pravomoci úřední osoby zvýšenou ochranu zdraví úřední osoby, a to tím, že podle této skutkové podstaty bude potrestán ten, kdo ublíží takovým činem jinému na zdraví. Ublížení na zdraví je rozebráno ve výkladovém ustanovení 122 tr. zákoníku jako stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje, nikoli jen po krátkou dobu, obvyklý způsob života poškozeného a který vyžaduje lékařského ošetření 31. To, zda jednáním došlo k újmě na zdraví, se při prověřování resp. vyšetřování trestného činu zjišťuje ze znaleckých posudků. Jako přibližnou poučku, můžeme brát to, že za újmu na zdraví je považován stav, který vyžaduje déle než sedm dní pracovní neschopnosti. Stav, kdy je pracovní neschopnost delší než tři týdny, potom bývá považován za těžkou újmu na zdraví. 31 Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ],

33 Pachatel, který svým protiprávním jednáním způsobí značnou škodu, tedy škodu přesahující ,- Kč, naplní kvalifikovanou skutkovou podstatu dle ust. 325 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Dle ust. 325 odst. 3 tr. zákoníku bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až dvanáct let pachatel, který podle písm. a) způsobí při trestném činu násilí proti úřední osobě těžkou újmu na zdraví nebo podle písm. b) způsobí škodu velkého rozsahu, tedy škodu přesahující hranici ,- Kč Nejpřísnější kvalifikovanou skutkovou podstatou je ust. 325 odst. 4 tr. zákoníku, která kromě nerušeného výkonu pravomoci úřední osoby chrání i její život. Kdo tedy způsobí dle ust. 325 odst. 1 tr. zákoníku smrt, bude dle ust. 325 odst. 4 tr. zákoníku potrestán trestem odnětí svobody v délce trvání osm až šestnáct let. Zde je ovšem nutné podrobně zkoumat skutkový stav, a to zejména subjektivní stránku věci, neboť by se ze strany pachatele mohlo jednat o zvlášť závažný zločin vraždy dle ust. 140 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Poslední ustanovení trestného činu Násilí proti úřední osobě hovoří o tom, že příprava je trestná. Zde musíme vycházet z ust. 20 tr. zákoníku, který říká, že přípravou je jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu 32. Jako zvlášť závažný zločin je označován úmyslný trestný čin, jehož horní hranice trestu odnětí svobody je nejméně deset let. 33 Z daných premis vyplývá, že trestnost přípravy je u tohoto trestného činu možná pouze v případě ust. 325 odst. 3 tr. zákoníku, tedy kdyby se pachatel připravoval k tomu, že úřední osobě úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví nebo škodu velkého rozsahu. Dle mého názoru není možná příprava k jednání dle ust Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ], 14 33

34 odst. 4 tr. zákoníku, neboť pokud by se pachatel připravoval na to, že úřední osobu kvůli výkonu pravomoci nebo pro její výkon usmrtí, dopustil by se přípravy k zvlášť závažnému zločinu vraždy dle ust. 140 odst. 2, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. V případě kvalifikovaných skutkových podstat dle ust. 325 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a ust. 325 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, tedy těch skutkových podstat, které kromě nerušeného výkonu pravomoci úřední osoby ochraňují i zdraví a tělesnou integritu úřední osoby, vidíme, že obsahují i vyšší sazbu trestu odnětí svobody než skutkové podstaty týkající ublížení na zdraví nebo těžkého ublížení na zdraví, jehož cílem je jedinec, který není úřední osobou. Vyšší trestní sazbu v těchto případech je tedy možné považovat za jakýsi součet za porušení více zájmů chráněných trestním zákoníkem. 2.4 Krátký historický exkurz Abych čtenáři poskytl kompletní náhled na situaci ochrany úředních osob, je na místě v krátkosti projít i historický vývoj na území ČR. Vzhledem k tomu, že trestní právo je relativně stálé a rekodifikace probíhají ve velmi dlouhých časových odstupech, budou nás od roku 1852 zajímat pouze tři trestní kodexy. Již říšský zákon č. 117/1852 ze dne 27. května 1852, o zločinech, přečinech a přestupcích v Hlavě deváté o veřejném násilí, v ust. 81 pojmenovaném Násilné vztažení ruky na osoby vrchnostenské nebo nebezpečné jim vyhrožováním ve věcech úředních popisoval následující skutkovou podstatu: Když někdo sám o sobě, nebo když i více lidí, avšak nesrotivše se, některé z osob v 68 jmenovaných u vykonávání rozkazu vrchnostenského nebo při konání jejího úřadu nebo služby v tom obmyslu, aby výkon ten byl zmařen, nebezpečnou pohrůžkou nebo skutečným násilným vztažením ruky, byť i beze 34

35 zbraně a bez poranění, se zprotiví; anebo některého z činů těchto se dopustí, aby vynutil nějaké úřední jednání nebo konání služby. 34 Trestem pro tohoto pachatele měl být těžký žalář 35 v délce trvání od šesti měsíců do jednoho roku. Pokud se však útok stal se zbraní, nebo byl-li někdo poškozen či poraněn, nebo byl-li útok vykonán proto, aby se jím nějaké jednání úřední nebo výkon služby vynutil, byl trest zvýšen na trvání od jednoho až do pěti let. 36 Trestní zákon č. 86/1950 Sb. již popisoval v ust. 177 skutkovou podstatu násilí proti úřední osobě, resp. veřejnému činiteli, tak, jak ji známe z dnešní doby, kdy chránil úřední osobu jak při výkonu pravomoci, tak proti napadení pro výkon pravomoci, zároveň měl však pouze jednu kvalifikovanou skutkovou podstatu pro činy spáchané se zbraní a pro případy, kdy byla způsobena újma na zdraví. Tento trestní zákon však byl pro pachatele přísnější co do možnosti uložených trestů, neboť základní skutková podstata mohla být potrestána trestem až pět let výkonu trestu odnětí svobody (v současné době až čtyři léta) a kvalifikovaná skutková podstata byla v rozmezí trestu odnětí svobody od tří do deseti let (v současné době šest měsíců až šest let). Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, účinný do , oproti z.č. 86/1950 Sb., rozšířil katalog kvalifikovaných skutkových podstat o spáchání těžké újmy na zdraví případně smrti, avšak výrazně snížil horní hranice trestu odnětí 34 Říšský zákon č. 117/1852 ze dne 27. května 1852, o zločinech, přečinech a přestupcích, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 35 Výkon trestu odnětí svobody byl prováděn ve dvou typech věznic, zákon je pojmenovával dle tuhosti, na lehčí formu, kterou byl žalář, a přísnější formu, kterou byl těžký žalář 36 Říšský zákon č. 117/1852 ze dne 27. května 1852, o zločinech, přečinech a přestupcích, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 35