Využití pupečníkové krve

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Využití pupečníkové krve Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Bc. Miloslava Kameníková Vypracovala: Petra Nekovářová Porodní asistentka Brno,

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. V Brně dne 20.dubna 2007 Nekovářová Petra 2

3 Poděkování Chtěla bych tímto poděkovat Bc. Miloslavě Kameníkové, za odborné vedení, cenné rady a poskytnutí konzultací při vedení této bakalářské práce. 3

4 OBSAH Úvod Cíle a pracovní hypotézy Charakteristika problému Co je to pupečníková krev Kmenové buňky Krvetvorná tkáň Odběr pupečníkové krve Vlastní odběr pupečníkové krve Zpracování štěpů Skladování štěpů Možnosti využití pupečníkové krve Vhodné dárkyně Kontraindikace odběru Banka pupečníkové krve Místa odběru pupečníkové krve pro BPK Srovnání rozdílů mezi darovanou a uschovanou pupečníkovou krví Transplantace krvetvorné tkáně Onemocnění léčená transplantací krvetvorných buněk Metodika Výsledky průzkumu Vyhodnocení výsledků dotazníku Shrnutí výsledků Diskuse Návrhy řešení nedostatků

5 9. Závěr...53 Anotace...54 Literatura a prameny Seznam obrázků.56 Seznam tabulek...57 Seznam grafů Seznam příloh..59 Přílohy

6 Úvod V dnešní době přibývá stále více nemocí, které ovlivňují životy dětí stejně jako dospělých. Některá onemocnění se dají léčit, ale jsou i taková, které se léčí hůře nebo se bohužel vyléčit nedají. Mezi ta hůře léčitelná či vůbec neléčitelná onemocnění patří nádorová onemocnění, včetně leukémie. Tehdy je transplantace kostní dřeně mnohdy jedinou možnou metodou, jak zachránit nemocnému s leukémií život. Právě pupečníková krev je velkou šancí zejména pro dětské pacienty, protože právě novorozené dítě má po narození velmi slabou imunitu. To je sice počáteční nevýhoda pro dítě, ale právě při použití této krve dochází k nejméně častým potransplantačním komplikacím ve srovnání s běžnou transplantací kostní dřeně. Transplantační štěp je zamražen v tekutém dusíku a může být použit prakticky okamžitě. ( A právě o pupečníkové krvi a jejím využití je moje bakalářská práce. Podle mého názoru je stále ještě využití pupečníkové krve ve vývoji, je to nepříliš rozšířené a diskutované téma. Proto jsme si to také vybrala, abych rozšířila své informace a také proto, abych zjistila, zda jsou ženy o této problematice informovány a zda jsou jim poskytnuté informace dostačující. Dále bych se chtěla také zabývat v práci tím, odkud ženy dané informace získaly a v neposlední řadě bych chtěla zjistit, zda ženy daných možností využívají. 6

7 1. Cíle a pracovní hypotézy Cíl 1: Zjistit, jaká je informovanost žen o možnostech využití pupečníkové krve. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jak 50 % dotázaných žen není dostatečně informováno v oblasti využití pupečníkové krve. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že většina dotázaných žen získala informace o pupečníkové krvi sama. Cíl 2: Zjistit, jaký je nejčastější informační zdroj zaměřený na využití pupečníkové krve. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že nejčastějším zdrojem informací ohledně pupečníkové krve budou internet a předporodní kurzy. 7

8 2. Charakteristika problému 2.1 Co je to pupečníková krev Pupečníková krev je krev novorozence, která zůstává v placentě po přerušení pupečníku. Obdobně jako kostní dřeň i pupečníková krev obsahuje velké množství krvetvorných progenitorových kmenových buněk s charakteristickou schopností sebeobrany a diferenciace, která reprezentují prekurzory kmenových buněk. Kmenové buňky z pupečníkové krve vykazují v porovnání s kostní dření vysoký migrační potenciál a větší kapacitu pro sebeobnovu a dlouhodobou kultivaci. Velkou výhodou pupečníkové krve je také lehká dostupnost, odběr bez rizika, možnost kryokonzervace a uskladnění. ( Krvetvorné buňky z pupečníkové krve se používají při transplantaci jako náhrada za poškozené, resp. zničené buňky kostní dřeně. Dnes se transplantace krvetvorných buněk používá při léčbě asi 50 onemocnění. ( Úspěch transplantace závisí na tom, zda se najde vhodný náhradní zdroj krvetvorných buněk. Až 70 % pacientů umírá, protože buď nemají vůbec žádného vhodného dárce, nebo transplantované krvetvorné buňky nebyly dostatečně kompatibilní. Nejlepším zdrojem krvetvorných buněk je proto vlastní pupečníková krev - nehrozí riziko potransplantační reakce, buňky jsou maximálně vitální a pokud dítě není nemocné již při narození, jsou určitě zdravé. Bohužel nelze dopředu odhadnout, které dítě bude transplantát potřebovat a které nikoli. ( 8

9 2.2 Kmenové buňky Kmenové buňky jsou základními stavebními bloky organizmu. Zárodek, který se po početí dělí a putuje směrem k děloze, kde se poté uhnízdí, tvoří buňky schopné všeho. V 15. den vývoje zárodku začíná specializace těchto buněk na nervové, mozkové, svalové, kožní atd. V těchto buňkách se aktivují jednotlivé etapy genetického materiálu (tzv. DNK), a tím se stanou schopnými vykonávat své specifické úkoly v dělbě práce mezi orgány a tkáněmi. Specializující se buňky ztrácejí svoji všeho schopnost. V průběhu vývoje zárodku se však zachová i malý počet těchto buněk, které nazýváme tkáňovým kmenovými buňkami. Tyto buňky obsahuje i pupečníková krev. Buňky jsou z této krve oddělitelné a lze je uchovat v životaschopném stavu. Pupečníková krev a kmenové buňky z ní jsou k dispozici pro uchování výhradně při narození novorozence. Buňky mající tyto zvláštní schopnosti lze získat v pozdější době života rovněž z kostní dřeně, ale s ohledem na kvalitu a množství je optimálním zdrojem těchto buněk pupečníková krev. Všechny druhy lidských buněk se vyvíjí z těchto dosud nediferencovaných (nespecializovaných) buněk. ( Obr. 1. Kmenové buňky 9

10 2.3 Krvetvorná tkáň Krev se velmi důležitou součástí našeho těla. Bez ní bychom přežívali sotva pár desítek vteřin. Buněčnou část krve tvoří jednak červené krvinky (odpovídají za přenos plynů), jednak bílé krvinky (odpovědné za obranyschopnost organismu proti infekcím, jedům a nádorovým buňkám) a také krevní destičky (zodpovídají za srážlivost krve). Všechny buněčné součásti vznikají hlavně v kostní dřeni. Kostní dřeň obsahuje speciální buňky zvané kmenové, které jsou zdrojem pro všechny ostatní buňky krve. Stejně tak, jako z oplozeného vajíčka (což je jedna buňka vzniká celý člověk, vznikají z této kmenové krevní buňky všechny druhy krvinek. Kmenové buňky jsou vlastně takové pramatky ostatních krvinek. Kostní dření protéká velké množství krve a do jejího proudu se neustále uvolňují nové zralé krvinky. Ale i kmenové buňky se někdy vydají na cestu tělem a usídlí se třeba v kostní dřeni jiné kosti. Proto tyto kmenové buňky nacházíme i v krvi, i když u dospělého člověka ve velmi malém množství. U novorozence je ale jejich množství velmi blízké množství, které se nachází u dospělého člověka v kostní dřeni. ( 10

11 2.4 Odběr pupečníkové krve Vlastní odběr pupečníkové krve Je důležité vědět, že odběr: není žádným způsobem nebezpečný pro dítě či matku nezasahuje do průběhu porodu odběr lze kdykoliv odmítnout, i v posledních chvílích před porodem odběr rodička necítí, protože placenta i pupečník patří ve skutečnosti novorozenci. Ten je ale od narození nepotřebuje. Odběr začíná ihned po porodu dítěte, před porodem placenty. Po podvázání a odstřižení pupečníku je novorozeně odebráno k první prohlídce. Placenta je stále ještě v děloze a pupečník vybíhá ven porodním kanálem. Porodní asistentka pupečník omyje a opláchne sterilním roztokem. Rozloží sterilní roušku a pupečník na ni položí. Připraví speciální set na odběr pupečníkové krve. Po opětovném opláchnutí pupečníku sterilním roztokem porodní asistentka napíchne žílu pupečníku a nechá krev samovolně odtékat do přípravného vaku. Občas vak promíchá, aby se krev smísila s protisrážlivým roztokem. Po té, co krev přestane vytékat, zaškrtí přívodní hadičku. Pokud ještě nějaké krev zbyla v placentě (v případě, že se žíla samovolně uzavřela), může asistentka napíchnutí opakovat druhou jehlou ze setu. Po ukončení odběru čeká porodník na třetí dobu porodní, což je porození placenty. Po jejím prohlédnutí lze ještě zopakovat odběr po zavěšení placenty na speciální stojan. Odebírají se také 2 ml srážlivé krve pro virologickou laboratoř. 11

12 Po porodu je ještě potřeba odebrat krev matce pro provedení infekčních testů. Vak s pupečníkovou krví, zkumavky se sraženou pupečníkovou krví a s krví matky a všechny potřebné formuláře k odebranému štěpu se uskladní v ledničce v jednom obalu a vše se odešle do zpracovávající laboratoře. ( Obr. 2. Set na odběr pupečníkové krve Obr. 3. Postup odběru pupečníkové krve 12

13 Obr. 4. Odebraná pupečníková krev Zpracování štěpů pupečníkové krve Odebrání pupečníkové krve na porodním sále je první z řady kroků, které je potřeba učinit. U pupečníkové krve dopravené z porodnice do laboratoře se nejprve zjistí její objem, protože malé objemy se nezpracovávají, protože mají nedostatečný počet buněk. Ale ani takováto pupečníková krev nepřijde nazmar. Použije se k vyzkoušení nových způsobů zpracování e tedy i ke zkvalitnění celého léčebného postupu. Nebo se může použít také k lepším poznání či pochopení poměrů v pupečníkové krvi. Další zpracování pupečníkové krve probíhá v laminárním boxu, Obr. 5. Laminární box 13

14 což je zařízení, ve kterém je filtrován vzduch a tudíž výrazně snižuje možnost infekční kontaminaci štěpu. Ze štěpu se odeberou vzorky, které se mrazí zvlášť a později se používají ke zjišťování kvality štěpu. Dále se odebírají vzorky na zjištění HLA typu buněk v krvi zjištění těchto imunitních znaků na povrchu buněk je zásadní pro použití štěpu k transplantaci. Sleduje se zpravidla 6 těchto znaků, a je potřeba, aby mezi dárcem a příjemcem byla pokud možno co největší shoda. Ideálně 6 na 6. Pupečníkovou krev jde transplantovat až do neshody 6 na 4 u nepříbuzného dárce, ale je zde riziko potíží po transplantaci. Další vzorky se posílají na zjištění krevní skupiny, na virologické vyšetření a na bakteriologické vyšetření. Také se počítá množství bílých krvinek. Pupečníková krev se po odebrání vzorků přepustí z odběrového vaku do kryovaku (dobře snášejícího nízké teploty) a doplní se speciálním roztokem s DMSO (dimethylsulfoxid), což je látka, která zabrání tomu, aby se v buňce tvořily při zmrazení krystalky vody a potrhaly ji. Buňka tak zmrzne najednou, jako jeden celek. Vak se zataví a nastává postupné zmrazení na teplotu blízkou tekutému dusíku (-196 C) a vaky se pak to tekutého dusíku přemístí. Obr. 6. Laboratoř Vyšetření vzorků pak probíhá v různých laboratořích. Některá vyšetření jsou jednoduchá (například spočítání krvinek), ale některá jsou náročná a nákladná. Sem patří například zjišťování znaků na povrchu buněk 14

15 (HLA typizace). Část vyšetření se dělá z rozmražených vzorků, díky kterým máme lepší představu o tom, jaké budou buněčné hodnoty po rozmrazení celého štěpu při transplantaci. Tímto vyšetřením je třeba kultivace malého vzorku pupečníkové krve v CO2 termostatu po dobu 14 dnů, kdy lze zjistit, jak jsou buňky ve štěpu schopné se rozmnožovat. Pokud některý ze zmrazených štěpů nevyhovuje náročným požadavkům, je vyřazen. ( Skladování štěpů Připravené štěpy pupečníkové krve se skladují v kryobance v tekutém dusíku při teplotě -196 C nebo v jeho parách. Stejným způsobem jsou uskladněné štěpy krvetvorných buněk odebraných z periferní krve. Spotřeba tekutého dusíku je závislá jednak na velikostech skladovacích kontejnerů a jednak na jejich izolačních vlastnostech. Čím horší izolace, tím větší spotřeba. U každé větší kryobanky bývá velkoobjemový zásobník na tekutý dusík. V kryobance mohou štěpy čekat na použití léta až desítky let. ( 15

16 2.5 Možnosti využití pupečníkové krve Pupečníková krev se stala důležitým prostředkem sloužícím k léčbě řady vážných onemocnění, a proto se i mnohé státy začaly touto problematikou zabývat. Mezi tyto země se zařadila i Česká republika. Pro získávání pupečníkové krve se díky tomu u nás nabízí několik možností. První spočívá v darování pupečníkové krve veřejné bance Bance pupečníkové krve, kde je odběr zdarma a jedná se o anonymní dárcovství. Kódy štěpů se následně využívají při hledání vhodného dárce transplantačního materiálu pro léčení nemocných po celém světě. Druhou možností je archivovat krev v soukromých bankách, kde tyto soukromé banky nabízejí nastávajícím rodičům možnost uskladnit pupečníkovou krev dítěte výhradně pro jeho vlastní potřebu. Jedná se tedy o autologní odběry. Taková soukromá zařízení na území ČR jsou dvě. První je Coord Blood Center a druhým je Archiv Buněk. Za odběr, vyšetření a uchování však zájemci o uskladnění pro vlastní potřebu platí poplatek, který může být až do výše 40 tisíc korun, protože zdravotní pojišťovny tuto novinku nehradí. Další možnost pro autologní odběry a uskladnění poskytuje Tkáňová banka FN Brno. Výhradně s ní spolupracuje Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno. Mechanizmus odběru je stejný Vhodné dárkyně pupečníkové krve: - každá zdravá matka, která souhlasí s darováním a poskytne informovaný souhlas - žena nevykazuje známky kontraindikací 16

17 2.5.2 Kontraindikace odběru: - základní kontraindikace: hematologické, imunitní, maligní nebo infekční onemocnění přímých příbuzných (rodiče, sourozenci), nebo hematologické, autoimunitní nebo dědičné onemocnění v rodině - těhotenství kratší než 37 týdnů - odtok plodové vody před více než 24 hodinami - mekonium v plodové vodě - hmotnost novorozence menší než 2600 g - teplota rodičky vyšší než 38 C Banka pupečníkové krve Banka pupečníkové krve vznikla v ČR s cílem zajišťování odběru, vyšetřování a uchovávání štěpů pupečníkové krve pro použití při léčbě maligních onemocnění krve a některých dalších nemocí pomocí transplantace. Tato banka tedy skladuje štěpy pupečníkové krve jednak v tzv. části příbuzenské (pupečníková krev je odebrána konkrétnímu dítěti, u jehož staršího sourozence např. propukla nemoc léčitelná transplantací) a dále v části nepříbuzenské, určené díky spolupráci s podobnými bankami ve světě nejširšímu okruhu možných příjemců. Dnes BPK spolupracuje na mezinárodní úrovni se třemi společnostmi, kterými jsou: 1. CBANK Implementatin of a Cord Blood Allocation Network jedná se o grantový program s cílem zajistit komunikaci mezi jednotlivými bankami pupečníkové krve v Evropě i s významnými pracovišti celosvětově 2. NETCORD který vznikl pro snazší vyhledávání štěpů pupečníkové krve a pro potřebu rychlého umístění nabídky nových štěpů 17

18 3. EUROCORD V současnosti je hlavním pracovištěm BPK Oddělení zpracování krvetvorné tkáně, Ústav hematologie a krevní transfuze. Mezi zpracovatelská centra patří: oddělení zpracování krvetvorné tkáně ÚHKT, Tkáňová ústředna FN Hradec Králové a Tkáňová banka FN Brno Bohunice. Svá pracoviště má BPK na několika gynekologických pracovištích v České republice a od roku 1997 začala BPK spolupracovat i s Gynekologicko-porodnickou klinikou FN Brno s pracovištěm na Obilním trhu a v Bohunicích Místa odběru pupečníkové krve pro BPK: BENEŠOV: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov BRANDÝS NAD LABEM: Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice Brandýs n. L. - Stará Boleslav BRNO: Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno pracoviště Bohunice pracoviště Porodnice Obilní trh ČÁSLAV: Gynekologicko-porodnické oddělení Městské nemocnice Čáslav ČESKÁ LÍPA: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa ČESKÉ BUDĚJOVICE: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice České Budějovice ČESKÝ KRUMLOV: Gynekologicko porodnické oddělení Nemocnice Český Krumlov HRADEC KRÁLOVÉ: Gynekologicko-porodnická klinika FN JABLONEC NAD NISOU: Gynekologicko porodnické oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o. 18

19 KOLÍN: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Kolín KUTNÁ HORA: Gynekologicko-porodnické oddělení NsAČ LIBEREC: Gynekologicko porodnické oddělení Krajské nemocnice Liberec LITOMĚŘICE: Gynekologicko-porodnické oddělení MN Litoměřice MĚLNÍK: Gynekologicko porodnické oddělení Nemocnice s poliklinikou Mělník MLADÁ BOLESLAV: Gynekologicko porodnické oddělení Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav MOST: Gynekologicko porodnické oddělení Nemocnice Most, p.o. NERATOVICE: Gynekologicko-porodnické oddělení MN Neratovice, ALMEDA a.s. NYMBURK: Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice a SZZ Nymburk PRAHA: Gynekologicko-porodnická klinika VFN, Gynekologicko-porodnická klinika FN Motol, Ústav péče o matku a dítě v Podolí Gynekologicko-porodnická klinika FN Bulovka Gynekologicko-porodnická klinika FN Královské Vinohrady PŘÍBRAM: Gynekologicko-porodnické oddělení NsP Příbram SLANÝ: Gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice Slaný STRAKONICE: Gynekologicko-porodnické oddělení ON Strakonice ÚSTÍ NAD LABEM: Gynekologicko-porodnické oddělení Masarykovy nemocnice (

20 2.5.4 Srovnání rozdílů mezi darovanou a uschovanou pupečníkovou krví: 1. Základní medicínský rozdíl: 2. Systém odběru: Darovat? - buňky dárce nejsou vždy naprosto shodné s buňkami příjemce - lékař si předem vyžádá ústní souhlas rodičky k tomu, aby mohl na porodním sále z pupečníku, který zůstane po porodu u placenty, odebrat jinak nevyužitelnou krev. Nedostává za to žádný honorář. Matka musí po půlroce absolvovat vyšetření krve, aby se prokázalo, že je zdravá a kmenové buňky jsou použitelné. Uschovat? - buňky jsou vlastní, tudíž zcela totožné - těhotná žena uzavře s bankou písemnou smlouvu, v níž potvrdí souhlas s odběrem při porodu a následným krevním vyšetřením a samozřejmě i s dalšími podmínkami. Odvoz krve si banka s porodnicí domlouvá sama. Zdravotníci, kteří informují o tomto dárcovství ve své ambulanci, poradně či předporodních kursech, dostávají od firmy za každou získanou klientku honorář. 20

21 3. Systém - kmenové buňky úschovy: jsou v národní bance, která je součástí světového registru. Lékaři tedy hledají odpovídající buňky v obřím skladu. 4. Cena: - jak odběr a úschova, tak vyhledávání ve světovém registru a léčba jsou bezplatné 5. Právní - národní banky i statut: registry jsou součástí státního zdravotnického systému a buňky jsou majetkem státu. 6. Co lze dnes - různé typy léčit: leukemií a myelodysplastických syndromů, které by ji mohly vyvolat, několik vzácných onemocnění krve. - kmenové buňky uložené ve firemní kryobance jsou určené výhradně pro potřeby samotného dárce, případně pro jeho nejbližší příbuzné. Pokud se po letech ukáže, že se během procesu nějak poškodily, například nedokonalým zmrazením, jsou nenahraditelné. - rodiče zaplatí za odběr a skladování po dobu 20 let kolem 40 tis. Kč. - Archiv a Chord Blood Center jsou soukromé společnosti, v České republice s ručením omezeným. Buňky jsou majetkem dárce. - totéž 21

22 7. Co bude možné léčit v budoucnu: - zastánci považují výhledy z několika důvodů za nejasné. Bádání, o němž informují zájemce privátní archivy, je teprve ve stadiu klinických pokusů či pouhých experimentů. Hypoteticky může medicína zanedlouho přijít s novými, účinnějšími metodami léčby, které se bez odběru buněk obejdou. Uschování vlastních může být v současnosti opodstatněné pouze v rodinách zatížených takovou hematologickou poruchou, která je dnes touto metodou léčitelná -onemocnění koronární tepny, jež vede k infarktu, nemoci způsobující stařeckou demenci (Alzheimerova choroba) a pohybové poruchy(parkinsonova choroba), některá onemocnění ledvin, jater, slinivky. ( e_nebo_darovat.html) 22

23 2.5.5 Transplantace krvetvorné tkáně : důvody pro transplantaci krvetvorné tkáně : 1. kostní dřeň pacienta přestane vytvářet a uvolňovat krvinky do krevního oběhu. Jedná se o selhání kostní dřeně např. plastická anemie 2. kostní dřeň vytváří nenormální klony krvinek, které nejsou schopny správně fungovat a navíc ještě potlačují tvorbu normálních krevních buněk. Tehdy je třeba nemocnou tkáň zlikvidovat a nahradit zdravou. 3. vlastní léčba nádorových onemocnění, kdy při velmi razantní léčbě nádorů dojde k likvidaci citlivé krvetvorné tkáně a je třeba ji obnovit. 4. důvodem jsou některá vrozená onemocnění, kdy tělesné buňky nejsou schopny zpracovat například nějakou chemickou látku. Tuto schopnost mohou tělu přinést transplantované buňky krvetvorné tkáně. typy transplantací : 1. autologní dárcem je sám pacient - kostní dřeň je například odebrána pacientovi v době, kdy nemá projevy onemocnění. Pacient pak podstoupí velmi razantní léčbu, která zároveň zlikviduje jeho kostní dřeň. Krvetvorba je mu navrácena pomocí jeho vlastního štěpu - vrátíme mu dříve odebrané krvetvorné buňky. Předpokládá se, že pokud jsou ve štěpu nádorové buňky, tak v takovém množství, že si s nimi pacient poradí sám. Můžeme mu také pomoci tím, že nádorové buňky zlikvidujeme některým laboratorním postupem přímo v odebrané krvetvorné tkáni. Jde o nejčastější druh transplantace s nejmenšími potransplantačními komplikacemi oproti ostatním transplantacím 23

24 2. allogenní příbuzenská - dárcem je v tomto případě někdo z rodiny - je nejčastějším typem alogenních transplantací, její výhodou je větší imunologická vhodnost 3. allogenní nepříbuzenská - dárce je v tomto případě anonymní získaný z registru dárců kostní dřeně nebo právě z banky pupečníkové krve - mívá mnoho komplikací po transplantaci, ale pro mnoho pacientů je to jediná šance ( Onemocnění léčená transplantací krvetvorných buněk: I přes komplikace, které léčba transplantací krvetvorných buněk přináší, se používá při léčbě asi padesáti různých smrtelných onemocnění. Některá se vyskytují jen zřídka, některá však patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Tato onemocnění můžeme rozdělit na vrozená a získaná. Vrozená onemocnění však nelze léčit vlastní pupečníkovou krví, protože i krvetvorné buňky jsou poškozeny. V takovém případě musí být krvetvorné buňky z pupečníkové krve sourozence, případně z jiného zdroje. Léčba transplantací krvetvorných buněk je limitována tím, že se pouze pro část pacientů najde vhodný zdroj krvetvorných buněk. U pacientů, pro které se najde kompatibilní dárce, je riziko úmrtí velmi vysoké v důsledku inkompatibility. Autotransplantát z pupečníkové krve zabezpečuje jistotu vhodného transplantátu (s výjimkou vrozených nemocí, protože tehdy jsou také krvetvorné buňky v pupečníkové krvi geneticky poškozeny). Protože je pupečníková krev vlastně krví dítěte, je geneticky identická s dítětem, a proto se nemůže vyvinout potransplantační reakce štěpu vůči hostiteli. Navíc krvetvorné buňky v pupečníkové krvi jsou velmi mladé a uskladnění je takové uchovává (pokud jsou zmrazeny, prakticky nestárnou). Jejich vitalita je větší než vitalita krvetvorných buněk dospělých 24

25 dárců. Dá se proto předpokládat, že u pacientů, kteří budou mít autotransplantát z pupečníkové krve, se rozhodnou lékaři pro transplantaci mnohem častěji, než je tomu dnes, kdy lze při alotransplantaci očekávat závažné komplikace. Platí, že výběr léčby závisí na množství různých faktorů. Proto je výběr léčby u konkrétního pacienta velmi individuální. Onemocnění, u kterých jsou aplikovány krvetvorné buňky: akutní leukémie chronické leukémie myelodysplastické syndromy poruchy krvetvorby myeloproliferační poruchy lymfoproliferační poruchy plazmocytární onemocnění jiné malignity autoimunitní onemocnění fagocytární poruchy lipozomální onemocnění poruchy histiocytů dědičné erytrocytózní abnormality vrozené poruchy imunitního systému jiná dědičná onemocnění vrozené poruchy trombocytů ( 25

26 3. Metodika Ve svém průzkumu jsem zvolila dotazníkovou metodu. Tato metoda je vhodná právě pro rychlé získání velkého počtu odpovědí. Dotazník je přiložen k práci jako příloha č. 1. V úvodu mého dotazníku seznamuji respondenty s tématem práce, zaručuji jim anonymitu a podávám základní informace k jeho vyplnění. Celý dotazník obsahuje 16 otázek, z toho: - otázky otevřené (16) jsou takové, na které mohou respondenty odpovídat vlastními slovy. - otázky polootevřené (3, 4, 5, 7, 9) jsou takové, kdy dotazované volí z nabídnutých odpovědí. Pokud jim však nabídnuté nevyhovují, je jim umožněna odpověď podle vlastního názoru. - otázky uzavřené (3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15) jsou takové otázky, u kterých není více možností výběru než 2. - otázky výběrové (1, 2) jsou takové otázky, u kterých je možná právě jedna odpověď. - otázky výčtové (5, 9) jsou takové, u kterých je umožněno respondentkám více odpovědí. Předmětem výzkumu je zjistit, zda jsou ženy informovány o využití pupečníkové krve, a z jakých zdrojů informace získaly. První tři otázky byly do dotazníku zařazeny pro lepší orientaci v jednotlivých odpovědích. V otázkách 1 3 jsem se tedy zaměřila na věk, paritu a předporodní kurzy. V otázkách 4 9 se zabývám informovaností žen o možnosti využití pupečníkové krve, a také se v nich snažím zjistit, kde informace získaly. V otázkách zjišťuji, zda by ženy chtěly pupečníkovou krev darovat nebo autologně uchovat, či zda nechtějí využít žádnou z možností. A v poslední otázce mají možnost ženy vyjádřit svůj názor na to, proč v současnosti dobře ženy o problematice pupečníkové krve dobře informovány. 26

27 Průzkum jsem prováděla v ambulancích porodních sálů ve Fakultní nemocnici Brno s pracovišti v Bohunicích a na Obilním trhu poté, co mi byla schválena Žádost o umožnění dotazníkové akce v souvislosti se závěrečnou diplomovou (oborovou) prací. (příloha č.1). Dotazníky jsem rozdávala a sbírala osobně, čímž jsem chtěla zajistit vysokou návratnost. Celkem jsem rozdala 90 dotazníků, zpět se mi jich vrátilo 84. Z toho správně vyplněných bylo

28 4. Výsledky průzkumu Informace získané z dotazníků jsou zpracovány po jednotlivých otázkách. Ke každé otázce je připojen komentář výsledků a u některých otázek je uvedeno odůvodnění jejich zařazení do dotazníku. Všechny výsledky jsou zpracovány do tabulek. Absolutní četnost, tedy počet odpovědí z celkového počtu dotazníků, označuje písmenko n. Ostatní údaje jsou uvedeny v procentech. Za základ pro výpočet procent jsem vzala pouze ty dotazníky, které byly správně vyplněny, tedy 82 dotazníků. Ke každé tabulce je pro názornost a lepší orientaci ve výsledcích připojen sloupcový graf. Údaje uvedené v grafu jsou opět v procentech, kromě otázky č. 9, kde je užita četnost. U otázek otevřených je uveden komentář k nejčastěji zmiňovaným názorům respondentek a výběr těch nejzajímavějších odpovědí. 28

29 5. Vyhodnocení výsledků dotazníku Otázka č. 1: Uveďte prosím svůj věk. Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila, protože jsem si myslela, že by mohlo být zajímavé sledovat vztah mezi stářím respondentek a jejich inormovaností. Věk žen jsme rozdělila do šesti skupin pro lepší přehled. Z celkového počtu 82 (100%) respondentek, byla 1 (1%) žena v 1. skupině, 13 (16%) žen bylo z druhé skupiny, ve třetí skupině bylo 38 (46%) žen. Na čtvrtou skupinu připadlo 24 (29%) žen, do páté skupiny se zařadily 2 (2%) ženy a v poslední skupině, která zahrnovala ženy staré 41 a výše, byly 4 ženy (5%). Výsledky ukazuje tabulka a graf č. 1. Tabulka č.1: Věk ženy n % méně než 20 let let let let let a více let 4 5 celkem Graf č.1: Věk ženy % méně než 20 let let let let let 5 41 a více let 29

30 Otázka č. 2: Po kolikáté jste těhotná? Tuto otázku jsem zařadila spíše pro informaci, abych zjistila, jak zkušené ženy s těhotenstvím mi dotazník vyplňují. V tabulce i grafu je ukázáno, že nejčastějšími respondentkami z celkového počtu 82 (100%) byly prvorodičky, kterých bylo 37 (45%). Na druhém místě bylo nejvíce druhorodiček 30 (37%). Tabulka č.2: Parita ženy n % a více 1 1 celkem Graf č.2: Parita ženy % a více počet těhotenství 30

31 Otázka č. 3: Navštěvovala jste během těhotenství předporodní kurzy? Tato otázka měla navázat na druhou otázku, kdy jsem chtěla zjistit, zda ženy využívají možnosti navštěvovat předporodní kurzy, kde by mohly získat informace ohledně pupečníkové krve a jejím využití. Z výsledků, které jsem vložila do tabulky a grafu č.3, je vidět, že ženy příliš předporodní kurzy nenavštěvují. 29 (35%) jich odpovědělo kladně a zato 53 (65%) jich odpovědělo záporně. Ženy, které na předporodní přípravu chodily, nejčastěji uváděly Agenturu Větrník, dále CENAP, Centrum pro rodinu a Obilní trh. Tabulka č.3: Návštěvnost předporodních kurzů n % ano ne celkem Graf č.3: Návštěvnost předporodních kurzů % ano ne 31

32 Otázka č. 4: Získala jste někde informace týkající se pupečníkové krve? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, kolik procent z dotázaných žen se s touto problematikou setkalo a byla jsem mile překvapena, protože mi 61 (74%) žen odpovědělo, že se s informacemi ohledně pupečníkové krve setkalo a pouze 21 (26%) žen z 82 (100%) odpovědělo záporně. Ženy měly možnost mi napsat, kde se o pupečníkové krvi dozvěděly a mezi jejich nejčastější odpovědi patřil internet, časopisy. Tabulka č.4: Informace o pupečníkové krvi n % ano ne celkem Graf č.4: Informace o pupečníkové krvi % ano ne 32

33 Otázka č. 5: Dozvěděla jste se, k čemu se dá pupečníková krev využít? Touto otázkou jsem se snažila zjistit, zda ty ženy, které se setkaly s pojmem pupečníková krev vědí, jaké je její využití. Z žen, které mi odpověděly, jich 69 (84%) vědělo a 13 (16%) žen nevědělo o jejím využití. Tabulka č.5: Informace o využití pupečníkové krve n % ano ne celkem Graf č.5: Informace o využití pupečníkové krve % ano ne 33

34 Otázka č. 5.1: Pokud ANO, odkud jste informace získala? Na tuto otázku odpovídaly pouze ty, ženy, které v předcházející otázce odpověděly kladně, tedy 69 (toto se stalo základem pro výpočet procent 100 %) respondentek. U této otázky bylo možné zvolit více odpovědí. Z tabulky a grafu je patrné, že dotazované čerpaly informace především z internetu 32 (46%), a druhým nejužívanějším zdrojem se podle výsledků staly časopisy 26 (38%). Možnost jinde si zvolilo pouze 6 (9%) žen a ty zde uvedly jako zdroj nejčastěji vysokoškolské studium a letáky. Tabulka č. 5.1: Informační zdroje n % předporodní kurzy váš gynekolog 7 10 jiný lékař 1 1 známí 9 13 rodina 4 6 TV, rádio časopisy noviny 3 4 porodnice internet jinde 6 9 Graf č.5.1: Informační zdroje jinde 9 internet 46 porodnice 20 noviny 4 časopisy 38 TV, rádio 14 rodina 6 známí 13 jiný lékař 1 váš gynekolog 10 předporodní kurzy

35 Otázka č. 6: Získala jste z těchto zdrojů dostatečné informace ohledně odběru a využití pupečníkové krve? Téměř polovina respondentek, tedy 45 (55%), které mi odpověděly na tuto otázku, uvedla, že ze zdrojů získaly dostatečné množství informací. A zbytek respondentek, tedy 37 (45%), jich získal nepříliš kvalitní informace. Tabulka č.6: Dostatečné informace o odběru a využití pupečníkové krve n % ano ne celkem Graf č.6: Dostatečné informace o odběru a využití pupečníkové krve % ano ne 35

36 Otázka č. 7: Vyhledala jste si další informace sama? Zde mne zajímala snaha respondentek o dohledání si dalších informací o dané problematice. Z tabulky a grafu je patrné, že jen 22 (27%) žen si další informace vyhledalo a zbytek, tedy 60 (73%), si již informace nevyhledávalo. Tabulka č.7: Vyhledání dalších informací n % ano ne celkem Graf č.7: Vyhledání dalších informací % ano ne 36

37 Otázka č. 8: Zaujala vás tato problematika? Z grafu a tabulky je jasně vidět, že ženy tato problematika zaujala, protože více jak polovina dotázaných respondentek uvedla odpověď Ano, jako nejvhodnější. Tabulka č.8: Zájem o problematiku n % ano ne celkem Graf č.8: Zájem o problematiku % ano ne 37

38 Otázka č. 9: Od koho si myslíte, že byste se o možnosti využití pupečníkové krve měla dovědět? Tuto otázku jsem do dotazníku vložila záměrně, protože jsem chtěla zjistit názor žen na to, od koho by chtěly získávat informace. V této tabulce jsem nepoužila procentuálního znázornění, protože respondenty měly možnost zatrhnout více možností, takže jsem graf i tabulku sestavila pouze na četnosti u dané položky. Z tabulky a grafu tedy vyplývá, že si ženy myslí, že by se informace měly dozvědět od svého gynekologa. Na druhém místě v četnosti byla porodnice a jen o 5 hlasů byly na třetím místě předporodní kurzy. Tabulka č.9: Nejvhodnější zdroje informací n předporodní kurzy 41 váš gynekolog 72 jiný lékař 0 časopisy 15 knihy 6 porodnice 46 internet 21 jinde 3 Graf č.9: Nejvhodnější zdroje informací jinde 3 internet 21 porodnice 46 knihy 6 časopisy 15 jiný lékař 0 váš gynekolog 72 předporodní kurzy

39 Otázka č. 10: Chtěla byste si nechat odebrat a využít pro vlastní potřebu pupečníkovou krev? Z dosažených výsledků uvedených v grafu a tabulce vyplynulo, že více jak polovina, 61 (74%) ze všech dotázaných žen by nechtěla využít této možnosti a jen 21 (26%) respondentek by možnost využila. Tabulka č.10: Odběr pupečníkové krve pro vlastní potřebu n % ano ne celkem Graf č.10: Odběr pupečníkové krve pro vlastní potřebu % ano ne 39

40 Otázka č. 11: Víte, že odběr a uskladnění pupečníkové krve pro vlastní potřebu je plně Vámi hrazený výkon? Touto otázkou jsem se chtěla dovědět, zda jsou respondenty vědomy toho, že není odběr a uskladnění pupečníkové krve pro vlastní potřebu hrazený pojišťovnou či jiným zařízením. 61 (74%) žen volilo odpověď ano, tedy toto ví a jen 21 (26%) žen toto nevědělo. Tabulka č.11: Odběr pro vlastní potřebu - placený výkon n % ano ne celkem Graf č.11: Odběr pro vlastní potřebu - placený výkon % ano ne 40

41 Otázka č. 12:Chtěla byste si nechat odebrat pupečníkovou krev a věnovat ji pro dárcovské účely? Odpovědi pro a proti jsou téměř ve stejném zastoupení, ale nepatrnou převahu v počtu 44 (54%) má odpověď ne. Jako variantu ano si vybralo pouze 38 (46%) žen. Tabulka č.12: Odběr pupečníkové krve pro dárcovské účely n % ano ne celkem Graf č.12: Odběr pupečníkové krve pro dárcovské účely % ano ne 41

42 Otázka č. 13: Znáte někoho z vašeho okolí, kdo si nechal odebrat pupečníkovou krev pro vlastní potřebu? Z 82 (100%) dotázaných žen pouze 9 (11%) respondentek uvedlo, že zná někoho ve svém okolí, kdo si nechal odebrat pupečníkovou krev pro vlastní potřebu. Tabulka č.13: Odběry pro vlastní potřebu v okolí n % ano 9 11 ne celkem Graf č.13: Odběry pro vlastní potřebu v okolí % ano ne 42

43 Otázka č. 14: Znáte někoho ze svého okolí, kdo si nechal odebrat pupečníkovou krev pro dárcovské účely? Opět je z přiložené tabulky a grafu patrné, že 72 (88%) respondentek nezná nikoho ve svém okolí, kdo daroval pupečníkovou krev a jen 10 (12%) z 82 (100%) dotázaných někoho ze svého okolí znala. Tabulka č.14: Dárcovské odběry v okolí n % ano ne celkem Graf č.14: Dárcovské odběry v okolí % ano ne 43

44 Otázka č. 15: Myslíte si, že jsou dnes ženy dobře o problematice pupečníkové krve informovány? Na tuto otázku mi více jak polovina žen, přesně 57 (70%), odpověděla, že ani v současnosti nejsou dostatečně informovány a pouze 25 (30%) respondentek volilo odpověď ano. Tabulka č.15: Jsou ženy dobře informovány? n % ano ne celkem Graf č.15: Jsou ženy dobře informovány? % ano ne 44

45 Otázka č. 16: Proč si myslíte, že dnes ženy nejsou dobře o problematice pupečníkové krve informovány? Tato otázka byla otevřená (navazovala na otázku č. 15), respondentky zde měly napsat svůj názor, proč si myslí, že dnes nejsou ženy dobře informovány o problematice pupečníkové krve. Ženy, které mi na tuto otázku odpověděly, se nejčastěji shodovaly v tom, že je málo dostupných informací. Jako nejzajímavější odpovědi jsem vybrala: Neinformovanost ze strany gynekologů, Málo času u lékaře., My, které bydlíme daleko od velkého města máme smůlu, protože kurzy jsou jen ve velkých městech., Ženy většinou nevyžadují informace od lékaře. A nakonec bych ráda vyzdvihla jednu odpověď, která se mne nejvíce zaujala: Není doceněn význam. 45

46 6. Shrnutí výsledků V této kapitole vyhodnocuji výsledky výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jak jsou v dnešní době ženy informovány o možnostech využití pupečníkové krve a dalším cílem bylo zjistit, odkud ženy informace o této problematice získaly. Pro praktickou část jsem si zvolila metodu dotazníku. Do dotazníku jsem zařadila 16 otázek, vztahujících se k tématu mé bakalářské práce. Průzkum jsem prováděla ve Fakultní nemocnici Brno na ambulancích porodních sálů. Během tří měsíců jsem rozdala 90 dotazníků, zpět se mi jich vrátilo 84, z tohoto počtu byly další dva dotazníky neakceptovatelné z důvodu nedostatečně vyplněných otázek. Ve své práci jsem tedy hodnotila pouze 82 použitelných, správně vyplněných dotazníků. První otázka v mém dotazníku se zabývá věkem ženy. V dotazníku jsem neměla nabídnuté možnosti, ale ženy mi samy uváděly svůj věk a já jsem si pak pro lepší vyhodnocení odpovědí vytvořila šest pracovních skupin. Nejvíce zastoupenou skupinou žen, které dotazník vyplňovaly, byly ženy ve věkové skupině let (38 žen 46 %). Druhou nejpočetnější skupinou byly ženy ve věku let (24 žen 29 %). Poté následovalo rozmezí let (13 žen 16 %), dále rozmezí 41 a více (4 ženy 5 %), poté rozmezí let (2 ženy 2 %) a poslední skupinu představovaly ženy ve věku 20 let a méně (1 žena 1 %). Otázka č. 2 se zabývala paritou ženy. Zde my ženy také samy vepisovaly informace na základě kterých jsem sestavila do tabulky a grafu procentuální zastoupení jednotlivých skupin. Největší skupinu tvořily ženy primy pary (37 45 %) a na druhém místě byly pak sekundy pary (30 37 %). 46

47 Hypotéza č. 1: Předpokládám, že více jak 50 % dotázaných žen není dostatečně informováno v oblasti využití pupečníkové krve. K této hypotéze č. 1 se váží otázky číslo 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. V otázce č. 3 jsem se žen dotazovala, zda navštěvovaly během těhotenství předporodní kurzy. Tuto otázku jsem záměrně zařadila do dotazníku, protože se domnívám, že právě předporodní kurzy mohou být jedním z míst, kde by se mohla, ale spíše měla o možnostech využití pupečníkové krve žena dovědět. Z mého výzkumu vyšlo, že předporodní kurzy navštěvovalo pouze 29 žen (35%) a naopak do kurzu nechodilo 53 žen (65%), tedy více než polovina z dotazovaných žen. Ve 4.otázce jsem se respondentek dotazovala, zda někde získaly informace o pupečníkové krvi, a zjistila jsem, že více jak polovina z dotázaných žen, a to 61 (74%), nějaké informace získala a jen 21 žen (26%) mi v dotazníku uvedlo, že se s informacemi týkajícími se pupečníkové krve nesetkalo. Protože zde mohly ženy vepsat i zdroje, kde informace získávaly, zjistila jsem, že nejčastěji užívaným zdrojem byl internet a časopisy. Další otázka č. 5 navazovala na předchozí otázku. Zde jsem chtěla zjistit, zda ženy získaly informace, k čemu se dá pupečníková krev použít. Byla jsem příjemně překvapena, že většina žen (84%) o využití pupečníkové krve měla aspoň částečné znalosti. Otázka č. 5 obsahovala i podotázku, kde jsem vyzvala ženy, které odpověděly v 5. otázce kladně, aby vybraly z 10 nabídnutých možností ty zdroje, odkud informace získaly. Na prvním místě četnosti vybraných odpovědí se umístil internetový zdroj, po něm pak následovaly časopisy, třetí byly předporodní kurzy, na čtvrtém místě byla porodnice a až na šestém místě byla nabídnutá možnost váš gynekolog. V otázce č. 6 jsem chtěla zjistit, zda ženy ze zdrojů, ve kterých se něco o dané problematice dozvěděly, získaly dostatečné informace. 47

48 Výsledky výzkumu mi vyšly téměř 50 : 50, převažovaly odpovědi ano 45 (55%). Odpověď ne byla zastoupena 37 ženami (45%). Další otázka se vztahovala ke zjištění, jaký zájem mají ženy o další vyhledávání informací k danému tématu. Dospěla jsem k závěru, že téměř dvě třetiny žen si další informace nesháněly (60 73 %) a jen 22 (27 %) si další informace snažily najít. Osmá otázka se týkala problematiky, zda ženy téma pupečníkové krve a její využití zaujaly. A byla jsem potěšena, že 66 (80 %) tato zaujala a jen 16 (20 %) se k otázce stavělo negativně. V poslední otázce č.9, která se týkala hypotézy č.1, jsem se snažila zjistit názor žen na to, od koho si myslí, že by měly získávat o pupečníkové krvi informace. Po zpracování údajů mi vyšlo, že ženy, které mi dotazník vypracovaly, si myslí, že by informace měly získávat na prvním místě od svého gynekologa, na druhém místě v porodnici, na třetím místě v předporodních kurzech, a dále na internetu, v časopisech, v knihách či jinde. Pokud srovnám výsledky předcházejících otázek, docházím k závěru, že se hypotéza č. 1 nepotvrdila. To mě vcelku mile překvapilo, protože jsem si myslela, že žen nebude o této problematice vědět. Z předešlých otázek vychází i moje hypotéza č. 2, kdy jsem se domnívala, že většina dotázaných žen, které získaly informace o pupečníkové krvi, si vyhledaly informace samy. Tato hypotéza č. 2 se mi potvrdila. Z toho vyplývá i hypotéza č. 1. cíle č. 2, kde jsem předpokládala, že nejčastějším informačním zdrojem bude internet. Tato hypotéza se mi potvrdila, protože ženy si ponejvíce hledaly informace právě na internetu nebo v časopisech. V dalších otázkách jsem se zabývala tím, zda jsou ženy ochotny si nechat odebrat pupečníkovou krev pro vlastní potřebu a jak jsou ochotny ji darovat. 48

49 Otázka č. 10. se tedy zabývala odběrem pro vlastní potřebu a po vypracování dotazníků jsem dospěla k závěru, že 61 (74 %) žen má negativní postoj a jen 21 ( 26 %) by chtěla odebrat pupečníkovou krev pro vlastní potřebu. V otázce č. 11 jsem se respondentek dotazovala, zda ví, že je autologní odběr jimi hrazený a vyšlo mi, že 61 (74 %) žen to ví a jen 21 (26 %) neví. Na otázku č. 12, kde jsem se ptala, zda by ženy byly ochotny darovat pupečníkovou krev, vyšly výsledky téměř stejně, jen v mírné převaze byla odpověď ne 44 (54 %). Ano odpovědělo 38 (46 %) žen. V otázkách č. 13. a 14. jsem zjišťovala, zda ženy znají někoho ze svého okolí, kdo daroval či si nechal uschovat pupečníkovou krev. U obou otázek převažovaly negativní odpovědi, kde v otázce č. 13 bylo ano zastoupeno pouze 11 % a v otázce č. 14 pouze 12 %. Předposlední otázka č. 15. zjišťuje názor respondentek na míru informovanosti o pupečníkové krvi. Většina žen, které mi odpovídaly, se shodla na tom, že sice informovány jsou, ale představovaly by si větší informovanost ze strany lékařů a zdravotnického personálu. Poslední otázka č. 16. se vztahovala k otázce č. 15. Zde se měly vyjádřit respondenty, proč si myslí, že dnes nejsou ženy dobře o pupečníkové krvi informovány. Otázku jsem volila jako otevřenou. Mezi nejčastějšími odpověďmi zaznělo, že u lékaře není dostatek času, není doceněn význam, nebo že je málo možností (např. kurzy) pro ženy bydlící mimo větší města. Shrnu-li výsledky mého výzkumu, který se zabýval informovaností žen ohledně pupečníkové krve, musím říci, že jsou dnes ženy vcelku dostatečně informovány. 49

50 Z mnoha dostupných zdrojů, které jsou jim k dispozici, jsou nejvíce využívány internetové stránky a časopisy. Čímž se mi potvrdila i domněnka, že si ženy ponejvíce hledají informace samy. A zjistila jsem, že od svého gynekologa příliš informací nezískávají, i když by si právě od něj přály informace získat. 50

51 7. Diskuse V této části bakalářské práce bych měla své výsledky zkoumání porovnávat s výsledky práce podobného zaměření.vzhledem k ojedinělosti mé práce, se mi i přes všechny snahy nepodařilo najít podobný průzkum. Je zřejmé, že ani podobná statistika zabývající se informovaností žen o možnostech využití pupečníkové krve neexistuje. 51

52 8. Návrhy řešení nedostatků Myslím, že hlavní nedostatky, které jsem díky svému výzkumu zjistila, vyplynuly z otázky č. 5 Dozvěděla jste se, k čemu se dá pupečníková krev využít?, č. 9 Od koho si myslíte, že byste se o možnosti využití pupečníkové krve měla dovědět? a č. 16 Proč si myslíte, že dnes ženy nejsou dobře o problematice pupečníkové krve informovány?. Z těchto otázek mi vyšlo, že ženy jsou ve větší míře o pupečníkové krvi informovány. Informace však získávají především z internetu nebo časopisů. Jako největší nedostatkem jsem shledala nedostatečnou informovanost o pupečníkové krvi ze strany gynekologa, což potvrdily i respondenty ve zmíněných otázkách. V rámci svého výzkum jsem se byla ve dvou gynekologických ambulancích podívat a nenašla jsem zde žádné propagační materiály tohoto zaměření. Vím, že v dnešní době nemají gynekologové tolik času na své pacientky, kolik by samy chtěli, proto bych jako řešení navrhovala, aby v každé gynekologické ambulanci byly alespoň dostupné letáky nebo uveřejněný článek na nástěnce, kterého by si ženy určitě všimly a mohly se dále o toto téma zajímat. 52

53 9. Závěr Moje bakalářská práce měla za cíl zjistit, zda jsou ženy informovány o problematice pupečníkové krve, a také zjistit, z jakých zdrojů se dozvěděly o pupečníkové krvi a o možnostech jejího využití. Můj první předpoklad (hypotéza č. 1), že více jak 50% dotázaných žen není dostatečně informováno v oblasti využití pupečníkové krve se mi kupodivu nepotvrdil. Domnívala jsem se, že je to poněkud nová a nepříliš propagovaná informace a byla jsem překvapena, že větší množství z dotázaných žen se s touto problematikou setkalo. Z toho vyplývá i výsledek hypotézy č. 2. Předpokládala jsem, že většina dotázaných žen, která získala informace ohledně pupečníkové krve, si informace našla sama. Tento fakt se mi však potvrdil. Tedy, že respondentky získávaly teoretické informace spíše samy. Co se týče druhého cíle a hypotézy č. 1, předpokládala jsem, že nejčastějším zdrojem informací ohledně pupečníkové krve bude internet a předporodní kurzy. Tato hypotéza se mi potvrdila téměř zcela, protože internet byl udáván jako nejčastěji využívaným zdrojem a předporodní kurzy byly až na 3. místě z 11. nabídnutých možností. Ženy jsou tedy schopny samy si najít potřebné informace v pro ně dostupných zdrojích. Shrnu-li nyní celkový výsledek mé práce, musím konstatovat, že ženy jsou ve větší míře informovány o pupečníkové krvi, ale hlavním zdrojem informací jim byl spíše internet a časopisy, než jejich gynekolog nebo jiná zdravotnická zařízení. Myslím tedy, že by se měl přísun informací ze strany zdravotnických zařízení zlepšit. 53

54 Anotace Příjmení a jméno autora: Nekovářová Petra Instituce: Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Název práce: Využití pupečníkové krve Vedoucí práce: Bc. Miloslava Kameníková Počet stran: 71 s. Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2007 Klíčová slova: pupečníková krev umbical cord blood pupečník umbilical cord využití pupečníkové krve utilization of umbilical cord blood kmenové buňky stem cell Banka pupečníkové krve - Bank of umbilical cord blood Tato bakalářská práce podává informaci o možnostech využití pupečníkové krve. V teoretické části je vysvětleno co to jsou kmenové buňky. Je zde také podrobný popis odběru, zpracování a skladování a možnosti využití pupečníkové krve. Teoretická část bakalářské práce je zkoumána v praktické části, formou dotazníků pro těhotné ženy. This Bachelor thesis is concerned with the possibilities of utilization of umbilical cord blood. The theoretical part explains what the stem cells are. A detailed depiction of sampling, processing and utilization of umbilicard cord blood can be found there as well. The theoretical part of the Bachelor thesis is researched in the practical part, formed as a questionnaire for pregnant women. 54

55 Literatura a prameny _ bo_darovat.html Ivanová, K., Juríčková, L. Písemné práce na vysokých školách. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, s. ISBN

56 Seznam obrázků Obrázek č. 1 : Kmenové buňky... 9 Obrázek č. 2 : Set na odběr pupečníkové krve. 12 Obrázek č. 3 : Postup odběru pupečníkové krve.. 12 Obrázek č. 4 : Odebraná pupečníková krev. 12 Obrázek č. 5 : Laminární box Obrázek č. 6 : Laboratoř

57 Seznam tabulek Tabulka č. 1 : Věk ženy...29 Tabulka č. 2 : Parita ženy.30 Tabulka č. 3 : Návštěvnost předporodních kurzů...31 Tabulka č. 4 : Informace o pupečníkové krvi...32 Tabulka č. 5 : Informace o využití pupečníkové krve...33 Tabulka č. 5.1: Informační zdroje...34 Tabulka č. 6 : Dostatečné informace o odběru Tabulka č. 7 : Častost vyhledání dalších informací..36 Tabulka č. 8 : Zájem o danou problematiku.37 Tabulka č. 9 : Nejvhodnější zdroje informací..38 Tabulka č. 10 : Odběr pupečníkové krve pro vlastní potřebu 39 Tabulka č. 11 : Odběr pro vlastní potřebu - placený výkon...40 Tabulka č. 12 : Odběr pupečníkové krve pro rádcovské účely..41 Tabulka č. 13 : Odběr pro vlastní potřebu v okolí.42 Tabulka č. 14 : Dárcovské odběry v okolí.43 Tabulka č. 15 : Jak jsou ženy dobře informovány?