Nové formy podpory exportu v ČR

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Nové formy podpory exportu v ČR Bakalářská práce Autor: Adéla Popelková bankovní management Vedoucí práce: Ing. Petr Soukup, CSc. Praha Duben, 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne Adéla Popelková 2

3 Poděkování Poděkovat bych chtěla především panu Ing. Petru Soukupovi, CSc. za jeho trpělivost a vstřícnost v průběhu mé práce. Jeho ochotě poskytnout dodatečné kontakty na Ministerstvo průmyslu a obchodu, a za zapůjčení nezbytných materiálů pro mou další práci. 3

4 Anotace Cílem mé bakalářské práce je charakteristika místa, úlohy a podpory zahraničního obchodu, význam exportní strategie České republiky pro období a její srovnání s Koncepcí proexportní strategie pro období Dále se pak pokusím konkretizovat jednotlivé projekty exportní strategie, které se specializují na pomoc tuzemským exportérům při vstupu na zahraniční trhy a jednotlivé instituce poskytující služby napomáhající podnikatelům stát se konkurenceschopnými. Na konci své práce uvádím exportní aktivity tuzemské firmy snažící se vstoupit na zahraniční trh, co vše je nutné pro uzavření výhodného obchodního kontraktu, jakož i zahraniční kupní smlouvy a její podstatné náležitosti. V závěru se snažím shrnout výsledná data zahraničního obchodu za rok 2008 v porovnání s ostatními zeměmi EU. Annotation The main objective of my bachelor work is to describe places, roles and support of foreign trade, the meaning of the export strategy of Czech republic for the period of and his comparison with the Conception of proexport strategy for the period of Then I will try to concretize single projects of the export strategy, which are specialized on help to domestic exporters when they try to enter the foreign markets and public entities providing services helping the enterpreneurs to become competitive. At the end of my work I mention the export activities of the domestic firm striving to enter the foreign market, everything what is necessary for closing the contraction, as well as the international contract of purchase and theirs essential terms of contract. At finale I try to summarize resulting data of foreign trade for the year 2008 in comparison with other countries of the European union. 4

5 Obsah Úvod Obecná charakteristika zahraničního obchodu a podpory exportu v České republice Význam a pojmy v zahraničním obchodě Koncepce proexportní politiky pro období let Státní podpora exportu Nestátní podpora exportu Exportní strategie České republiky pro období Definice exportní strategie Vize exportní strategie Podmínky k naplnění vize Soustava cílů exportní strategie Projekty exportní strategie Usnadňování podmínek obchodu Působení na klíčových trzích Budování kvalitní značky ČR ve světě Účinná asistence pro exportéry Zvýšení vývozu služeb Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí Rozvoj vývozních aliancí Nový systém služeb státu pro export Zákaznické centrum pro export Síť pro export Rozšíření finančních služeb pro český export Exportní akademie Exportní aktivity domácí firmy při vstupu na zahraniční trh případová studie Aktivity nutné pro vstup na zahraniční trh Obchodní vztah Kupní smlouva Plnění kupní smlouvy Zpráva o průběžném plnění exportní strategie za rok Výsledky Závěr

6 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma podpory exportu a jeho formy, respektive nové způsoby jak povzbudit český export. Jelikož je mi téma zahraničního obchodu velmi blízké, neboť jsem studovala střední školu se zaměřením na zahraniční obchod, byla to pro mne jasná volba. Export v české ekonomice hraje důležitou roli, ukazuje jak je naše země vyspělá a otevřená vůči jiným ekonomikám, a jak se dokáže přizpůsobit diktátu dnešní světové konkurence. Mělo by tedy být v našem nejlepším zájmu český zahraniční obchod co nejvíce podporovat a rozvíjet, jednotlivým podnikatelským subjektům dodávat motivaci a pomoc při vstupu na mezinárodní trhy a zároveň hledět do budoucna a držet krok s globálními trhy. Česká republika v oblasti podpory exportu zaujímá velmi dobrou pozici vůči jiným středoevropským zemím. Pro své tuzemské exportéry připravila a realizuje tzv. exportní strategii, která obsahuje jednotlivé projekty na podporu činností nutných pro vývoz, reaguje na změny, ke kterým došlo po vstupu ČR do Evropské unie a snaží se reflektovat potřeby českých podnikatelů. Pokud se ohlédneme do roku 2006 a 2007, statistiky dokládají, že český export zboží vzrostl v porovnání s předcházejícím obdobím, nezaostáváme ani ve vývozu služeb, podíl v roce 2006 taktéž vzrostl. Ve své práci bych chtěla prezentovat jednotlivé způsoby podpory exportu, kterými stát podporuje firmy a malé a střední podnikatele, instituce a organizace, které se podílí na úsilí podpory exportérů. V závěru se pak pokusím uvést konkrétní přístupy, činnosti a jednotlivé kroky firem, které si mohou zvolit při vstupu na zahraniční trh, uzavírání zahraniční kupní smlouvy, obsah kupní smlouvy a jaké jsou její podstatné náležitosti. Na závěr bych chtěla zhodnotit úspěšnost aktuální exportní strategie vlády ČR, popsat její průběžné plnění v roce 2008 a zhodnotit její dosavadní přínos pro české exportéry. 6

7 1. Obecná charakteristika zahraničního obchodu a podpory exportu v České republice 1.1 Význam a pojmy v zahraničním obchodě Zahraniční obchod představuje jednu z nejstarších forem vnějších ekonomických vztahů. Díky klíčové poloze někdejšího území dnešní České republiky v centru Evropy, umožnila českým zemím nebývalý rozvoj, hlavně kvůli omezené dostupnosti některých přírodních zdrojů a neexistenci přístupu k moři. Velký vývoj zažívá v době po druhé světové válce, kdy se světové hospodářství prohloubilo a došlo k vzájemné hospodářské spolupráci. Československý průmysl se začal orientovat na těžký průmysl a stali jsme se tak jedním z velmi důležitých dodavatelů strojírenského zboží. Po roce 1989, kdy se ekonomika mění z centrálně řízené na ekonomiku tržní, se zvyšuje kvalita české výroby a hledá si cestu i na náročné světové trhy, kde se udržuje konkurenceschopná. K dalšímu výraznému posunu dochází při vstupu České republiky do Evropské unie Česká republika se tak stává významným hráčem na poli mezinárodního obchodu. Zahraniční obchod je tedy souhrnem vnitro unijního obchodu, to znamená obchodu se členskými státy Evropské unie a obchodu s třetími zeměmi. Míru zapojení ekonomiky dané země do zahraničního obchodu nazýváme otevřeností ekonomiky a nejčastěji bývá vyjádřena jako podíl vývozu a dovozu na hrubém domácím produktu. Jednou ze složek HDP je i tzv. čistý export, rozdíl exportu a importu. Tento rozdíl rovněž určuje obchodní bilanci, proto je její vývoj pozorně sledován. Bilance zahraničního obchodu České republiky byla až do roku 2004 trvale deficitní, až v roce 2005 se tento trend začíná měnit. Další složkou, která významně ovlivňuje zahraniční obchod, je kurz české měny vůči ostatním měnám. Určuje hodnotu, za kterou se bude tuzemské zboží prodávat v zahraničí a naopak zahraniční zboží na domácím trhu. I haléřová změna kurzu může znamenat ztrátu, potažmo zisk pro jednoho a zisk, potažmo ztrátu pro druhého. Ovšem není nutné sledovat vývoj všech světových měn, stačí pouze se zaměřit na měny těch zemí, do kterých Česká republika nejvíce dováží a ze kterých pochází většina exportérů. Samozřejmě je nutné podotknout, že kurz měny není jediným ukazatelem vývozu, respektive dovozu. Podstatnými faktory jsou také události politického rázu mezinárodní smlouvy, celní dohody, a ekonomického rázu vývoj hospodářství v zemi, do níž export směřuje, vývoj produktivity, vývoj práce atd. Jinými, neméně 7

8 důležitými faktory ovlivňující výši exportu, je celková úroveň podnikatelského prostředí, vzdělání a výzkumně vývojový potenciál, konkurenceschopnost hlavních odvětví naší ekonomiky, vyspělost a marketingové schopnosti managementu podniků a mimo jiné také finanční možnosti státního rozpočtu. Z toho vyplývá, že odpovědnost za výkonnost exportu České republiky by měla být středem zájmů všech resortů. Pokud nahlížíme na export, musíme rozlišit dva základní typy vývozu přímý a nepřímý vývoz, popřípadě specifické typy vývozu jako jsou kooperace při vývozu, propůjčování licencí, joint-venture nebo zahraniční pobočky. Co to vlastně vývoz a dovoz je? Vývozem či exportem, rozumíme hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které překročilo hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se skládá z exportu do států EU a odeslání do třetích zemí. Na druhé straně dovoz čili import vyjadřuje hodnotu zboží přijatého z cizí země, které překročilo státní hranici za účelem jeho dočasné či trvalého ponechání na domácí půdě. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států Evropské unie a třetích zemí. Při obchodování se zahraničním partnerem musí domácí exportér počítat s řadou úkolů a rozhodnutí. Za prvé hledá co nejvíce možných dostupných informací o trhu, na který chce vstoupit a informace o svém budoucím zahraničním partnerovi. Dále volí způsob, jakým vstoupí na trh a jaké omezení, překážky či regulace ho čekají. V neposlední řadě při sjednávání kontraktu volí vhodné dodací podmínky, platební podmínky a kalkulace ceny. 1.2 Koncepce proexportní politiky pro období let Exportní strategii pro rok předchází Koncepce proexportní politiky na období Během devadesátých let, v závislosti na přeměně ekonomiky, dochází také k změně oblasti státní podpory exportu. Dochází k reorganizaci ústředních orgánů státní správy, jsou vytvářeny legislativní podmínky pro vznik a činnosti státních i nestátních subjektů a vznikají nové a silně se prosazující organizace. Příkladem ČEB, a.s., EGAP, a.s. a agentura CzechTrade. K celkovému řešení v oblasti proexportní politiky dochází v dubnu 1999, kdy vláda bere v potaz materiál Proexportní politiky, který vymezuje a vysvětluje hlavní principy českého modelu státní podpory vývozu. Základním charakterem proexportní politiky je nepřímá podpora, stát zachovává prostředí volné hospodářské soutěže a soulad se všemi mezinárodními závazky. Vykonavatelem státní proexportní politiky jsou ty organizace, 8

9 které stát za tímto účelem zřídil a orgány státní správy. Organizačně koordinační, neboli řídící roli, má v tomto případě Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je rovněž ústředním orgánem státní správy pro zahraniční obchod a podporu vývozu. Základ proexportní strategie tvoří tři úrovně. Prvním, stavebním prvkem jsou proexportní opatření či nástroje, další prvek je tvořen oblastmi proexportní politiky, jež dělíme na pět základních. Za prvé sem zahrnujeme odstranění tarifních a netarifních překážek exportu, zahraničně obchodní strategie a řízení státní proexportní politiky. Za druhé pojištění a financování exportu se státní podporou a cílená rozvojová pomoc, za třetí oblasti asistence a odborné edukace, informatika a poradenství. Čtvrtým bodem je prezentace a propagace českých produktů a firem v zahraničí a poslední oblastí je časově či doplňkově omezená proexportní opatření. Těchto pět vyjmenovaných oblastí v závěru tvoří třetí úroveň státní proexportní politiky, jehož jednotlivé části mají komplementární účinek. Na začátku roku 2003 dochází k rozšíření o oblast Podpory exportu malých a středních firem. Dokladem významu, který vláda exportu a jeho podpoře přikládá, je její Programové prohlášení. Důležitou součástí Programového prohlášení je kapitola 4.4 Vnější ekonomické vztahy, v jejímž rámci vláda deklaruje své úsilí zajistit lepší podmínky přístupu českých výrobků na zahraniční trhy a slibuje, že připraví novou koncepci podpory českého exportu. Výsledkem naplnění tohoto slibu je Koncepce proexportní politiky pro období , která si klade za cíl 3 hlavní strategické cíle. 1 Mezi hlavní strategické cíle patří za prvé zvýšení hodnoty domácího vývozu na jednoho obyvatele a přiblížení tohoto ukazatele na úroveň dosahovanou ve stejně vyspělých zemích Evropské unie. Za druhé se jedná o celkovou podporu pozitivního růstu vývozu, především exportů s vyšší přidanou hodnotou a kladně ovlivňovat výsledky tuzemské obchodní bilance. A za třetí jde o zvýšení podílu malých a středních podniků na celkovém vývozu ČR. Základními myšlenkami a cíli Koncepce proexportní strategie je prohloubení a spolupráce všech zainteresovaných institucí a resortů, posílení vazby se zahraničními státy a to formou nově uzavíraných bilaterálních a multilaterálních smluv, stanovení prioritních teritorií, zlepšení systému podpory malých a střeních podnikatelů. V rámci institucionálního zaměření se jedná o zkvalitnění a rozšíření služeb České exportní banky, a.s., Exportní 1 MPO. Koncepce proexportní politiky

10 celkové zaměření export služeb export akvizic a přímých investic zákaznická orientace vize - cílový stav příležitosti k naplnění vize cíle, měřítka transparentní systém kontroly a vyhodnocování projektový přístup koordinace činností řízení kvality: procesy, spokojenost zákazníka, zlepšování garanční a pojišťovací společnosti, a.s., rozvoj specifických služeb České agentury na podporu obchodu. Zpráva o naplnění Koncepce proexportní politiky za roky 2003 a 2004 byla sestavena v roce 2005 jako Zpráva o naplňování Koncepce proexportní politiky pro období , kde bylo uvedeno vyhodnocení naplňování jednotlivých oblastí a aktivit Koncepce. Za roky 2005 a 2006 byla vyhotovena další zpráva, obě dvě byly hodnoceny nezávislou podnikatelskou sférou, kde hodnocení zpracovává Podnikatelská a zaměstnavatelská rada ČR. Obsah Řízení a realizace Vývoz zboží ano ano Celé spektrum obchodních vztahů ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano Tabulka č. 1: Porovnání koncepce proexportní politiky a nové exportní strategie Státní podpora exportu Pomoc exportu je jednou z hlavních složek celkové hospodářské politiky. Prostřednictvím systému proexportní politiky napomáhá stát aktivovat a multiplikovat pozitivní efekty. Stát napomáhá nejenom vyspělým a zavedeným podnikatelským subjektům, ale snaží se také podpořit malé a střední podnikatele, kteří tvoří více než 35% české podnikatelské struktury 10

11 a hrají významnou roli v rámci obchodní politiky Evropské unie. Více o podpoře malých a středních podnikatelů ve druhé kapitole. V České republice existuje několik státních institucí, které se podílí na aktivitách ovlivňující pozitivní průběh exportu Česká exportní banka Specializovaná bankovní instituce vznikla v roce Cílem České exportní banky je poskytnout státní podporu vývozu prostřednictvím poskytování a financování vývozních úvěrů a jiných služeb souvisejících s vývozem. Jinými slovy Česká exportní banka financuje vývozní operace, které vyžadují dlouhodobé zdroje financování a v objemech, které by jinak byli pro vývozce na tuzemském trhu nedosažitelné. Tímto umožňuje českým exportérům vstupovat na mezinárodní trhy a stávat se konkurenceschopnými. Hlavními produkty, které Česká exportní banka nabízí: úvěr na financování výroby pro vývoz (předexportní úvěr), přímý vývozní dodavatelský úvěr, přímý a nepřímý vývozní odběratelský úvěr, úvěr na investice v zahraničí, refinanční vývozní dodavatelský a odběratelský úvěr CzechTrade Hlavním úkolem příspěvkové organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR je pomoc českým vývozcům, především malým a středním firmám, prorazit na zahraničních trzích. Státní agentura na podporu tuzemského vývozu byla založena roku 1997 a v roce 2002 získala certifikát kvality managementu ISO 9001:2000. CzechTrade pomáhá vývozu českých výrobků a služeb a to i prostřednictvím sítě vlastních zahraničních kanceláří Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Společnost, která je také součástí systému státní podpory exportu, vznikla v roce 1992 jako státní úvěrová pojišťovna. Soustředí se především na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojených s vývozem zboží a služeb. Tento typ pojištění je prováděn se státní podporou a to ručením státu za závazky EGAP, které vzniknou z pojistných smluv a z pojištění vývozních úvěrových rizik. Společnost EGAP poskytuje své služby všem českým vývozcům bez ohledu na jejich velikost, právní formu či objem pojištěného vývozu. Dalším typem pojištění, které EGAP nabízí je pojištění úvěrů na předexportní financování výroby pro vývoz a pojištění investic českých podniků v zahraniční. 11

12 1.3.4 Ministerstva Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo průmyslu a obchodu je ústředním orgánem státní správy pro obchodní politiku, státní průmyslovou politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky a jiné, dále působí pro elektrotechniku, elektroniku, hutnictví, strojírenství a další odvětví průmyslu, pro vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a zahraniční vývoz, pro věci malých a středních firem, technickou normalizaci, metrologii a pro průmyslový rozvoj, výzkum techniky a technologií. MPO má ve své kompetenci zabezpečení zahraničně obchodní politiky ČR, zajišťuje sjednávání bilaterálních a multilaterálních ekonomických a obchodních dohod, spolupráce s ES, ESVO, WTO a dalšími mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními, je vykonavatelem licenční činnosti v oblasti hospodářských styků se zahraničím, posuzuje import dumpingových výrobků, řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Mezi organizace, které jsou přímo řízené MPO patří: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade, Česká obchodní inspekce, Český metrologický institut, Český normalizační institut, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Puncovní úřad, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Státní energetická inspekce, Státní výzkumný ústav materiálu a Správa služeb MPO. Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky v oblasti zahraniční politiky, jejíž náplní je vytvářet koncepci a koordinaci zahraniční rozvojové pomoci. Zabezpečuje vztahy ČR k ostatním státům, zajišťuje ochranu zájmů a práv občanů ČR v zahraničí, koordinuje činnost ZÚ v zahraničí, v její kompetenci je příprava, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních dohod a smluv, dává souhlas v případech importu exportu vojenského materiálu, organizačně zajišťuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v zahraničí a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu. MZV je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství je dle zákona č. 2/1969 Sb. ústředím orgánem státní správy pro zemědělství, lesy, myslivost a rybářství, s výjimkou území národních parků, dále také ve 12

13 věcech komoditních burz, veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny a jiné. V rámci komunikace s veřejností a poskytováním služeb využívá MZe 13 odborů krajských agentur pro zemědělství a venkov. MZe vychází z programového prohlášení vlády, z vládní zemědělské politiky a ze Společné zemědělské politiky EU, stěžejním cílem je podpora Evropského modelu zemědělství, zaměřená na zemědělskou produkci, zabezpečení služeb údržby a tvorby krajiny. Ministerstvo financí Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet České republiky, státní pokladnu ČR, státní závěrečný účet republiky, finanční trh, daně, daňové poradenství, poplatky a clo, finanční kontrolu a hospodaření, hospodaření s majetkem státu, účetnictví, audit, ochranu zahraničních investic, a další. MF je zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. 1.4 Nestátní podpora exportu Stát není jediným subjektem, který se podílí na podpoře vývozu českých výrobců. Nestátní podpora je poskytována prostřednictvím komerčních bank. Dále se pak na nestátní podpoře podílí hospodářské komory, zahraničně-obchodní komory, soukromé firmy a společnosti formou informační, marketingové či konzultační asistence s cílem překonávat překážky v mezinárodním obchodě. Na posledně jmenované bych se chtěla v následujících kapitolách soustředit Hospodářská komora České republiky Samostatná organizace nezávislá na působení politických stran, státních orgánech a orgánech územní samosprávy, subjekt zastupující podnikatelskou veřejnost v České republice, jejímž hlavním cílem je podpora podnikatelských subjektů a jejich aktivit, kteří se sdružují v regionální síti komor a v živnostenských společenstvech. Hospodářská komora ČR zastupuje podnikatelské subjekty dle zákona č. 301/1992 Sb. Je tvořena dvěma složkami oborovou a regionální, jejímž prostřednictvím sdružuje více než 13 tisíc členů. Podíl členských podniků HK ČR na celkovém HDP v ČR je 60%. V regionech je 13

14 zastoupena 14 krajskými hospodářskými komorami a okresními hospodářskými komorami. Oborová část obsahuje živnostenské společenstva, kterých je nyní 72. Hospodářská komora zabezpečuje poradenské služby pro podnikatelskou veřejnost, šíří informace o ekonomických a hospodářských podmínkách a právních předpisech, týkající se domácího i zahraničního prostředí, zajišťuje edukační činnost, spolupracuje s orgány státní správy a v rámci své působnosti zřizuje zařízení s institucemi na podporu rozvoje podnikání a vzdělanosti. Další složkou v působnosti Hospodářské komory ČR je styk se zahraničním, je členem sdružení evropských obchodních komor Eurochambers, evropské asociace živnostníků a malých a středních podnikatelů. V rámci podpory podnikatelských subjektů při vstupu na zahraniční trhy poskytuje Hospodářská komora ČR několik služeb: Vstup na zahraniční trhy k dispozici praktické rady, jak podnikat na trzích EU, novinky z jednotlivých zemí, služba Asistence v zahraničí Podnikatelské mise a kontaktní akce pomoc českým firmám při prosazování záměrů a cílů, podpora při hledání a navazování kontaktů s možnými partnery v zahraničí, podpora malých a středních firem, přijímání podnikatelských delegací ze zahraničí, účast na mezinárodních veletrzích Servis pro investory podpora domácích a zahraničních investorů, vyhledávání investičních příležitostí FITPRO Český národní orgán pro usnadňování procedur v mezinárodním obchodě; vytváří vhodné podmínky rozvoje a metody v technologii mezinárodního obchodu Prioritním úkolem HK ČR je tedy hájit zájmy svých členů na úrovni Evropské unie, prostřednictvím Evropského hospodářského a sociálního výboru předkládá a obhajuje domácích podnikatelských subjektů. Přímo v Bruselu hájí zájmy českých podnikatelů sdružení CEBRE Česká podnikatelská reprezentace při EU Zahraničně obchodní komory Na obdobném principu jako Hospodářská komora České republiky existují také obchodní komory působící v zahraničí. Rozlišujeme globálně Mezinárodní obchodní komora, a regionálně zaměřené komory působící pro jednotlivé kontinenty a státy, např. Českoafrická obchodní komora, Americká obchodní komora ČR, Česká-Středoasijská smíšená 14

15 obchodní komora, Česká obchodní komora v Adelaide, Britská obchodní komora v ČR a další Svaz průmyslu a dopravy Jedná se o dobrovolnou, nestátní organizaci nezávislou na vládě, politických stranách a odborech, sdružující zaměstnavatele a podnikatelské subjekty v České republice z oblasti dopravy a průmyslu. Pro období poskytuje svým členům, členským svazům a pozorovatelům za členský příspěvek, široké spektrum služeb usnadňujících obchodování na našem území, ale i v zahraničí. Mezi ně například patří uplatnění požadavků na zlepšení podmínek podnikání dle konkrétních návrhů podniků, informační servis obsahující vyhledání obchodních příležitostí, poptávek zahraničních zájemců či potenciálních strategických partnerů, rovněž informační servis o mezinárodních veletrzích, konferencích a podobných akcích. Zastupuje zájmy firem v mezinárodních organizacích a konzultuje způsoby pronikání na třetí trhy, prezentuje své členy na zahraničních výstavách a veletrzích Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Vrcholový, nezávislý a dobrovolný představitel českého obchodu a cestovního ruchu v mezinárodní oblasti, lobistické sdružení, které reprezentuje svazy, asociace, obchodní aliance, malé a střední podnikatele a jiné. Zastává podnikatelské zájmy, je členem Hospodářské komory ČR a spolupracuje s jednotlivými ministerstvy, představuje oporu v aktivitách pro malé a střední podnikatele. Angažuje se při organizaci a pořadatelství odborných konferencí, workshopů a seminářů, veletrhů a výstav, pořádá Evropský den obchodu v České republice a spoluorganizuje největší konferenci v ČR k rozvoji obchodu Retail Summit Svaz spedice a logistiky České republiky Česká spedice byla vytvořena po vzniku samostatného Československa, v letech 1926 až 1946 byla zakládajícím členem světové speditérské federace FIATA. Po roku 1948 došlo k útlumu podnikání a až v roce 1991 vzniká Svaz spedice a skladování ČR, a v roce 1992 se opět stáváme řádnými členy FIATA. V roce 1998 se mění název na Svaz spedice a logistiky České republiky. Svaz poskytuje služby vztahující se k přepravě (skladování, manipulace, balení, distribuce, poradenské služby, deklarování zboží, celní řízení) ale také vztahující se k logistice. 15

16 2. Exportní strategie České republiky pro období Definice exportní strategie Účelem materiálu je definovat vizi, hlavní cíle a klíčové projekty exportní strategie České republiky. Ambicí materiálu je přispět k dalšímu růstu českého vývozu, a tím k dosažení vysokého tempa zvyšování hrubého domácího produktu, k růstu zaměstnanosti a makroekonomické rovnováhy. Exportní strategie navrhuje systém nástrojů, které budou účinné, komfortní pro podnikatele, slučitelné s pravidly tržní ekonomiky, flexibilní a efektivní z pohledu využití zdrojů státu. 2 Exportní strategie vychází ze zásad Strategie hospodářského růstu, která byla projednána vládou ČR dne a navazuje na Koncepci proexportní politiky pro období a je v souladu se Strategií udržitelného rozvoje ČR, s Koncepcí jednotné prezentace ČR, s Koncepcí zahraniční rozvojové politiky ČR a s Koncepcí zahraniční politiky ČR. Materiál se soustředí jen na ty aktivity a postupy, které mají přímý a nevyvratitelný vztah s vývozními procesy. Je založen na rozboru systémů podpory vývozu v zemích Evropské unie, USA, na jednotlivých požadavcích samotných podniků a na SWOT analýze. Jinými slovy se snaží najít nové, dosud nevyužité příležitosti růstu konkurenceschopnosti České republiky a vylepšení profilu České republiky. Strategie vymezuje 12 hlavních projektů, které odpovídají 4 cílům: 1. Příležitosti pro podnikatele Budování kvalitního jména České republiky ve světě Působení na klíčových trzích Usnadnění podmínek obchodu 2. Poskytnutí profesionální a účinné podpory Rozvoj vývozních aliancí Účinná asistence pro vývozce Zvýšení přímých investic 2 MPO. Exportní strategie ČR pro období

17 Zvýšení exportu služeb 3. Zlepšení a rozšíření kvality služeb Nový systém služeb státu pro vývoz Zákaznické centrum pro vývoz 4. Zvýšení kapacity pro vývoz Exportní akademie Rozšíření finančních služeb pro český export Síť pro export Jednotlivým projektům se budu věnovat v následující 3.kapitole. 2.2 Vize exportní strategie Hlavní ideou exportní strategie je přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti českých exportérů, zlepšení obchodně-ekonomických zájmů země v zahraničí a prostřednictvím investic a obchodu zlepšit postavení České republiky ve světě. Česká republika se také soustředí na vylepšení svého působení v Evropské unii. V tomto případě je nutné respektovat mezinárodní pravidla a závazky naší země z pozice členské země EU, OECD a WTO a jiných organizací Přístupy k podpoře exportu V dnešní době se struktura přístupů jednotlivých států rychle mění v důsledku globalizace a konkurence, a to jak na domácím poli, tak i zahraničním. Většina států se snaží přistupovat k exportu progresivně a připravuje co nejvhodnější podmínky k vývoji exportu. V prvé řadě se snaží prolomit obchodní překážky při vstupu firmy na zahraniční trh, dále rovnost nabídek pro malé a střední podniky, respektive pro všechny subjekty vstupující na zahraniční trh a v neposlední řadě vznik nové instituce exportní akademie, kde bude docházet ke sdílení znalostí a poznatků od jednotlivých vývozců Služby a nástroje exportní politiky V ekonomicky vyspělých zemích stát nabízí různé služby jako podporu exportérům. Skoro ve všech zemích jsou základní služby zdarma a ostatní jsou za určitý poplatek. Hlavním požadavkem jsou flexibilita, odbornost a zajištění informovanosti. Mezi tyto služby řadíme například: vyhledávání obchodních partnerů, pořádání obchodních misí, podpora účasti na 17

18 zahraničních výstavách a veletrzích, oborové marketingové analýzy, zajištění financování exportních činností, pomoc se zajištěním vývozních formalit, podpora při zakládání vlastních poboček a jiné. 2.3 Podmínky k naplnění vize K tomu aby exportní strategie byla úspěšná, je nutné splnit tyto čtyři následující podmínky: Udržení dynamiky a pozice ČR na evropských trzích Největší díl vývozu České republiky směřuje do zemí Evropské unie. Proto je nutné stále udržovat dosavadní postavení českých exportérů na evropském trhu, pokud bychom své vývozní úsilí směřovali jinam, mohlo by dojít k oslabení pozice a ke ztížení startu nových firem vstupujících na trh Evropské unie. Prosazení zájmů ČR na rostoucích trzích mimo EU Dalším bodem, který přispívá k naplnění vize je zvýšení vývozu na nové trhy. Pokud budeme vyvážet na nově se vyvíjející trhy, budeme současně upevňovat vývozní pozici. Seznam prioritních zemí, kam vyvážet, je každý rok aktualizován. Nabídka špičkových služeb státu pro české vývozce Hlavním úkolem strategie je nabízet vývozcům kvalitní služby, které by byly na stejné úrovni jako nejvyspělejší země Evropské unie. A to především v oblasti sdílení informací, analýzy spokojenosti zákazníků, zvýšení kvality služeb poskytovaných exportérům a především navýšením počtu zaměstnanců státu v zahraničí. Podpora českých investic a vývozu služeb do zahraničí Dalším vhodnou formou vstupu firmy na zahraniční trh je kapitálové proniknutí, přenos výroby do zahraničí slibuje rozvoj české produkce a konkurenceschopnost. 2.4 Soustava cílů exportní strategie Primární otázkou této soustavy je co stát může udělat, aby podnikatelé mohli lépe využít jednotlivé pobídky k obchodu. Jedná se o jednotlivé projekty státu: usnadňování obchodu, působení na klíčových trzích a budování kvalitní značky České republiky ve světě. 18

19 Zároveň vytváření příhodných podmínek pro podnikatelské subjekty a jejich vývozní aktivity prostřednictvím budování postavení na mezinárodních trzích, přípravy české ekonomiky na úspěch v mezinárodní konkurenci. Stát podporuje nejenom velké podniky, ale svou pomoc směřuje také na podporu aktivit malých a středních podniků a hlavně na jejich konkurenceschopnost. Malí a střední podnikatelé hrají důležitou roli v oblasti vytváření nových pracovních příležitostí a působí jako faktor sociální stability a ekonomického rozvoje. V Evropské unii, je malé a střední podnikání považováno za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu zaměstnanosti a sociální integrace. Proto Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo Koncepci rozvoje malého a středního podnikání na období , kde hlavním cílem je posílení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů, zlepšení podmínek pro podnikání a udržet se a prorazit s výrobky na trh Evropské unie. V období mezi roky 2007 až 2013 bude mít Česká republika, potažmo malí a střední podnikatelé, jedinečnou příležitost získat značné prostředky ze strukturálních fondů a efektivně je využít k posílení svých podnikatelských aktivit. V roce 2004 činily přímé podpory podnikatelům 4695,4 mil. Kč, v roce ,4mil. Kč a na rok 2006 byla v plánu podpora ve výši 6576,5 mil. Kč, což činí zvýšení o 40% oproti roku Hlavní charakteristikou malých a středních podnikatelů je, že představují stabilizující prvek v oblasti zaměstnanosti, kde se podíl na celkové zaměstnanosti drží těsně nad 60% a má tendenci stálého, mírného růstu. Dále mají značný podíl na zaměstnanosti v oblasti pohostinství, ve službách, ve stavebnictví a v obchodě, který činí více než 80%. Významným faktorem MSP je schopnost držet krok s vývojem výkonnosti a efektivnosti ve velkých podnicích, jejich podíl na HDP a na vývozu se pohybuje okolo 35%. V dnešní době se malé a střední podniky potýkají především s těmito problémy: těžší pozice při získávání potřebných informací, náročnější vstup do zahraničních distribučních cest, větší finanční nároky na plnění kvalitativních a kvantitativních norem, horší přístup ke kapitálu pro financování expanze do zahraničí. Mezi jednotlivé projekty a služby, které jsou poskytovány malým a středním podnikatelům řadíme profesionální asistenci pro vývozce, podporu vývozu služeb, rozvoj vývozních aliancí, rozšíření finančních služeb pro český export, zákaznické centrum pro export a projekt exportní akademie. Výsledkem aplikace exportní strategie České republiky pro období by měla být změna postavení ČR v mezinárodních ekonomických vztazích, zaměření aktivit nejen na vývoz do cizích zemí, ale rovněž prohloubení investičních aktivit tuzemských podnikatelských subjektů a stanovení flexibilního systému teritoriálních priorit. Strategie 19

20 udává příležitosti a hlavní výzvy, které bude vhodné naplnit, abychom mohli očekávat kladné efekty růstu konkurenceschopnosti. Proto exportní strategie definuje dvanáct základních projektů, které jsou průřezové, to znamená, že zajistí koordinované a transparentní dosahování cílů jednotlivých projektů a jejich následné vyhodnocování a kontrolu. Na stejném principu je založeno financování projektů, aby se předešlo neefektivní alokaci finančních zdrojů, budou prostředky adresně určeny s detailně stanoveným harmonogramem a cílovým stavem. Realizace exportní strategie předpokládá intenzivní spolupráci především s podnikateli a také s dalšími státními institucemi. Partnery při realizaci proto budou zejména Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů v ČR, ze státních institucí potom zejména Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj. 3 Jasným směrem nové exportní strategie je zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Koncept mezinárodní konkurenceschopnosti, který čerpá z modelu diamantu konkurenceschopnosti, vymezuje čtyři hrany diamantu prostředí, firmy, trhy, odvětví, jejich vybroušením dostaneme základ pro výraznější růst konkurenceschopnosti země. Vazby mezi těmito prvky jsou následující, prvním úkolem je vytvořit prostředí, které pomůže podnikům v zahraničí uspět, a pomocí společné obchodní politiky EU, vytvořené za přispění MPO, MZV a dalších ministerstev, dosáhnout zjednodušení a usnadnění pro vývozce při vstupu na trhy Evropské unie i třetích zemí, prostřednictvím aktivní obchodní politiky v mezinárodních institucích a liberalizací. Druhým prvkem konceptu mezinárodní konkurenceschopnosti je týmová spolupráce, založená na zásadě partnerství podnikatelských subjektů a státního sektoru. Třetí složka pojednává o přínosu informací o zahraničních příležitostech, zástupci státu budou prosazovat zájmy českých exportérů na různých fórech a jednáních, a budou rozvíjet tzv. networking v rámci obchodních kontaktů. Důležitým elementem je vytvoření sítě pro export, jednotného systému adresného informování o příležitostech, o regionální dostupnosti služeb a účinnější exportní asistenci, kterou v rámci svých služeb vykonává CzechTrade, Česká exportní banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost. Co se týká služeb ČEB a EGAP, dojde k rozšíření přístupnosti financování vývozu formou zvýhodněných úvěrů. Poslední složkou diamantu konkurenceschopnosti je nutná a 3 MPO. Exportní strategie ČR pro období