ZMĚNY ICHTYOFAUNY JEVANSKÉHO POTOKA Changes of Fish Diverzity of the Small Stream Jevanský potok

Transkript

1 ZMĚNY ICHTYOFAUNY JEVANSKÉHO POTOKA Changes of Fish Diverzity of the Small Stream Jevanský potok J. Kurfürst, M. Petrtýl, L. Kalous Summary An ichthyological survey was carried out in 2004 on the small stream Jevanský potok through electrofishing on 4 various sites. Jevanský potok is situated approximately 30 km eastwards from Prague. The stream originates in the altitude of 480 m. a. s. l. and after 20.8 km reaches the River Sázava in the Elbe River basin. Catchment area of Jevanský potok is 75.9 km 2 and average rate of flow near the stream mouth reaches 0.28 m 3.s -1. In the upper part Jevanský potok passes the Jevany pond system and in the lower part the pond Hruškovský, which forms impassible barrier that stops all upstream migration of fishes from the River Sázava. Jevanský potok has three small tributaries - Bohumilský potok, Zvánovický potok and Oplanský potok. During the survey there were caught in total 709 specimens of kg mass which means specimens of kg mass per 1 ha of water surface. Diversity of ichthyofauna consists of 14 species of fishes and one species of lamprey. In comparison to the data from the years 1986 and 1993 there was recorded an increase of the number of fish, biomass as well as the species diversity. The number of trout decreased due to the lack of its stocking. The upper part is under a huge influence of the Jevany pond system that changes dramatically ichthyofauna downstream to the Hruškovský pond. Recent changes in the composition of the fish species are caused by several factors, mainly by management of the Jevany pond system and the flood in Úvod Terciárním článkem vodního prostředí jsou především ryby. Podle Luska a kol. (1992) byla biomasa rybích společenstev ve volných vodách Československa před rokem 1990 odhadována na tisíc tun, s roční produkcí okolo 12 tisíc tun. Znalost struktury a biomasy rybích populací volných tekoucích vod je vyuţívána nejen pro racionální rybářské obhospodařování, ale i k hodnocení kvality ţivotního prostředí jehoţ je voda nezbytnou součástí. Kvalitativní a kvantitativní rozbor rybích společenstev má nejenom význam inventarizační, ale slouţí i pro případné další ichtyologické výzkumy (Lohniský, 1982). Strukturu ichtyofauny v našich tocích sledovala jiţ celá řada autorů např. Lohniský (1993), Hartvich (1996), Hanel a Lohniský (1995), Pivnička, Poupě a Švátora (1995), Lusk a Hanel (1996), Pruţina, Kurfürst, Kálal a Jirásek (1994), Spurný a Stoklas (2000) a jiní. Přesto je třeba tyto poznatky stále doplňovat a inovovat. Obsahem příspěvku je evidence druhové diverzity a biomasy rybího společenstva Jevanského potoka, porovnání těchto údajů z poznatky z minulých let a posouzení vývojových změn. Charakter lokality a jednotlivých stanovišť Jevanský potok se nachází východně od Prahy na rozhraní bývalých okresů Praha východ a Kolín. Pramení v nadmořské výšce 480 m asi 1 km od obce Louňovice a vlévá se do řeky Sázavy l km jihovýchodně od obce Stříbrná Skalice v nadmořské výšce 284 m. Horní část potoka odpovídá geologicky Středočeskému masivu, který se označuje jako říčanská ţula, spodní část leţí v oblasti permokarbonské s propustnějším podloţím. Dno údolí, kterým potok protéká, je vyplněno aluviálními naplaveninami. Plocha povodí je 75,9 km 2, délka toku je 20,8 km, průměrný průtok u ústí do Sázavy je 0,28 m 3.s -1. Na horním toku protéká potok Jevanskou soustavou rybníků, kterou obhospodařuje účelové zařízení České zemědělské univerzity v Praze. V dolních partiích protéká potok Hruškovským

2 rybníkem, který vytváří nepřekročitelnou bariéru znemoţňující migraci ryb proti proudu. Významnějšími přítoky sledované vodoteče jsou potůčky Bohumilský, Zvánovický a Oplanský, kde se vyskytuje pstruh obecný forma potoční. Jevanský potok je zařazován mezi vodohospodářsky významné toky s charakterem převáţně pstruhové vody. Stanoviště 1: Mariánka Úsek od ústí do řeky Sázavy proti proudu. Značná členitost břehových partií. Po levé straně toku je násep silnice a na pravé straně louka. Dno vodoteče je převáţně štěrkovité. Na jedné straně je břeh porostlý dřevinami (olše, jasan), druhá strana je zarostlá kopřivou dvoudomou, kostivalem lékařským, vysokými travinami a ruderálními bylinami. Šířka toku v době průzkumu byla 3 m, průměrná hloubka 20 cm. Stanoviště 2: Nad Hruškovským rybníkem Tento úsek je relativně rovný, minimálně členitý. Dno mírně zabahnělé aţ písčité s výškou vodního sloupce cm. Břehy lemovány hustým porostem dřevin a bylin podobné skladby jako u předchozího úseku. Šířka toku byla 2,5 m. Stanoviště 3: Borovina (pod obcí Hradec) Bahnitý úsek s poměrně hlubokými tůněmi a pomaleji tekoucí vodou. Vyšší stupeň meandrování. Břehy členité, porostlé dřevinami a bylinami. V době odlovu značně kalná voda. Šířka toku v průměru 2 m, hloubka cm. Stanoviště 4: Konojedské rozcestí Úsek se silně proudící vodou, štěrkovitým aţ kamenitým dnem a břehy, které jsou lemovány na jedné straně dřevinami, na druhé straně loukou. Šířka toku v době odlovu byla 180 cm, hloubka cm. Materiál a Metodika Vlastní odlov ryb byl realizován za pouţití benzinového agregátu typu ML3 vybaveného motorem Briggs-Stratton. Agregát pracoval s napětím 220 V při výkonu W. Usměrňovací skříňka převáděla proud na stejnosměrný pulzující o počtu pulzů 80. Vodivost vody se pohybovala v rozmezí 45,2-64,4 ms. m -1. Reakce vody byla 7,5. Na všech úsecích probíhal lov brodem s vyuţitím lovu ze břehu v místech hlubokých tůní. Akce se uskutečnila na celkem čtyřech stanovištích. Výběr prolovovaných úseků byl zvolen tak, aby co nejlépe postihl celkovou strukturu rybích populací sledované vodoteče. Kaţdý z úseků byl agregátem proloven jen jednou. V době odlovu byly průtokové poměry hodnoceny jako normální, odpovídající ročnímu období. Korekci na úspěšnost elektrolovu (mnoţství odlovených ryb, biomasu a zvýšený stav vody) jsme neprováděli. Celkem bylo proloveno 520 m toku o ploše m 2. Dne byl uskutečněn doplňující odlov na stanovišti Mariánka, který se soustředil pouze na druhovou diverzitu. Výsledky Stanoviště 1. Mariánka délka proloveného úseku 150 m o ploše 450 m 2. Salmo trutta, Leuciscus cephalus, Leuciscus leuciscus, Leuciscus idus, Gobio gobio, Cottus gobio, Barbatula barbatula Celkem 7 druhů 256 ks, g Dominantním druhem zde byl hrouzek obecný, který tvořil 81,3 % početního stavu odlovených ryb. Výrazněji se na této lokalitě uplatnily ještě jelec tloušť (7,4 %) a vranka

3 obecná (4,7 %). Ostatní druhy (pstruh obecný, jelec proudník, jelec jesen a mřenka mramorovaná) zaujímaly jen 6,6 % z celkového mnoţství. Doplňující odlov: Salmo trutta, Leuciscus cephalus, Leuciscus leuciscus, Leuciscus idus, Gobio gobio, Cottus gobio, Barbatula barbatula, Vimba vimba, Barbus barbus, Rutilis rutilus, Alburnus alburnus, Esox lucius, Blicca bjoerkna. Celkem 13 druhů Stanoviště 2. Nad Hruškovským rybníkem proloven úsek 110 m o ploše 275 m 2. Salmo trutta, Leuciscus cephalus, Leuciscus idus, Gobio gobio, Perca fluviatilis, Rutilus rutilus, Abramis brama, Esox lucius, Cyprinus carpio, Tinca tinca, Lampetra planeri (adult. + minoha) Celkem 11 druhů 297 ks, g Tento úsek se vyznačoval pestrou druhovou diverzitou, kde převládal okoun říční (48,1 %) a plotice obecná (34,7 %). Tyto dva druhy také tvořily dohromady 82,8 % celkové druhové populace. Další rybou, která se zde výrazněji prosadila, byl cejn velký podílející se 8,4 % na celkové skladbě odchycených jedinců. Ostatní zástupci vyskytující se v malém počtu tvořili necelých 9 % z celkové skladby. Stanoviště 3. Borovina (pod obcí Hradec) proloven úsek 100 m o ploše 200 m 2. Gobio gobio, Perca fluviatilis, Rutilus rutilus, Abramis brama, Tinca tinca, Leucaspius delineatus, Lampetra planeri. Celkem 7 druhů 131 ks, g Na tomto úseku s bahnitým dnem a pomaleji tekoucí vodou se nejvíce vyskytovali lín obecný (47,6 %) a plotice obecná (27,5 %). Zřetelná byla ještě přítomnost hrouzka obecného (9,1 %) a mihule potoční (9,1 %). Ojediněle jsme zachytili slunku a cejna velkého. Stanoviště 4: Konojedské rozcestí proloven úsek 160 m o ploše 280 m 2 Salmo trutta, Tinca tinca Celkem 2 druhy 19 ks, 590 g Ichtyofauna byla tvořena pouze dvěma druhy, které se přibliţně stejně podílely na celkové skladbě početně i hmotnostně. Pro tento úsek je také charakteristická nejniţší abundance i biomasa všech ryb. Celková diverzita ryb Jevanského potoka 18 druhů ryb + mihule potoční

4 Tab. 1 Abundance a biomasa ryb v ks a kg na 1 ha vodní plochy v roce 2004 Stanoviště Kusy kg Mariánka ,2 Nad Hruškovským rybníkem ,9 Borovina (pod obcí Hradec) ,7 Konojedské rozcestí ,0 Průměr ,9 Tab. 2 Abundance ichtyofauny Jevanského potoka Druh ryby Suchomel 1986 Jirásek 1993 Kurfürst 2004 kusy % kusy % kusy % Pstruh obecný , ,3 15 2,1 Jelec tloušť , ,5 21 3,0 Jelec proudník , ,3 6 0,8 Hrouzek obecný 73 9, , ,0 Okoun říční ,2 31 3, ,0 Plotice obecná 97 13, , ,6 Vranka obecná 1 0,1 10 1,2 12 1,7 Jelec jesen ,8 Mřenka 1 0,1 14 1,7 6 0,8 mramorovaná Cejn velký ,7 Štika obecná ,3 3 0,4 Kapr obecný ,1 1 0,1 Lín obecný 6 0, ,6 Slunka obecná ,3 Ouklej obecná 23 3,1 9 1,1 - - Úhoř říční 8 1,1 7 0,9 - - Parma obecná 1 0, Mihule potoční 3 0,4 1 0,1 14 2,0 Celkem Přepočet na 1 ha Tab. 3 Biomasa Jevanského potoka Suchomel 1986 Jirásek 1993 Kurfürst 2004 Kg na 1 hektar 80,- 130,8 142,- Diskuse Druhová diverzita ryb byla na jednotlivých odlovených místech různorodá. Minimální pestrost jsme zaznamenali na stanovišti 4 (2 druhy), maximální na stanovišti 1 (13 druhů) jednoznačně zde působí migrace z řeky Sázavy. V době doplňujícího odlovu, byla navíc zvýšená hladina, coţ mohlo ovlivnit výskyt některých druhů, které se běţně na tomto stanovišti neodlovují. Stanoviště 2 (11 druhů) bylo charakteristické poměrně velkým mnoţstvím druhů, zde jiţ ovšem nedominovaly reofilní druhy jak tomu bylo na stanovišti 1. Tato skutečnost byla zřejmě ovlivněna zvětšující se šířkou toku, spádovými poměry, charakterem dna a břehů a Jevanskou rybniční soustavou. Nejmenší abundance a biomasa

5 byla zjištěna v horních částech Jevanského potoka na stanovišti 4 (viz Tab. 1). Nejvíce ryb o vysoké hmotnosti jsme odlovili na stanovišti 2. Porovnáme-li naše výsledky s údaji z minulých let (Suchomel, 1986 a Jirásek 1993) obsaţené v Tab. 2 můţeme konstatovat, ţe dochází k nárůstu abundance i biomasy ryb v přepočtu na 1 ha (Tab.2 a 3). Výrazně se také změnila struktura rybího společenstva. Podíl pstruha obecného, který zaujímal 16,8 % v roce 1986 a 23,3 % v roce 1993 klesl na 2,1 % při našem průzkumu. Podle ústního sdělení doc. Kálala bylo do roku 1990 prováděno nepravidelné vysazování pstruhů do horních partií Jevanského potoka. To mohlo být příčinou stabilního výskytu této ryby. Poklesl výskyt jelce tlouště a jelce proudníka (Tab. 2). Nově byl zaznamenán výskyt jelce jesena (6 ks), slunky obecné (2 ks) a cejna velkého (26 ks), při doplňujícím odlovu také podoustve říční (1 ks) a cejnka malého (5 ks). Výrazně se v roce 2004 uplatnily ryby jako hrouzek obecný, okoun říční a plotice obecná, které zaujímaly 72,6 % všech odlovených ryb. Přítomnost okouna, plotice a cejna velkého souvisí s jejich výskytem v rybnících Jevanské soustavy v posledních letech. Při kaţdém výlovu rybníků značné mnoţství malých jedinců těchto druhů uniká do potoka a ovlivňuje tak negativně ichtyocenózu. Větší kusy pravděpodobně driftují po proudu aţ do řeky Sázavy. Zvýšenou přítomnost hrouzků jsme si vysvětlovali jako důsledek sníţeného predačního tlaku na základě poklesu přítomnosti dravých ryb zvláště pstruha obecného. Zajímavý je značný výskyt lína obecného s počtem 82 jedinců, coţ odpovídá podílu 11,6 % z celkové skladby ryb. Tento stav lze vysvětlit chovem línů v rybnících Jevanské soustavy. Při povodních v roce 2002 došlo k vyplavení části obsádky z Jevanského rybníka a proto v klidnějších partiích potoka se tato ryba ve větším počtu objevuje. Ve srovnání s minulými odlovy byl výskyt oukleje obecné a parmy obecné zaznamenán pouze v dolním úseku potoka, který je otevřen migraci z řeky Sázavy. Úhoř říční nebyl zaznamenán na ţádném stanovišti. Parma byla odlovena naposledy v roce 1986, podoustev a cejnek poprvé při našem průzkumu. Jedná se však o náhodný výskyt těchto druhů, které proti proudu vytáhly z řeky Sázavy. Potěšitelný je zvýšený výskyt ohroţené mihule potoční, kterou jsme odlovili na dvou stanovištích a stabilní přítomnost v ČR zranitelného druhu vranky obecné na stanovišti Mariánka, které je zhlediska přirozeného výskytu původních ryb nejvyváţenější. Za pozitivní také povaţujeme nález slunky, která v ČR představuje téměř ohroţený druh (Lusk a Hanel, 2000). Povodeň v roce 2002 ovlivnila charakter toku tak, ţe koryto některých úseků se výrazně změnilo a zvláště se zvýšil stupeň zabahnění. Také druhové sloţení chovaných ryb v rybnících kterými Jevanský potok protéká, doznala určitých změn. Potok není prakticky účelově zarybňován a o jeho rybářskou exploataci se starají především pytláci. Soustava rybníků s nepřekonatelnými překáţkami pro migraci ryb tak rozděluje potok na dvě části s dosti odlišnou strukturou ichtyofauny. Spodní část, která komunikuje s řekou Sázavou není v takové míře přímo ovlivněna při vypouštění rybníků. Nejbliţší Hruškovský rybník, je od ústí vzdálen cca 4,5 km. Horní část je pod velkým vlivem Jevanské rybniční soustavy, která průběţně doplňuje rybí druhy do úseků potoka mezi jednotlivými rybníky. Souhrn V roce 2004 byl uskutečněn průzkum ichtyofauny na Jevanském potoce za pomoci elektrického agregátu na 4 stanovištích. V roce 2005 byl průzkum doplněn odlovem na jednom stanovišti. Celkem bylo v roce 2004 odloveno 709 ks o hmotnosti 16,065 kg coţ odpovídá ks o hmotnosti 141,9 kg na 1 ha vodní plochy. Diverzita společenstva se skládala z 18 druhů ryb a mihule potoční. Při srovnání výsledků s údaji z roku 1986 a 1993 se výrazně zvýšila početnost i biomasa ryb. Také druhové spektrum a procentické zastoupení doznalo značných změn. Výrazně poklesl výskyt pstruha obecného, jelce tlouště a jelce proudníka. Výskyt oukleje obecné, a parmy obecné byl zaznamenán pouze

6 na jednom stanovišti u ústí potoka do řeky Sázavy. Nově se objevil jelec jesen, slunka obecná, cejn velký, cejnek malýa podoustev říční. Přetrvává značné mnoţství okouna říčního a plotice obecné, zvýšilo se % zastoupení hrouzka obecného. Potěšitelná je stabilní přítomnost vranky obecné, mihule potoční a ojedinělý výskyt slunky, parmy a podoustve. Struktura společenstva ryb byla zřejmě ovlivněna povodní v roce 2002, a je pod silným vlivem hospodaření na rybnících Jevanské soustavy, jenţ rozděluje potok na dva odlišné úseky, spodní jenţ je ovlivňován přirozenou migraci z řeky Sázavy a horní úsek, kam je migrace proti proudu znemoţněna. Použitá literatura HANEL, L., LOHNISKÝ, K.,(1995): Ichtyofauna dolního toku Trotiny a její změny po desetiletém entropicky ovlivněném vývoji. Ţivočišná výroba, 40, HARTVICH, P.,(1996): Sloţení ichtyofauny horní Luţnice postiţené znečišťováním. Sbor. Jihočes. Muz. v Českých Budějovicích, Přír. vědy, 36, JIRÁSEK, L.,(1993): Ichtyofauna Jevanského potoka, Dipl. práce VŠZ v Praze, s přílohy. Nepublikováno. LOHNISKÝ, K.,(1982): Ichtyofauna střední a západní části krkonošského národního parku. OPERA CORCONTICA 19, LOHNISKÝ, K.,(1993): Abundance a biomasa dvou sousedních regulovaných úseků podhorského potoka Trotiny. Ţivočišná výroba , LUSK, S., BARUŠ, V., VOSTRADOVSKÝ J.,(1992): Ryby v našich vodách, ACADEMIA, Praha, s.248, ISBN LUSK, S., HANEL, L.,(2000): Červený seznam mihulí a ryb České republiky - verze 2000, Biodiverzita ichtyofauny ČR (III): LUSK, S., HANEL, L.,(1996): Druhová diverzita ichtyofauny ČR, Ústav ekologie krajiny Brno, 1996, PIVNIČKA, K., POUPĚ, J., ŠVÁTORA, M.,(1995): Druhová diverzita ryb v malých tocích Čech a Moravy, Ţivočišná výroba 40, PRUŢINA, I., KURFÜRST, J., KÁLAL, L., JIRÁSEK, L.,(1994): Ichtyofauna Jevanského potoka. Sb. ref. z Ichtyol. konf. Vodňany, SPURNÝ, P., STOKLAS, J.,(2000): Diverzita rybího společenstva řeky Svitavy na území města Brna. Sb. ref. z Ichtyol. konf. Vodňany, 70-74, ISBN SUCHOMEL, P.,(1986): Ichtyologický průzkum Jevanského potoka, Dipl. práce VŠZ v Praze, s.37 + přílohy. Nepublikováno. Poděkování: Autoři děkují Školnímu lesnímu podniku v Kostelci nad Černými lesy, účelovému zařízení České zemědělské univerzity v Praze a hlavně jmenovitě p. P. Hrabánkovi za umoţnění odlovu a spolupráci. Tento příspěvek byl řešen za přispění VZ FAPPZ CZU č.msm a VZ UŢFG č.avoz Adresy autorů: Josef Kurfürst (1) kurfurst@af.czu.cz Miloslav Petrtýl (1) petrtyl@af.czu.cz Lukáš Kalous (1,2) kalous@af.czu.cz 1) Česká zemědělská univerzita v Praze, , Praha 6 Suchdol, 2) Ústav ţivočišné fyziologie a genetiky AV ČR, 27721, Liběchov