BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE PRO TVORBU STRATEGIE PREVENCE KRIMINALITY NA ÚZEMÍ ÚSTECKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Transkript

1 BEZPEČNOSTNÍ ANALÝZA ÚSTECKÉHO KRAJE PRO TVORBU STRATEGIE PREVENCE KRIMINALITY NA ÚZEMÍ ÚSTECKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ Ústí nad Labem aktualizace 2009

2 Obsah 1 ÚVOD ANALÝZA KRIMINALITY KRAJE Trestná činnost v regionech ČR a v Ústeckém kraji Trestná činnost v Ústeckém kraji roce Kriminogenní faktory v kraji a ve vybraných okresech Pachatelé trestné činnosti Oběti trestné činnosti Jednotlivé druhy trestné činnosti Majetková kriminalita Násilná kriminalita Další typy kriminality Přestupky Bezpečnost silničního provozu Analýza trestných skutků v jednotlivých okresech Ústeckého kraje Analýza trestných skutků v působnosti obvodních oddělení Policie ČR v kraji Okres Děčín Okres Chomutov Okres Litoměřice Okres Louny Okres Most Okres Teplice Okres Ústí nad Labem Pořadí obvodních oddělení PČR v kraji v roce Pořadí obvodních oddělení Policie ČR městské úrovně v kraji v roce SOCIO-DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Základní demografické údaje Vývoj počtu obyvatel Věková struktura obyvatelstva Vzdělanostní skladba obyvatelstva Další údaje o obyvatelstvu Ústeckého kraje Průmysl v regionu Trh práce a zaměstnanost Školství Sociální služby a zdravotnictví Dávky státní sociální podpory Analýza vybraných skupin obyvatelstva a působnost orgánů veřejné správy a jiných subjektů (systém pomoci) Děti a mladiství Dospělí INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA RESORT MINISTERSTVA VNITRA ČR Strategie prevence kriminality ČR na období Preventivní aktivity měst Ústeckého kraje Typy projektů prevence kriminality Policie ČR RESORT MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Sociální služby poskytování, organizace a financování Sociální služby na území Ústeckého kraje Sociální služby na území Ústeckého kraje v roce Financování sociálních služeb RESORT MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ RESORT MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI Probační programy pro mladistvé realizované v kraji v letech RESORT MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Specifická školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči Programy vyhlašované MŠMT RADA VLÁDY ČR PRO ZÁLEŽITOSTI ROMSKÉ KOMUNITY Sociálně vyloučené a sociálním vyloučením ohrožené romské lokality Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Dotační programy zaměřené na integraci romské komunity RADA VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY ÚSTECKÝ KRAJ Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Odbor školství, mládeže a tělovýchovy OBCE ÚSTECKÉHO KRAJE NADACE A NADAČNÍ FONDY VÝSLEDKY A SHRNUTÍ ZÁVĚR Seznam použité literatury Internetové zdroje Seznam použitých zkratek Seznam tabulek Seznam grafů a obrázků PŘÍLOHA

3 1 ÚVOD Vláda ČR dne usnesením č schválila Strategii prevence kriminality na období (dále jen Strategie PK). Systém prevence kriminality je v ní nově rozčleněn na tři úrovně: republikovou, krajskou a městskou. Strategie zároveň přesouvá větší kompetence v oblasti prevence kriminality na kraje. Úkolem krajské úrovně prevence kriminality je přenesení preventivní politiky státu na úroveň kraje. Nástrojem jsou krajské programy prevence kriminality (dále jen krajské programy), které budou zaměřeny na koncepční řešení bezpečnostní situace a problémů spojených s trestnou činností a přestupků. Kraj bude plánovat preventivní aktivity na svém území a v obcích do 25 tisíc obyvatel. Města nad 25 tis. obyvatel budou zařazena do tzv. městské úrovně prevence kriminality, kterou zabezpečuje Ministerstvo vnitra ČR (dále jen MV) ve spolupráci s kraji. Tato města budou zařazena do městské úrovně na základě jejich rozhodnutí. Pokud města nevstoupí do úrovně městské, budou zařazena do krajské úrovně. Na aktivity prevence kriminality obdrží kraj finanční dotaci se státního rozpočtu. Tyto finanční prostředky bude kraj rozdělovat formou dotací v samostatné působnosti. Aby kraj mohl finanční prostředky na program prevence kriminality čerpat, je třeba, aby splnil podmínky nastavené Strategií PK. Mezi hlavní podmínky patří vypracovat střednědobý rozvojový dokument - Strategii prevence kriminality Ústeckého kraje na období a vytvořit podmínky pro organizaci, přípravu, realizaci a finanční zabezpečení krajského programu. Podkladovým materiálem pro tvorbu tohoto strategického dokumentu a preventivních programů je Bezpečnostní analýza Ústeckého kraje. Tento analytický materiál je součástí strategického materiálu kraje a je rozdělen do tří částí: 1. analýza kriminality v kraji rozbor vývoje trestné činnosti na území kraje a v jednotlivých lokalitách kraje, rozbor kriminality podle jednotlivých druhů trestné činnosti, pachatelů a obětí 2. socio-demografická analýza rozbor vybraných ukazatelů kraje vývoj nezaměstnanosti, vzdělanostní struktura obyvatelstva a jiné. Pozornost je zaměřena především na analýzu vybraných skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením, 3. institucionální analýza pro oblast prevence kriminality se zaměřuje na činnost subjektů působících na poli prevence kriminality a prevence sociální (orgány státní správy, samosprávy, neziskového a komerčního sektoru). Rozbor byl rozdělen podle působnosti jednotlivých resortů ministerstev a jiných centrálních orgánů (Rada vlády pro záležitosti romské komunity a Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky). Byl proveden přehled dotačních titulů jednotlivých resortů, ze kterých jsou financovány preventivní aktivity. Větší pozornost byla věnována vybraným sociálním službám, jako hlavním nositelům aktivit sociální prevence. Zpracováním Bezpečnostní analýzy Ústeckého kraje a Strategie prevence kriminality Ústeckého kraje na období byla Radou Ústeckého kraje pověřena pracovní skupina pro prevenci kriminality Ústeckého kraje. Pracovní skupina je složena ze zástupců institucí veřejné správy působících v oblasti sociální prevence a prevence kriminality. Členové pracovní skupiny mají bohaté zkušenosti s koncepční činností v daných oblastech. Rok 2008 byl stanoven jako přechodný. V souladu se Strategií PK je Krajský program Ústeckého kraje na rok 2008 sestaven z projektů devíti obcí, které byly zařazeny na základě metodiky Ministerstva vnitra ČR do seznamu obcí do 25 tisíc obyvatel s nejvyšším počtem trestných činů. 3

4 2 ANALÝZA KRIMINALITY KRAJE 2.1 Trestná činnost v regionech ČR a v Ústeckém kraji Nejvyšší podíl na celkové kriminalitě v roce 2008 zaujímá území hl. m. Prahy 24,32 %. Po Praze ( trestných činů) následují kraje Středočeský (42 601), Moravskoslezský (40 952), Ústecký (33 124) a Jihomoravský (31 700), dále kraje Liberecký, Jihočeský, Olomoucký, Plzeňský a Královéhradecký. Nejnižší kriminalitou jsou zatíženy kraje Vysočina, Karlovarský, Pardubický a Zlínský kraj (viz tabulka 1). Vývoj kriminality v jednotlivých krajích byl diferencovaný. Ve většině krajích došlo k meziročnímu poklesu počtu zjištěných trestných činů. K nárůstu došlo pouze v Moravskoslezském a Jihočeském kraji (zde pouze o 94 skutků). K nejvýraznějšímu poklesu kriminality došlo v Praze a Kraji Vysočina. Dle poslední statistiky poklesl počet zjištěných trestných skutků v Ústeckém kraji v roce 2008 o více jak činů, tj. o více jak 4,4 %. Srovnává-li se pořadí krajů po přepočtu trestných činů na 10 tis. obyvatel, pak na prvním místě zůstává hl. m. Praha (674,1 trestných činů), na kterou připadá téměř dvojnásobný počet trestných činů oproti dalším nejvíce zatíženým krajům Ústeckému (396,3 tr. činů), Libereckému (353,6 tr. činů), Středočeskému (346,2 tr. činů) a Moravskoslezskému (327,5 tr. činů). Nejnižší kriminalitou se i nadále vyznačují kraje Zlínský (175,8 tr. činů) a Vysočina (133,3 trestných činů). Výrazně rozdílné pořadí z hlediska absolutního počtu trestných činů a trestných činů v přepočtu na 10 tis. obyvatel zůstává u Karlovarského kraje (13. místo v počtu zjištěných trestných činů, ovšem 6. místo v přepočtu na 10 tis. obyvatel). Nejvyšší objasněnost dosahovaly kraje Karlovarský (58,3 %), Jihočeský (51,5 %), Ústecký a Zlínský (oba 51,2 %) a Liberecký (51,1 %). Nejnižší objasněnost je charakteristická pro hl. m. Prahu (18,3 %) a Středočeský kraj (30,3 %). (MV ČR, 2009) Na úroveň objasněnosti kriminality má vliv řada variabilních faktorů, zejména důvěra občanů v bezpečnostní orgány, obava ze msty pachatelů, pojištění, kvalita odhalování a evidence trestné činnosti kontrolními orgány. Tabulka 1 Celková kriminalita v krajích (VÚSC) České republiky v letech 2007 a 2008 a meziroční změna vývoje Celková TČ Index TČ na 10 tis. Počet obyvatel pořadí absolutní počet obyvatel dle KRAJ změna změna k rok k změna rok rok indexu proti (index) ČR ,5 328,4-19,1 Praha ,9 674,1-63,8 1 Středočeský ,2-27,8 4 Jihočeský ,3 250,3-1,0 9 Plzeňský ,1 266,0-12,1 8 Karlovarský ,4 292,8-54,6 6 Ústecký ,3-24,7 2 Liberecký ,6 353,6-19,0 3 Královéhradecký ,3 225,6-22,7 11 Pardubický ,4 195,3-11,1 12 Vysočina ,9 133,3-54,6 14 Jihomoravský ,2 276,3-18,9 7 Olomoucký ,9 231,8-14,1 10 Moravskoslezský ,1 327,5 31,4 5 Zlínský ,4 175,8-10,6 13 Zdroj: MV ČR,

5 Graf 1 podíly jednotlivých krajů (v %) na zjištěné celkové kriminalitě v ČR v roce ,98% 3,04% 24,32% Praha Středočeský Jihočeský 4,35% Plzeňský Karlovarský Ústecký 9,27% Liberecký Královéhradecký 2,01% 2,94% 3,66% 4,52% 9,69% 12,46% 4,66% 4,43% 2,64% Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezký Zlínský Z tabulky 1 vyplývá, že v Ústeckém kraji bylo v roce 2008 spácháno o trestných skutků méně oproti roku V indexovém vyjádření to představuje pokles o 24,7 zjištěných skutků na 10 tis. obyv. (396,3). Kriminalita poklesla meziročně o 4,4 %. Ústecký kraj je v indexovém vyjádření kriminality tradičně na 2. místě mezi kraji ČR po hl. městě Praze. Pro doplnění jsou zde uvedeny i hodnoty výskytu kriminality z let 2006 v porovnání s rokem Tabulka 2 Celková kriminalita v krajích (VÚSC) České republiky v letech 2006 a 2007 a meziroční změna vývoje KRAJ Počet obyvatel k změna proti roku 2005 rok 2006 Celková TČ absolutní počet k změna Index TČ na 10 tis. obyvatel rok 2006 rok 2007 změna (index) ČR ,2 347,5 18,3 Praha ,5 737,9-30,6 1 Středočeský Jihočeský ,1 251,3-4,7 9 Plzeňský ,5 278,1 23,6 8 Karlovarský ,6 347,4 35,8 5 Ústecký , ,6 2 Liberecký ,6 372, pořadí dle indexu 2007 Královéhradecký ,2 248,3 37,1 10 Pardubický ,7 206,4 16,6 12 Vysočina ,2 187,9 29,7 13 Jihomoravský ,3 295,2 9,9 7 Olomoucký ,9 245, Moravskoslezský ,2 296,1 1,9 6 Zlínský ,4 186,4 18,9 14 Zdroj: MV ČR,

6 Graf 2 podíly jednotlivých krajů (v %) na zjištěné celkové kriminalitě v ČR v roce ,08% 11,11% 4,40% 9,35% 2,69% 2,93% 3,82% 4,49% 9,70% 24,43% 12,30% 4,43% 4,31% 2,96% Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezký Zlínský Vývoj kriminality (zjištěné) v Ústeckém kraji za posledních pět let se dočkal změny až v posledním sledovaném roce 2008, kdy došlo k jejímu poklesu. Jinak v předcházejících letech kriminalita vždy mírně narůstala. Srovnáním limitních let měřeného souboru (rok 2008 s rokem 2004) došlo k nárůstu kriminality o 2,3 %. K růstu kriminality ve sledované časové řadě došlo ještě v kraji Středočeském, Libereckém a Moravskoslezském. V ostatních krajích včetně Prahy došlo k poklesu. Tabulka 3 Vývoj celkové kriminality v krajích (VÚSC) České republiky v letech 2004 až 2008 a meziroční změna vývoje Evidovaná celková trestná činnost meziroční odchylky v % KRAJ až až až až 2008 ČR ,2-2,3 6,3-3,8-2,2 Praha ,7-6,4-2,6-4,8-14,7 Středočeský ,5-0,1 18,2-3,1 12,8 Jihočeský ,2-4,9-1,2 0,6-3,4 Plzeňský ,0-8,2 10,3-1,7-10,5 Karlovarský ,6-6,1 11,5-14,7-13,0 Ústecký ,2 0,2 5,6-4,4 2,3 Liberecký ,8-2,0 8,6-3,7 0,7 Královéhradecký ,5-1,5 18,1-8,3-1,4 Pardubický ,2-6,8 9,3-4,0-4,3 Vysočina ,0 3,2 17,4-28,5-19,4 Jihomoravský ,6 3,6 4,4-5,2-1,2 Olomoucký ,3-5,0 11,7-5,4-3,1 Moravskoslezský ,1 5,3 7,4 3,1 16,5 Zlínský ,3-2,9 11,2-5,4-2,3 Zdroj: MV ČR, až

7 Graf 3 vývoj kriminality v ČR v letech Zdroj: MV ČR, 2008 Graf 3a zatížení krajů ČR (VÚSC) podle počtu zjištěných trestných činů v roce 2008 Zdroj: MV ČR,

8 Níže je sestaveno pořadí zatíženosti krajů (VÚSC) dle počtu zjištěných trestných činů na 10 tisíc obyvatel v roce Jak bylo již uvedeno, Ústecký kraj se s 396,3 trestnými činy řadí na druhé místo mezi kraji v ČR (stejně jako v roce 2007). Na třetí příčku se propracoval Liberecký kraj. Graficky je vše znázorněno v grafu 3b. 1. Praha - 674,1 8. Plzeňský - 266,0 2. Ústecký - 396,3 9. Jihočeský - 250,3 3. Liberecký 353,6 10. Olomoucký - 231,8 4. Středočeský - 346,2 11. Královéhradecký - 225,6 5. Moravskoslezský - 327,5 12. Pardubický - 195,3 6. Karlovarský - 292,8 13. Zlínský 175,8 7. Jihomoravský - 276,3 14. Vysočina - 133,3 Graf 3b zatížení krajů ČR (VÚSC) podle indexu zjištěných trestných činů na 10 tis. obyv. v roce 2008 Zdroj: MV ČR, Trestná činnost v Ústeckém kraji roce 2008 Vývoj kriminality v Ústeckém kraji zaznamenával od roku 2004 mírný růst. Skokový růst v roce 2007 byl důsledkem především novelizace trestního zákona, kdy došlo k překvalifikování přestupků řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a řízení pod vlivem alkoholu na trestný čin. V roce 2008 došlo po delší době k poklesu kriminality meziročně o 4,4 %. Tabulka 4 srovnává počet trestných činů zjištěných v ČR a v Ústeckém kraji v roce Zastoupení jednotlivých oblastí trestné činnosti se v ČR a v Ústeckém kraji výrazněji neliší. Pouze podíl trestných skutků majetkové povahy je v ČR o 8,1 % vyšší než v Ústeckém kraji. Naopak v Ústeckém kraji byl evidován vyšší podíl trestných činů zařazených do zbývající kriminality o 5,2 %. 8

9 Tabulka 4 skladba kriminality v ČR a Ústeckém kraji srovnání Trestná činnost ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % odchylka kraj - ČR celková TČ , ,0 z toho: majetková ,8% ,7% - 8,1% násilná + mravnostní ,7% ,2% 1,5% ostatní kriminalita ,5% ,9% - 0,6% zbývající kriminalita ,6% ,8% 5,2% hospodářská kriminalita ,4% ,3% 1,9% Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2009 Do ostatní kriminality jsou zahrnuty trestné činy výtržnictví, překupnictví, maření výkonu úředního rozhodnutí, sprejerství, výroba jedů. Do zbývající kriminality jsou zahrnuty trestné činy padělání a pozměňování peněz, opilství, ohrožení pod vlivem návykové látky, zanedbání povinné výživy, zavinění dopravní nehody z nedbalosti a ostatní trestná činnost. Graf 4 skladba kriminality v Ústeckém kraji v roce 2008 (v %) zbývající 20,8% Skladba kriminality v Ústeckém kraji rok 2008 hospodářská 11,3% ostatní 4,9% násilná+mrav. 7,2% majetková 55,8% Graf 5 skladba kriminality v ČR a v kraji v roce 2008 (v %) Skladba kriminality v ČR a Ústeckém kraji - srovnání v % - rok ,8 55, ,7 7,2 5,5 4,9 15,6 20,8 9,4 11,3 0 majetková násilná+mrav. ostatní zbývající hospodářská ČR Ústecký kraj 9

10 2.2.1 Kriminogenní faktory v kraji a ve vybraných okresech Ve vývoji příčin a okolností vedoucích k páchání trestné činnosti ve správní oblasti Ústeckého kraje (dále jen kraj) nedošlo k žádným podstatným změnám. Negativní vliv má dlouhodobě nedostatečně řešená problematika vzniku městských částí či venkovských lokalit s vysokou koncentrací rodin a občanů ohrožených sociálním vyloučením tzv. sociálně vyloučené lokality. V tomto prostředí často vznikají party dětí a mladistvých (tzv. dětské gangy), ale i organizované skupiny dospělých osob, které ve větší míře páchají pouliční násilnou a majetkovou kriminalitu. Tento problém je obtížně řešitelný. Trestná činnost těchto gangů není občany často oznámena policii a pachatelé zůstávají většinou v anonymitě a bez trestu. Toto prostředí určuje další předpoklady k páchání závažnější kriminality, a to již v rámci většího teritoria. Pro příklad lze uvést městskou lokalitu v Litvínově sídliště Janov. V této lokalitě došlo k vyvrcholení sociálních nepokojů a k otevřenému střetu příslušníků extrémistických skupin s Policií ČR a místní městskou policií. Dalším hlediskem jsou stávající, tak i nově vznikající nákupní a průmyslové zóny. Zóny nabízejí velké množství příležitostí k páchání trestné činnosti. Zároveň zajišťuje větší anonymitu pachatelů. Přetrvává vysoká migrace obyvatel, včetně cizinců, což je dáno geografickým uspořádáním kraje rozsáhlé příhraniční a turistické oblasti. Cizinci, kteří přijeli do České republiky za prací, představují další rizikovou skupinu. Důsledkem globální krize došlo k výraznému poklesu volných, ale i obsazených nízkokvalifikovaných pracovních míst. Jejich obsazení zajišťovaly pracovní agentury distribucí vysokého počtu zahraničních pracovníků zejména z Asie a východní Evropy. Tyto agentury pak neřešily základní materiální zajištění těchto osob po ztrátě zaměstnání a jejich bezpečný návrat zpět do země původu. Tyto ohrožené osoby se stávají pak oběťmi organizovaného zločinu v rámci jejich národnostních komunit. Nepříznivý vliv na vývoj počtu trestných činů mají i další nepřímé faktory. Jedním z nich je pokles životní úrovně u části obyvatel z důvodu poklesu ekonomiky (nárůst nezaměstnanosti a vliv jiných negativních faktorů). Tyto osoby se dostávají na hranici osobního bankrotu, kdy ztrácejí schopnost splácet své závazky a jejich zadluženost neřešitelně narůstá. Z hlediska vývoje bezpečnostní situace nelze vyloučit další zhoršování situace zejména v oblasti násilné kriminality nadále přetrvává brutalita útoků vedených na objekty napadení Pachatelé trestné činnosti V průběhu roku 2008 bylo v kraji stíháno a vyšetřováno osob, což představuje meziroční pokles o osob, tedy o 6,8 %. V souvislosti s pácháním hospodářské trestné činnosti (meziročně poklesla o 3,5 %) se snížily počty pachatelů např. úvěrových podvodů (o 46,4 %). Zásadním způsobem se snížil počet stíhaných či vyšetřovaných osob v kategorii ostatní kriminality (pokles o 17,7 %). Nejvyšší pokles těchto osob byl zaznamenán u případů maření výkonu úředního rozhodnutí pokles o více jak 53,1 %. Na straně druhé byl stíhán větší počet osob v souvislosti s pácháním drogové a zbývající kriminality. V kategorii násilné trestné činnosti (a to i přes celkové snížení počtu pachatelů) výrazně vzrostl počet osob stíhaných pro trestné činy loupeží, kde byl zaznamenán nárůst o 37,1 %. Z územního hlediska byl pokles počtu pachatelů zaevidován u většiny územních odborů Policie ČR (do roku 2009 okresních ředitelství). Nejvyšší pokles byl zjištěn v Chomutově a Ústí n. L. Naopak nárůst byl zaevidován v okresu Teplice. Z hlediska struktury stíhaných osob převládali pachatelé stíhaní pro zbývající trestnou činnost (36,8 %) a majetkovou trestnou činnost (30,1 %). Do poklesu celkového počtu stíhaných osob se promítl i výrazný pokles počtu stíhaných recidivistů. Celkem bylo stíháno recidivistů (v roce 2007 to bylo 7 694), což znamená pokles ve srovnání s předchozím rokem o 7,7 %. Recidivisté spáchali v rámci objasněné kriminality celkem trestných činů (pokles o 10,5 %). Podíl jimi spáchaných skutků na objasněné celkové kriminalitě se snížil na 53,3 % (pokles o 0,5 %). Největší podíl 10

11 recidivujících pachatelů v rámci objasněné trestné činnosti byl v počtu trestných činů i v počtu stíhaných osob zaznamenán ve správních obvodech okresního ředitelství v Ústí nad Labem a Chomutově. Struktura trestných činů spáchaných recidivisty se příliš nezměnila. Recidivisté se nejvíce podíleli na majetkové kriminalitě, především na krádežích věcí z motorových vozidel a na krádežích vloupáním do víkendových chat. Ve srovnání s rokem 2007 se výrazně zvýšil podíl recidivistů na páchání násilné kriminality, konkrétně pak u loupeží nárůst o 11,1 %. V oblasti majetkové kriminality pak u krádeží jízdních kol meziroční nárůst činil 9,2 %. Trestná činnost spáchaná občany cizí státní příslušnosti (dále cizinci) se ve srovnání s rokem 2007 zvýšila. Cizinci se dopustili o 10,4 % trestných skutků více než v předcházejícím roce. Zvýšil se také počet stíhaných cizinců nárůst o 11,8 %. Nejvíce deliktů se cizinci dopustili v roce 2008 opět na Teplicku (135 trestných činů), dále pak na Děčínsku. Ve sledovaném období se vyskytl nový trend v páchání trestné činnosti cizinci. Příslušníci vietnamské menšiny se dopouštěli často trestné činnosti z oblasti drogové problematiky pěstování konopí ve speciálních pěstírnách. Protiprávní činnost mládeže (dětí do 15 let a mladistvých let) lze z dlouhodobého hlediska hodnotit jako poměrně stagnující. Dle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, v platném znění, je protiprávní čin spáchaný mládeží označován jako provinění. V porovnání s rokem 2007 se počet provinění spáchaný mládeží snížil o 9 %. Konkrétně pak k významnému poklesu spáchaných provinění došlo u mladistvých meziročně o 14,7 %. Naopak se výrazně zvýšil počet skutků spáchaný dětmi nárůst o 18,3 %. Podíl dětí do 15 let na objasněné kriminalitě se zvýšil o 0,4 % na celkových 1,8 %. Podíl mladistvých se naopak snížil na 4,9 % (pokles o 0,3 %). Statistika skladby vybraných objasněných provinění spáchaných mládeží: Výrazný pokles: vydírání (o 57,9 %), krádeže jízdních kol (o 57,9 %), krádeže vloupáním do víkendových chat (o 63,6 %), pohlavního zneužívání (o 32,4 %) a drogová kriminalita (o 73,5 %). Výrazný nárůst: loupeže (o 52,6 %) a krádeže vloupáním do kiosků a obchodů. Z hlediska počtu trestných činů se mládež nejvíce účastnila na loupežích (119 TČ) a na krádežích motorových vozidel (53 TČ). Pozn.: zde je nutné upozornit na určité rozdíly ve statistikách v počtu trestných činů (osob do 18 let) evidovaných Policií ČR a orgány sociálně-právní ochrany dětí (kapitola ). Jedním z důvodů byl také nedostatečný přenos informací o průběhu vyšetřování provinění policií zástupcům OSPOD. Tabulka 5 počet osob vyšetřovaných a stíhaných v ČR v roce 2008 trestná činnost celkem osob nezletilí (0-15 let) tj. % mladiství (15-18) tj. % recidivisté tj.% násilná ,5% 857 7,0% ,1% mravnostní ,2% ,5% ,9% krádeže vloupáním ,0% ,1% ,0% krádeže prosté ,8% ,3% ,0% ostatní ,7% 976 7,7% ,2% zbývající ,3% ,6% ,1% hospodářská ,2% 140 0,8% ,8% celková TČ ,2% ,9% ,7% Zdroj: MV ČR,

12 Tabulka 6 počet osob vyšetřovaných a stíhaných v Ústeckém kraji a ve srovnání s ČR v roce 2008 rozdíl rozdíl celkem nezletilí mladiství trestná činnost tj. % (%) k tj. % (%) k recidivisté tj.% osob (0-15 let) (15-18) ČR ČR rozdíl (%) k ČR násilná ,8% 2,3% 129 8,5% 1,5% ,1% -3,0% mravnostní ,5% -0,7% 24 14,2% 1,7% 59 34,9% 6,0% krádeže vloupáním ,2% -0,8% ,1% -3,0% ,8% 4,9% krádeže prosté ,9% 0,1% 174 6,0% -1,2% ,2% 3,2% ostatní ,0% -1,6% 70 6,2% -1,5% ,6% -4,7% zbývající ,3% -0,1% 127 2,2% -0,4% ,8% 3,6% hospodářská ,4% 0,1% 19 0,8% 0,0% ,8% -3,9% celková TČ ,3% 0,1% 692 4,4% -0,5% ,5% 1,8% Zdroj: KŘ PČR SvČk, Oběti trestné činnosti V období roku 2008 bylo evidováno o 3 % obětí trestných činů méně, což představuje pokles o 102 osob (celkem osob). Poklesl počet obětí všech sledovaných skupin (dětí a mladistvých, žen, seniorů), nárůst byl zaznamenán u obětí mladistvých osob nárůst o 18,3 %. Nejvyšší pokles osob obětí byl zaevidován u žen o 5,1 % a skupin. Zde byl zaznamenán pokles dokonce o 9,2 %. Závažnější dopad na oběti trestné činnosti měla zvlášť závažná násilná trestná činnost v oblasti domácího násilí. V praxi je využíváno zkušeností proškolených policistů specializujících se na práci s oběťmi trestných činů a to v rámci pilotního programu MV ČR pod názvem Bílý kruh bezpečí. Maximální pozornost byla věnována obětem domácího násilí, kde stále přetrvává vysoká latence. Z tohoto důvodu byly v roce 2007 v krajích zřízeny intervenční centra. Intervenční centrum jako druh sociální služby je specializovaným zařízením ambulantní povahy, jehož činnost je zaměřena na krátkodobou, limitovanou, krizovou, odbornou pomoc a nehmotnou podporu osobám ohroženým domácím násilím, která je poskytována zejména v souvislosti s policejním vykázáním násilné osoby ze společného obydlí (kapitola 4.2.1). V roce 2007 byl proveden mezi občany ČR průzkum, ve kterém bylo zjištěno, že 19,2 % občanů (20,2 % mužů a 18,3 % žen) uvedlo, že v průběhu posledního roku se stali obětí majetkové trestné činnosti a 2,7 % občanů (3,4 % mužů a 2,1 % žen) se stalo obětí násilné kriminality. (VEČERKA, 2007) 2.3 Jednotlivé druhy trestné činnosti Majetková kriminalita V roce 2008 došlo k výraznému poklesu majetkové kriminality celkem o 10,2 %. Tento pokles byl evidován u většiny deliktů majetkové povahy. Nejvýraznější pokles byl evidován u krádeží vloupáním do víkendových chat pokles o 35,4 % a u krádeží věcí z motorových vozidel pokles o 22,3 %. Naopak se zvýšil zejména počet podvodů (nárůst o 41,3 %), kterých se dopouštěli zejména recidivující osoby. Vysoký nárůst byl zaznamenán i trestného činu zpronevěry (nárůst o 34,9 %) a krádeží jízdních kol (o více jak 9 %). Podrobněji uvádí tabulka 7. Objasněnost majetkové kriminality se v kraji jen nepatrně snížila na 31,8 % (pokles o 0,8 %), ale je nutné upozornit, že stejně jako vloni byla v rámci krajů ČR nejvyšší. 12

13 Tabulka 7 skladba majetkové kriminality v ČR a v kraji v roce 2008 srovnání Trestná činnost 2008 ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % majetková TČ , ,0 z toho: odchylka kraj - ČR krádeže vloupáním ,3% ,4% 5,1% krádeže prosté ,2% ,5% - 5,7% ostatní ,5% ,1% 0,6% Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2009 Graf 6 skladba majetkové kriminality v Ústeckém kraji v roce 2008 (v %) Skladba majetkové kriminality v Ústeckém kraji - rok 2008 ostatní 9,1% krádeže vloupáním 29,4% krádeže prosté 61,5% Graf 7 skladba majetkové kriminality v ČR a v kraji v roce 2008 (v %) srovnání ČR Ústecký kraj krádeže vloupáním krádeže prosté ostatní 13

14 Krádeže vloupáním Ve sledovaném období bylo spácháno celkem krádeží vloupáním, což představuje pokles o 10,1 % (v roce 2007 to bylo tr. skutků). Nejvyšší pokles byl zaznamenán u krádeží vloupáním do víkendových chat (pokles o 35,4 %), a to především v okresech Litoměřice a Děčín. Zároveň byl zaevidován pokles i krádeží vloupáním do restaurací, bytů a ostatních objektů. Předmět zájmu pachatelů se u vloupání do bytů a rodinných domků nijak nezměnil. Z rekreačních objektů byly nejčastěji napadány zahradní chatky poblíže obytných center (tzv. zahrádkářské kolonie). Do těchto míst byly nejčastěji směřovány preventivní kontroly policie. V trvalém zájmu pachatelů zůstaly stejně jako v roce 2007 i ostatní objekty (především garáže, stodoly, opuštěné průmyslové podniky apod.) a rozestavěné a opravované rodinné domy. Zajištění odcizených věcí z uvedených objektů bylo velice obtížné. Pachatelé je často obratem zpeněžili v bazarech, zastavárnách nebo se jich zabavili náhodným prodejem na ulici. Tabulka 8 skladba krádeží vloupáním v ČR a v kraji v roce 2008 srovnání Trestná činnost 2008 ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % krádeže vloupáním , ,0 z toho: odchylka kraj - ČR do obchodů ,5% 337 6,2% -1,2% do restaurací a hostinců ,8% 184 3,4% -1,4% do bytů ,4% 419 7,7% -0,7% do chat ,5% 297 5,5% -4,0% do rodinných domků ,7% 359 6,6% -2,1% do ostatních objektů ,2% ,6% 11,5% ostatní ,0% 214 3,9% -2,0% Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2009 Graf 8 skladba krádeží vloupáním v Ústeckém kraji v roce 2008 Skladba krádeží vloupáním v Ústeckém kraji rok 2008 ostatní 3,9% do obchodů 6,2% do restaurací 3,4% do bytů 7,7% do chat 5,5% do ostatních objektů 66,7% do rodinných domků 6,6% 14

15 Graf 9 skladba krádeží vloupáním v ČR a v kraji v roce 2008 (v %) srovnání Skladba krádeží vloupáním v ČR a Ústeckém kraji - srovnání v % - rok ,6 55, ,5 6,2 4,8 3,4 8,4 7,7 9,5 5,5 8,7 6,6 6,0 3,9 0 do obchodů do restaurací do bytů do chat do rodinných domků do ostatních objektů ostatní ČR Ústecký kraj Krádeže prosté V Ústeckém kraji lze pozitivně hodnotit i pokles počtu krádeží prostých. V roce 2008 bylo spácháno celkem těchto krádeží, což představuje meziroční pokles o 13,1 %. V roce 2007 bylo spácháno celkem těchto deliktů. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u krádeží věcí z motorových vozidel, kde byl zjištěn pokles ve srovnání s předcházejícím rokem o 22,3 %. Největší pokles této kriminality byl zaznamenán na Litoměřicku a Ústecku. Nárůst krádeží prostých byl zaevidován u krádeží jízdních kol (nárůst o 9 %), krádeží v bytech (o 7,4 %) a mírný nárůst krádeží součástek z motorových vozidel (o 3,3 %). Stále je evidován poměrně vysoký počet krádeží v tzv. jiných objektech, i když z hlediska statistického vykazování se nápad těchto tr. činů snížil o 3,1 %. Oproti roku 2007 již nebyl tak zřetelný zájem o barevné kovy a železo. Důvodů bylo několik - snížení výkupních cen, zpřísnění výkupu těchto kovů změnou legislativy a vyšší počet preventivních opatření realizovaných státní či obecní policií v některých lokalitách (např. na Ústecku). Také se snížil počet odcizených automobilů celkem o 11,9 %: Nejvyšší pokles této kriminality byl zaznamenán pak v okresech Litoměřice, Most a Chomutov. Výrazně se snížil počet případů krádeží luxusních vozidel. Vysoký výskyt těchto krádeží byl zaznamenán v době otevření hranic v rámci vstupu do tzv. Schengenského prostoru. Zrušením hraničních kontrol bylo pro pachatele prakticky bezproblémové převezení odcizeného luxusního vozidla do zahraničí i z cizího státu (kde je dostupný větší počet těchto vozů). Naopak stoupl počet krádeží vozidel, která měla minimální hodnotu a skončila ve sběrnách druhotných surovin. Pokračoval také trend v krádežích silničních vozidel a jejich následné rozebírání na náhradní díly (asi 70 % krádeží všech automobilů). Toto je to dáno i vysokým průměrným stářím registrovaných vozidel v ČR (tj let) a s tím související stoupající poptávkou po levných náhradních dílech a součástek. Součástky z odcizených vozidel byly využívány také k legalizaci dovezených vraků automobilů ze zahraničí. 15

16 Tabulka 9 skladba krádeží prostých v ČR a v kraji v roce 2008 srovnání Trestná činnost 2008 ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % odchylka kraj - ČR krádeže prosté celkem , ,0 z toho: kapesní ,3% 991 8,7% -3,6% jiné na osobách ,5% 289 2,5% -4,0% motorová vozidla dvoustopá ,2% ,8% 3,6% věci z aut ,6% ,5% -5,1% součástky z aut ,4% 504 4,4% 0,1% jízdní kola ,6% 434 3,8% 0,3% krádeže v bytech ,7% 422 3,7% 1,0% v jiných objektech ,7% ,1% 6,4% ostatní ,9% 977 8,6% 1,7% nezařazeno ,0% 75 0,7% -0,4% Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2009 Graf 10 skladba krádeží prostých v Ústeckém kraji v roce 2008 v jiných objektech 23,1% Skladba krádeží prostých v Ústeckém kraji rok 2008 krádeže ostatní 8,6% ostatní 0,7% kapesní 8,7% na osobách 2,5% mot.vozidla dvoustopá 15,8% krádeže v bytech 3,7% jízdní kola 3,8% součástky z aut 4,4% věci z aut 28,6% Graf 11 skladba krádeží prostých v ČR a v kraji v roce 2008 (v %) srovnání Skladba krádeží prostých v ČR a Ústeckém kraji - srovnání v % - rok ,6 28,5 23,1 15,8 16,7 12,3 12,2 8,7 6,5 4,4 6,9 8,6 4,4 2,5 3,6 3,8 3,7 2,7 1,0 0,7 0 kapesní mot.vozidla dvoustopá součástky z aut krádeže v bytech krádeže ostatní ČR Ústecký kraj 16

17 2.3.2 Násilná kriminalita V oblasti násilné kriminality došlo ve sledovaném období k mírnému poklesu o 1 %, evidováno bylo celkem těchto případů (v roce 2007 to bylo trestných činů). Objasněnost se oproti předcházejícímu roku snížila o 12,5 %, kdy v roce 2007 činila 76,2 %. Nejvyšší pokles těchto deliktů evidovala ve svých obvodech čtyři okresní ředitelství, nejvyšší pak ředitelství v Chomutově. Naopak k nárůstu došlo pak na Teplicku. Snížil se počet případů nebezpečného vyhrožování, porušování domovní svobody a ublížení na zdraví. Nárůst byl zaznamenán u trestného činu loupeže (nárůst o 18,6 %) Nejvyšší nárůst byl zaevidován okresními ředitelstvími v Teplicích, Mostě a v Chomutově. V těchto třech okresech bylo spácháno 68,5 % loupeží z celkového počtu, který byl zaznamenán v celém kraji. Ve srovnání s ostatními kraji v ČR je tento druh trestné činnosti v Ústeckém kraji výrazným problémem. Poměrně časté byly krádeže na osobách, které vzhledem ke způsobu provedení bylo nutno kvalifikovat jako trestné činy loupeže. To vedlo k dalšímu nárůstu počtu této kriminality. Vysoké zastoupení měli zde drogově závislí pachatelé. Došlo k nárůstu tzv. pouličních loupeží. Touto kriminalitou jsou zatíženy nejvíce městské aglomerace. Přijatá opatření k eliminaci pouličních loupeží jsou shodná s předchozími lety. Tabulka 10 skladba násilné kriminality v ČR a v kraji v roce 2008 srovnání Trestná činnost 2008 ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % násilná TČ , ,0 odchylka kraj - ČR z toho: loupeže ,0% ,2% 4,3% úmyslné ublížení na zdraví ,2% ,7% -4,5% nebezpečné vyhrožování ,8% 191 8,8% -1,0% vydírání ,2% 161 7,4% 0,3% porušování domovní svobody ,2% ,4% -17,8% ostatní ,0% ,5% 0,4% Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2008 Graf 12 skladba násilné kriminality v Ústeckém kraji v roce 2008 Skladba násilné kriminality v Ústeckém kraji rok 2008 porušování domovní svobody 12,4% ostatní 15,5% loupeže 30,2% vydírání 7,4% nebezpečné vyhrožování 8,8% úmyslné ublížení na zdraví 25,7% 17

18 Graf 13 skladba násilné kriminality v ČR a v kraji v roce 2008 (v %) srovnání Skladba násilné kriminality v ČR a Ústeckém kraji - srovnání v % - rok ,0 30,2 30,2 30,0 26,0 25,7 25,0 20,0 11,8 12,4 15,0 9,8 8,8 7,2 7,4 10,0 5,0 0,0 loupeže úmyslné ublížení na zdraví nebezpečné vyhrožování vydírání porušování domovní svobody ČR Ústecký kraj Další typy kriminality Tabulka 11 skladba ostatní kriminality v ČR a v kraji v roce 2008 srovnání Trestná činnost ČR - počet ČR - % kraj - počet kraj - % 2008 odchylka kraj - ČR ostatní TČ celkem , ,0 z toho: výtržnictví ,1% ,2% 2,1% sprejerství ,1% ,3% -8,8% ostatní ,8% ,5% 6,7% Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2008 Graf 14 skladba ostatní kriminality v Ústeckém kraji v roce 2008 Skladba ostatní kriminality v Ústeckém kraji rok 2008 ostatní 69,5% výtržnictví 17,2% sprejerství 13,3% 18

19 Graf 15 skladba ostatní kriminality v ČR a v kraji v roce 2008 (v %) srovnání Skladba ostatní kriminality v ČR a Ústeckém kraji - srovnání v % - rok ,5 62, ,1 17,2 22,1 13, výtržnictví sprejerství ostatní ČR Ústecký kraj Přestupky Ve sledovaném období bylo službou pořádkové a železniční policie vedeno celkem přestupkových spisů, což představuje nárůst o 9,4 %. Zvýšil se počet objasněných přestupků o 12,5 % a také i procentuální objasněnost přestupků, která dosáhla hodnoty 53,2 % (nárůst o 1,5 %). Mírně se snížil počet majetkových přestupků o 6,2 %. Tím se snížil jejich podíl na celkových přestupcích na 52,8 % (pokles o 8,8 %). V blokovém řízení řešila policie služby pořádkové a služby železniční policie celkem přestupků meziroční pokles o 4,9 % (včetně na místě nezaplacených) a byly uloženy blokové pokuty ve výši 14,9 mil. Kč (nárůst o 0,6 %) Bezpečnost silničního provozu Již třetím rokem řadě došlo v kraji k poklesu počtu evidovaných dopravních nehod. V roce 2008 byl zaznamenán pokles o nehod na celkových dopravních nehod. To představuje meziroční pokles o 9,9 %. Přes tento pozitivní vývoj došlo k nárůstu počtu usmrcených osob o 6 osob na 84 osob, tj. o 7,7 % více. Počet těžce zraněných stagnoval, naopak poklesl počet lehce zraněných o 11,2 %. Hmotná škoda vzniklá při dopravních nehodách byla vyčíslena na 527 mil. Kč. Nejvíce dopravních nehod bylo meziročně evidováno opět na Ústecku a Teplicku. Nejvíce smrtelných nehod bylo evidováno v působnosti okresního ředitelství Louny (28,6 %), k čemuž přispěla tragická nehoda u Panenského Týnce z února 2008, při které zemřelo osm osob. V návaznosti na pokles dopravních nehod se snížily i počty sledovaných příčin nehod, a to u nesprávného způsobu jízdy (pokles o 12,6 %), u nedání přednosti v jízdě (pokles o 11,7 %) a u nesprávného předjíždění (pokles o 8,7 %). Nepatrně se zvýšil počet nehod způsobených nepřiměřenou rychlostí (nárůst o 0,8 %) a pod vlivem alkoholu (nárůst o 0,6 %). Mírně poklesla hodnota způsobených škod o 1,7 %. Vážným problémem zůstává nadále nepřizpůsobení rychlosti stavu a povaze vozovky, zejména v zimních měsících. Nedostatkem je i nečinnost silničních správních orgánů při odstraňování nehodových míst. K nejčetnějším příčinám dopravních nehod patří nedodržení bezpečné vzdálenosti a registrována je stoupající agresivita řidičů často spojená 19

20 s nedodržením stanovené rychlosti zejména u motorkářů. Pozitivní vývoj byl způsoben jednak vlivem změn v pravidlech silničního provozu a dále efektivním plánováním výkonu služby do míst a časů dopravních nehod a jeho zaměření na hlavní příčiny nehod. Vzhledem k tomu, že ve Strategii prevence kriminality ČR na období nejsou zahrnuty priority v oblasti bezpečnosti silničního provozu, preventivní aktivity směřované do této oblasti nebudou z dotačního titulu prevence kriminality již podporovány. 2.4 Analýza trestných skutků v jednotlivých okresech Ústeckého kraje V této kapitole je sledována trestná činnost v jednotlivých okresech Ústeckého kraje. V okresech jsou výrazné rozdíly v počtu obyvatel. Z důvodu možnosti srovnání mezi jednotlivými okresy byl stanoven srovnávací ukazatel index. Tzn., že byl proveden přepočet zjištěných trestných činů na 10 tisíc obyvatel. Na základě indexů bylo následně sestaveno pořadí jednotlivých okresů v kraji. Indexu bylo využito i v jiných kapitolách bezpečnostní analýzy. Níže je uveden vzorec přepočtu: Počet evidovaných klientů, trestné činnosti atd. Počet obyvatel ve správním obvodu x V roce 2008 klesl počet trestných skutků klesle srovnání s rokem 2007 o činů na celkových trestných činů, což představuje pokles o 4,4 %. V indexovém vyjádření klesl průměrný počet zjištěných činů v Ústeckém kraji ze 421 na 396,3 skutků na 10 tisíc obyvatel, tj. o 24,7 činů na uvedený počet obyvatel. V roce 2008 byl nejvyšší počet trestných činů spáchán v okrese Teplice (v roce 2007 to byl okres Chomutov), nejnižší počet skutků byl zaznamenán pak (jako v předcházejícím roce) v okrese Louny. V meziokresním indexovém srovnání je trestnou činností celkově nejvíce zatížen opět okres Teplice. Svým indexem 481,4 trestných činů na 10 tisíc obyvatel předstihl několik let vedoucí okres Chomutov. Na dalších místech se řadí okresy Chomutov a Ústí nad Labem. Nejméně je trestnou činností zatížen okres Louny. Jeho index byl 282 skutků, což je o 41 % méně než v případě okresu Teplice. Okres Teplice je v meziokresním srovnání na tom nejhůře i v jiné oblasti kriminality krádeží prostých. Na opačném konci jsou ve většině oblastech kriminality na tom nejlépe okresy Louny a Děčín. Okres Most je nejvíce zatížen násilnou a mravnostní kriminalitou. Krádeže vloupáním nejvíce zatěžují okres Chomutov. Podobněji jsou údaje vedeny v tabulkách Tabulka 12 trestná činnost v okresech Ústeckého kraje v roce 2008 Okres počet obyvatel celková trestná činnost absolutní počet index pořadí násilná + mravnostní absolutní počet index Děčín , ,2 7 Chomutov , ,8 3 Litoměřice , ,9 4 Louny , ,6 6 Most , ,6 1 Teplice , ,7 2 Ústí n. L , ,5 5 Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2009 pořadí 20

21 Tabulka 13 další trestná činnost v okresech Ústeckého kraje v roce 2008 krádeže vloupáním krádeže prosté počet Okres obyvatel absolutní absolutní index pořadí index pořadí počet počet Děčín , ,7 6 Chomutov , ,4 2 Litoměřice , ,0 5 Louny , ,8 7 Most , ,1 4 Teplice , ,4 1 Ústí n. L , ,4 3 Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2009 V níže uvedené tabulce je uveden celkový přehled o pořadí okresů Ústeckého kraje jednak v celkové kriminalitě, tak i v jednotlivých sledovaných oblastech kriminality v roce Po sečtení pořadí jednotlivých okresů kraje v jednotlivých sledovaných oblastech kriminality nejhůře dopadl okres Chomutov (stejně jako v roce 2007) a za ním jsou shodně okresy Most a Teplice. Nejlépe pak dopadl okres Děčín, který je následován okresem Louny. Do sestavování tohoto souhrnného pořadí nebylo započítáno pořadí celkové kriminality. celková kriminalita násilná + mravnostní krádeže vloupáním krádeže prosté 1. Teplice 481,4 1. Most 40,6 1. Chomutov 80,2 1. Teplice 186,4 2. Chomutov 478,3 2. Teplice 36,7 2. Most 78,7 2. Chomutov 170,4 3. Ústí n. L. 438,9 3. Chomutov 31,8 3. Ústí n. L. 77,0 3. Ústí n. L. 160,4 4. Most 435,1 4. Litoměřice 30,9 4. Teplice 68,4 4. Most 146,1 5. Litoměřice 362,1 5. Ústí n. L. 25,5 5. Litoměřice 57,9 5. Litoměřice 111,0 6. Děčín 312,1 6. Louny 18,6 6. Louny 53,8 6. Děčín 90,7 7. Louny 282,0 7. Děčín 18,2 7. Děčín 44,6 7. Louny 87,8 Pro porovnání je zanechán i statistický přehled o pořadí jednotlivých okresů a jejich indexových hodnotách ve vybraných oblastech kriminality z roku V loňském roce byl na tom souhrnně (sečtením jednotlivých pořadí u oblastí kriminality bez kriminality celkové) nejhůře okres Chomutov a následoval ho okres Most. Na opačném pólu byl okres Děčín a Louny. celková kriminalita násilná + mravnostní krádeže vloupáním krádeže prosté 1. Chomutov - 530,3 1. Most - 41,4 1. Chomutov - 92,1 1. Chomutov - 204,4 2. Most - 460,2 2. Chomutov - 35,8 2. Most - 87,9 2. Teplice - 195,7 3. Teplice - 455,9 3. Litoměřice - 31,4 3. Ústí n. L. - 76,7 3. Ústí n. L ,4 4. Ústí n. L ,8 4. Teplice - 31,3 4. Louny - 72,2 4. Most - 163,8 5. Litoměřice - 370,3 5. Ústí n. L. - 23,2 5. Teplice - 65,8 5. Litoměřice - 130,7 6. Děčín - 339,4 6. Louny - 19,6 6. Litoměřice - 64,0 6. Děčín - 113,0 7. Louny - 316,6 7. Děčín - 19,5 7. Děčín - 56,8 7. Louny - 98,1 Pachatelé trestné činnosti Nejvíce pachatelů trestné činnosti bylo Policií ČR evidováno v okrese Teplice, nejméně pak v Lounech. V indexovém vyjádření dopadl nejhůře opět okres Teplice. V okrese Louny je evidováno Policií ČR také nejméně pachatelů recidivistů. Nejvíce pachatelů do 18 let (dětí 21

22 a mladistvých), které spáchaly provinění (trestný čin), je evidováno v okrese Chomutov. Zde je i evidován nejvyšší počet recidivistů, které ve sledovaném roce spáchaly trestný čin. Podrobněji vše uvádí tabulka 14. Tabulka 14 pachatelé trestné činnosti v okresech Ústeckého kraje v roce 2008 Okres počet obyvatel absolutní počet celkem recidivisté děti + mladiství index pořadí absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí Děčín , , ,5 3 Chomutov , , ,1 1 Litoměřice , , ,5 6 Louny , , ,9 4 Most , , ,6 2 Teplice , , ,7 5 Ústí n.l , , ,4 7 Zdroj: KŘ PČR SvČk, Analýza trestných skutků v působnosti obvodních oddělení Policie ČR v kraji V této kapitole je uveden rozbor trestné činnosti v jednotlivých obvodních odděleních Policie ČR v Ústeckém kraji. Systém obvodních oddělení je rozdělen do čtyř typů podle kritérií stanovených Ministerstvem vnitra ČR. Základními kritérii je velikost obvodu, počet obyvatel obvodu, počet trestných činů spáchaných v dané lokalitě, počet policistů působících v obvodu a jiné. Z důvodu možnosti srovnání mezi jednotlivými stupni obvodních oddělení byl (stejně jako v případě obvodů okresních ředitelství PČR) stanoven srovnávací ukazatel index. Tzn., že počet zjištěných trestných činů byl přepočten na 10 tisíc obyvatel. V Ústeckém kraji je celkem 54 obvodních oddělení Policie ČR. Města Chomutov, Most, Litvínov, Děčín a Ústí nad Labem byla zařazena do tzv. městské úrovně prevence kriminality (viz kapitola 1). Do městské úrovně bylo zařazeno původně i město Teplice, ale rozhodlo se, že do této úrovně nevstoupí. V těchto městech městské úrovně (včetně Teplic) je celkem 17 obvodních oddělení Policie ČR. V Děčíně je jedno oddělení, v Mostě a Litvínově dvě oddělení. V Chomutově a v Teplicích jsou zřízena tři obvodní oddělení PČR a v Ústí nad Labem celkem sedm obvodních oddělení. Ve městech, kde je zřízeno více obvodních oddělení, nebylo možné zjistit počet obyvatel v jednotlivých obvodech policejních okrsků. Z tohoto důvodu byla velká města (městské úrovně) srovnávána jako jeden celek s ostatními obvodními odděleními Policie ČR působícími v kraji. V tabulce P3 přílohy je uveden přehled správních obvodů obvod. odd. Policie ČR a obcí a osad spadajících do jednotlivých obvodů Okres Děčín V okrese Děčín je celkem devět obvodních oddělení Policie ČR. V roce 2008 bylo nejvíce trestných skutků zjištěno ve správní oblasti Obvodního oddělení Policie ČR (dále jen OO PČR) v Děčíně. Nejvíce trestných činů v indexovém vyjádření bylo spácháno v obvodu OO PČR v Rumburku (stejně jako v roce 2007) 389,9 trestných činů na 10 tisíc obyvatel. Na dalších místech jsou obvody OO PČR ve Varnsdorfu s 355 skutky a v Krásné Lípě, kde bylo zaevidováno 345,6 trestných činů na sledovaný počet obyvatel. Nejnižší index celkové kriminality byl zjištěn v obvodu OO PČR ve Velkém Šenově. Jeho hodnota činila 181,2 trestných činů na 10 tisíc obyvatel. V oblasti násilné a mravností kriminality byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR v Krásné Lípě (v roce 2007 to byl Rumburk). Jeho hodnota činila 43,2 skutků. Na dalších 22

23 místech skončily obvody OO PČR v České Kamenici a ve Šluknově. Nejnižší index byl zjištěn opět v obvodu OO PČR ve Velkém Šenově. Jeho hodnota činila 8,5 trestných činů násilné a mravnostní kriminality na 10 tisíc obyvatel. Tabulka 15 trestná činnost v obvodech PČR v okrese Děčín v roce 2008 Okres Děčín celková trestná činnost násilná + mravnostní obvodní oddělení Benešov nad Ploučnicí/III počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí , ,7 6 Česká Kamenice / IV , ,7 2 Děčín - město / II ( Děčín obce) , ,6 8 Krásná Lípa / IV , ,2 1 Ludvíkovice / IV , ,5 4 Rumburk / III , ,5 5 Šluknov / IV , ,4 3 Varnsdorf / II , ,4 7 Velký Šenov/ IV , ,5 9 Zdroj: KŘ PČR SvČk, 2009 V oblasti krádeží vloupáním byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR ve Varnsdorfu (v roce 2007 v Rumburku). Jeho hodnota činila 72,5 skutků. Na dalších místech skončily obvody PČR v Rumburku a v České Kamenici. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu PČR v Benešově nad Ploučnicí. Jeho hodnota činila 24,7 trestných činů krádeží vloupáním na 10 tisíc obyvatel. V oblasti krádeží prostých byl nejvyšší index zjištěn v obvodu OO PČR v Ludvíkovicích (v roce 2007 v České Kamenici). Jeho hodnota činila 117,6 skutků. Na dalších místech skončily obvody PČR ve Varnsdorfu a v Děčíně. Nejnižší index byl zjištěn v obvodu PČR ve Velkém Šenově. Jeho hodnota činila 49,5 tr. činů krádeží prostých na 10 tisíc obyvatel. Tabulka 16 další trestná činnost v obvodech PČR v okrese Děčín v roce 2008 Okres Děčín krádeže vloupáním krádeže prosté obvodní oddělení Benešov nad Ploučnicí/III počet obyvatel absolutní počet index pořadí absolutní počet index pořadí , ,1 8 Česká Kamenice / IV , ,0 6 Děčín - město / II ( Děčín obce) , ,4 3 Krásná Lípa / IV , ,7 4 Ludvíkovice / IV , ,6 1 Rumburk / III , ,1 5 Šluknov / IV , ,4 7 Varnsdorf / II , ,3 2 Velký Šenov/ IV , ,5 9 Zdroj: KŘ PČR SvČk,