Organizační struktura monisticky řízené akciové společnosti

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Organizační struktura monisticky řízené akciové společnosti Bakalářská práce Autor: Petra Jandlová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Ivana Slavíková Praha Duben, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Petra Jandlová

3 Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí práce JUDr. Ivaně Slavíkové za cenné rady a připomínky při psaní mé bakalářské práce.

4 Anotace Tato práce se zabývá hlavními změnami v právní úpravě akciových společností po rekodifikaci soukromého práva. Pozornost je věnována analýze konkrétních změn ve vztahu k orgánům a vnitřní struktuře akciové společnosti se zaměřením na monistický typ správy společnosti, který byl do českého právního systému zaveden novou legislativou účinnou od V práci je dále monistický systém komparován s dualisticky řízenou akciovou společností a s monistickým systémem dle francouzské právní úpravy. Klíčové pojmy: akciová společnost, nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, monistický systém, dualistický systém, francouzská právní úprava Annotation This thesis deals with main changes in legislation regulating joint-stock companies after recodification of private law. The attention is paid to analysis of specific changes regarding corporate bodies and internal structure of joint-stock company with a focus on the one-tier system of corporate governance which was introduced to the Czech legal system by the new legislation effective as of January 1, Also in the thesis the onetier system is being compared to the two-tier corporate governance system of joint-stock company and to the one-tier system under the French legislation. Key words joint-stock company, new civil code, business corporations act, one-tier system, two-tier system, French legislation

5 Obsah Úvod Rekodifikace soukromého práva a orgány korporací Charakteristika monisticky řízené akciové společnosti Teoretická východiska Nařízení Rady (ES) č. 2157/ Legislativní základ v ZOK Obecná ustanovení Zvláštní ustanovení Správní rada Předseda správní rady Statutární ředitel Komparace monistického systému s dualisticky řízenou akciovou společností Dualistický systém a monistický systém Představenstvo a správní rada Představenstvo a statutární ředitel Předseda představenstva a předseda správní rady Dozorčí rada a správní rada Shrnutí komparace Grafické shrnutí komparace Komparace s francouzskou právní úpravou Historický exkurz Obecná východiska Správní rada Předseda správní rady Statutární ředitel Shrnutí komparace

6 4.6.1 Grafické shrnutí komparace Výhody a nevýhody monistického systému Závěr Seznam použité literatury

7 Úvod Tato práce má za úkol zaobírat se nástinem hlavních změn v právní úpravě akciových společností v souvislosti s proběhnuvší rekodifikací soukromého práva (tedy zejména díky přijetí nového občanského zákoníku zákona č. 89/2012 Sb.) se zaměřením na vyjasnění konkrétních změn ve vztahu k orgánům a vnitřní struktuře akciové společnosti se zaměřením na monistický typ správy společnosti. V práci je zejména přistoupeno k charakteristice monisticky řízené akciové společnosti, popisu postavení a vzájemných vztahů jejích orgánů, změn v právní úpravě akciových společností po rekodifikaci soukromého práva, ale také je provedeno srovnání s dualisticky řízenou akciovou společností a srovnání s právní úpravou v jiném členském státě EU. Výše uvedené náležitosti jsou analyzovány v této bakalářské práci z toho důvodu, že jednou z nejpřevratnějších novinek, kterou přinesla rekodifikace soukromoprávních kodexů na poli korporátního práva, je právě možnost volby systému vnitřní správy akciové společnosti. Kromě obvyklého dualistického modelu, jehož nedílnou součástí bylo představenstvo a dozorčí rada, mají podnikatelé nyní nově právo volby, zda hodlají pro provoz svého podniku zvolit tradiční dualistický systém anebo systém monistický v čele se správní radou a statutárním ředitelem. Cíl práce je rozdělen (v souladu s výše uvedeným) do dvou rovnocenných částí, vzájemně se doplňujících. Charakter prvního cíle práce lze považovat za poněkud deskriptivní. Jeho podstatu představuje analýza, utřídění a popis změn, které v rámci rekodifikace soukromého práva proběhly v legislativě regulující strukturu obchodních společností (korporací) se zvláštním zaměřením na novou formu organizace akciové společnosti tzv. monistický systém. Druhý cíl práce představuje konstruktivní porovnání nové dotčené legislativy monistického systému s dualisticky řízenou akciovou společností. Následně je provedeno srovnání české právní úpravy s právní úpravou konkrétního členského státu Evropské unie, a to Francie. 7

8 Primární metoda práce použitá ke zpracování této bakalářské práce je metoda analytická, sekundární metodou práce je metoda komparativní. 8

9 1 Rekodifikace soukromého práva a orgány korporací Nový občanský zákoník (dále také jen NOZ ), který byl dne vyhlášen ve Sbírce zákonů 1, je základním předpisem tzv. rekodifikace soukromého práva. Spolu s NOZ byl přijat také zákon o obchodních korporacích, který upravuje právo obchodních společností a družstev (dále také jen ZOK ), 2 a dále zákon o mezinárodním právu soukromém č. 91/2012 Sb. Na tyto základní normy rekodifikace soukromého práva navazují rozsáhlé doprovodné legislativní změny. Rekodifikace soukromého práva zásadním způsobem zasahuje celý právní řád a má mnoho dopadů do běžné podnikatelské praxe. 3 Rozsáhlé doprovodné legislativní změny tvoří dále např. změny zákona o účetnictví, změny daňových předpisů včetně přijetí nového zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, nový katastrální zákon 4 nahrazující starý katastrální zákon č. 344/1992 Sb. i zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem č. 265/1992 Sb., změny zákona o oceňování majetku, nový rejstříkový zákon 5 a jiné. Až do nabytí účinnosti výše uvedených předpisů byl v platnosti starý obchodní zákoník 6, který upravoval právo obchodních společností a družstev (část druhá, tj. 56 a násl.). Tato problematika je s účinností nově od 1. ledna 2014 upravena samostatným předpisem - tímto předpisem je výše zmíněný zákon o obchodních společnostech a družstvech. Vztah NOZ k zákonu o obchodních korporacích je poněkud odlišný od vztahu starého občanského zákoníku a úpravy práva obchodních společností a družstev v části druhé obchodního zákoníku - více se uplatňuje princip NOZ jako předpisu obecného a ZOK jako předpisu zvláštního, a proto se např. i na obchodní korporace použije obecná úprava pro založení právnických osob v NOZ a ZOK tuto problematiku neřeší. 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 2 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) 3 BĚHOUNEK, Pavel. Rekodifikace soukromého práva od , Účetnictví v praxi, 2013, č. 7, s Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) 5 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 6 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 9

10 Obecnou úpravu korporací nalezneme v 210 až 217 NOZ. Podstatou korporací jsou společníci (společenství osob), ale pokud tak stanoví zákon, může mít korporace i jediného společníka. NOZ jako právní formu korporace upravuje spolky, ZOK upravuje obchodní korporace (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské zájmové sdružení, družstvo se speciální úpravou pro bytová družstva a pro sociální družstva, evropské družstvo). Z povahy obchodních korporací jako právnických osob vytvořených obvykle společenstvím více fyzických, případně právnických osob plyne, že musí ustavit přinejmenším jeden, ale zpravidla více vnitřních organizačních útvarů, jejichž členové nahrazují vůli obchodní korporace a následně ji pak projevují navenek - vůči třetím osobám, popřípadě zajišťují jiné funkce, jejichž výkon nepřísluší společníkům či členům obchodních korporací. Ustanovení 151 NOZ stanoví, že zákon, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli. Zákon současně předpokládá, že dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá zastupované právnické osobě 7 a že právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen jejího orgánu. Jaké orgány se zřizují v jednotlivých formách obchodních korporací, stanoví zákon v rámci právní úpravy těchto forem, přičemž nad tento rámec mohou společnosti vytvářet i další orgány ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či ve stanovách. V rámci takové úpravy však musí také stanovit, jaká působnost takto ustaveným orgánům náleží, a to tak, aby nezasahovala do působnosti zákonem přidělené orgánům zřizovaným povinně. Obchodní korporace tvoří kolektivní nebo individuální orgány. Individuálními orgány jsou společníci osobních společností v postavení statutárního orgánu a jednatel (či jednatelé) společnosti s ručením omezeným, nestanoví-li společenská smlouva, že více jednatelů této společnosti tvoří orgán statutární. Individuálním orgánem je i statutární ředitel akciové společnosti s monistickým systémem řízení. Kolektivním orgánem je vždy valná hromada společnosti s ručením omezeným 7 Viz 151 odst. 2 a 436 odst. 2 NOZ 10

11 a akciové společnosti. Kolektivním orgánem jsou i představenstvo, správní rada a dozorčí rada akciové společnosti, ledaže jsou (vzhledem k dispozitivnosti jejich úpravy) dle stanov vytvořeny jako jednočlenné (individuální). V družstvu je kolektivním orgánem představenstvo a kontrolní komise. 8 Některá pravidla z nového občanského zákoníku pak lze vztáhnout pouze na členy kolektivního orgánu. 9 V rámci zákona o obchodních korporacích lze konečně rozlišovat orgány obchodní korporace podle jejich působnosti, a to: - nejvyšší orgán obchodní korporace ( 44 odst. 1 ZOK), - kontrolní orgán obchodní korporace ( 44 odst. 2 ZOK), - statutární orgán obchodní korporace ( 44 odst. 4 a 5 ZOK - vymezení statutárního orgánu pro osobní společnosti a společnost s ručením omezeným, 125 odst. 1 pro komanditní společnost, 435 pro akciovou společnost s dualistickým systémem vnitřního řízení, 456 odst. 1 pro akciovou společnost s monistickým systémem vnitřního řízení, 705 pro družstvo, resp. obecná úprava obsažená v 163 až 165 NOZ), - orgán obchodní korporace sui generis (správní rada, případně výbor pro audit). Vedle pojmenovaných orgánů mohou obchodní korporace zřizovat i fakultativní nepojmenované orgány; těm však nelze svěřit zákonnou působnost obligatorního orgánu. Ustanovení 44 odst. 1 ZOK představuje proklamativní vyjádření, který orgán v rámci vnitřní struktury obchodní korporace se považuje za nejvyšší. Skutečnost, že se jedná o proklamativní prohlášení, nicméně neznamená, že by 44 odst. 1 neměl normativní význam, neboť zákon o obchodních korporacích v mnoha případech odkazuje na nejvyšší orgán obchodní korporace. Zákon rozlišuje nejvyšší orgán podle toho, zda se jedná o osobní společnost, kapitálovou společnost nebo družstvo. Osobní společností je ve smyslu 1 odst. 2 veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Kapitálovou společností je ve smyslu 1 odst. 2 společnost s ručením omezeným, akciová společnost, případně evropská (akciová) společnost. Družstvem se pak ve smyslu 1 odst. 3 rozumí družstvo ve smyslu 552 a násl. a evropská družstevní společnost. 8 ŠTENGLOVÁ, Ivana a kol. Zákon o obchodních korporacích. Komentář, 1. vyd., Praha: C. H. Beck, 2013, s Vláda ČR, Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 90/2012 Sb., zvláštní část 11

12 Kontrolním orgánem obchodní korporace se pro potřeby zákona rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán 10. Osobní společnosti (tj. veřejná obchodní společnost, resp. komanditní společnost) žádný kontrolní orgán povinně nevytvářejí. Ve společnosti s ručením omezeným se zřizuje dozorčí rada v případě, že tak určí společenská smlouva nebo jiný právní předpis (například v rámci zaměstnanecké participace za podmínek stanovených v zákoně o přeměnách 11 ). V akciové společnosti s dualistickým systémem vnitřního řízení se zřizuje dozorčí rada povinně. Jedná se o obligatorní orgán akciové společnosti, nicméně zákon již neupravuje tzv. zaměstnaneckou participaci (tj. povinnou účast zástupců zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti). Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost akciové společnosti 12, je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti a kontrolovat, zda jsou účetní zápisy vedeny řádně a v souladu se skutečností a zda se podnikatelská či jiná činnost společnosti děje v souladu s jinými právními předpisy a stanovami 13, případně přezkoumává řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hromadě 14. V případě akciové společnosti s monistickým systémem vnitřního řízení je kontrolním orgánem správní rada. Statutárnímu orgánu osobní společnosti náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu osobní společnosti; statutární orgán osobní společnosti může zásadně jednat ve všech věcech, není-li ve své působnosti omezen ve prospěch jiného orgánu. Ustanovení 44 odst. 4 ZOK představuje odchylku od 164 odst. 2 NOZ. Působnost statutárního orgánu sice náleží více osobám, a tedy společníci by měli tvořit kolektivní statutární orgán, nicméně 44 odst. 4 ZOK stanoví, že statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník samostatně. Společníci veřejné obchodní společnosti proto kolektivní statutární orgán nevytváří. Ustanovení 44 odst. 5 ZOK představuje další odchylku od pravidla, podle kterého vícečlenný statutární orgán je orgánem kolektivním 15. Má-li společnost více odst. 2 ZOK 11 Srov. 215 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev odst. 1 ZOK odst. 1 ZOK 14 Viz 447 odst. 3 ZOK odst. 2 NOZ 12

13 jednatelů, náleží působnost statutárního orgánu více osobám, které by ve smyslu 164 odst. 2 NOZ měly společně tvořit kolektivní statutární orgán. Nicméně 44 odst. 5 ZOK stanoví, že statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý její jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů společnosti s ručením omezeným tvoří kolektivní orgán. V takovém případě je ovšem nezbytné určit též název příslušného kolektivního statutárního orgánu, neboť ze zákona neplyne (viz 123 NOZ.). 16 Výše analyzované změny v koncepci orgánů obchodních korporací se promítly i do problematiky odpovědnosti za jednání členů statutárních orgánů obchodních korporací. Pojem povinnosti péče řádného hospodáře tak, jak plynul z 194 odst. 5 obchodního zákoníku 17, byl obsahově vykládán zejména judikaturou Nejvyššího soudu a právní naukou, neboť zákonná úprava neobsahovala dostatečný či spíše žádný výklad tohoto pojmu. S novou právní úpravou se to podstatně změnilo, avšak pro výklad pojmu je nutné nahlédnout nejen do příslušných ustanovení ZOK, ale i do souvisejících ustanovení NOZ. Zatímco 159 odst. 1 NOZ jako dvě základní složky pojmu označuje loajalitu a pečlivost, 51 odst. 1 ZOK nově pojmově uchopuje pravidlo podnikatelského úsudku a 52 odst. 1 ZOK odkazuje na objektivizovaný standard péče ALEXANDER, Juraj. Komentář k Zákonu o obchodních korporacích [Systém ASPI] (Wolters Kluwer) [cit ] ASPI_ID KO90_2012CZ, Dostupné v Systému ASPI 17 zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 18 BALÝOVÁ, Lucie, Péče řádného hospodáře ve volených orgánech obchodních korporací ve světle rekodifikace, Obchodněprávní revue, 2014, č. 7-8, s

14 2 Charakteristika monisticky řízené akciové společnosti 2.1 Teoretická východiska Podle povahy jednotlivých forem obchodních korporací, zejména podle povahy účasti jejích společníků či členů, se vytváří v jednotlivých formách obchodních korporací buď pouze jeden - statutární - orgán (který může být kolektivní nebo individuální anebo může existovat vedle sebe více individuálních statutárních orgánů), anebo orgánů více. Vytváření pouze jednoho orgánu je typické pro osobní společnosti, ve kterých nahrazují vůli společnosti její společníci, zatímco vytváření dvou a více orgánů je typické pro kapitálové obchodní společnosti a družstva, kde se společníci či členové obchodní korporace podílejí na nahrazování její vůle zprostředkovaně, prostřednictvím k tomu účelu vytvářených orgánů. Úprava právnických osob je v novém soukromém právu postavena na tzv. teorii fikce, podle níž právnická osoba představuje pouze umělý konstrukt, který reálně neexistuje, a je jí pouze přičítána vůle fyzických osob (členů orgánů), které za ni právně jednají (zastupují ji) a nahrazují její vůli. Obchodní korporace sice má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku, avšak sama o sobě žádnou vůli nemá. V případě právnické osoby proto ani nelze hovořit o její svéprávnosti (tj. o způsobilosti právnické osoby pro sebe vlastním jednáním nabývat práva a povinnosti). Vůli mohou projevit pouze členové orgánů právnické osoby, konstituovaných na základě zákona nebo zakladatelského právního jednání, a ta je následně přičtena právnické osobě. Z teorie fikce současně plyne, že právnická osoba sama nejedná, resp. jednání členů statutárního orgánu právnické osoby není, na rozdíl od dosavadní koncepce, přímým jednáním právnické osoby. Členové orgánů právnické osoby vystupují pouze jako (zákonní) zástupci právnické osoby. 14

15 Zahraniční právní úpravy systémů vnitřní organizace akciové společnosti jsou vesměs založeny na některém ze dvou základních modelů - dualistickém a monistickém systému, které zpravidla ve větší či menší míře modifikují. Některé státy připouštějí oba uvedené systémy a ponechávají na zakladatelích akciových společností, který z obou systémů si zvolí. Tak je tomu v současné době i v českém právu. Monistické uspořádání správy a řízení společnosti se vyznačuje jediným orgánem slučujícím řídící a kontrolní funkce, který se označuje jako správní rada. Naproti tomu v klasickém dualistickém systému jsou tyto funkce rozděleny mezi dva samostatné orgány - dozorčí radu a představenstvo. V monistickém systému náleží výkon obchodního vedení i dohledová působnost pouze jednomu orgánu, kterým je správní rada. Jde tedy o centrální manažerský správní orgán, kterému je svěřena funkce řízení a kontroly všech vnitřních jednotek společnosti. Správní rada v zásadě stanoví strategii společnosti, schvaluje významné obchody a dohlíží na členy managementu, které jmenuje do svých funkcí. Pro monistický systém je přitom typická možná slučitelnost funkce člena managementu s funkcí člena správní rady. V praxi je časté, že generální ředitel je zároveň předsedajícím ve správní radě. Nicméně pro správní radu je charakteristické určité vnitřní členění. Tradičně se členové správní rady rozlišují na členy výkonné a členy nevýkonné. Výkonní členové jsou pověřeni každodenním vedením společnosti. Neexekutivní členové se neúčastní na každodenním řízení společnosti, nýbrž jsou pověřeni kontrolními funkcemi a rovněž mají na starosti strategii společnosti. Monistický systém byl až do nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích v českém právním řádu připuštěn výhradně pouze pro evropskou společnost (Societas-Europaea). 19 V důsledku zavedení nové právní úpravy monistické struktury akciové společnosti do zákona o obchodních korporacích byla zvláštní právní úprava monistické struktury pro evropskou společnost doprovodným zákonem ze zákona o evropské společnosti vypuštěna. Na evropskou společnost se subsidiárně použije 19 Tuzemská úprava monistického modelu je obsažena v zákonu č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti 15

16 úprava akciové společnosti v zákoně o obchodních korporacích. Právní úprava monistické struktury ovšem ze zákona o evropské společnosti nebyla vypuštěna beze zbytku, v zákoně byla zachována platnost ustanovení 26, podle kterého správní rada evropské společnosti musí mít nejméně 3 členy. Stanovy určí počet členů správní rady, který nesmí překročit 18 členů Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 Reflexem tuzemské legislativy, vedoucí k zavedení monistického systému v českém zákoně o obchodních korporacích, je bezpochyby nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti. Nařízení nabídlo zakladatelům možnost volby mezi jednoúrovňovou strukturou vnitřního řízení (reprezentovanou správní radou) a dvojúrovňovou strukturou vnitřního řízení (představenstvo a dozorčí rada). Z článku 39 nařízení v této souvislosti plyne, že počet členů představenstva evropské (akciové) společnosti, respektive pravidla jeho určení v rámci dvojúrovňové struktury, stanoví stanovy evropské společnosti. Začínající podnikatelé stáli díky tomuto nařízení před volbou, zda vytvořit dvojúrovňovou strukturu vnitřního řízení evropské společnosti s tím, že mohli mít jednoho člena dozorčí rady a jednoho člena představenstva, anebo jednoúrovňovou strukturu vnitřního řízení, v rámci které české právo vyžadovalo, aby společnost měla alespoň tři členy správní rady. Patrně z uvedeného důvodu si čeští podnikatelé realizující své podnikání pod hlavičkou evropské (akciové) společnosti volili převážně dualistickou strukturu vnitřního řízení, nikoliv monistickou strukturu. 20 Legislativci spatřovali v této skutečnosti zjevnou disproporci, a proto využili rekodifikace soukromého práva v tom smyslu, že v souladu s potřebami praktického života, v souladu s novým pojetím Societa Europaea a po vzoru francouzské a italské právní úpravy se do českého práva zavádí opce vnitřní struktury řízení. Znamená to, že zakladatelé akciové společnosti mají právo se v okamžiku založení (ve stanovách) společnosti rozhodnout, zda pro vnitřní organizaci společnosti využijí systém 20 LASÁK, Jan. Akciová společnost na prahu rekodifikace: základní novinky, Obchodněprávní revue, 2012, č. 2, s

17 dualistický (představenstvo a dozorčí rada) nebo systém monistický (správní rada a statutární ředitel). Toto rozhodnutí však není povinné. 21 Právní úprava monistického systému evropské společnosti je upravena v článcích 43 až 45 nařízení, přičemž důležité je třeba zdůraznit zejména znění článku 45, podle nějž správní orgán zvolí ze svého středu předsedu. Jmenují-li polovinu členů zaměstnanci, může být za předsedu zvolen pouze člen jmenovaný valnou hromadou akcionářů. Stojí tak za povšimnutí, že právní úprava evropské společnosti počítá skutečně jen se zřízení správní rady (a jejího předsedy) a je tedy na rozdíl od právní úpravy obsažené v ZOK skutečně monistická a nikoliv skrytě dualistická. 2.3 Legislativní základ v ZOK Obecná ustanovení Je třeba věnovat pozornost vymezení, respektive zákonné definici monistického systému, jelikož zde na této obecné úrovni mohou být adresáti právních norem poněkud mateni. V souladu se zákonnou definicí obsaženou v ustanovení 396 odst. 2 ZOK se monistickým systémem akciové společnosti rozumí takový systém vnitřní struktury, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel. Uvedená definice monistického systému není příliš odlišná od dualistického systému řízení, jakým je dle 396 odst. 1 ZOK takový systém struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. Co do počtu obligatorních orgánů se tedy podle české právní úpravy oba systémy struktury vnitřního řízení příliš neliší, což je naopak v zahraničí obvyklé. Odlišný je ale jejich název, působnost a dále to, že pouze v monistickém systému je možné u jedné fyzické osoby 22 kumulovat působnost obou obligatorních orgánů společnosti. 21 Vláda ČR, Důvodová zpráva k zákonu č. 90/2012 Sb., zvláštní část 22 Nikoliv právnické osoby viz 463 odst. 2 ZOK 17

18 Je tedy možné považovat z věcného i jazykového hlediska za nesprávné, že vedle valné hromady má podle české právní úpravy monistický systém vnitřního řízení akciové společnosti ještě další dva obligatorní orgány. Že by zde mimo valnou hromadu měl být pouze jeden obligatorní orgán, lze usuzovat již z pojmu monistický. Tento orgán se tradičně označuje jako správní orgán, v české terminologii pak jako správní rada. Tomu nasvědčuje jednak úprava těchto systémů v unijním právu, ale i národní úpravy ve státech s tradičním monistickým systémem. Ředitelé, kteří zastupují společnost a případně jsou oprávněni k běžným záležitostem obchodního vedení operativním rozhodnutím, nejsou považováni v rámci standardního monistického systému vnitřního řízení za orgán korporace. Správní rada na ně může, ale nemusí, delegovat obchodní vedení společnosti nebo jeho část. Česká konstrukce monistického systému se statutárním ředitelem jako obligatorním orgánem s vlastní působností, která není derivována od správní rady, tudíž vzbuzuje oprávněné pochybnosti, zda jde vůbec o pravý monistický systém. Co je však závažnější, nepochopení podstaty monismu v rámci monistického systému vnitřního řízení akciové společnosti přináší celou řadu zásadních výkladových problémů, kterých bychom byli ušetřeni, pokud by (v souladu se zahraničními předlohami) statutární ředitel nebyl orgánem společnosti Zvláštní ustanovení Podrobnější právní úpravu uspořádání monistického systému nalezneme v 456 až 463 ZOK. 456 odst. 1 ZOK uvádí, že kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu, rozumí se tím podle okolností statutární ředitel nebo jiný orgán společnosti, který má obdobnou působnost. Tímto jiným orgánem s obdobnou působností přitom může být v některých případech i správní rada, která je vedle statutárního ředitele též výkonným orgánem akciové společnosti. Z 456 odst. 2 ZOK pak plyne, že kde se v tomto zákoně stanoví o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností. 23 DĚDIČ, Jan a kol. Monistický systém řízení akciové společnosti: výkladové otázky (1. část), Obchodněprávní revue, 2013, č. 3, s

19 Je proto možné mít za to, že může vzniknout problém ohledně nejasnosti, jaké právní normy regulující postavení dozorčí rady se vztahují jen na správní radu anebo jen na předsedu správní rady, nebo kdy se mají příslušná ustanovení použít jak na správní radu, tak na předsedu, nemluvě ovšem ještě i o jiném orgánu s obdobnou působností. Takovým orgánem je zjevně auditor, byť i ten v jistém směru vykonává kontrolní působnost. Jde o to, že auditor - či výbor pro audit - je orgán, který se zřizuje také v rámci dualistického systému vnitřního řízení v případech stanovených v ZOK. Pokud tedy zákon stanoví o dozorčí radě (v kontextu dualistického systému), nesměřuje tím zásadně k úpravě auditora, ledaže by z právního předpisu v konkrétním případě vyplynul opak. Zatímco otázka působnosti mezi jednotlivými orgány vnitřního řízení může být poněkud komplikovaná, neměla by činit potíže aplikace ustanovení upravujících právní postavení představenstva, která se netýkají jeho působnosti. Z uvedeného důvodu se na statutárního ředitele aplikují bez dalšího ustanovení o zákazu konkurence členů představenstva 24, nebo ustanovení o důsledcích zániku funkce člena představenstva Správní rada S odkazem na znění 456 odst. 2 ZOK lze konstatovat, že nejdůležitějším orgánem vnitřního řízení monistické struktury akciové společnosti je správní rada. Z tohoto ustanovení plyne, že kde se v tomto zákoně stanoví o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností. Vymezení a povahu správní rady je nutné konstruovat především prostřednictvím odkazu na postavení dozorčí rady, resp. z vymezení působnosti správní rady, která je pouze výjimečně vymezena přímo 26. Zjevně se dá konstatovat, že správní rada akciové společnosti není jejím statutárním orgánem a 442 ZOK ZOK 26 Viz 460, 463 odst. 1, 511 ZOK 19

20 Svým způsobem se správní rada dá považovat za stěžejní orgán monistické obchodní korporace. Nejedná se sice ani o statutární orgán 27, ani o nejvyšší orgán společnosti 28, nicméně její postavení výrazně přesahuje význam dozorčí rady v dualistickém systému. Tato skutečnost nemusí být zřejmá z ustanovení 456 odst. 2 ZOK, podle kterého stanoví-li zákon něco o dozorčí radě, rozumí se tím podle okolností správní rada nebo předseda správní rady anebo jiný orgán s obdobnou kontrolní působností, nicméně ze zvláštní právní úpravy 29 vyplývají důležité odchylky, jež postavení správní rady posilují. 30 Každá akciová společnost s monistickým systémem vnitřního řízení může mít libovolný počet členů správní rady. Počet členů správní rady se bude zásadně určovat ve stanovách společnosti, nejde ovšem o povinnou náležitost. Jako povinnou náležitost zákon v 250 odst. 2 písm. f) předepisuje zachycení pravidel určení počtu členů dozorčí rady. Z toho lze dovozovat, že samotný počet členů správní rady nemusí být nezbytnou součástí stanov. Stanovy musí obsahovat pouze pravidlo, na jehož základě bude možné určit počet členů správní rady (např. lze uvažovat o vazbě počtu členů správní rady na počet zaměstnanců, výši základního kapitálu společnosti apod.). Nebude-li počet členů ve stanovách určen, použije se podpůrné pravidlo, že správní rada je tříčlenná. Zákonná úprava ohledně počtu členů má tedy dispozitivní povahu. Počet členů správní rady nebude možné ve stanovách vyjádřit rozpětím, např. maximální počet členů. Určení počtu členů správní rady nebude možné ponechat ani na orgánu, který členy správní rady volí do funkce. Určitý minimální počet členů správní rady může vyplývat ze zvláštních zákonů; např. správní rada banky musí mít alespoň 3 členy 31. Je možné se domnívat, že v souvislosti se stanovením počtu členů správní rady může vyvstat určitý problém v nejasnosti, zda zákon připouští, aby správní rada byla zastoupena (tvořena) jen jediným členem, který bude zároveň i statutárním ředitelem (viz níže). Tedy - zda ZOK umožňuje, aby akciová společnost s monistickým odst. 1 ZOK a contrario ZOK a contrario ZOK 30 ZACH, Tomáš. Monistický systém správy akciové společnosti - I. část [online]. [cit ]. Dostupné z: odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách 20