GÜNTER STEMBERGER VYŠ EH RAD
|
|
- Dominik Kovář
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 GÜNTER STEMBERGER VYŠ EH RAD
3
4 GÜNTER STEMBERGER Úvod do rabínské literatury VYŠEH RAD 2011
5 Na přebalu: Iluminace neznámého mistra k rukopisu Maimonidova díla Moré n vuchím (Učitel zbloudilých), zhotovená patrně v Katalánsku kolem poloviny 14. století Královská knihovna, Kodaň Na vazbě: Liturgický kalendář ze začátku 14. století z Kastilie Bibliothèque Nationale, Paříž Frontispis: Standardní titulní list traktátu Babylónského talmudu (zde traktátu Eruvín), vydávaného koncem minulého století tiskařskou rodinou Rommových ve Vilniusu. Rommovská podoba Talmudu, především jeho stránkování, je určující podnes C. H. Beck sche Verlagsbuchhandlung (Oscar Beck), München Translation Petr Sláma, 1999, 2010 ISBN
6 OBSAH Předmluva Poznámka překladatele PRVNÍ ČÁST Všeobecný úvod I. DĚJINNÝ RÁMEC ) Obecné dějiny ) Počátky rabínského hnutí ) Prameny ) Periodizace židovských dějin II. SYSTÉM RABÍNSKÉHO ŠKOLSTVÍ ) Základní vyučování ) Rabínská výchova ) Rabínské akademie v Babylónii ) Učednictví III. RABÍNSKÁ HERMENEUTIKA ) Sedm pravidel Hilelových ) Třináct midot R. Jišmaele ) Třicet dva midot IV. PÍSEMNÁ A ÚSTNÍ TÓRA ) Pojem ústní Tóry. Zákaz zapisování? ) Rabínské doklady pro zákaz zapisování? ) Rabínské doklady zapisování ústní Tóry ) Výuka a ústní tradice
7 V. JAK ZACHÁZET S RABÍNSKÝMI TEXTY. (K OTÁZCE METODY) ) Literární dějiny ) Kulturní a náboženské dějiny ) Dějiny formy, tradice a redakce VI. RABÍNI ) Prameny ) Jména rabínů jako pomoc při datování ) Problémy rabínských životopisů ) Nejdůležitější rabíni VII. JAZYKY RABÍNSKÉ LITERATURY ) Hebrejština Mišny (mheb) ) Amoraitská hebrejština (aheb) ) Galilejská aramejština ) Babylónská aramejština ) Přejatá a cizí slova ) Slovníky DRUHÁ ČÁST Talmudická literatura I. MIŠNA ) Terminologie ) Struktura a obsah ) Vznik ) Text: rukopisy a tisky ) Výklad Mišny II. TOSEFTA ) Jméno, struktura a obsah ) Vznik ) Text Tosefty ) Komentáře k Toseftě
8 III. JERUZALÉMSKÝ TALMUD ) Pojmy; název ) Obsah a struktura ) Tradiční představa o vzniku ) Redakce ) Text IV. BABYLÓNSKÝ TALMUD ) Struktura a obsah ) Tradiční představa o vzniku ) Redakce ) Text ) Autorita Babylónského talmudu ) Komentáře ) Talmud v ohni polemik V. MIMOKANONICKÉ TRAKTÁTY ) Avot d-rabi Nátan (ARN) ) Sof rím ) Evel Raba ) Kala ) Derech erec Raba (DER) ) Derech erec Zuta (DEZ) ) Perek ha-šalóm ) Ostatní malé traktáty TŘETÍ ČÁST Midraše I. ÚVOD ) Pojem ) Počátky midrašické exegeze Bible ) Svéráz rabínského midraše ) Rozdělení midrašů ) Cyklus synagogálního čtení ) Synagogální kázání, p ticha a chatima
9 II. HALACHICKÉ MIDRAŠE ) Všeobecný úvod ) M chilta d-rabi Jišmael (M chil) ) M chilta d-rabi Šim on ben Jochaj (MRŠ) ) Sifra ) M chilta k Lv? ) Sifrej Numeri ) Sifrej Zuta (SZu) ) Sifrej Deuteronomium ) Midraš tanaím (MidrTan) III. NEJSTARŠÍ EXEGETICKÉ MIDRAŠE ) Genesis Raba (GnR) ) Pláč Raba (PlR) IV. HOMILETICKÉ MIDRAŠE ) Leviticus Raba (LvR) ) P sikta d-rav Kahana (PRK) ) P sikta rabati (P sr) ) Tanchuma (Tan) J lamdenú (J la) ) Deuteronomium Raba (DtR) ) Exodus Raba ) Numeri Raba (NuR) ) Menší midrašické homilie V. MIDRAŠE K PĚTI SVÁTEČNÍM SVITKŮM ) Takzvané Rabot ) Další midraše ke svátečním svitkům VI. DALŠÍ EXEGETICKÉ MIDRAŠE ) Midraš Jóna (Jonáš) ) Midraš k Žalmům (MidrŽ) ) Midraš Mišlej (MidrPř) ) Midraš Jób VII. DALŠÍ HAGADICKÁ DÍLA ) Od midraše k narativní literatuře ) Etické midraše ) Ezoterní, resp. mystické spisy
10 VIII. SBÍRKY A MIDRAŠICKÉ KOMENTÁŘE ) Jalkut Šim oni ) Jalkut ha-machiri ) Jalkut R uveni ) Midraš ha-gadol (MHG) ) B-réšít rabati ) Lekach tóv ) Sechel tóv ) Midraš Š muel ) B-réšít Zuta ) Pitron Tóra ) Další midraše a díla jim podobná STUDIUM RABÍNSKÉ LITERATURY V LETECH NOVÁ LITERATURA K JEDNOTLIVÝM KAPITOLÁM Mapa: Svět rabínské vzdělanosti v době pozdní antiky a na počátku islámského období Perikopy Seznam zkráceně citované literatury Česká bibliografie Zkratky Výběrový rejstřík pojmů Rejstřík rabínské literatury Výběrový rejstřík vlastních jmen K vyobrazení na straně 12 Stránka Babylónského talmudu (zde první strana traktátu B rachot, tedy zároveň první strana Talmudu vůbec). Sloupec uprostřed pod prvním slovem v ozdobném rámečku je text Mišny. Od nepatrně zvýrazněného pokračuje text g mary. Sloupec napravo od rámečku, tj. směrem ke knižnímu hřbetu, je komentář Rašiho (11. stol.), sloupec nalevo přináší komentář tzv. tosafistů ( století, viz str. 267n). V rommovském vydání Talmudu jsou oba komentáře psány zvláštním, tzv. Rašiho typem písma. Ještě dále od středu směrem k levému okraji strany jsou odkazy ke gaonské i pozdější rabínské literatuře, pravý okraj strany přináší odkazy uvnitř Talmudu (tzv. m sorat ha-šas). Písmeno v levém horním rohu udává pořadí listu. Podle rommovského uspořádání se pak citáty BT uvádějí vždy číslem listu a údajem a či b pro lichou či sudou stranu (uvedená stránka se tedy označuje jako B rachot 2a). P. S.
11
12 PŘEDMLUVA V Čechách a na Moravě existuje letitá tradice rabínské učenosti od 13. století. V 16. století byly v Praze zakládány první tiskárny severně od Alp a zde byly poprvé vytištěny Midraš Jóna (1595) a P sikta rabati (1656?). Později byla místem několika vydání Talmudu, jakož i Mišny s komentářem Jom Tov Lipmanna Hellera ( ), jenž byl také několik let vrchním pražským rabínem. Nelze zde v krátkosti uvést všechna jména až po Isaaka Hirsche Weiße, který pak dlouho působil ve Vídni. Tím víc mě těší skutečnost, že opětný zájem o rabínskou literaturu umožnil český překlad mého Úvodu. Děkuji nakladatelství Vyšehrad, že na sebe vzalo rizika tohoto vydání, a především také Petru Slámovi, který se ujal pracného úkolu překladu, dal si záležet na jeho přesnosti a zůstal až do poslední chvíle otevřen změnám a doplněním oproti německému znění. První německé vydání z roku 1982 představuje kompletní přepracování klasického Úvodu Hermanna L. Stracka. V roce 1992 vyšla kniha ještě jednou německy ve značně přepracované a rozšířené podobě. V roce 1996 následovalo další přepracování v angličtině. Od té doby však bádání opět urazilo kus cesty: zčásti díky nálezům rukopisů především k Toseftě, v mnoha dalších případech díky novým studiím, které po období jisté stagnace vykazují v poslední době výrazný pokrok. Proto je tento překlad zároveň nejnovějším vydáním knihy. Znovu tedy děkuji všem, kteří k realizaci tohoto vydání přispěli. Připojuji přání, aby kniha přispěla k ještě důkladnějšímu studiu rabínské literatury i celé velké židovské tradice a pomohla hlubšímu porozumění židovství. Vídeň, leden 1999 Günter Stemberger PŘEDMLUVA 13
13 POZNÁMKA PŘEKLADATELE Překlad Stembergerovy knihy je pořízen z němčiny. Jisté úskalí představuje skutečnost, že autor neuvádí hebrejské a aramejské názvy kvadrátním hebrejským písmem, nýbrž přepisuje je do němčiny. V rozsáhlých bibliografických odstavcích nezřídka uvádí tituly knih nebo statí, napsaných v hebrejštině a označených jako (h), pod jejich anglickým názvem. Odráží se zde praxe, běžná v Izraeli, že knihy (a jména) mají často svou oficiální anglickou formu. Uvádí-li autor název díla v hebrejštině transliterované do angličtiny a pokračuje-li anglickým podtitulem, přepisuji název foneticky (podle zásad popsaných níže) a podtitul uvádím anglicky. Tam, kde autor název překládá do němčiny, uvádím jej česky, tam kde jeho hebrejské znění přepisuje foneticky, volím i já transkripci. Pokouším se užívat jednotného způsobu přepisu, který je, na rozdíl od dosavadní, především ve starozákonických kruzích běžné transliterace, spíše přepisem fonetickým. Nakročení směrem ke stanovení pravidel pro tento způsob přepisu, vlastní spíše látkám judaistickým, představuje kapitola Transkripce hebrejských výrazů Bedřicha Noska, uvedená v jeho překladu Pirkej Avot*. Také další knižní produkce nakladatelství Sefer (především encyklopedie Judaismus od A do Z Ja akova Newmana a Gavri ela Sivana a Historie Židů v Čechách a na Moravě Tomáše Pěkného) vytváří postupně jistou precedenční základnu přepisu z hebrejštiny do češtiny. Zásadní úvahu o kladech a záporech transkripce literní i fonetické přináší sta Martina Prudkého K transkripci hebrejštiny (Teologická reflexe 1, 1995). V následujících odstavcích shrnuji kritéria, kterými jsem se řídil já. O tom, že při transkripci hebrejských a aramejských slov není na rozpacích pouze čeština, se čtenář přesvědčí letmým pohledem do dlouhých bibliografických pasáží knihy: uvidí, v kolika různých přepisech se některá slova vyskytují i pouze v rámci němčiny nebo angličtiny (viz Prudkého zmínku o 60 základních transliteračních standardech ve Weinbergově monografii do tohoto počtu máme v češtině arci pořád ještě daleko). * Viz česká bibliografie. POZNÁMKA PŘEKLADATELE 14
14 Svérázné dilema představuje název země, jejíž důležitost je pro všechny rabínské spisy ústřední. Od druhého století n. l. se v řecké a latinské literatuře ustálil zvyk nazývat území biblické země zaslíbené Palestina. Ne vždy s vědomím, že tento název, přesněji řečeno označení Syria Palaestina, prosadili za císaře Hadriána v polovině 2. století n. l. Římané: v reakci na bar Kochbovo povstání zavádějí označení, připomínající Pelištejce, starozákonního nepřítele Izraele. Označení Palestina je běžné v biblistice a používá je v němčině i autor. V dnešní době se ovšem ozývá nejčastěji v souvislosti se sporem Židů a Arabů ve Státě Izrael a na obsazených územích. Navíc čeština nezná jemnou distinkci němčiny: palästinisch palästinensisch, kde první výraz odkazuje k historickému území, druhý k arabskému obyvatelstvu na územích kontrolovaných Státem Izrael. Rabínské písemnictví i moderní judaistická literatura v Izraeli užívá k označení teritoria, které dějepravná líčení Bible nazývají země zaslíbená, názvu erec Jisrael, země Izraele, resp. užívají adjektiva arci-jisraeli či pouze jisraeli, izraelský. Území označené jako země Izraele samozřejmě není totožné s dnešními hranicemi Státu Izrael. Se souhlasem autora jsem vzhledem ke zmíněným skutečnostem zvolil rabínskou formu i já. 1) Psaní velkých písmen: Považuji za správné psát u názvů konstitutivních knih různých náboženských systémů v jejich určitou komunitou akceptovaném rozsahu (tedy Bible, Korán, Bhagavadgíta ) počáteční písmeno velké, jakkoli mohlo jít dříve o jméno obecné. Pokud se v textu název vyskytuje zároveň ve významu obecného jména, píši je by stejně znějící jako název s písmenem malým. Původní hebrejská a aramejská literatura totiž užívá nezřídka právě klíčových termínů v několika významech. Jak čtenář uvidí, spočívá přínos knihy mj. právě v tom, že ukazuje dynamiku vývoje slov jako M/mišna, T/talmud, T/tosefta: na jedné straně, pomineme-li zcela obecný význam těchto slov ( opakování, učení, doplnění ), jako postupně krystalizující, mnoha peripetiemi procházející a nehotové literární útvary (v tomto smyslu mluví např. o mišně Akivově jako o jakémsi vývojovém stadiu pozdější autoritativní sbírky halachy), na straně druhé jako závazné sbírky zcela jednoznačného výměru (pak tedy píši Mišna, Talmud babylónský). Právě v případě T/talmudu se ale věc ještě komplikuje, nebo Talmud babylónský i Talmud jeruzalémský jsou dvě různá díla, nikoli pouze dvě recenze POZNÁMKA PŘEKLADATELE 15
15 díla jednoho. Tam, kde je slovo talmud uvedeno bez bližšího určení, lze mu rozumět spíše ve smyslu určitého žánru, literárního druhu; píši proto malé t. Často však je z kontextu zřejmé (např. je-li řeč o dějinném působení Talmudu), že jde o Talmud babylónský. Pak volím T. Je snad již zbytečné připomínat, že také ostatní slova označující žánr píši s malým počátečním písmenem (takže: midraš, halacha, hagada, ale také g mara, nebo se jako součást Babylónského talmudu komplementární k Mišně nikdy neprosadila jako samostatné dílo). 2) Použití apostrofu ( ) při přepisu hebrejských a aramejských slov. V zásadě jej zavádím ve dvou případech: a) Tehdy, když se slovo dělí na slabiky jinak než v češtině a čtenář by byl sváděn k českému čtení. Např. jméno Šimon, v češtině rozdělené na slabiky [ši-mon], čte hebrejština jako [šim-on]; píši proto Šim on. Také ve všech případech, kdy se v přepisu hebrejských slov opakují dvě samohlásky, jde po pravidle o dvě slabiky, nikoli o dvojhlásku nebo dlouhou samohlásku. Např. jméno Jaakov nečteme [já-kov], ale [ja-a- -kov]. S tímto vysvětlením však od apostrofu v případě po sobě opakovaných stejných samohlásek upouštím. b) Tehdy, když se ve slovu vyskytuje zvláštní druh hebrejské samohlásky, zvané ševa (či vlastně š va), jež nemá barvu samohlásky, ale přesto ve spojení se souhláskou vytváří slabiku. Někdy se přepisuje jako e, jindy se v přepisu zcela vypouští či se pro ni zavádí zvláštní znak (nejčastěji použitím horního indexu: e). Příklad: název traktátu B rachot, často citovaného jako Berachot. 3) Jak bývá vlivem moderní hebrejštiny zvykem, pokouším se o důsledné rozlišování ražené a třené výslovnosti u souhlásek b-v, k-ch a p-f: např. ze slov bej Elijahú se přidáním prefixální noty relationis d- stává d-vej Elijahú. Petr Sláma, 1999 Od prvého vydání knihy se ovšem ukázalo, že je tento způsob přepisu hebrejštiny čtenářsky značně náročný. Jelikož pro druhé vydání knihy nepřicházela v úvahu nová sazba, podržel jsem ho i v nové kapitole (od s. 423). Jednodušší způsob přepisu však volím v knize Tanu rabanan: Antologie rabínské literatury (Praha: Vyšehrad 2010). Vznikl po poradě s kolegy z různých parcoviš a v oblasti judaistiky jej doporučuji jako normativní. Petr Sláma, 2011 POZNÁMKA PŘEKLADATELE 16
16 PRVNÍ ČÁST
17 I DĚJINNÝ RÁMEC LITERATURA Země Izraele: G. Alon, The Jews; tentýž, Studies; M. Avi-Yonah, Geschichte der Juden im Zeitalter des Talmud, Berlin 1962; Z. Baras, S. Safrai, M. Stern, Y. Tsafir (vyd.), Země Izraele od doby pádu druhého Chrámu k muslimskému dobytí (h), 2 díly, Jeruzalém ; S. W. Baron, History II; A. Oppenheimer, Galilea v mišnaickém období (h), Jeruzalém 1991; tentýž, U. Rapaport (vyd.), Bar Kochbovo povstání nové studie (h), Jeruzalém 1984; P. Schäfer, Der Bar Kochba-Aufstand, Tübingen 1981; Peter Schäfer, Dějiny Židů v antice, Praha 2003; E. M. Smallwoodová, The Jews under Roman Rule. From Pompey to Diocletian, Leiden 1976; G. Stemberger, Das klassische Judentum. Kultur und Geschichte der rabbinischen Zeit, München 1979; tentýž, Juden und Christen im Heiligen Land. Palästina unter Konstantin und Theodosios, München Babylón: S. Funk, Die Juden in Babylonien, I II, Berlin ; I. M. Gafni, Babylonia; J. Neusner, Babylonia; A. Oppenheimer, Babylonia Judaica in the Talmudic Period, Wiesbaden Struktura židovské společnosti: H. Mantel, Sanhedrin; L. I. Levine, The Jewish Patriarch (Nasi) in the Third Century Palestine, ANRW II 19/2, ; M. Beer, Exilarchate; A. Grossman, Exilarchát v Babylóně v období g oním (h), Jeruzalém Počátky rabínského hnutí: S. J. D. Cohen, The Significance of Yavneh, Pharisees, Rabbis and the End of Jewish Sectarianism, HUCA 55 (1984), 27 53; J. Neusner, Pharisaic-Rabbinic Judaism: A Clarification, History of Religions 12 (1973); tentýž, Development of a Legend, London 1970; tentýž, The Formation of Rabbinic Judaism, Yavne (Jamnia) from A. D. 70 to 100, ANRW II 19/2, 3 42; A. J. Saldarini, The End of the Rabbinic Chain of the Tradition, JBL 93 (1974), ; P. Schäfer, Die Flucht Johanan b. Zakkais aus Jerusalem und die Gründung des Lehrhauses in Jabne, ANRW 19/2, Dobou vzniku rabínské literatury, o níž je zde řeč, je 1. tisíciletí našeho letopočtu. Toto období je na jedné straně vymezeno rokem 70, kdy Titus vyvrátil Jeruzalém a jeho Chrám, na druhé straně pak rokem 1040, kdy zanikly gaonské akademie v Babylóně, i když poslední díla rabínské literatury spadají ještě i do století následujícího. 1) Obecné dějiny Připomeňme jen velmi stručně základní skutečnosti tohoto období, nebo literatuře neporozumíme bez znalostí jejích dějinných souvislostí. Dvěma nejdůležitějšími centry tehdejšího židovského světa byly země I) I) 1 OBECNÉ DĚJINY 19
18 Izraele a Babylón;* rabínská literatura se rozšířila takřka výlučně z těchto dvou míst. V zemi Izraele pozbyli v roce 70 n. l. Židé porážkou nadobro poslední zbytky státní samostatnosti, Chrám jakožto náboženské centrum a základna kněžské moci přestal existovat. Ke znovuuspořádání židovské samosprávy dochází postupně. Ohniskem náboženské vzdělanosti se stalo Javné: Jóchanan ben Zakaj zde kolem sebe brzy po roce 70 shromáždil učence především z farizejských písmáckých kruhů, ale též příslušníky jiných důležitých skupin soudobého židovství. V zemi Izraele se tak postupně prosadila nová vůdčí židovská vrstva, jež byla schopna vést lid i bez Chrámu a státu: patriarchát tvořený soudem a školou, sahající svými kořeny až k sanhedrinu doby Chrámu. Nakolik jsme dnes schopni říci, Židé v zemi Izraele se neúčastnili diasporního povstání proti římské nadvládě z let Pak se ovšem pod vedením bar Kochby nechali zlákat ke druhému protiřímskému povstání v letech , jehož následky byly vskutku osudové. Teprve po Hadriánově smrti v roce 138 došlo k usmíření s Římem: za Antoninovců a Severnovců se, nyní v míru, začalo s obnovou, na jejímž konci stál mocný patriarchát Jehudy ha-nasiho (nazývaného také krátce Rabi). Židovské osídlení země Izraele po roce 135 ovšem již nemělo těžiště v Judsku, nýbrž v Galileji. Centrem židovské samosprávy po bar Kochbově povstání již nebylo Javné, nýbrž nejprve Uša (zhruba do r. 170), později Bejt Š arím a Seforis a nakonec, od poloviny 3. století, Tiberias. Ve 3. století jsme svědky upevňování struktur izraelského židovstva. V jeho čele stojí nyní již dědičný patriarchát, na nižších úrovních pak rabinát. Země Izraele však samozřejmě i v tomto období podléhá politickým zmatkům a hospodářskému úpadku Římské říše, přičemž je třeba zmínit alespoň dvě skutečnosti: politicky a hospodářsky velmi důležitou Caracallovu Constitutio Antoniniana z roku 212, která propůjčila (takřka) všem obyvatelům říše, tedy také Židům, římské občanství. Přímý vliv na izraelské židovstvo pak měla i epizoda ( ), kdy rozsáhlé východní oblasti Římské říše včetně země Izraele ovládli palmýrští Odenat a Zenobia. * Babylón tradiční označení území přibližně dnešního Iráku. (Pozn. př.) I) I DĚJINNÝ RÁMEC 20
19 Zásadní obrat znamenala christianizace římské říše za Konstantina: ediktem milánským bylo v roce 313 prohlášeno křes anství za religio licita.* Vzhledem k tomu, že od roku 324 vládl Konstantin celé říši, měl edikt samozřejmě dopad i na zemi Izraele: následuje období ve znamení nástupu křes anství a dokonce i v zemi Izraele se židovství ocitá v defenzivě. Krátký oddech znamenala vláda císaře Juliána ( ), jenž dokonce povolil znovuvýstavbu jeruzalémského Chrámu. Poté se již křes anství definitivně prosadilo. Navenek o tom svědčí především zákon z roku 380, který všechny poddané zavazuje vírou v Nicejské vyznání víry, čímž se křes anství de facto stává státním náboženstvím. V letech 415 až 429 byla zrušena instituce židovského patriarchátu. V roce 438 promulgovaný Codex Theodosianus a ještě výrazněji pak v roce 529, resp. 534, zveřejněný Codex Justinianus definitivně petrifikují právní stav v neprospěch židovského obyvatelstva. Není proto divu, že si izraelští Židé mnoho slibují od vlády Peršanů ( ); znovu zklamáni, podvolují se obnovené byzantské moci, až je nakonec křes anské nadvlády definitivně zbaví arabská invaze: Jeruzalém byl dobyt roku 638. Babylón, byl od dob starozákonního exilu v letech nepřetržitě sídlem významné židovské komunity, která v důsledku událostí v zemi Izraele získala po roce 70 samosprávu včele s tzv. exilarchou.po bar Kochbově povstání ještě vzrostla její důležitost v rámci rabínského židovstva. Mnozí izraelští rabíni prchali ze země Izraele do Babylóna a někteří z nich tam zůstali i po normalizaci domácích poměrů. V roce 226 vystřídali parthskou nadvládu nad Babylónem sasanidovští Peršané, kteří se pokusili prosadit jako státní náboženství zaroastrismus. Zpočátku to židovskému obyvatelstvu opět přineslo problémy; v roce 250, za Šapura I., však byla jeho autonomie opět plně potvrzena; podmínkou bylo, že uznalo platnost zemského zákona. Dlouhé období stability a rozkvětu bylo náhle přerušeno ve druhé půli 5. století, kdy se rozpoutalo pronásledování Židů (společně s pronásledováním křes anů), dosahující vrcholu v roce 468: židovská samospráva byla rozpuštěna, synagogy zavřeny a exilarcha i množství * Religio licita povolené náboženství, prakticky ovšem upřednostňované vůči všem ostatním náboženstvím. (Pozn. př.) I) I) 1 OBECNÉ DĚJINY 21
20 rabínů popraveno. Ani zklidnění poměrů v první polovině 6. století pak již nevedlo k obnově exilarchátu; podobně jako v zemi Izraele, chybělo i zde židovstvu vedení. K rozhodující změně došlo v Babylóně v roce 640, kdy moc převzali Arabové. Obě hlavní židovská centra se tak náhle ocitla pod jednou politickou správou. Politickým centrem byl nejprve Damašek (za Umajjovců), čímž se země Izraele podstatně přiblížila mocenskému centru. Za Abbasovců se však od roku 750 stává hlavním městem Bagdád, což vedlo v rámci židovstva k převaze babylónských Židů. Obnovení exilarchátu a vedoucí roli rabínských akademií v Suře a Pumbeditě obě dnes leží k katastru Bagdádu pak respektovali nejen zástupci babylónského židovstva, ale i celá diaspora a dokonce též země Izraele. Politický úpadek kalifátu vedl uvnitř židovstva opět k přesunu těžiště: na významu získávají Egypt, severní Afrika a Španělsko. Exilarchát zatím svou vážnost ztrácí a gaonské školy se rozpadají. Křižácká tažení pak v roce 1099 ovládli křižáci Jeruzalém znamenají poslední vydechnutí oné epochy židovského světa, v němž se rabínská literatura zrodila. 2) Počátky rabínského hnutí Z dnešního pohledu byl v židovských dějinách rozhodujícím bodem obratu rok 70. Znamenal ale takový zlom, jasně ohraničující období Chrámu a farizeů od období bez Chrámu a s rabíny, i pro současníky? Zavedení titulu rabi (neplést s oslovením rabi ve smyslu můj pane, můj mistře ) by na takové sebepochopení v nové době ukazovalo. To se ozývá z ted III,4* (asi 460): Kdo má žáky, kteří sami mají žáky, ten je nazván rabi. Pokud jeho žáci upadnou v zapomnění, nazývají ho raban. Pokud i žáci jeho žáků upadnou v zapomnění, je zván (prostě) jménem. Jazykový úzus po roce 70, jak jej zrcadlí citovaný text, neznamená jen pouhou vnější změnu, nýbrž svědčí o novém sebepochopení. To se nerozšířilo najednou a přímočaře, nicméně ze zpětného pohledu 2. poloviny 2. století je již nespornou skutečností. * K systému označování rabínské literatury viz konec knihy. I) I DĚJINNÝ RÁMEC 22
21 Tato proměna rabínského sebepochopení je zřejmá i z řetězu tradentů, jak jej pojímá traktát Avot, resp. Avot d-rabi Nátan (ARN). Tyto spisy začínají seznamy párů, které končí Hilelem a Šamajem a které jsou pomocí přejímání a odevzdávání (kibbel masar) Tóry pospojovány až k Mojžíšovi. Po Hilelovi a Šamajovi následuje mezera: dodatečně je doplněn Jóchanan ben Zakaj. Pozdější seznam patriarchů i výčet dalších rabínů již tyto typické termíny nepoužívá. Zřejmá je snaha přiřadit Jóchanana k párům spojujícím rabínskou tradici s tradicí farizejskou (Saldarini). Jak porůznu zdůraznil J. Neusner (např. Phar III 228, 282n), v období těsně po Javné tato snaha ještě nepřichází ke slovu: tehdy si ještě neuvědomovali zlom oproti době před rokem 70. Teprve v Uše začalo být jasné, že Chrám v dohledné době vybudován nebude a dřívější poměry se také nepodaří obnovit: skutečný dějinný zlom nepřinesl rok 70 s pádem Chrámu, ale rok 140 s vypleněním jihu země Izraele a znovuobnovením rabínského hnutí na severu (Phar III 283). Teprve nyní je zlom roku 70 pochopen jako nezvratný, od nynějška je patrná též snaha explicitně navazovat na období před rokem 70 a představit v Hilelovi, Šamajovi a jejich školách duchovní otce rabínského hnutí, ba stopovat předchůdce hnutí do doby Šim ona Spravedlivého či Ezdráše tak, aby bylo možno protáhnout kontinuitu až k Mojžíšovi. Vyprávění o útěku Jóchanana ben Zakaje z Jeruzaléma se nyní stává konstitutivní legendou rabínského židovství (k tomu Schäfer). Trvalo ovšem nějakou dobu, než byl v této události rozeznán nový počátek. Z hlediska pozdějších generací je jasné, že ztráta samostatnosti a pád Chrámu byly předpokladem rozvoje rabínského židovství. Trvalo samozřejmě ještě dlouho, než se v židovství prosadil rabinát jako nová vůdčí vrstva a než byla redukována pestrost židovství, charakteristická pro období před rokem 70. Rabínské židovství nikdy nepředstavovalo jediný faktor židovského života. Ačkoliv je za cosi takového mnozí rádi považují po celou dobu, o níž zde pojednáváme, stalo se z něj normativní židovství teprve staletým vývojem. I) I) 2 POČÁTKY RABÍNSKÉHO HNUTÍ 23
22 3) Prameny Prameny, které líčí rabínské období, jsou natolik jednostranné, že obraz, který z nich o dějinách lze získat, je nejistý představa o normativním židovství vychází právě z těchto pramenů. Základní linie všeobecných dějin jsou dostatečně doloženy z mimožidovských zdrojů. Pokud však jde o vnitřní vývoj rabínského židovství, jsme odkázáni takřka výlučně na rabínské svědectví, tedy na literaturu jedné skupiny uvnitř židovstva, nebo rabínské sebepochopení určuje veškerou tradici. Tento obraz lze sice korigovat archeologickými nálezy (pouze v zemi Izraele) i přihlédnutím k textům církevních Otců a k dalším mimožidovským spisům, skutečností ale zůstává, že máme k dispozici pouze rabínský literární autoportrét, protože žádné jiné uskupení uvnitř tehdejšího židovstva po sobě nezanechalo písemnou pozůstalost. Líčí-li nám g oním v knize Seder tanaím v-amoraím nebo v Dopise Šeriry gaona poměry v rabínském židovství, děje se tak i zde v zájmu určité skupiny, takže jejich svědectví nelze brát jako pravý korektiv rabínského pojetí. Skutečný význam, jejž v životě Židů zejména talmudického období mělo rabínské hnutí, musíme proto zvažovat velmi opatrně. Jisté je, že teprve pozvolna dosáhli příslušníci rabínského hnutí uvnitř židovství postavení uznávané vůdčí vrstvy a že jejich skupinová literatura se kanonickou mohla stát teprve postupně. Seder tanaím v-amoraím (STA) v sobě spojuje metodické poučení (jak z rabínské literatury odvodit platnou halachu,* v jakém vztahu jsou navzájem Mišna, jednotlivé barajtot a halachické midraše) s řetězcem tradice po vzoru Avot, ale i pod vlivem islámské metody isnád al-hadís. Tato část traduje seznam patriarchů počínajíc Hilelem a přináší též výčet rabínských učitelů až do konce savoraitského období. Jak poznamenal již Azarja dei Rossi ve své M or ejnajím, stojí na konci tohoto seznamu datum 884 (jak v seleukovském letopočtu, tak počítáno od stvoření světa). Rok 884 proto bývá běžně považován za rok vzniku tohoto spisu. Není to však jisté, nebo spis sestává z více částí. Některé snad pocházejí ze země Izraele, jiné vznikly v Babylóně, pozdější pak * halacha dosl. jití, souhrnné označení pro soubor předpisů židovského Zákona, někdy ovšem také závazná interpretace jednoho takového předpisu. (Pozn. př.) I) I DĚJINNÝ RÁMEC 24
GÚNTER STEMBERGER A TALMUD MIDRAŠ. Uvod do. rabínské llteratury VYŠEHRAD 1999
GÚNTER STEMBERGER A TALMUD MIDRAŠ / Uvod do. rabínské llteratury VYŠEHRAD 1999 Na p/ ebalu: Iluminace neznámého mistra k rukopisu Maimonidova díla Moré Jl'vuchím (Učitel zbloudilých), zhotovená patrně
VíceJudaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika. Nutno odlišit Izrael jako biblický a historický Boží lid od novodobého státu Izrael.
Judaismus Důležité výrazy k judaismu Podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české
VíceJudaismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 VY_32_INOVACE_BEN28
Judaismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Judaismus patří ke světově rozšířeným monoteistickým náboženstvím důraz na posvátný biblický text, zejména Tóru opírá především o náboženské právo a dodržování
VíceJudaismus a kabala. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN29
Judaismus a kabala M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Kabala Kabala (je druh židovské mystiky). Mystika je obecně směr v náboženství, při kterém se ten, kdo jej praktikuje (mystik), snaží oprostit
VíceHelena Bönischová. Ma ase merkava. starověká židovská mystika
Helena Bönischová Ma ase merkava starověká židovská mystika Kniha Ma ase merkava se zabývá fascinujícím pozdně starověkým mystickým textem, který vznikl v talmudickém období v židovském prostředí v oblasti
VíceDůležité výrazy k judaismu I.
Judaismus Důležité výrazy k judaismu I. podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců,
VíceMONOTEISTICKÁ NÁBOŽENSTVÍ
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 MONOTEISTICKÁ
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:
VíceMaharal Rabi Löw. Cesta života. Derech chajim
Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim 2. perek překlad a komentář Jan Divecký Edice Sifrej Maharal, svazek iv. Nakladatelství P3K Praha 2009 Kniha vychází
Vícejudaista spíše odborník na judaismus, obor judaistika Izrael jako biblický a historický Boží lid a novodobý stát Izrael
Judaismus Důležité výrazy k judaismu podle biblického vyprávění 12 kmenů izraelského lidu, kmen Juda (s částí kmene Lévi) přežil babylonské zajetí a reprezentuje Izrael; judaismus od kmene Judovců, české
VíceKultura obecné vymezení a dělení. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: září 2012
Kultura obecné vymezení a dělení Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: září 2012 Křesťanství Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2012 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.6 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851
Více2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA
2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské
VíceMaharal Rabi Löw. Cesta života. Derech chajim
Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim 2. perek překlad a komentář Jan Divecký Edice Sifrej Maharal,
VíceE l í š a Jiří Beneš
Elíša Jiří Beneš Studentům Biblického týdne 2011 studentům teologie v Sázavě a studentům Husitské teologické fakulty UK OBSAH Předmluva... 9 1. Elíšovský cyklus... 20 2. Elijáš a Elíša... 20 2.1. Povolání
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk
VíceMetodická pomůcka ke zpracování maturitních prací
Metodická pomůcka ke zpracování maturitních prací Rozsah maturitní práce je 10 20 stran hlavního textu, počítáno tedy od úvodu po závěr; nepočítají se tedy přílohy ani úvodní stránky. V poslední fázi zpracování
VíceMaharal Rabi Löw. Cesta života. Derech chajim
Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim 2. perek překlad a komentář Jan Divecký Edice Sifrej Maharal, svazek iv. Nakladatelství P3K Praha 2009 Kniha vychází
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název
VíceSTARŠÍ ČESKÁ LITERATURA 1
STARŠÍ ČESKÁ LITERATURA 1 Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Stručný přehled základních faktů o počáteční fázi domácího písemnictví. Očekávaný přínos Procvičení a opakování klíčových informací o počátcích slovesné
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Dostupné z: Autor Tematická oblast -Sada 39 Téma Typ materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0880 VY_32_INOVACE_761_Bible_pwp Střední odborná škola a Střední odborné učiliště
VícePoložky diplomové práce
Kompletace práce Položky diplomové práce Povinné položky ročníkové práce jsou uvedeny tučně: Přední strana desek Titulní strana (započítává se do číslování stran) Prohlášení o samostatném zpracování práce
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/ Tento projekt je
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Zimová. Nový začátek (New start) CZ.1.07/1.4.00/21.1409 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceKdy: 14. května 1948 vyhlášení státu Izrael, 15. května července 1949 válka za nezávislost (První arabsko-izraelská válka)
VZNIK STÁTU IZRAEL VZNIK STÁTU IZRAEL, VÁLKA O NEZÁVISLOST Kdy: 14. května 1948 vyhlášení státu Izrael, 15. května 1948 20. července 1949 válka za nezávislost (První arabsko-izraelská válka) Kde: Izrael,
VíceKomentář k pracovnímu listu
Komentář k pracovnímu listu Název: Islám Cíle aneb K čemu by práce s tímto pracovním listem měla vést: Cílem PL je procvičit a upevnit si znalosti o islámu, zároveň jej zasadit do souvislostí s ostatními
VícePoložky diplomové práce
Kompletace práce Položky diplomové práce Povinné položky ročníkové práce jsou uvedeny tučně: Přední strana desek Titulní strana (započítává se do číslování stran) Prohlášení o samostatném zpracování práce
Více1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky
1.STAROVĚKÁ LITERATURA A)Nejstarší písemné památky LITERATURA PŘEDNÍHO VÝCHODU ve 4. tisíciletí př. Kr. (před Kristem) se v Mezopotámii objevuje písmo a s ním i psaná literatura (v povodí velkých řek Eufratu,
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název
VíceSTAROVĚKÁ FÉNICIE, KANAÁN A IZRAEL
STAROVĚKÁ FÉNICIE, KANAÁN A IZRAEL Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o starověké Fénicii, Kanaánu a starém Izraeli. Základní pojmy polyteismus
VíceGYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 30.9.2012 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace
VíceKřesťanství v raně středověké Evropě
Křesťanství v raně středověké Evropě Křesťanství Nejrozšířenější světové monoteistické náboženství Navazuje na judaismus Učení odvozuje od Ježíše Nazaretského kolem roku 30 n.l. veřejně působil jako kazatel
VícePhDr. Andrea Kousalová Světov ětov náboženství stv
Člověk a společnost 1. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 1
VíceBible. Charlie Brackett
Bible Charlie Brackett BIBLE a. Bible 1. Jedinečná kniha a. Bible je nejúžasnější knihou celé historie. b. Nesčetné roky úsilí a péče vedly ke vzniku přesných opisů, uchování původního textu a kontrole
VíceNoach a potopa světa. kapitola třetí [ M ]
Obsah Místo úvodu. Na počátku bylo, nebylo. Adam a Chava, strom poznání a první hřích. Noach a potopa světa. Babylonská věž. Avraham. Jicchak první pohřeb, svatba a pronásledování. Jákov a Esav, dva bratři,
VíceStaronová synagoga Jeruzalémská synagoga židovské hřbitovy
KOUPIT VSTUPKU KOUPIT VSTUPKU vítejte na stránkách synagogue.cz Stálá expozice od roku 1945 po dnešek představuje dosud neznámou poválečnou historii Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií,
VíceTvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, Ruda nad
Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Inovace
Vícezákladní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost
Cyril a Metoděj základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost Anotace : Autor: Jazyk: Očekávaný výstup: Speciální vzdělávací potřeby: Klíčová slova:
VícePOKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE
POKYNY PRO VYPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ A DIPLOMOVÉ PRÁCE na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem. 1. Bakalářská a diplomová práce se odevzdává ve třech výtiscích v pevné vazbě. Práce musí být svázaná
VíceANTOLOGIE STAROZÁKONNÍCH TEXTŮ
ANTOLOGIE STAROZÁKONNÍCH TEXTŮ PRO ZÁKLADNÍ ZNALOST STARÉHO ZÁKONA (Seznam sestavil Jean Louis Ska ve spolupráci s ostatními profesory Papežského biblického institutu.) Pentateuch Genesis Gen 1-3 (stvoření
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední
VíceFormální úprava bakalářských a diplomových prací. Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta
Formální úprava bakalářských a diplomových prací Odevzdání práce Univerzita Karlova v Praze Husitská teologická fakulta Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají na Studijním oddělení UK HTF a to ve
VíceZákladní principy křesťanství
STUDIJNÍ PRACOVNÍ SEŠIT PRO UČITELE A STUDENTY Základní principy křesťanství ZÁKLADNÍ BIBLICKÉ NAUKY (I) autor ROBERT HARKRIDER MLUVÍ, KDE MLUVÍ BIBLE A MLČÍ, KDE MLČÍ BIBLE TÉMA BIBLE OBECNÉ INFORMACE
VíceJudaismus hebrejská bible - tóra jediný všemocní Bůh
Judaismus יהדות Judaismus hebrejská bible - tóra připisovaný autor: Mojžíš předznamenává základní prvky náboženství zmiňuje historii Izraelitů. jediný všemocní Bůh stvořitel a prapůvodce vesmíru nemá žádnou
VíceFilozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová
Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec
Více12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.
Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce
VíceKrize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová. Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017
Krize výchovy a vzdělání Hannah Arendtová Ngo Thi Thuy Van Jabok 2017 Co vás čeká? Představení knihy Krize kultury a kapitoly Krize výchovy a vzdělání Krize výchovy a vzdělání Diskuse Krize kultury Kniha/
Více2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA
2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 3)Krátké období vítězství latiny a pronikání češtiny (počátek 12.st.- polovina13.st.) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století)
VícePočátky křesťanství, Betlém
Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kot19 Vypracoval(a),
VíceMaharal Rabi Löw. Cesta života. Derech chajim
Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim Maharal Rabi Löw Cesta života Derech chajim 2. perek překlad a komentář Jan Divecký Edice Sifrej Maharal, svazek iv. Nakladatelství P3K Praha 2009 Kniha vychází
VíceIDENTIFIKÁTOR MATERIÁLU: EU
Anotace Cyklus přírody a kalendáře Zvyky během roku č. 2 Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň a typ vzdělávání
VíceJZ Asie kolébka tří náboženství
JZ Asie kolébka tří náboženství Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Vojáčková Ludmila Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 432 Autor: Silvie Lidmilová Datum: 26.3.2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Regiony světa
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Křesťanství Ročník 2. Datum tvorby 17.9.2012 Anotace
VíceVypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: Válková, V.: DĚJEPIS 6 pravěk, starověk. SPN Rufl, J. a Válková, V.: DĚJEPIS 6, PRAVĚK A
6. ročník Vypracovala: Mgr. Věra Sýkorová Použitá literatura: Válková, V.: DĚJEPIS 6 pravěk, starověk. SPN 2006. Rufl, J. a Válková, V.: DĚJEPIS 6, PRAVĚK A STAROVĚK. SPN 2000. Bednaříková, J. a kol.:
VíceWilfrid J. Harrington OP Daniel J. Harrington SJ (editor) KNIHA ZJEVENÍ KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ KOSTELNÍ VYDŘÍ 2012
Wilfrid J. Harrington OP Daniel J. Harrington SJ (editor) KNIHA ZJEVENÍ KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ KOSTELNÍ VYDŘÍ 2012 KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Harrington, Wilfrid J. Kniha Zjevení
VíceFormální úprava bakalářských a diplomových prací Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta
Formální úprava bakalářských a diplomových prací Univerzita Karlova, Husitská teologická fakulta Odevzdání práce Bakalářské a diplomové práce se odevzdávají prostřednictvím webového rozhraní SIS na adrese
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceJan Divecký. Židovské svátky. Kalendářem od Pesachu do Purimu
Jan Divecký Židovské svátky Kalendářem od Pesachu do Purimu Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Nakladatelství P3K Praha U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k
VícePamátník pochodu smrti. Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B
Památník pochodu smrti Základní škola, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace Vypracovala skupina - 9.B Historie Židů a jejich příchod do Čech dříve království v Palestině později podrobení
VíceMetodický manuál pro vypracování seminární práce
Metodický manuál pro vypracování seminární práce Liberec 2008 Obsah: 1. Význam a cíl seminární práce 2. Formální úprava seminární práce 2.1. Titulní stránka 2.2. Řazení listů seminární práce 2.3. Vlastní
VíceFormální uspořádání diplomové práce
Příloha č. 4 směrnice rektorky SR 04/2015 (v. 1.0) V tomto dokumentu jsou pro vysvětlení použity komentáře. Pokud se Vám nezobrazí, zvolte v MS Wordu 2007 na kartě Revize v sekci Sledování zvolte styl
VíceŠABAT. Anotace : významný židovský svátek. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec
ŠABAT Anotace : významný židovský svátek Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 20.října 2012 Autorem materiálu a všech
VíceZlatý věk ţidovského obyvatelstva
Zlatý věk ţidovského obyvatelstva 16. století povaţováno za zlatý věk s nástupem Habsburků rozkvět renesanční kultury růst a expanze praţské ţidovské obce (nová zástavba, nákup domů, zdvojnásobení počtu
VíceVýbor pro právní záležitosti PRACOVNÍ DOKUMENT
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 11. 11. 2011 PRACOVNÍ DOKUMENT o návrhu nařízení Rady o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů
VíceONDŘEJ ŠMERDA. Vývoj. latinkového (typografického) písma SŠOGD LYSÁ NAD L ABEM
v ONDŘEJ ŠMERDA aaa eee Vývoj latinkového (typografického) i SŠOGD písma LYSÁ NAD L ABEM 2014 Copyright Ondřej Šmerda, 2014 ÚVOD Tato učebnice si klade za cíl popsat vznik a vývoj typografického a tedy
VíceŠkola: náboženská, nebo světská?
Škola: náboženská, nebo světská? Židovské identity 77 92 Židovská škola v Lužích, do roku 1905 Židovské muzeum v Praze Škola, schopnost číst a psát, a proto i porozumět náboženským textům, patřila k významným
VíceVRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ
VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul
VícePSANÍ ODBORNÉHO TEXTU (např. SOČ, seminární práce)
PSANÍ ODBORNÉHO TEXTU (např. SOČ, seminární práce) Každý text nás reprezentuje, u odborných textů to platí obzvlášť Vše je posuzováno ze tří hledisek (nic z toho se nesmí zanedbat): obsah podloženost tvrzení,
VíceNázev projektu: Škola pro život Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_08 Ověření ve výuce: Třída: VII.
Název projektu: Škola pro život Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2701 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_08 Ověření ve výuce: Třída: VII. Datum: 8.9.2011 Předmět: Dějepis Ročník: 7. Klíčová slova: Francká
VíceStarověk PŘEDNÍ VÝCHOD
Starověk PŘEDNÍ VÝCHOD 4 tis. let př. n. l. - cca 6./7. stol. n. l. předpoklady pro vznik státu: - už ne jen boj o přežití, rozvoj zemědělství, řemesel, kultury, umění - rozvoj civilizace - společenská
VíceOBSAH. První část. L id sk á str á n k a b ib le
OBSAH PŘED M LU V A Ú V O D 1. Co je bible? 2. Členení bible 3. Židovské členění Písm a 4. Jak Bůh v bibli mluví? 4.1 Informace 4.2 Sebevyjádření 4.3 Výzva 5. D ei verbum o Boží řeči к člověku 6. Struktura
VíceVÝTVARNÁ KULTURA. 7. Křesťanství II. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 7 Křesťanství II.
VÝTVARNÁ KULTURA 7. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní
VíceCírkev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista
Jon Paulien Pavlovy listy Tesalonickým Církev ve světle druhého příchodu Ježíše Krista Obsah Osnova listů apoštola Pavla do Tesaloniky...9 První list do Tesaloniky...9 Druhý list do Tesaloniky...10 1.
VíceKřesťanství. Dan Hammer 397876
Křesťanství Dan Hammer 397876 Andrea Kristinová 397719 Martina Veselá 386134 Základní údaje křesťanství je nejrozšířenější náboženský směr, v současnosti 1 200 milionů vyznavačů slovo křesťanství pochází
VíceVyučované předměty a studijní plán pro obor judaistika
Vyučované předměty a studijní plán pro obor judaistika Povinné předměty Uvedené předměty představují povinný základ pro bakalářské a navazující magisterské studium judaistiky. Mimo nich musí student splnit
VíceStaré Město u Uherského Hradiště, kód:
Staré Město u Uherského Hradiště Identifikační údaje Lokalita Staré Město u Uherského Hradiště Obec Staré Město Okres Uherské Hradiště Kraj Zlínský kraj Katastrální území Staré Město u Uherského Hradiště,
VíceGÜNT E R Ž I D OVST V Í
GÜNT E R STE M B E RG E R KL A S I C KÉ Ž I D OVST V Í GÜNTER STEM BERGER Klasické židovství Kultura a historie rabínské doby V Y Š E H R A D Na přebalu Reliéf za synagogy v Kafarnaum 1. stol. po Kr. Günter
VíceOtázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizins
Vznik slovanského písma a jeho vývoj Kyjevské listy Otázky užívání písma u Slovanů v předcyrilometodějské době Staroslověnské památky psány dvojím různým písmem hlaholicí nebo cyrilicí (jen tzv. Frizinské
Více6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA. Anotace : příčiny, průběh a výsledky
6.KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA Anotace : příčiny, průběh a výsledky Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 6.-9. ročník, 7.června 2013 Autorem materiálu
VíceMETODICKÝ POKYN K VYPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
METODICKÝ POKYN K VYPRACOVÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V diplomové práci student prokazuje osvojení si znalostí předepsaných příslušným studijním programem a schopnost jejich aplikace při řešení konkrétního zadaného
VíceMilovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.
Milovat Boha celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary. 31. neděle v liturgickém mezidobí cyklu B Evangelium (Mk 12,28b-34) Jeden z učitelů
VíceFormální požadavky na zpracování bakalářské práce
- 1 - Formální požadavky na zpracování bakalářské práce Minimální rozsah 40 stran Řádkování Řádkování 1,5 Písmo Velikost 12, Times New Roman Okraje Horní okraj stránky 25 mm, dolní okraj stránky 25 mm,
VíceMgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0103
Barbarské státy Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0103 Nové státní celky, které vznikaly po zániku Západořímské říše odborně nazýváme barbarské státy, popř. barbarská království. Jedná se o státní celky,
VícePříloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA
říjen září Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Zvuková stránka jazyka Slovní zásoba a tvoření slov Skladba Sluchové rozlišení hlásek
Více2581/21/7.1.4/2010 PROJEKTU:
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Martina Pajurková NÁZEV: VY_12_INOVACE_1.2.17.5._VL TÉMA: Vlastivěda, dějiny, test-
Vícepravidla pro grafickou úpravu textů při práci s textovými editory:
Zásady pro vypracování seminární a maturitní práce Úprava písemností zpracovaných textovými editory norma ČSN 01 6910 pravidla pro grafickou úpravu textů při práci s textovými editory: určuje způsob psaní
VíceDoba husitská a obraz husitství v české literatuře
Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus
VíceStudijní zprávy za jednotlivé části. es 12. KRÁLovsTVÍ, MOC ASLAVA. lel University
Studijní zprávy za jednotlivé části BROŽURA es 12 S OTÁZKAMI KRÁLovsTVÍ, MOC " ASLAVA PŘEHLED NOVÉHO ZÁKONA lel University . es 12 - KRÁLovS'IV1, MOC A SLÁVA POKYNY Po ukončení studia každé části vyplň
VíceAgada Amida Archa úmluvy Aškenáz Baal Tšuva Berešit Bima Cicit Exilarcha Gematria
Agada (též hagada) nehalachické vyprávění, obsažené v Talmudu a midraši. Agadické spisy biblické příběhy, legendy, komentáře, životopisy, etika nemají právní charakter. Amida je základní hebrejská modlitba,
VíceŽidovská představa o Bohu
Judaismus Dějiny Židů Dějiny Izraele začátek starověku (oblast zhruba dnešního Izraele, Palestiny, částečně Egypta). Genesis stvoření, patriarchové (Abrahám, Izák, Jákob (Izrael), Josef, Mojžíš). Centrum
VíceNěmecký jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové
VícePOROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH: METODA ANALYTICKO SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ.
OD ŠKOLNÍHO ROKU 2015/2016 ZAHAJUJEME VÝUKU POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH METODOU ANALYTICKO - SYNTETICKOU A V PARALELNÍ TŘÍDĚ METODOU GENETICKOU. POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH:
VíceVÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz
VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní
VícePodještědské gymnázium Liberec Kořeny evropské kultury. Biblická mytologie. Úvod do studia Bible
Podještědské gymnázium Liberec Kořeny evropské kultury Biblická mytologie Úvod do studia Bible Převzato z: http://mira.majestat.cz/menu/bible-plan-cteni [cit. 18. 2. 2013] Odpovězte na otázky. Význam Bible
Vícedobami, jednou slaví postní měsíc ramadán v létě, jednou v zimě (k posunu o celý solární rok dochází jednou za, roku). Křesťanům naopak neustále
Kalendář Zůstaneme-li u v předmluvě uvedené představy archeologie, narazíme při pátrání po kořenech židovského kalendáře na základní text judaismu Tóru. Z ní vyplývá, že židovský kalendář má respektovat
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní
VíceISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012
ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení
VíceBible. 1. schůzka. - Hledání v Bibli podle názvu, kapitoly a verše o
Bible Disciplína devítiboje o Bibli vás uvede do poznávání úžasného Pána Boha, Jeho slov a zajímavých příběhů božího lidu. Také vám dá základní poznání této knihy a jejích částí. A jako vítaný bonus vám
VíceOBLAST SYROPALESTINY SÝRIE, FÉNICIE A STAROVĚKÝ IZRAEL
OBLAST SYROPALESTINY SÝRIE, FÉNICIE A STAROVĚKÝ IZRAEL Syropalestinská oblast původní název Kanaán (někdy též Kenaan, Kenaán, Kanaan, Kenán, Kanán, apod.) je jedno z označení pro území Předního východu,
VíceDĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu
DĚJEPIS A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Navazuje na
VíceVíce info zde: PODROBNÉ INFO
Kurzy hebrejštiny začnou opět v září 2014, v týdnu od 2. 9. 2014. Biblická hebrejština: začátečníci - kurz čtení z učebnice rabi Richarda Federa Haleluja, pokročilí: čteme a překládáme 1. Knihu Mojžíšovu.
Více